Tereza Žáková 
Z autodílny tvrzí
Zdařilou rekonstrukcí prošla před pár lety tvrz Orlice, kterou se pyšní město Letohrad v podhůří Orlických hor. V roce 2008 chátrající objekt odkoupila soukromá společnost a začalo se pracovat na její rekonstrukci, kterou měl na starost architekt Vít Solnař. Dotace Evropské unie pokryly polovinu nákladů. Celkově se cena rekonstrukce vyšplhala nad 110 milionů korun. Současně k tvrzi přibyl i hotel a roku 2012 se tvrz oficiálně otevřela. Od té doby je velmi oblíbenou destinací turistů z celé republiky. Tvrz Orlici podle odhadů postavili již ve 13. století, o tři sta let později pak změnila podobu na renesanční zámek. Když se šlechta z tvrze v 17. století odstěhovala, budova sloužila jako hospodářský objekt. Později vystřídala ještě pár využití, dokonce sloužila i jako autodílna a sklad náhradních dílů, ale pak postupně začala chátrat.
Chrám sv. Markéty je opět v provozu
Po třech letech se dočkal otevření kostel sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, který nedávno prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Ta se týkala zejména poškozené kopule a stropní fresky. „Pokud by k opravě nedošlo, tak vážně hrozilo, že dojde během několika let k nenávratnému poškození stropní fresky a kostel by musel být trvale uzavřen,“ upřesňuje důvod opravy jaroměřický farář Tomáš Holcner. Oprava chrámu, jejímž vlastníkem je římskokatolická farnost, byla vyčíslena na více než 107 milionů korun. Jedná se tak o jednu z největších investic do obnovy památek v kraji Vysočina. Opakované výběrové řízení nakonec vyhrála mezi pěti uchazeči firma Archatt památky.
„Bylo bezpochyby zázrakem, že jsme se ve vysoutěžené ceně dostali na takovou částku, která byla pro naši farnost akceptovatelná a realistická,“ říká místní farář s tím, že hrozilo, že částka bude mnohem vyšší. Částku z podstatné části hradily evropské dotace. Na financování se podílelo i město a kraj. „Na průběžné financování měla farnost zápůjčky od dalších farností a mnoha fyzických osob ochotných pomoci dobré věci,“ dodává Holcner. Kromě kopule a fresky došlo také k výměně trámů a krytiny a díky nové fasádě se po dlouhé roky červenobílý chrám proměnil ve žlutobílý, čímž se opět po letech sjednotil se zámkem. Český akademický sochař Otmar Oliva pak navrhnul nový oltář, křtitelnici a ambon. Slavnostního znovuotevření jednoho z prvních barokních kostelů na Moravě, který nechal postavit hrabě Jan Adam z Questenberka, se nejen farníci dočkali 1. října.
Kdo si počká, ten se dočká
„Na kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci se nyní opravují všechny tři vstupní portály včetně balkonu. Jde o opravu kamenných částí“, vysvětluje kněz Akademické farnosti Olomouc Jan Regner. Kvůli zatékající vodě potřebovaly vstupní portály odborný zásah. V plánu rekonstrukce je rovněž oprava bočních portálů a obnova soch. „Kostel restauruje firma pana Werkmanna, který je v Olomouci už pojem,“ dodal Regner. Majitel restaurátorské firmy Ladislav Werkmann je spojen s řadou oprav významných historických kamenných památek města. Jako restaurátor se podílel například na obnově katedrály sv. Václava, biskupského paláce, Sloupu Nejsvětější Trojice, portálů městských domů, barokních kašen, morových sloupů, klášterů a mnohých kostelů, mezi něž patří i kostel Panny Marie Sněžné, na kterém pracoval už před třiceti lety, ale kvůli nedostatku peněz se obnova nedokončila.
Finančně se na opravách podílí ministerstvo kultury, Olomoucký kraj a Akademická farnost Olomouc. Kolik opravy budou stát, se však zatím neví. Jedná se o barokní kostel římskokatolické akademické farnosti, který stojí na rozhraní Náměstí republiky a Denisovy ulice. Byl postaven v letech 1712–1716 jezuity jako součást komplexu školních budov. Po zrušení řádu sloužil jako armádní kostel a poté spadal pod správu dómské farnosti sv. Václava. V roce 2007 Olomoucké arcibiskupství převedlo kostel do majetku nově zřízené Akademické farnosti Olomouc. Kostel je již několik měsíců obehnán lešením a na dokončení rekonstrukce si ještě minimálně rok musíme počkat.
Trpělivě čeká také zámek na Prostějovsku
„V rekonstrukci je celá historická budova zámku. Jedná se o restaurování maleb, dveří, výměnu oken a opravu fasády,“ vysvětluje starosta obce Výšovice Jakub Haluza. Přípravu oprav zde vede firma Achat, stále se však jedná pouze o restaurátorské záměry. Na samotnou realizaci se nejprve uskuteční výběrové řízení. Předběžná cena celého projektu je odhadována na 40 milionů korun. Veškeré opravy by měly být dokončeny koncem roku 2024.
„V současné době na zámku sídlí Obecní úřad a speciální škola Jistota. Do budoucna obec plánuje zámek využívat na komentované prohlídky, k dispozici zde budou výstavní sály, reprezentační prostory obecního úřadu a slavnostní síň pro konání svateb,“ doplňuje Haluza. První zmínky o zámku pochází z roku 1348 a jsou spojeny s pány z Náměště, kdy jako majitelka Výšovic se v zemských deskách dokládá Žofka z Náměště. Později toto vlastnictví přechází na její dva syny. Až do roku 1617 existují zprávy pouze o tom, že jde o hospodářský dvůr s obytnou částí. Velkým počinem byla výstavba nové rezidence, kdy hrozilo, že se zámek zřítí. Nakonec byl v roce 1751 zbořen a o čtyři roky později byla dokončena nová zámecká budova.
