st., 1. květen 2019 15:00

Layout politického týdeníku KOMPLEX

 

 

1. Cíl práce

Cílem mého projektu bylo vytvořit návrh periodika, které by korespondovalo s mou tematickou specializací. V České republice i v okolních zemích existuje poměrně velké množství tiskovin o různé periodicitě, které se nějakým způsobem dotýkají politiky a témat s ní spjatých. Proto jsem se rozhodl svým samostatným projektem navázat na toto portfolio (převážně) politických týdeníků a měsíčníků.

Takto tedy vznikl týdeník KOMPLEX. Návrh časopisu, který se zabývá primárně politikou, zasahuje ale i do jiných sfér veřejného života. Většinou takových sfér, které jsou politikou rovněž ovlivněny. Cílová skupina tohoto fiktivního časopisu není konkrétně určena, ať už co se týče věku, tak politického smýšlení či světonázoru. Jednoduše řečeno by se KOMPLEX dal označit jako politicko-společenský týdeník pro starší i mladší čtenáře, pro liberály i konzervativce.

2. Zdůvodnění volby tématu

Mojí technickou specializací je DTP a tematickou je zase politická. Během svého studia jsem absolvoval i jiné kurzy (ze specializací psanou žurnalistiku, z tematických vědeckou a ekonomickou). Ačkoli jsem měl z čeho vybírat, od začátku jsem věděl, že budu chtít jít touto cestou a vyzkoušet si, jaké to je konstruovat vlastní politický týdeník.

Jak již bylo řečeno, tématem mého projektu je politicko-společenský týdeník KOMPLEX. Název napovídá, že se má periodikum snažit informace, které přináší svým čtenářům, zasazovat do kontextu a to komplexně, tedy všestranně a složitě jít takzvaně „do hloubky“ a referovat o událostech objektivně a s nadhledem. 

Podle mého názoru je politika důležitým tématem, který zásadně ovlivňuje každodenní život člověka, tudíž stojí za to o ní diskutovat. Poslední dobou však podle mého názoru diskuze o politice a společnosti neplní to, co by měla. Její úroveň je nízká a sklouzává ke zbytečným urážkám z obou stran „barikády“. Účastníci takových diskuzí se v podstatě obviňují navzájem. Kvůli tomu také tyto diskuze nevedou k žádnému konstruktivnímu řešení. Cílem mého projektu bylo ukázat politiku jako jedno z témat, o němž lze mluvit, a to na úrovni a bez zbytečných výpadů a jiných útoků.

3. Zdroje a stav problematiky

Periodik zabývajících se politikou a věcmi s ní související je v České republice poměrně přehršel. V ČR lze jmenovat například časopisy Reflex, Respekt, Echo, Reportér, ze zaniklých například Newsweek. Všechny tyto tituly se nějakým způsobem dotýkají tématu politiky, ale mnohé z nich obsahují i jiná témata, která nemusejí být nutně politická. Jedná se zejména o historii, kulturu, vědu a výzkum, cestování a psychologii.

Vzorem pro můj časopis se staly české časopisy Respekt, Reflex a také britský týdeník The Economist, který je v mých očích jedním z top světových hráčů na poli politicko-společenských periodik. Vzorem pro mě nebyla jenom grafická podoba těchto tiskovin, ale také obsahová stránka, která se u každého z titulů poměrně lišila. Výsledkem mého projektu se stala syntéza, která je založená na inspiraci primárně těchto tří periodik. Velkou část však hrála i touha vymyslet vlastní, originální a „neokoukaný“ časopis, který by v nejlepším případě dokázal na trhu obstát mezi konkurencí.

3.1. Reflex

Jedná se o společensko-názorový týdeník, který v České republice vychází od roku 1990. Zabývá se různými tématy, zejména politikou, publicistikou, kulturou a společenským děním. Vydává jej akciová společnost Czech News Center, jenž je ve vlastnictví Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Šéfredaktorem Reflexu je Marek Stoniš, funkci jeho zástupce zastává Bohumil Pečinka. Reflex je naším nejčtenějším magazínem. Jeho náklad se pohybuje okolo 60 tisíc kusů. Časopis je tvořen sedmdesáti pěti stranami. Jeho cena činí čtyřicet korun.

Po grafické stránce se jedná o velice různorodé periodikum, které hodně pracuje s grafickými prvky: poutavá titulní strana s fotomontáží, barevné označení každé rubriky, hodně obrazového materiálu, různé typy písma i jejich barva apod. Originální a v hlavních rysech stále používanou grafiku vytvořil významný český grafik Aleš Najbrt. Po tematické stránce jej lze Reflex označit spíše za decentně odlehčenější typ názorového časopisu, alespoň při srovnání s Respektem a The Economist. Obsahuje politická a společenská témata, rovněž i témata zábavná, ale také např. komiks, frašku na konec, speciál apod.

3.2. Respekt

Respekt je politicko-společenský týdeník, který komentuje aktuální dění v politice, ekonomice a společnosti. Vychází od roku 1989. Jeho vydavatelem je společnost Economia a.s., kterou vlastní Zdeněk Bakala. Šéfredaktorem je od roku 2009 Erik Tabery, jeho zástupci jsou Petr Třešňák a Marek Švehla. Náklad Respektu je nižší než u Reflexu. Činí asi 45 tisíc kusů. Celkový počet stran je sedmdesát pět. Cena časopisu činí čtyřicet dva korun.

Po grafické i tematické stránce je spíše střízlivější než Reflex. Jeho hlavním atributem jsou kreslené karikatury Pavla Reisenauera. Ten sám autor rovněž vytvořil kreslené portréty všech redaktorů a publicistů, které jsou u textů uvedeny. Strany časopisu působí vzdušným dojmem, je na nich hodně volného místa a mnohem méně obrazového materiálu. Témata jsou podávána serióznější formou a jsou více orientována na politiku a ekonomii.

3.3. The Economist

The Economist je britský týdeník o nejnovějších událostech a mezinárodních vztazích vydávaný od roku 1843 v Londýně. Jeho vlastníkem je The Economist Newspaper Ltd. Přestože se The Economist sám označuje jako „noviny,“ každé číslo je vydáváno na lesklém papíře, jako zpravodajský časopis. V roce 2007 byl průměrný týdenní prodej kolem 1,3 milionu výtisků. Primárním zájmem časopisu je přinášet zprávy ze světa, politiky a byznysu. Pravidelně se v něm objevují i rubriky zaměřené na vědu a techniku, přičemž stejná pozornost je věnována i knihám a umění. Přibližně jednou za dva týdny v čísle vychází speciální obsáhlá reportáž, která se věnuje určité problematice, ekonomickému odvětví či zeměpisné oblasti.

Grafika v The Economist je, podobně jako v týdeníku Respekt, spíše střízlivější a působí vzdušnějším dojmem. To pravidelně rozbíjí výrazné (často až směšné) titulní strany, které mají za úkol – stejně jako u obou předešlých českých titulů – karikovat aktuální dění, ať už na britských ostrovech, tak ve světě.

4. Ideový plán projektu

Cílem mého projektu bylo sloučení některých prvků výše vyjmenovaných periodik, které se zabývají politikou. Velká část mé práce byla také pokusem o zpracování vlastních nápadů a uvedením jich do praxe. Toto se týká jak prvků tematických, tak grafických. Časopis KOMPLEX je koncipován jako týdeník na přibližně 40 stran. Jeho cena by neměla překročit 42 korun. Uvnitř by se kromě textů a grafického materiálu měla objevovat i inzerce, jež by byla hlavním zdrojem financí. Inzerce by ovšem nijak drasticky nezasahovala do článků a byla by od nich jasně oddělena.

4.1. Titulní strana

Pro titulní stranu mám v plánu – na rozdíl od fotomontáží a ilustrací u mých zdrojů inspirace – použít spíše fotografii, která bude korespondovat s jedním z výrazných textů uvnitř časopisu. Zásadním prvkem na této straně bude samozřejmě logo časopisu, které mám v plánu vytvořit v programu Adobe Photoshop. Použity budou pravděpodobně velké bílé kapitálky, které budou zasazeny do obdélníku – stejně jako se informace zasazují do kontextu. Logo má tedy hlubokou myšlenku, která však dojde jen nejvnímavějším čtenářům, ostatní nebude nijak rušit.

4.2. Obsah periodika

Obsah bude rozdělen do rubrik a bude se nacházet na začátku časopisu. Bude také doplněn fotografií šéfredaktora, která se bude vztahovat k jeho editorialu. Ten logicky otevře celý časopis. Z hlediska obsahu bude týdeník KOMPLEX obsahovat rubriky jako: profil, komentář a rozhovor. Cílem bude na této paletě různorodých typů textů čtenáři zprostředkovat co nejkomplexnější informace, jak název tohoto periodika napovídá, a pochopitelně je zasadit i do kontextu. Články nebudou pravděpodobně doplňovat ilustrace, ale fotografie.

4.3. Grafická podoba

Co se grafické podoby týče, důraz bude kladen na jednoduchost, vzdušnost a minimalismus. Podle mého názoru by časopis, který se zabývá politikou a tématy s ní spjatými, neměl extrémně vybočovat svou grafickou podobou, která by rušila čtenáře. Každá rubrika bude na svém začátku vyznačena barevným pruhem pod titulkem textu. V tomto pruhu bude umístěn název rubriky, podobně jako tomu je u podobných časopisů. Grafické prvky budou, pokud možno, vyvážené vzhledem k textu tak, aby příliš nenarušovaly text, ale zároveň budou stránky obohacovat. Text bude lámán na dva nebo tři sloupce podle množství a rozsahu fotografií, obrázků a grafů, které budou umožňovat určitou míru zaplnění textem.

5. Postup práce

K vytvoření svého projektu jsem použil profesionální software Adobe InDesign, který je primárně určen pro sazbu a tvorbu tiskovin. Zároveň jsem pracoval i s programem Adobe Photoshop, který jsem použila k ořezu a úpravě fotografií a tvorbě loga KOMPLEX. Program Adobe Illustrator jsem při realizaci nepoužil, ale jeho využití pro další strany časopisu, na kterých by se mohla teoreticky objevit bitmapová grafika, by bylo velmi žádoucí.

5.1. Texty

Rozhodl jsem se, že první krokem v přípravě mého fiktivního časopisu bude výběr textů. Tomu pochopitelně předcházelo promyšlení konceptu obsahu a rozvržení rubrik, tedy která bude na začátku, na konci a podobně. Pro tento „beta návrh“ časopisu KOMPLEX jsem se rozhodl využít rubriky profil, komentář a rozhovor, a to v tomto konkrétním pořadí. Ty samozřejmě doplňuje úvodní editorial šéfredaktora.

Po rozsáhle rešerši textů, které by mohly vyhovovat konceptu časopisu KOMPLEX, jsem se rozhodl využít z větší části výhod, které mi dovoluje zakoupený účet od vydavatelství Economia a zvolil jsem jinak zamčené články z týdeníku Respekt a deníku Hospodářské noviny. Ani jeden z textů není mým vlastním, a to i proto, že mým primárním cílem bylo zaměřit se na grafickou podobu a sazbu, ne na psaní článků jako takových. I tak jsem ale zvolil taková témata, která spolu, podle mého, korespondují a dohromady dávají na listech týdeníku smysl.

5.2. Obrázky a fotografie

Po výběru textů, jejich přibližném rozvržení na konkrétní strany a místa v časopisu, jsem zaměřil svou pozornost na vyhledávání a úpravu vhodného obrazového materiálu, který doplní články v co nejlepší míře. Fotografie jsem logicky hledal také na internetu. Všechny zdroje těchto obrazových materiálů budou uvedeny na konci záměru práce. Jak již bylo zmíněno, rozhodl jsem se pro časopis KOMPLEX nevyužívat fotomontáží, ačkoli mi tuto možnost umožňoval program Adobe Photoshop. V něm jsem jen upravil případný jas, kontrast a barevnost zvolených fotografií. Snažil jsem se volit takové obrázky, které svou kvalitou nenarušují celkový dojem z časopisu. Ne vždy však bylo lehké najít fotografie o takové velikosti, aby nedocházelo ke komplikacím.

5.3. Práce v InDesignu

Po přípravě všech textů a fotografií jsem začal časopis tvořit a sázet v programu Adobe InDesign. Nejprve jsem si nastavil parametry požadovaného dokumentu: orientace, velikost, počet stran, okraje a spadávku.

Po založení dokumentu jsem začal s vytvářením odstavcových stylů a vzorů stran. Zvolil jsem si čtyři odstavcové styly jako základ. Ty jsem potom podle potřeby upravoval. Vytvořil jsem si odstavcový styl na hlavní velké titulky, na perexy, na základní text a na názvy konkrétních rubrik. Pro hlavní titulky jsem vybral bezpatkové písmo (Arial). Samotný text článků je naopak psán patkovým písmem (Arno Pro), které je podle mě příjemnější při čtení. Vzory pro strany jsem vytvořil dva. Jeden je pouze s číslováním stran a ten druhý má kromě čísel stránek také nahoře osekané logo KOMPLEX. Číslování je vytvořeno pomocí tučného písma Arial. Po navolení všech vzorů jsem začal vytvářet jednotlivé strany. Na všech stranách jsem pracoval pomocí vrstev. Stačily mi dvě: jedna na grafické prvky na pozadí a druhá na textové rámečky.

1) Logo

Logo je jedním z hlavních aspektů čehokoli – časopisu, firmy, fotbalového klubu. Jeho tvary a barvy značku odlišují od konkurence a tvoří o ní povědomí (tato problematika se anglicky nazývá image-building). Proto je důležité význam loga při práci na nových projektech nepodceňovat.

Práce na hlavním logu byla z mého pohledu naprosto zásadní. Logo plní důležitou funkci v působení jakéhokoli časopisu a nejinak tomu je i v případě týdeníku KOMPLEX. Zvolil jsem jednoduché bezpatkové písmo, které jsem uprostřed, mezi písmeny O a E ohraničil obdélníkem, zatímco počáteční K a koncové X stojí vně tohoto objektu a naoko se tak opírají geometrického tvaru. Tímto jsem se snažil demonstrovat, jak důležité je pro jakékoli periodikum a KOMPLEX obzvlášť zasazovat informace do určitého kontextu, který symbolizuje právě obdélník.

Pro účely návrhu časopisu byla vytvořena i minimalističtější verze, kde je vnitřek čtyřstranného tvaru prázdný ( K[            ]X ). Tato sekundární verze loga je použita uvnitř časopisu, kde zdobí vrchní části stránek.

Logo v žádném případě není jen pouhým obrázkem. Je to výsledek mnohahodinové tvorby a přemýšlení nad obsahem a formou grafického vyjádření konkrétních cílů a idejí projektu.

Každá úspěšná značka se snaží vtisknout logu svoji nenahraditelnost. Jedinečnost loga ovšem závisí na celém marketingu. Logo je pouze jeden článek a pokud bude špatně prezentováno, bude celý marketing kontraproduktivní. 

2) Obálka

Titulku jsem celou vytvořil v první řadě v programu Adobe Photoshop, kde jsem si pohrál s nastavením barev, jasu a kontrastu u fotografie generála Petra Pavla. Do této fotografie jsem po jejím ořezu následně zasadil logo KOMPLEX, název článku, čárový kód a cenu periodika.

Využití celé fotografie jako titulní strany mi přišlo poměrně zajímavé. Ačkoli je velmi barevná, nijak neruší a modrá barva spíše upoutává pozornost čtenářů, což je podle mého rozhodně plus. Na politický časopis je titulní strana tohoto typu možná trochu nezvyklá. S tím jsem spokojený, protože to byl můj záměr.

3) Reklama

Protilehlá stránka titulky patří inzerci. Zvolil jsem, pro představu, plakát na filmový festival Academia Film Olomouc. Tematicky mi dává taková inzerce v tomto druhu média smysl a vzhledem k prvotřídní práci, kterou na vizuálu k tomuto festivalu předvedl grafik Radim Měsíc, takto laděný poster nijak neruší obsah celého časopisu.

4) Editorial a obsah

První regulérní strana patři editorialu šéfredaktora a také obsahu. Zvolen byl text, který psal zástupce šéfredaktora Respektu Petr Třešňák do prvního čísla roku 2019. Editorial je proto záměrně lehce zeditován, aby lépe zapadl do kontextu KOMPLEXu. Pro něj jsem zvolil právě Třešňáka jako šéfredaktora, ačkoli se ve svých textech spíše nezaobírá politikou.

Obsah, který je umístěn pod editorialem, oznamuje ve svém výčtu čtenáři, jaký text najde na jaké straně. K tomu jsem využil metody, kde vedle názvu a anotace konkrétního článku píši i konkrétní číslo strany. V dolní části stránky jsem pochopitelně užil číslování stránek, které ukazuje čtenáři, na jaké stránce se právě nachází. Čísla jdou chronologicky po sobě, jak tomu u tiskovin bývá.

5) Profil

Následuje první větší text, který zabírá tři strany. Text o profilu Jany Maláčové doplňuje oranžová barva. To souvisí mimo jiné s tím, že jsem se rozhodl pro každou rubriku zvolit právě odlišný barevný layout. V druhé řadě to také podtrhuje politickou příslušnost Maláčové – barvou České strany sociálně demokratické je právě oranžová. Mimo samotného textu doplňují profil i fotografie. Nad tou první se nachází citace Maláčové a krátký výčet informací o ní. Vedle textu na straně 3 jsou potom další tři doplňující informace o ministryni „v číslech“. K těmto grafickým prvkům bylo třeba využívat vrstvy v Adobe InDesign. Prvky jsou záměrně nastaveny tak, aby čtenáři poskytovaly informace navíc, přičemž ale nijak zvlášť neruší samotný hlavní text článku.

6) Komentář

Rovněž jednostránková rubrika komentář je vytvořena za pomoci vrstev, díky kterým jsem mohl do pozadí textu Jiřího Nádoby vložit obrysy hranic České republiky. Pro tento účel bylo nutné nastavit průhlednost grafiky zhruba na 40 %, aby byla stále vidět, ale současně nijak nerušila čtenáře a nesplývala s fontem. Jako „rubrikovou barvu“ pro komentář jsem se rozhodl použít modrou, což ale nemá žádný hlubší význam.

7) Rozhovor

Návrh časopisu KOMPLEX uzavírá čtyřstránkový rozhovor s generálem Petrem Pavlem. Úvodní portrét je poněkud netradičně situován doprostřed. Nalevo od něj se nachází krátký perex (v bílém „prázdném“ prostoru) a infobox se základními údaji – podobně, jako tomu je u profilu Maláčové. Nápis „PETR PAVEL“ bylo nutné podbarvit bílou barvou, jelikož červená se ve fotografii utápěla. Po tomto kroku nápis více vystoupil a lépe plní svou funkci. Ačkoli se může zdát, že fotografie pokračuje až ke kraji strany číslo 7, není tomu tak. Na černý okraj fotografie totiž navazuje i barevný „objekt“, který jsem díky vzorníku sladil s krajem obrázku. To opticky prodlužuje fotografii a současně tvoří tmavé pozadí pro samotný rozhovor. Hlavní barvou rubriky je červená. Poslední dvoustrana se může na první pohled vymykat „přetékající“ fotografií. Jedná se o postup, který je inspirován týdeníkem Respekt.

8) Zadní obálka

Zadní strana využívá totožnou fotografii jako titulní obálka. Rozdíl je v jejím využití. Zatímco na přední obálce je v hlavní roli obličej generála Petra Pavla, zadní design využívá jen modré barvy a symbolu NATO. Toho je využito z toho důvodu, aby zadní strana zbytečně nevybočovala a byla pouze střízlivou tečkou na závěr celého časopisu. Podobnou funkci plní i naposledy použité logo KOMPLEX.

6. Vyhodnocení realizace

Své cíle, které jsem si na začátku samostatného projektu vytyčil, jsem splnil. Výsledná podoba časopisu se od původního konceptu, který jsem měl rozvržený jak na papíře, tak rozpracovaný v hlavě, liší naprosto minimálně. Největší problém mi při mé práci způsobila nedostatečná kvalita vyhledávaných fotografií a obrázků, také dodatečné úpravy časopisu, jako jsou zarovnávání textu, trčící slova o jedné hlásce na koncích řádků a podobně.

Celková tvorba projektu byla poměrně náročná, a to hlavně časově. To se opět týkalo hlavně vyhledávání materiálů a promýšlení konceptu. Předpokládám, že v praxi by tato práce netrvala tolik desítek hodin, jelikož by se například jednalo už o zajetý koncept, nebo by na projektu pracovalo mnohem více lidí, kteří by si jednotlivé role a funkce při tvorbě rozdělili. Největší slabinu vidím v nedostatečně upravených fotografiích, co se týče barev, jasu, kontrastu a podobně. V této chvíli nemohu s největší pravděpodobností potvrdit, jestli je verze mého projektu vhodná k tisku, jelikož je nastavená na barevné schéma RGB a ne CMYK, který je pro print ideální. S odstupem času mě mrzí, že jsem si netroufl na zajímavou fotomontáž nebo koláž, která by oživila titulní stranu (obálku). Na druhou stranu, i fotografie Petra Pavla vypadá velice lákavě a nemyslím si, že by na konečném výsledku nějak ubírala body časopisu.

Podle mého názoru se mi podařilo vytvořit návrh periodika, které by určitě nemělo problém najít si na trhu svou čtenářskou základnu a v pozdějším čase například konkurovat výše zmíněným titulům, jako je Respekt, Reflex, Echo a další.

7. Použité zdroje

7.1. Zdroje obrázků a fotografií použitých v práci

1) Titulní strana

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/general-petr-pavel-nato-vyroci-okupace-prazske-jaro-1968-armada-ceskoslovensko-rozstrel.A180820_115339_domaci_fer/foto

2) Inzerce

https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/48404576_10156406446094930_768922630588727296_n.jpg?_nc_cat=108&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=5458dd0c1222eee091f6d2a1bb97f771&oe=5D3699F7

3) Editorial

https://respekt.mgwdata.net/69051d/2016/09/06-tresnak-cudlin_qkx6v.jpg

4) Profil

https://socialnipolitika.eu/wp-content/uploads/2018/11/Malacova_mpsv_2-800x445.jpg

https://radiozurnal.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/uploader/jana_malacova_1_180822-105016_mda.jpg?itok=g7u_mBhe&timestamp=1543434017

5) Komentář

https://1gr.cz/o/pocasi/mapy/hranice_cr-kraje.png

6) Rozhovor

https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/styles/zpravy_fotogalerie_large/public/uploader/gen_petr_pavel_1_181129-192709_mda.jpg?itok=s4WA2Ca0

https://www.lidovky.cz/ln_lidovky/foto.aspx?r=&c=A130321_170424_ln_domov_sm&foto=PTA45996c_p201209020173301.jpg

7.2. Zdroje textů použitých v práci

1) Editorial

Petr Třešňák – Devítkový rok: https://www.respekt.cz/tydenik/2019/1/editorial

2) Profil

Markéta Šrajbová, Kateřina Frouzová – Naděje české levice: Ministryní práce se Maláčová stala náhodou a až na druhý pokus. Teď si od ní ČSSD slibuje, že se jí podaří přilákat zpět voliče: https://archiv.ihned.cz/c1-66479810-nadeje-ceske-levice

3) Komentář

Jiří Nádoba – Čechy Čechům?: https://www.respekt.cz/tydenik/2019/4/cechy-cechum

4) Rozhovor

Ondřej Kundra – Petr Pavel: Chci se dál angažovat: https://www.respekt.cz/tydenik/2018/33/chci-se-dal-angazovat

 

komplex 20190501 2058636501

komplex 20190501 1151701676

komplex 20190501 1990451002

komplex 20190501 1763908120

 

komplex 20190501 1236083331

komplex 20190501 1680169021

Stáhnout přílohy:
Zobrazeno 764 krát
Naposledy upraveno: čt., 2. květen 2019 22:29
Pro psaní komentářů se přihlaste