Klára Kostíková 
Dvanáctého října letěl tým ragbistů Old Christian Club na přátelské utkání do Santiago de Chile. Kvůli špatnému počasí byl však let přerušen. Následující den se rozhodli pokračovat. Kvůli husté mlze udělali piloti chybu. V domnění, že přeletěli pohoří, začali klesat. Před zraky pilotů se najednou objevil útes, kvůli kterému přišli o ocas, pravé a levé křídlo letadla. Zbytek - tedy trup letadla, dopadl na svah, společně s pár ,,šťastlivci’’, kteří let přežili. Poté, co se letadlo ztratilo dispečerům, začalo pátrání. Bílé letadlo na bílém sněhu není ale moc vydařená barevná kombinace.
Průběh prvních dnů
Po ztroskotání přeživší udělali prostor ve vraku. Vyházeli ven sedačky a mrtvoly svých spoluhráčů. Veškerou organizaci vedl kapitán týmu Marcelo Perez. Následující den zemřeli další lidé, většinou na následky zranění. Ve vraku nalezli lahve vína, tabulky čokolády a malé přenosné rádio, které se jim podařilo zprovoznit. Neumožňovalo jim sice komunikovat se světem, ale dostávali alespoň nějaké informace. Byl to pro ně symbol naděje, že je stále někdo hledá. Deset dní po ztroskotání se ale z rádia dozvěděli, že pátrání po nich bylo ukončeno.
Hladu neporučíš
Jak již bylo zmíněno, ve vraku letadla našli jen lahve vína a tabulky čokolády. Zásoby docházely velice rychle. Po tom, co pátrání po nich bylo ukončeno, bylo jasné, že se o sebe musí postarat sami. Jako první s myšlenkou kanibalismu přišel Nando Parrado. Nakonec se všichni začali živit masem z mrtvých lidí. Jedli ho syrové a zmrzlé. Jen tento přísun jídla jim dával alespoň nějakou šanci na přežití.
Cesta života
Dne 29. října se utrhla lavina, která zasypala všechny pasažéry uvnitř letadla. Následkem laviny zemřelo dalších osm lidí. Po této události, se rozhodli, že už nemohou dál čekat. Nechtěli ztratit další členy týmu, proto uskutečnili hned několik výprav. Během první byl nalezen ocas letadla, ve kterém se nacházely baterie. Mnohem důležitější byla ale poslední výprava. Nando Parrado, Roberto Canessa, Antonio Vizitín. Těmto třem statečným mužům se podařilo dostat na vrchol And. K jejich smůle se nacházeli na úplně jiném místě než si původně mysleli, proto se Vizitín vrátil zpátky k vraku. Nando a Canessa se rozhodli pokračovat ve výpravě. V tu chvíli se Canesso otočil na Parradu a říká mu: ’'Teď spolu pojďme umřít.'' Po deseti dnech je objevil místní pastevec Sergio Catalan a přivolal pomoc. Parrada a Canessa odvezli do nemocnice, kde se o ně postarali. Parrado se na sebe podíval do zrcadla a neustále si opakoval dvě slova. ‘'Jsem naživu.'' Díky malému rádiu, se zbytek lidí u vraku dozvěděl, že Canessa s Nandem přešli Andy. Dne 23. prosince byli všichni trosečníci zachráněni a převezeni do nemocnice v Santiagu.
