út., 7. duben 2020 13:09

Layout politického týdeníku Politique

Tisk

Cílem mého projektu je vytvořit politický týdeník jakožto odraz mojí teoretické a technické specializace, zahrnující politickou žurnalistiku spojenou s desktop publishingem. Vzhledem k tomu, že se na českém mediálním trhu pohybuje poměrně velké množství podobných periodik, rozhodl jsem proto přispět do tohoto prostoru novým týdeníkem s názvem Politique. V českém prostředí vznikají tištěná média velmi zřídka. Nepočítáme-li Deník N, který se svou periodicitou řadí mezi deníky, novinku mezi tištěnými magazíny jsme mohli zaznamenat naposled v roce 2014. Týdeník Politique proto do odvětví tištěných periodik přináší čerstvý vítr.

1 Cíl práce

Cílem mého projektu je vytvořit politický týdeník jakožto odraz mojí teoretické a technické specializace, zahrnující politickou žurnalistiku spojenou s desktop publishingem. Vzhledem k tomu, že se na českém mediálním trhu pohybuje poměrně velké množství podobných periodik, rozhodl jsem proto přispět do tohoto prostoru novým týdeníkem s názvem Politique. V českém prostředí vznikají tištěná média velmi zřídka. Nepočítáme-li Deník N, který se svou periodicitou řadí mezi deníky, novinku mezi tištěnými magazíny jsme mohli zaznamenat naposled v roce 2014. Týdeník Politique proto do odvětví tištěných periodik přináší čerstvý vítr.

2 Volba tématu

Volba pro toto téma byla jednoduchá. Rád pracuji o samotě, většinou se softwarem, určeným ke speciální tvorbě. Během studia žurnalistiky jsem absolvoval psanou žurnalistiku a rozhodoval se, kterou zvolit na druhé místo. Nabízela se internetová a DTP specializace. Nakonec vyhrála specializace DTP, která v kombinaci se specializací tematickou v podobě politické žurnalistiky, dala vzniknout magazínu Politique. Navíc po dvou semestrech kurzů DTP jsem převzal funkci grafika v univerzitním spolku Helena v krabici, kde jsem tvořil layout tištěných čísel, vycházejících každé dva týdny, šestkrát za semestr. Volba projektu byla tedy logická. Týdenní periodicitu jsem zvolil proto, že měsíčníky zahrnují převedším delší texty, vyžadující čtenářovu pozornost, ale především i čas. Nejdelší text týdeníku Politique je proto rozhovor, na který odkazuje již titulní strana. Týdeník je tedy koncipován tak, aby obsahoval větší počty kratších textů, které si může čtenář pročítat během dne, kdy má volný čas.

3 Zdroje a problematika tématu

V českém mediálním prostředí se podobných periodik pohybuje hned několik. Týdeníky jako Reflex, Respekt, Forbes, Echo24 nebo měsíčník Reportér, zabývající se širokou paletou témat od české a zahraniční politiky přes ekonomiku, kulturu, gastronomii, módu či rozhovory a reportáže. Mým záměrem bylo vybrat z českých periodik atraktivní, zavedené a oblíbené plátky, po jejichž prostudování jsem vybral z každého určité rubriky a témata. Týdeník Politique tedy lze nazvat jako kombinací několika plátků, které jsou na českém mediálním trhu úspěšně působí již řadu let.

3. 1 Reportér

Tematicky je dle mého názoru nejkomplexnější magazín Reportér, vycházející pod vedením bývalého šéfredaktora Mladé fronty DNES, Roberta Čásenského, od září 2014. Díky své měsíční periodicitě si magazín může dovolit větší obsah s dlouhými texty a širokou paletu témat, kterým se věnují jak externisté v podobě odborníků na témata, umělci nebo publicisté z jiných médií. Redakce je zde velmi malá, pomineme-li členy, kteří nepublikují texty, tak je zde šéfredaktor Robert Čásenský, přispívající svými komentáři, byznys rozhovory nebo spoluprací na investigativních reportážích s dalším členem redakce, Jiřím Štickým. Na většině investigativní práce se nicméně podílí Jaroslav Kmenta, autor několika investigativních knih o české politice, podsvětí nebo válce v Zálivu. Pro rozhovory je v magazínu primárně Tomáš Poláček, reportáže spolu s ním píše také redaktor a editor Marek Šálek. Druhým editorem Reportéra je Michal Musil, který působil také v Mladé frontě DNES jako zástupce Roberta Čásenského. Zahraničním tématům se věnuje především Adéla Tallisová Dražanová. Reportér má na svém kontě od prvního čísla necelých sedmdesát vydání, má také vlastní aplikaci na chytrá zařízení, kde si čtenář může pročítat všechna čísla, která doposud vyšla. Cena plátku je šedesát devět korun.

3. 2 Respekt

Další periodikum, kterým je týdeník Politique inspirován, je týdeník Respekt. Ten byl založen v listopadu 1989 samizdatovými novináři. Od té doby se na postu šéfredaktora vystřídalo celkem sedm osob, z nichž nejdelší období funkce zastává nynější šéfredaktor, Erik Tabery, který vede Respekt od začátku roku 2009. Vzhledem k tomu, že Respekt má týdenní periodicitu, redakce je na rozdíl od Reportéra mnohem početnější. Nalezneme zde jména jako Marek Švehla, v současnosti spolu s investigativním redaktorem Ondřejem Kundrou, zástupce šéfredaktora. Dalším investigativním autorem je Jaroslav Spurný, působící v Respektu od jeho počátku. Dále autoři jako Petr Třešňák, Andrea Procházková, Ivana Svobodová, Silvie Lauder, Pavel Turek nebo Jan Vitvar.

Respekt se profiluje jako liberální a kritické médium, věnující se tématům domácí i zahraniční politiky a ekonomiky, společenským problematikám a trendům, vědě a kultuře. Je držitelem novinářských ocenění jako Cena Ferdinanda Peroutky nebo Cena Karla Havlíčka Borovského. Cena plátku je čtyřicet pět korun.

3. 2 Finmag

Magazín Finmag, vycházející od roku 2007 každé dva měsíce, je pro český mediální trh něčím jedinečným. Díky periodicitě má zhruba sto dvacet stran, které na rozdíl od Reportéra nejsou především vyplněny textem, ale velmi půvabnou grafikou. Jedná se o velmi lehké a "vzdušné" čtení, nabízející takřka na každé straně originální zpracování. Redakce je opět velmi malá, s šéfredaktorem Ondřejem Tůmou vede tištěná vydání Michal Kašpárek. Redaktorkami Finmagu jsou Petra Dlouhá, Gabriela Pleska a Monika Veselíková. Předplatné tohoto dvouměsíčníku je také velmi netradiční, pouhých dvě stě devadesát čtyři korun na rok. Předplatitel má také přístup k digitálnímu archivu pro mobilní verze Apple a Android. Finmag se profiluje jako ekonomický časopis, nicméně sám o sobě prohlašuje, že o penězích píše velmi stravitelně, poutavě a zábavně.

4 Ideový plán projektu

Jak je zmíněno výše, týdeník Politique je výsledkem tematické, obsahové a grafické kombinace několika periodik, která u nás již řadu let úspěšně působí. Cílem bylo vybrat po prostudování vybraných periodik jejich části, na základě kterých pak vznikl můj týdeník. Samozřejmostí byly úpravy, jiné fonty písma, barvy a témata. Týdeník Politique by měl obsahovat přibližně stejný počet stran, jako mají podobné české plátky, tedy od 40 do 45. Cena jednoho plátku je padesát korun. Jelikož by se týdeník prodával, stejně jako Respekt, v zahraničí, kromě české měny jsou uvedeny i měny jako Euro, Britská libra a Švýcarský frank.

5 Postup práce

5.1 Titulní strana

Přijít s originální titulní stranou, která by přitáhla oči čtenáře a zároveň splňovala vytyčený cíl, tedy kombinaci zmíněných periodik, bylo nejobtížnější. Po dvou nepříliš vydařených návrzích jsem nakonec zvolil třetí variantu, tedy Ivana Bartoše na černém pozadí s průhledným logem Pirátů v pozadí. Úprava této kombinace fotek probíhala v programu Adobe Photoshop, kde jsem vyříznul hlavu a tělo Ivana Bartoše a v programu Adobe InDesign ji posléze umístil na černý podklad. Pro zhotovení zbytku týdeníku mi pak posloužily pouze tyto dva programy.

Pro inspiraci mi pomohl Finmag, který přizpůsobuje grafickou podobu obálky tématu a především charakteru osoby, vyobrazené na titulní straně. Jedná se hlavně o barvu písma názvu magazínu a pozadí fotografie s obličejem osoby, které je věnován hlavní rozhovor. Magazín Reportér má některé rysy titulní strany podobné, nicméně celková grafická podoba zůstává u všech čísel takřka stejná. Politique, stejně jako Finmag, proto vsází na barevnost a pestrost titulní strany, která by měla čtenáře přilákat. Byť může působit trochu morbidně, zkombinoval jsem barvy titulní strany s barvami Pirátů, tedy černá a bílá. Znak strany za hlavou jejího předsedy, Ivana Bartoše, pak má evokovat svatozář. Bartoš je totiž nejvýraznější postavou strany, kde působí ve vedoucích funkcích takřka od jejího založení.

Další obtížným úkolem bylo vybrat samotný název týdeníku. Původním názvem byl "mandát", ten ovšem v kombinaci s několika písemnými fonty působil nevábně. Po rozmýšlení nakonec došlo na název "politik". Po chvíli bádání v cizích jazycích jsem zjistil, že "politik" má velmi blízko k výslovnosti francouzského "politique", v překladu politika. Výběr jména periodika tedy padl na "politique". Jelikož se jedná o francouzský výraz, bylo nutné použít i originální font písma. InDesign bohužel ve své nabídce neměl nic, co by mě zaujalo, proto bylo nutno vyhledat font jinde. Nejvíce mě svou lehkostí a dobrou čitelností zaujal font Heathergreen, který je na titulní straně použit jak u jména týdeníku, tak u dvou referencí na texty v plátku, konkrétně rozhovor s Ivanem Bartošem a článek projektu Sinopsis. Písmo je ovšem velmi těsné, proto bylo potřeba použít funkci "prostrkání", díky které je písmo vzdušné. U názvu týdeníku bylo použito prostrkání o 210 bodech, u referencí pak 240 bodů. Zbytek textu na titulní straně je ve fontu Minion Pro. Mezi písmena P a Q v názvu jsem umístil hlavní témata, kterými se týdeník zabývá. V podvalu celé strany je krátký popis, který by měl stručně povědět čtenáři, čemu se číslo věnuje a zároveň ilustrovat osobu na titulní straně. Pod referencí Ivana Bartoše je použita citace z rozhovoru, pod Sinopsisem krátké shrnutí tématu textu.

5. 2 Inzerce

Tištěné periodikum by mělo fungovat také jako nosič inzerce. To především ve svém vlastním zájmu, neboť inzerce je největším zdrojem financí. Výjimkou není ani týdeník Politique, který vsadil na inzerci zavedených a známých společností a značek. První inzerce je umístěna na druhé straně, tedy pod titulní stranou. Stejně jako titulní strana je i inzerce tmavá, tedy nijak rušívá. Druhá inzerce se nachází na poslední straně, opět se jedná o tmavší, chladnější barvu, nicméně tmavě modrá zde příjemně zapadá do hlavní barvy celkové grafiky týdeníku, která je rovněž tmavě modrá. Ani jedna z inzercí nenarušují texty nebo oddělení rubrik, neboť stojí každá samostatně. To je také jejich největší výhoda, jelikož na velkém prostoru lze prezentovat co největší a originální způsoby reklamy.

5. 3 Třetí strana - Editorial, obsah, tiráž

Při tvorbě stran pro text samotný jsem použit dvě základní funkce. Zaprvé vzorové strany, do kterých jsem umístil dělící čáry stran a jejich číslování. Hlavní dělící čára je dvojitá, zakončena názvem týdeníku nahoře a číslem strany dole. Díky funkci vzorových stran se dvojitá čára s názvem objevila automaticky na každé liché straně. U každé sudé strany jsem použil pouze dvojitou dělící čáru. Následovalo číslování stran, které jsem vytvořil opět ve funkci vzorových stran. Tím se práce podstatně ulehčila.

Druhou funkcí pro ulehčení práce jsou odstavcové styly. U těch jsem nastavil podobu textu, titulků, mezititulků a názvů rubriky. Pro názvy rubrik, na třetí straně konkrétně editorial, tiráž a v tomto čísle, posloužil opět font Heathergreen. Stejně jako u názvu plátku, tak u názvů rubrik bylo z estetického hlediska přijatelné písmo naklonit do úhlu 10°. Všechny názvy rubriky jsou tedy ve fontu Heathergreen, řez Regular, velikost 24b, prostrkání 200b a zkosení 10°. Hlavní barvou týdeníku Politique je tmavě modrá s parametry C=100 M=90 Y=10 K=0. Jedná se o tmavou barvu, korespondující s celkovou odměřeností týdeníku, která není nijak výrazná, ale zároveň neobsahuje vizuálně nelákavé prvky, jako strana vyplněná výhradně textem.

Pro editorial jsem použil text Erika Taberyho z posledního vydání Respektu roku 2019. Autor textu je však uveden jako Ferdinand Vaněk. Fiktivní osoba, které bylo v deníku Rudé právo 7. října 1989 přáno k narozeninám, s přiloženou fotografií Václava Havla. Fotografie fiktivního autora textu a zároveň fiktivního šéfredaktora Politique patří herci Marku Danielovi v roli Václava Havla při natáčení seriálu České století, což humorně podtrhuje roli šéfredaktora Ferdinanda Vaňka. Text editorialu začíná iniciálou přes tři řádky a je ve fontu Minion Pro, řezu regular, velikosti 14b, zarovnání do bloku. Jméno autora textu je v řezu Bold Italic. Editorial je zároveň jediný text, u kterého nebyl použit odstavcový styl, neboť zbytek textů má velikost písma 12b. Vedle editorialu nalezneme tiráž, oddělenou tenkou dělící čarou. Kromě šéfredaktora a zástupce šéfredaktora jsem použil jména reálných českých žurnalistů. Vydavatelství Lumpenkavárna a. s. je také fiktivní, s odkazem na tzv. Pražskou kavárnu.

V podvalu nalezneme krátký obsah čísla, tvořící rubriky Komentář, Týden na sociálních sítích, Anketa, Rozhovor a Sinopsis. Umístění obsahu je logické - pokud by bylo v místě tiráže, dlouhé věty by se rozdělily a vše by vypadalo a četlo by se velmi nepohodlně.

5. 4 Čtvrtá strana - Komentář, Týden na sociálních sítích

Třetí strana začíná komentářem, název rubriky byl opět použit odstavcovým stylem. Téma komentáře jsem zvolil v závislosti na hlavním tématu čísla, kterým jsou Piráti a volby předsedy. Text je rozdělen do titulku v písmu Heathergreen, velikosti 30b, prostrkáním 200b a zkosením 10°. Perex pod ním je ve fontu Minion Pro, řezu Bold, velikosti 12b, zarovnání do bloku. Samotný text komentáře je rozdělen do dvou sloupců s iniciálou před tři řádky a písmem Minion Pro, řezem Regular, velikosti 12b, zarovnání do bloku. Opět za použití odstavcového stylu. Autorem textu je Petr Pešek, jehož jméno je ve stejném fontu a velikosti, jako text. Řez je však Bold Italic. Pro ilustraci jsem do pozadí textu vložil siluetu pirátské lodě se znakem strany Pirátů uprostřed. Ilustrace doprovází téma, kterému se text věnuje.

V podvalu je rubrika Týden na sociálních sítích, která zobrazuje nejúspěšnější, nejdiskutovanější nebo nejzajímavější příspěvky na sociálních sítích Facebook a Twitter. Inspirací pro tuto rubriku mi byla rubrika Respekt a Despekt, kterou používá týdeník Respekt. Sloužit má především jako uvolnění pro čtenáře po přečtení komentáře. Použity jsou screenshoty příspěvků Jindřicha Šídla, Miloše Gregora a Stanislava Křečka.

5. 5 Pátá strana - Anketa

Pro zlehčení čtení týdeníku a jeho dynamizaci mi přišlo vhodné použít anketu, zároveň jako důkaz interakce se čtenáři a jejich feedback v podobě možnosti ovlivnit anketu následující, která se nachází v podvalu. Pro otázku ankety bylo použito písmo Heathergreen, ovšem o velikosti 39b a bez zkosení, s prostrkáním 100b. Sudý počet fiktivních respondentů byl zvolen z praktického a estetického hlediska.

Jména respondentů, jejich věk, stav a povolání a bydliště jsou náhodně vymyšlena. Údaje jsou uvedeny v písmu Heathergreen, velikosti 18b, bez zkosení, s prostrkáním 200b. Jejich fotografie jsou, stejně jako fotografie v editorialu, kulaté. To proto, aby v týdeníku nebyly pouze čtverce a obdelníky, kvůli kterým by grafika působila velmi monotónně. Fotografie respondentů Jaroslava, Ludmily a Kláry jsou internetové memy, podle jejichž charakteru jsou sepsány také jejich odpovědi. Poslední respondent, Marek, je kanadský hudebník Mac DeMarco. Ač se to tak nezdá, bylo poměrně zdlouhavé objevit fotografii, na které nepoužívá teatrální mimiku, dívá se do objektivu a nejde vidět nehezká mezera mezi jeho předními zuby.

Všichni čtyři respondenti jsou odděleni tlustou dělící plnou čarou o tloušťce 3b. Barva čar má stejné parametry jako titulky nebo názvy rubrik.

V podvalu stránky nalezneme již zmíněnou možnost interakce se čtenáři v podobě nabídky otázek, které by redaktoři následně pokládali náhodně vybraným respondentům. Podval je zde, stejně jako rubriky, oddělen tenkou dělící plnou čarou. V levé části podvalu jsou je označení "Otázky pro příští číslo", písmem Heathergreen, velikosti 24b, prostrkání 200b, zkosení 10°. Otázky pro výběr jsou ve fontu Minion Pro, řez Regular, velikost 11b. V pravé části podvalu je pak infobox s výzvou čtenářům o možnosti rozhodnutí o podobě následující ankety, zahrnující i kontaktní údaje. Obdelník je vyplněn stejnou modrou barvou, jako titulky a názvy rubrik. Písmo uvnitř je ve fontu Minion Pro, velikosti 12b. Použity jsou řezy Regular, Semibold Italic a Bold.

5. 6 Šestá a sedmá strana - rozhovor

Největším textem čísla je rozhovor s Ivanem Bartošem. Ten se rozprostírá na celkem čtyřech stranách a zahrnuje tři fotografie, medailon a box s citací. Zde funkce odstavcových stylů pomohla nejvíce. Jelikož se jedná o největší text, bylo potřeba použít výraznou fotografii a titulek, jejichž kombinace by jak přitáhla čtenáře, tak nijak výrazně nenarušovala celkový dojem. Pro titulek je použita citace z rozhovoru v písmu Heathergreen, velikost 48b, prostrkáním 200b a zkosením 10°. Barva je kvůli tmavšímu podkladu použita bílá. Perex a text jsou v jednom textovém rámečku, kdy perex je použit přes všechny sloupce v rámečku, tedy tři. Pro grafické oddělení otázek od opovědí jsem použil odstavcový styl s parametry pro písmo Minion Pro, řez Bold, velikost stejná jako u odpovědí, tedy 12b, barva ale tmavě modrá. Odpovědi jsou následně ve stejném fontu a velikosti, pouze řez je Regular a barva černá.

Na sedmé straně je ve spodní polovině tmavě modrý obdelník s citací v rozhovoru. Důvodem je rozbití textu a zatraktivnění. Strana pokrytá pouze textem vy příliš lákavě nevypadala. Větu „vládu podporují komunisté, kteří ve volbách vyhořeli“ jsem zvolil záměrně, jelikož je lehce provokativní a tudíž přitáhne čtenáře. Písmo je ve fontu Minion Pro, řezu Semibold Italic, velikosti 23b.

V textu se také poprvé objevuje mezititulek, pro který byl opět vytvořen odstavcový styl. Písmo je ve fontu Minion Pro, řez Bold Italic, velikost 16b, barva tmavě modrá.

5. 7 Osmá a devátá strana

Jelikož se jedná o poměrně obsáhlý rozhovor, který by se na jednu stranu nevešel, bylo potřeba použít více textových rámečků s funkcí propojení tak, aby na sebe text navazoval. Toho bylo použito na všech čtyřech stranách. Osmá strana má v podvalu medailon, který zabírá celý podval. Text je tím pádem na straně zkrácen, nijak ho však graficky nenarušuje. Medailon je rozdělen do dvou částí, skládajících se z fotografie respondenta rozhovoru vlevo a následných informací o něm vpravo. Medailonek je zpracován po grafické stránce stejně, jako box s citací nebo informacemi pro anketu, tedy modrý podklad s bílým písmem. Jméno respondenta je ve fontu Heathergreen, velikost 30b, prostrkání 200b, zkosení 10°, barva bílá. Text pod ním je ve fontu Minion Pro, řez Regular, velikost 15b, barva bílá.

Na deváté straně pak pokračuje zbytek rozhovoru. V horní části je text doplněn fotografií třech kandidátů voleb předsedy Pirátů, Mikuláše Ferjenčíka (vlevo), Ivana Bartoše (uprostřed) a Vojtěch Pikala (vpravo). Fotografie byla použita jednak opět pro rozbití textu, ale především proto, že text zbytku rozhovoru nebyl natolik dlouhý, aby pokryl celou stranu. Umístění fotografie je opačné od medailonku na straně předešlé. Autorka textu je Martina Spěváčková, reálná autorka ze Seznam Zpráv. Pro její jméno bylo použité písmo Minion Pro, řez Bold Italic, velikost 12b.

5. 8 Desátá a jedenáctá strana

Na těchto dvou stranách je použit text projektu Sinopsis, který má číslo doplňovat o pravidelný text, jehož autoři nejsou zaměstnanci redakce. Ten se bude v čísle objevovat stejně jako texty amerického žurnalisty a politologa Fareeda Zakarie, který publikuje týdeník Respekt. Podoba stran se bude samozřejmě měnit v závislosti na délce textů tohoto projektu.

V horní části byla použita grafika, odkazující na Mao Ce-tunga, ovšak s obličejem současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Celá grafika je zprůhledněna na 33%, aby vynikl titulek, který je v ní zasazen. Písmo je ve fontu Heathergreen, velikosti 72b, prostrkání 200b, zkosení 10°, černé barvy. Pod grafikou se opět nachází perex, použitý stejně jako u rozhovoru, přes sloupce textu v textovém rámečku. Samotná text je rozdělen do třech sloupců, upraven opět za použití odstavcových stylů. Tedy perex ve fontu Minion Pro, řez Bold, velikost 12b. Počátek textu zažíná iniciálou přes tři řádky a text je ve fontu Minion Pro, řez Regular, velikost 12b. Mezititulky jsou stejné jako v rozhovoru, tedy font Minion Pro, řez Bold Italic, velikost 16b, barva tmavě modrá. Na straně jedenácté je, stejně jako u rozhovoru, obledník pro rozbíjení textu. Jelikož článek pojednává o skupinách čínských krajanů na území Německa, vybral jsem velmi lehkou možnost grafického zatraktivnění, které by nijak nenarušovalo kompozici textu rozděleného do třech sloupců. Tedy obdelník, složený napůl z vlajek Číny a Německa. Úprava tohoto grafického prvku probíhala přímo v programu InDesign. Autor na konci článku není uvede, protože je v místě názvu celé rubriky.

6 Sebehodnocení

Nejtěžší na celé realizaci magazínu byla pochopitelně titulní strana. Jedná se o první věc, se kterou přichází čtenář do kontaktu. Musela tedy být dostatečně atraktivní. Zde jsem mohl zužitkovat zkušenosti nasbírané během seminářů DTP, kde jsme se učili pracovat s programem Adobe InDesign, dále pak zkušenosti s programem Adobe Photoshop, které jsem získal jako samouk.

Cílem práce bylo vytvořit politický týdeník, který se bude zabývat politikou převážně domácí, ale také zahraniční. V projektu se objevují také odlehčující prvky, jako je anketa nebo výběr zajímavostí ze sociálních sítí, čili mohu říci, že stanovené cíle jsem splnil. Ačkoliv přiznávám, že při zavádění tohoto týdeníku na mediální trh by se plátek potýkat se značnými potížemi.

Výběr textů jsem činil buď náhodně (editorial, Sinopsis), vytvářel sám (anketa), ale především situoval do tématu čísla, což byly Piráti. Tomu se věnuje titulní strana, komentář a největší text čísla, rozhovor na čtyři strany.

Za rozumné považuji využití funkce odstavcových stylů, která mi práci velmi zjednodušila. Namísto zadávání parametru u každé samostatné části textu stačí pouze pár kliknutí, a text se do požadované podoby láme sám.

V budoucnu bych si jistě dovedl představit mnohem větší obsah se zajímavějšími texty, jako reportáže, glosy, nebo například i recenze a odlehčující témata, jako je kultura či subkultura, hobby a podobně.

7 Použité zdroje

7.1 Zdroje fotografií a obrázků

1. strana

https://www.pirati.cz/download/

https://www.irozhlas.cz/fotogalerie/7747290?fid=8423958

http://datascan.cz/carove-kody/carovy-kod-uz-ma-vice-nez-40-let/

2. strana

http://lf1.cz/lidovy-vuz-neni-kazdeho/

3. strana

https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/ceske-stoleti-havel.A141121_091909_filmvideo_spm/foto/VHA4eb31c_142307_18237522.jpg

4. strana

https://www.cleanpng.com/png-t-shirt-sailing-ship-sailboat-3338442/