Layout časopisu Experiment, měsíčníku s vědeckou tématikou

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

 

Cíl práce

Cílem mé práce je vypracovat Samostatný projekt zaměřený na DTP a vědeckou žurnalistiku. DTP se v průběhu studia žurnalistiky stala mou profesní profilací a jako tematickou specializaci jsem si zvolil vědecké zaměření. Mým prvotním cílem je tedy vypracovat grafický layout vědeckého periodika.

Mnou zvolené téma odráží skutečnost, že jsem v rámci studia žurnalistiky absolvoval kurzy se specializací na DTP a vědeckou žurnalistiku. Jako student dvouoborového studia jsem měl na výběr mezi dvěma možnostmi specializací, v rámci kterých jsem mohl projekt zpracovat. Druhou možností byla specializace na psanou tvorbu, ale po zralé úvaze jsem se rozhodl přistoupit k projektu DTP. V době, kdy jsem se měl rozhodovat o tom, kterou cestou se budu ubírat, mě totiž grafická stránka tiskovin velmi zajímala a po několika jednodušších návrzích, které jsem vytvořil v rámci kurzů DTP, pro mě byla samostatná tvorba layoutu časopisu zajímavou výzvou.

Časopis jsem se rozhodl pojmout jako vědecký měsíčník se zaměřením na okrajové oblasti věd. Čtenářům by měl přinášet vzrušující a provokativní témata. Ať už jde o odvážné vědecké teorie nebo přelomové vědecké výzkumy, měl by obsahem stimulovat lidskou zvědavost, vzdělávat čtenáře zábavnou formou a pokládat problematické otázky z oblasti vědecké etiky. Cílovou skupinou by měli být mladí čtenáři z okruhu laické veřejnosti se zájmem o vědecké bádání a pokrok. Informace, které bude časopis poskytovat, by měly obsahovat nejen zajímavá fakta, velký prostor by měla dostat také čtenářova imaginace.

K realizaci projektu použiji program Adobe InDesign CS7. Ten jsme v nižší verzi používali v Praktiku a Workshopu DTP a jeho bezplatná verze na 30 dnů je volně dostupná na stránkách firmy Adobe. Jde o profesionální software určený pro sazbu textu, který slouží jak k vytváření pixelově dokonalé grafiky, tak k tvorbě typografie stránek. Ze zkušeností, které jsem získal ve výše jmenovaných kurzech, si pamatuji, že prostředí programu nabízelo velmi intuitivní rozhraní a zároveň obsahovalo řadu pokročilých funkcí, díky kterým lze tvořit grafickou stránku periodik s naprostou přesností a program nabízí na poli tvorby layoutů a sazby profesionální možnosti.

 

Stav problematiky

Abych si nastudoval současné postupy při tvorbě podobně zaměřených periodik, podrobil jsem analýze několik běžně dostupných českých periodik podobného zaměření. Uvádím jejich krátké profily podle informací, které jsem našel na jejich webových stránkách.

 

21. STOLETÍ

"21. STOLETÍ  je jedním z nejúspěšnějších titulů ve velké rodině časopisů RF HOBBY: Vychází už desátým rokem. Je nejčtenějším časopisem o vědě a technice na českém trhu.  V současné době ho pravidelně čte už 372 000 čtenářů. S časopisem 21. STOLETÍ se nikdy nebudete nudit, pochopíte i teorii relativity. S 21. STOLETÍM je svět zábavnější, poznáte nejnovější vědecké a technické objevy, s 21. STOLETÍM se věda stává zábavou. V časopise najdete odpověď na každou otázku. Jedinečné informace a unikátní fotografie vám přiblíží fascinující svět, který nezná hranic."

Epocha

„EPOCHA, vyhlášená v soutěži Unie vydavatelů ČR v letech 2009, 2011 a 2012 jako Časopis roku, je jednou z vlajkových lodí vydavatelství RF HOBBY. A to jak svým stále stoupajícím prodaným nákladem, tak i svou vzrůstající čteností. Každé její vydání čte podle nejnovějších výsledků Media projektu už 438 000 čtenářů. EPOCHA je časopis, který vás vtáhne do děje. Je to opravdové čtení, které vás dostane. V Epoše najdete tisíce neznámých tváří moderního světa, nové, neotřelé úhly pohledu. Časopis přináší objevná fakta, jedinečné informace a překvapivé detaily."

100+1 zahraničních zajímavostí

„V roce 2011 jsme obnovili vydávání legendárního čtrnáctideníku 100+1 zahraniční zajímavost. Naším cílem je navázat na tradici a legendu „stoplusjedničky“ a dále ji rozvíjet. 100+1 je nyní nejstarší doposud vycházející časopis tohoto typu na českém trhu. Jsme se svými čtenáři již od roku 1964 a tento rok slavíme 50. let!“ Časopis se zabývá tématy jako jsou technika, věda, příroda, historie, lidé a společnost.

Vesmír

Vesmír je český měsíčník o vědě a technice, jehož první číslo vyšlo již v roce 1871. Od té doby přinášel čtenářům zajímavé poznatky z těchto oblastí. Přispěvateli časopisu jsou tradičně vědecké kapacity nejrůznějších disciplín. Zakladatelem časopisu byl Václav F. Kumpošt, který nad časopisem brzy ztratil kontrolu. Vesmír se časem stal jedním z nejuznávanějších popularizačních vědeckých časopisů v českých zemích. V úvodníku prvního čísla stojí:

„Pěstování věd přírodních v rozměrech nejširších je životní otázkou naší! K rozřešení její zdárnému působiti bude pak povždy účelem listu našeho. Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným.“Další významné tituly fungují jako webové stránky, jde například o VTM.e15.cz, scinet.cz nebo Scienceworld.cz a jejich studium mi posloužilo k orientaci v současných populárních tématech na poli popularizačně vědecké žurnalistiky.

Nepokládal jsem za nutné, aby můj návrh vědeckého časopisu splňoval grafická kritéria nastavená již existujícími časopisy podobného zaměření, a při studiu grafických prvků v nich obsažených jsem vyfiltroval jen ty, které zapadaly do mé představy konečného výsledku. Inspiraci mi však poskytly jiné tituly, které se zvoleným, popularizačně vědeckým tématem nesouvisí. Jde především o různé grafické prvky, kterých jsem si během práce na projektu všiml v různorodých periodicích. Některé z nich mi byly natolik sympatické, že jsem je po zralé úvaze začlenil do vlastního projektu. Příkladem tak může být výpis témat v dolním rámečku na titulní stránce, ke kterému mě inspiroval layout komiksového magazínu Crew2. Výsledný mix tak přinesl jednoduchý, ale věřím, že působivý layout, který navíc nepůsobí nudně ani na bílém podkladu, což oproti možnosti barevného podkladu, kterou jsem také zvažoval, přináší výhodu nižších nákladů při případném tisku časopisu.

Ideový plán

Cílem mé práce je vypracovat layout vědeckého časopisu o rozsahu sedmi stran a titulní strany. Návrh by měl být barevný, neotřelý a měl by obsahovat značné množství obrazového materiálu. Časopis by měl mít krátký, úderný, působivý název a jeho design by měl být lehce zapamatovatelný a nápadný. Návrh by měl vzniknout v průběhu jednoho měsíce.

Počítám s tím, že zhruba čtvrtinu času mi zabere hledání vhodných článků a fotografií, které bude časopis obsahovat a jejich následující úprava. Cílem je zaplnit časopis působivým obsahem plným zajímavých a vzrušujících témat ze světa vědy.

Další polovinu časového rozsahu mám v úmyslu strávit nad tvorbou samotného layoutu a sazbou textu, tedy prací v programu Adobe InDesign.S poslední čtvrtinou počítám jako s prostorem pro úpravu projektu na základě konzultací a dalších dodatečných úprav podle potřeb. V plánu počítám s dostatečnou časovou rezervou, díky které budu moci prověřit vzhled layoutu s časovým odstupem, jelikož věřím, že kreativní projekty podobného zaměření musí v očích autora přežít delší časové období a nebudu-li si schopen svou práci obhájit sám před sebou po několika týdnech, nemám nárok na to, obhajovat ji před zadavatelem.

 

Postup práce

Prvním krokem bylo nalézt odpovídající obsah časopisu. Rozhodl jsem se použít převzaté články z podobně zaměřených internetových stránek. K těm jsem následně našel řadu fotografií a obrázků, které jsem hledal v co možná nejvyšším rozlišení, aby výsledný layout odpovídal kvalitou záměru práce.

Vizi layoutu jsem nejprve zpracoval ručně, tužkou na papír, protože je to pro mě nejpřirozenější cesta, jak generovat nápady. Po mnoha vypracovaných stránkách plných nákresů a poznámek jsem vybral nejlepší variantu a nic nebránilo tomu, začít vizi zpracovávat v programu InDesign CC, jehož zkušební verzi jsem během několika desítek minut stáhl ze stránek společnosti Adobe a následně nainstaloval.

V prvních minutách jsem program spíše testoval a připomínal jsem si zkušenosti, které jsem nabyl v kurzech BcA. Emila Pališka. Brzy jsem si opět osvojil nejdůležitější funkce programu. Když jsem později tápal, pomohly mi četné návody a tutoriály nalezené na internetu. Cennou pomůckou mi byly mimo jiné návody publikované na stránkách youtube, které mi umožnily dívat se zkušeným tvůrcům layoutů takříkajíc přes rameno. Brzy jsem již mohl začít vytvářet jednotlivé stránky Experimentu podle ručně nakreslených návrhů. Postupoval jsem intuitivně a jednotlivé prvky layoutu jsem postupně ladil až do bodu, kdy jsem byl s prací po vizuální stránce spokojen. Články, které jsem pro sazbu vybral, jsem musel často upravovat. Některé jsem krátil, jiné prodlužoval, přidával jsem vlastní podnadpisy a v případě článku o cestování časem jsem změnil i původní název textu. Součástí projektu bylo také navržení obsahu, který jsem vymyslel podle témat, se kterými jsem se setkal při výzkumu konkurenčních periodik. Na tuto stránku jsem umístil také úvodník prvního čísla, který čtenáře s periodikem seznamuje.

Formát

Jako formát jsem zvolil klasický rozměr A4, tedy 210 × 297 milimetrů. Návrh časopisu počítá s pevnou vazbou, která dopomůže snadnější manipulaci s časopisem, a oproti novinovému systému volných listů ji pokládám za uživatelsky přívětivější možnost.

 

Fonty a zalamování

Volba patřičných fontů v jednotlivých prvcích časopisu pro mě byla velmi důležitá. Vybíral jsem proto dlouho a nakonec jsem se rozhodl pro tato písma:

Swiss921 BT: hlavička, názvy rubrik, čísla stránek

Swiss721: název titulu na titulní straně

Gill San Ultra Bold: nadpisy článků

Minion Pro: samotné texty článků a obsah

V nadpisech článků jsem zpravidla zachovával jednotný způsob jejich sazby. Pouze u článku „Divné, ještě divnější, kvantové“ jsem se rozhodl experimentovat a použil jsem zde zalomení části nadpisu podle vertikální osy a text tak nahoře a vpravo ohraničuje obrázek.Text článků je zarovnán do bloku a je rozdělen do tří sloupců, což se mi jevilo správné vzhledem k zamýšlenému formátu Experimentu. Jde o běžnou metodu používanou v mnoha periodicích.

 

Název

Jednou z důležitých částí celého projektu bylo vymyslet název, korespondující se zaměřením časopisu, který by dokázal přitáhnout pozornost čtenáře. Jedním z kritérií byl požadavek, aby byl název krátký a úderný. Napadlo mě několik možností, které jsem následně konzultoval s několika přáteli, tedy potencionálními čtenáři z řad cílové skupiny. Mezi dalšími možnými názvy jako Apollo, Perpetum Mobile, Labyrint nebo Progres se ukázal jako nejuspokojivější název Experiment. Název ve mně nejvíc rezonoval s celkovou představou o výsledné podobě periodika a zároveň zvítězil v anketě mezi přáteli, což mi potvrdilo správnost této volby. Slovo přirozeně odkazuje k prostředí nových poznatků a ke světu vědy. Zákazníkovi, který obálku poprvé uvidí, by tak měl evokovat zaměření, kterým se časopis bude ubírat. Ostatní názvy mohly mimo jiné často obsahovat konotace, které by mohly být pro čtenáře zavádějící.

Líbilo se mi mimo jiné i to, že tento název poukazuje zároveň na skutečnost, že pro mě samotného je tvorba layoutu určitou formou experimentu a prostředí Adobe Indesign laboratoří, ve které mám dát vzniknout něčemu, co rozsahem i pečlivostí překračuje hranice toho, co jsem do této chvíle při podobných kreativních úkolech vyzkoušel.

Struktura časopisu

Layout časopisu obsahuje úvodní stránku, stránku s obsahem a úvodníkem, 6 stran článků a zadní stranu obálky. Z obsahu vyplývá zamýšlená struktura časopisu. Nevyskytují se zde takřka klasické rubriky. Hlavička jednotlivých stránek obsahuje název tématu, o kterém bude článek pojednávat. V každém pomyslném čísle bych však rád viděl krátké zprávy z nejrůznějších vědních oborů, rozhovor s vědeckou kapacitou, portrét některého z velikánů vědy, recenzi některé přelomové knihy populárně vědního charakteru a zajímavou soutěž, která napomůže v boji o čtenářův zájem. Zbytek obsahu zabírají jednotlivé články výkladového charakteru.

Barva

Barevné provedení takto zaměřeného časopisu je dle mého v dnešní době takřka nutností, tudíž černobílá verze nepřišla vůbec v úvahu. Ačkoliv si uvědomuji vyšší náklady na případnou realizaci časopisu, barvy by měly časopisu dopomoci ke konkurenceschopnosti.

V layoutu jsem použil čtyři barvy grafických prvků: modrou (R = 40 G=53 B=131), šedou (R=192 G=192 B=191), černou a bílou. Jako dominantní barvu pro layout časopisu jsem se rozhodl použít modrou. Je to klidná barva, která podle psychologie barev dále evokuje například rozjímání, hloubku a důvěru. Navíc se mi při pokusech v InDesignu nejvíce líbila a věřím, že je zdravou alternativou oproti agresivní červené, kterou na obálkách používají „konkurenční“ časopisy jako 21.století, Epocha a 100+1 zahraničních zajímavostí. Jakožto čtenář a návštěvník novinových stánků vím, že tituly díky této podobnosti mohou značně splývat a modrý Experiment by mohl v regálech mezi těmito periodiky výrazně kontrastovat.

Vznikla tak kombinace, ve které se bílý text v hlavičce a u číslování stránek nachází na modrém pozadí. Nadpisy článků jsou zpravidla vyvedeny v modré barvě a základní text článků je zpracován v barvě černé. Šedá barva je v některých místech použita za stejným účelem jako bílá a slouží k optickému oddělení na místech, kde si to situace vyžadovala.

Časopis dále obsahuje barevný obrazový materiál nejrůznějších barev a odstínů. Mou snahou bylo především vybrat fotku nebo obrázek, které by vynikly na titulní stránce.

 

Obrázky

Co se týče obrazového materiálu, který jsem v časopisu použil, rozhodl jsem se dát přednost grafice před fotografiemi. Mým záměrem bylo dosáhnout neotřelé podoby magazínu a věřím, že šlo o správný krok. Využití ilustrací mi také otevřelo možnosti, jak doplnit o obrazový materiál články, ke kterým lze fotografie, vzhledem k teoretickému zaměření (například v případě článku o cestování časem), najít jen stěží. Myslet si, že se lze v časopisu podobného zaměření vyhnout využití fotografií, by však bylo bláhové, a proto jsem několik fotografií umístil i na stránky realizované v rámci projektu. Snažil jsem se dosáhnout určité rovnováhy, aby kombinace těchto dvou prvků nepůsobila rušivě. K tomu mi, doufám, dopomohl pouze osobní vkus.

Občas bylo nutné provést drobné úpravy obrázků. K tomuto účelu jsem využil programu Gimp, což je aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky. Sám s ním mám zkušenosti z minulosti, kdy jsem se pokoušel o amatérský překlad a následný lettering komiksových příběhů. Program nabízí širokou škálu funkcí, a ačkoliv nejde o nejprofesionálnější aplikaci na úpravu fotek, pro mou práci byly jeho možnosti dostatečné a bez problémů jsem mohl dosáhnout výsledků, které jsem očekával.

Obrazový materiál jsem získával hledáním ve vyhledávači podle klíčových slov, vyskytujících se v jednotlivých článcích. V některých případech se ukázalo značně problematické nalézt odpovídající, působivé obrázky v rozlišení, které by obstálo při případném tisku časopisu.

 

Titulní strana

Titulní straně magazínu dominuje obrázek s titulkem k hlavnímu článku, které jsou umístěny v černém obdélníku. Ten v horní části překrývá obdélníkový podklad modré barvy, kde je umístěna hlavička a název časopisu. Logo není zpracováno nikterak složitě, věřím však, že jeho podoba je zapamatovatelná. V dolní části se nachází další modrý obdélník, ve kterém se najdeme seznam hlavních témat časopisu. Zde jsem použil spíše obecnější pojmenování. Namísto titulku jako "Divné, divnější, kvantové", jsem se tak například rozhodl uvést na tomto místě pouze pojmenování disciplíny "Kvantová fyzika". Dle mého názoru jde o vkusné a decentní řešení, které splňuje informativní funkci. Funkci přitažení čtenářovi pozornosti jsem přenechal titulku hlavního článku, který má být naopak výrazný a provokativní.

Zadní strana obálky

Ke zpracování zadní strany obálky jsem přistoupil na návrh mé konzultantky projektu, Mgr. Dity Chlupové. Použil jsem poměrně tradiční postup: nachází se zde tak miniatura titulní stránky následujícího čísla. Kvůli tomu jsem musel v indesignu vytvořit další titulní stránku, exportovat jí do obrázkového souboru a následně opět vložit do indesignu. V pravé straně je umístěn seznam témat, kterými se bude vydání zabývat. Objevují se zde názvy vědních disciplín, jména slavných vědců i klíčová slova, která mají za úkol nalákat čtenáře. Považuji to za zdravou a elegantní obměnu upoutávek na nejdůležitější články čísla. To vše na modrém pozadí, které barevně ladí se zbytkem periodika.

V dolní polovině stránky se nachází reklama. Je to jediné místo v návrhu, kde je reklama viditelně zapracovaná, samozřejmě jsem však počítal s dalším prostorem pro inzerci uvnitř periodika a jako nejpřijatelnější možnost považuji výskyt samostatných stránek s inzercí uvnitř časopisu. Dle mého vkusu jde o příjemnější variantu než drobná inzerce na stránkách s články.

Z konzultací s vedoucí projektu vyplynulo několik připomínek k typografickým nedostatkům, které práce obsahovala. Následně jsem tak opravil například zarovnání sloupců na stejné účaří a posunul jsem jména autorů článků na správnou výškovou úroveň vzhledem k výšce posledního řádku sloupce. Jednoznakové předložky a spojky jsem odstranil z konců řádků. Vypracoval jsem také zadní stranu obálky, aby byl dojem z časopisu co možná nejkomplexnější.

 

Sebehodnocení

Dle mého názoru jsem při vypracovávání projektu odvedl slušnou práci. Důležité pro mě také je, že jsem si díky práci na projektu zopakoval, jak funguje Adobe Indesign, lépe jsem si osvojil funkce, které jsme se s kolegy naučili využívat v Praktiku a Workshopu DTP a objevil jsem také několik dalších. Značným usnadněním pro mě bylo například zapamatování některých klávesových zkratek, které lze pořádně využít právě až při rozsáhlejší činnosti v programu. Práce samotná mě bavila. Šlo o intuitivní činnost a finální produkt bylo možné upravovat tak dlouho, dokud neodpovídal mým požadavkům a také vkusu. Téměř po celou dobu se mi dařilo pracovat samostatně. V případě, že jsem si nevěděl rady, nebylo složité najít pomoc v některém z manuálů nebo na internetu, ať už na stránkách Adobe, na internetových fórech nebo v tutoriálech na youtube. Řadu cenných rad jsem však také dostal od konzultantky mého projektu, Mgr. Dity Chlupové, která mi pomohla vyhnout se některým chybám, které bych si jinak pravděpodobně neuvědomil.

Během práce mě takřka nazastihly žádné zvláštní potíže ani úskalí. Výjimkou byla situace, kdy jsem v projektu potřeboval udělat drobné úpravy podle instrukcí, které jsem dostal po poslední konzultaci, v ten den jsem však už měl prošlou trial verzi aplikace InDesign, musel jsem tedy věnovat značné množství času nápravě tohoto problému. Jednou z možností, jak podrobit soubor s projektem potřebným úpravám, bylo nainstalovat starší verzi InDesignu a úpravy provést v tomto prostředí. Ukázalo se však, že soubor vytvořený v nové verzi programu nefungoval ve starších verzích InDesignu. Jako nejschůdnější řešení se nakonec ukázala možnost dokončit projekt na jiném počítači, což mi umožnilo opět zprovoznit poslední verzi InDesignu ve zkušební lhůtě třiceti dnů. Následně jsem na druhý přístroj dopravil soubory vytvořené v prvním počítači a potřebné úpravy se mi podařilo bez dalších potíží provést. Finální práce na projektu, která měla trvat hodinu, se tak ale protáhla na mnohem delší dobu. V této části realizace tak došlo k odklonu od ideového plánu a časového harmonogramu, který jsem si stanovil.

Jako časový horizont pro vypracování projektu jsem si zvolil dobu jednoho měsíce. Byla to přibližná představa, která se snažila počítat i s konzultacemi s mou vedoucí projektu a možnými technickými potížemi. Výsledná doba vypracování byla nakonec asi o týden delší. Čistý čas strávený nad projektem však odhaduji na 40 hodin. Nejvíce času zabralo shánění použitelného obrazového materiálu.

Netroufám si soudit, do jaké míry by byl layout časopisu schopný obstát v konkurenci podobných celoplošných periodik, snad by měl šanci obstát alespoň na regionální úrovni. Věřím, že v porovnání s mými předchozími pokusy o práci v programu InDesign je na projektu patrný kvalitativní posun.

Přínos projektu vidím v alternativním způsobu zpracování problematiky oproti jiným titulům na českém trhu. Nenacházejí se zde sice informační tabulky jako u jiných titulů, klade naopak důraz na jednoduchost a eleganci použitých grafických prvků.

Pokud budu mít v budoucnu příležitost opět pracovat na podobném projektu, rozhodně to pro mě nebude překážka, ale zajímavá a v jádru vlastně i zábavná možnost opět si vyzkoušet dovednosti, které jsem získal v kurzech DTP a zopakoval při práci na projektu. V tomto směru vidím v projektu také přínos pro můj profesní život a vidím zde možnost dalšího rozvoje ve směru, který mě zajímá.

 

Literatura, zdroje

BERAN, Vladimír a kol. Typografický manuál. Kafka Design, Praha 2005.

Odkazy na informace o periodicích:

21. století:

http://21stoleti.rf-hobby.cz/startovacka.php?locales=2&id_page=232&id_previous_page=249&nocache=1398265726.6561&inq=eb5ce3f3096f404db05b0c037b962f2f&ida=0&id_art=0&sta=0&cislo=0&sea=0&=0&fid=0&nsrd=0&kty=0&checksum=5be2d48d97a9fa7422f91c1cadf900df

Epocha:

http://epocha.rf-hobby.cz/startovacka.php?locales=2&id_page=232&id_previous_page=249&nocache=1398265834.2038&inq=09436a9071311830b6c7a971b54468f2&ida=0&id_art=0&sta=0&cislo=0&sea=0&=0&fid=0&nsrd=0&kty=0&checksum=4e98925e32eede74f651e8029d5a41a4

 

100+1 zahraničních zajímavostí:

http://www.epublishing.cz/stoplusjednicka

Vesmír

http://www.vesmir.cz/clanek/nasim-priznivcum-a-pratelum

 

Odkazy na použité články:

http://vtm.e15.cz/divne-jeste-divnejsi-kvantove

http://svetemzvirat.cojevakci.cz/klonovani-hospodarskych-zvirat-umozni-26-generaci-598-mysi/

http://www.gamepark.cz/cestovani_casem_709145.htm

Odkazy na použité obrázky:

http://www.mondolithic.com/wp-content/uploads/2008/08/focus_timetravel01.jpg

http://1.bp.blogspot.com/-hrBlBfUcg8s/UyJBAuibcSI/AAAAAAAAEvk/gUXYcihwQ4s/s1600/timemachine1.jpg

http://www.gamepark.cz/pictures/00/18/50/185038.jpg

http://ia.media-imdb.com/images/M/MV5BMjA0NTQ0ODI0Nl5BMl5BanBnXkFtZTcwNzA5MjAzMw@@._V1_.jpg

http://st-listas.20minutos.es/images/2012-10/346048/3757253_640px.jpg?1362452217

http://encontramesipodes.files.wordpress.com/2013/07/fin-del-tiempo-artificial.jpg?w=640&h=480

http://spectrum.ieee.org/img/wildcat_concept-1380863191674.jpg

http://keijo.gym-space.fi/files/2014/02/hiiri.jpg

http://www.scientificamerican.com/sciam/cache/file/CA210F10-E1AE-4695-B77ABECBE2E3D5D2.jpg

http://e-telescope.gr/media/k2/items/cache/19b2674528b4d5fa396dcc8c20062871_L.jpg

http://3.bp.blogspot.com/_heY4oPHHFrE/SxLUIqOca7I/AAAAAAAADpI/8v7_-4_TvcA/s1600/time+travel.bmp

http://3.bp.blogspot.com/--_rEXjghBeo/T7aMdVVlQXI/AAAAAAAAAIQ/OF1E2q4X-8c/s1600/mercedes-benz-left-brain-right-brain-paint-small-71504.jpg