Layout časopisu Vesmír.čas

1. Cíl práce Cílem mé práce je vytvořit layoutu popularizačně-vědeckého časopisu pro děti od pěti do deseti let. Časopis nemá za úkol přehlcenou barevnou grafikou odvádět pozornost od obsahu sdělení a zároveň by měl obsahovat adekvátní množství textu, které malého čtenáře nezačne při čtení první stránky nudit. Ve své páci se chci zaměřit především na interaktivnost časopisu a zaktivnění malého čtenáře, kdy zájem o dané téma nebude krátkodobé, ale donutí dětské čtenářstvo k rozšíření svých obzorů i mimo časopis. Zároveň budou zpracována taková témata, která jsou dětem blízká, vyskytují se kolem nich v jejich každodenním životě a odpoví jim na otázky, jak takový vesmír funguje. 2. Zdůvodnění volby tématu Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila toto téma je samozřejmě specializace a profesionalizace, kterou jsem během studia absolvovala, tedy vědecká v kombinaci s DTP. Druhým podmětem pro vytvoření časopisu z oblasti vědy se zaměřením na malého čtenáře, byla moje vlastní dětská zkušenost. Vzpomínám si, že jako malá, jsem nutně potřebovala tyto časopisy doma mít, nikdy ale ne pro jejich sdělení, nýbrž pro tu hračku uvnitř. S postupem času si však uvědomuji, že jediné, co si z těch časopisů pamatuji, je to, že byly hodně barevné, a že jsem možná kdysi měla někde na skříňce nalepené samolepky, které byly součástí přílohy. Nikdy mě žádné čtení nemotivovalo k dalšímu bádání nad danou tématikou a vlastnímu prohlubování zájmu. Nemůžu sice objektivně posoudit, jestli to bylo v souvislosti s mojí leností, zpracováním časopisu nebo spojením obojího, každopádně mi toto přišlo jako zajímavý impuls a zároveň výzva, zkusit si takový časopis vytvořit na vlastní kůži. 3. Problematiky Když jsem si zadala do internetového vyhledavače pojem vědecké časopisy pro děti v rámci zahraničí, našla jsem spousty magazínů zaměřené na tuto tématiku. Jmenovat můžeme například: National Geographic For Little Kids od tvůrců National Geographic, zaměřený pro děti ve věku od tří do šesti let, Muse, časopis o vědě a umění pro děti ve věku od devíti do čtrnácti let, Owl pro děti od devíti do třinácti let, Popular Science, Science Illustrated, Dig Into History, Whizz Pop Bang a mnoho dalších. Všechny tyto časopisy zábavnou formou a kvalitním designovým zpracováním, přibližují dětem svět vědy, častokrát spojený s uměním a vzděláváním (zvláště na vzdělávání je v zahraničí kladen velký důraz) (www.fatherly.com). Co se zaměření na vesmír týče, existují i oficiální webové stránky od NASA určené přímo dětem – ty informují děti například o vesmírných systémech, vesmíru jako takovém, lidech ve vesmíru. Nechybí ani historický vhled či technologická rubrika, propojené s fungováním NASA. Vše je doplněno animacemi, fotografiemi a videi. Na poli tuzemského prostředí není rozmanitost vědeckých časopisů pro děti tak veliká, každopádně i u nás lze najít zajímavé tituly. Časopis Už víš proč? zprostředkovává dětem i dospělým poznání ze světa vědy, historie i vesmíru, Časostroj se snaží přiblížit vědu dětským očím z pohledu historie, články o vědě nalezneme i v ABC či 21. století JUNIOR. Většina těchto časopisů však kombinuje články z různých vědeckých a technologických oblastí, bez jednotného zaměření. To můžeme naleznout u časopisu Raketa, který vychází 4x ročně v tematicky zaměřených číslech a neobsahuje žádnou reklamu. Je určen pro děti od pěti do deseti let a vychází od roku 2014 v nakladatelství Labyrint. Zajímavou grafikou a zpracováním se stal oblíbeným jak ze strany malých čtenářů, tak rodičů. Sám časopis se prezentuje jako – „časopis pro děti chytrých rodičů.“ (www.raketa.cz) Po zmapování situace časopisů pro děti na českém trhu jsem byla lehce zmatená. Práce s více tématy v rámci jednoho časopisu je pochopitelná pro věk čtenáře – „ať si najde, co ho bude bavit“. To však může vést k tomu, že zrovna v daném čísle čtenáře nezaujme nic a tím pádem motivace ke koupi čísla dalšího je výrazně nižší. Dále se mi nelíbí práce s překřičenými barvami a zahlcenými obrázky, které jsou často poskládané přes sebe, orientace v textu je pak náročná a pozornost směřuje jinam. Zároveň si myslím, že tématika dětských popularizačně-vědeckých časopisů je v České republice trošku opomíjená, přinejmenším se na ní neklade takový důraz, jaký by si zasloužila. A to z obou stran, ze stran mediální, ale i ze strany rodičovské. Zájem malých dětí o čtení a vědu navíc opadává v důsledku rozšiřujícího se vlivu internetu. Stránky papíru pro ně už nejsou tolik zajímavé, proč si o něčem číst, když si na internetu můžou pustit videa o stejných tématech, navíc s větší možností volby, co si pustit dál. Pro děti to je zajímavější, pro rodiče jednodušší. Proto jsem se rozhodla takový popularizačně-vědecký časopis o vesmíru sama vytvořit, jakožto jediného a hlavního tématu vesmír, s určitou estetickou funkcí, který by přilákal ty nejmenší. A co je nejdůležitější, zájem dětí by přetrval na delší dobu, než jedno povinné přečtení jednou za měsíc. 4. Ideový plán Vesmír.čan, jak jsem svůj časopis pojmenovala (rozdělení na Vesmír – jako hlavní předmět zájmu, a koncovka čan, jakožto vytvoření nového „lidského druhu“) bude vycházet každý měsíc v pondělí za 40 korun. Součástí nebudou žádné dárky či překvapení, možné bude i roční předplatné a elektronická verze. S názvem souvisí i následné oslovení malého čtenáře (malého Vesmír.čana), stylizování ho do role má za cíl krom zaktivnění jeho vnímání a pozornosti také vytvořit pocit sounáležitosti k dané skupině. Každý díl obsahuje editorial, který se nese v průvodcovském stylu. Čtenář je přivítán na palubě kosmické lodi a seznámen s mezizastávkami letu, což zcela nahrazuje obsah. Na první dvojstránce je pokaždé jiný druh samolepky, kterou musí (může) umístit na příslušné místo v časopisu v průběhu čtení. V tomto to je hvězda, která koresponduje nejen s článkem o padajících hvězdách, ale i s pohádkou či Galaxií Mléčné dráhy. Následuje hlavní článek, který je rozmístěn na celou dvoustránku. Tematicky jde vždy o nějaký vesmírný úkaz/útvar, kdy text je na jedné stránce, na druhé je obrázek plus nějaký úkol pro čtenáře. Následuje článek technického rázu. Půjde vždy o nějaké zařízení (spojené pochopitelně s tématikou vesmíru), které krom vysvětlení pojmu zahrnuje reálnou fotku a pro srovnání i vektorový obrázek. V mém projektu jsem se zaměřila na fungování vesmírné rakety. Dále je zde prostor i pro aktuální témata, opět doplněna interaktivním prvkem, kdy je přímo do vytvoření obsahu zapojen sám čtenář. Uprostřed je vždy nějaká planeta, která kromě krátkého povídání a úkolu může sloužit jako plakát na zeď. V neposlední řadě nesmí chybět „relaxační“ rubrika. Ta zahrnuje pohádku s omalovánkou, která v dalších dílech může být vyměněna například za křížovku či jinou doplňovačku. Na závěr je zařazena zajímavost a nalákání Vesmír.čana na další let (další díl). Formátově jsem zvolila velikost A4, jako u většiny časopisů. Já jsem pro svůj projekt vytvořila 14 dvojstránek a jednu stránku titulní se spadávkou o 5 mm přesahující okraj. Písmo není jednotné záměrně kvůli pozornosti čtenáře, většinou však využívám Minion Pro, vše na kapitálkách. Liší se i velikost písma v závislosti na formátování a přizpůsobení se textu. Co se týče kompozice barev, snažila jsem se vyhnout přehlcení křiklavých barev. Chápu, že praktikování tohoto postupu je adekvátní k věkovému průměru čtenáře, můj názor je však takový, že místo připoutání pozornosti dochází k pravému opaku. Neznamená to však, že bych se snažila o vytvoření jednobarevného stylu. V časopise využívám barevných podkladů, snažím se ale vždy o jednotný tón dvojstránky s vesmírnými motivy. Akorát s tím rozdílem, že nekombinuji barvy zcela odlišných odstínů a teplot. Po grafické stránce je vše doplněno o obrázky a boxy. Ty slouží k optickému rozdělení stránky. Veškeré obrázky, které jsem použila ve své práci, jsou stáhnuty z internetové obrázkové knihovny pixabay.com. Častokrát jsem původní velikosti musela zvětšovat či zmenšovat, zrcadlově otočit, oříznout část či sloučit vícero fotek do jedné. Všechny tyto úpravy jsem dělala v programu PhotoScape či PhotoShop. Ve své práci kombinuji reálně fotografie s ilustracemi a vektorovými obrázky. 5. Postup práce Nejdříve jsem si položila otázku, co by mě, jakožto malé dítě zajímalo nejvíce, o čem bych se chtěla dozvědět plno informací. K výběru zaměření časopisu mi dopomohla moje záliba v pozorování padajících hvězd, když jsem byla ještě malá. Po zvolení tématu, jsem si nejprve své představy o podobě časopisu přenesla na papír. Pomocí myšlenkových map jsem si vytvořila rámcový obsah, postupně vymyslela témata a napsala text. Dále jsem si vyhledala obrázky, korespondující se sdělením. Po zkompletování textu a obrazového materiálu jsem vše zpracovala v Adobe Indesignu, fotografie jsem upravovala buď v PhotoScapu nebo v Adobe Photoshopu. Celkový čas zpracování, od tužky po počítač, mi zabral přibližně čtyři dny. Prvním krokem bylo vytvoření nového dokumentu ve formátu A4 o 15 stránkách. Okraje stránek jsem nechala přednastavené, zapnula jsem možnost automatického vytváření protilehlých stran a vložila jsem i mřížku účaří, která slouží k lepší orientaci při práci (Zobrazení – Mřížka a vodítka – Zobrazit mřížku účaří). Pro obálku jsem použila obrázek z pixabay.com. Ten jsem musela následně v PhotoScapu zrcadlově otočit, zmenšit a posunout, abych dostala motiv rakety na pravou stranu. V InDesignu jsem si přednastavila prázdné stránky, objektem označila výběrem místo, kam chci obrázek vložit a přes Umístění jsem ho do souboru aplikovala. Pro text jsem si přednastavila podkladové rámečky bílé barvy, které jsem přes Objekt – Efekty – Průhlednost zesvětlila na 40% průhlednosti. Název časopisu je psán Impactem o velikosti 72 bodů, zbylý text o velikosti 36 bodů. V pravém dolním rohu je umístěn čárový kód do objektu elipsy, záměrně zesvětlený. Ten jsem na stránku vložila tak, že jsem si nejdříve vytvořila objekt elipsy, vybrala tento objekt a přes umístění přenesla na stránku. Pro první dvojstránku jsem si zvolila podklad vesmírné oblohy. Jelikož mnou zvolený obrázek byl ve špatném formátování, sloučila jsem ho dvakrát vedle sebe ve PhotoScapu, abych předešla rozpixelovanému rozlišení. Ten jsem vložila stejným způsobem jako na stránku úvodní. Aby text nesplýval s pokladem, umístila jsem na stránku podkladové rámečky, s průhledností 45%. Hvězdu jsem vytvořila za pomocí Nástroje mnohoúhelníku, kde jsem si zvolila počet stran 5 a vsadila hvězdu s vrženým stínem. Text na stránce je Impact o velikosti 24 bodů bold. Kombinovala jsem tmavě modrou a červenou barvu, písmo je bílé, stejně jako hvězda. Následující stránka – Recept na Mléčnou dráhu – je tvořen černým podkladem, na kterým je položený podklad s vesmírným pozadím, a na tom je následně přidaná ještě jedna vrstva tvořena bílým obdélníkem (opět s průhledností 45%). Vše je zamknuto do sebe – přidržení tlačítka SHIFT, výběr objektů a klávesou zkratkou CTRL+L spojeno. Text Nyala 30 bodů se zakázaným dělením slov, bílá barva, zvolená z důvodu tmavého podkladu. Koláž v na levé straně nahoře, jsem vytvořila v programu PhotoScape, spojením dvou obrázků. Na stránce se nachází i místo pro vložení samolepky, které je vyznačeno tím stejným objekt jako na začátku, akorát s tím rozdílem, že jeho sytost je snížená na 50%. Článek o vesmírné raketě je opět na obou stránkách. Levá strana je tvořena z fotografie rakety, doplněna o rámeček s textem – Minion Pro 90 bodů a 30 bodů, převeden do kapitálek. Text je opět vsazen do bílého objektu s průhledností 50%. Stránka oproti je laděna do hnědých a béžových barev v závislosti na podobnosti fotografie. Textu jsou zakázaná dělit slova, perex je v kapitálkách. Vložené je i obtékání textu kolem obrázku. Obrázek jsem vložila do předpřipraveného obdélníkového objektu. Jelikož se jedná o vektorový obraz, musela jsem vložit výplň pozadí – černou, do které jsem prostřednictvím nástroje pero dokreslila „hvězdy, komety“. Pro článek Něco si přej, padá hvězda jsem použila styl Nyala, Titulek je ve velikosti 60 bodů, perex 30 bodů. Text jsem vložila opět na obdélníkový objekt s využitím nástroje přechodového prolnutí. Proklad textu je ve velikosti 28.8 bodů. Pozadí stránky je tvořeno spojením dvou obrázků, které jsem sloučila opět v programu PhotoScape a následně umístila na stránku v Indesignu. Vesmírná tabule přání je výsledkem spojení barevného podkladu (opět z pixabay.com) s motivem smazané školní tabule, za pomocí PhotoShopu. Při vkládání pozadí jsem přidržela tlačítko SHIFT, abych se vyhnula deformaci obrázku. K vytvoření dvojstránky Stopy na Měsíci (písmo Minion Pro 52 bodů), jsem použila obdélník bez výplně, tedy box tvořený pouze z obrysu o tloušťce 5 bodů. Do toho jsem následně vložila text, převedený na kapitálky o velikosti 24 bodů s prokladem 28.8. Rámeček v levém dolním rohu je zasazen za objekt, aby nepřekrýval obrázek. Vektorové obrázky duchů jsem si nejprve ve PhotoScapu musela zmenšit a změnit jejich barvu z šedivé na bílou. To jsem udělala prostřednictvím kapátka ve PhotoShopu. Po umístění obrázku do Indesignu jsem vytvořila kopie objektů, abych zachovala jejich velikost. Podklad pro stránku s pohádkou jsem tentokrát vytvořila přímo v Indesignu, kde jsem si zvolila výraznější barvu. Nadpis je vložen přímo do podkladu (Minion Pro, 30 bodů) Text je převeden opět na kapitálky o velikosti 19 bodů, na světlém podkladu. V černém obdélníkovém rámečku s výplní je text zarovnán do leva s prokladem 22.8. Omalovánka astronauta, kterou jsem našla na pixabay.com, prošla úpravou ve PhotoShopu, kde jsem pomocí nástroje pero dokreslila tři hvězdy a čáry, které jsou při pravém okraji a v helmě astronauta. Pro závěrečnou stránku jsem využila podklad křídové tabule. Obrázky jsem vložila do kruhových objektů a komiksové bubliny vytvořila za pomocí nástroje pera. U těch jsem následně rozdělila obrysy do černa a výplň do bíla. Obrázek Lajky jsem nejdříve ořízla a poté vložila přes Umístění na stránku. Pismo je na levé straně Minion Pro, na straně pravé Segaoe Script, oboje ve velikosti titulku 36 bodů s prokladem 43,2. Při závěrečné revizi jsem zkontrolovala, zda jsou všechny objekty zamknuté, aby nedošlo k rozházení celého konceptu a závěrečnou práci jsem uložila (Soubor – Exportovat) ve dvoustránkách do formátu pdf, .jpg a .indd. Volba témat U názvu Vesmír.čas jsem záměrně slovo rozdělila tečkou. První část odkazuje k tematickému zaměření časopisu, čas slouží jako zkratka časopis, zároveň však odvolává k času, který je ve vesmíru odlišný. Výsledná složenina těchto dvou slov označuje právě malého čtenáře, který si časopis zakoupí za Vesmír.čana. Co čeká na Vesmír.čana v daném dílu je shrnuto v titulcích na hlavní stránce (Kam padají hvězdy? Duchové na měsíci, vesmírný štěkot), kdy jsem snažila vytvořit výběrem jazykových prostředků lákající zvuk pro koupi časopisu. To, kam padají hvězdy byla jedna ze zvídavých otázek každého z nás, fascinace nadpřirozenými jevy je u nás zakořeněná odjakživa a neurčitost vesmírného štěkotu zajisté zaujme nejen děti. Editoral pak dále s tímto označením (Vesmír.čas) pracuje v oslovení a zve dětského čtenáře k vesmírnému letu. Článek o Mléčné dráze jsem zvolila pro název této galaxie, který v sobě nese kousek dětské fantazie. A přece letí jsem zařadila nejen proto, že i mě samotnou zajímalo, jak to, že rakety nespadnou, ale hlavně proto, že jsem chtěla zařadit článek z technického prostředí, ve vztahu k vesmíru. Ve článku Kam padají hvězdy? odpovídám na dětskou zvědavost. Článek o Měsíci jsem propojila s motivem duchů a místo na přistání na Měsíci jsem se zaměřila na měsíční stopy. Jelikož se v čísle několikrát mluví o hvězdách a hlavní samolepkou je ztracená hvězda, která hledá svůj domeček, napsala jsem taky o ní pohádku a na závěr jsem vybrala zajímavost ze zvířecího světa. Při výběru témat jsem se pokusila najít taková témata, která jsou lákavá nejen z vědeckého hlediska, ale i z hlediska každodennosti či zažitých frází. Zapojení čtenáře Jeden z mých hlavních cílů při tvorbě popularizačně-vědeckého časopisu pro děti, byl zapojit co nejvíce čtenáře do vesmírného dění. Na každé stránce jsem se proto snažila vymyslet nějaký „úkol“, zadání, kdy jeho splnění není náročné, není zapotřebí plno věcí okolo (povětšinou stačí tužka, či pastelky). První z nich je najít ztracenou hvězdu a přilepit ji na své místo. Dalším je sepsání přání pokaždé, když uvidí padat hvězdu, kde je k dispozici deset řádků, což znamená, že čtenář má důvod vracet se k časopisu víckrát, ne jenom si ho jednou přečíst, schovat do šuplíku a už nevytáhnout. Na dvojstránce s pohádkou je pak omalovánka, kdy krom klasického vybarvování může domalovat obličej svého vlastního hrdiny. V neposlední řadě nesmím zapomenout na hledání „schovaných“ duchů na Měsíci, kdy tato dvojstránka může sloužit i jako plakát na zeď dětského pokojíčku. Do svého časopisu jsem záměrně nepřidávala žádné vyrábění. Častokrát je k tomu zapotřebí spoustu materiálu kolem a pomoc rodičů a výsledný produkt ve skutečnosti pak nemusí vypadat jako na obrázku, což může vést k demotivaci čtenáře pokračovat dále. 6. Sebehodnocení Při vytváření mého projektu jsem narazila na několik úskalí. Prvním z nich byl výběr jazykových prostředků a přizpůsobení vědeckého jazyka dětem. Snažila jsem se o co největší zjednodušení textu, v některých případech však bylo obtížné rozeznat hranice mezi tím, kdy je text pro malé dítě už náročný pro pochopení, kdy na druhé straně zase moc jednoduchý. Dalším problémem byla moje vlastní představivost. Ta se musela mnohokrát přizpůsobit mým znalostem a dovednostem s prací v Indesignu, PhotoShopu a PhotoScapu. Častokrát jsem si v hlavě vymyslela komplikované představy, které nebyly možné vytvořit. Někdy k tomu přispěl i nedostatek obrazového materiálu. Na druhou stranu jsem si se vzniklými komplikacemi pokaždé poradila nějakou druhou variantou, která hned nutně nemusí znamenat, že je o něco ochuzenější, jen je prostě jiná. Dovedu si představit, že by paralelně mohl s časopisem třeba jednou za půl roku vycházet speciál, založený čistě na příbězích či pohádkách, nebo kreativní speciál, kde by byly fotografické návody na různé vesmírné výrobky a výtvory. Myslím si, že hlavní cíl – vytvořit interaktivní popularizačně-vědecký časopis pro děti, se mi i přes drobná škobrtnutí v rámci časového horizontu a získaných dovedností ze semináře DTP, povedlo naplnit. V budoucnu by se dalo určitě zapracovat na ucelenějším výběru témat a jejich vzájemného propojení ve vztahu s hlavním tématem daného čísla. 7. Literatura a zdroje Na titulní straně jsem použila obrázek na pozadí (raketa) a čárový kód pozadí: https://pixabay.com/cs/raketa-v%C4%9Bda-kosmick%C3%A1-lo%C4%8F-prostor-3122690/ čárový kód: https://pixabay.com/cs/%C4%8D%C3%A1rov%C3%BD-k%C3%B3d-laserov%C3%A9-k%C3%B3d-%C4%8Dern%C3%A1-306926/ První dvojstránka Pozadí je tvořeno vesmírnou oblohou pozadí: https://pixabay.com/cs/ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1-dr%C3%A1ha-hv%C4%9Bzdnou-oblohu-2695569/ editorial: Tereza Krčmová hvězda: Tereza Krčmová Recept na Mléčnou dráhu perex: Tereza Krčmová text: https://www.stoplusjednicka.cz/jak-velka-je-mlecna-draha pozadí: https://pixabay.com/cs/n%C3%A1pis-z%C3%A1hlav%C3%AD-vesm%C3%ADr-hv%C4%9Bzda-1176676/ koláž: vzniklá kombinací https://pixabay.com/cs/abstraktn%C3%AD-vesm%C3%ADr-kou%C5%99-hv%C4%9Bzda-1963838/ + https://pixabay.com/cs/na%C4%8Depoval-ml%C3%A9ko-hrnec-m%C5%AF%C5%BEe-d%C5%BEb%C3%A1n-155139/ A přece letí fotografie: https://pixabay.com/cs/startu-rakety-raketa-vzlet-nasa-67643/ obrázek: https://pixabay.com/cs/kosmick%C3%A9-lety-kosmick%C3%A1-lo%C4%8F-154020/ text: http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=raketove_motory&site=doprava Něco si přej, padá hvězda! perex: Tereza Krčmová text: https://www.astro.cz/na-obloze/meteory-a-meteoricke-roje.html pozadí: https://pixabay.com/cs/hv%C4%9Bzdy-nightsky-ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1-dr%C3%A1ha-1246590/ https://pixabay.com/cs/p%C5%99%C3%ADroda-obloha-noc-hv%C4%9Bzdy-2609647/ tabule: https://pixabay.com/cs/pozad%C3%AD-modr%C3%A1-hrub%C3%BD-abstrakt-vzorek-3246124/ https://pixabay.com/cs/%C5%A1kola-deska-pr%C3%A1zdn%C3%BD-b%C5%99idlice-916678/ Stopy na Měsíci: pozadí: https://pixabay.com/cs/kr%C3%A1ter-tmav%C3%BD-luna-lun%C3%A1rn%C3%AD-m%C4%9Bs%C3%ADc-1866821/ obrázek: https://pixabay.com/cs/duch-stra%C5%A1ideln%C3%BD-b%C3%ADl%C3%A1-p%C5%99%C3%ADzra%C4%8Dn%C3%BD-156656/ text: https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/3049-lidske-stopy-jsou-na-mesici-stale-po-38-letech-se-je-podarilo-vyfotografovat/ https://pixabay.com/cs/astronomie-ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1-dr%C3%A1ha-souhv%C4%9Bzd%C3%AD-1850461/ O smutné hvězdičce a jejím zachránci: text: Tereza Krčmová obrázek: https://pixabay.com/cs/astronaut-m%C4%9Bs%C3%ADc-prostor-astronomie-3751046/ Závěrečná stránka: pozadí: https://pixabay.com/cs/%C4%8Dern%C3%A1-deska-k%C5%99%C3%ADda-stopy-%C5%A1kola-1072366/ obrázky: https://pixabay.com/cs/mars-planeta-atmosf%C3%A9ra-rud%C3%A1-planeta-11608/ https://pixabay.com/cs/astronaut-kosmonaut-prostor-v%C4%9Bda-1505150/ https://pardubicky.denik.cz/letni-kino/letni-kino-uvede-sci-fi-film-lajka-20180829.html text: https://technet.idnes.cz/lajka-sputnik-smrt-0a3-/tec_vesmir.aspx?c=A171031_112941_tec_vesmir_kuz komiksové bubliny: Tereza Krčmová Zdroje k zmapování popularizačně-vědeckých časopisů u nás i ve světě: České popularizačně-vědecké časopisy: http://www.raketa-casopis.cz/o-nas.html https://www.magaziny.cz/casopisy/kategorie/detske/ https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/z/zeme-deti.html Zahraniční popularizačně-vědecké časopisy: https://shop.cricketmedia.com/astronomy-magazines-for-kids https://www.fatherly.com/play/magazine-subscriptions-for-kids/ www.nasa.gov/kidsclub