Ivana Říhová Cyklokros jsem doposud znala pouze jako divák, převážně z televizní obrazovky. Na vlastní kůži jsem si však cyklokrosovou jízdu vyzkoušela, když mi česká firma RB zapůjčila jejich cyklokrosový speciál. Mohu potvrdit, že jízda na cyklokrosovém kole je zcela odlišná od jízdy na klasickém horském kole, na které jsem zvyklá. Jako přesednout z limuzíny do sporťáku. Je třeba si zvyknout na nepohodlí a horší brzdné schopnosti. Na rovinatých úsecích je cyklokrosové kole oproti horskému rychlejší. Celkově jsem jízdu pociťovala jako energičtější a svižnější. Technicky těžší se ukázala jízda v terénu, i když to záleží i ne zkušenosti jezdce. Protože jízda na kole je pro mě odpočinkem, cyklokrosové kolo bych za horské nevyměnila. Možná si na něm ale vyjedu v zimě.
Co se cyklistiky týče, největší přízni televizních kamer se těší právě cyklokros. Mezi sportovními fanoušky o něm ale paradoxně moc velké povědomí nepanuje. Přitom Česká republika si v závodním cyklokrosu nevede vůbec špatně. V posledních letech je tomu tak především díky Zdeňku Štybarovi, který je trojnásobným mistrem světa. Obliba tohoto sportu ale přeci jen začíná stoupat. To dokazuje i fakt, že poslední mistrovství světa, které se konalo minulý rok, sledovalo 306 000 diváků. Rekord zatím drží přenos mistrovství z roku 2001, který sledovalo milion diváků. Český reprezentant Petr Dlask tehdy získal stříbrnou medaili.
Cyklokros se řadí mezi cyklistické disciplíny. Sezóna trvá od podzimu až do začátku jara. Závodí se na tratích dlouhých 2,5 až 3,5 kilometrů, na kterých se střdají různě druhy povrchů, od trávy přes hlínu, dlažbu až k písku. Účastníci proto mají povoleno během závodu měnit kola podle terénu.
