Ilustrační fotografie pro žurnalistické texty s vědeckou tématikou

2.    Volba a specifikace tématu

Při hledání východiska z propojení fotografie a vědecké specializace jsem se nechala inspirovat částečně vlastní zkušeností z redakce Deníku. Málokdy jsem psala o věcech, které by vyžadovaly práci takzvaně „v terénu“ a s fotoaparátem. Buď jsem věděla o nějakých vhodných existujících fotografiích několika svých známých fotografů a stačilo jim tedy zavolat a požádat o autorské svolení k publikaci, nebo jsem využívala redakční databázi již použitých snímků a hledala vyhovující ilustrační fotky ke svým článkům. Pokud selhaly obě alternativy, nastal určitý problém. Některé typy fotografií prostě v databázi nebyly. Tak vznikl nápad doplnit redakční archiv o ilustrační fotky vhodné pro vědecké články.
Ve vědecké rubrice většiny internetových odnoží tištěných periodik i dalších zpravodajských serverů lze najít články z oborů jako paleontologie, archeologie, elektrotechnika, chemie, fyzika, lékařství, astronomie, klimatologie a jiné, tematický záběr projektu by byl tedy značně široký. Při specifikaci tématu jsem vycházela ze svých technických možností, co se týče prostředí, v němž jsem se rozhodla projekt realizovat. Rámec vědeckých oborů jsem proto zúžila na laboratorní chemii.

3.    Kontext a zamýšlený praktický přínos

Ilustrační fotografie pro potřeby žurnalistiky se dají za úplatu získat přímo od zpravodajských agentur. Například Česká tisková kancelář (ČTK) nabízí prostřednictvím své fotobanky fotografie vlastních pracovníků, nebo snímky převzaté z jiných světových agentur, s nimiž spolupracuje. V případě, že novinář píše článek z prostředí českého vědeckého působení, může se sám vydat pořídit fotky do terénu (archeologické vykopávky, výzkumná pracoviště apod.) nebo využít zmíněné agenturní zdroje. Jestliže přebírá článek o zahraničním dění z ČTK, má většinou k dispozici i související fotografie, případně si může dohledat vhodné ilustrační. Vše je zpoplatněno. Servery mají často jeden nebo více placených zdrojů, z nichž snímky čerpají. Tak například rubrika Zdraví na webových stránkách Deníku využívá kromě fotek ze svého archivu materiál agentur ČTK, Shutterstock a Profimedia. Novinky.cz nejčastěji užívají fotobanku agentury Profimedia, dále pak ČTK nebo Reuters. Server Technet. cz doplňuje články fotkami z Profimedia, Associated Press aj.
Mým záměrem je poskytnout výsledné fotografie redakci, v níž bych pracovala, s jediným požadavkem, že u publikované fotografie budu uvedena jako autor. Redakce by je začlenila do svého archivu a mohla je v budoucnu kdykoliv bez finanční zátěže využít.

4.    Inspirace a technické aspekty projektu

Při hledání první inspirace jsem postupovala jednoduše: do internetového vyhledávače v kategorii „Obrázky“ jsem zadala heslo „věda“. Pak jsem vybrala některé snímky, které splňovaly mé představy, a ty jsem si vytyčila jako cíl, jemuž bych se chtěla přiblížit.


Obrázky č. 1 a 2 nejsou příliš náročné na rekvizity a jejich tematické využití je hodně široké. Pro mne mají tu nevýhodu, že jsou focené pravděpodobně v ateliéru.

Obrázky č. 3, 4, 5 a 6 mohly být pořízeny rovněž v ateliéru nebo v přirozeném prostředí laboratoře, ale fotograf využil asistenty coby vědce.
Většina fotek, které jsem si vybrala jako předlohu, byly produktové nebo figurální fotografie, spousta z nich se zaměřila na detail. Tyto prvky pro mě představovaly výzvu, ale neměla jsem nijak přehnané ambice, s produktovou fotografií jsem totiž dosud neměla nejmenší zkušenost. Navíc jsem vycházela z omezených možností svého technického vybavení. K dispozici jsem měla fotoaparáty typu Nikon D70 a D90 a objektivy s ohniskovou vzdáleností 35, 50 a 70-200 mm.
Jak jsem již zmínila, při specifikaci tématu jsem se rozhodla zaměřit na chemii, a vzorové fotky svými parametry odpovídaly mým možnostem. Jako prostředí pro realizaci jsem si vybrala nově zrekonstruovanou a plně vybavenou chemickou laboratoř na gymnázium T. G. Masaryka v Ústí nad Orlicí, kde jsem maturovala.

5.    Ideový plán a postup

Abych lépe zhodnotila technické dispozice, z nichž budu moci vycházet, první návštěva laboratoře plnila účel fotodokumentace. Na základě nafoceného materiálu prostředí, vybavení a světelných podmínek jsem naplánovala další postup. Před další návštěvou jsem si ještě obyčejnou tužkou připravila zevrubné nákresy námětů, které jsem hodlala ztvárnit. Byly to převážně motivy inspirované ilustračními fotkami z internetu, odpovídající mým možnostem. Tyto skici jsem si vzala s sebou na focení, abych je využila jako pomocnou osnovu a vodítko.
Podle mých představ měly výsledné fotografie působit co nejprofesionálněji a mít jistou uměleckou úroveň. Zároveň jsem chtěla vybrané motivy ztvárnit spíše stylizovaně než maximálně autenticky.

6.    Průběh

Ze dvou asi čtyřhodinových návštěv chemické laboratoře vzniklo téměř čtyři sta snímků. První den jsem fotila sama bez asistence, druhý den jsem za pomoci asistenta fotila převážně figurální motivy, popřípadě přefocovala nevydařené objektové fotografie z předchozího dne.
Jak se dalo očekávat, některé náměty nebylo možné z různých důvodů nafotit, nejčastěji vinou nepříznivých světelných podmínek. Naopak několik nápadů se objevilo až během samotného focení. Realizace záměru neprobíhala tak, že bych se držela jednotné, předem stanovené linky. Mou prioritou bylo naplno využít potenciálu laboratoře a všech možností, které mi vybavení a vlastní rekvizity v podobě pláště, rukavic, ochranných brýlí a roušky poskytovaly.
Při postprodukci vybraných fotografií jsem pracovala v programech Nikon Capture NX2 a Adobe Photoshop CS5. Nejčastěji jsem prováděla korekci expozice, kvůli ne příliš vhodným světelným podmínkám byla většina fotek podexponovaná. Dále bylo nutné vyvážit bravy a upravit jejich teplotu, odstranit sbíhavost svislic a přidat na hodnotách kontrastu.

7.    Výsledek práce a vlastní hodnocení

Ze všech snímků jsem pro postprodukci vybrala třináct fotografií. U některých fotek, jako je „zátiší“ s baňkami  a odměrnými válci  a barevné zkumavky , se jedná o variaci jednoho motivu. Jednotný námět výrazného barevného detailu je společný pro zmíněné barevné zkumavky a trojici fotek s asistentem v roli vědeckého pracovníka.  Snímky, které určitým způsobem vybočují ze série, jsou nasvícená baňka, Petriho miska a průhled skrz molekulovou konstrukci uhlíku.  Fotka lahví s chemikáliemi a etiketami se značkou pro toxickou látku  pracuje se zažitým klišé symbolu lebky v oranžovém poli. Námět jsem vyfotila jednak proto, že se nabízel, a jednak z toho důvodu, že je to motiv, který by v redakčních archivech neměl chybět. Jiné kritérium, podle něhož by se fotografie daly rozdělit, je podle statického či dynamického obsahu. Přítomnost vědce vždy signalizuje určitý děj, ať už je to přelévání kapaliny z baňky do zkumavky, nebo výběr chemikálie z regálu.
Dosáhnout vysoce profesionální úrovně některých vzorových internetových fotografií se mi nepodařilo, vzhledem k omezenému technickému vybavení a zkušenostem stále spíše na laické úrovni jsem to ani neočekávala. V rámci svých možností jsem ale s fotografiemi spokojena a myslím si, že se svými současnými schopnostmi bych o mnoho lepšího výsledku ani nedocílila. Rezervy si samozřejmě uvědomuji, je to však otázka další praxe a mnoha set, ne-li tisíc vyfocených snímků.
Nejvíce mě bavila práce s chemikáliemi z laboratorního inventáře. Během druhé návštěvy ve třídě probíhala chemická praktika, mohla jsem tak využít pomoc studentů při namíchání výrazných barev ve zkumavkách a baňkách.  I přes vyvážení barev a úpravu barevné teploty odpovídá barevná sytost chemikálií skutečnosti.
Pochopitelně jsem během focení narážela na řadu začátečnických chyb způsobených malou zkušeností s tímto typem fotografie. Až při načtení první série snímků do počítače jsem například zjistila, jak moc jsou na skleněných nádobách vidět otisky prstů. Musela jsem tedy během každého dalšího aranžmá chemického skla nádobky pečlivě leštit. Jiný problém nastal se sice barevně výraznou, ale nedostatečně čirou kapalinou v baňce.  Až improvizované nasvícení pomocí LED svítilny vytvořilo požadovaný efekt.
Určitým měřítkem při posuzování výsledku mi byly fotografie v kategorii Věda na serveru Fotobanka.cz. Některé působí skutečně profesionálně, o jiných si troufám tvrdit, že jsou srovnatelné s mými. Autoři si účtují za jednorázové nevýhradní použití od jednoho tisíce korun výš.

Obrázky č. 5 a 6 námětově odpovídají produktovým snímkům z mé vlastní kolekce. Pracují rovněž s výraznými barevnými kontrasty a bílým pozadím, které navozuje dojem sterility jako znak vědeckého prostředí.

Obrázky č. 7 a 8 korespondují s mými snímky asistenta v roli vědeckého pracovníka. Co se mi však na fotografiích z fotobanky nelíbí, je plně autentické prostředí. V porovnání s „čistějšími“ vzorovými snímky ze čtvrté kapitoly působí poněkud rušivě. Myslím, že při takovém typu focení platí rčení „méně je více“ a podstatnější je pracovat spíš s určitou symbolikou předmětů jako zkumavky nebo mikroskop, které samy o sobě odkazují na vědu. Prostředí ve studených „sterilních“ barvách, jako je bílá nebo světlé odstíny modré, navodí atmosféru sterility a „vědeckosti“ lépe, než pozadí s autentickými policemi přeplněnými nástroji a sklem.
Podle mého názoru jsou navíc fotky z fotobanky vhodné k článkům, které se přímo týkají zobrazeného procesu, lidí nebo prostředí. Snímky jsou totiž natolik konkrétní, že jejich ilustrační využití je značně omezené. Zejména pro umístění do fotobanky a následné ilustrativní využití shledávám výše uvedené inspirační snímky, popřípadě mé vlastní fotografie, jako vhodnější.

8.    Ukázka využití v praxi

Abych demonstrovala použitelnost svých fotografií, vybrala jsem na internetu některé již existující články z vědeckých sekcí. Jedná se buď o populárně-vědecké texty, nebo o zprávy o dění z vědeckých kruhů. Vytvořila jsem printscreeny části článků, v nichž se nacházela originální ilustrační fotka, a v obrázkovém editoru jsem tuto část nahradila vhodným snímkem z vlastní kolekce.

Na obrázku č. 9 se v obou případech shoduje charakter námětu. U obrázku č. 10 byl zachován symbol, jeho ztvárnění se liší. U zbylých třech dvojic byl polocelek s vědcem nahrazen detailem v podobě objektu-symbolu odkazujícího na vědu.

9.    Závěr

Tento projekt představuje ukázku z procesu tvorby ilustračních fotografií k článkům s vědeckou tématikou. Pokud k tomu budu mít příležitost, ráda bych nabídla svému budoucímu zaměstnavateli výsledné snímky pro začlenění do redakční databáze. Uvažuji rovněž o vložení snímků do portálu Fotobanka.cz. Také doufám, že se mi podařilo dokázat své schopnosti vytvořit ilustrační fotografie určitého typu, které by svými parametry vyhovovaly nárokům dnešní populárně-vědecké žurnalistiky.