KUNA - studentský zpravodaj KUlturního NAdšence

1. Cíl práce

V následujícím textu bych ráda podrobně popsala realizaci svého samostatného projektu, včetně cíle mé práce, zdůvodnění volby tématu, stavu problematiky, ideového plánu, postupu práce a případných potíží. Na závěr se pokusím kriticky a pokud možno co nejobjektivněji zhodnotit vlastní realizaci.

Během studia žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsem absolvovala tematickou specializaci kulturní a profesní specializaci DTP (Desktop publishing). Při realizaci samostatného projektu bude uplatnění vědomostí, dovedností a informací získaných z kurzů podmiňujících zmíněné specializace logickým vyústěním absolvovaných specializací a praktickou aplikací nabytých poznatků.

Jako studentka, ráda trávící volný čas například návštěvou zajímavé výstavy nebo divadelního představení, v Olomouci postrádám spolehlivé periodikum, které by studenty přehlednou formou informovalo o aktuálním kulturním dění v Olomouci. Žurnál UP, který je oficiálním titulem Univerzity Palackého v Olomouci a vychází jako týdeník, sice na začátku každého měsíce přináší seznam akcí pořádaných Univerzitou Palackého v Olomouci, ten se ale omezuje jen na akce pořádané samotnou univerzitou a podle mého názoru není příliš podrobný a především není tematicky rozčleněn.

Proto je mým cílem vytvořit jednoduchý, přehledný a aktuální studentský kulturní časopis, který by rozšiřoval obzor „milovníkům“ kulturního dění, stejně jako lákal ke kulturnímu vyžití ty, kteří doposud dávali přednost jiným způsobům trávení volného času.


2. Zdůvodnění volby tématu

Téma „studentský kulturní časopis“ jsem si zvolila s ohledem na zmíněnou tematickou a profesní specializaci a také s ohledem na fakt, že na Univerzitě Palackého v Olomouci neexistuje periodikum, které by informovalo studenty o aktuálním kulturním dění. Jak jsem již uvedla výše, Žurnál UP sice začátkem každého měsíce přináší seznam nadcházejících akcí, ale omezuje se jen na akce pořádané Univerzitou Palackého v Olomouci. Tento seznam není tematicky rozčleněn a obsahuje například vědecké či lékařské konference stejně jako divadelní inscenace a koncerty zahraničních interpretů, proto orientace v něm není snadná. Je ovšem pochopitelné, že v Žurnálu UP jakožto v oficiálním titulu Univerzity Palackého v Olomouci, který je určen primárně členům univerzitní obce, není dostatečný tiskový prostor pro informování studentů o kulturních akcích.

Myslím si, že kulturní vyžití je nedílnou součástí lidského života. Zároveň se domnívám, že v médiích všeho druhu je věnován dostatečný prostor zpravodajství, politice, sociálním problematice, sportu a dalším tématům, ale kultura, kromě výjimečně významných kulturních událostí, se dostává do pozadí a stává se jakousi „Popelkou“.

Další skutečnost, která podpořila mé rozhodnutí vytvořit studentský kulturní časopis, byla zkušenost samotných studentů. Mnohokrát jsem se během doby svého studia na Univerzitě Palackého v Olomouci setkala se situací, kdy si mí přátelé stěžovali, že se o většině zajímavých kulturních akcí dozví náhodou nebo až zpětně.

Z výše zmíněných důvodů je podle mého názoru existence studentského kulturního časopisu jednoznačně přínosná pro studenty všech fakult a všech oborů, protože periodikum tohoto druhu je může nenásilnou a „přátelskou“ formou informovat o právě probíhajících kulturních událostech a nabízet tipy a varianty, jak smysluplně využít volný čas.


3. Stav problematiky

Studentské časopisy nebo studentské weby jsou v současnosti v celé České republice poměrně běžným jevem. Například Univerzita Karlova v Praze má velmi propracovaný web UKáčko (www.ukacko.cz), kde mohou studenti nalézt novinky ze všech fakult, rozhovory, názory, nechybí ani cestování a kultura. Jednotlivé fakulty Univerzity Karlovy také mají své zpravodaje, například Filozofická fakulta vyydává FFakt (www.ffakt.ukmedia.cz), jehož rubrika „Děje se u nás“ rovněž kvalitním způsobem informuje studenty o kulturním dění. Nelze opomenout ani zpravodaj Humr (Fakulta humanitních studií, www.i-humr.cz), který vychází v internetové i tištěné podobě a kulturními událostmi je přímo nabitý. Vysoká škola ekonomická v Praze nabízí svým studentům i-list.cz, studentský zpravodajský a informační server. I zde je kultura nedílnou součástí.

Existují i weby obecného zaměření určené studentům bez ohledu na vysokou školu, například prostorweb.cz, studak.cz a vysokeskoly.cz

Ráda bych také zmínila internetové kulturní magazíny určené veřejnosti, tedy nejen studentům, například kultura21.cz nebo nekultura.cz. Tyto magazíny čtenáři poskytují aktuální informace o zajímavostech české i zahraniční kultury, ale pro studenta, který by rád věděl, co se děje v „jeho“ městě, mají příliš široký tematický i geografický záběr.

Z tištěných periodik celorepublikového významu neleze opomenout čtrnáctideník A2 (má také internetovou podobu advojka.cz), který nabízí vysoce kvalitní články s kulturní tématikou, je unikátní svou sofistikovaností a kvalifikovanými autory, po formální stránce vykazuje znaky originálního, přesto přehledného periodika. Není to ale podle mého názoru titul určený širokému publiku – častá frekvence neologismů, cizích slov a odborných pojmů jej činí pro některé skupiny čtenářů takřka nesrozumitelným.

Nejznámějším periodikem Univerzity Palackého v Olomouci je nepochybně již několikrát zmíněný Žurnál UP. Některé katedry univerzity mají navíc své časopisy, například Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého vydává od roku 2009 časopis Historica Olomucensia, který vychází dvakrát ročně. Nelze vynechat ani portal.upmedia.cz, portál Katedry žurnalistiky Filozofické fakulty univerzity Palackého. Články zde píší studenti žurnalistiky. Portál nabízí domácí i zahraniční zpravodajství, sport, politiku, zdraví a další témata. Obsahuje také množství článků s kulturní tématikou – jak publicistických, tak zpravodajských. Nevýhodou tohoto portálu je, že kromě Katedry žurnalistiky o jeho existenci ostatní katedry nemají příliš velké povědomí. Tištěný zpravodaj, který by studenty informoval výhradně o kulturním dění nebo jehož výraznou část obsahu by kultura představovala, Univerzita Palackého v Olomouci nemá.

Co se týče realizace samostatného projektu, časopis v kombinaci tematické specializace kulturní a profesní specializace DTP nebyl dosud žádným studentem Katedry žurnalistiky FF UPOL vytvořen.


4. Ideový plán

Jak jsem již zmínila výše v textu, mým cílem je vytvořit jednoduchý a aktuální studentský časopis s kulturní tématikou. Za základní požadavek považuji přehlednost, zkrátka aby se časopis „dobře četl“ – aby čtenář neměl problém s orientací v textu a sledováním textové linie. Níže uvádím nejdůležitější komponenty mého ideového plánu.


4. 1 Název

Název je pro periodikum klíčový. Vtipný a dobře zvolený název může zájem čtenářů rozvinout, špatně zvolený název může naopak potenciální čtenáře odradit. Aby na sebe časopis dokázal upoutat pozornost studentů, je třeba, aby jeho název byl krátký, jasný, originální, dobře zapamatovatelný a ideálně také vtipný. Samozřejmě ale nemůže být nesmyslný – musí určitým způsobem s kulturou souviset.

4. 2 Formát

Základní otázku při realizaci časopisu představuje formát. Ačkoli jsem přemýšlela i o méně používaných formátech, například formátu B5, nakonec jsem se rozhodla pro běžně používaný formát A4 (210 x 297 mm) a to z následujících důvodů: Čtenáři tento typ formátu důvěrně znají, při jeho čtení a uskladnění není potřeba mnoho prostoru a nehrozí zde riziko, že by mohl kvůli svým netradičním rozměrům působit problémy při tisku. V pilotním čísle by ve formátu A4 mohly být realizovány čtyři strany – první strana by byla strana úvodní. Pokud by vycházela další čísla časopisu, mohl by se počet stran postupně zvyšovat, stejně jako by se dalo uvažovat o internetové verzi periodika, ve které by byla vyšší a flexibilnější frekvence nových příspěvků. Nedůležitější články by pak vycházely i v tištěné podobě.

4. 3 Písmo, text

Písmo časopisu by mělo být přiměřené velikosti – nemělo by být zbytečně velké, aby nezabíralo místo na stránce, ale také by nemělo čtenáři znesnadňovat čtení kvůli své malé velikosti. V časopisu by měly být ideálně použity dva typy písma – bezpatkové písmo pro titulky článků a patkové pro samotný text článků. V periodiku by se neměly přehnaně střídat jednotlivé fonty, aby časopis nepůsobil „rozbitě“ a nesourodě. Vzdušnost sazby by měla být dostatečná, aby text působil lehce a aby se v něm čtenář snadno orientoval a dokázal bez problémů sledovat text na řádku.

Text časopisu by měl respektovat klasickou koncepci stránky včetně dělení do sloupců. Text by mohl být zalamován podle potřeby do jednoho až třech sloupců a doplňován fotografiemi. Fotografie by měly být používány tak, aby oživovaly vzhled jednotlivých stránek a zároveň pomáhali čtenáři přiblížit obsah textu.

4. 4 Grafické prvky, barva

I přes to, že jsem kvůli praktičnosti zvolila běžně používaný formát A4, chtěla bych, aby vzhled časopisu oživovaly zajímavé grafické prvky, barevné plochy, případně obrázky – ty však musí být na stránce umístěny s jasným smyslem nebo pravidelností.

Z ekonomických důvodů jsem se rozhodla pro navržení layoutu pouze ve dvou barvách, ušetří se tak tiskové náklady. Základní barvou by měla být černá, kterou bude psán běžný text časopisu. Černou barvu by měla doplňovat druhá barva, která by zároveň podpořila originalitu časopisu. Chtěla bych zvolit barvu výraznou, módní, nekonvenční, pro noviny a časopisy příliš nepoužívanou. Z toho vyplývá, že klasická modrá nebo červená jsou ihned „ven ze hry“. Zvolená barva by se u jednotlivých vydání samozřejmě neměnila a postupem času by se tak mohla stát poznávacím znamením časopisu, aby si studenti při setkání s touto barvou časopis asociovali.


4. 5 Obsah

Časopis by mohl být rozčleněn na jednotlivé přehledně označené rubriky, například „Aktuálně“, „Recenze“, „Rozhovor“ apod. Rubrika „Aktuálně“ by zaujímala místo na první, případně i druhé straně časopisu a informovala by o důležité právě probíhající kulturní události, například o filmovém festivalu nebo výstavě. Rubrika „Recenze“ by mohla představovat zajímavý film nebo CD a mohla by se nacházet na druhé straně. V rubrice „Rozhovor“, například na třetí straně časopisu, by mohl být rozhovor se studentem Univerzity Palackého v Olomouci, který se významným způsobem angažuje na kulturním poli – například točí nízkonákladové filmy nebo je literárně činný. Postupem času by se dalo uvažovat i o rozhovorech se známými osobnostmi z oblasti kultury celorepublikového významu, ale těžiště této rubriky by mělo zůstat v rozhovorech se studenty. Hlavním smyslem této rubriky by tedy bylo, aby představovala čtenářům výjimečné osobnosti z řad studentů. Dalším, didaktickým rozměrem této rubriky by mohlo být, aby prezentací kulturně činných studentů motivovala ty, kteří mají tvůrčí nadšení, konkrétní plány nebo představy, ale dosud se je z různých důvodů zdráhali realizovat.

Na tento rozhovor by mohla na čtvrté straně časopisu navazovat anketa, která by zjistila, jak se sami studenti staví k problematice rozebírané v rozhovoru. Jednalo by se o anketu pouze ilustrativní, zhruba o čtyřech respondentech. Postupem času by mohl být anketě věnován větší tiskový (nebo také internetový) prostor.

Důležitou součást obsahu časopisu by tvořil přehled nadcházejících kulturních akcí, vztahující se k měsíci, na jehož začátku by bylo číslo vydáno. Tento přehled by dodal časopisu aktuální a „praktický“ rozměr, zároveň by měl studenty upozornit na významné kulturní události, které se v Olomouci a jejím okolí odehrávají nebo budou odehrávat. Přehled by měl být informativní, strukturovaný a měl by obsahovat validní údaje, aby se v něm čtenář snadno orientoval. Je tedy žádoucí, aby byl formulován spíš jako výčet jednotlivých položek informativního charakteru (například „kdy“, „kde“, „žánr“), než jako souvislý text ve větách.

Olomouc představuje významnou moravskou metropoli s hlubokou tradicí pořádání kulturních událostí, navíc se zde nachází několik divadel, kin, muzeí a díky poměrně velkému množství studentů je zde i pro ně bohaté kulturní vyžití. Je tedy samozřejmé, že přehled kulturních akcí v časopisu by nebyl schopen z hlediska tiskového prostoru pokrýt všechny kulturní akce, které se v Olomouci a jejím okolí odehrávají. Cílem tohoto přehledu by nebylo zmapovat veškeré kulturní dění na Olomoucku, ale „vypíchnout“ události, které opravdu stojí za navštívení. Přehled by také neměl být příliš dlouhý, aby potenciálního čtenáře neodradil, neznudil nebo nedezorientoval. Tento přehled by se měl podle mého názoru nacházet na poslední straně, v případě pilotního čísla tedy na čtvrté straně, aby přirozeným způsobem uzavíral celý obsah časopisu a aby ho studenti měli snadno „po ruce“.

Posledním výrazným bodem obsahu časopisu, ke kterému bych se chtěla vyjádřit, je reklama. Vzhledem k současnému nastavení fungování mediálního trhu je třeba s reklamou počítat jako s nedílnou součástí periodika. Představuji si, že reklamě by byl zpočátku vymezen poměrně malý tiskový prostor, například na poslední straně časopisu, který by se případně mohl s rostoucím zájmem o reklamu a s rostoucím počtem stran časopisu zvětšovat. Reklama by mohla časopisu po ekonomické stránce pomoci, nemělo by se tak ale dít na úkor kvality periodika. Reklama v časopisu by měla propagovat zboží nebo služby zaměřené na studenty jako cílovou skupinu a měla by mít také určitou úroveň (například propagovat copy centrum, ne kasino). Reklama by podle mého názoru nikdy neměla zabírat víc než 20 – 25 % plochy jedné strany časopisu.

K obsahu bych ještě ráda podotkla, že časopis by měl přinášet články o významných, obecně známých kulturních událostech, stejně jako jít trochu „proti proudu“ – informovat například o alternativní tvorbě, začínajících kapelách, ochotnickém divadle, kontroverzních umělcích a podobě. Paleta zmapované kulturní oblasti by tak měla být dostatečně široká a rozmanitá.


4. 6 Autoři článků

Časopis by měl být periodikem vydávaným studenty Katedry žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci. Z toho vyplývá, že autory článků by měli být především studenti žurnalistiky. Ostatní studenti by se na časopisu měli podílet prostřednictvím anket a rozhovorů, přičemž by ale okruh autorů článků neměl být nijak uzavřen. Do časopisu by tedy mohli přispívat studenti různých fakult a oborů, kteří by měli o přispívání zájem a jejichž psané výstupy by byly koherentní. Studenti by tak měli mít hlavní vliv na výslednou grafickou i obsahovou podobu časopisu.

Co se týče realizace pilotního čísla, která je zároveň realizací tohoto samostatného projektu, rozhodla jsem se články pro časopis napsat sama, případně editovat a použít vhodné články z některého ze zmíněných tištěných nebo internetových periodik s kulturní tématikou.


4. 7 Časový plán

Na základně kritického zhodnocení vlastních schopností a množství úkolů souvisejících s vypracováním samostatného projektu jsem se rozhodla pro následující časové rozvržení: Realizaci samostatného projektu se budu věnovat čtyři dny, denně 6 – 8 hodin. Čas potřebný pro vytvoření samostatného projektu by se proto měl pohybovat mezi 24 až 32 hodinami práce.


5. Postup práce

V této kapitole bych ráda zdůvodnila, jakým způsobem a za pomocí jakých nástrojů byl můj samostatný projekt realizován.

5. 1 Příprava podkladů

Před tím, než bude možné přistoupit k navržení layoutu časopisu, je třeba mít připraven soubor článků, které budou tvořit obsah časopisu. Tyto články musí odpovídat požadavkům formulovaným v „Ideovém plánu“ tak, aby mohly být zařazeny do jednotlivých rubrik periodika.

Po pečlivém uvážení jsem se nakonec rozhodla napsat články časopisu sama a jeden vlastní článek stáhnout z internetového kulturního magazínu www.kultura21.cz a použít jej v editované podobě. Vlastní napsání článků pro časopis sice výrazně zvýší časový horizont realizace samostatného projektu, ale zajistí pilotnímu číslu časopisu geografickou i časovou aktuálnost v olomouckém prostředí.

Pro rubriku „Aktuálně“ jsem napsala článek o právě probíhající výstavě polské umělkyně Magdaleny Abakanowicz. Tato událost si podle mého názoru zaslouží zařazení na první stranu časopisu z následujících důvodů: Magdalena Abakanowicz je celosvětově uznávaná výtvarnice poněkud kontroverzního charakteru. Jedná se navíc o první retrospektivní výstavu v České republice, která mapuje tvorbu autorky v průběhu jednotlivých desetiletí. Její dílo je výjimečné také tím, že z oblasti výtvarného umění přesahuje do historie a upozorňuje na hrůzy druhé světové války, na které veřejnost postupem času zapomíná. Na první straně by se zároveň měl nacházet editorial, který čtenářům časopis představí. Jeho rozsah se bude odvíjet od toho, kolik tiskového prostoru na první straně zabere článek o výstavě Magdaleny Abakanowicz.

V rubrice „Recenze“, na druhé straně časopisu, jsem se rozhodla použít vlastní článek, původně napsaný pro internetový kulturní magazín www.kultura21.cz. Jedná se o recenzi na CD s názvem Studna neobjevená. Tento článek se hodí pro můj záměr prezentovat v časopisu i méně mainstreamovou kulturu, protože představuje alternativní hudební žánry a mediálně (téměř) neznámé interprety. Na druhé straně bude také ve formě „přetahováku“ pokračovat článek o Magdaleně Abakanowicz.

Na třetí straně časopisu se bude nacházet rubrika „Rozhovor“. Pro tuto rubriku jsem udělala rozhovor s Martinem Zavadilem, studentem třetího ročníku žurnalistiky a divadelní vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Martina Zavadila považuji za velmi zajímavou a inspirativní osobnost. Aktivně angažuje v oblasti divadelní vědy a založil také webový server o divadle www.divabaze.cz.

Na rozhovor bude navazovat na čtvrté straně časopisu rubrika „Anketa“. V pilotním čísle anketa ilustrativně zjistí, dávají-li studenti přednost návštěvě kina nebo návštěvě divadla. Na čtvrté straně se bude také nacházet přehled kulturních akcí pro červen 2011, místo pro reklamu a povinné údaje (dle Zákona č. 46/2000 Sb. ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku).

5. 2 Zvolený název

Jak jsem již zmínila výše, název časopisu je jedním z jeho základních klíčů k úspěchu. V „Ideovém plánu“ jsem formulovala, že název musí být krátký, jasný, originální, dobře zapamatovatelný, ideálně také vtipný a musí souviset s obsahem periodika. Proto jsem nazvala svůj časopis KUNA, s podtitulem „studentský zpravodaj kulturního nadšence“. Zkratkové slovo KUNA tak vzniklo z počátečních písmen slovního spojení „kulturní nadšenec“. Tento název by měl splňovat zmíněné požadavky – měl by především podpořit originalitu časopisu, deklarovat tvůrčí invenci, být krátký a dobře zapamatovatelný. Název doplňuje logo časopisu – obrázek kuny, jejíž ocas přechází v roli filmového pásu. Výrobu loga popíši podrobněji v části „Úprava obrazových materiálů“.

5. 3 Použité programy

K realizaci samostatného projektu jsem použila program Adobe InDesign CS5.5. Jeho výrobce jej na svých oficiálních stránkách definuje následujícími slovy: „Software Adobe® InDesign® CS5.5 vám umožní navrhovat a připravovat působivá rozvržení stránek pro tisk nebo digitální distribuci pomocí integrovaných kreativních nástrojů a vylepšeného řízení typografie“ (Adobe [online]. 2011 [cit. 2011-06-16]. Adobe InDesign CS5.5. Dostupné z WWW: ). Tento program považuji za profesionální prostředek pro vytváření plakátů, brožur, layoutů periodik apod., navíc v kurzu Workshop DTP bylo základní dovedností ovládnout orientaci v tomto programu, proto mi práce v něm nedělala problémy.

Dalším programem, který jsem při realizaci využila (především při úpravě obrázků a fotografií), je Zoner Photo Studio 13. Tento software představuje flexibilní program pro jednoduchou i pokročilou editaci a správu fotografií. Úpravu fotografií v tomto programu jsem prováděla rovněž dříve během studia nebo ve svém volném čase.

5.4 Písmo, text, sazba

Písmo představuje základní prvek, který ovlivňuje vzhled stránky. Proto je třeba věnovat výběru písma náležitou pozornost. Jak jsem již uvedla v kapitole „Ideový plán“, rozhodla jsem se použít bezpatkové (bezserifové) písmo pro titulky článků a patkové (serifové) písmo pro samotný text článků. Podle Vladimíra P. Polácha se serifová písma využívají pro delší texty, protože patky umožňují čtenáři lépe vnímat kontinualitu textu a sledovat textovou linii řádku. [Polách 2008] Bezserifová písma se využívají pro „sazbu akcidenčních tiskovin (plakáty, vizitky) nebo pro odlišné prvky u hladké sazby jako jsou nadpisy kapitol, titulky atd.“ [Polách 2008:39].

Pro text článků jsem zvolila serifové písmo Constantia. Tento font je velmi podobný všeobecně známému a používanému fontu Times New Roman, na který jsou čtenáři zvyklí, přesto představuje jistou invenci. Velikost písma článků je 10 b, což je běžně užívaná velikost písma v novinách a časopisech. Pouze v přehledu kulturních akcí a v povinných údajích je kvůli poměrně omezenému tiskovému prostoru velikost písma 8 b. Pro titulky článků a názvy jednotlivých rubrik jsem zvolila bezserifové písmo Verdana, v následujících velikostech: Titulky článků jsou ve velikosti 15 b, názvy jednotlivých rubrik a podtitul časopisu „studentský zpravodaj KUlturního NAdšence“ ve velikosti 18 b. Údaje doplňující hlavičku časopisu jsou ve velikosti 12 b (jde o údaje důležité, proto jsem volila velikost větší než základních 10 b). Tyto dva základní fonty doplňuje třetí font, který jsem použila pouze pro hlavičku periodika „KUNA“ na titulní straně a také na liště v záhlaví ostatních stran. Jedná se o font Lithos Pro, na titulní straně ve velikosti 72 b, na ostatních stranách na liště v záhlaví ve velikosti 24 b. Font Lithos Pro jsem vyhodnotila jako dostatečně originální, důstojný a výrazný pro název periodika.

Důležitým atributem písma je duktus. V. Pistorius ve své publikaci uvádí: „Duktem písma se nazývá výraznost kresby písma vyjádřená tloušťkou tahů písmen v poměru k jejich výšce. Tj. v podstatě relativní tloušťka písma, označovaná také jako tzv. váha tahů písma“ [Pistorius 2003:68]. Pro font Constantia v běžném textu jsem použila duktus normální, zatímco pro font Constantia v perexech článků, font Verdana a font Lithos Pro jsem použila kvůli žádoucí výraznosti textu duktus zesílený.

Změnu sklonu písma (tzv. kurzívu) jsem použila jak při uvádění autorů a doplňujících údajů jednotlivých článků, tak při informacích o respondentech ankety.

Nelze opomenout řádkový proklad. Podle Kočičky a Blažka je řádkový proklad vzdálenost mezi řádky sazby, která má podstatný vliv na celkový vzhled stránky a na čitelnost textu. [Kočička, Blažek 2004] Ačkoli se písma velikosti 9 – 12 b běžně sází s dvoubodovým řádkovým prokladem, rozhodla jsem se o proklad větší, z důvodů příjemné vzdušnosti sazby a snadného čtení. Řádkový proklad textu článků je tedy 10/14 (první číslo označuje velikost písma v bodech, druhé číslo je velikost prokladu).

K členění textu jsem použila odstavce. Podle V. Berana odstavce představují základní významovou i formátovací jednotku sázeného textu. [Beran 1994] Odstavce jsem vyznačila pomocí odstavcové zarážky, jejíž číselná hodnota (7 mm) je nastavená v parametrech programu Adobe InDesign CS5.5.

Text článků je zarovnán do bloku s posledním řádkem doleva. Mezi předložkou a slovem, ke kterému se předložka váže, jsem již při psaní článků udělala pevnou mezeru (Ctrl + Shift + mezerník), aby jednoslabičné výrazy (rovněž např. spojky a zájmena) nezůstaly na konci řádků. Jediným výrazem, pro který je podle pravidel typografie přípustné, aby zůstal na konci řádku, je spojka „a“.

Uspořádání textu na stránce respektuje tradiční zalamování do sloupců. Většinou se jedná o dva nebo tři sloupce, výjimečně o jeden sloupec. Text zalomený na dva až tři sloupce (nebo na jeden užší sloupec) působí přehledným dojmem a usnadňuje orientaci, protože vzdálenost od začátku do konce řádku, kterou musí čtenář při čtení sledovat, není příliš dlouhá.

Stránkování (paginaci) jsem použila u druhé až čtvrté stránky časopisu. Na první stránce stránkování působilo příliš rušivě. Chtěla jsem ale zachovat grafickou podobu s ostatními stranami, proto jsem na první straně zvětšila ovál, ve kterém se nachází čísla stran, a do tohoto oválu jsem místo čísla stránky umístila internetovou adresu periodika. Internetová adresa se tak dostala do poměrně atraktivního tiskového prostoru. Toto řešení považuji za příjemný kompromis.

5.5 Barvy

Již v „Ideovém plánu“ jsem zmínila, že kvůli ekonomičnosti tisku navrhnu layout časopisu ve dvoubarevném provedení. Základní barvou časopisu, kterou je psán text, je samozřejmě černá barva. Jako druhou jsem zvolila barvu, která by se dala definovat jako sytě tyrkysová. Její přesné hodnoty jsou C 100 %, M 0 %, Y 46 %, K 0 %. Jedná se o barvu pozitivní, módní, výraznou a nepřehlédnutelnou. Z hlediska psychologie barev je navíc sytě tyrkysová obecně vnímána jako barva podporující fantazii, rozvíjející spontánnost a upevňující sebevědomí. Zmíněné charakteristiky barvy, ačkoli bychom je měli brát s jistou nadsázkou, určitě nejsou časopisu na škodu.

5. 6 Úprava obrazových materiálů

Všechny obrazové materiály, použité při realizaci samostatného projektu, bylo třeba v menší či větší míře podrobit úpravě. Tuto úpravu jsem prováděla pomocí softwaru Zoner Photo Studio 13.

Fotografie k článkům jsem pořídila sama. V programu Zoner Photo Studio 13 jsem je mírně upravila – jednalo se například o ořez, retušování, zvýšení kontrastu, vylepšení expozice apod. Všechny fotografie byly původně barevné, proto jsem je také převedla na stupně šedi.

Obrázek, který doplňuje „Místo pro Vaši reklamu.“, jsem stáhla z internetu již v černo-bílé podobě.

Zvláštní pozornost vyžadovala výroba loga časopisu. Na internetu jsem získala obrázek role filmového pásu i obrázek kuny. Oba obrázky bylo třeba navzájem velikostně přizpůsobit, otočit, u každého zvlášť zvýšit kontrast, vylepšit expozici a převést do stupňů šedi tak, aby při následné koláži vypadaly jako jeden rovnoměrně světelně vyvážený celek a zároveň aby další úprava koláže nebyla zbytečně náročná. Při vytváření koláže jsem pracovala ve vrstvách, obrázek kuny jsem umístila na vrstvu obrázku role filmového pásu. Plynulý přechod jednoho obrázku v druhý obrázek vyžadoval retušování a použití nástrojů jako je například „klonovací razítko“ či „žehlička“. Logo časopisu jsem umísila na první a záměrně také na poslední stranu.

Obrazové materiály jsou uloženy ve formátu TIFF (Tagged Image File Format), s nulovou kompresí a v režimu CMYK. Podle Chorého a Zatloukala TIFF představuje pravděpodobně nejběžnější formát používaný pro archivaci, ukládání předloh, tisk a také pro případy, kdy je z různých důvodů zapotřebí nejvyšší možná kvalita a ztrátová komprese je nežádoucí. [Chorý, Zatloukal 2007] TIFF je obecně velmi oblíbený formát pro zpracování digitální bitmapové grafiky. [Polách 2008]

Po umístění obrazových materiálů do layoutu v softwaru Adobe InDesign CS5.5 bylo

zapotřebí zvolit proporcionální přizpůsobení obrázku do rámu, aby zůstaly zachované původní proporce obrázku, ale aby obrázek zároveň nezabíral víc než požadované místo v layoutu.

5. 7 Hlavička

Navržení hlavičky časopisu bylo pro mě jedním z nejobtížnějších úkolů, proto bych chtěla hlavičce věnovat samostatnou podkapitolu. Podle mé základní představy měla být hlavička velká, výrazná, nepřehlédnutelná, zároveň ale prosvětlená, aby nepůsobila příliš „těžkým“ dojmem. Rozhodla jsem se proto pro název „KUNA“ použít bílé písmo Lithos Pro v zesíleném duktu a ve velikosti 72 b na tyrkysovém pozadí. Tato kombinace sice působila příjemným dojmem, ale nepřipadala mi dostatečně invenční a výrazná. Proto jsem z internetu stáhla abstraktní strukturovaný obrázek, převedla ho v programu Zoner Photo Studio 13 do stupňů šedi a umístila ve vrstvě na tyrkysové pole. U této vrstvy jsem pak ještě pomocí softwaru Adobe InDesign CS5.5 nastavila transparentnost na 20 %, čímž vznikl zajímavý efekt prolnutí obou vrstev. Aby hlavička nebyla v obyčejném hranatém provedení, zahladila jsem okraje tak, že z původního tyrkysového obdélníku vznikl ovál. Stejným způsobem jsem vytvořila záhlaví ostatních stran časopisu, jen ve zmenšené podobě. Detail zaoblených rohů se mi natolik zalíbil, že jsem ho následně použila u různých grafických prvků v celém časopisu.

Titul časopisu doplňují další údaje, jako je podtitul, číslo, ročník, rok vydání a instituce, která časopis vydává (Univerzita Palackého v Olomouci). Logo rovněž pomáhá umocnit celkové vyznění časopisu.

5. 8 Formát výstupu

Výsledný výstup mého samostatného projektu je exportován do formátu PDF, konkrétně do interaktivního PDF (Adobe PDF Interactive) z důvodů minimální komprese dat a zajištění rozlišení 300 ppi. Výstup je tak v nejvyšší možné kvalitě, zároveň i při zobrazení na počítači respektuje strukturu skutečné tiskoviny – první strana, dvoustrana tvořená druhou a třetí stranou, čtvrtá strana.


6. Sebehodnocení

Cílem mého samostatného projektu bylo za uplatnění absolvované tematické specializace kulturní a profesní specializace DTP vytvořit jednoduchý, přehledný a aktuální studentský kulturní časopis, určený studentům Univerzity Palackého v Olomouci bez ohledu na jejich studijní obor, preferované osobní záliby a stupeň zájmu o kulturní dění. Myslím si, že se mi můj cíl podařilo naplnit. S výslednou podobou výstupu své práce jsem spokojená.

V průběhu realizace samostatného projektu jsem se nepotýkala s žádnými většími technickými problémy. V používaných programech jsem se orientovala dobře, pouze u softwaru Adobe InDesign CS5.5, který mám v angličtině, mi výjimečně kvůli odborným anglickým názvům dělalo problém nastavování pokročilých parametrů. V podstatě všechny představy a nákresy, které jsem měla, se mi podařilo v použitých programech zrealizovat. O to větší bylo mé překvapení, že ačkoli realizace proběhla podle plánu, s výslednou podobou jsem mnohdy nebyla spokojená. Vzhled jednotlivých stránek, včetně tvaru a umístění grafických prvků, jsem většinou několikrát měnila.

Při vytváření samostatného projektu mi významným způsobem pomohla odborná literatura. Nemám nyní na mysli, že by mi tato literatura usnadnila orientaci v použitých programech. Odborná literatura mě především uvedla do typografických pojmů a přiměla mě k pochopení základních pravidel, které jsou pro tvorbu tiskoviny důležité.

Zpočátku jsem přistupovala k realizaci samostatného projektu se značnou nedůvěrou ve vlastní schopnosti. V průběhu práce jsem zjistila, nejen, že mi projekt nečiní žádné větší technické problémy, ale především, že mě práce na něm velmi baví. V důsledku toho jsem překročila původní časový plán. Stalo se tak ne proto, že bych rozvržení práce nezvládala, ale proto, že jsem měla tendenci neustále se k projektu vracet a něco „vylepšovat“. Realizaci projektu celkově hodnotím jako inspirativní a jednoznačně pozitivní zkušenost.

Domnívám se, že ačkoli pilotní číslo studentského kulturního časopisu „KUNA“ bylo vytvořeno především jako samostatný projekt, měl by tento časopis potenciál existovat a vycházet ve skutečnosti. Pravděpodobně by ze začátku nějakou dobu trvalo, než by se dostal do povědomí čtenářů, získal si jejich důvěru a než by si studenti navykli, že pokud chtějí zrovna vyrazit někam za kulturou, stačí se podívat do časopisu „KUNA“ a přečíst si tipy na zajímavé akce. Časopis by tedy určitě vyžadoval od svého redakčního týmu jistou dávku trpělivosti a tvůrčího nadšení, ta by ale časem mohla být odměněna rostoucím zájmem studentů a rostoucím počtem pravidelných čtenářů.


7. Seznam zdrojů a použité literatury

publikace:

BERAN, Vladimír. Typografický manuál. Náchod : Manuál, 1994. 60 s, 50 s, 24 s. + 1 typografické pravítko. ISBN 80-901824-0-2.


CHORÝ, Tomáš; ZATLOUKAL, Petr. Vybrané kapitoly z typografie - základní pojmy a pravidla; Digitální fotografie v muzejní praxi. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 76 s. ISBN 978-80-244-1872-8.

KOČIČKA, Pavel; BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. 2. vydání. Brno : Computer Press, 2004. 288 s. ISBN 80-2510-232-7.

PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2003. 248 s. ISBN 80-7185-516-2.


POLÁCH, Vladimír P. Úvod do typografie a počítačové grafiky. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 61 s. ISBN 978-80-244-2063-9.


VLACH, Martin; ŠVÉDA, Petr. Adobe InDesign 2: Uživatelská příručka. Praha : Computer Press, 2002. 311 s. ISBN 80-7226-750-7.

internetové a jiné zdroje:

Adobe [online]. 2011 [cit. 2011-06-16]. Adobe InDesign CS5.5. Dostupné z WWW: .

Zákon č. 46/2000 Sb. ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku

obrázky:

Obrázek 1a (kuna): http://chestofbooks.com/reference/American-Cyclopaedia-7/Marten.html

Obrázek 1b (role filmového pásu): http://www.pinderlane.com/film_clips.php

Obrázek 2 (chlapec s novinami): http://blog.acumenfund.org/wp-content/uploads/2011/06/paperboy1.jpg