pá., 30. duben 2021 15:38

Fotoreportáž dokumentující první Zasedání Moravskoslezského kraje po volbách 2020

Tisk

Pohledem novinářů Zdroj: Veronika Bělešová

Samostatný projekt kombinuje politickou a fotografickou specializaci. Fotoreportáž dokumentuje první sešlost zvolených zastupitelů do vedení kraje. Zvolení nového hejtmana a průběh celé události je dokumentován v obrazech.

1. CÍL PRÁCE

Fotografie v mediálním prostoru předává informace, plní tak stejně důležitou funkci jako sdělení formou textu. Cílem této práce je vytvořit reportážní sérii fotografií z politického prostředí. Publicistická fotoreportáž komplexně pojednává o Zasedání Moravskoslezského kraje v Ostravě v hotelu Clarion. Celá akce vyjádřená v obrazech tak, aby byl jasný její průběh, a aby byly vystiženy důležité momenty akce. Ačkoliv je reportáž a reportážní fotografie zařazena do publicistických žánrů, při práci v terénu jsem se řídila zpravodajskými zásadami a kodexem novinářů ČTK a Syndikátu novinářů. Na konkrétní práci lze pozorovat, jak se utváří fotografická reportáž ze subjektivního pohledu novináře v politickém spektru médií.

Práce se však zabývá i druhým záměrem, a to ze subjektivního pohledu fotografa v pozici novináře zhodnotit, jaké manipulace s fotografií se obvykle používají při práci v terénu, a proč se některé z nich používají v praxi, i když jejich užití může být ve zpravodajství problematické. Práce se snaží na názorných příkladech ukázat, jaké manipulace s fotografií by měly být ze strany fotoreportéra přijatelné v médiích a zpravodajství, a do jaké míry se jedná o úpravu snímku, která není problematická. V práci jsou zaznamenány některé manipulace s obrazem, a to jak se projeví na podobě fotografie, která se dostane k příjemci. Prostudováním etických kodexů a pohledem na manipulované fotografie v tomto projektu je možné utvořit si názor na to, jaké úpravy mohou být problematické.

2. TÉMA PRÁCE

Série reportážních fotografií z politického prostředí představuje průběh události na politickém zasedání krajského Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Toto vládní sezení se lišilo od ostatních svým průběhem právě tím, že se jednalo o první zasedání po podzimních volbách v roce 2020. Konkrétní akce proběhla 5. listopadu 2020 v Ostravě ve čtvrti Vítkovice v Congress hotelu Clarion. Akce začínala v devět ráno a skončila okolo čtrnácté hodiny odpolední tiskovou konferencí.

Projekt reflektuje politiku v demokratickém státě, z pohledu novináře, který se zabývá o informování o průběhu události bezprostředním způsobem veřejnosti. Jedná se o službu, kterou se zavazují novináři vykonávat ve prospěch veřejnosti. Tento fakt je nezbytně důležitý pro občany země demokratického smýšlení. Fotoreportér zde nabývá roli prostředníka mezi veřejností a politikou. Občan a volič má ze zákona právo volby odpovědných osob které řídí stát či kraj, občan má právo na to vědět, co se odehrává na zasedáních ať už politiky komunální, nebo celorepublikové. Občan má právo vědět, jak si počínají prostředníci, kterým svěřil moc rozhodovat v rámci řízení státu.

3. ZÁKLADNÍ POJMY

3.1. Novinářská fotografie
Novinářská fotografie je označení pro snímek publikovaný v mediích. Společně s textem přenáší informaci k příjemci, má za úkol objektivně referovat o skutečnostech ve světě. V médiích se však může objevit i fotografie, která nesplňuje funkci ani zpravodajskou ani publicistickou, má pouze funkci ilustrační (např.: v lifestylových magazínech). Fotografie se v médiích používá, protože je adekvátním prostředkem, aby dokumentovala o událostech v obrazech o situacích, fotografie je věrným vyobrazením zprostředkované reality.
„I přes svou relativně krátkou historii se žurnalistická fotografie stala komunikačním prostředkem s výjimečným postavením v životě moderního člověka. Žurnalistická fotografie, těžící z dokumentární věrnosti zobrazení a fascinující autentičností, si získala člověka dychtícího po poznání světa za hranicemi vlastního já a především sugescí přítomnosti na časoprostorově vzdálených událostech" (Lábova 1990: 5).
Je nutné si uvědomit to, že i když se fotografie může jevit jako přesný obraz reality, který je zprostředkován skrz média, je velice jednoduché s touto realitou manipulovat a různě ji upravovat stejně účinně, jako lze subjektivně manipulovat s texty sdělení.

3.2. Reportážní fotografie
Lábová zařazuje fotoreportáž do publicistických žánrů ve fotožurnalistice. Publicistické žánry definuje jako část fotožurnalistiky, pro které je více typické uplatňování série fotografií nebo cyklů, na rozdíl od žánrů zpravodajských, kde figuruje zpravidla jedna fotografie samostatně. „Nechápejme však takové úsilí jen jako vnějškovou snahu shromáždit místo jednoho hned několik snímků, ale jako potřebu vyjádřit se v širším myšlenkovém, dějovém a časoprostorovém kontextu" (Lábová 1990: 28).

Podmínkou pro tvorbu reportáže pomocí fotografií je, aby byl výběr snímků rozvíjel děj události. „Fotoreportáž je základním a současně nejúčinnějším žánrem fotožurnalisty“ (Lábová 1990: 29). Je vytvořena několika snímky, které převypravují děj události v obrazech.

Fotoreportáž je vždy subjektivním a osobním svědectvím fotografa, protože autor se podílí na výběru momentů, které zařadí do fotoreportáže a na kterých děj vystavuje, což je typické právě pro publicistický žánr, nikoliv pro objektivní zpravodajský styl, který hodnotí skutečnost tak, jak je. Oba dva žánry s evak ve fotografii shodují v tom, že autor je tvůrcem zprostředkované reality, a záleží na jeho odpovědnosti a přístupu k práci. „Jako výpověď skutečnosti je silně poznamenána autorským subjektem, zejména subjektivitou svědectví o skutečnosti i jejího hodnocení. Autor vyslovuje své hodnotící stanovisko, názor nejen v textové části fotoreportáže, ale i ve způsobu prezentace faktů (nejde jen o „čistý“ fakt, ale i o fakt transformovaný autorovým prožitkem), v použité formě obrazového zpracování i ve výběru jednotlivých faktů a zhodnocení jejich významu.“ (Lábová 1990: 30)

3.4. Teorie manipulace se snímkem
Manipulace s fotografií je jakákoliv myslitelná úprava fotografie. Téměř žádný obraz, na který lze narazit v mediálním prostoru, není čistě takový, jak ho fotograf vyfotografoval. Do obrazu může zasáhnout jeho autor, nebo kdokoliv, kdo s fotografií dále pracuje. Naše moderní technologie, a obzvlášť přechod od analogové fotografie k digitální, poskytuje velikou škálu možností jak upravovat obraz a jak do něj zasahovat. tÚpravy jsou tak velmi oblíbené právě pro jejich dostupnost a snadné užívání. Některé z manipulací jsou naprosto běžné i pro úpravu osobních fotografií, jsou pohodlně dostupné například i v telefonech. Příkladem sociální síť Instagram poskytuje nástroje na jednoduchou změnu fotografie.
„Potencionální závadnost těchto manipulací je závislá zejména na kontextu, v jakém je takové fotografie použito. Patrně nikoho zásadním způsobem nepoškodíme, pokud si libovolným způsobem upravíme vlastní snímky z dovolené nebo rodinného archivu. V oblasti reklamy se více méně počítá s tím, že fotografie je více méně upravována, podobná situace je v oblasti módní fotografie. Problematické začíná být použití fotografických manipulací v oblasti tištěných médií“ (Lábová 2009: 83).

4. PRAKTICKÁ ČÁST

4.1. Postup práce
Rozhodla jsem se pro dokumentaci Zasedání Moravskoslezského kraje, která proběhla v Ostravě Vítkovicích v Clarion Congres Hotelu Ostrava, 5. listopadu 2020. Akce probíhala ve všední den v časovém úseku od 9 hodin ráno do 15 hodin odpoledne.
Na akci jsem se musela přihlásit předem domluvit svou účast s organizátory, kvůli opatřením ohledně Covid – 19. Dále jsem den předem strávila přípravou, kdy jsem se seznámila se jmény politiků, kteří se dostali do Zastupitelstva kraje, a v jakém složení zde budou figurovat a jaké úřady budou usilovat.
Na místo jsem přijela již v 8 hodin ráno, abych se seznámila s prostředím, ve kterém jsem fotografovala, abych se informovala o tom, kde se jako novinář mohu pohybovat. Dále jsem konzultovala s kameramany přímého přenosu z televizní stanice Polar, kudy se mohu pohybovat, abych nijak nepřekážela v jejich práci.
Následně jsem se seznámila s programem akce a rozvrhla si, kde budou v jednotlivých bodech nejlepší poziční místa pro fotografování. Následně začala akce, kdy jsem po celou dobu konání snažila odvést co nejlepší výkon a pořídit co nejvíc kvalitní fotografie.
Fotoreportáž, kterou jsem se rozhodla vypracovat z oblasti politiky, musí splňovat určité nároky na fotoreportáž z oblasti teorie novinářské fotografie, podle Lábové:
• Musí jít o sérii snímků
• Musí mít emotivní náboj
• Musí mít nějakou časovou posloupnost v časoprostoru
Tyto kritéria jsem v terénu naplňovala tak, že jsem si nejdřív podrobně dokumentovala celý průběh akce, a snažila jsem se zaměřit na dynamické momenty, ve kterých se odehrával nějaký děj. Například jsem se nesnažila fotografovat stále dokola jen místnost zaplněnou lidmi ve společenském oblečení, ale především lidi, kteří stáli u pultu a měli projev. V této nelehké době se špatně zachycuje miminka obličeje, z důvodu bezpečnostních opatření, ale snažila jsem se zachytit i gestikulaci, pohled nebo postavení. Nejdynamičtější momenty nastaly při symbolické výměně náměstků, kde je na fotografii zaznamenatelný pohyb.

Emotivní náboj, jsem se snažila hlavně zachytit při znovu zvolení hejtmana Iva Vondráka, kterému se následně na krk předával zlatý řetěz, kde panovaly emoce štěstí z vítězství především ze strany Iva Vondráka. Bohužel se mi nepodařilo zachytit přímé předávání předmětu na krk, neboť jsem se nechala zastoupit ostatními fotografy, a nestihla jsem vstoupit do vhodné pozice pro fotografovaní, což opět souvisí s malými zkušenosti v oblasti praxe práce fotografa v terénu.

Fotografie jsem z velkého počtu celé akce vložila do užšího výběru a opatřila je textovým popiskem. Snímky jsem vybírala a zařadila za sebe tak, aby na sebe navazovaly v časové posloupnosti. Celou akci jsem rozčlenila na dílčí momenty, tak jak se staly za sebou a na základě těchto tematických okruhů, jsem vybral nejvýstižnější a nejadekvátnější fotografie.
Fotoaparát, který jsem použila je značky Canon eos 4000D se základním objektivem 18-55 milimetrů. Jedná se o přístroj, který neposkytuje možnost přiblížit objekty z velké vzdálenosti, takže jsem vždycky postupovala tak, abych byla v ideálně blízké vzdálenosti od fotografovaných subjektů.
Po skončení akce se zbytek mé práce odehrával doma, konkrétně výběr fotografií na základě předem navržené kostry, kdy jsem se snažila vybrat fotografie dokumentující nejzákladnější momenty celého zasedání, tak aby příjemce získal komplexní náhled na celý průběh akce.

Následně jsem některé snímky upravila v programu Zoner Photo Studio 12 Professional, tak aby vyhovovaly profesionálním standardům a neporušovaly etický kodex Syndikátu novinářů a ČTK.
Z důvodu probíhajících krizových opatření, mi nebylo umožněno účastnit se dalších zasedání a udělat tak více sérií fotografií, což bylo mým původním záměrem. Proto je práce rozšířena o analytickou část, ve které se zabývá manipulacemi s fotografií, kdy se snažím popsat a vysvětlit důvody ze subjektivního pohledu fotoreportéra, proč a za jakých podmínek byly použity manipulace s fotografí.

5. FOTOREPORTÁŘ

První ustavující zasedání po volbách do Krajského zastupitelstva v roce 2020 proběhlo ve čtvrtek 5. listopadu 2020.

Místo zasedání bylo v Clarion Congress Hotelu Ostrava ve čtvrti Vítkovice.

První zasedání nového Zastupitelstva Moravskoslezského kraje začínalo už po deváté hodině ranní. Před vchodem do vestibulu se každý zúčastněný podepsal na prezenci.

Před zahájením se politici a jejich asistenti, organizátoři a novináři začali scházet ve vestibulu. Za nimi čekal připravený kongresový sál a štáb televize Polar, který zprostředkovávali přímý přenos celé akce.

Zasedání začalo, prvním bodem programu bylo krátké úvodní slovo předsedy zasedání Zdeňka Karáska za ANO 2011.

Následně všichni postavili, aby začali první povolební zasedání státní hymnou. (Zuzuana Klusová, lídr kandidátky Pirátů a Veronika Murzynová, Piráti).

Vzápětí přišlo skládání slavnostní přísahy, kterou podepsalo 63 přítomných poslanců z celkového počtu 65, jeden se omluvil a jeden nedorazil (Jaroslav Kaina, ANO 2011).

Po složení slibu členové schválili program akce. Následovala volba ověřovatelů zápisu, hlavní z nich byl hovořící JUDr. Josef Babka za KSČM, který je jedním z nejzkušenějších účastníků zasedání, členem zastupitelstva je od roku 1990.

Zvolení hejtmana kraje dopadlo opět ve prospěch Iva Vondrák za ANO, získal 51 hlasů z přítomných 63 zastupitelů. Na krk mu byl symbolicky předán zlatý řetěz se státním znakem.

Po ustanovení hlavy kraje bylo na řadě hlasování o ostatních úřadech. Novou radní byla vybrána MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, MBA (ODS + TOP 09). S ostatními nově zvolenými náměstky krátce představila sebe a své projekty na žádost v hlavního ověřovatele zápisu.

Po skončení proslovů proběhla výměna náměstku, a nově pověřeni do funkce tak usedli do čela zasedání po bocích Iva Vondráka (ANO).

Kompletní nově zvolená sestava tedy mohla začít řešit další body programu, přerozdělovaly se především povinnosti v rámci fungování zastupitelstva. Nejčastěji se hlasovalo o volbě do role představenstva nejrůznějších výborů, jako je tělovýchova a sport nebo ekologie.

Po skončení všech bodů následovaly připomínky a kritika veřejnosti. K debatě se přihlásili dva občané. První z nich promlouval na téma řešení situace ohledně covid-19.

Druhý mluvčí měl připomínkou k nedostatku zubních lékařů a ordinací v kraji, což přináší problémy především seniorům, kteří dlouho čekají na ošetření.

Standartní program skončil bez žádných časových prodlev. Čtyři politici však nejdřív zamířili ven před Congress na tiskovou konferenci.

Největší prostor dostali Hejtman Ivo Vondrák za ANO a první náměstek Jakub Unucka (v levo) za ODS + TOP 09. Společně s nimi vystoupili Petr Kajnar za ČSSD s červenou kravatou, a Lukáš Curylo s kravatou žlutou za KDU-ČSL.

Očima novinářů

6. MANIPULACE S FOTOGRAFIÍ V PRAKTICKÉ ŽURNALISTICE

Na české scéně se mediální etické kodexy specificky k fotografiím příliš nevyjadřují, a pokud ano, tak velmi okrajově. Je proto někdy velmi těžké určit, co je zásadní zásah do informační kvality fotografie. Lábová (2009: 136, 137) uvádí kodex Národní asociace novinářských fotografů, který vznikl v Americe v roce 1946. Ten varuje proti zvýrazňování rasových stereotypů a výjevů podněcujících k nenávisti. Vyjadřuje se v bodech o přesnosti či objektivitě.
„Braňte se manipulacím plynoucím z fotografování inscenování událostí.“ (tamtéž) Jedná se o situace, kdy k manipulaci dochází ještě před pořízením snímku, a je tak změněna událst. „Úpravy fotografií musí být pouze takové, aby zůstala zachována obsahová i formální integrita snímku. Nemanipulujte s obrazem způsobem, který by mohl vést k oklamání diváka, nebo špatné interpretaci událostí.“ (tamtéž) Obvzlášť ve veřejnoprávním prostoru mohou být manipulace velmi problematické, každým zásahem do snímku se tak obraz vzdaluje od skutečné reality.
Tento bod je pro následující analytickou část podstatný, protože se pomocí vlastních snímků z pohledu fotografa budu zabývat tím, proč jsou mnou užité manipulace v souladu s informační kvalitou, tedy nezkreslují žádným zásadním způsobem realitu, ba naopak lépe upřesňují jednotlivé situace této konkrétní reportáže.

5.1. Srovnání manipulovaných fotografií s originály

Barevné tónování

Tyto dvě fotografie ukazují manipulaci se světlem a kontrastem barev. Došlo zde v digitálním prohlížeči Zoner Photo Studio 12 Professional k posunutí barev a zvýraznění světel. Jedná se o manipulaci, kterou příjemce nemusí vždy rozeznat. Úpravu byla v mém případě použita jen z estetických důvodů.
První snímek je bez úpravy, na druhém je přidán jas a bílé světlo. Snímek byl manipulován z několika důvodů. V prostoru vestibulu byl dostatek světla, chtěla jsem však zároveň zvýraznit i osvětlení na stropě, tvoří tak pěknou kontrastní hru barev se průsvitem okna. Světlo odrážející se dál do místnosti je bílé, proto jsem chtěla, aby osvětlení měla stejnou barvu, snímek pak působí více profesionálně. Obraz je zároveň focen proti světlu průsvitu z venčí, proto jsou postavy v původním snímku tmavé, úpravou fotografie však více vynikly. Nárok na profesionalitu je definován v kodexech ČTK a Syndikátu jako žádoucí.

Výřez

Další manipulací, která je v reportáži nejčastější, je ořez, nebo také úprava velikosti obrazu. Jedná se o běžnou záležitost, která se dá také těžko rozpoznat příjemcem. Problém mu tohoto typu manipulace nastává, když je z obrazu vynechána či ořezána důležitá součást fotografované situace, která by zásadním způsobem změnila okolnosti v obrazu.

V tomto případě jsem použila v reportáži fotografii na levé straně. Pro mé účely byly důležité právě dvě hlavní postavy na obrázku, na kterých jsem chtěla vykreslit situaci, která se právě odehrává v zasedací místnosti. Z obrazu byla odstraněna židle a kousek stolu, které jsou nepotřebné a zbytečně by odváděly pozornost. O manipulaci neadekvátní by se v tomto případě mohlo jednat například v momentu, kdybych odstranila zastupitele za ženami a publikovala bych tuto fotku, pomocí které bych se snažil demonstrovat, že na zasedání se z politického klubu Pirátů objevilo víc žen než mužů. V případě této reportáže se však fotka snaží poukázat na zastupitele, kteří stojí z důvodu, že se před nimi skládá slavností přísaha.

Tímto ořezem podle osy obrazu ve Zoner Photoeditoru Professional 12 jsem se snažila vylepšit své nedostatky z praktických potíží nedostatečné kompetence v oblasti fotožurnalistiky v terénu. Držela jsem aparát v nedostatečné rovině, proto jsem byla nucena ořezat fotografii na menší formát, abych vyrovnala pozadí za hovořícím zřizovatelem zápisu Josefem Babkou.
Některé další fotografie jsem rovněž ořezala z důvodu, že po skončení státní hymny jsem si přenastavila fotoaparát na delší snímání času. Konkgresová místnost byla tmavá, bez oken, což bylo velmi nepraktické, protože, když se postavy vyměňovaly a hýbaly, snímky z důvodu delšího snímání světla byly rozmazané, obzvláště postava organizátorky, proto jsem musela několika fotografií ořezat.

Rozostření

Poslední manipulací, která se dá použít z estetických důvodů je rozostření. Situace, ve které by tato manipulace byla nepřijatelná, je opět v případě, kdybych se snažila zakrýt, nebo rozostřit objekt tak, aby nebyl poznat. Odstranění tohoto objektu by mohlo způsobit mylné vyložení celé zprostředkované reality.
V případě této fotoreportáže jsem použila rozostření pouze jednou, a to když jsem se nažila zachytit tiskovou konferenci pohledem novinářů. Konkrétně se jednalo o kameramany, kteří zabírali hejtmana Iva Vondráka, mým cílem bylo zachytit jej pouze na displeji kamery a ne v pozadí. Rozostření jsem vytvořila nastavením fotoaparátu a tím , že jsem se postavila do dostatečné blízkosti ke kameramanům a zaostřila na displej kamer. Tuto manipulaci jsem zvolila, aby vyniklo, že Ivo Vondrák jde vidět i na kamerovém displeji. Tímto jsem chtěla svou reportáž zakončit, protože shrnuje celou pointu obrazového zpravodajství.

Tento typ manipulace, a ostatní použité i nepoužité v této studii, jsou však velmi rozšířeny i do veřejnoprávních médií. Z tohoto zasedání publikovala ČTK fotografii hejtmana Iva Vondráka, a autor rozostřil pozadí, aby vynikl portrét v popředí, aby se příjemce soustředil na úkon podepisování přísahy.

Foto: Petr Sznapka

Kodex ČTK se hned v prvních dvou odstavcích zmiňuje o fotoreportérech a fotografiích. Na začátku je definováno, že fotografie se rozumí jako zdroj informace, a že fotografové musí vždy ke své práci přistupovat zodpovědně a co nejvíc profesionálně. Dále se vyjadřuje k práci s novinářskou fotografií v kontextu mnou užitých manipulací v tomto projektu takto: „Žádný obsahový zásah do fotografií, zvuků a videí ČTK není povolen (netýká se metadat). Výřez fotografie, sestřih videa nebo audia nesmí zkreslit původní sdělení.“ Dále se mimo jiné k fotkám vztahuje bod, který říká, že obrazové informace musí vždy „respektovat osobnostní práva.“

7. ZÁVĚR A SEBEHODNOCENÍ

Praktická část projektu byla pro moji praxi v oblasti žurnalistiky velmi přínosná, neboť mi dala potřebné zkušenosti a lepší náhled na to, co taková akce obnáší, jak se mám lépe předpřipravit. Mé nedostatky je hlavně potřeba zlepšit konkrétně s prací se samotným aparátem. Nedostatečně včas jsem vyměňovala režimy na fotoaparátu, nebo se mi nepodařilo najít dokonalý vyvážený parametr, který by dobře zastihl jak postavy zblízka tak z dálky, rovněž v místnosti, kde probíhalo zasedání, která byla tmavá, nebo pak venku na tiskové konferenci, kde byl světla dostatek.
Tento nedostatek navrhuji při další práci v terénu zlepšit tak, že si nafotím více zkušebních fotografií nanečisto, před začátkem takové předvídatelné akce. Na tomto zasedání, jsem si také vyfotila zkušební fotografie, ale bohužel jen z jednoho místa v sále. Při další práci zhodnotím prostor z více míst, a budu si všímat toho, kam dopadá světlo reflektorů. Důkladnější předpřípravou pak dosáhnu menší potřeby užití manipulací po pořízení snímku.

Další přínosná zkušenost je i kontakt s ostatními fotografy, kdy při akcích takových rozměrů jde o boj o dobré místo a nejadekvátnější pozici pro fotografování. Na následující akci podobného charakteru je třeba být více hbitý a včas zareagovat, když se bude dít dynamická část a bude třeba zachytit důležitý moment. Konkrétně na tomto zasedání se mi nepodařilo zachytit nejdůležitější část celého zasedání a to bylo předání hejtmanského řetězu na šíji Iva Vondráka, což považuji za velký nedostatek celé práce.
Pozitivní věc, která se mi podařila, bylo obstarat dostatečné množství fotografií, ze kterých jsem mohla vybírat, a dále s nimi pracovat. Další pozitivum byla volba programu na úpravu fotografií, již zmíněný Zoner Photo Studio 12 Professional umožňuje šetrnou práci s fotografií. Když jsem přistoupila na úpravu fotografií, abych zvýšila jejich kvalitu, a zakryla tak své nedostatky při pořizování fotografie, po zvolených úpravách vypadají fotografie stále přirozeně a to i po užití zvýraznění barev.

7.1. Zhodnocení analytické části

celkový počet fotografií: 17

barevný posun: 2
výřez: 4
rozostření: 2
bez manipulace: 11

Počet manipulovaných fotografií a fotografií bez manipulace je vyvážený. Dle mého názoru, by se každý zpravodajský fotoreportér měl chtít přiblížit ideálu, co nejméně do fotografií zasahovat a pokud možno publikovat fotografie čisté. Ne vždy je to však jednoduché, fotografie musí vyhovovat různým formátům určených redakcí, ať už v papírové či online podobě, kde se mohou lišit dílčí rozměry. Také je v dnešní době velký tlak na atraktivitu fotografie ze strany veřejnosti.
Problém, který byl zaznamenán při realizaci projektu v mém případě, je nedostatečná zkušenost s prací s fotoaparátem v terénu, proto jsem v některých případech zvolila drobné úpravy, abych vyladila kompozici fotografie a snažila se dosáhnout standardu profesionality. Nutno podotknout, že skuteční profesionálové se k podobným manipulacím uchylují, aby vyladili stejné nedostatky, ale protože například mají méně času na přípravu, fotí situaci spontánní a musí být pohotoví. Nebo se k manipulacím uchylují právě pro jejich jednoduchost a ovladatelnost či dostupnost způsobenou digitální revolucí, a rozvojem prostředků na úpravu, či přívětivou uživatelskou jednoduchost počítačů. Nutno však podotknout že každý fotograf novinář by si měl uvědomit, že každým zásahem do fotografie, se narušuje její bezprostřední výpovědní hodnota.

8. LITERATURA

BARAN, Ludvík. Zázraky fotografie. Praha: Práce, 1964, 147 s., [56] s. obr. příl. Technický výběr do kapsy, sv. 56. ISBN (Brož.)
BIRGUS, Vladimír; MLČOCH, Jan. Česká fotografie 20. století. Praha: u(p)m, Kant, 2005. ISBN 80-86217-89-2.
KONČELÍK, Jakub, Pavel VEČEŘA a Petr ORSÁG. Dějiny českých médií 20. století. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-698-8.
LÁBOVÁ, Alena a Filip LÁB. Soumrak fotožurnalismu?: manipulace fotografií v digitální éře. Praha: Karolinum, 2009. ISBN isbn9788024616476.
LÁBOVÁ, Alena. Základy fotožurnalistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. ISBN 80-7066-119-4.
PONEC, Jan a Milič JIRÁČEK. Digitální fotografie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0533-4.

9. WEBOVÉ ZDROJE