Daniela Pecinová - handicapovaná tanečnice

Odkaz na fotografie

Cíl práce

Projekt Daniela Pecinová – handicapovaná tanečnice kombinující sportovní žurnalistickou specializaci a fotožurnalistiku si pokládal za cíl nabídnout prostřednictvím série fotografií náhled do procesu tréninku a následného vystoupení pole dance tanečnice Daniely. Kromě tohoto záměru by práce měla poukázat na fakt, že i se zdánlivě velmi limitujícím handicapem lze dosáhnout mimořádných výkonů a úspěchů. Naopak díky konfrontaci s podobně těžkou životní situací může člověk objevit vášeň a talent, které by za normálních okolností pravděpodobně zůstaly neobjevené. Zvýšený důraz byl kladen převážně na zachycení emocí hlavní aktérky a jejího okolí.

Zdůvodnění volby tématu

Ústřední postavou tohoto projektu je Daniela Pecinová. Rodačka z Mariánských Lázní, která měla odjakživa ke sportu velmi blízko. Věnovala se například bruslení, gymnastice, tenisu a házené. V šestnácti letech se u ní ale začaly projevovat problémy na pravé noze. Kvůli řadě důvodů doktoři nebyli schopni odhalit pravý důvod komplikací a ty se tak začaly rapidně zhoršovat. Nejdříve se objevil otok na bérci, který se postupem času začal zabarvovat. Později se začaly intenzivně stupňovat bolesti, které byly ke konci téměř nesnesitelné. Následoval operativní zákrok, po kterém ji lékaři poslali domů s informací, že bolesti by měly pomalu mizet. To se nestalo, místo toho se k bolestem přidal velký otok. Daniela doktory často žádala o důkladnější vyšetření. Ti ji ale nevyhověli často s vysvětlením, že je na tento typ vyšetření, jakým je například magnetická rezonance, ještě mladá. Na popud maminky se nechala vyšetřit ve fakultní nemocnici v Plzni. Tento krok se ukázal být jako správný a výsledky se dostavily okamžitě. Odsud Danielu poslali na hemantoonkologické oddělení do Prahy s podezřením na nádor v koleni. Tento posudek se bohužel ukázal jako správný.

Lékaři Daniele zjistili chondrosarkom, což je velmi vzácný typ nádorového onemocnění chrupavčité tkáně. V tuto chvíli se nabízelo několik řešení. Zpočátku se Daniela uchýlila k alternativní metodě, takzvané Breussově kůře. Ta spočívala v užívání zeleninových šťáv a bylinných čajů v rámci několika týdnů. I když se v průběhu šesti týdnů nádoru nezbavila, sama toto rozhodnutí považuje za zcela zásadní. Během této doby se podle vlastních slov dokázala vyrovnat se svým osudem a mohla se všemi silami pustit do boje se závažným onemocněním. Nádor v tuto chvíli již metastázoval a na řadu přišla náročná operace, během níž bylo nutné nohu amputovat.

Pro Danielu sebelítost nepřipadala v úvahu a tuto pro mnohé stěží představitelnou životní situaci dokázala zvládnout. Po řadě chemoterapií a radioterapií se opět odhodlaná vrátila do běžného života. Jenže rakovina udeřila ke konci druhého ročníku na střední škole i podruhé. Tentokrát už měla dostatek zkušeností a věděla, co ji čeká. Opět podstoupila léčbu chemoterapií a boj zvládla i napodruhé. Vrátila se do školy a dokázala odmaturovat. Ba co víc, našla cestu zpět ke sportu. Přes zumbu a posilování se postupně dostala až k samotnému pole dance. Coby handicapovaná tanečnice byla v pole dance Daniela v Česku průkopnicí. V průběhu několika dalších let se zúčastnila řady mistrovství nejen u nás, ale i v Evropě, kde pravidelně sklízí úspěchy a ocenění. To, nakolik se pro Danielu pole dance stal důležitým, dokazuje i fakt, že se kvůli tréninkům odstěhovala do Plzně.

Jsou to právě silný příběh a způsob, jakým se Daniela se všemi komplikacemi vypořádala, které vedly k volbě tohoto tématu.

Stav problematiky, zdroje

Pole dance, nebo také „tanec na tyči“, je poměrně moderní taneční disciplína. Užívá prvků celé řady tanců, baletu, gymnastiky, akrobacie atd. Důležitou částí tohoto sportu je vertikální tyč, na které tanečnice (a tanečníci) předvádějí celou škálu cviků za doprovodu hudby. Ta je pečlivě vybírána s ohledem na prostředí, účastníky a vymezené časové období. Má dopomáhat k procítěnějšímu provádění prvků a zároveň zvyšuje fyziologickou účinnost. Jedná se o sport, který si vyžaduje vysokou míru fyzické síly, rovnováhy a ohebnosti. Jsou to právě tyto požadavky, díky kterým jsou úspěchy Daniely o to více obdivuhodné.

I když se jedná o poměrně nový sport (v Česku vznikl na pomezí let 2009 – 2010 vyprofilováním se z tzv. „flirt dance“), jeho kořeny sahají až do první poloviny 12. století. V této době se v Indii začala provozovat jóga zvaná „Mallakhamb“, u které muži prováděli akrobatické prvky na dřevěné tyči a laně. Dnešní podobě pole dance se věnují ve velké většině ženy, svou cestu si k tomuto sportu ale nachází čím dál více mužů.

Jelikož je pole dance v Česku považován za sport jen pár let, většina publikací věnujících se této problematice pochází ze zahraničí. Za zmínku stojí zvýšený mediální zájem, který se objevil jako výsledek snah mezinárodní Pole Sport Federation, která usilovala o zařazení pole dance mezi ostatní disciplíny na Letní olympijské hry 2016. Bohužel bez úspěchu.

V rámci zvýšeného mediálního zájmu nelze samozřejmě pominout samotnou Danielu, jejíchž úspěchů si všimla řada českých mediálních portálů. Většina z nich se, podobně jako tento projekt, zajímala nejen o skvělá umístění na řadě soutěží, ale hlavně celkový příběh Daniely, který ji k tomuto sportovnímu odvětví přivedl.

Ideový plán

Jak již bylo zmíněno, cílem práce je představit pole dance tanečnici Danielu Pecinovou. Fotografie spolu se znalostí jejího příběhu mají poukázat na způsob vypořádání se s nepřízní osudu. Z práce vychází, že co se zprvu může zdát jako obrovská ztráta, lze úsilím a optimismem proměnit ve způsob života, který jedince baví a naplňuje. Důraz byl tedy především kladen na emoční stránku fotografií a snahu zachycení výsledků dřiny a několika let tréninku.

Za sekundární cíl dále také považuji odstranění předsudků ohledně pole dance, coby nemravného sportu, či snad variaci striptýzu.Tyto záměry jsem snažil naplnit ve dvou termínech. Trénink na vystoupení proběhl 13. února 2018, samotné předtančení se pak uskutečnilo o měsíc později 10. března 2018.

Postup práce

Fotografie byly pořízeny na dvou místech. Prvním z nich byl Roxy music & bowling bar, kde probíhala zkouška na vystoupení. Fotil jsem nejdříve samotný stretching, průběh tance a na závěr tanec za doprovodu zpěvačky Bety Machulkové. Tento druh sportu jsem fotil poprvé a trvalo určitý čas, než se mi podařilo odhadnout, v jakou chvíli fotku pořídit. Kvůli tmavším prostorám jsem se několikrát uchýlil k užití blesku, byť barevné reflektory vytvářely zajímavou atmosféru.

Druhým prostorem byl taneční sál hotelu Continental, kde se konal Společenský ples sportovců. Kvůli stolům, které byly rozmístěny v blízkosti pódia a zamezovaly tak pohybu fotografům, bylo třeba dopředu rezervovat místo s co nejlepším výhledem. Na druhou stranu tento způsob fotografování omezil výrazným způsobem variaci výsledných fotek.

Snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou Nikon D3300 a pevným objektivem AF-S NIKKOR 50 mm se světelností f/1.8. Jedná se o objektiv, který je vhodný pro tvorbu (nejen) portrétových fotografií, a proto byl pro mě ideální volbou i pro tuto práci. Nastavení fotoaparátu jsem poměrně často střídal. Zařízení nabízí čtyři možnosti nastavení. Jedná se o manuální nastavení, při kterém je třeba navolit veškeré parametry. K této možnosti jsem se uchýlil pouze minimálně. Jelikož byly fotky pořízeny během dvou dní, riziko špatného nastavení fotoaparátu mě od této varianty odradilo. Dalšími variacemi jsou poloautomatická nastavení, a to nastavení clony, nebo času. Právě touto formou jsem fotografie pořizoval nejčastěji. Poslední variantou je plně automatický režim. S tímto nastavením jsem pracoval zřídka. V rámci zachování autentičnosti a barevnosti snímků jsem se rozhodl fotky následně nijak neupravovat. Celkově bylo pořízeno 413 fotek.

Popisy fotek

Fotografie č. 1

Důkladný stretching těla je u sportu, jakým je pole dance, mimořádně důležitý. Jak již bylo zmíněno, tento sport je náročný ve smyslu požadavků na fyzickou výbavu a ohebnost jedince. Pokud tělo není řádně protažené, dochází často k pádům. Na fotografii můžeme vidět, že i vcelku rutinní činnost naplňuje Danielu radostí.

Fotografie č. 2

I na druhé fotce se Daniela věnuje protahování. V levé části fotografie se nachází přenosná vertikální tyč, kterou si Daniela přinesla s sebou. Většina klubů a posiloven není vybavena pevně ukotvenými tyčemi. Pak často nezbývá, než si pořídit tyč vlastní.

Fotografie č. 3

Třetí fotografie jako jediná obsahuje portrét zaměřený hlavně na obličej Daniely. Na fotografii opět nemohla chybět tyč.

Fotografie č. 4

Na tomto snímku už lze vidět jednu z několika poloh pole dance. Kdo by čekal, že absence pravé nohy představuje nepřekonatelnou překážku při předvádění i těch nejnáročnějších póz, zjistí, že je na omylu. Při sledování výkonu Daniely člověku přitom přijde, jako by vynakládala pouze minimální úsilí. Tak tomu samozřejmě není.

Fotografie č. 5

Tato další fotka předchozí komentář jen potvrzuje. Zatímco se zbytek zúčastněných snaží vyřešit problém s audiotechnikou, Daniela se snaží rozdýchat několik předešlých minut.

Fotografie č. 6

Tento snímek jako jediný není nijak spojený s pole dance. Vybral sem jej kvůli uvolněnému pocitu, který z něj vyzařuje. Daniela zde využívá volného času před příchodem technika, který měl vyřešit problém s reproduktory.

Fotografie č. 7

Sedmá fotografie pro změnu neobsahuje žádnou osobu. Slouží čistě k doplnění představy o podobě aparatury, kterou Daniela běžně užívá. Složit tuto přenosnou vertikální tyč trvalo dvěma lidem okolo deseti minut.

Fotografie č. 8

Zde se opět trénuje naplno, tentokrát i za doprovodného zpěvu. Fotka je v tomto případě zaostřena na tanečnici coby hlavní aktérku.

Fotografie č. 9

Přítel Daniely Robert Oravec se věnuje přípravě tyče před samotným vystoupením. Tyč je třeba několikrát otřít hadříkem, aby její povrch nebyl vlhký a neklouzal. Tento proces je důležitý, zmenšuje totiž pravděpodobnost pádu. Při pořizování snímku došlo k úsměvnému momentu, kdy někdo z návštěvníků vyzval Roberta, aby také předvedl nějaké kreace.

Fotografie č. 10

Daniela přichází o berlích k pódiu. Vítají ji návštěvníci Společenského plesu sportovců v prostorách hotelu Continental. Z fotky je patrné, že po známkách nervozity není v jejím obličeji ani stopy.

Fotografie č. 11

Tento snímek je pořízen na samotném začátku vystoupení. Daniela za doprovodného zpěvu Bety Machulkové začíná své vystoupení.

Fotografie č. 12

Daniela při svém vystoupení předvádí jeden z řady náročných cviků. V pozadí fotky lze zahlédnout přítele Daniely Roberta Oravce, který ji spolu s dalšími návštěvníky plesu podporuje potleskem. U stolu v pravém dolním rohu fotky sleduje představení Milan Uxa, který vede osobní silové tréninky. Fotka je pořízena jen několik málo okamžiků před závěrem vystoupení, po kterém následovalo několik minut ovací a potlesku ve stoje.

Sebehodnocení

Cíle, které jsem si vytyčil, se mi vcelku podařilo naplnit. Z fotek je patrné, že Danielu pole dance naplňuje a je díky této aktivitě šťastná. Podařilo se mi zachytit proces trénování, průběh vystoupení a emoce, které v nastalých situacích panovaly. Samozřejmě se vyskytla řada problému či menších překážek. První z nich představoval časový harmonogram jak můj, tak Daniely. Spolu s časovým vytížením představovala nepříjemnost vzdálenost měst, ve kterých se oba běžně pohybujeme. Zatímco jako student Univerzity Palackého trávím většinu času v Olomouci, Daniela se pohybuje v Mariánských Lázních, popřípadě Plzni, které se nachází na opačných koncích republiky. Během samotného fotografování dále bylo třeba vypořádat se s nepříznivými světelnými podmínkami, způsobenými převážně září reflektorů. Několik fotek tak bylo takzvaně přeexponovaných. Jelikož je při pole dance tanečnice v neustálém pohybu, vznikla řada neostrých a rozmazaných fotek. Menší obtíže také způsobil výpadek audiotechniky, při kterém po dobu necelé hodiny nebylo možné přehrávat doprovodnou hudbu. Jak již bylo zmíněno, jedná se o důležitou součást projevu. Proto lze soudit, že následkem tohoto problému vzniklo o něco méně snímků. Při představení byly stoly rozmístěné v blízkosti pódia, následkem čehož nebylo zcela možné pořídit snímky z více úhlů.

V budoucnu by se dle mého soudu mohl zpracovat i průběh některé ze soutěží, kterých se Daniela účastní. Bohužel v době tvorby projektu se žádná podobná akce nekonala. I přes zmíněné překážky jsem s výslednou podobou fotek vcelku spokojený.

Zdroje

DICKMAN, Jay a Jay KINGHORN. Mistrovství digitální fotografie s DSLR: rady a tipy skutečných profesionálů. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2816-9.

GUMBÍROVÁ, Denisa. První práce absolventa Univerzity Palackého. 27. 4. 2015, Olomouc. Dostupné http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/prvni-prace-absolventa-univerzity-palackeho

HOLLAND, Samantha. Pole dancing, empowerment and embodiment. New York: Palgrave Macmillan, 2010. ISBN 0230210384.
KREJČÍ, Veronika. Nevšední a zajímavá povolání. 8. 5. 2016, Olomouc. Dostupné online z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/nevsedni-a-zajimava-povolani-2
NAVRÁTILOVÁ, Barbora. Co snídají české ženy?. 8. 5. 2016, Olomouc. Dostupné online z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/co-snidaji-ceske-zeny

PIHAN, Roman. Mistrovství práce se světlem: průvodce fotografa pro každou světelnou situaci. Praha: IDIF, c2008. ISBN 978-80-87155-02-8.

https://www.milujemefotografii.cz/