Tereza Klofáčová 
František Švec je světově uznávaný vědec. Do historie se zapsal vyvinutím speciálního materiálu, který umí separovat a analyzovat chemické látky. Rodák z Kladna zasvětil chemii celý svůj život. „V polovině 50. let minulého století jsem se zamiloval do chemie. Ta láska mi vydržela dodnes. Nejenže mi vydržela, ale byla i velice plodná,“ uvedl při předávání Cen Neuron 2023.
Chemie ho bavila od dětství
Švec se narodil v září roku 1943. Zálibu v chemii našel už coby malý chlapec. První laboratoř si vytvořil v koupelně, to se moc nelíbilo rodičům, a tak jeho výzkumný koutek brzy přestěhovali do sklepa. Ve sklepě a později také ve škole objevoval svět chemie. Uchvátil ho natolik, že se po maturitě rozhodl pro studium na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).
Tam po získání doktorského titulu působil i jako pedagog. Následně pak mnoho let pracoval a bádal pro Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky.
Vycestování do světa by výrazně rozšířilo vědcovy znalosti i dovednosti, pro Švece žijícího v socialistickém Československu to byl ale dlouhá léta jen neuskutečnitelný sen. Výjezd na stáž mu režim poprvé umožnil až v roce 1981.
Právě během své první stáže v Kanadě se Švec seznámil s francouzsko-americkým chemikem Jeanem Fréchetem. Stali se z nich velcí přátelé, Fréchet českého kolegu dokonce několikrát navštívil v Československu.
Do světa na zkušenou v padesáti letech
Sametová revoluce v listopadu 1989 otevřela nejenom Františkovi Švecovi brány do světa. Krátce po revoluci mohl svobodně přijmout Fréchetovo pozvání na Cornellowu univerzitu v Ithace (USA). Netrvalo dlouho a přišla nabídka, svými dlouhodobými vědeckými výsledky si Švec vysloužil zaměstnání na této vyhlášené americké univerzitě.
V roce 1992 se tedy skoro padesátiletý Švec společně s manželkou a mladší dcerou přestěhoval do USA, kde pro celou rodinu začal úplně nový život. Tento okamžik později označil jako zásadní životní výhybku.
Na Cornellowě univerzitě působil šest let. Ty věnoval práci na svém chromatografickém projektu. Nápady a představy si přivezl z Česka, příležitost zrealizovat své myšlenky se mu ale naskytla až v Americe. Zpočátku ho ve výzkumech finančně podporoval Fréchet, brzy však Švec dosáhl i na vlastní granty.
Dalším Švecovým působištěm se stala Kalifornská univerzita v Berkeley, kde mu nabídli profesorský post. Kromě toho se zde postavil do čela Oddělení organické a makromolekulární chemie v novém nanotechnologickém ústavu v Lawrencově národní laboratoři. Toto období považuje za absolutní špičku své kariéry.
Návratem domů to neskončilo
Od roku 2014 Švec přemýšlel o návratu domů. Uvědomoval si svůj nemilosrdně se zvyšující věk a chtěl se rozloučit v dobré formě, včas. Závěrečným impulzem pro přesídlení zpátky do České republiky nakonec bylo úmrtí jeho manželky.
Po návratu domů se stal členem Katedry analytické chemie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, pro kterou pracuje dodnes. A s touto prací prý počítá i do budoucna. Při přebírání Ceny Neuron zdůraznil, že se kariéru ještě rozhodně ukončit nechystá.
Cena Neuron není jediným uznáním Františka Švece. V roce 2018 mu VŠCHT udělila Medaili Emila Votočka a v loňském roce obdržel Cenu Jaroslava Janáka za rozvoj analytické chemie od Ústavu analytické chemie AV ČR.
