V létě roku 2012 Organizace světových národů poprvé vyhlásila Mezinárodní den štěstí. Ten připadá právě na dnešek, tedy 20. března. Snažili se tím lidem ukázat, že peníze nejsou to nejdůležitější v životě. Tento den apeluje i na celé státy, aby míru štěstí neměřili pouze podle stavu ekonomiky, ale také podle subjektivních pocitů občanů.
Letos možná mnoho lidí důvod ke štěstí a radosti nevidí. Kvůli koronaviru krachují drobní podnikatelé, velké firmy, v ohrožení jsou naši prarodiče… Na tuto situaci lze ale koukat jistě i s pozitivním nádechem. Mnoho lidí díky tomu může být se svou rodinou, na kterou předtím čas neměli. Ať se to zdá nebo ne, stát se touto krizí také jistě zocelí, občané budou vědět, na koho se v době krize mohou spolehnout a kdo si naopak na hrdinu jen hrál nebo se dokonce snažil situace zneužít.
Je tu někdo, na koho se můžeme obrátit
Díky této krizi vynikla spousta solidárních lidí. O nich předtím nikdo nevěděl. Stát tedy není plný sobeckých lidí, jak se mohlo zdát. Skrývá malé hrdiny, kteří v době potřeby nasazují své životy, svůj čas a peníze, aby pomohli ostatním. No není skvělé tohle vědět?
Nastává doba internetu a nových technologií
V tomto čase se také velice rozvíjí elektronické možnosti. Učení přes internet, sdílení knih, dokonce i návštěva doktora přes telefon. Nyní máme unikátní příležitost otestovat tento elektronický svět. Asi nic nenahradí přímý kontakt člověka nebo papírovou knihu. Nicméně je dobré vědět, že tu tyto možnosti jsou. A je jen otázkou času, než se tento systém zdokonalí. Až odezní koronavirus, možná tu po něm zbyde lepší orientace na internetu, odpůrci těchto technologií k nim najdou cestu a život se nám tím zjednoduší.
V době rozkvětu nepoznáte nikoho do hloubky. Jeden můj učitel na základní škole vždy říkával: „Než si někoho vezmete, jeďte s ním někam do ciziny, bez peněz a potřebných věcí. Až tam toho člověka totiž opravdu poznáte.“ A takhle my teď máme příležitost poznat náš stát, své spoluobčany i své blízké. Buďme tedy šťastní a hlavně mysleme pozitivně!