lenka.koppova
Hlavní ekonomické veličiny v obrazech
Fotografický obraz je již nedílnou součástí všech žurnalistických textů i dalších sdělení. Může za to představa, že obrazová sdělení mluví univerzálnějším jazykem, který je srozumitelný všem bez rozdílu národnosti, jazyka či věku.
„Obraz řekne víc než mnohá slova. Slova sdělují skutečnost abstraktně, nepřímo, kdežto obraz vnímáme bezprostředně. Tedy také rychleji, téměř naráz. Moderní člověk žádá, aby byl informován rychle a dokonale. Je to jedna z nezbytností jeho spletitého a náročného života. Proto také obrazová informace hltá s tak neuhasitelnou žízní.“ (Macků, 1964: s. 9)
1. Cíl práce
Ano, fotografie bývá považována za univerzální jazyk, kterým se vzájemně mohou dorozumívat všichni lidé bez ohledu na jejich mateřštinu nebo další osvojený jazyk. Z obrazového zpravodajství pochopí hlavní myšlenku sdělení více méně každý, kdo dával pozor. Nebo alespoň takto je fotografie velmi obecně vnímána běžnými příjemci i tvůrci mediálních sdělení.
Fotografie popisuje CO a KDO, částečně umí zachytit JAK a KDE, bohužel nedokáže vyjádřit všechny potřebné informace jako KDY a PROČ. I přes to může „jeden obraz říci více než tisíc slov“.
Problémem ovšem je zachycení velmi abstraktních a nenázorných ekonomických veličin, tak aby samotná fotografie dokázala čtenáře informovat a aby se ilustrační fotografie u článku sama výstižně vyjadřovala k obsahu textu.
V praxi se nejčastěji setkáváme s ateliérovými fotografiemi bankovek či mincí, grafů a tabulek či obrázky sídel jednotlivých finančních institucí a organizací. Jenže ekonomická témata se netýkají pouze hmatatelných peněz, postav, institucí a grafických znázornění.
V tomto projektu se budu snažit nastínit problematiku ekonomické fotografie, nebo spíše fotografie s ekonomickou tematikou. S jakými snímky se můžeme v médiích nejčastěji setkat, jaké náležitosti by měla mít zpravodajská/informativní fotografie, které druhy médií dávají největší prostor pro originální zpracování ekonomické tematiky nebo jaký je nejčastější trend v této oblasti.
Cílem této práce bude zmapovat pole ekonomické žurnalistiky, novinářské fotografie a možnosti efektivního propojení obou částí.
2. Zdůvodnění volby tématu
Jako téma samostatného projektu jsem si vybrala Ekonomické veličiny v obrazech. I když se jedná o velmi širokou oblast, při bližším pohledu jsem zjistila, že v případě ekonomické tematiky je značně složité zachytit jakékoliv stěžejní prvky ekonomických veličin. Ekonomie je věda zabývající se každodenním životem z pohledu hospodářství, peněz a finančnictví atd. Je proto samozřejmé, že i mediální zpravodajství má zájem o informace z této oblasti. Jak jsem uvedla již v úvodu, dnes převládá názor, že obraz umí „říct“ více než třeba tisíc slov. Proto by bylo nepochopitelné, kdyby se ekonomicky zaměřená žurnalistika vyhýbala fotografickému zpracování či jinému využití fotografií pro informování svých čtenářů.
Fotografie je v rámci celé mediální sféry využívána ve všech typech medií, snad jedině s výjimkou rozhlasu. Ale i zde si s rozmachem internetu fotografie našla své místo, především na webových stánkách či v různých typech sociálních sítí. Já se však budu zajímat o fotografii využívanou jako doplněk psaného textu v periodickém tisku a především v online zpravodajství. Ač se obě oblasti v mnohém velmi podobají, je přístup k fotografii u obou typů medií naprosto odlišný. Vyplývá to samozřejmě z rozdílné povahy těchto médií – periodický tisk v podobě novin a časopisů má stále velmi omezený prostor pro uplatnění fotografie, především kvůli přesně danému počtu stran, velkému informačnímu tlaku na množství dat atd. Naopak online zpravodajství má velkou výhodu v neomezeném prostoru a možnosti rychlé aktualizace informací.
Při výběru tématu, které bych fotograficky zpracovala v samostatném projektu, jsem si položila otázku: Je možné jasně a výstižně zachytit ekonomické veličiny pomocí obrazu, tak aby splňovaly požadavky kladené na seriózní žurnalistickou fotografii? Tedy, je možné přímo v praxi a běžném životě zachytit ekonomické principy. Případně jakým způsobem co nejvýstižněji zachytit podstatu ekonomických jevů v komponované ateliérové fotografii.
Abych mohla poučeně přikročit k samotnému fotografování (praktické části) považuji za důležité se nejprve seznámit se základy teorie žurnalistické fotografie a současně i se základními myšlenkami hlavních ekonomických principů.
3. Zdroje/stav problematiky
Jako zdroje inspirace a také pro přehled o současném stavu problematiky fotografie v ekonomii jsem se nejprve seznámila se Samostatnými projekty z předchozích let. V archivu portálu UPmedia jsem si vyhledala všechny projekty zpracované v oboru fotožurnalistiky a z nich jsem si prostudovala ty, které byly vytvořeny v kombinaci s ekonomickou specializací.
Samostatných projektů v oblasti fotožurnalistiky jsem našla celkem 18. Kombinaci fotožurnalistiky a ekonomie byla zpracována pouze dvěma studenty, jejich témata byla: Peníze a Nákupní centra v Olomouci v období krize. Velmi malý počet prací mě nijak nepřekvapil, jelikož sama již vím, že tato problematika nepatří mezi nejběžnější ani nejsnadnější na realizaci.
Dalším zdrojem inspirace mi byla odborná literatura zaměřená na problematiku žurnalistické fotografie, fotografie v žurnalistice a speciálně novinářské fotografie.
Kromě teoretického základu jsem si před samotnou realizací v rámci příprav prošla řadu online magazínů a prostudovala jsem si jejich ekonomické rubriky z pohledu využívaných ilustračních snímků atd.
4. Ideový plán
V následujících částech této práce nejprve stručně zmíním základní body teoretického rámce zkoumané problematiky, ze kterého jsem vycházela při samotné realizaci. Vytvořila jsem si tak základní stavební rámec pro praktickou část práce. Za důležitou považuji především charakteristiku novinářské fotografie a jejích vlastnosti. Kromě fotografie jsem považovala za důležité alespoň stručně nastínit základní body ekonomických teorií a studií.
Nástin teoretického rámce vybrané problematiky
A. Teorie fotografie – fotožurnalistika
Fotografie je sdělení. Stejně jako slova či věty, zvuky a další druhy znamení je i fotografie jedním z možných způsobů sdělování. Sdělení patří do kategorie tzv. obsahového jednání, jehož smyslem je vyvolat ve vědomí lidí (pozorovatele, příjemce) určitý obsah. Výsledkem takového jednání je tedy sdělení. V případě fotografie dochází vlivem působení obsahu fotografického snímku na předávání sdělení do myslí jiných lidí.
„Každý fotografický snímek je autorem, vytvořen a divákem přijímán jako jev, jehož jediným cílem je vyvolat v divákově vědomí obsah. K ničemu jinému není snímek ani určen ani použitelný.“ (Šmok, 1986: 4)
V souvislosti na sdělnou funkci fotografií, je třeba si uvědomit, jakým způsobem dochází k tvorbě samotného obsahu. „Každé jednotlivé sdělení představuje obsahově uspořádaný sdělovací systém“ (Šmok, 1986). Obsah vzniká jako vyhodnocení výrazu sdělení ve vědomí adresáta. Sdělení v sobě přenáší konkrétní významy, které daným způsobem zastupují charakterizovanou skutečnost. Proto se jedná o sdělení zástupná – protože v podobě snímku zastupují skutečnost zachycenou v daném okamžiku do konkrétního výrazu. Význam sdělení se v mysli příjemce projeví jako účinek.
Výraz má vždy materiální podobu. Postup materiálního zhotovení výrazu označujeme jako stavbu. Naopak tvorbu obsahu označujeme jako skladbu (tamtéž).
Stavba fotografie je tedy tvořena nepřímo, skrze fotografický aparát. Fotograf objekt, který má před sebou, zaznamenává prostřednictvím objektivu. Pro stavbu obrazu je důležitým prvkem především předmět fotografie (Šmok, 1983). Skladba je manipulace s obsahovými prvky podle obsahového záměru autora (tamtéž). Při realizaci obsahového záměru, při skladbě dílčích prvků do výsledné podoby fotografie, by již autor měl mít jasnou představu o závěrečném výsledku své činnosti. Čeho chce dosáhnout tímto fotografováním a jak to v praxi udělá. Pokud má autor promyšlenou stavbu i skladbu fotografie musí si před samotným focením promyslet způsob tvorby. Tvorba vychází z přijetí autorského záměru (tamtéž).
Definice žurnalistické fotografie
Je důležité mít na paměti, že existuje rozdíl mezi fotografií v žurnalistice a žurnalistickou fotografií. Tyto dva pojmy nejsou totéž, existuje zde zásadní odlišnost: fotografií v žurnalistice je chápáno jakékoliv obrazové sdělení zachycené a prezentované prostřednictvím médií – tedy i reklamní či umělecké obrazy; žurnalistická fotografie je naopak kategorií užší a konkrétnější, především je zde kladen důraz na zobrazovanou skutečnost. V případě žurnalistické fotografie by se mělo jednat o pohotové zobrazování aktuální společenské skutečnosti – jevy této skutečnosti jsou zachycovány věcně, autenticky v jejich konkrétnosti a v určitých časových výsecích (Lábová, 1990).
Definice žurnalistické fotografie se odvíjí od vymezení žurnalistiky a obecné charakteristiky fotografie jako sdělovacího prostředku. Pouze pochopením specifik obou samostatných pojmů je možné si uvědomit skutečnou podstatu a smysl žurnalistické fotografie. Žurnalistika bývá definována jako specifická profesní činnost, která zahrnuje pravidelně a soustavně prováděný sběr, třídění, zpracování a distribuci aktuálních sdělení časové povahy, tematicky zaměřených na oblast politického, ekonomického, kulturního, společenského, sportovního apod. dění, tedy „zpravodajství“. Dalším z úkolů žurnalistiky je předkládání srozumitelného výkladu známých a veřejně dostupných faktů, prezentace argumentů nebo subjektivních postojů a názorů, tedy „publicistika“ (Reifová, : 322). Fotografie je moderním způsobem obrazového zachycení skutečnosti, vycházející z tradice malby, umožněným technickým pokrokem 19. století.
Žurnalistická fotografie je tedy vizuální formou sdělená novinářská informace; účinným vyjadřovacím prostředkem, často přesnějším a důvěryhodnějším než psané slovo (Praktická encyklopedie žurnalistiky). Dobře provedenou žurnalistickou fotografii vnímá čtenář jako reálnou skutečnost. Žurnalistická fotografie umožňuje být „při tom“, stát se bezprostředním svědkem zajímavé či dramatické události (tamtéž).
Funkce žurnalistické fotografie
Mezi hlavní funkce žurnalistické fotografie patří: funkci informační, ilustrační, grafickou a speciální kategorií je funkci výchovnou. Lábová (1990) tyto funkce dále specifikuje a rozvádí:
Nejdůležitější je funkce informační, která v obrazovém sdělení funguje jako nositel základní informace, text zde slouží pouze jako popisek. Fotografie sama o sobě dokáže výstižně znázornit snímanou skutečnost.
Opačně působí funkce ilustrační, jelikož v tomto případě obraz slouží pouze jako doplněk textu, ilustruje popisované předměty či skutečnosti pro lepší představu čtenáře, případně může působit na emoce.
Z jiné perspektivy rozlišuje funkce a vlastnosti fotografií Baran, který je třídí podle diváckého hlediska na (1) věrné a živé reprodukce světa a (2) ozdobné, dekorativní, obrazové fotografie (1971). První typ je charakterizován dokumentárností, autentičností a časovou strnulostí naplňující funkci informační. Druhé divácké hledisko zohledňuje především názornost a zastupuje funkci ilustrační a grafickou.
Nástin kategorizace žurnalistické fotografie
Nejčastěji se žurnalistické fotografie dělí podle rámcového začlenění do základních žurnalistických žánrů: zpravodajství, publicistika a zvláštní kategorie specifických žánrů. Konkrétně vycházím ze členění, které definuje Lábová (1990), ovšem i další autoři odborné literatury (např. Ludvík Baran) se s tímto dělením ztotožňují. „Označením i formami se fotografie úzce přimyká žurnalistickým a publicistickým literárním formám a projevům“ (1971).
Úkolem zpravodajských žánrů je reprodukovat čtenáři nezkreslenou skutečnost, věrně informovat o realitě v podobě obrazového svědectví. Mezi tyto žánry patří obrazová zpráva, agenturní aktualita, věcná ilustrace, fotografická glosa, fotografická glosa apod.
Fotografie publicistických žánrů nejsou tolik vázány na požadavek objektivního zachycení reality. Důležitější je spíše vlastní autorská výpověď o zobrazované skutečnosti – vyjádření všech souvislosti a možných interpretací. Samotná fotografie by měla zapůsobit na čtenářovy emoce jistým emotivním nábojem. K těmto žánrům bývá řazena: fotoreportáž (zachycující události předvídané, nepředvídané nebo inscenované), fotofejeton a další.
Do kategorie specifické žánry spadají především dva druhy fotografií: reportážní portrét a titulní fotografie (Lábová, 1990).
Baran (1971) definuje kategorie žurnalistické fotografie trochu jinak, vymezuje především tři základní skupiny novinářské fotografie, kam řadí (1) reportážní a publicistické fotografie, (2) dokumentární a naučné fotografie a (3) obrazové fotografie. Za stěžejní pro žurnalistickou praxi považuje reportážní a dokumentární fotografie, mezi kterými neurčuje jasné hranice, protože se v jistých bodech vzájemně prolínají.
B. Ekonomie
Při studiu ekonomie se nejprve setkáme se základním rozdělením tohoto oboru na dvě části: makro a mikroekonomii. Makroekonomie je vědou převážně teoretickou, zabývající se globálními prvky ekonomie a zkoumající ekonomii jako celek, proto se s ní v žurnalistické praxi setkáme velmi zřídka a pouze okrajově. Nejčastěji v případě makroekonomických témat narazíme na tematiku inflace, nezaměstnanosti, ekonomické krize (vývoje hospodářských cyklů) nebo dění na světových trzích apod. V současnosti mezi jedno z nejhlavnějších témat makroekonomie patří Evropská unie, krize eurozóny a další globální problémy světa.
V novinářské praxi se však nejčastěji setkáme s tématy z mikroekonomie, která se zabývá chováním jednotlivých ekonomických subjektů – jednotlivců, domácností a firem. Rubriky osobních financí nejčastěji radí čtenářům s investicemi, informují o vývoji daní, možnostech spoření, sestavují hodnocení jednotlivých bank i jejich nabídek nebo pomáhají čtenářům zorientovat se na poli nabídek práce a novinek v oboru podnikání. Součástí mohou být i články o bydlení či nákupech.
Nejčastější rubriky v novinách s ekonomickou tematikou.
Makroekonomie - Evropská unie; Problematika hospodářských cyklů - Ekonomická krize, Inflace, Nezaměstnanost; Světové hospodářství, finanční i ostatní trhy, aj.
Mikroekonomie - Osobní finance: Investice, Banky, Daně, Spoření, úvěry a pojištění; Práce a podnikání; Bydlení, nákupy a další.
Problematika ekonomické fotografie v současné mediální praxi
Online zpravodajství
Problematiku ekonomické fotografie v praxi jsem se rozhodla zkoumat na příkladech z online zpravodajských portálů.
Bohužel jak vyplývá z nastíněné ekonomické teorie, není v ekonomické žurnalistice téměř vůbec využitelná řada fotografických žánrů. Například obrazová zpráva musí obsahovat odpovědi na otázky CO, KDO, KDY, KDE a JAK a to u většiny ekonomických veličin často nebývá jasně definované nebo konkrétně zachytitelné. V případě různých publicistických žánrů je situace ještě složitější, protože autor zde vyjadřuje svůj názor a pohled na věc. Jenže ekonomické teorie a problematika jsou natolik komplikované samy o sobě, že bez důkladnějšího vysvětlení nemůže být čtenářům jasné, na co autor naráží a co by chtěl světu publicistickým snímkem s ekonomickou tematikou ukázat.
Na rozdíl od tištěných médií mají online média obrovskou výhodu v neomezeném množství volného prostoru a také v možnosti velmi rychlého zveřejnění, aktualizace či úprav. Vlivem dostatku prostoru není důraz kladen tolik na kvalitu, ale je využíváno všech možností plynoucích z výhod kvantitativních. Každá zpráva zde má vlastní titulní fotografii a uvnitř textu několik dalších doplňujících snímků, případně celou fotogalerii. U ekonomicky zaměřených testů je však množství fotografií omezeno nejen specifickým a „nefotogenickým“ tématem, ale především všeobecnou složitostí pořizování skutečně zpravodajských ekonomických snímků. Nejčastěji jsou tedy využívány fotografie ilustrační, komponované nebo velmi konkrétně zacílené – na osoby, instituce, organizace, grafy a tabulky apod.
Na základě stručného průzkumu webu v oblasti ekonomické žurnalistiky, jsem vybrala několik zástupců, na jejichž podkladu jsem si vytvořila vlastní tematické i formální oddíly.
1. Idnes.cz
Rubriky Ekonomika a Finance (dílčí rubriky, které mohou být zařazeny pod ekonomickou tematiku: bydlení, cestování). Ekonomika obsahuje podrubriky domácí, zahraniční, podniky, doprava, Evropská unie; rubrika Finance zahrnuje témata investování, banky, spoření, úvěry, daně, právo, finanční rádce, kalkulačky, pojištění, penze a práce a podnikání.
2. Ihned.cz
Rubrika HN byznys obsahující podrubriky: zpravodajství, trhy a investice, podnikání a daně, osobní finance, (dále lidé, reality, analýzy, dataroom, byznys A-Z).
3. Aktuálně.centrum.cz
Hlavní rubrika Ekonomika, podrubriky: peníze, práce, nákupy, bydlení, doprava, byznys ve světě, podnikání, byznys a společnost, finance, (další můj bankéř, grafiky).
4. Profimedia fotobanka
Zvláštním typem médií, která jsem si před samotnou realizací procházela, byla fotobanka společnosti Profimedia. Zde jsem čerpala nejvíce inspirace. Jejich fotografické materiály s ekonomickou tematikou jsou rozčleněny do dvou skupin: Business (kariéra, neúspěch, týmová práce, úspěch) a Finance (investice, peníze). Všechny snímky v těchto rubrikách měly především ilustrativní charakter k běžnému využití bez omezení.
Uvedené rubriky ve většině případů korespondují s teoretickým rozdělením ekonomických oborů. I když každý ze zmíněných serverů má ekonomické rubriky různě pojmenované i rozčleněné, je možné najít stejné základní oblasti, mezi které se začleňují další dílčí témata. Zaštiťující rubrika Ekonomie nejčastěji obsahuje dílčí témata – zpravodajství (domácí, zahraniční), práce/podnikání, peníze/finance, banky/spoření/investice, daně, penze atd. Ovšem žádný ze zmíněných portálů v rubrikách zpravodajství nevyužíval skutečně zpravodajských fotografií – obrazové zprávy, agenturní aktuality nebo fotoreportáže.
V mediální praxi se u ekonomických témat tedy nejčastěji využívají pouze ilustrační fotografie, a to i jako titulní/úvodní fotografie pro článek i jako další doplňující snímky v textu. Proto jsem při výběru témat, objektů focení i při samotném fotografování vycházela z těchto poznatků. Zaměřila jsem se na vytvoření souboru fotografií vhodných pro internetové zpravodajství ekonomického zaměření. Moje snímky by měly být použitelné jako ilustrační a úvodní obrázky k článkům s ekonomickou/finanční tematikou.
Vzorem pro výběr vhodných témat snímků, konkrétních kompozičních postupů a obsahů mi byly obrazové materiály nejčastěji využívané výše zmíněnými portály nebo obrázky vyhledané pomocí klíčových slov.
Příklady:
Portál Idnes nejčastěji u ekonomických témat využívá různé komponované snímky bankovek, obvykle získané z fotobanky Profimedia. Klíčovým slovem pro tyto snímky byly peníze, ekonomika, finance nebo hospodářství, ale možností využití mají mnohem více.
(Obr. ...)
5. Postup práce, zdůvodnění způsobu zpracování
Vlastnímu fotografování tedy předcházely výše rozepsané fáze - promýšlení, vyhledávání a zjišťování informací. Abych měla přehled, jak to běžně chodí v praxi. Při samotné praktické realizaci jsem si práci rozdělila do dvou tematických celků - komponované fotografie v interiéru/ateliéru a ilustrační snímky v exteriéru – fotografie institucí, finančních společností aj.
Realizaci praktické části jsem se s přestávkami věnovala asi měsíc. Při focení interiérových kompozičních snímků jsem nebyla tolik omezena počasím, polohou focených objektů ani vlastním vytíženým programem. Naopak realizace všech exteriérových fotografií byla velmi závislá na počasí, na denní době a poloze slunce, na množství mraků atd. Všechny tyto prvky ovlivnily výslednou podobu snímků, většinou jsem se snažila na focení vybírat slunečné dny, kdy je mnohem více světla a fotografie jsou jasnější a barevnější. Ve výsledku jsem však zjistila, že úplně jasná obloha nemusí být tím nejlepším pozadím, jelikož některé slunečné fotografie s jemnými mráčky na obloze působily mnohem dynamičtěji.
Všechny fotografie byly pořízeny jednookou zrcadlovkou Nikon D90 s objektivem AF-S DX NIKKOR 18-105 mm VR. Ve všech případech jsem fotografovala v manuálním režimu s ručním nastavováním clony, závěrky i zaostřováním, pouze vyvážení bíle jsem většinou nechávala automaticky na přístroji.
1. Komponované/inscenované snímky (interiér)
Při focení inscenovaných snímků v interiéru/ateliéru jsem se zaměřila na téma peníze a inflace. Za pomocí rekvizit bankovek jsem se snažila zachytit podstatu problematiky inflace peněz a originálním způsobem ztvárnit ilustrační snímky bankovek různých měn.
Ve většině případů jsem využívala napodobeniny bankovek s označením „Neplatné“ nejen z důvodu zajištění zákonného postupu při pořizování kopií bankovek, ale také z finančních důvodů. Například fotografované bankovky hodnoty 500€ jsem neměla možnost si reálně opatřit v požadovaném množství. Také by nebylo možné pravé peníze využít pro inscenaci inflačních fotografií. I v případě použití tisícových bankovek české měny, jsem neměla dostupnou hotovost v takové výši, aby byl zamýšlený efekt jasný. Mince a bankovky s nižší hodnou jsou skutečná platidla, ostatní dražší platidla jsou pouze makety.
2. Ilustrační fotografie (exteriér)
U fotografií v exteriéru bylo největším problémem již zmíněné počasí a další povětrnostní podmínky. Na rozdíl od vcelku snadného focení v ateliéru byla tvorba venkovních snímků složitější. Např. při focení finančních institucí, jsem narazila na problém výběru místa focení. U konkrétních institucí je možné najít řadu různých poboček, které se od sebe liší velikostí, polohou, typem využívaného značení nebo vzhledem samotné budovy.
Např. u snímků Raiffeisen banky jsem v Olomouci narazila na tři různé pobočky, kdy každá měla úplně jiné světelné podmínky pro focení a také různě provedené značení. Vznikla tak série snímků kombinujících celek, polocelek a detail. Pokaždé zdůrazňující jinou charakteristiku instituce.
Ve výsledku jsem zjistila, že i když často výškové fotografie vypadají lépe a dynamičtěji, tak v praxi se jich využívá jen minimálně a je třeba snímky komponovat především na šířku. Další z problémů, se kterými jsem se během focení často setkala, byly nevhodné odrazy ve skle a přímý sluneční svit (př. Finanční úřad Olomouc). U fotografií budov je klasickým problémem sbíhání linií: „Jedním ze základních problémů fotografie architektury je sbíhání linií. Často můžete vidět fotografie, kde se budovy směrem vzhůru zužují. Budovy pak vypadají nepřirozeně.“ (Jiří Šebek, online).
Všechny vybrané snímky byly částečně upraveny v editoru Adobe Photoshop Lightroom. Především jsem se snažila zvýraznit požadované části fotografií a dosáhnout tak lepší názornosti, vyladit nedostatky způsobené nevhodným světlem, zaostřením atd.
6. „Sebehodnocení“
Především jsem zjistila, jak velmi obtížné je najít vhodné téma pro ekonomickou fotografii a jakým způsobem je možné směřovat ilustrační snímky v tomto oboru.
Jak jsem již uvedla výše, jedním z úskalí fotografování v exteriérech bylo počasí a nutnost podřídit další program právě venkovním podmínkám. Z tohoto důvodu je část snímků spíše tmavší, méně barevná a nevýraznější.
Celé toto téma by se do budoucna dalo rozpracovat, nejen směrem již naznačeným, ale například i hlubší sondou do ekonomického obrazového zpravodajství v užším smyslu – tedy jakým způsobem fotografovat reálné události, jaké jsou možnosti obrazové zprávy a agenturní aktuality v oblasti ekonomie atd. Dalším možným směrem rozšíření práce by mohly být série fotoreportáží na konkrétní témata – banky, pojišťovny, instituce, osobnosti, mince a bankovky a mnoho dalších.
7. Literatura
O konkurenčních projektech jsem se již zmiňovala v části 3. Zdroje a stav problematiky.
Literatura:
BARAN, L. Teorie novinářské fotografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971.
LÁBOVÁ, A. Základy fotožurnalistiky II: Úvod do teorie žurnalistické fotografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990.
MACKŮ, J. Mezinárodní fotografie. Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha: 1964.
ŠMOK, J. Skladba fotografického obrazu. Praha: SPN, 1986.
ŠMOK, J. Začněte fotografovat. Praha: SNTL, 1983.
Online:
http://www.jirisebek.cz/ostatni/sbihani-linii.html
Idnes
Ihned
Aktualne.centrum.cz
Profimedia.cz
UPmedia.cz
REALIZACE - praktická část
1. Komponované/inscenované snímky (interiér)
Snímky 1 – 12 a 14.
Téma:
- Peníze: 1 – 3
- Inflace: 4 – 14
2. Ilustrační fotografie (exteriér)
Snímky 13, 15-31
Téma:
- Inflace: 13
- Nákupy, nákupní centra: 15 - 16
- Bydlení: 17 - 20
- Bankovnictví: 21 – 27
- Instituce: 28 – 29
- Investice: 30 – 31
