st., 25. duben 2018 23:03

Popularizační časopis Život na Zemi

                              Cíl práce Hlavním cílem mého samostatného projektu je využití znalostí, dovedností a technologických postupů, které jsem získala studiem dvou volitelných předmětů. Prvním kurzem byl workshop DTP, a tím druhým žurnalistická specializace vědecké žurnalistky. A proto by se právě tyto dva předměty měly v největší míře v mém projektu promítnout. Po dlouhém zvažování nepřeberného množství možností jsme se rozhodla vytvořit populárně naučný časopis s názvem Tajemství naší Země. Jedná se o měsíčník, jehož hlavní náplní jsou populárně naučné články týkající se více různých vědeckých oborů. Články i fotografie jsem čerpala z internetových zdrojů, vlastní tvorbu jsem zaměřila jen na samotné zpracování modelového rozvržení tohoto magazínu. Na mnou vytvořených stránkách jsem se snažila nastínit určitou ucelenou podobu pilotního čísla – tedy jaké bude grafické zpracování, množství fotografií, nebo rozvržení rubrik.

Zdůvodnění volby tématu

            Fiktivní měsíčník Tajemství naší Země jsem zvolila především z toho důvodu, že jsem chtěla použít články z oblasti zoologie či botaniky – tedy obecně články zaměřené na přírodu. Jedním z důvodů, proč jsem si vybrala tuto oblast je to, že jsme původně chtěla studovat obecnou biologii, mám tedy k tomuto oboru velmi blízký vztah. Další z důvodů je to, že chci při samotném zpracování jednoho čísla populárně naučného časopisu využívat barevné fotografie, které doplní odborné texty. Ovšem nechci časopis tematicky vyhranit jen směrem k přírodě. Budu se snažit využít i texty z historie, vědy a výzkumu nebo dalších vědeckých oblastí. V neposlední řadě si myslím, že zvolit takovéto zaměření měsíčníku je výhodné především co se otázky čtenosti týká. Různorodý obsah má šanci zaujmout více čtenářů. Další výhodou je to, že svět kolem nás má neustále čím překvapovat, předpokládám tedy, že pokud by opravdu takovýto časopis vznikl, nebyla by nouze o témata, kterými by se plnil obsah.

            Cílovou skupinou mého časopisu je tedy široká veřejnost, která se chce seznámit s určitými tématy, nebo si o nich rozšířit své znalosti. Články nejsou psány striktně odbornou formou, takže nejsou určené jen pro odborníky, ale zajímavá témata zde mohou naleznout i oni.

 

Stav problematiky/zdroje

V dnešní době je konkurenčních periodik, která jsou zaměřená popularizačně, odborně nebo přímo vědecky na českém trhu dostatek. Protože můj časopis spadá spíše pod ty popularizační, uvedu zde několik časopisů z této kategorie. Odborné časopisy nejsou ve většině případů volně dostupné v novinových stáncích, jako ty populárně naučné, protože jejich vydavatelská činnost je mnoha případech úzce spojena s různými univerzitami, přesto jich zde několik rovněž zmíním. Nutno podotknou, že touto tématikou se nezabývají pouze specializovaná periodika. Své místo má v dnešní době i v televizi. Největší procento programové skladby tvoří dokumenty především o přírodě na veřejnoprávní stanici České televize, konkrétně na její odnoži - ČT2. Na podobná témata se například zaměřuje i komerční stanice Prima ZOOM.

Populárně naučný měsíčník Tajemství vesmíru, zabývající se průzkumem a dobýváním vesmíru, kosmonautikou, technikou, astronomií a pozorováním vesmíru. Prostřednictvím magazínu čtenáři hledají nové hvězdy a planety, objevují vesmír či sledují cesty družic Sluneční soustavou. Do časopisu také přispívají někteří renomovaní astronomové, jako například Pavel Koten z Astronomického ústavu Akademie věd.[1]

Populárně naučný přírodovědný dvouměsíčník Naše příroda, který se zaměřuje na flóru, faunu a zajímavá místa České republiky. Charakteristické jsou pro něj kvalitní články předních českých autorů, které jsou doplňovány fotografiemi. Časopis je určen především milovníkům přírody, lidem zajímajícím se o turistiku, ochranářskou činnost, nebo o fotografování přírody.[2]

Populárně naučný měsíčník 21. století zavede čtenáře mezi badatele a vědce, špičkové lékaře, archeology nebo historiky. Poukazuje na to, že věda je jedno velké a napínavé dobrodružství, na jehož konci může na vědce čekat třeba i Nobelova cena. Měsíčník ve svých článcích také představuje výzkumné ústavy, muzea, technologické parky i místa, která slouží lidskému pokroku. Díky tomuto časopisu čtenář získává přehled o současném stavu vědy a techniky a navštěvuje místa, do kterých by se jinak nedostal. [3]

National Geographic je rovněž populárně naučný a zaměřuje se na přínos strhujícího pohledu do přírodních, technických, kulturních a etnických tajů našeho světa. Za zmínku stojí výjimečně kvalitní fotografie, které doplňují reportáže časopisu. Tento měsíčník vychází už více než 125 let, a v nákladu přes 4 miliony výtisků jej čte po celém světě více než 30 milionů čtenářů.[4]

Časopis Živa je nejstarším českým přírodovědeckým časopisem, v roce 1853 jej založil Jan Evangelista Purkyně. V současné době se dvouměsíčník Živa specializuje zejména na popularizaci biologie. Články jsou doplněné o barevné fotografie a anglické souhrny a procházejí obvykle dvěma odbornými recenzemi a jazykovou korekturou.[5]

Další populárně naučný časopis, je magazín Vesmír, který vnímavým čtenářům už od roku 1871 přináší nejširší rozhled v přírodních, technických i humanitních vědách. Vybírá podstatní informace, předkládá širokou paletu názorů a podporuje diskuzi k důležitým tématům. Samotné články ověřují přední odborníci.[6]

Časopis Příroda vydává Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a existuje od roku 1994. Jedná se o recenzovaný odborný časopis, který vychází jednou až dvakrát ročně. Často publikuje původní odborné práce v oboru ochrana přírody a krajiny se zaměřením na území České republiky a střední Evropy.[7]

Ochrana přírody je další odborný časopis, zabývající se problematikou ochrany přírody a krajiny v nejširších souvislostech. Je určen především profesionálním pracovníkům ochrany přírody a vědecko-výzkumných institucí, pedagogům, a všem zájemcům o ochranu přírody. Publikuje nejen odborné články o ochraně přírody, ale také uvádí odborné informace ze zahraničí, nebo přináší výsledky výzkumu a monitoringu. Vychází od roku 1945 a vydává ho rovněž jako časopis Příroda, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.[8]

Rozvržení obsahu modelového čísla

         Celkem jsem vypracovala 10 stran a titulní stranu dubnového čísla měsíčníku Tajemství naší Země, z toho jsou dvě strany ponechány inzerci. Pro obsahovou náplň jsem stanovila základní rubriky s názvem výzkum, příroda, historie a osobnosti vědy. S tím, že jejich pořadí by mohlo být v dalších číslech různé, jen rubriku osobnosti vědy, bych řadila vždy na závěr čísla. Věnovala by se buď vzpomínce na zesnulé vědce, kteří během svého života dokázali něco výjimečného – jako Peter Grünberg, kterého jsem zvolila do aktuálního čísla, nebo naopak začínajícím vědcům a výzkumníkům.

            Jako hlavní fotografii titulní strany jsem zvolila puštíka bělavého, o kterém je jeden z článků aktuálního čísla. Druhým velkým bodem obálky je název časopisu, který jsem doplnila o kresbu planety Země. Tohle uspořádání jsem vymyslela především z toho důvodu, že všechny 3 slova názvu za sebou působily dle mého názoru příliš natěsno. Proto jsem hledala alternativní řešení, kterým byl právě obrázek planety Země. Součástí titulní strany jsou i hesla odkazující na články uvnitř a informace o tom, kolikáté je to číslo, kdy konkrétně vyšlo a za jakou cenu si jej mohou čtenáři zakoupit.

            Hned v úvodu časopisu, na straně 3, se čtenář seznámí se základními informacemi o měsíčníku, s obsahovým přehledem, a výčtem členů redakce, kteří jsou i vyobrazeni na fotografiích. Jejich portrétové fotografie jsem zvolila především z toho důvodu, abych jinak jen přehledovou stranu něčím ozvláštnila. Čtenář, který přijde s časopisem do kontaktu poprvé, si tak může udělat stručný přehled nejen o tom, co je obsahem aktuálního čísla a kdo tento obsah vytváří, ale i o tom, čím se periodikum jako takové zabývá. Informace i složení redakce jsem převzala z populárně naučného časopisu Vesmír, z něhož jsem čerpala i články, které jsou v mém fiktivním měsíčníku umístěny.

            Na další dvě strany (4 a 5), jsem umístila text, který pojednává o rozluštění tajemství blesku, opět původně z časopisu Vesmír. Text pojednává o odhalení týmu odborníků z Ústavu fyziky atmosféry Akademie Věd a je jako všechny ostatní články mého časopisu rozdělen do dvou sloupců. Uspořádání do jednoho sloupce jsem ponechala jen u úvodní strany s obsahem časopisu. Součástí této dvoustrany jsou i tři fotografie. Na stranách 6 a 7 se rozkládá článek o puštíku bělavém, neboli sůvě šumavské, který byl vyhuben, ale dokázal se navrátit. Na Šumavu přičiněním lidí, ale do Beskyd vlastní snahou. Text o ohroženém ptáku, který u nás zahnízdil naposledy v roce 1922 je tentokrát publikován s dvěma ilustrujícími fotografiemi. Tento článek považuji v aktuálním čísle za stěžejní, a právě proto jsem zvolila fotografii puštíka i jako výplň hlavního prostoru titulní strany. Další strany, konkrétně 8 a 9 pojednávají o historii. Přesněji řečeno se v něm autor ohlíží za výročím 500 let od církevní revoluce Martina Luthera, které připadlo na konec roku 2017. I zde je text ozvláštněn fotografií.

            Předposlední stranu jsem věnovala rubrice nazvané osobnosti vědy. Konkrétně vzpomínce na Petera Grünberga, nositele Nobelovy ceny za fyziku, který v dubnu letošního roku zemřel.

            První a poslední strana je, jak to u většiny periodik bývá, věnovaná inzerci. Pro tu první jsem zvolila panel tří fotografií týkajících se běhu „Barvám neutečeš“, který se bude 5. května konat v Olomouci. Tu poslední jsem opět tematicky ladila do sportu, a to konkrétně výprodeji sportovního oblečení z A3 sportu. Tentokrát jsem přidala jeden obrázek, který jsem pomocí vektorů překreslila v programu Illustrátor. Jedná se o logo sportovní značky A3 SPORT.

Zpracování modelového čísla

Samotnému zpracování časopisu v programu InDesign, předcházelo detailní rozvržení jednotlivých stran, zvolení vhodných článků a fotografií a vytvoření celkového konceptu. Tyto přípravné práce byly nezbytné především z toho důvodu, abych se při tvoření v programu nezdržovala zdlouhavým přemýšlení a to proto, že jsem měla k dispozici pouze týdenní zkušební verzi Adobe InDesignu CC. Musela jsem tedy práci zvládnout v tomto časovém horizontu. Proto jsem se po jeho nainstalování nechtěla zdržovat přemítáním, co a jak vytvořím. Načrtnula jsem si tedy zamýšlenou koncepci na papír, abych se měla čeho držet.    

V celém časopise jsem se snažila hlavně o přehlednost a jednoduché grafické zpracování. Tuto variantu jsem zvolila proto, že sama nemám v oblibě periodika, která jsou přehnaně přeplněná, a příliš barevně kombinovaná. Proto jsem se, co se písma článků týká, držela striktně černé barvy a používala jen různé styly a velikosti, pro zdůraznění titulků a mezititulků. Konkrétné jsem používala typ písma Myriad Pro ve stylech regular (samotné články), bold (titulky a podtitulky) a italic (popisky obrázků). Velikosti písma se pohybovaly v rozmezí od 14 do 52 bodů. Pro název časopisu, který je na titulní straně jsem použila typ písma Franklin Gothic Medium ve stylu regular, velikosti 68 a zelené barvy (CMYK – 72,5,93,0). Stejnou barvu, typ a styl písma jsme použila i logo časopisu, které je součástí každé vnitřní strany. Lišila se pouze velikost, která činila 19 bodů.

Ovšem, aby celý časopis nepůsobil příliš fádně, umístila jsem k článkům barevné fotografie, které jsem doplnila o popisky s uvedením autora. Pomocí nich jsem se rovněž snažila články rozčlenit tak, aby na jednotlivých stranách nevznikaly velké masy textu, které by pro čtenáře nemusely být na první pohled přitažlivé. Fotografie jsem nechala přetékat přes okraje vnějších stran až ke spadávce, tak, aby bylo jejich rozmístění zajímavější. Další členění proběhlo v rámci sloupců. Nejprve jsme chtěla text nechat v jednom sloupci, později jsem však usoudila, že rozdělení do sloupců dvou bude přehlednější. Kromě článků a fotografií se na každé straně nachází logo mého časopisu, číslo aktuální strany a název rubriky, do které se konkrétní texty řadí.

V rámci celého dokumentu jsem pro snazší čitelnost zakázala dělení slov (okna/text a tabulky/odstavec/dělit slova). Také jsem si nadefinovala levé odsazení prvního řádku odstavce, a to na 8 milimetrů (okna/text a tabulky/odstavec/levé odsazení prvního řádku/8 mm.). Veškerý text jsem zarovnala na mřížku účaří, kterou jsem nastavila na 1,5 centimetrů (úpravy/předvolby/mřížky), a to zejména proto, aby byl lépe čitelný.

Dále jsem zabránila tomu, aby na konci řádků zůstaly osamocené jednoznakové předložky a spojky, a to tak, že jsem k nim vložila tzv. pevnou, neboli nedělitelnou mezeru. Tento krok jsem provedla pomocí funkce „hledat a nahradit“, která se nachází v nabídce panelu úprav. Do řádku hledat, pod záložkou GREP jsem vepsala příkaz „(\<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]“, a do řádku změnit na, příkaz „$1~S“. Poté jsem v nabídce zvolila možnost nahradit vše, čímž se provedla mnou zvolená korekce v rozsahu celého dokumentu. Podobným způsobem jsem opravila i chybně vzniklé dvojité mezery. S tím rozdílem, že tato úprava je přístupná pod záložkou text, ne GREP.

Sebehodnocení:

Myslím si, že mnou stanovený cíl – tedy vytvořit nástin fiktivního popularizačního měsíčníku o světě kolem nás, se mi podařilo splnit. Dle mého názoru i vypracování projektu odpovídá dvěma semestrům práce s aplikacemi Adobe. Vytvořit jedinečný popularizační časopis není snadné, protože jich na trhu existuje velké množství, přesto si myslím, že se mi to, alespoň co se přehledného grafického zpracování týká, povedlo.

Zvolit téma časopisu, vyhledat potřebné fotografie a články nebylo nijak problematické. Úskalí spočívalo především v praktické části, tedy v samotné tvorbě. Zpočátku jsem si nejprve musela osvěžit postupy, se kterými jsme v rámci hodin workshopu DTP pracovali. A to především z toho důvodu, že nemám program Adobe InDesign běžně k dispozici. To bych viděla jako hlavní nevýhodu těchto aplikací – tedy to, že se do nich vyplatí investovat jen tomu, kdo je nezbytně potřebuje ke své práci. Pro občasné uživatele je volně přístupná pouze týdenní zkušební verze. Základní informace jsem tedy čerpala z mnou vytvořených zápisků během hodin a také z příručky uživatele aplikace InDesign, která je dostupná na stránkách Adobe.[9]

Hlavní přínos tvorby samostatného projektu vidím především v tom, že jsem si tyto postupy osvěžila a snad se v nich i zdokonalila. Musím říct, že jsem zaznamenala jistý posun v rychlosti své práce od prvních dnů tvorby projektu. S tím souvisí i čas, který jsem tvorbou strávila. Původně jsem předpokládala, že budu pracovat rychleji.

Použité programy:

  • Adobe InDesign CC
  • Adobe Illustrator CC


Zdroje článků:

/online/ Informace o redakci. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/o-nas/redakce/. [cit. 2018-02-12]

/online/ KOLMAŠOVÁ, Ivana; SANTOLÍK, Ondřej. Rozluštěno další tajemství blesku. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/02/rozlusteno-dalsi-tajemstvi-blesku.html. [cit. 2018-03-06]

/online/ ANDRESKA, Jan. Tajemná sůva šumavská. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2017/12/tajemna-suva-sumavska-2.html. [cit. 2018-02-12]

/online/ HOUDEK, František. Praotec kapitalismu, zahájil církevní reformaci před 500 lety. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/stvoritele-novoveku-ii-martin-luther.html. [cit. 2018-03-06]

/online/ JANDA, Martin. Z uprchlického tábora až k Nobelově ceně. Dostupné z: https://21stoleti.cz/2018/04/10/z-uprchlickeho-tabora-az-k-nobelove-cene/. [cit. 2018-04-16]

Zdroje obrázků

Titulní strana:

Strana 2:

Strana 3:

Strana 4 a 5:

Strana 6 a 7:

Strana 8 a 9:

Strana 10:

Strana 11:



 


[1] /online/ Tajemství vesmíru. Dostupné z: https://www.epublishing.cz/tajemstvi-vesmiru%2021. [cit. 2018-01-17]

[2] /online/ Naše příroda. Dostupné z: http://send.cz/casopis/607/nase-priroda#podrobnosti. [cit. 2018-01-17]

[3] /online/ 21. století. Dostupné z: https://www.predplatne.cz/detail/tid-12930. [cit. 2018-01-17]

[4] /online/ National Geographic. Dostupné z: https://predplatit.cz/detail/national-geographic/24/?gclid=EAIaIQobChMI2_-Yrce02gIVyLvtCh341QmNEAAYASAAEgKVSfD_BwE. [cit. 2018-01-17]

[5] /online/ Živa. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/co-je-ziva.html. [cit. 2018-01-17]

[6] /online/ Vesmír. Dostupné z: http://send.cz/casopis/465/vesmir#podrobnosti. [cit. 2018-01-17]

[7] /online/ Časopis Příroda. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/casopis-priroda/. [cit. 2018-01-17]

[8] /online/ Ochrana Přírody. Dostupné z: http://send.cz/casopis/460/ochrana-prirody#podrobnosti. [cit. 2018-01-17]

[9] Příručka uživatele aplikace InDesign: https://helpx.adobe.com/cz/indesign/user-guide.html

Zobrazeno 2635 krát
Naposledy upraveno: čt., 26. duben 2018 13:05
Pro psaní komentářů se přihlaste