Matěj Vrba 
Celkem pět vesnic muselo ustoupit výsypce zeminy z Bílinského velkolomu Maxim Gorkij (VMG). Zemina postupně během 70. a 80. let zasypala vesnice Lyskovice, Dřínek, Hetov, Chotovenku a největší Radovesice. Zakládání materiálu pokračovalo až do roku 2003, kdy začala rekultivace celého prostoru. Na místo jsem se letos vydal s Antonínem Růžičkou, který se na zakládání výsypky podílel.
Cestu přes Radovesickou výsypku začínáme na původní cestě z Kostomlat pod Milešovkou, která vedla do bývalých Radovesic. Dnes je stará cesta napojena na novou silnici, která znovu spojuje Kostomlaty p. M. s Bílinou. „Pamatuji si, když na konci 60. let padlo konečné rozhodnutí tehdejší vlády o zrušení vesnic nacházející se na území budoucí výsypky. V létě 1970 jsme naposledy jeli přímo z Bíliny do Kostomlat přes Radovesice, to tu ještě vedla stará asfaltová silnice plná výmolů.“ popisuje pan Růžička.
Po pár kilometrech procházíme kolem dopravní značky „Radovesice“. Za značkou se však nenachází žádné domy, jen zarostlá pláň. Nacházíme se v místech, kde v minulosti stávala obec Radovesice. „V Radovesicích žilo okolo 1000 obyvatel, byla to velká obec se školou, národním výborem, koupalištěm a jednotou. Vedly odtud cesty do Bíliny, Štěpánova, Razic, Světce a také do všech vesnic, které skrývka pohřbila,“ říká Antonín Růžička.
O kousek dál se znovu zastavujeme, stojíme totiž pravděpodobně na radovesickým kostelem Všech svatých. „Pamatuji si přesně, jak jsme s ostatními kolegy stály nedaleko zakladače a pozorovaly, jak kostel postupně mizí pod tunami zeminy,“ vzpomíná pan Růžička. Kostel se tak stal poslední stavbou celé výsypky, která byla zlikvidována.
Z Radovesic pokračujeme dále směrem k Dřínku a Hetovu. Pan Růžička následně pokračuje ve vyprávění. „Tenkrát, když se začalo se zasypáváním, strana uklidňovala lidi tím, že po útlumu těžby nechá vystavit novou vesničku, kam by se lidé dotčení těžbou mohli vrátit. Jenže to se samozřejmě nikdy nestalo, navíc stavět přímo na výsypce je úplná hloupost. Lidé z dotčených vesnic se museli nastěhovat do panelového sídliště Za Chlumem.“
Blížíme se k místům, kde bychom v minulosti stály uprostřed Hetova. „Myslím si, že v těchto místech bylo Radovesické nejkrásnější. Tekl tudy Lukovský potok, který byl zdrojem vody pro místní JZD. Teď je potok odkloněn a voda z něj teče do umělé odvodňovací štoly nedaleko Bíliny,“ doplňuje Růžička. Naše cesta následně končí v Razicích, odkud odjíždíme autobusem směr Bílina.
