1.Cíl práce
Snad každý má nějakou oblíbenou hudbu. I ti, kterých se zeptáte, co poslouchají, a oni odpoví všechno, nebo rádio, mají nějakou oblíbenou skladbu. Mají něco, u čeho se pousmějí, zabroukají refrén. Něco, u čeho nevědomky otočí knoflíkem s hlasitostí směrem doprava. Mě uhranul rock’n’roll, punkrock a podobné hudební směry, stejně tak názory a postoje subkultury s touto hudbou spojené. Energie, syrovost, přátelství, sounáležitost, jasně vyhraněné postoje proti rasismu, xenofobii a všem druhům diskriminace jak lidí, tak zvířat, princip diy – tedy vyrob si sám – nahrávání prvních demosnímků na koleni někde v kamarádově garáži na mikrofon za pár korun. Nahrávky, které možná praskají nedokonalostí, ale na druhou stranu z nich srší nadšení a zápal.
Už nějaký ten rok objíždím festivaly, koncerty, kluby i zapadlé sokolovny za kdejakou vesnickou hospůdkou. Měl jsem tu čest křižovat s různými skupinami Českou republiku na turnéch z pozice tzv. bedňáka (technika s aparaturou) a prodavače a dostal se i do zákulisí mnoha klubů. Ve svém projektu jsem se domluvil se třemi pražskými skupinami a nafotil s nimi sérii snímků, ukazující jejich zkušebny a zázemí. Když se řekne zkušebna, leckdo si představí moderní nahrávací studio někde v centru, ale z vlastní zkušenosti vím, že místa, kde vzniká hudba, která baví posluchače na koncertech, už tak veselá nebývají. Jedná se většinou o vybydlené kancelářské budovy na periferii, vlhké sklepy, místnosti menší než lecjaký obývací pokoj, které kvůli úspoře za nájem sdílí najednou dvě-tři skupiny a střídají se po dnech v týdnu. Často v nich kvůli množství aparatury není prakticky k hnutí. V tomto projektu jsem se zaměřil jak na prostory samotných zkušeben, tak na jejich přilehlé okolí. Velká část projektu – zhruba třetina, bude dále věnována nově zařizované zkušebně a společenské místnosti, kterou připravujeme se skupinou přátel na společné jamování. Fotografie byly pořizovány na fotoaparát Nikon D3200 s objektivem Nikon 18-55mm f/3,5-5,6G AF-P DX VR, vhodným ke snímání menších prostor a dále jsem si vypomáhal skládacím ohebným stativem ROLLEI MONKEY POD. Snímky jsou foceny na velkokapacitní obrazový formát .NEF a převedeny do běžnějšího formátu .jpeg, snímky jsou po poradě s vedoucím tohoto projektu, ing. Petrem Zatloukalem předkládány bez následné postprodukční činnosti, čistě tak, jak byly vyfoceny. Tento projekt navazuje na dvousemestrální kurz fotografie u Ing. Petra Zatloukala a dále kulturní specializaci v rámci oboru Žurnalistika. Obě absolvovaná zaměření – jak tématické, tak technické, mi poskytly zajímavou praxi, nové zkušenosti a co se týče fotografování i technické dovednosti.
2.Zdůvodnění volby tématu
Proč jsem si zvolil toto téma? Především ze zvědavosti. Chtěl jsem nahlédnout pod pokličku hudební produkce, zjistit, kde a jak vzniká hudba, kterou mám rád. Zjistit, jak probíhají zkoušky, jak mezi sebou členové skupin při zkouškách komunikují, kde se rodí nové nápady, melodie a texty, do jaké míry funguje improvizace a do jaké zase předem připravené nápady. Byl jsem překvapený, když jsem zjistil, že přístup k výše zmíněným činnostem má každá kapela jiný. Jedna vymýšlí texty za pochodu takřka na poslední chvíli při poslední zkoušce před vystoupením (Twisted Rod), druhá stráví psaním a přepisováním textu jedné skladby klidně i měsíc (The Fialky). Třetí zase dbá na hudební invenci a snaží se svoji tvorbu posouvat neustále dál, nezabředávat do žánrových klišé a hledat nové přístupy a fúze (Queens of Everything). Jako dlouholetý hudební fanoušek a hráč na klavír jsem chtěl také začít s něčím vlastním novým a podařilo se mi najít skupinu podobně smýšlejícíh přátel, kteří chtějí po dlouhých letech pasivního přijímání hudby začít tvořit něco vlastního, nic světoborného, spíš jen tak pro zábavu a pro ten pocit, když nástroje najednou zní jak mají, všichni jsou na stejné vlně a dobře se baví. O tom, jak se staví prostor pro naplnění našich hudebních experimentů, bych se s vámi chtěl podělit v druhé části tohoto projektu.
3.Zdroje/stav problematiky
Co se týče zdrojů, nechal jsem se volně inspirovat fotografickými publikacemi, které zobrazují momentky a dokumentární snímky ze života slavných osobností hudebního a filmového světa – například sérií Movie Icons vydavatelství Taschen, která věnovala jeden díl této série fotografiím ze života hudebníka a ikoně rock’n’rollu Elvisi Presleymu. Cyklus, zobrazující zkušebny hudebníků v České republice, jsem nikde nenalezl a jedná se o můj originální námět. Lehkou inspirací mi také byly články, věnované pozadí modelingové fotografie a návodům, jak správně fotit lidské tělo. Nápad na námět k projektu vychází z tzv.”Filmů o filmu”, snímků, zobrazujících pozadí natáčení nějakého filmu. Přemýšlel jsem, jak by se tento princip dal aplikovat na mou technickou a tematickou specializaci a nakonec mě napadlo fotit místa, kde vzniká hudba. Zajímavou sondu do života hudebníků mi také poskytla kniha Jiřího Pilky Kudy chodí hudba.
4.Postup práce + zdůvodnění způsobu zpracování
Nejprve jsem obeslal s žádostí o účast v projektu šest skupin, jejíž členy znám. Příhlásily se mi tři skupiny a mě tedy nezbývalo než čekat, až budou mít zkoušku a chvíli času, který by mi mohli před, nebo v průběhu zkoušky věnovat. Nakonec jsem vše nafotil v časovém horizontu měsíce a půl - od března do dubna 2017. Zkoušky probíhaly obvykle jednou za dva týdny. Kromě toho jsem fotil průběh první etapy zabydlování a rekonstrukce nebytových prostor ve Vršovicích, které se skupinou přátel přetváříme na zkušebnu. Dohromady jsem vyfotil okolo 200 snímků okolí zkušeben, zkušeben, detailů nástrojů a přístrojů, jejich počet jsem později zúžil na čtyřicet snímků. Ty jsem přinesl ke konzultaci vedoucímu tohoto projektu Ing. Petru Zatloukalovi (tímto mu také děkuji za čas a ochotu se se mnou sejít), který mi pomohl s výběrem vhodných finálních snímků. Fotografie jsou foceny v podvečerních a večerních hodinách, kdy měli členové skupin čas po práci na zkoušku. Na výběr jsem měl mezi objektivy Nikon 18-105mm f/3,5-5,6G ED VR AF-S DXa Nikon 18-55mm f/3,5-5,6G AF-P DX VR, nakonec jsem se rozhodl pro kratší objektiv 18-55, který byl vhodnější pro focení interiérů. Delší objektiv – 18-105 se mi naopak v praxi osvědčil při focení koncertů a festivalů z větší vzdálenosti při zhoršeném přístupu k podiu. Fotografie jsou ostřeny manuálně, snímány podle aktuální potřeby a nápadu, dále byly při focení většinou použity poloautomatické programy. Ze čtyřiceti předfinálních jsem vybral dvacetšest konečných fotografií, dalo by se říct minicyklů, zobrazujících vždy okolí zkušebny, zkušebnu, zkušebnu s nějakým členem skupiny na snímku a detail nástroje nebo přístroje. U skupin Queens of Everything a The Fialky se jedná o detaily tzv. basové hlavy, jak jim hudebníci říkají, nebo oficiálně “Celolampové basové zesilovače”, u Queens of Everything je tento přístroj zajímavý potahem z materiálů, připomínajících zebří srst, u skupiny The Fialky pak stavem opotřebení, na kterém je vidět, že skupina vystupuje často a aparáty dostávají při koncertech a přesunech četné oděrky a získávají správnou patinu. Na fotografii ze zkušebny Twisted Rod pak bubeník Ondřej Vrátný ukazuje zlomenou kličku k bicím, která se dá těžko sehnat samostatně, tak mu nezbývalo, než aby ji svépomocí svařil. I tak může vypadat povolání muzikanta, tedy aspoň když má šikovné ruce.
5.Ideový plán
V Čechách je jen málo hudebníků, kteří můžou říct, že je hudba živí, a co se týče rock’n’rollu a punkrocku, najdete jich jako šafránu. Zkoušky se tak většinou odehrávají večer po pracovní době a i samotné fotografie jsou s ohledem na čas, kdy vznikaly, tmavší. Myslím si však, že o to více se tmavé fotky zkušeben hodí do kontrastu s hudbou a poselstvím, které v nich vznikají.
Pro tento projekt jsem záměrně oslovil skupiny, které mají základ v rock’n’rollu a punkrocku, ale svoji hudbu ozvláštňují něčím novým. Jedinou výjimku tvoří série fotografií z nově vznikající zkušebny v prostorách bývalé telekomunikační centrály O2 v pražských Vršovicích, kterou dáváme poslední měsíc a půl dohromady se skupinou kamarádů a zatím v ní nikdo nezkouší. Do léta však máme v plánu proměnit ji v plnohodnotný prostor, nabízející zázemí jak nám, tak našim přátelům, aby si přišli zajamovat jak na klasické hudební nástroje – kytara, bicí, basová kytara, tak i na řadu digitálních a analogových nástrojů, určených primárně ke tvorbě elektronické hudby. Na fotografiích je kromě řady samplerů, efektů, kláves a dalších nástrojů vidět práce na odhlučnění prostor, postupný vývoj naší rekonstrukce a zabydlování.
Na následujících stránkách Vám chci představit jednotlivé skupiny a jejich zkušebny.
Velkou inspirací pro tento projekt mi byla práce fotografa Vojtěcha Floriána, fotícího většinu pražských rock’n’rollových, punkrockových a hardcoreových koncertů, dvorního fotografa letního hudebního festivalu Mighty Sounds a koncertů, které promotéři z Mighty Sounds Agency pořádají v průběhu roku.
V projektu se objeví vždy pět až šest fotografií každé ze tří zkušeben a dále rozsáhlejší cyklus deseti fotografií, mapujících prozatímní vývoj stavby našeho společného projektu. Ve výsledku se tedy jedná 26 fotografií, ukazujících okolí, zkušebny, kapely a stavbu/rekonstrukci zkušebny.
Představované kapely:
I. Twisted Rod – Areál Tomos a.s., Praha - Michle
První představovanou formací je vršovické trio Twisted Rod. Twisted rod hrají rock’n’roll a rockabilly ve stylu padesátých let se silným vlivem delta blues a blue grassu. Jedná se o jednu z mála tuzemských skupin, která produkuje autentickou hudbu z tohoto období. Za mikrofonem a kytarou stojí kytarový mág Filip Nesvadba, frontman dalšího hudebně příbuzného projektu The High Steppers, spojujícího hudebníky z Čech, Rakouska a Chorvatska. Za bicími sedí Ondřej Vrátný a na kontrabas slapuje Petr Speedy Novák, vystupující mimo působení v Twisted Rod i jako kontrabasista v souboru cimbálové muziky. Slapování je jedním z charakteristických znaků rock’n’rollu – jedná se o druh perkusivní hry na basovou kytaru/kontrabas, při kterém hudebník prudce rozkmitává a zastavuje struny, takzvaně slapuje - z anglického slap = facka. Twisted Rod slaví se svojí hudbou úspěch, čtyři roky nazpět je pod svá křídla přijalo londýnské vydavatelství Rythm Bomb Record, zastupující nejlepší evropské rockabilly formace. Poslední dvě alba - Bring it on home a Boozin’n’Boppin, vznikala v německém studiu Rythm Bomb Records a díky možnosti hraní na všemožných evropských festivalech a promotérské činnosti spojené s tímto proslulým rockabilly vydavatelstvím, slaví skupina úspěchy i za hranicemi.
Zkušebnu Twisted Rod najdete ve vybydlené skladové zóně v Michli. Kromě budovy se zkušebnami je na všech ostatních vyvěšená velká plachta s nápisem „K pronájmu“. U vstupu do areálu vás přivítá halda suti a odpadu, použitá injekční stříkačka na sloupku hlavní brány, rozbité palety a auto s vymlácenými okny, určené nejspíš k odtahu na vrakoviště. Naproti vchodu do zkušebny je vidět rozpadlá ruina bývalého skladu zarostlá v křovinách. Samotná zkušebna je malá místnost v první patře o výměře 5x5 metrů, zaskládaná aparaturou tří zde zkoušejících kapel. Na fotografiích skupina při zkoušení skladeb k nově připravovanému albu. Skupina zpívá výhradně anglicky.
Fotografie č.1:
Vchod do areálu Tomos a.s., za stromy prosvítají skladové a kancelářské budovy k pronájmu.
Fotografie č.2:
Příchod k budově se zkušebnami. Rozsvícené okno zkušebny v prvním patří skupině Twisted Rod. V levé části snímku rozpadlá budova bývalého skladu.
Fotografie č.3:
Detail: Bubeník Ondřej Vrátný ukazuje svařenou kličku k bicí soupravě.
Fotografie č.4:
Skupina rozmisťuje nástroje před zkouškou. Je vidět, jak je místnost zaplněná nástroji.
Fotografie č. 5:
Miniaturní mixážní pult používaný k vyrovnání hlasitostí nástrojů a lepšímu vzájemnému poslechu při hraní.
II. Queens of Everything – Koněvova ulice – Praha 6, Žižkov
Queens of Everything, tedy v překladu z angličtiny „královny všeho“ si svůj název vybraly perfektně. Hudba „Královen“ je těžko popsatelná všehochuť mnoha žánrů. Tradiční rock’n’roll obohacují o prvky z punkrocku, ska a reagge, ale i folku a metalu. Sedm muzikantů ve složení elektrická kytara, bicí, kontrabas a dechová sekce – altový saxofon, barytonový saxofon a dva trombony hrají veselou a energickou hudbu, se kterou už devět let objíždějí několikrát do měsíce kluby po celé republice i většinu velkých hudebních festivalů. „Královny“ jsou složené z bývalých členů skupin Flaming Cocks – rock’n’roll/punkrock, Bad Tones – rock’n’roll a 2v1 – ska/reagge, smíchání hudebníků, hrajících původně odlišnou hudbu, dává skupině Queens of Everything jejich nezaměnitelný zvuk a styl. Jejich zkušebna se nachází ve sklepě pod Žižkovskou Koněvovou ulicí, jednou z nejrušnějších ulic Prahy. Než sejdete do podzemí, musíte projít oprýskaným domem před rekonstrukcí do betonového atria. Ač se jedná o největší prostor, který jsem fotil, naskládat do něj sedm muzikantů tak, aby se všichni vešli a nerušili se při hraní navzájem, je prý docela umění.
Fotografie č.6:
Atrium vnitrobloku domů v Koněvově ulici. V levém rohu vstup do sklepních prostor s zkušebnou, v horní části snímku rozpadlá fasáda domu určená k rekonstrukci.
Fotografie č.7:
Vstup do sklepní chodby. V levé části, pokryté kobercem, se nachází odhlučněná místnost určená k nahrávání. Napravo vstup do zkušebny Queens of Everything. V pozadí rozbité činely určené k vyhození. V pravém dolním rohu část reklamního poutače k poslední desce skupiny, který vozí na koncerty.
Fotografie č.8:
Kontrabasista Adam „Gegen“ Schiller ukazuje chloubu skupiny – malé nahrávací centrum. Skupina většinu skladeb tvoří sama od nahrávky přes studiové úpravy, tzv mastering až po finální verzi skladby. V současné době pracují na nové desce, která by měla vyjít začátkem léta a na tvorbě videoklipu k pilotní skladbě nové desky.
Fotografie č.9:
Celkový pohled na zkušebnu, v popředí je vidět neustále běžící vysoušeč vzduchu. Bez něj by se ve vlhkých sklepních prostorech dřevěné nástroje jako kontrabas zkroutily vlhkostí a dechové nástroje zkorodovaly.
Fotografie č.10:
Tzv. Basová hlava – celolampový basový zesilovač – potažený imitací zebří srsti.
III. The Fialky – Čechurova ulice - Praha -9, Horní Počernice
Moji sousedé a přátelé z Horních Počernic. Periferie Prahy, na které si ani nepřipadáte, že jste ve městě. Všude zeleň, rodinné domky jen tu a tam střídají osamělé bloky panelových domů. A přece je člověk do půl hodiny v centru. Ideální místo pro garážovou zkušebnu – s vhodným odhlučněním máte komfort domácího prostředí bez stížností sousedů, odstavnou plochu k parkování kapelní dodávky hned před domem i zázemí v domě skýtající toaletu, koupelnu a kuchyni, případně místa k přespání, když se zkouška protáhne do pozdních večerních hodin. The Fialky oslavily loni patnáct let na scéně. Mají za sebou sedm desek a vinylů, pořádají hudební festivaly, jako promotéři vozí do Čech zajímavé zahraniční skupiny, jejich promotérská činnost je v Praze pevně spjatá s kluby Storm (bývalý Matrix na Tachovském náměstí) a Modrá vopice . Čtyřčlenná formace postavila svou hudbu na punkrock ve stylu 77, což je britský hudební směr osmdesátých let, inspirovaný skupinami jako The Clash, Ramones, 999 nebo Sham 69. Jejich jednoduchá, úderná a veselá hudba s českými texty si za ty roky hraní našla v Čechách široké pole fanoušků, vyprodávají však i kluby na Slovensku a v Polsku. Složení: bicí a hlavní zpěv „Tomáš Tommy Calda, kytary a doprovodné vokály Marian Kudla a Marcel „Green“ Janeček, baskytara Ota Černohus. Skupina zkouší v domku na zahradě rodinného domu patřícího rodině bubeníka Tomáše. Kapela má v Čechách málo časté spojení hlavního zpěvu a bicích, ikdyž pamětníci si určitě vzpomenou na zpívajícího bubeníka Víťu Vávru a mladší generace pak na Milana Cajse z Tata Bojs nebo Davida Kollera. Kapela je oblíbená i v Olomouci, kde každoročně vyprodává klub S-Cube v rámci zastávky vánočního punkrockového festivalu X-mass punkrock riot. Dva roky zpátky jsem s nimi měl možnost absolvovat tento třídenní festival jako fotograf a musím uznat, že je to opravdu vyčerpávající záležitost. Tři dny, tři zastávky – Praha (klub Storm), Olomouc (klub S-Cube), Brno (klub Favál), sedm kapel a přespávání po kolejích a bytech kamarádů a známých z hudební scény.
Fotografie č.11:
Příchod k rodinnému domu v Čechurově ulici.
Fotografie č.12:
Zkušebna v zahradním domku vedle bazénu.
Fotografie č.13:
Bicí souprava s naštípnutým činelem.
Fotografie č.14:
Baskytarysta Ota spí opřený o obal kytary.
Fotografie č.15:
Detail tzv.“basové hlavy”.
IV. Zkušebna v prostorách objektu Kytary.cz ve Vršovicích – Praha 10
Kritéria byla jasně domluvená – minimálně dva pokoje, neomezený přístup do objektu, koupelna a toaleta v patře, benevolentní správce, možnost být hluční dlouho do noci. Po více než ročním hledání se na nás usmálo štěstí. Kamarád našel k pronájmu bývalou kancelář v budově telekomunikačního úřadu a rozvodny O2 ve Vršovicích, jen co by fotbalový fanoušek kamenem dohodil daleko od stadionu Bohemians 1905. Dva pokoje, malá chodba, silné protihlukové dveře, ve čtvrtém patře s nákladním výtahem. V okolních patrech vytvářejí podnájemníci podobné projekty, navzájem si nevadíme, vyměnujeme si postupně zkušenosti jak postupovat s odhlučněním, jak zařídit, aby zněl zvuk čistě a nástroje se při hře navzájem nerušily. Zkrátka tu všichni začínáme od píky. V deseti kamarádech jsme se domluvili. Skládáme se společně na nájem a nezbytnosti potřebné pro zařízení dvou místností, ze kterých bychom chtěli do léta vytvořit malou zkušebnu a z druhé, větší místnosti pak místo pro setkávání kamarádů muzikantů, malý bar, knihovnu a místo na občasné přespání. Každý z nás má trošku jiné hudební preference a cítění co se žánrů týče. Každý z nás hraje, nebo se učí hrát na něco nového. Například Čecho-Američan Brian, původem z Pensylvanie, dlouholetý zpěvák a hráč na mandolinu v country-rock’n’rollové skupině The Moonshine Howlers (která se v prosinci rozpadla kvůli osobním neshodám), v osobním životě učitel angličtiny, chodí do zkušebny produkovat elektronickou hudbu na pomezí ambientu, trip hopu a drum and bassu. Zdeněk, fanoušek do všemožných přístrojů na tvorbu elektonické hudby, zase do prostoru pořídil bicí soupravu a učí se rockové rytmické sestavy a přechody. Další z přátel, Ondřej, hudební antitalent, se učí na basovou kytaru. Adam, kontrabasista, přinesl zaprášenou tahací harmoniku Delicia po dědečkovi a zkouší, co všechno se s ní dá zahrát. Zkrátka si v tomto prostoru začínáme plnit naše hudební sny, které bychom nemohli nikde jinde realizovat kvůli hluku.
Fotografie č.16:
Vstup do objektu přes zadní nákladovou rampu.
Fotografie č.17:
Průchod přes mříže do prvního patra. Budova je vybavena vícečetnou ochranou proti krádežím. Po odemknutí hlavních dveří do budovy je nutné otevřít v každém patře mříže, dále pak dveře od schodů do chodby k našim prostorám a nakonec ještě bezpečnostní dveře přímo do pronajatých místností. Ovládání výtahu vyžaduje použití speciálního klíče.
Fotografie č.18:
Druhý víkend po pronajmutí. Pokládání koberce, první prostorové úpravy.
Fotografie č.19:
Vrtání polic pro uložení drobné elektroniky a nástrojů.
Fotografie č.20:
Čerstvě položený koberec ve vedlejší místnosti, stačí chvíle a novota se ztrácí pod nánosy pracovního nepořádku.
Fotografie č. 21:
První zvuková zkouška. V pozadí zatím rozložená bicí souprava. Rozložený barový stolek určený pod gramofony.
Fotografie č. 22:
Čtvrtý víkend po pronajmutí. Improvizované zabednění okna molitanem pro lepší zvukovou izolaci.
Fotografie č. 23:
Položení prvních prvků zvukové izolace do zkušební místnosti – akustická pěna, proložky z plat od vajec, molitany pohlcující basové vibrace. První zkouška zvuku, první jam – bicí, basová kytara, sampler a syntetyzátor propojené přes mixážní pult.
Fotografie č.24:
Nepořádek, vysavač, vrtačka, klávesy, syntetizátory a další nástroje na hromadě v rohu. I tak to může vypadat, když je rekonstrukce v plném proudu.
Fotografie č.25:
Detail hi-hat činelu, tzv. hajtky.
Fotografie č. 26:
Vnější pohled na budovu.
6.Sebehodnocení
Projekt bych zhodnotil jako náročný na domluvu a přípravu. U všech skupin se mi stávalo, že domluvená schůzka byla odsouvána z důvodu nedostatku časových možností už od zimy. Nesnažil jsem se fotit líbivé snímky skupin z koncertů ani rozjásané publikum, ale místa, kde hudba vzniká, a to se mi myslím v zásadě podařilo. Největší kámen úrazu celého projektu byl pro mě světlo a počasí. Snímky vznikaly ve večerních a podvečerních hodinách v prostorách se špatným osvětlením v období mezi zimou a jarem. Bohužel jsem byl při realizaci tohoto projektu limitován časovými možnostmi členů skupin, které, jak už jsem popsal výše, byly z důvodu pozdních zkoušek po práci dost omezené. Abych vyrovnal špatné osvětlení prostor, zkoušel jsem fotit s bleskem, ale použití blesku pro zlepšení světelnosti snímků ve výsledku působilo umělým dojmem – nerovnoměrné osvětlení snímky spíše zkreslovalo. Ani pokusné využití externího blesku Metz nepřineslo valné výsledky. Proto jsou fotografie foceny bez blesku. I přes zádrhely a zdlouhavou domluvu jsem s projektem vcelku spokojen a myslím, že rozšířil mé obzory, alespoň co se fotografování a improvizace týče.
7.Zdroje:
ANG, Tom. Digitální fotografie pro pokročilé. V Praze: Slovart, 2004. ISBN 80-7209-563-3.
ANG, Tom. Průvodce digitálního fotografa. V Praze: Knižní klub, 2003. ISBN 80-242-1062-2.
DUNCAN, Paul, ed. Presley. Köln: Taschen, c2010. Movie icons. ISBN 978-80-7391-419-6.
MYŠKA, Miroslav. 333 tipů a triků pro digitální fotografie. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2014. ISBN 978-80-251-4308-7.
NEFF, Ondřej. Tajná kniha o digitální fotografii. Aktualiz. 4. vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0220-3.
PILKA, Jiří. Kudy chodí hudba: (o nevšedních věcech hudebního zákulisí). Praha: Albatros, 1980. Objektiv (Albatros).