Přehlídka animovaného filmu 2011

1. Cíle práce
Cílem tohoto samostatného projektu je fotografická dokumentace jubilejního desátého ročníku olomoucké Přehlídky animovaného filmu. Ta se v prosinci roku 2011 konala tradičně především v prostorách olomouckého jezuitského konviktu, v němž sídlí Katedra divadelních, filmových a mediálních studií FF UP, a dále také v olomouckém kině Metropol a Jazz Tibet Clubu.
Festival si za deset let od svého založení vybudoval stabilní místo na olomoucké kulturní scéně. Přestože si uchovává svou komorní atmosféru a přístupnost pro omezený počet návštěvníků, každoročně přitahuje pozornost domácího i zahraničního publika. Tato práce si klade za cíl tuto jedinečnou atmosféru z pozice návštěvníka zachytit a vytvořit ucelený reportážní cyklus fotografií z jeho průběhu. Záměrem je předložit kolekci dvanácti až patnácti snímků.

2. Zdůvodnění volby tématu
Téma tohoto samostatného projektu jsem vybrala především z toho důvodu, že podle mého názoru fotografická dokumentace Přehlídky animovaného filmu zaostává za pravidelnou a podrobnou fotografickou mediální prezentací festivalu Academia Film Olomouc, který se každoročně koná ve stejných prostorách. Přesto má PAF coby druhý největší olomoucký filmový festival divákům co nabídnout a ucelené zachycení jeho průběhu a charakteristické atmosféry považuji za přínosné a zároveň atraktivní pro regionální tištěná a především online média. Obecně uplatnitelná by zároveň měla být závěrečná kolekce především v kulturně zaměřených online médiích, které mají možnost publikovat větší množství fotografií, než tištěné noviny či časopisy.
Způsob realizace projektu jsem zvolila s ohledem na kulturní specializaci, jež jsem si vybrala v průběhu studia a na taktéž absolvovaný workshop fotožurnalistiky. Z bohaté kulturní scény Olomouce jsem právě Přehlídku animovaného filmu vybrala také v souvislosti se specializací na filmovou vědu v rámci mého druhého studijního oboru, kterým jsou uměnovědná studia. Dále zároveň proto, že PAF jako téma pro fotodokumentaci považuji za dosud kompletně nezpracované.

3. Zdroje / Stav problematiky
Další práce, fotograficky zachycující loňský ročník Přehlídky animovaného filmu, byla publikována pouze jedna (Boris Múdry, www.freemusic.cz), zaměřuje se však výhradně na hudební složku festivalu. Mým cílem je pojmout celou událost komplexněji a zachytit zároveň filmovou složku, která je pro PAF stěžejní. Kromě zmíněné reportáže jsou dostupné pouze alba ve fotogalerii na oficiálních stránkách festivalu (www.pifpaf.cz). Vzhledem k nim by tato práce měla představovat přínos především ve své ucelenosti a poskytnutí uzavřeného průřezu festivalovým děním, díky čemuž by měla být publikovatelná v kulturně zaměřených médiích i jako celek.
Ve své práci v souvislosti s programovou skladbou festivalu a jeho zařazení do kontextu olomoucké kulturní a především filmové scény budu čerpat především z oficiálních stránek festivalu. Z jejich tiskové sekce čerpala fotografickou dokumentaci většina online médií, která publikovala články festivalu.
.
4. Ideový plán
Za důležitou součást této práce považuji shrnutí historie festivalu a přiblížení jeho místa v rámci olomoucké kulturní scény. V následující části proto provedu historicko-programový exkurz vývojem Přehlídky animovaného filmu. Ten by měl především hlouběji objasnit volbu dokumentace tohoto festivalu jako téma samostatného projektu a doložit jeho význam pro kulturní život v Olomouce.
V první části se zaměřím na obecný profil festivalu, dále rozeberu programovou skladbu prozatím posledního ročníku, který proběhl v prosinci roku 2011 a na který se tato práce ve své praktické části přímo zaměřuje a v závěru uvedu festival do historického kontextu vzhledem k desetiletému vývoji, kterým doposud prošel. V této sekci budu vycházet především z informacích dostupných na oficiálních stránkách festivalu, které uvádím v použitých zdrojích. 
Kromě tohoto teoretického uvedení do problematiky je mým záměrem přiložit ucelenou kolekci dvanácti až dvaceti fotografií co nejlepší možné technické úrovně a výpovědní hodnoty. Při výběru této kolekce budu klást důraz především na tematickou rozmanitost a originalitu pořízených záběrů. Závěrečné úpravy snímků budu provádět pomocí softwaru Adobe Photoshop Lightroom 4.

4. 1. Profil festivalu
Přehlídka animovaného filmu (PAF) si v průběhu našla své návštěvníky a fanoušky, kteří se pravidelně vracejí a jejichž počet každoročně roste. Zároveň si také vybudovala své stabilní místo v rámci olomoucké kulturní scény. Programově se festival věnuje širokému pojetí fenoménu animace v kontextu kinematografie, mediálních studií a vizuálního umění. Mezi ústřední témata a klíčová slova podle organizátorů festivalu patří: animace, archivace, archeologie médií, audiovizuální umění, databáze, design, digitální kultura, experimentální film, intermedialita, kinematografie, prezentace, pohyblivý obraz, remediace a videoart.
PAF vznikl v roce 2000, místem konání je univerzitní město Olomouc, od roku 2008 jsou aktivity organizačního týmu celoroční. Jedná se o ojedinělou platformu v České republice, kdy jsou funkčně kombinovány nové technologie a tradice filmové animace v současném umění a ve filmové produkci. Přehlídka animovaného filmu je dlouhodobě otevřena spolupráci s mezinárodními filmovými festivaly, galeriemi a muzei, archivy a digitálními databázemi.
Festival je realizován profesionálním týmem, přičemž každoročně jsou přizváni studenti filmových, divadelních a mediálních studií, kteří mají možnost prosadit své kurátorské programy. PAF má zároveň vlastní ediční vydavatelskou řadu a databázi produkčně podpořených filmů a videí. Charakteristická a jedinečná atmosféra festivalu je dále také podpořena akademickým prostředím, v němž se odehrává.
Z řad návštěvníků i hostů jsou festival i organizované akce ceněny zejména pro svou vysokou kurátorskou úroveň a interpretační přesahy. Publikum vychází především z řad studentů českých i zahraničních vysokých a středních škol, profesionálů a široké veřejnosti. V rámci ozvěn festival prezentuje svůj program v ostatních českých i zahraničních městech, kde je určen široké veřejnosti. Výjimkou nejsou prezentace, přednášky a projekce na vysokých i středních školách.
K podpoře festivalu a ke spolupráci se otevřeně hlásí i řada renomovaných evropských organizací (Forma Londýn, Filmmuseum Vídeň, Re:Voir Paříž ad.). Mezi dílčí úspěchy patří účast grafického designu PAFu v soutěžním výběru na Bienále v Brně (2010) nebo grafiky knih na evropských knižních přehlídkách.

4. 3. PAF 2011 - Holci a kluky v animaci
Jubilejní desátý ročník festivalu animovaného filmu PAF v Olomouci zahájil ve čtvrtek 8. 12. 2011 přednáškou Jiřího Neděly o animačních technologiích s názvem Rotoklipy a Rotohry. Oficiálně potom festivalová nálada propukla při večerním slavnostním zahájení v Kapli Božího těla v budově Uměleckého centra Univerzity Palackého. Bohatý, nejen filmový program, byl pro návštěvníky připraven až do nedělní noci.
Tradičnímu rozdělení programu do sekcí v loňském roce dominovalo téma Holci a kluky v animaci, která představovalo reflexi genderu v animovaných filmech. Dalším z hlavních témat s názvem Světlo a tma živé animace bylo věnováno netradičním postům v animaci a zabývalo se světelným střihem, animací světelných objektů nebo konstrukcí prostorů projekce. Ve třetí sekci PAF Rewind: Rotoskopie se dramaturgové soustředili na animační technologie.
Hlavním hostem zatím posledního ročníku byl americký animátor Bob Sabiston, vynálezce animačního programu Rotoshop. „Letos jsme se rozhodli zabývat technikou zvanou rotoskopie, prostřednictvím které vznikl i český snímek Alois Nebel. Právě Bob Sabiston je tvůrce softwaru, který pro tento typ filmů využívá,“ uvedl ředitel festivalu Alexandr Jančík. „Trochu víc pozornosti jsme desátému ročníku věnovali i při výběru českých hostů. Pozvali jsme spoustu osobností z výtvarného i filmového prostředí, kteří tu představili úplně nové projekty připravené speciálně pro tento ročník,“ doplnil Jančík.
Součástí PAFu byly i tři unikátní audiovizuální představení. Přijel mistr intenzivních zvukových stěn, kanadský performer Tim Hecker, jenž odehrál unikátní koncert v temnotě kina Metropol. Francouzský hudebník Kangding Ray poprvé vystoupil v ČR během soboty v Jazz Tibet Clubu.
Již po páté také proběhla soutěžní sekce Jiné vize, jejímž kurátorem je historik animace a vizuální umělec Pavel Ryška. Instalaci soutěžních videí doplnila i „retrospektivní“výstava v Galerii U Mloka a katalog zaměřený na události z českého kontextu prezentace pohyblivého obrazu.
V rámci architektonických dispozic jezuitského konviktu tradičně vznikla série dalších instalací s názvem PAF Art, který často odráží i dlouhodobější spolupráci PAFu s konkrétními umělci. Loňskými residenty byli Veronika Vlková a Richard Loskot. Zcela výjimečným projektem připraveným speciálně pro PAF byla také proměna Kaple Božího Těla v obří hudební nástroj nazvaný Archifon, jenž byl ve vybraných hodinách otevřen široké veřejnosti.
Přehlídka animovaného filmu skončila v neděli 11. 12. 2011 ve večerních hodinách slavnostním vyhlášením vítězů soutěžních sekcí. Festivalu se zúčastnilo celkem 250 akreditovaných účastníků a jeho organizátoři přivítali 105 hostů z domácího i zahraničního filmového prostředí.

4. 2. Historie festivalu
Nultý ročník Přehlídky animovaného filmu se uskutečnil 7. až 9. prosince 2000 v jihlavském kině Dukla. Během tří dnů bylo promítnuto přes sto šedesát animovaných snímků a projekcí se zúčastnilo 207 platících diváků. Snaha o pokrytí co nejširšího spektra historie i současnosti tohoto minoritního žánru vedla k vytvoření specifické struktury, kterou si přehlídka ponechává dodnes – program byl rozčleněn do 43 tematických bloků, v nichž se střídaly samotné projekce s přednáškami a workshopy, přičemž důraz byl kladen na fundovanost jednotlivých lektorských výstupů.
V roce 2002 se sídlo Přehlídky animovaného filmu přesunulo do Olomouce, kde od té doby využívá odborného zázemí Katedry divadelních, filmových a mediálních studií FF UP a prostory zrekonstruovaného jezuitského konviktu, nyní Uměleckého centra Univerzity Palackého. První ročník PAF proběhl 12.– 15. 12. 2002 v prostorách UC UP, kina Central a kina Lípa. Během tří dnů se bez jediné změny podařilo představit 20 tematických bloků, pozvání přijalo všech 28 pozvaných českých a zahraničních hostů.
V následujících ročnících festivalu se několikanásobně zvýšil počet návštěvníků. Akreditovaných účastníků bylo kvůli komorním rozměrům hlavního sídla PAFu a záměrně limitované kapacitě vždy 120, počet neakreditovaných návštěvníků se pohybuje v rozmezí jednoho až dvou tisíc. V průběhu vývoje festivalu se jeho organizátoři zaměřili na mapování vazeb české a zahraniční filmové tvorby, sepětí animovaného filmu a hudby, prolínání animovaného filmu s filmem hraným a dále také nezávislému komixu a retrospektivám národních kinematografií. Hlavním tématem sedmého ročníku, který se uskutečnil v roce 2008 byla Animace s hvězdičkou, v rámci níž mohli diváci vidět několik celovečerních a desítky krátkometrážních filmů, které jsou odsouzeny unikat dětským očím. Další ročníky poté poskytly vhled do non-fikční animované kinematografie a prostřednictvím domácích i zahraničních hostů provedly diváky technologickými novinkami v oblasti animace.
Návštěvníci zároveň měli možnost absolvovat velké množství kurzů a workshopů, z nichž můžeme zmínit například loňský workshop rotoskopie, jehož výsledný snímek byl představen při slavnostním zakončení festivalu. 

5. Postup práce
Pro realizaci projektu jsem použila digitální zrcadlovku Nikon D40x s objektivem 18-55 mm a rozlišením 10 Mpx. Pro zvolený postup práce a nastavení fotoaparátu se staly určující jednak jeho limity a dále také především světelné podmínky, za nichž se celý festival odehrával. Jeho hlavní část totiž probíhala, jak již bylo řečeno, v prostředí jezuitského konviktu, především pak ve zdejším filmovém a divadelním sále, při nedostatečném osvětlení.
Tuto část práce, věnující se postupu při vypracování projektu, dále rozdělím na tři části. První se bude týkat krátkého představení technických parametrů použitého fotoaparátu, v druhé se zaměřím na problémy fotografování v prostředí, v němž se festival odehrál a třetí část věnuji shrnutí nastavení, které jsem použila u jednotlivých částí finální kolekce.

5. 1. Nikon D40x
Fotoaparát Nikon D40x má rozsah citlivosti ISO 200 - 1600, od citlivosti 800 se potýká se zvýšeným šumem, především pak při focení v noci. K práci jsem použila základní objektiv 18–55mm II AF-S DX F3.5–5.6. Jako jeho další hlavní parametry Nikonu D40x můžu uvést 10,2 Mpx rozlišení, automatické i manuální nastavení, sériové snímání s frekvencí 3 obs./s. či 8 digitálních motivovaných programů.

5. 2. Světelné podmínky
Největší problém při realizaci samostatného projektu tedy představovaly světelné podmínky, za nichž se festival odehrával. Ty se v některých případech ukázaly být fatální pro všechny přítomné fotografy. Extrémní příklad představovalo zakončení festivalu a vyhlášení vítězů soutěžních sekcí, které se konalo ve filmovém sále jezuitského konviktu v naprosté tmě. Jak pro objektivy neviditelní organizátoři festivalu vtipně a trefně poznamenali „neradi se totiž fotí“. Další podobnou událostí byl poté koncert kanadského performera Tima Heckera v kině Metropol, který se rovněž odehrál v naprosté tmě. Většina přednášek a uvedení však byla alespoň minimálně umělým světlem dosvícena popř. prostor osvětloval odraz z filmového plátna. 
Problém při realizaci zároveň představovalo zachytit snímky v prostorách horního patra jezuitského konviktu, kam byla umístěna kavárna, místo prodeje akreditací, stánky s prodejem knih a jiných předmětů a televizní obrazovky promítající filmy. Nejvíce návštěvníků se v těchto prostorách pohybovalo ve večerních a nočních hodinách, tedy ve špatných světelných podmínkách. Ve dne situace nebyla o nic lepší z důvodu nepříliš slunečného prosincového počasí a nevelkého množství světla, pronikajícího do podkrovních místností střešními okny.
Výzvu dále představovalo i fotografování v prostoru Kaple Božího těla, v němž byl umístěn archifon.

5. 3. Vlastní nastavení
V souvislosti s citlivostí jsem při focení používala ISO v rozmezí 400 až 800. Důvodem tohoto nastavení byly výše zmíněné světelné podmínky, nichž se při vyšších hodnotách zvyšoval šum. V souvislosti s nastavením clony se pro fotoaparát ukázalo jako limitující také jeho nejnižší možné nastavení na hodnotu 3,5. Všechny fotografie jsem fotografovala z ruky z důvodu poměrně dynamické a rychle se obměňující programové skladby. Používala jsem pouze manuální nastavení.
Jako nejlepší se v těchto podmínkách ukázalo nastavení ISO na hodnotu 800 a clony na nejnižší možnou hodnotu 3,5. Při zachycování statického obrazu, v němž byl objekt osvětlen přinejmenším odrazem z filmového plátna, považuji toto nastavení za dostačující. Fotografie jsem se snažila nedosvětlovat bleskem, neboť pak ztrácely výpovědní hodnotu související s atmosférou festivalu, která byla vzhledem k umístění, roční době a s ní souvisejícími světelnými podmínkami, ponurá a nekontrastní, čímž si držela své osobité kouzlo. To jsem se snažila na fotografiích zachovat i za cenu ztráty ostrosti, neboť považuji toto zachycení charakteristické festivalové atmosféry PAFu za hlavní cíl mého projektu.
Závěrečnou kolekci fotografií jsem vybírala s důrazem na co nejkomplexnější pojetí události. Nezaměřovala jsem se proto jen na jeho filmovou složku, ale zároveň na jeho z hlediska programové skladby velmi výraznou složku hudební a stranou jsem nechtěla nechat ani doplňkový program a zákoutí konviktu, v nichž mohli návštěvníci relaxovat.
Fotoaparát, který jsem při fotografování používala, podporuje ukládání souboru ve formátu .JPG i .RAW (NEF). Pro svou práci jsem využívala formátu raw, který mi v závěru pracovat s bezztrátovou úpravou expozice a vyvážení bílé. Finální kolekci jsem upravovala v programu Adobe Photoshop Lightroom 4.

5. 4. Adobe Photoshop Lightroom 4
V programu Adobe Phoshop Lightroom 4 jsem pracovala s fotografiemi ve formátu RAW. Upravovala jsem především barevnou a světelnou expozici. Pracovala s vyrovnáním horizontu a většina fotografií z finální kolekce také prošla úpravou kompozice pomocí výřezu. Software mi dále umožnil také dodatečnou redukci šumu a využití efektu doostření snímků.
Závěrečnými úpravami jsem se snažila docílit především zlepšení světelné kvality snímků zařazených do závěrečné kolekce, zároveň však zachovat jejich výpovědní hodnotu o reálných světelných podmínkách v místě konání festivalu.

5. 5. Závěrečné shrnutí
V průběhu čtyřdenního festivalu vzniklo přibližně 1500 fotografií. Jejich výběr jsem později omezila na 50 použitelných. Cílem mé práce však bylo vytvořit ucelenou fotografickou kolekci publikovatelnou v médiích jako celek, rozhodla jsem se proto omezit její definitivní počet na 15 snímků. Kritériem výběru této kolekce bylo především rozhodnutí, zda snímky zachycují tradiční jedinečnou atmosféru tohoto filmového festivalu.
Jako běžný akreditovaný účastník z jehož pohledu bylo cílem festival zachytit jsem na festivalu strávila celé čtyři dny jeho trvání. Fotografování probíhalo v celém jeho průběhu, čemuž odpovídá i množství pořízených fotek. Jejich počet jsem závěrem omezila na téměř minimální povinný počet, protože považuji menší kolekci jako celek za lépe uplatnitelnou v kulturně zaměřených médiích. Tímto jsem ji tedy chtěla přiblížit možnému praktickému využití. 
Vzhledem k faktu, že oproti např. Academia Film Olomouc má PAF výrazně nižší počet návštěvníků, nesnažila jsem se dojem velkolepé akce vyvolat uměle. Toto kritérium jsem při výběru závěrečné kolekce z části upřednostnila před některými kvalitativními parametry, mezi něž patří výsledná např. hloubka ostrosti snímků či ostrost, vzhledem k nimž považuji zachycení atmosféry za přínosnější.    

6. Sebehodnocení
V samostatném projektu se mi dle mého názoru z větší části podařilo dosáhnout předem stanoveného cíle. Mým záměrem bylo především z pozice návštěvníka vystihnout a zdokumentovat charakteristickou atmosféru Přehlídky animovaného filmu 2011 prostřednictvím ucelené kolekce reportážních fotografií, která by byla publikovatelná v médiích. Tento cíl v mnoha ohledech podařilo naplnit a předkládám tedy kolekci patnácti fotografií, které zachycují komplexní průřez děním PAFu 2011.
V průběhu práce jsem se potýkala s řadou problémů, které jsem předem neočekávala a představovaly tak větší či menší překážky pro realizaci tohoto projektu. Některé jsem očekávala, protože se nepovažuji za zkušeného fotografa. Jednu z největších překážek představovaly především světelné podmínky, které způsobily nevyhovující kvalitu některých snímků a kvůli nimž musela být řada z nich z finální kolekce vyřazena, přestože některé zachycovaly události z originálnějšího pohledu, než nakonec vybrané fotografie. Přednášet či vyhlašovat vítěze soutěžních akcí v naprosté tmě není úplně běžná praxe ani u jiných filmových festivalů, nemohla jsem tedy při volbě tématu a návrhu jeho realizace tyto problémy plně předvídat a byla jsem nucena je řešit přímo na místě.
V tomto ohledu však pro mě práce na samostatném projektu zároveň představovala další cenou zkušenost, díky které budu do budoucna na podobné problémy lépe připravena a z níž budu moci těžit při své budoucí praxi.   

Použitá literatura a zdroje:

www.pifpaf.cz
www.freemusic.cz