Vojtěch Gawlas 
Cíl práce
Hlavním cílem tohoto projektu bylo vytvoření souhrnné kolekce fotografií o Mistrovství České republiky v disciplíně SkyRace, která se řadí pod relativně nový sport avšak s bohatou historií, skyrunning. Snahou bylo vytvoření fotoreportáže z celého tohoto závodu, který je otevřeným mistrostvím republiky pro všechny běžce, a tak se každoročně pyšní větší a větší účastí. Ve fotoreportáži jsem se snažil zachytit souboj elitních závodníků o titul mistra a mistryně ČR na této trati. Tímto projektem jsem se snažil zachytit průběh celého tohoto závodu i jednotlivých okamžiků na trati, a zároveň představit tento sport jako celek.
Volba, důležitost a atraktivita tématu
Sám se horskému běhu věnuji od devatenácti let. Tehdy jsem jako první svůj velký závod běžel nejmasovější ultratrail (od vzdálenosti maratonu a víc v terénu) v České republice, Beskydskou Sedmičku – B7. Po začátku studia žurnalistiky jsem se začal zabývat nejen psanou sportovní reportáží, ale také fotoreportáží z jednotlivých závodů, které jsem pro svou délku či náročnost, neběžel. Nejvíce jsem si proto oblíbil závody v horách od vzdálenosti 20 kilometrů dál. Nafotil jsem desítky trialových a horských závodů v tuzemsku a po třech ročnících mistrovství ČR ve SkyMaratonu, což je druhá disciplína skyrunningu, jsem letos na mistroství ČR ve SkyRace neběžel a věnoval se zachycení průběhu závodu a jeho momentů.
Osobně jsem se focení (a zároveň psaní) pro internetová média začal věnovat po nástupu na vysokou školu. S internetovým médiem SvětBěhu.cz tedy spolupracuji čtyři roky a mám za sebou přes tři desítky odfoceným závodů a projektů. Nejčastěji fotím mistroství republiky ve SkyMaratonu (Perun SkyMaraton) a mistrovství ČR v horském maratonu dvojic (Beskydská sedmička). Kromě sportovního reportážního focení se věnuji také focení přírody, lidí a produktů. Tato dlouhodobá zkušenost mi pomohla i v tomto projektu.
SkyRunning jako extrémní sport v přírodě je definován jako horský běh, během kterého se překonává nadmořská výška minimálně 2000 metrů, stoupání dosahuje alespoň 30 % a náročnost nepřesahuje druhého stupně horolezecké klasifikace obtížnosti. Protože Česká republika nemá vrcholy dosahující nadmořské výšky 2000 metrů, je nám pro pořádání mistroství republiky udělena výjimka. Za vznikem skyrunningu stojí italský alpinista Marino Giacometti, který vynikal svou rychlostí v horách. Vylezl na dvě osmitisícovky a byl držitelem několika rekordů ve výstupech na vrcholy v Himalájích, Alpách či Andách. Jeho motto „rychle a nalehko“ se ujalo a spolu s Holanďankou Lauri van Houtenovou zorganizovali první závod na druhý nejvyšší vrchol Evropy, Monte Rosu (1992). V následných letech skyrunning získal první velké sponzory a začaly se organizovat první závody s mezinárodní účastí běžců (většinou z Alpských zemí). V dnešní době je skyrunning stále progresivní sport zahrnující celkově čtyři disciplíny od extrémně krátký, zato velmi prudkých závodů (Vertical kilometer – tisíc vystoupaných metrů v maximální délce 5 km) do extrémně dlouhé závodu (UltraSky – od 50 km do 170 km). Dalšími typy skyrunningových závodů jsou: SkyRace – od 20 do 35 kilometrů – a SkyMarathon – od 35 do 50 kilometrů.
Původně mým záměrem bylo vytvořil sérií fotek z mistroství ČR ve skyrunningu v disciplíně SkyMaraton – Perun SkyMaraton – které se každoročně koná v mém rodném Třinci. Z důvodu termínu jsem si však pro svůj projekt musel vybral o měsíc dříve konaný Ještěd SkyRace, jakožto náhradu za Perun SkyMaraton.
Historie Ještědu SkyRace sahá do roku 2015, kdy se tento závod běžel ve své původní 24,5kilometrové variantě. Od tohoto ročníku se tento podnik mohl pyšnit oficiálním statusem mistrovství ČR ve skyrunningové disciplíně SkyRace. Za průběh čtyř let se trasa vyvinula do parametrů 26 kilometrů a 1700 metrů pozitivního i negativního převýšení. Elitní závodníci tuto trať letos zvládli za dvě a čtvrt hodiny.
Zdroje a stav problematiky
Fotografů věnující se horským běhům je v České republice málo. Z dostupných zdrojů není v ČR žádný fotograf, který by se v tomto odvětví uživil jako profesionál. Mezi nejaktivnější fotografy patří Lukáš Budínský, Jakub Stryk či Lukáš Podolák, všichni fotící pro sportshots.cz (česká sportovní foto agentura). Z osobní praxe více než tři desítek odfocených závodů jsem věděl, jak mám při práci postupovat a jak se na trati pohybovat, abych zachytil ty nejdůležitější momenty z celého závodu. Z nejznámějších fotografů věnující se především běžecké reportážní fotografii v horách mohu vypíchnout Brita Iana Corlessona, Francouze Davida Gonthiera nebo Španěla Jordiho Saragossu.
Ideový plán
Focení horských závodů je velmi specifické. Každá délka závodu si sebou nese jisté předpoklady, jak na ní fotograf bude pracovat. Velmi důležitým bodem je předem zmapování si trasy závodu. To fotografovi pomůže být ve správný čas na správném místě a zachytit to nejpodstatnější. Velkou výhodou závodů v horách je neomezený pohyb na trati a blízký kontakt se závodníky. To se například při focení hokejových utkání či atletických závodů nestává. Dalším bodem je kvalitní oblečení a neméně kvalitní fotografická výbava. Kvalitní oblečení fotografovi pomůže být i několik hodin v terénu v nepříznivých podmínkách a fotografická výbava, především několik náhradních baterek, fotografovi zaručí vždy funkční fotoaparát. Výhodou je také voděodolná foto výbava – především tělo fotoaparátu a objektivy. Na takovýchto závodech se totiž málokdy stává, že fotograf má možnost a čas si během závodu vyměnit mokré oblečení za suché, či dobít si baterie do elektroniky.
Před nedělním startem mistrovství republiky jsem se šel po části trati závodu proběhnout, abych zjistil podmínky na trati a ideální místa pro fotografování. Vytipoval jsem si jich celkem pět – start závodu, první seběh, první a druhou občerstvovací stanici (na 5. a 15. km – křížení trasy) a kolem dominanty Ještědu, vysílačem. Jako fotoaparát jsem zvolil bezzrcadlový fotoaparát Sony Alpha A7, který disponuje full-frame snímačem a na který jsem zatím vyfotil všechny závody. Jako objektiv jsem použil univerzální 28-70 mm s proměnlivou clonou 3,5 – 5,4. Jeho výhodou byla lehkost a optická stabilizace, která mi umožňovala vyfotit snímky s delším časem (například v tmavém lese) bez rozmazání.
Postup práce
Start závodu byl naplánoval na nedělní jedenáctou hodinu. Zhruba deset minut před startem závodu jsem byl proto na prvním místě, kde jsem chtěl zachytit začátek a elitní běžce. Ihned po nafocení prvních fotografií jsem běžel na své druhé vytipované místo pro focení – první seběh po červené sjezdovce vedoucí z vrcholu Ještědu. Tam jsem byl s náskokem deseti minut, a tak jsem měl čas nachystat se na první závodníky. Po odběhnutí startovního pole jsem se vydal dál nahoru k prvnímu občerstvovacímu stanovišti, kde jsem zachytil jsem běžce při občerstvení. Následně jsem se vydal proti trase závodu a proti prvním běžcům. V rovinatější lesní pasáži jsem zachytil čelo závodu a po obrátce na stejné občerstvovací stanici jsem se vydal k dominantě Ještědu. Tam jsem vyfotil většinu fotek závodníků, protože velmi technickou pasáží přes kameny a prudké stoupání se pohybovali pomaleji, a já tak získal čas. Nakonec jsem sestoupil nejprudší pasáží závodu a směřoval do cíle závodu, kde již byli první muži.
Celkový čas fotografování mi zabral tři a půl hodiny a následný postprocesing v programu Lightroom dalších osm. Většinu fotek jsem upravoval ručně s využitím vlastních presetů (přednastavení), které program Lightroom umožňuje vytvářet. Všechny fotky byly vyfoceny buď na manuální program či prioritu času a to ve formátu RAW, což umožňuje lepších možnosti následných úprav.
Fotky
Fotka č. 1 – Nervozita ve startovním koridoru – Celkově 16 národností se sešlo pod vrcholem Ještědu, aby změřilo své síly na letos prodloužené a ztížené trase mistrovství ČR ve SkyRace. První řady startovního pole patřily elitním závodníkům, za nimi však se tlačilo přes 3 stovky dalších startujících.
Fotka č. 2 – Jako sprint na 100 metrů – Ačkoli závod svými parametry napovídá, že na trati závodníci stráví nad dvě hodiny čistého času, start připomínal start závodu na 100 metrů.
Fotka č. 3 – První seběh s dominantou Ještědu – Každý závodník zvolil vlastní taktiku. Někteří si během první poloviny závodu šetřily své síly a postupně během závodu zrychlovali, jiní naopak začali zprudka a postupně se závodem propadali. Na snímku David Novák, český reprezentant do 23 let, z počátku závodu vedl, avšak postupně se startovním polem propadal a doběhl na celkovém 12. místě.
Fotka č. 4 – Vedoucí muž Ondřej Fejfar zabloudil – Ačkoliv vedoucí dvojice Ondřej Fejfar-Jiří Čípa více než polovinu závodu vedli, v druhé polovině závodu vlastní chybou zabloudili a museli dobíhat čelo závodu. Vedoucí příčku si však Fejfar zpátky nezískal, neboť Ital Mattia Bertoncini si doběh pohlídal a zvítězil.
Fotka č. 5 – Zbytek startovního pole neběželo o titul – Přestože většina elitních běžců za sebou měla velkou část závodu, velká část hobby běžců byla v první polovině trati a vzájemně mezi nimi probíhala přátelská spolupráce.
Fotka č. 6 – Panoramata na Ještěd ze všech světových stran – První polovina závodu na vrchol Ještědu nevedla, zato v posledních dvou stoupáních se na vrchol této liberecké dominanty závodníci podívali celkově dvakrát. Tato fotka je z přesné poloviny trati, kdy závodníci dobíhali pod první prudké stoupání na vrchol.
Fotka č. 7 – První kamenné stoupání za sebou – Závodníky po 22 kilometrech náročné trati čekala nejtěžší dvojpasáž závodu – kamenná suťoviska, nejprve z jižní a následně severní strany vrcholu. Průměrné převýšení v těchto pasážích dosahuje až 60 %.
Fotka č. 8 – Vrchol na dosah, a přesto tak daleko – Ve druhých suťoviscích i elitní závodníci přecházejí do chůze a pomalu se přibližují ještědskému vysílači. Manko i necelých 50 metrů v takových úsecích závodu činí několik minut.
Fotka č. 9 – Doufající pohledy a vyhlídky konce – I takové pohledy měli elitní závodníci na konci nejtěžších pasáží Ještědu SkyRace. Tomáš Křivohlávek, celkově 19., český reprezentant a mistr ČR ve skyrunningu do 23. let.
Fotka č. 10 – Gratulace rovnou od ředitele – I hobby běžce v cíli přivítal ředitel závodu Jan Dušánek. Sám jako horský běžec ví, kolik energie a úsilí i tito hobby běžci museli do závodu vložit, aby jej úspěšně doběhli.
Fotka č. 11 – Unavená těla, šťastné duše – Není výjimkou že se na takovýchto závodech několik závodníků krvavě zraní, doběhnou v křečích, či dokonce něco horšího.V cíli se však i ti nejunavenější podělí o své první dojmy a pocity.
Fotka č. 12 – Prvních pět žen vedle sebe – Stupně vítězů nechyběli ani pro ženy, celkovou vítězkou se stala Pavla Schorná před Italskou Cecilií Basso a Petrou Ševčíkovou.
Ostatní fotky
Sebehodnocení
Z výsledných fotek myslím, že se mi záměr zachytit průběh závodu se všemi jeho aspekty podařilo dodržet. Velkou pomoc mi poskytla vlastní kvalitní fototechnika a postprodukční program Lightroom, který dovoluje vytvářet tzv. presety, tedy přednastavení pro jednotlivé fotky a jejich rychlejší úpravu. Bez těchto možností bych svého záměru docílil velmi těžce.
Zdroje:
KOZÁK, Martin. Velká kniha sportovní fotografie. Brno: Computer Press, 2010. Edice digitální fotografie. ISBN 978-80-251-3247-0.
LAFORET, Vincent. Velká kniha reportážní fotografie: jak vznikají snímky, které řeknou víc než slova. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-3720-8.
BRYAN, Peterson. Naučte se fotografovat dobře. 2011. Zoner Press. 978-80-7413-086-1
Oficiální stránky Ještědu SkyRace. [online]. [cit. 01. 05. 2019]. Dostupné z: http://jestedskyrace.cz/
Skyrunning, co to vlastně je a trocha historie. [online]. [cit. 01. 05. 2019]. Dostupné z: http://skyrunning.cz/skyrunning-co-to-vlastne-je-a-trocha-historie/
Skyrunning je tak trochu jiný běh. [online]. [cit. 01. 05. 2019]. Dostupné z: https://rungo.idnes.cz/skyrunning-cx1-/behani.aspx?c=A140325_195615_behani_fro
