st., 25. duben 2018 11:00

Satirický politický časopis Politická fraška

Tisk

Cíl práce Cílem zpracování mého samostatného projektu je vytvořit layout časopisu, který se bude zaměřovat na tvorbu politické satiry. Satira je skvělým prostředkem jak publikum, v tomto případě čtenáře, upozornit na určité problémy a události, které si zaslouží větší pozornost, než jaké se jim dostává. Humor, zesměšňování a ironie jako takové jsou rovněž obecně velmi úspěšným prostředkem, jak předat informace o aktuálním dění v politice i lidem, kteří se o politiku příliš nezajímají a přijde jim složitá. Rozšiřování povědomí o politické situaci je dle mého názoru jednou z nejdůležitějších povinností, kterou bychom jako informovaná veřejnost měli mít. A zároveň bychom se o své vědění měli podělit i s ostatními, a to takovou formou, která jim bude blízká.

Zdůvodnění volby tématu

Toto téma jsem zvolila právě z důvodu, že na českém poli postrádáme tištěné satirické periodikum. V současné době se situace na poli satiry zlepšuje, Jindřich Šídlo vydává svůj satirický pořad Šťastné pondělí na internetové televizi Seznam Zprávy a sledujeme nárůst počtu falešných profilů na sociálních sítích, které parodují jejich představitele, ať už jde o facebookový účet Jiřího Ovčáčka nebo twitterový účet Karla Schwarzenberga. Objevují se i nové satirické weby, které se aktuálními tématy v politice zabývají, jako je například www.strach.cz. Dle mého názoru by takové satirické tištěné periodikum mělo potenciál zaplnit jakousi díru na trhu, kterou tady od ukončení vydávání Dikobrazu máme, neboť lidé se rádi baví na účet politiků. Zároveň v dnešní politické situaci cítím potřebu dostat politiku blíže k lidem, aby jim nepřipadala natolik složitá, jak se jeví, a aby měli chuť jí porozumět. A myslím, že humor je ta správná cesta.

Zdroje, stav problematiky

V současné době v České republice nevychází periodikum, které by se zaměřovalo jen a pouze na satiru. Částečně se politickou satirou zabývá týdeník Respekt, který na své stránky, a především na titulní stranu, umisťuje karikatury politiků nebo jiných veřejně známých osobností k dokreslení komentářů na aktuální témata. Sami se na svých webových stránkách i v časopise profilují jako „liberální, kritické médium, které věří ve svobodu lidského ducha a nutnost pochybovat při jejím každodenním naplňování.“ Za další takové periodikum je možno považovat i týdeník Reflex. Ten o sobě na svých webových stránkách píše, že „je svobodomyslný týdeník. Vznikl v době revoluce a sám o sobě je oslavou svobody. Je tu totiž pro lidi, kteří ke svému životu svobodu potřebují. A je to také týdeník zajímavých novinářských osobností a pozoruhodných autorů, týdeník s citem pro krásu, který zároveň hledá syrovou pravdu o věcech kolem nás. Reflex se snaží odhalovat stylizaci a předstírání. Proto nikdy nebyl časopisem mainstreamu. Vždycky bude provokovat a vždycky bude někomu nepohodlný. To je jeho příspěvek ke svobodě a k diskusi o vážných i nevážných věcech. Reflex je totiž vážný i nevážný. Ale vždycky mu jde na prvním místě o to, co je podstatné, třebaže často i dost nevážnou formou.“ A dále také: „Reflex je jistým obranným reflexem proti takovým snahám, ať už přicházejí odkudkoli. Zleva, zprava, z východu či západu. Reflex je obranným reflexem proti buranokracii, jež v politice i kultuře oživuje atmosféru nesvobodných osmdesátých let minulého století. Reflex má totiž paměť. Reflex je také obranným reflexem proti korupci a klientelismu, které rozežírají stát zevnitř a v očích lidí diskreditují demokracii jako takovou. Je to občanský postoj, jenž se dá lapidárně vyjádřit slovy: „Nemusíme si nechat všechno líbit.“ Z toho je zřejmé, že Reflex je opakem nehybnosti, apatie a rezignace. Třebaže je takový nečas, že nám možná nepomůže ani Nečas.“

Typickým příkladem satirického a humoristického časopisu byl týdeník Dikobraz, který vycházel v letech 1945–1990. Ve čtyřicátých letech bylo jeho hlavní náplní satirické zpracování informací o vývoji války, fašistické okupaci a osvobození, častá byla i tematika kolaborace, osidlování Sudet, rozkrádání majetku apod. Vedle různých anekdot byly typické i epigramy, aktuální publicistika, veršovaná satira a humoristická próza. Nechyběly ani karikatury a komiks, který vycházel na pokračování. Ve stejném duchu pokračoval i během padesátých let, ovšem v umírněnější formě. Objevovala se polarizace Východ–Západ, domácí politické události byly zobrazovány spíše kladně, k projevení sounáležitosti se stalinským blokem byly zveřejňovány texty a kresby ze sovětských zdrojů. V šedesátých letech tvořily největší část obsahu prozaické texty, méně se vydávala publicistika. Začaly se objevovat první pokusy o koláže a fotomontáže. V sedmdesátých a osmdesátých letech se Dikobraz zaměřoval spíše na zobrazení normalizačního „bezčasí“, pravidelně připomínal režimní výročí, a to vše bylo doplňováno pouze „komunální satirou“ – problémy v obchodě, nedostatkové zboží apod. Řada autorů se rovněž zapojila do politických kampaní režimu. V roce 1990 na něj volně navázal časopis Nový Dikobraz, ale jeho vydávání bylo po několika pauzách zastaveno.

Ideový plán

Zvolila jsem formát stránek A4, protože je dle mého názoru nejvhodnější pro čtení textu. Titulní strana by pokaždé vypadala jako ukázková, tedy barevné pozadí s komiksem uprostřed. Po editorialu by následovaly alespoň čtyři články, které by se věnovaly zpravodajství a aktuálním tématům, z čehož jeden by byl většího rozsahu a byl by považován za hlavní téma čísla. K tématu by se vázal jeden ze dvou rozhovorů, které by následovaly. Náplň časopisu bych dále rozšířila ještě o autorský komiks na pokračování, který by propojoval jednotlivá témata z politického dění, prozaické texty a také stranu věnovanou českým twitterovým profilům, které současnou politickou situaci komentují. Jejich autoři by dostali prostor k vyjádření i na stránkách v podobě delších textů. Vedle tištěné verze bych časopisu samozřejmě zřídila i webové stránky a účty na nejpoužívanějších sociálních sítích, aby se informace ke čtenářům dostávaly co nejrychleji, pomocí Facebooku, Twitteru i Instagramu, postupem času bych přidala i účet na YouTube. Cílovou skupinou tohoto časopisu bude veřejnost, která se o politiku zajímá, i ta, která jí příliš nerozumí a má pocit, že je pro ně příliš složitá. Dále bych ráda navázala spolupráci i s ostatními aktéry na poli české satiry. Pod záštitou časopisu bych pořádala různé přednášky, workshopy a diskuze s hosty, které by si kladly za cíl to stejné, co časopis, jen naživo, a tudíž i blíže k lidem.

Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování

V první fázi práce na projektu jsem si navrhla rozložení a obsah jednotlivých stránek a vyhledala vhodné obrázky a texty, které jsem chtěla použít. Logo časopisu jsem vytvořila v GravitDesigner, což je vektorový program k dostání volně na internetu. Okolo symbolu oka jsem vytvořila transparentní pozadí a vložila jej do nápisu místo písmenka A. Layout časopisu jsem následně vytvářela v programu InDesign.

Vypracování titulní strany

V programu InDesign jsem si vytvořila nový dokument o jedné straně. Na tuto stranu jsem následně hotové logo umístila a vytvořila okolo něj rámeček o tloušťce 10 bodů. Stejně tlustý rámeček jsem vytvořila i okolo titulního obrázku. Do pravého dolního roku jsem umístila QR kód pomocí karty Objekt → Vytvořit QR kód. V malých rámečcích po stranách jsem použila tučné písmo typu Cambria velikosti 18 bodů a zarovnala jej na střed rámečku. Do levého dolního rohu jsem umístila obrázek čárového kódu.

Vypracování strany 3

Nejprve jsem si založila nový dokument o sedmi stranách klasické velikosti A4. Okraje jsem nechala přednastavené a zkontrolovala, zda mám vybranou možnost automatického vytváření protilehlých stránek. Rovněž jsem si zobrazila mřížku účaří, abych se lépe orientovala v usazování jednotlivých částí mojí práce – karta Zobrazení → Mřížka a vodítka → Zobrazit mřížku účaří. Na vzorové straně jsem si nastavila číslování stránek, což se dělá následovně: Vytvořila jsem malý textový rámeček, do kterého jsem napsala písmenko A. Ten jsem přesunula na místo, kde jsem chtěla mít číslo strany. Zvolila jsem jednoduché číslování, ale v případě, že se do rámečku napíše například „strana A“, objeví se toto i na výsledné stránce.

Dále jsem si na stránce vytvořila dva textové rámečky. Do prvního jsem vložila pouze text „Vážení čtenáři,“, nastavila velikost písma na 24 bodů, tučné a typ Cambria. Do druhého jsem vložila zbylý text, který je psaný rovněž typem Cambria, a velikostí 12 bodů. Ten jsem zarovnala do bloku s posledním řádkem zarovnaným doleva a celý textový rámeček jsem podle uvozujících stran zarovnala na střed stránky. Dál jsem si vytvořila speciální odstavcový styl, abych odstranila jednoznakové předložky a spojky z konců řádků. To se dělá následovně: Na kartě Text zvolíme možnost Odstavcové styly → Vytvořit nový styl, ve kterém, kromě jiných atributů, které si zvolíme, nastavíme také styl GREP a do kolonky „aplikovat na text“ vložíme následující závorku: (\<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]. Jméno mám tučně vyznačené a ve velikosti 18 bodů, abych ho na stránce více zdůraznila. Do spodní části stránky jsem opět umístila upravený komiks Čtyřlístku, za účelem navázání na titulní stranu.

Vypracování strany 4

Na kartě Stránky jsem si vytvořila další vzorovou stranu, do které jsem umístila žlutý obdélník tak, aby vyplnil celou stránku, a nastavila u něj 60% průhlednost, čímž jsem si vytvořila pozadí. Pomocí volby „Uspořádat“ jsem jej posunula úplně dozadu, aby nepřekrýval číslování stránek, které jsem nakopírovala z jiné vzorové stránky. Jako další jsem už mimo vzorovou stranu, tedy na straně 4, vytvořila bílý obdélník, který jsem zvolila jednak kvůli úspoře barvy při následném tisku a také proto, aby text, který na stránku umístím, byl lépe čitelný. Ve stejné velikosti jsem vytvořila textové pole, které jsem pomocí karty Objekt a Volby textového rámečku rozdělila na tři sloupce, mezi kterými jsem nechala pevnou mezeru 4 mm. Na stejném místě jsem nastavila i odstup vsazeného textu od textového rámečku na 4 mm z každé strany. Na vložený text jsem opět aplikovala odstavcový styl na odstranění jednoznakových předložek a spojek, nastavila typ písma Cambria velikosti 12 bodů. Na kartě Odstavec jsem text usadila na mřížku účaří. Poté jsem označila pouze první odstavec a nastavila u něj zvětšenou iniciálu na tři řádky. Pro titulek článku jsem opět vytvořila samostatný textový rámeček a zvolila písmo Bookman Old Style, velikosti 29 bodů tučného zvýraznění a kapitálkové. Celý text článku jsem ještě zarovnala do bloku s posledním řádkem zarovnaným doleva. U obou textových rámečků jsem použila orámování stejného typu, u titulku dvojitou čarou a u samotného textu pouze jednoduchou o tloušťce 1 bodu. Obrázek jsem pod první dva sloupce a orámovala jej jednoduchým černým rámečkem rovněž o tloušťce 1 bodu.

Vypracování strany 5

Opět jsem si vytvořila vzorovou stranu, na kterou jsem tentokrát umístila jako obrázek vojenské pozadí, které jsem roztáhla po celé ploše (abych se vyhnula deformaci obrázku, držela jsem tlačítko Shift) a nastavila u něj 40% průhlednost, protože je hodně členitý a barevný a kdyby byl příliš výrazný, mohl by rušit při čtení textu. Stejně jako u předchozí strany jsem jej přesunula úplně dozadu, aby nekryl číslování stran, které jsem na vzorovou stranu opět umístila do rohu. Ze stejného důvodu jsem opět zvolila i bílý podkladový obdélník pod text. Textový rámeček jsem tentokrát rozdělila do dvou sloupců. Na vložený text jsem opět aplikovala odstavcový styl na odstranění jednoznakových předložek a spojek, na kartě Odstavec jsem nastavila velikost iniciály prvního odstavce na tři řádky a celý text usadila na mřížku účaří. Dále jsem nastavila velikost písma na 12 bodů s prokladem 12 bodů typu Minion Pro a zarovnala jej do bloku s posledním řádkem zarovnaným vlevo. Dále jsem do textu vložila dva obrázky, u kterých jsem nastavila obtékání kolem ohraničovacího rámečku. Na kartě Obtékání textu jsem toto následně upravila ještě na obtékání s odstupem 2 mm na levé a pravé straně, aby text nepřiléhal přímo na obrázek. Obrázky jsem oba zarovnala na střed a vytvořila jim jednoduchý černý rámeček o tloušťce 1 bodu. Pro titulek jsem opět vytvořila samostatný textový rámeček, nastavila velikost písma na 24 bodů, typ Cambria, tučné a kapitálky. Prvnímu řádku titulku jsem nastavila proklad písmen 40 bodů, aby byl opticky výraznější. Dále jsem titulku nastavila bílou barvu písma s černým ohraničením.

Vypracování stran 6 a 7

Na tuto dvoustranu jsem umístila dlouhý rozhovor, je tedy logické, že jsem jim nastavila stejné pozadí. To jsem opět udělala pomocí vzorové stránky, a kterou jsem umístila tentokrát červený obdélník. U barvy jsem dále nastavila 35% odstín a 85% průhlednost opět proto, aby barva nebyla příliš výrazná. Obdélník jsem znovu posunula zcela dozadu, aby nepřekrýval číslování stran. Do horní části strany 6 jsem umístila velkou fotografii Jiřího Ovčáčka, přes kterou jsem umístila i titulek článku. U titulku jsem nastavila typ písma Cambria, velikost 38 bodů, kapitálky, tučné zvýraznění a červenou barvu s bílým ohraničením. Přes celou šířku strany jsem pod fotografii umístila bílý obdélník, do kterého jsem vložila textový rámeček s perexem. Pro ten jsem zvolila písmo typu Cambria, tučné zvýraznění, kapitálky a hodnotu prostrkání znaků 50. Perex jsem zarovnala do bloku s posledním řádkem zarovnaným doprostřed. Pro samotný text rozhovoru jsem si vytvořila další textový rámeček a ten rozdělila do dvou sloupců s 4mm mezerou uprostřed. Na vložený text jsem opět aplikovala odstavcový styl na odstranění jednoznakových předložek a spojek, poté zarovnala do bloku s posledním řádkem zarovnaným vlevo, nastavila velikost písma na 12 bodů, typ Cambria. Otázky jsem pro zvýraznění nastavila na bílou barvu a tučný řez. Do textu na straně 6 jsem vložila dva obrázky statusů z facebookového profilu falešného Jiřího Ovčáčka pro ukázku jeho činnosti a nastavila jim obtékání kolem ohraničovacího rámečku. Na kartě Obtékání textu jsem jej opět upravila na 2 mm z každé strany, aby se něj text „nelepil“. Protože se mi všechen text nevešel do prvního textového rámečku, vytvořila jsem na další straně jeho přesah přes celou stranu. Tento nový textový rámeček jsem opět rozdělila do dvou sloupců s mezerou 4 mm a text upravila stejně jako na straně 6. Na závěr textu do levého rohu jsem ještě umístila další obrázek – upravenou fotografii Jiřího Ovčáčka z facebookového profilu falešného Ovčáčka.

Vypracování strany 8

Na vzorovou stranu jsem si vložila obrázek cihlové zdi, který jsem při držení tlačítka Shift roztáhla přes celou stranu a posunula úplně dozadu. Pro titulek jsem si vytvořila textový rámeček a nastavila písmo typu Berlin Sans FB, verzálky, velikost 48 bodů a bílé barvy s černým ohraničením. Krátký uvozující text jsem umístila do dalšího textového rámečku a text nastavila na velikost 12,5 bodu, typ Book Antiqua, tučné, kapitálky a černé s bílým ohraničením. Na stránku jsem postupně umisťovala jednotlivé koláže, kterým jsem nastavila jednoduchý bílý rámeček o tloušťce 1 bodu a různě jsem je nakláněla, aby stránka působila dynamičtějším dojmem.

Vypracování strany 9

Na novou vzorovou stránku jsem si vložila pruhovaný obrázek pozadí a přesunula ho úplně dozadu, stejně jako v předchozích případech, aby nepřekrýval číslování stran. Vytvořila jsem si nový textový rámeček pro titulek, kterému jsem nastavila písmo typu Berlin Sans FB, velikosti 60 bodů, verzálky, prostrkání hodnoty 40 a bílé barvy s černým ohraničením. Pod uvozující text jsem vytvořila bílý obdélník s 60% průhledností. Text jsem nastavila na typ písma Cambria o velikosti 15 bodů a zarovnala do bloku s posledním řádkem zarovnaným na střed. Následně jsem vložila fotografii Andreje Babiše s bublinou a obrázku nastavila jednoduchý černý rámeček o tloušťce 4 bodů. Vedle něj jsem nakřivo vložila ještě další obrázek oblíbeného internetového meme. Do spodní části stránky jsem vložila mnou upravenou fotografii Miloše Zemana a Jaroslava Oklešťka, ke kterým jsem v programu PhotoFilter přidala dvě komiksové bubliny. I tomuto obrázku jsem nastavila jednoduchý černý rámeček o tloušťce 4 bodů. Kratší text ve spodní části stránky jsem opět vložila na bílé pole o 60% průhlednosti, nastavila mu velikost 15 b, typ Cambria a prostrkání znaků o hodnotě 20.

Export

Oba soubory, titulní stranu i zbytek časopisu, jsem následně exportovala do PDF souboru. Ve volbách exportu jsem na kartě Výstup nastavila barevné rozlišení na typ CMYK kvůli následnému tisku layoutu a barevnému modelu použitému v toneru tiskáren.

Sebehodnocení

Svůj cíl „vytvořit satirický časopis“ jsem ve svých očích splnila. Neměla jsem problém s dohledáváním informací nebo materiálu, ani s celkovou koncepcí časopisu. Do budoucna bych se snažila lépe vyrovnat tematické zaměření čísla, ráda bych, aby součástí časopisu byl i delší a autorský komiks parodující aktuální dění. Určitě bych se dál držela využití fotomontáží, které jsou v současné době na sociálních sítích velmi oblíbené, ovšem volila bych takové, které by byly exkluzivní a zveřejněné v časopise jako první. Do budoucna bych vytvořila vizuál, který by měl osobitý, ale ne moc složitý, design, který by se k takovému periodiku hodil. Rovněž bych zvýšila počet stran časopisu, minimálně jednou tolik, aby zpravodajská témata a nejaktuálnější dění dostalo více prostoru.

Největší problém mi zpočátku činila orientace v programu InDesign. Setkávala jsem se s obtížemi při nastavování různých parametrů, přičemž jsem hojně využívala internetových návodů a rad, kterých naštěstí existuje spousta. Po nějaké době jsem se ale s programem už sžila a naučila se v něm pracovat. S programy vektorové grafiky (GravitDesigner a PhotoFilter) jsem žádné problémy neměla, neboť s nimi pracuji už dlouho a poměrně často a jsem na ně zvyklá.

Zdroje

Titulní strana:

Logo – Lucie Kratochvílová, illuminati oko použito z https://cz.123rf.com/photo_68961773_stock-vector-hand-drawn-vector-illustration-all-seeing-eye-pyramid-symbol-freemason-and-spiritual-vintage.html

Komiks Čtyřlístek - http://strach.cz/ctyrlistek-2/

Čárový kód - https://internationalbarcodes.com/wp-content/uploads/sites/95/2013/09/07-EAN-13-Standard-1.jpg

Strana 3:

Text – Lucie Kratochvílová

Komiks Čtyřlístek - http://strach.cz/ctyrlistek-2/

Strana 4:

Text - http://strach.cz/ministri-v-demisi-trpi-depresi-bez-medialnich-poradcu-nefunguji/

Obrázek k článku (Milek a Jurečka) – http://strach.cz/ministri-v-demisi-trpi-depresi-bez-medialnich-poradcu-nefunguji/

Strana 5: