Klára Škařupová 
„Chtěl jsem si koupit Playstation. Ve všech obchodech byl zrovna vyprodaný, tak jsem se podíval na bazoš. Domluvil jsem se po e-mailu s jednou paní, která jeden inzerovala. Nechal jsem si poslat i fakturu, nic mi nepřišlo podezřelé. Paní se dokonce nabídla, že zaplatí poštovné, tak jsem jí poslal jen peníze za playstation. Stalo se to někdy minulý rok v lednu a dodnes mi nepřišel,” řekl o své zkušenosti s online zloději Petr Š.
Dalším fenoménem, který s kyberkriminalitou souvisí, je existence virtuálních měn – ekonomických entit, které nejsou kontrolovány státními orgány (centrálními bankami). Nejznámější kryptoměnou je bitcoin. Nejtypičtějším druhem trestné činnosti v kyberprostoru jsou internetové podvody. Průběh je takový, že pachatel sofistikovaným způsobem získá neoprávněný přístup do internetového bankovnictví poškozeného nebo data z jeho platební karty. Typickou legendou podvodné povahy je vytvoření různých odkazů na internetu, které se tváří jako odkaz oficiálních institucí, například banky, české pošty, přepravní společnosti apod. Řeč je o phisingu. Pachatelé psychicky působí na poškozeného a snaží se vytvořit iluzi, že poškozený provádí právní úkon, který chtěl.
Příklad: na internetu prodává poškozený nějakou věc a pachatel mu v e-mailu nabízí, že věc od něj koupí s tím, že hotovost prodávajicímu předá dopravní společnost, ovšem za splnění podmínky, že kupující obdrží od prodávajícího data k platební kartě prodávajícího – poškozeného. Toto se děje na bazarových portálech. Během pár sekund jsou internetoví zloději schopni vysát celé bankovní konto, peníze pak hned putují přes nejrůznější šifrovací kódy do ciziny. „Nejprve mi nějaká slečna na Vinted napsala, že by měla zájem o svetr, který jsem tam ten den přidala. Měla jsem velkou radost, že se rychle prodá. Poprosila mě o e-mail s tím, že si chce ověřit moji totožnost, že nechce nikomu naletět. Jenže jsem naletěla já. Do e-mailové schránky mi totiž přišel e-mail, který se tvářil jako přihlášení do George, mého internetového bankovnictví. Tak jsem se přihlásila. Do pár minut jsem měla většinu peněz pryč,” vypráví o své zkušenosti s phishingem studentka Eva. „Vůbec by mě nenapadlo, že se zrovna mně může stát něco takového, že takhle naletím. Když jsem druhý den šla na policii, profil uživatelky už byl smazaný,” dodává. Pachatelé si podvodným způsobem opatřují finanční prostředky z účtu banky, které směňují za krypotměny. Ta je jim následně uložena do anonymních elektronických peněženek, kde je jejich identifikace velice obtížná.
Ačkoli se obětí kyberútoku může stát kdokoli, typickou obětí podvodného inzerátu jsou třeba osamělé starší ženy, které hledají štěstí na internetové seznamce. Tam ho zpravidla nenajdou, ale najdou člověka, který se jako jejich životní štěstí tváří. Podvodníkovi jsou pak schopné poslat stovky tisíc korun například na léčbu nemocného dítěte nebo jen jako finanční pomoc. Tento problém je dobře vystižený v dokumentu na Netflixu Podvodník z Tinderu, v originále The Tinder Swindler. Takhle to totiž v praxi bohužel opravdu funguje. Dalším oblíbeným trikem jsou podvodné e-maily o dědictví po zesnulém strýčkovi z ciziny nebo zprávy o milionových výhrách. V případě, že se člověk stane obětí podvodu v kyberprostoru, musí co nejdříve kontaktovat svou banku, kde se pokusí provést reklamaci předmětné bankovní transakce, zablokovat kartu a následně celou věc oznámit na policii.
Tento typ online krádeží se děje denně a zloději na internetu stále vymýšlejí nové způsoby, jak se dostat neoprávněně k penězům. Proto je potřeba mít se na pozoru. Naletět může opravdu kdokoli, na společenské vrstvě, věku, pohlaví nebo profesi nezáleží. Nejlepší prevencí proti této trestné činnosti je přistupovat do internetového bankovnictví výlučně na oficiálních stránkách banky nebo aplikace, nikdy nikomu nesdělovat údaje k platební kartě, dokonce ani na e-mailovou výzvu tvářící se jako zpráva od banky.
