Layout sportovního periodika Žít Sport

Cíl práce

Na základě tohoto projektu se budu snažit prokázat své dovednosti a znalosti, které jsem nabyl ve specializačních kurzech. Šlo o praktikum a workshop DTP a o sportovní žurnalistickou specializaci. Během svého studia jsem sice absolvoval i specializaci politickou, ale neboť mi je sport mnohem bližší a pohybuji se ve sportovním prostředí, rozhodl jsem se právě pro tuto specializaci. Mimo DTP jsem navštěvoval i praktikum a workshop psané žurnalistiky, ale neboť rád pracuji s grafikou a fotografiemi, vybral jsem si DTP, které se mi zdá být více interaktivní. Kombinací těchto dvou aspektů jsem se rozhodl pro vytvoření layoutu sportovního periodika.

Neboť je na českém trhu hned několik periodik se sportovní tematikou, rozhodl jsem se své téma poněkud specializovat, abych se vyhranil a nezpracovával podobná témata, o která se zajímají již existující sportovní periodika. Z toho důvodu jsem si za cíl vytyčil navrhnout takové periodikum, které by kladlo důraz především na takové sporty, které nejsou v českém prostředí a v českých médiích dominantní a které stojí v pozadí. Myslím si, že je přínosnější nabídnout potencionálním čtenářům informace a zajímavosti ze sportů, o kterých se tolik nemluví, ačkoli v nich čeští sportovci dosahují kvalitních výsledků, než duplikovat články o mainstreamových sportech, kterým je na trhu věnován výrazný prostor. Mimo to se domnívám, že tento projekt je životaschopný, ačkoli by jeho eventuální financování nebylo jednoduché a teprve čas by ukázal, zda mají čtenáři zájem i o informace z méně prestižních sportů. Pokud bych se rozhodl pro layout sportovního periodika, ve kterém bych psal o fotbale, hokeji a tenisu, měl bych zřejmě velmi složité se v konkurenci prosadit.

Cílem bylo vytvořit opravdu osobitý návrh. Z toho důvodu jsem nehledal inspiraci u prací studentů z minulých ročníků, ani jsem se nesnažil přejímat grafické prvky z již existujících sportovních periodik. Samozřejmě že jsem byl ovlivněn znalostí deníku Sport nebo jiných periodik typu ProFootball či ProHockey, ale snažil jsem se tvorbu pojmout opravdu ve vlastní režii.

U dřívějších projektů jsem se naopak inspiroval délkou. Zjistil jsem, že layouty obsahují průměrně čtyři strany, a tak jsem se rozhodl, že nebudu navrhovat celé periodikum, ale zaměřím se pouze na některé strany. Je samozřejmé, že nechybí titulní strana, která je u každého periodika zcela zásadní a která budí největší pozornost. Dále jsem se rozhodl zpracovat rubriku českých úspěchů, která je věnována článkům o českých sportovcích, kterým se v poslední době dařilo a dosáhli na nějaká vítězství. Nakonec jsem zpracoval také přílohu, kterou je dvoustrana o francouzském sportu pétanque. Tyto přílohy by se měly zajímat vždy o nějaký ne zcela rozšířený nebo známý sport a jejich cílem by mělo být tento sport čtenářům poutavou formou přiblížit.

Zdůvodnění tématu práce

Když jsem začal přemýšlet o tom, jaký projekt budu zpracovávat, měl jsem hned od začátku jasno, že chci dělat DTP projekt. Důvod byl jednoduchý. Workshop DTP mě velmi zaujal a já se naučil, jak se rozvrhuje text, jak se zalamuje a jaká pravidla musí být dodržovány. Už odmala jsem se při čtení novin a časopisů zaměřoval na grafickou stránku a přemýšlel jsem nad tím, jestli bych to udělal podobně, nebo jinak. Na gymnáziu jsem byl editorem školního časopisu, a tak jsem měl právě na starosti rozvržení textů na stránkách, vytvoření titulní strany a doplnění fotografiemi či grafikami a velice mě to naplňovalo. Tenkrát jsem samozřejmě nepracoval s žádným profesionálním programem, ale tvořil jsem vše v Open Office. Teprve při praxi během prvního a druhého ročníku studia na Univerzitě Palackého jsem se v redakci novin strojírenského koncernu Královopolská a.s. setkal s prvním profesionálním programem na sazbu textu, kterým byl dnes již trochu zastaralý Quark. V tomto programu jsem se naučil dělat základní věci a své schopnosti jsem si následně rozšířil díky workshopu DTP, kde jsem se poprvé dostal do kontaktu s InDesignem.

Po volbě DTP projektu bylo důležité vymyslet téma. Měl jsem jasno v tom, že chci vytvořit layout, ale nevěděl jsem přesně čeho. Každopádně jsem nechtěl dělat pouze nějaký plakát či pozvánku na nějakou událost, ale chtěl vytvořit layout tištěného periodika. V případě, že bych se rozhodl pro tvorbu plakátu či pozvánky, myslím, že bych si práci na celém projektu výrazně usnadnil, neboť s jejich vyhotovováním mám bohaté zkušenosti z pétanque, kde každým rokem vytvářím několik plakátů a pozvánek, které zvou hráče z České republiky i zahraničí na turnaje v Brně a jeho okolí. Navíc bych nemusel psát a přejímat články z jiných serverů, abych layout naplnil zpravodajstvím a publicistikou, ale stačilo by sehnat základní informace, které bych do plakátu zakomponoval. Jak jsem ale již předeslal, nechtěl jsem si práci zjednodušovat, a tak jsem se rozhodl vytvořit něco, co mě opravdu zajímalo.

Původně jsem se rozhodl, že udělám layout literárních novin, s kterými jsem měl byť jen amatérské zkušenosti už z gymnázia. Jsem přesvědčen, že by si takové periodikum našlo své čtenáře a že by bylo zajímavé takové noviny vytvářen. V dnešní době na trhu navíc neexistují žádné silné literární noviny, a tak si myslím, že to byla dobrá myšlenka. Literatura je navíc mým koníčkem, a tak bych tvořil něco, o čem mám relativní přehled. Po konzultaci se svojí vedoucí projektu jsem se ale rozhodl téma změnit. Byl jsem upozorněn na to, že jsem absolvoval politickou a sportovní specializaci, nikoliv kulturní, a tak bych se měl zaměřit na tento okruh zaměření. To nebyl výraznější problém, neboť mojí velkou zálibou je sport, kterému se věnuji jak aktivně, tak pasivně a mám v něm velmi dobrý přehled, a tak jsem se rozhodl, že vytvořím layout sportovních novin. Politice jsem se věnovat nechtěl, neboť se v ní nepohybuji a příliš ji ani nesleduji, takže volba sportovní tematiky byla zajisté správná.

Dle mého názoru ale nestačilo peridiodikum směrovat pouze sportovně, a tak jsem přemýšlel o užší specializaci. Pokud bych se chtěl věnovat sportu obecně, tvořily by toto periodikum převážně zprávy z dominantních sportů naší kultury, tedy z fotbalu, ledního hokeje a tenisu. Takto vypadá například Deník Sport nebo sportovní rubriky ve všech významných českých denících. Přišlo mi zbytečné a i trochu marné psát o stejných věcech, a tak jsem přemýšlel, co udělat jinak. Nakonec jsem se rozhodl postavit toto periodikum na sportech, které v České republice nemají výsadní postavení. Tím nemyslím, že bych se zabýval pouze zcela okrajovými sporty, které někteří lidé ani za sporty nepovažují, ačkoli i ty bych rád zmínil ve speciální rubrice. Zabývat bych se chtěl především takovými sporty, které jsou v obecném povědomí velmi dobře známé, ale přesto se jim nevěnuje patřičná pozornost. Jde například o míčové sporty jako basketbal, baseball, florbal, házená, volejbal, kterým se u nás aktivně věnují desetitisíce lidí, dále o gymnastiku, orientační běh plavání a v neposlední řadě o zimní sporty jako biatlon, sjezdové lyžování či skoky na lyžích. Samozřejmě toto je pouze nahodilý výčet, rád bych zahrnul co nejvíce podobných sportů. Námitkou může být, že pokud se některému českému sportovci podaří i v těchto sportech dosáhnout na nějaký výrazný úspěch, je o tom zmínka. Z mého úhlu pohledu je to zajisté pravda, ale osobně bych si někdy rád přečetl s danými sportovci rozsáhlejší rozhovor než jen jednu přímou větu v rohu poslední stránky. Rád bych vytvořil prostor pro sporty na druhé koleji a nabídl potencionálních čtenářům rozsáhlejší informace o úspěších a o akcích tak, jak je to k vidění u dominantních sportů.

Toto zaměření jsem si vybral také z osobního hlediska. Jsem aktivním sportovcem a sport je pro mě náplní téměř všech víkendů. Jako většina sportovců mám rád především fotbal a hokej, v jehož dění se dobře orientuji. Sleduji domácí i zahraniční ligy i dění v zákulisí. Na fotbalovém portálu EuroFotbal.cz jsem navíc již třetím rokem redaktorem nejvyšší španělské fotbalové ligy, a tak mám bohaté zkušenosti o tom, kolik se toho o fotbalu napíše a jak vysoká je čtenost i méně zajímavých zápasů. Důležité je ale podotknout, že jsem v životě nehrál profesionálně fotbal ani hokej. Jsem sice vášnivým sportovcem, ale za svůj život jsem se aktivně věnoval pouze gymnastice, orientačnímu běhu, florbalu a pétanque. Posledně zmíněnému sportu se věnuji doteď a prošel jsem reprezentací v kategorii juniorů, do 23 let i mužů. V Evropě nebo ve světě český pétanque jsem sice nedosáhl na žádný výrazný úspěch, ale to se již nedá říct o ženské reprezentaci, která získala stříbro na mistrovství Evropy. Tato informace samozřejmě nezazněla v žádném celorepublikovém médiu, dočíst se o ní dalo pouze v regionálních periodicích. Zmiňuji to kvůli tomu, že jsem členem sportu, který se s fotbalem nebo hokejem nemůže měřit, a tak moc dobře vím, jak média na takové sporty nahlíží. Nicméně znám mnoho přátel, kteří se věnují dalším sportům, o kterých se jen tak nedočtete a které přitom mají mnoho co nabídnout. Vrátím-li se opět ke své vlastní zkušenosti, dvakrát jsem byl pozván do pořadu brněnské televize, kde jsem mluvil o pétanque, a vzápětí se mi na e-mail ozvaly desítky lidí s žádostí, kde se dá v Brně pétanque hrát, zda existují nějaké kluby, do kterých by mohli vstoupit atd. Co z toho plyne? Lidé mají zájem dozvědět se zajímavosti i z jiných sportů, které ale nemají kde dohledat. Z toho důvodu si myslím, že myšlenka vytvořit periodikum, které by kladlo důraz na sporty na druhé koleje, které stojí mimo hlavní proud zájmu, není scestný nápad a mohl by se ujmout.

Stav problematiky

Na trhu existuje pouze jeden deník, který se věnuje čistě sportu, a tím je již výše zmíněný Deník Sport, který vydává Ringier ČR, a.s. Jeho obsah se sestává převážně z fotbalových a hokejových informací, ale své místo zde mají i jiné sporty, které jsou v daný moment aktuální. Opět jim je ale věnován již menší prostor. Nejvýstižněji to ilustruje titulní strana, která zve na nejzajímavější věci v daném čísle. Po analýze padesáti posledních titulních stran Deníku Sport vychází, že hned ve čtyřiceti případech je titulní strana věnována fotbalu, a to buď české nejvyšší lize, české reprezentaci, světovému fotbalu či dějí v zákulisí. Zbylých deset stran je poté věnováno hokeji, a to buď české nejvyšší lize, nebo zámořské lize NHL. Žádný jiný sport se tedy na titulní stranu nedostal, což je až pozoruhodné, zvážíme-li, že v dohledné době došli výrazných úspěchů například sprinter Pavel Maslák či biatlonistka Gabriela Soukalová. Z toho tedy plyne, že Deník Sport se snaží přitáhnout své čtenáře na dominantní sporty a těm ostatním nevěnuje takovou pozornost. Lépe je na tom páteční příloha Sport magazín, která se věnuje celkem podrobně i ostatním sportů a nabízí různé rozhovory, reportáže a infotainement. V tomto ohledu se tedy mému projektu přibližuje nejvíce.

Žádný jiný deník, který by se věnoval výhradně sportovní tematice v České republice nevychází. Sportu jsou pouze věnovány rubriky u seriózních deníků. Obvykle jde o zadní strany a čtenář jich má k dispozici zhruba tři až čtyři. I zde se nečastěji jedná o dominantní sporty, pouze v regionálních přílohách bývá věnován prostor i těm sportům, které jsou v daném regionu rozšířené.

Sportům, které již nejsou tolik důležité, se podrobně věnují pouze speciálně zaměřené magazíny, které obvykle vychází měsíčně. Tyto časopisy se většinou zaměřují na jeden daný sport, kterému se věnují opravdu důkladně. Příkladem může být časopis Handball Plus, který vychází jednou za dva měsíce a věnuje se házené. Má 64 stran a zakoupit jej lze především na extraligových zápasech. Ani tyto časopisy ovšem nesplňují ta kritéria, která jsem si vytyčil. Věnují se totiž jen jednomu sportu, zatímco já chci čtenářům nabídnout informace z různých sportů.

Na trhu tedy neexistuje žádné periodikum, jehož povaha by korespondovala s mými záběry. Myslím si, že je velkou škodou, že český čtenář nemá možnost zakoupit si takovýto druh periodika, o který by dle mých zkušeností i názorů byl zájem.

Ideový plán

Výsledné periodikum bude poskytovat informace široké skupině čtenářů, kteří mají kladný vztah ke všem sportům. Náplní novin bude přinášet informace ze všech sportovních oblastí, tedy jak z kolektivních, tak individuálních sportů, jak z letních, tak zimních sportů a podobně. Bude ze zaměřovat na úspěchy nejen českých sportovců, ale soustředit se bude i na zahraniční úspěchy. Periodikum bude rozděleno na několik stálých rubrik. Rubrika "České úspěchy" se bude věnovat českým sportovcům, kteří dosáhli na nějaký významný úspěch. Rubrika "Zahraničí" se bude zaobírat úspěchy zahraničních sportovců, přičemž zde budou i články o proběhnuvších tradičních soutěžích či závodech. Rubrika "Zpověď" se bude vždy týkat některého sportovce, se kterým bude formou rozhovoru detailně rozebírán jeho sportovní i osobní život. Toto jsou hlavní rubriky, které budou doplněny o další, které zde nebudu rozvádět. Zmínil bych ale přílohu, která by měla být součástí každého čísla. Jde o dvoustranu, která by se vždy měla zaobírat jedním sportem, který není příliš známý. Funkcí této přílohy by mělo být poutavou a vizuálně atraktivní formou seznámit čtenáře s tímto sportem, vysvětlit základní pravidla a uvést, kde se dá s tímto sportem setkat v České republice.

Kromě žánrů zpravodajských se v periodiku budou objevovat i žánry publicistické v užším slova smyslu (již zmíněné rozhovory, komentáře, glosy, poznámky,...). Tyto texty se budou vztahovat k probíraným a aktuálním tématům, tudíž zpravodajství nebude od publicistiky striktně děleno a v jednotlivých rubrikách se bude prolínat.

Neboť si uvědomuji, že většina sportovních čtenářů si při dilematu, zda si každý den koupit periodikum se zpravodajstvím z dominantních sportů nebo se zpravodajstvím méně oblíbených sportů, koupí prvně zmíněnou tiskovinu, ačkoli by jej možná zajímaly i informace z druhého plátku, rozhodl jsem se pro méně frekventovanou periodicitu. Periodikum tedy nebude deníkem ani týdeníkem, ale vycházelo by jako měsíčník. Za tu dobu se v domácím prostředí i ve světě stane mnoho zajímavých věcí, o kterých se budou dát napsat zajímavé články a potencionální čtenáři by měli být ochotní zakoupit si jednou za měsíc tento druh periodika, aby se dozvěděli podrobné informace i z jiných sportů než jen z fotbalu a hokeje.

Ideální by bylo, kdyby existoval i online server, na kterém by byly informace a články publikovány průběžně. Neboť ale nedělám projekt do on-line žurnalistiky, nebudu tyto návrhy rozepisovat podrobněji. Každopádně by ale bylo dobré na internetu uveřejňovat obsah minulých čísel. Jako optimální řešení mi přijde poskytovat minulá čísla ve formátu PDF, a to předplatitelům zcela zdarma, ostatním čtenářům pak za drobný poplatek.

Noviny budou mít berlínský formát (při rozevření dvě strany odpovídající zhruba formátu A3). Text na stranách bude zalomen do čtyř sloupců, protože při větším počtu sloupců by se slova příliš rozdělovala a text by vypadal opticky rozbitě. Počet sloupců neplatí pro přílohu, kde se liší v návaznosti na grafické aspekty. Periodikum by mělo obsahovat barevné fotografie, aby zaprvé upoutávalo větší pozornost a zadruhé aby bylo konkurenceschopné. Z osobní zkušenosti vím, že černobílé noviny či stránky mě už od prvního pohledu nudí a velice často je přeskakuji. Barevná vizáž sice zvedá výrobní náklady, ale myslím si, že zrovna tato investice se vyplatí. Všeobecně bych chtěl, aby bylo v periodiku co nejvíce fotografií. Podle mého názoru jsou fotografie jedním ze stěžejních pilířů novin a pokud jsou kvalitní, dokážou přilákat velké množství čtenářů. Sportovní fotografie jsou navíc plné emocí a pohybu, a nejsou tak pouhým ilustračním fotem, které častokrát neříká nic konkrétního. Mojí vizí by byla pevná vazba tohoto periodika. Opět vycházím z vlastní zkušenosti, kdy si noviny nekupuji z jednoho jediného důvodu. Irituje mě volná vazba, kdy mi při čtení na veřejnosti, kde nemám k dispozici stůl, vypadávají jednotlivé sešity, listy se při otáčení mačkají a jen s veškerým usilím lze noviny složit tak, aby se daly pohodlně číst. Když jsem byl dva týdny ve Finsku, zdejší noviny, které měly vazbu podobnou časopisům, jsem si přečetl mnohem snadněji, ačkoli jsem nerozuměl ani jednomu jedinému slovu. Proto bych i já usiloval o pevnou vazbu tohoto periodika, které by se tak navíc vymykalo české tradici a mohlo by opět přitáhnou více čtenářů, které volná vazba irituje zrovna tak. Problém by ale mohl nastat v tiskárnách, které jsou určitým způsobem nastaveny a odlišná vazba by jim mohla nadělat obtíže. Proto tedy píši, že jde pouze o moji vizi, o můj sen. V praxi bych z toho požadavku musel možná ustoupit.

Periodikum jsem se rozhodl pojmenovat názvem Žít sport. Název je inspirovaný oficiálním sloganem statutárního města Brna "Žít Brno". Jedná se o lehce zapamatovatelný název, který disponuje určitou dynamikou a který se vztahuje ke sportu. Navíc je objektivní a výstižný. Pokud bych nazval periodikum nějakým určitým sportovním náčiním a podobně, mohl by být název pro čtenáře zavádějící. Název jsem chtěl mít maximálně dvouslovný, aby se lehce zapamatoval, aby se s ním dalo dobře graficky manipulovat a aby mohli čtenáři o tomto periodiku jednoduše mluvit v běžném hovoru. Zároveň jsem si ověřil, že pod stejným názvem již nevychází jiné periodikum.

Takto si představuji podobu celého periodika. Neboť by ale jeho celé vytvoření přesahovalo možnosti jednoho jedince, rozhodl jsem se vytvořit jen čtyři strany, a to titulní stranu, rubriku českých úspěchů a dvojstránkovou přílohu.

Postup práce

Než jsem začal tvořit grafický lay-out, bylo zapotřebí vyhledat si, o jakých sportech a o jakých událostech, které se udály v březnu, budu psát. Projekt jsem totiž začal tvořit na začátku dubna a jako pokusné číslo jsem si vybral právě uplynulý měsíc březen. Nabízelo se napsat o Lukáši Konečném, který se stal v boxu novým mistrem Evropy, o biatlonistce Gabriele Sukové, která vyhrála v Rusku tři závody po sobě a o dalších sportech. Některé články byly v přijatelné formě zpracovány již v jiných periodicích, a tak jsem je přejal s tím, že jsem uvedl zdroj, zbytek jsem musel vytvořit sám. Myslím si, že přejímání některých článků není žádným problémem, když by se měl projekt zabývat především grafickými aspekty. Celý projekt jsem vytvořil za tři týdny celkem intenzivní práce, přičemž první týden byl věnován výběru a psaní článků, druhý a polovina třetího ke grafickému zpracování a zbylé dny k doladění těchto záměrů.

Po vytvoření textů jsem přistoupil ke grafickému zpracování. Využíval jsem dvou programů, o kterých jsem byl rozhodnutý již předem. Tím prvním byl software pro počítačovou sazbu Adobe InDesign CS6, s kterým jsem již naučil pracovat během workshopu DTP. Určité zkušenosti mám i se starším programem Quark, ten je již ale překonaný, a tak jsem dal přednost Adobe InDesignu, který je uznáván po celém světě a který používají i profesionálové při tvorbě grafických prací. Druhým programem byl Adobe Photoshop 7.0 CE, který jsem využíval především pro úpravu fotografií a pro tvorbu loga periodika. Z fotografií některých sportovců jsem potřeboval udělat výřezy, které jsem poté používal v lay-outu pro větší atraktivitu, a pro tyto potřeby je Photoshop zajisté ideálnějším typem softwaru. S tímto programem navíc pracuji téměř každým dnem, a tak jsem zvyklejší používat i pokročilejší funkce a nástroje než v InDesignu. I z toho důvodu jsem právě zde tvořil logo periodika, které se skládá z několika grafických a písemných vrstev, ačkoli je možné, že v InDesignu lze tímto způsobem vytvořit i kvalitnější loga. V mém podání by ale vypadala více amatérsky, než když jsem jej tvořil ve Photoshopu.

zarovnání

Zarovnání textu jsem volil do bloku, neboť mi tak text přijde úhlednější a přehlednější, než když je každý řádek jinak dlouhý. Některé titulky a perexy využívaly více sloupců, zatímco text byl jinak striktně zarovnán do čtyř sloupců. Každý odstavec byl odsazen od kraje sloupce. Na konci zpráv byla uvedena zkratka autora článku, na začátku perexu byl naopak uveden domicil.

barvy

Důležitým znakem každého periodika je jeho dominantní barva. Kromě černé, která je typická pro text a nadpisy, bylo zapotřebí vybrat ještě jednu barvu, která by periodikum definovala. Neboť se věnuji sportu, rozhodl jsem se celkem logicky pro barvu zelenou, která se ke sportu přímo vztahuje. Hlavní kombinací jsou tedy černé, bílé a zelené barvy. V zelené barvě je vyvedeno pozadí loga, linie, které oddělují jednotlivé články od sebe, a rámečky nadpisů, případně boxy. Na dvojstránce příloh je navíc využíváno kromě zelené i fialové barvy. Příloha tak vypadá barevněji a atraktivněji, fialová je navíc moderní barvou, která se tak hodí k prezentaci moderních a nových sportů. Jedná se o chladnou barvu, která má uklidňující účinky, což je u přílohy vítaná vlastnost. Titulky jsou poté vyvedeny v bledě modrém pozadí, aby nezanikaly s textem a aby měl čtenář ihned přehled, kolik článků se na stránce objevuje.

Nechtěl jsem využívat modré a červené barvy, které jsou v různých periodicích využívány celkem hojně a mé periodikum by tak splývalo. Červená barva je navíc hodně agresivní barvou, což se pro toto periodikum nehodí.

písmo

Pro obyčejný text jsem zvolil dvě různé velikosti písma. Hlavní články jsou psány velikostí 9, kratší články pak velikostí 8. Speciální případ je pak u přílohy, kde má písmo velikost 10, v boxech poté 11 nebo 8. Nadpisy jsou různé velikosti, a to vždy podle důležitosti daného článku. Pro běžný text jsem vybral písmo Minion Pro, které je dobře čitelné i při menších velikostech a která má velkou škálu modifikací tučnosti či kurzívy. Písmo je patkové, nevypadá tedy zcela stroze a strojově, zároveň ale není přeplácané a kýčovité. Nadpisy jsou vyvedeny tučně, a to písmem Calibri, které je bezpatkové a běžně používané. V periodiku je použito ještě jednoho typu písma, a to AmazonCE, které se nenachází v běžné nabídce, ale které jsem si záměrně vyhledal a stáhl z internetu přímo pro tuto příležitost. Hledal jsem font, který je něčím originální, specifický a který podporuje i českou diakritiku. Tento font všechny předpoklady splňoval, a tak jsem ho použil pro logo periodika a pro označení jednotlivých rubrik. Písmo je hravé, výrazně specifické, ale přitom lehce k přečtení.

logo

Logo není nikterak obtížné, ale myslím si, že v tiskovinách platí pravidlo, že v jednoduchosti je sílá. Speciálním fontem jsem tedy v bílé barvě napsal název Žít Sport, který je vyvedený na zeleném podkladu. Pod tímto logem se táhne černý pás, ve kterém jsou piktogramy několika sportů, a pod ním se nachází podtitul "Pro milovníky sportů na druhé koleji". Myslím si, že logo je výrazné a dokáže zaujmout.

fotografie

V periodiku jsem se snažil co nejvíce používat fotografií, o kterých jsem se zmiňoval již výše. Největší fotografie se nachází na titulní straně a má za úkol přitáhnout čtenáře. Výřezy sportovců se poté nachází i v pravém uchu titulní strany a vedle nadpisů v příloze. Důležité články jsou poté obohaceny o barevné fotografie dotyčných sportovců, případně sportovišť. Pouze jedna fotografie je vyvedena černobíle, a to abych vizuálně odlišil zpravodajství od publicistiky. Fotografie jsem používal ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním je obrazové doplnění informací, kterého se ve sportovním zpravodajství hojně využívá pro pestrou škálu emocí, které slovy nelze zcela zachytit. Druhým důvodem je poté vizuální rozbití textového bloku. Snažil jsem se vyhnout čistě ilustračním fotografiím a čtenářům nabídnout opravdu poutavé fotografie.

Sebehodnocení

Výsledek svého snažení a svého projektu hodnotím veskrze pozitivně. Z mého pohledu se mi podařilo splnit všechny cíle, které jsem si vytyčil, a výsledný lay-out odpovídá mé vizi v hlavě. Myslím si, že se mi podařilo nastínit periodikum, které není monotónní a nudné, ale zároveň že není přeplácané a je přehledné. Vůči svým prvotním plánům jsem sice musel ustoupit z některých myšlenek nebo jsem je musel mírně upravit, ale celkově lze říci, že se nenaskytl žádný výrazný problém, který by mi znemožnil vytvořit lay-out podle mých představ.

Jediným výrazným problémem byla situace, kdy mi v půlce tvorby lay-outu vypršela zkušební verze programu Adobe InDesign a já musel poměrně složitě obnovovat zkušební licenci. Nakonec se mi to ale podařilo a mohl jsem pokračovat v grafických úpravách. Co se týče úpravy fotografií, dával jsem přednost Adobe Photoshopu, jehož nástroje umím přeci jen trochu lépe užívat díky častější práci s tímto programem.

Do budoucna by se samozřejmě daly dotvořit i další stálé rubriky a daly by se vytvořit doplňující grafické prvky, které při svých momentálních zkušenostech s grafickými programy nejsem sto vytvořit.

Tvorbu lay-outu jsem si užil a se zaujetím jsem se snažil docílit co nejlepšího vzezření celého projektu. Je to věc, která mě naplňuje, neboť je vidět nějaký výsledek snažení a práce, a tak bych se podobných projektům rád věnoval i v budoucnosti.

Zdroje a literatura

zdroje převzatých článků

Zkrvavený boxer Konečný vybojoval titul mistra Evropy! Duel byl předčasně ukončen [online]. Publikované 23.3.2013 [cit. 2013-4-2]. Dostupný z WWW: http://www.sport.cz/ostatni/ostatni/clanek/463416-zkrvaveny-boxer-konecny-vybojoval-titul-mistra-evropy-duel-byl-predcasne-ukoncen.html
Biatlonistka Soukalová zažívá sezonu snů, slaví druhé vítězství v kariéře [online]. Publikované 14.3.2013 [cit. 2013-4-2]. Dostupný z WWW: http://sport.ihned.cz/ostatni-sporty/c1-59504070-biatlonistka-soukalova-zaziva-sezonu-snu-slavi-druhe-vitezstvi-v-kariere

zdroje vlastních vytvořených článků

Nominace mužské reprezentace na EURO FLOORBALL TOUR ve Finsku [online]. Publikované 26.3.2013 [cit. 2013-4-2]. Dostupný z WWW: http://www.cfbu.cz/redakcni_system/index.php?clanek=6995
ME juniorů: Adam Mendrek se probojoval do čtvrtfinále [online]. Publikované 1.4.2013[cit. 2013-4-3]. Dostupný z WWW: http://www.badmintonweb.cz/me_junioru_adam_mendrek_se_probojoval_do_ctvrtfinale.htm
Český pohár poprvé patří Hranicím [online]. Publikované 31.3.2013 [cit. 2013-4-3]. Dostupný z WWW: http://www.muzi.chf.cz/content.aspx?contentid=11345
zdroje fotografií
Gabriela Soukalová (titulní strana): http://www.tyden.cz/obrazek/201301/50fa8b3f719aa/crop-326533-f201301130490001.jpg
zlatá medaile: http://www.kecsac.eku.edu/sites/kecsac.eku.edu/files/gold_medal.jpg
piktogramy sportů: http://www.tapook.com/wp-content/uploads/2012/07/London_2012.jpg
inzerce redbull: http://notothequo.com/wp-content/uploads/2012/10/red-bull-can.jpeg
Lukáš Konečný (titulní strana): http://media.sport.cz/images/top_foto1/0000000009990564/ORyd_DqhRkSC4cIxZZJXcQ/514e1c727fd012c9560f0200-158948.jpg?20130323221948
pétanque koule (titulní strana): http://dcharletoux.free.fr/content/art2/Site_Ismael_Guillaume/index/petanque.jpg
Anna Maillard (levá strana přílohy): http://static.ladepeche.fr/content/media/image/350/2012/11/03/201211030089.jpg
Dylan Rocher (pravá strana přílohy): http://www.petanquedescanuts.com/wp-content/uploads/2012/02/Dylan-Rocher.jpg
Hana Šrubařová (příloha): http://g.denik.cz/5/82/petanque_dny_francouzske_kultury_franocuzska_aliance_denik-380.jpg
Pétanque a staří lidé: http://imgc.allpostersimages.com/images/P-473-488-90/21/2163/J5ACD00Z/posters/john-miller-old-men-playing-petanque-nimes-gard-provence-france.jpg
Lukáš Konečný (rubrika): http://oidnes.cz/13/033/cl6/ROU4a0bdf_konecny1.JPG
Gabriela Soukalová (rubrika): http://www.redbull.cz/cs/userfiles/file/ADA_0820.jpg
Tomáš Kafka (florbal): http://reprezentace.florbal.cz/files/2010/12/Tomas-Kafka1-376x250.jpg
Česká vlajka: http://th01.deviantart.net/fs40/PRE/i/2009/041/5/2/Czech_Republic_Grunge_Flag_by_think0.jpg
Odborná literatura
DVOŘÁKOVÁ, Z. DTP a předtisková příprava : kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Brno, 2008. ISBN 9788025118818.
KOČIČKA, Pavel a BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-2510-232-7.
VLACH, Martin; ŠVÉDA, Petr. Adobe InDesign 2: Uživatelská příručka. Praha : Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-750-7.
FORŠT, Jaroslav: Abc DTP. Praha: Grada, 1995. ISBN 8071692220.