Jiří Kalát Situace původně začala jako řádně ohlášený a povolený pochod za oběti druhé světové války. Trval asi 20 vteřin, poté byl za ne zrovna jasně vyjasněných okolností zakázán. Vděk bychom měli vyjádřit hlavně představiteli města, který na dotazy demonstrantů odpovídal pouze předem naučenou větou. Nic víc, nic míň. Několik dní poté oznámil médiím, že pochod byl zakázán kvůli dlouhodobému monitorování pořadatelů a zjištění, že důvod průvodu se vzdálil od původně nahlášeného. Já se ale ptám, proč ten pochod tedy nezakázali předem a tím nezabránili příjezdu těch stovek lidí do města? Nemusím být expert, abych věděl, že by se tím ušetřilo celkem dost finančních prostředků.
Tedy původní pochod byl rozpuštěn, nacionalisté naštvaní, policie natěšená zatýkat a občané se báli. Začala „škatulata hejbete se po jihlavsku“, nacionalisté chodili, kudy se jim chtělo, kličkovali a smáli se. Policie je sledovala asi ze dvou metrů, zastavovala dopravu a mračila se. Po té, co nacionalisty nevpustili na hřbitov a antifašisté byli uzavřeni v takovém malém „ghettu,“ se průvod odebral k parkovišti u diskontu Lidl a rozpadl se.
Nacionalisté svoji pouť skončili, však antifašisté pochodovat začali. Pod vlajkami Antify s válečným pokřikem na rtech se vydali do centra města. Nikdo je nezastavil, nikdo nic neříkal, jen policie potichu pozorovala ze svých vozů. Oni nejsou přece špatní, oni jsou proti nacionalismu a fašismu.
Však podíváme-li se na věc objektivně, to, že je někdo anti-špatný, ještě neznamená, že je dobrý. Na antifáckém průvodu mne zarazilo hned několik věcí. Zahalené tváře mladíků a slečen již sami o sobě odporují zákonům, ale transparenty s ustřelenou hlavou předsedy Dělnické strany, už jsou trochu moc. Plakát, na kterém je znázorněn antifašista kolem mlátící do ležící postavy s hákovým křížem, jistě nenabádá k pochopení a toleranci. Sice na postavě je znak nenávisti, ale od kdy lidé bijí osoby, které leží na zemi. Pokud se podíváme na kresby na neonacistických mikinách, jsou podobné, jen ty symboly změnily místo.
Teď si vezmu na pomoc zákon a to přesněji č. 140/1961 Sb, část druhá, zvláštní část, hlava pátá § Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení. Tedy třetí slovo je „přesvědčení“ a to jak politické přesvědčení, tak i vyznání. Zamyslíme-li se nad tím přesněji. Národní socialismus v České republice zakázán není (i když pouze prozatím) a proto mu musí náležet stejná práva jako ostatním skupinám, bez ohledu na to, co se společnosti jako takové libí. Není možná, abychom upřednostňovali jednu skupinu lidí před druhou jen kvůli jejich politickému a nebo náboženskému přesvědčení. Pokud to chceme dělat, nechápu smysl sametové revoluce, protože za komunismu byli podobně oblíbeni například lidé s dlouhými vlasy.
Více informací a fotografií na: kalat.blog.respekt.cz
