po., 16. květen 2022 17:55

Překonal jsem své závratě a let rogalem si naprosto zamiloval, říká letecký nadšenec Jan Melša

Jan Melša létá na motorovém rogale už čtvrtou sezónu Jan Melša létá na motorovém rogale už čtvrtou sezónu Zdroj: Archiv Jana Melši
Let rogalem je velmi adrenalinový zážitek, který by si nejeden člověk chtěl vyzkoušet. Lásku k rogalu si našel i nadšenec romantických výhledů Jan Melša. Na rogalo poprvé nasednul v roce 2013 jako spolucestující, dnes létá rogalem až do zahraničí. V pilotní škole mu předala své zkušenosti legenda v oboru Jiří Zítka, i díky němu si dokázal splnit svůj sen. Ze stroje za pár tisíc se posunul na mašinu za půl milionu, se kterou by chtěl proletět mimo jiné i Alpy.

Musel jste někde nouzově přistát?
Zažil jsem jedno technické přistání na hranici přistání nouzového, když jsem měl závadu na motoru svého prvního stroje, na kterém mi vysadily dva válce ze čtyř a já opatrně doletěl na nejbližší letiště, kde jsem přistál a kam pro mě i stroj dojeli kamarádi s autem s vozíkem.

Co vás přivedlo k létání na motorovém rogale?
Už od mala mě fascinovaly romantické výhledy na krajinu z různých rozhleden a kopců, i když při mé závrati už při výstupu na žebřík jsem až nahoru na věže lezl jen nerad. Postupem času jsem začal jezdit na motorce a cestovat na ní napříč Evropou. Když mě pak v roce 2013 vzal kamarád dvakrát do vzduchu na svém motorovém rogale, úplně mě to nadchlo a věděl jsem, že tohle je přesně to, co se mi líbí a co chci dělat taky. V té době byly ceny motorových rogal poměrně vysoké a s ročním dítětem jsme měli s manželkou jiné priority i z pohledu financí. Když se pak po několika letech ozval, že je za velmi slušnou cenu na prodej jeden zánovní stroj, rozhodl jsem se si svůj dětský sen o létání splnit. Ony totiž sny od toho jsou, aby se plnily. A ten můj, doletět si od nás z domova na chalupu k Litomyšli vzduchem a pak zase zpět, se mi splnil v roce 2020.

Co na létání říká rodina?
Můj táta mi kdysi říkal, že létat je složité a vyžaduje to spoustu povolení, složitého učení, pořízení drahého stroje, který nemůže přistát, kde mě napadne. Dnes už ale vím, že on jen nevěděl, o čem létání je. Byl to jeho způsob, jak mě ochránit před zklamáním. Moje oblíbené rčení zní: „Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se může najít nějaký hlupák, který neví, že to nejde, a udělá to!“ Manželka je ráda, že mám relativně bezpečný koníček, a dokonce to byla ona, kdo mě v době, kdy jsem váhal, zda si dělat pilotní průkaz a pořizovat své první rogalo, podpořila a přesvědčila, ať to udělám. Samozřejmě občas létá se mnou, stejně jako má starší dcera. Jsme rodina a rogalo je součástí našeho života. Manželka si také uvědomila, že na rozdíl od motorky, kde vás může ohrozit chyba druhého, jste ve vzduchu vlastně v daleko větším bezpečí.

Jak dlouho už se tomuto koníčku věnujete?
Létám od roku 2019, kdy jsem si pořídil první motorové rogalo a kvůli tomu si udělal pilotní průkaz. Je to sezónní koníček, a i když mám několik kolegů, kteří létají i v zimě, já mám raději klimaticky příjemnější období. Létám tedy čtvrtou sezónu a za sebou mám přibližně dvě stě nalétaných hodin.

Jaká místa jste rogalem navštívil?
Ze vzduchu jsem prozkoumal nejen blízké okolí, což u nás v Libereckém kraji znamená létání nad Českým rájem, Krkonošemi, Jizerkami, Českým středohořím, nebo třeba Polskem a Německem, ale prolétl jsem se i na Slovensko pozdravit kamarády trubkonauty (slangový výraz pro letce na motorovém rogale, pozn. red.) na jejich tradičním sletu motorových rogal u Žiliny.

Od osmnácti sami klidně přes Beringovu úžinu

Co všechno musí člověk splnit, aby obdržel pilotní průkaz?
První věc je lékařské vyšetření u specialisty. Ten posuzuje váš zdravotní stav z pohledu pohybu vzduchem jako pilota a letecké posádky. Bez jeho potvrzení nemohu ani začít s výcvikem v pilotní škole či u leteckého instruktora. Toto vyšetření se opakuje pravidelně každé dva roky. Následuje teoretická příprava a praktická výuka. Ta se liší cenou, rozsahem a způsobem podle jednotlivých škol a instruktorů. Já měl štěstí na legendu motorového rogala, a to doslova světové úrovně, Jiřího Zítku. Ten mi své zkušenosti z létání po celém světě, mimo jiné je to první člověk na světě, který přeletěl na motorovém rogale Beringovu úžinu mezi Asií a Amerikou, předal způsobem, jaký dokáže opravdu jen málo lidí. To jsem pak ocenil v různých situacích za horšího počasí, protože se mnou v rámci praktického výcviku vyzkoušel i takové létání, do kterého by se běžný pilot vůbec neměl dostat. Minimální počet letových hodin v pilotní škole je dvacet, ale záleží na každém instruktorovi, zda žák po dvaceti hodinách dokáže vše, co je potřeba k bezpečnému létání, či nikoliv.

Jak takové zkoušky probíhají?
Zpravidla se létá jedna hodina denně. Výukové rogalo má dvojité ovládání, takže ze začátku vzlétá a přistává spíše instruktor a vy jen cítíte na svém ovládání, co přesně on dělá. Postupně se ale se strojem sžijete natolik, že vám nakonec instruktor do řízení vůbec nezasahuje a nakonec provádíte vzlety a přistání sami pod jeho dohledem ze země. U mě to nastalo čtrnáctou výukovou hodinu, kdy jsem měl svůj první sólový let bez instruktora za zády. Zkouška před inspektorem se skládá z teoretické a praktické části. Test z teorie má čtyřicet tři otázek zaměřených na konstrukci, aerodynamiku, meteorologii, pravidla letového provozu, ale třeba i zdravovědu. Na chyby příliš prostoru není, v testu můžete udělat maximálně tři malé chyby. Praktická část je o přistání a vzletu dle inspektorem daného úkolu, například předvedení simulace nouzového přistání bez motoru. Když vše úspěšně zvládnete, vydá vám Letecká amatérská asociace České republiky váš pilotní průkaz a můžete létat.

Od kolika let je možné si průkaz pořídit?
Pilotní průkaz na motorový závěsný kluzák si můžete pořídit od šestnácti let se souhlasem rodičů, nebo od osmnácti let sami. Výcvik je možné zahájit se souhlasem rodičů v patnácti letech.

Musí se později chodit na nějaké přezkoušení? Můžu o pilotní průkaz přijít?
Ne, přezkoušení ve smyslu nových testů se nedělá, ale abyste mohli létat, musíte se každý rok na jaře prokazatelně zúčastnit školení pilotů organizovaného inspektory letového provozu. O pilotní průkaz můžete přijít odebráním kvůli závažnému porušení letové kázně, nebo ze zdravotních důvodů. Na druhou stranu, nejstaršímu pilotovi, kterého jsem znal osobně, bylo devadesát čtyři let a stále létal.

Platí při létání na rogalu nějaká speciální pravidla, se kterými se jinde nesetkáme?
Platí jich celá řada. Je to dáno specifickou konstrukcí stroje a jednoduchostí létání na něm. Motorové rogalo je svým zařazením ultralehké letadlo řízené těžištěm, na rozdíl od klasických ultralehkých letadel, která jsou řízena aerodynamicky. Rogalo nemusí mít povinně vysílačku. Pohybuje se v nižších výškách a nižšími rychlostmi, stačí mu kratší dráha pro vzlet a přistání. Je ale náchylnější na počasí, zejména na sílu větru a termické turbulence. Nejčastěji se tedy létá v době po východu slunce, či před západem.

Je možné si rogalo někde půjčovat nebo musíte mít vlastní? Popřípadě kde ho máte uschované a jak jej přepravujete?
Motorové rogalo je možné si půjčit v půjčovně některého leteckého klubu. Nebývá to ale tolik obvyklé, protože pořizovací cena motorového rogala je výrazně nižší než třeba u letadla klasické konstrukce, a téměř všichni máme svá vlastní. Pokud je to možné, máme své hangáry, kde stojí rogalo v sestaveném stavu – stačí jen vyjet z hangáru a letět. Někteří kolegové ale nemají tolik štěstí na vhodné hangárovací prostory, nebo se jim nechce jezdit na letiště desítky kilometrů, takže buď sundávají křídlo a nechávají ho vedle stroje, nebo ho celé skládají. Složené křídlo dáte do obalu a můžete ho vézt třeba na příčnících na střeše osobního automobilu. Na tříkolku vám pak stačí větší vozík s nájezdy, nebo speciální vozík přímo na přepravu tříkolky.

Kdo tyto stroje vyrábí a kolik stojí? Je funkčnost stroje časově omezena?
V České republice se můžeme setkat jak se staršími stroji z počátku devadesátých let v ceně několika málo desítek tisíc, tak s nejmodernějšími továrními komplety za pět set až sedm set tisíc korun. Doba, kdy se stroje vyráběly v domácích dílnách letových nadšenců, sice není tak vzdálená, ale i zde se doba značně posunula. Dnes se létá na křídlech vyvíjených v aerodynamických tunelech renomovaných výrobců, které jsou potažené plachtami z materiálů odolávajících UV záření ze slunce a mohou mít například měnitelné těžiště. Pořídit se dá i tovární tříkolka s vestavěným leteckým motorem a avionikou srovnatelnou s jakýmkoliv jiným ultralehkým letadlem, vybavené balistickým záchranným systémem. Stáří rovněž není nijak omezené, ale každé dva roky musí celý stroj projít přísnou technickou kontrolou. Pokud technik najde závažnou závadu, zakáže létání až do jejího odstranění.

Jak vypadlo vaše první rogalo?
Moje první rogalo byl olétaný stroj vhodný pro první zkušenosti se vzduchem, které mělo plachtu téměř na konci životnosti, slabý těžký vzduchem chlazený letecký motor Limbach z osmdesátých let a tříkolka ze začátku devadesátých let, výrobce Vladimír Mádlo. Vyšlo mě na třicet tisíc korun. Druhé rogalo mělo křídlo ESO 2 konstrukční firmy TL Ultralight, která kdysi začínala právě výrobou rogal a dnes je jedním z největších výrobců UL letadel na světě, letecký lehký dvoutaktní vodou chlazený motor Rotax 532 a tříkolku firmy TL Ultralight upravenou dle moderních potřeb. S úpravami vyšlo na přibližně sto tisíc korun.

A váš nynější stroj?
Současný stroj má moderní tovární křídlo ukrajinské firmy Aeros, typ PROFI TL, což je samonosné křídlo s měnitelným posuvem těžiště za letu dosahující rychlostí v rozmezí 70-140 km/h. Má špičkový letecký čtyřtaktní vodou, olejem a vzduchem chlazený motor Rotax 912 UL a zcela novou, na zakázku pro mě vyrobenou tříkolku od pana Vladimíra Mádla – model VM08, vrchol jeho třicetipětileté zkušenosti s vývojem a výrobou podvozků pro motorová rogala. Dále je vybaveno záchranným balistickým systémem firmy Stratos, interkomem pro komunikaci se spolucestujícím a k tomu si aktuálně pořizuji vysílačku pro komunikaci s okolním letovým prostorem. Aktuálně jsem na ceně kolem pět set tisíc korun.

Musíte mít před letem nějaké povolení? Musíte svůj let někomu ohlásit?
Nemusím mít žádné povolení, pokud nejsem na letišti, které je součástí řízeného letového prostoru, tam pak musím žádat vysílačkou řídící věž o povolení vzletu a přistání, nebo třeba jen průletu tímto prostorem. Stejně tak jsou letiště, která vyžadují předešlou komunikaci pro přistání, byť telefonickou před letem. To jsou vetší vnitrostátní sportovní letiště, pro příklad Mladá Boleslav nebo Liberec. Pro přistání na malá letiště stačí dodržet základní pravidla pro vzlet a přistání, která jsou součástí výcviku.

Odkud je možné vzletět? Vracíte se obvykle zpět na startovací místo?
Vzlet je možný z každé plochy, která splňuje podmínky stanovené předpisy, délka minimálně sto padesát metrů, předepsaná výška okolních překážek v ose vzletu a přistání a další. Nejčastěji ale využíváme malá sportovní letiště, kde je na rozdíl od louky či pastviny patřičně udržovaný rovný povrch, mají parametry dle příslušných předpisů a je tam aspoň nějaké minimální zázemí – větrný rukáv na stožáru ukazující směr a sílu větru, vyznačený práh dráhy apod. Pokud létáme po okolí, vracíme se zpět na své domácí letiště. Při výletu na více dní zůstáváme na cizích letištích, nebo vhodných plochách. Specifické je pak přistání na okolních letištích kvůli závadě, nebo kvůli nenadálému zhoršení počasí. To pak letíme třeba až druhý den, případně pro nás někdo přijede a odjedeme po zemi na vozíku za autem.

V jaké výšce se létá a jaká je maximální rychlost?
Předpisy určují minimální výšku sto padesát metrů nad volnou krajinou a tři sta metrů nad zastavěnou oblastí. Dále pak stanoví povinnost být v dostatečné výšce pro případné nouzové přistání, pokud by například vysadil motor. Motorové rogalo je kluzák, takže při vysazení motoru celkem bez problémů doklouže na bezpečné místo pro nouzové přistání i bez něho. Jen to místo musíte mít vybrané předem a být v takové výšce, aby na to byl čas. Proto se obvykle vyhýbáme větším městům, nad kterými bychom museli létat příliš vysoko z pohledu bezpečnosti. Nejběžněji létám ve výšce kolem 250-350 m nad zemí. Maximální rychlost je dána konstrukcí křídla a výkonu motoru. Dále pak podmínkami ve vzduchu, především směrem, rychlostí a tlakem vzduchu. Nejrychlejší křídla létají rychlostí kolem 160-170 km/h v horizontálním letu, nejběžněji se ale létá rychlostí 75-90 km/h. Naopak pádová rychlost je dle konstrukce křídla kolem 45-60 km/h, pod touto hranicí už tedy není let možný. 80-90 km/h je ideální i z pohledu spodní rychlostní hranice.

V jakých hodinách je možné létat? Od kdy do kdy je „rogalová“ sezóna?
V noci a za mlhy se tímto způsobem nelétá, to je možné jen při letu podle přístrojů a na to už potřebujete úplně jiné pilotní kvalifikace a také se to týká jiných letadel. Doba pro let je omezena východem a západem slunce, resp. dobou 15 min před ním a 15 min po něm. Tato doba se liší podle astronomické délky dne. A to také určuje naši hlavní sezónu. Je sice možné létat i v zimě, k tomu ale potřebujeme vhodné úpravy stroje, především lyže místo kol. Proto začínáme létat ve chvíli, kdy zmizí sníh, a přestáváme až když opět napadne.

Do vzduchu jen s příznivou předpovědí

Zažil jste někdy nějakou nebezpečnou povětrnostní situaci?
Jen v rámci výcviku, kdy mě do takového počasí vzal můj instruktor nad letištěm zcela cíleně, abych se naučil, jak se s tou situací dokázat vypořádat a umět v ní bezpečně reagovat a přistát. Několikrát jsem pak ukončil výlet návratem na své domácí letiště dříve, protože v dáli na obzoru jsem viděl blížící se bouři. Ta mě v rámci letu nepřekvapila nikdy, ale to jen proto, že znalost meteorologie a sledování počasí před letem jsou nedílnou součástí základního výcviku pilota a když předem vidím, že na to nejsou vhodné podmínky, tak prostě neletím. Spousta mých kolegů to ale zažila na dálkových letech, nebo při návratu z nich. Tomu jsem se například při výletu na Slovensko vyhnul rozdělením letu na dva úseky, ranní a večerní.

Koho můžete vzít jako posádku s sebou?
Kohokoliv, kdo je schopen dodržet bezpečnostní pokyny mě coby pilota a hmotnostně se vejde do limitu stoje s posádkou, který je 450 kilogramů. U mého stroje to se započítáním mé osoby dělá maximálně 110 kilogramů zbývajících pro spolucestujícího. Věk není nijak omezen. Mé dceři bylo poprvé osm let, nejstarší byla 75letá paní.

Máte nějaké vysněné místo, kde byste se chtěl s rogalem proletět?
Těším se na výlet do Vysokých Tater a na pobřeží Baltského moře, kam jsme se loni nedostali kvůli protiepidemickým opatřením. Mým snem jsou ale Alpy, Karpaty a Skandinávie.

Jak moc je tento koníček nákladný?
To opět záleží na konkrétním stroji. Spotřeba paliva, klasického benzínu Natural 95, je u mého současného stroje osm až deset litrů za hodinu letu. K tomu je potřeba započítat amortizaci motoru, přičemž letecký motor vydrží kolem 2500 hodin do repase a dalších 2500 hodin po repasi, pak už se musí vyměnit, další provozní kapaliny, pojištění, hangárování a samozřejmě i moji šedesátikilometrovou cestu na letiště. Celkově se tedy pohybujeme kolem dvou tisíc korun za hodinu letu. Což je pořád jedna z nejnižších částek ze všech létajících zařízení vůbec. Pilotní škola se započítáním cesty tam a zpět mě vyšla kolem šedesáti tisíc korun, ale to také proto, že jsem jezdil na každou hodinu osmdesát kilometrů daleko. Když to celé shrnu, pořídit si vlastní motorové rogalo a smět na něm létat vás při koupi spolehlivého staršího stroje v dobrém stavu vyjde přibližně na sto až sto padesát tisíc korun. Tedy přibližně jako koupě zachovalého staršího automobilu, není to nijak závratná suma.

Zobrazeno 354 krát
Naposledy upraveno: út., 24. květen 2022 18:53
Pro psaní komentářů se přihlaste