Eva Strnadová
1. Cíl práce
Jako cíl svého samostatného projektu jsem si vytyčila komplexní zachycení tvůrčího procesu ve smíšeném pěveckém sboru KOS při Vyšší odborné škole a střední pedagogické škole v Litomyšli. Práce zachycuje fotografie nejen z koncertů a soutěžních vystoupení, ale i ze zkoušek, víkendových soustředění a dalších aktivit nezbytných pro správné fungování sboru.
V průběhu fotografování jsem se především snažila najít kompromis mezi osobitým obrazovým svědectvím a univerzálně sdělnou fotografií vhodnou pro žurnalistické účely.
2. Téma
2.1. Zdůvodnění volby tématu
Jako studentka žurnalistiky a uměnovědných studií jsem od počátku vnímala své zaměření silně kulturně. Dlouhodobě se pohybuji především v hudebním artificiálním prostoru, proto volba tématu z oblasti hudebních souborů vážné hudby byla naprosto přirozeným vyústěním osobní profilace.
K zúžení oblasti zájmu na tělesa amatérského charakteru mne přivedlo vedle kontaktů a dosavadních zkušeností také osobní poznání, že z jejich vystoupení často vyzařuje větší energie a radost ze zpěvu než u profesionálů, což umožňuje silnější přenos uměleckého zážitku směrem k divákovi. Zároveň jde o tělesa, jež se netěší zvláštní fotografické pozornosti a překvapivě „nezmapované území“ na poli umělecké tvorby.
Z několika hudebních těles, kde jako fotograf působím, jsem zvolila právě mládežnický sbor KOS jako „nejsdílnější“ objekt mé tvůrčí práce. Jde o těleso fungující při střední škole, s vysokou fluktuací členů, ale i řadou zahraničních cest, úspěchů v nadnárodních soutěžích, spoluprácí s profesionálními tělesy, s pestrým repertoárem a diskografií. Se souborem spolupracuji 5 let, z toho poslední dva výlučně jako fotograf, tudíž jsem měla jedinečnou příležitost stát se přirozenou součástí tvůrčího prostředí, nikoli rušivým prvkem z vnějšku.
2.2. Specifika fotografie amatérských hudebních těles
Slovo amatér pochází z francouzského amateur, tedy „milovník“.[1] Tvořit hudbu z pouhé lásky k umění nikoli pro výdělek, to je ideál, jež na našem území naplňují zpěvácké spolky už od 19. století. [2] I když v dnešní době toto slovo získalo mírně pejorativní význam, „neprofesionální“ umění zůstává důležitým společenskotvorným mechanizmem,[3] který má například prokazatelnou schopnost prevence sociálně patologických jevů a přínos pro ekonomický rozvoj.[4]
Ze zcela objektivních důvodů nemohou amatérská hudební tělesa dosahovat stejných uměleckých kvalit a technické dokonalosti jako profesionálové, ale právě ona „láska“ jim umožňuje předat posluchači jedinečný zážitek, někdy dokonce silnější než přináší samotná preciznost provedení profesionálních těles.
2.3. Smíšený pěvecký sbor KOS
Ve své současné smíšené podobě začal sbor KOS při VOŠP a SPgŠ Litomyšl působit po příchodu sbormistra a uměleckého vedoucího Milana Motla v roce 2002, do té doby fungoval jako sbor dívčí. V této nové éře se mu podařilo získat mnohé úspěchy na národních i nadnárodních festivalech, čímž se zařadil mezi nejlepší mládežnické sbory v České republice i Evropě[5].
Sbor koncertoval v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Francii na Slovensku a ve Švýcarsku. Pomyslným vrcholem potom byl koncertní zájezd do kanadského Calgary v roce 2008. Vydal celkem pět CD, jako poslední dvojalbum s názvem „Gufo“ ke svému desátému výročí v roce 2012. Tento titul zaujme pěti náročnými kompozicemi českých autorů natočenými ve světové premiéře. „Zážitkem je nejenom poslech CD, ale jakékoliv živé vystoupení KOSáků. Kromě technické úrovně (zvuk a intonace), zaujme nápadité ztvárnění s využitím lidových prvků, dynamický projev, vkusně a efektně zařazený pohyb a v neposlední řadě i výkon sbormistra Milana Motla.“ [6]
V minulosti získal KOS vedle celé řady diplomů za zlaté pásmo a titulů absolutního vítěze také několik zvláštních cen poroty. Mezi nejvýznamnější ocenění sboru bezesporu patří stříbrné pásmo z prestižního mezinárodního festivalu Montreux Choral Festival 2011 ve Švýcarsku, na kterém soutěží sbory napříč kategoriemi, tzn. mládežnické sbory s dospělými sbory, profesionální zpěváci i amatéři.[7] Další důležitý kov vyhrál sbor v březnu 2013; na festivalu Young Prague dosáhl na zlaté pásmo, stal se vítězem kategorie a odnesl si dvě ceny poroty.
„Současný KOS je vyspělým sborem s nádherným zvukem, velmi náročným repertoárem a členy, kteří jsou dychtiví se učit. Když sbor posloucháte, vnímáte tvůrčí nápaditost, muzikálnost, nadšení, obrovskou energii a radost. Za to sbor vděčí svému sbormistru Milanu Motlovi. Nejenže je velmi dobrým hudebním odborníkem, ale také neobyčejně schopnou a především inspirativní osobností. Má velmi vřelý vztah ke členům svého sboru, oni mají rádi jeho. Toto vzájemné porozumění vyzařuje z každého jejich vystoupení. Je to sborový zpěv té nejvyšší úrovně,“ popisuje mezinárodně uznávaná hlasová pedagožka Nanny ter Wiel[8].
KOS se také podílí na nejrůznějších vokálně - instrumentálních projektech. V minulosti nastudoval například dětskou operu Budulínek, muzikál Jesus Christ Superstar, rockové oratorium Eversmiling liberty nebo Celebration Jazz Mass Karla Růžičky, v letošním roce (2013) proběhne premiéra muzikálu Balada pro banditu. Sbor vystoupil na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl, kde v roce 2010 za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice provedl Missu Brevis Jiřího Pavlici (řídil Milan Motl).
Udržet vysokou pěveckou úroveň je pro sbormistra Milana Motla o to těžší, že se jedná o sbor migrační. Jelikož působí při střední pedagogické škole, zpěváci se zde obměňují ve čtyřletých cyklech. Každý rok tak musí znovu od začátku budovat hlasové návyky nových zpěváků a přizpůsobovat jim repertoár. Za deset let fungování prošly tělesem stovky členů.
3) Stav problematiky
Při procházení fotografických archivů sborů i dalších těles z oblasti amatérské artificiální hudby si nelze nepovšimnout jejich obecně nízké úrovně. Sbory často řeší dokumentaci své činnosti svépomocí a tomu odpovídají i veřejně dostupné výsledky. Jde o fotografie špatné ostrosti i obrazové kvality, často osvětlené zpříma interním bleskem s naprosto nevhodnou kompozicí. O tvůrčím záměru v těchto případech nemůžeme hovořit vůbec.
Úrovni fotografické sebeprezentace tato tělesa nepřikládají velký význam, a i v případě, že ano, tak jako součást nestátní neziskové sféry řeší složitou finanční situaci a na profesionální fotografické služby jim nezbývají prostředky.
Výjimkou jsou záznamy z větších festivalů a přehlídek, které zpravidla zajišťují vlastního fotografa. Tyto snímky mívají dobré profesionální zpracování, ale jsou pouze velmi neosobním zachycením situace. V podstatě se dá říct, že skvěle vypovídají o počtu členů sboru a barvě koncertních úborů, ale mnohem méně o atmosféře, emocích nebo produkovaném umění.
U většiny sborů lze bez problému dohledat snímky z vystoupení, ovšem zkoušky a jiné doprovodné činnosti v dokumentačním zájmu nejsou. To byl jeden z důvodů, proč jsem se jim rozhodla ve svém projektu věnovat značný prostor.
Příklady fotografických galerií sborů:
http://www.cmsps.cz/sbor/main.html
http://kacov.g6.cz/fotogalerie
Příklady fotografických galerií festivalů:
http://www.youngprague.cz/photos.html
http://www.choralfestival.ch/index.php?sel=photos&lang=en
4) Ideový plán
Moderní doba značně zrychlila výrobní procesy. Auta, potraviny nebo dětské hračky, to vše dnes vzniká několikanásobně rychleji než před sto lety. Hlavním faktorem úspěchu je produktivita. Kulturní odvětví v tomto ohledu stagnuje.
Vybrat hudební dílo, připravit hudební dovednosti interpretů, nacvičit skladbu, umělecky ji prožít, to všechno dnes trvá stejně dlouho jako před 100 nebo 500 lety. Umění vzniká tvůrčím procesem, který nemůžeme zrychlit a každá jeho fáze je nepostradatelná. To, co divák v závěru spatří na pódiu je pouze vršek ledovce.
Ve své práci chci zprostředkovat nejen pohled na výsledek, ale i pod jeho povrh, zaznamenat všechny části skládačky tak, aby divákovi dávaly smysl.
5) Postup práce
5.1. Realizace
Se sborem KOS fotograficky spolupracuji 4 roky, na samotném projektu jsem cíleně pracovala od prosince 2012. V závěrečném souboru jsem uplatnila i své starší snímky, a tak v těchto pěti měsících šlo především o doplnění komplexnosti souboru a obsáhnutí všech činností či atmosférických momentů, které sbor utváří.
V tomto období jsem nedocházela na pravidelné zkoušky, protože probíhají časově i místně mimo mé možnosti, ale jinak jsem se zúčastnila všech akcí sboru. Ve výsledku fotografie zachytily tři víkendová soustředění, dva koncerty a jedno soutěžní vystoupení na postupové přehlídce.
5.2. Způsob zpracování
Z více možností, jak soubor uspořádat, jsem zvolila kombinaci černobílých a barevných snímků. K tomuto rozhodnutí mne přivedl kontrast příprav a samotného vystoupení.
Koncert recipienti nevnímají pouze sluchem, ale jde i o výrazný obrazový vjem. Zpěváci, sbormistr, vybavení, to vše je sladěno a připraveno pro oko diváka. V ideálním případě vzniká harmonie zvuku i obrazu, která podpoří celkové umělecké vyjádření. Snažila jsem se tohoto poznatku maximálně využít a volila koncertní snímky v barevném provedení, protože barva je zde důležitým vypovídajícím prvkem obrazu.
Naopak pro fotografie ze zkoušek a soustředění platí, že černobílá varianta přenese všechny důležité informace a neruší diváka těmi nadbytečnými. Při převodu fotografie do stupňů šedi jsem dle mého názoru ponechala divákovi více prostoru pro fantazii, vnímání tvarů, světla a atmosféry, které jsou na těchto snímcích mnohem důležitější než informace, jaké barvy oblečení aktéři v danou chvíli oblékli.
V souboru řadím fotografie nikoli chronologicky podle data vzniku, ale v závislosti na jejich místě v tvůrčím procesu sboru. Vzhledem k tomu, že mým cílem bylo podat zprávu o celém průběhu příprav a vystoupení, toto řazení mi přišlo přínosnější pro diváka, výstižněji zprostředkující můj záměr.
V závěru tedy vznikl soubor v řazení 14 černobílých a následně 7 barevných fotografií.
5.3. Technické údaje
V praktické části samostatného projektu jsem používala vlastní fotoaparát Canon EOS 450D, který jsem v závislosti na typu záběru doplnila objektivem Sigma 17-70mm F/2.8-4 HSM a Canon EF 50mm F/1.8. Vzhledem k nutnosti reportážní pohotovosti jsem pracovala bez stativu zpravidla v režimu automatického ostření. Fotografovala jsem v režimu clony, času nebo plně manuálním režimu, vždy do formátu RAW.
Všechny snímky (vyjma č. 13 a č. 15) vznikaly v interiérech s relativně nízkou hladinou osvětlení, jako jsou zkušebny, koncertní síně nebo sakrální stavby. Použití blesku jsem v tomto případě vyloučila jednak proto, že deformuje přirozenou světelnou atmosféru, kterou já sama vnímám jako nedílnou součást zachycovaného okamžiku, a také z toho důvodu, abych jím nenarušovala chod zkoušky či koncertu. Byla jsem tedy nucena pracovat i s vyššími hodnotami citlivosti, abych mohla nastavit únosné hodnoty času závěrky a clony.
Externí blesk jsem použila pouze u dvou fotografií, a to č. 07 a č. 22. Důvodem byly špatné světelné podmínky, které neumožňovaly fotografování z ruky. Tyto snímky vznikly kombinací světelných zdrojů, tedy umělého osvětlení místnosti a odrazu světla externího blesku od stěny. Pomocí rozptýleného světla přicházejícího shora jsem chtěla dosáhnout co nejpřirozenějšího vzhledu fotografií.
5.4. Post processing
Fotografovala jsem pouze do formátu RAW, který dává větší možnosti zpracování a kvalitnější obrazový výstup. Snímky jsem následně zpracovávala v programu Photoshop CS5 12.0.4 a jeho součásti Camera Raw plug-in.
Osobně odmítám přílišné post processingové zásahy do fotografií, zvláště pokud plní dokumentární funkci, takže jsem práci v počítači omezila na korekci vyvážení bílé a expozice, potlačení šumu, případně lokální úpravy barev a jasu. Použití objektivu Sigma vyžadovalo v závislosti na fotografické situaci i následné potlačení vad objektivu (chronická aberace, vinětace).
6) Sebehodnocení
Myslím, že v souboru se mi podařilo dosáhnout stanoveného cíle, tedy komplexní zachycení tvůrčího procesu pěveckého sboru. Publikované fotografie vznikaly v poměrně dlouhém časovém horizontu (první snímky z jara 2009), což sebou přineslo několik výhod i obtíží, přesto tuto svou volbu zpětně hodnotím pozitivně.
Jako cizí prvek v tělesu tvořeném „teen“ sboristy mi určitý čas zabralo získání důvěry a následně přirozených snímků. Mladí lidé, kteří nikdy nestáli před „profesionálním“ fotografem, měli dlouhou dobu tendence ke změně postavení i výrazu, kdykoliv fotografování postřehli. Následně fotoaparát místo reálné atmosféry zachytil skupinovou fotku vhodnou takříkajíc do rodinného alba. Jednou z mých prvních výzev bylo tedy přesvědčit zúčastněné, že zajímavé fotografie mohou vznikat i bez křečovitého úsměvu na tváři. Delší časový horizont v tomto případě výrazně vypomohl mému záměru. Umožnil zpěvákům zvyknout si na to, že jsou fotografováni, a přestat fotografa vnímat coby nepříjemného neznámého narušitele.
Během doby, kdy jsem soubor fotografovala, jsem získala nové profesní zkušenosti, prošla určitým růstem a s ním spojenou změnou pohledu na vlastní fotografickou tvorbu. Mnohé snímky z počátku tvorby souboru bych dnes fotografovala z jiného úhlu pohledu, s jinými technickými parametry, soustředila se na jiné prvky. Do souboru jsem je po zvážení přesto zařadila, protože fotografie pokrývající čtyři roky fungování mají dle mého názoru mnohem vyšší výpovědní hodnotu o sboru jako celku než pouhá krátkodobá sonda.
Hlavním problémem, s nímž jsem se při zpracovávání projektu musela vypořádat, nebylo samotné fotografování, ale následný výběr souboru z několikanásobně většího počtu snímků. Zvolit pouhých 22 záběrů tak, aby předaly celé mnou zamýšlené sdělení nezainteresovanému divákovi, jsem se snažila hned v několika pokusech. Bylo těžké jako fotograf odložit obrazově výtečné snímky pouze kvůli jejich problematické sdělnosti či přílišné volnosti výkladu divákem, avšak v průběhu práce jsem prozřela a pochopila nutnost směřovat výběr více ke sdělení než k „obrazovosti“, nutnost tvořit v první řadě v limitech diváka.
Smysluplnost mé fotografické práce se sborem KOS potvrzuje i použití mých snímků na webu sboru, bookletu CD „Gufo“ nebo jako součást článků v Pardubickém deníku, Svitavském deníku, regionálním tisku Lilie a odborném portálu ceske-sbory.cz (Unie českých pěveckých sborů). Praktické využití snímků dle mého názoru ukazuje přesah práce nad rámec školního projektu, takže jej považuji za úspěšný.
Osobně věřím, že budu ve spolupráci s pěveckým sborem KOS pokračovat a soubor do budoucna rozšířím o další zajímavé snímky. Zaměřit bych se chtěla především na další okrajové aktivity se sborovým zpěvem spojené (výdej a údržba koncertních šatů, bezprostřední příprava na vystoupení, cestování na zahraniční turné, příprava notových materiálů pro zpěváky) a přenesení specifické koncertní atmosféry a emocí do fotografie.
7) Literatura a zdroje
KRČMÁŘOVÁ, Daniela: KOS - Smíšený pěvecký sbor VOŠP a SPgŠ Litomyšl. Olomouc, 2009. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra muzikologie.
http://www.sborkos.cz/
http://www.rockoveoratorium.cz/
http://www.vospspgs.cz/?sekce=10/
https://www.youtube.com/channel/UC8BhLkf-m0ZoU0v_ctcyHKQ/feed?filter=2
8) Seznam fotografií
1. Víkendové soustředění sboru, příprava repertoáru na novou koncertní sezónu (Litomyšl, únor 2013)
2. Víkendové soustředění sboru před vystoupením na festivalu Smetanova Litomyšl (Litomyšl, květen 2010)
3. Víkendové soustředění sboru před soutěžním vystoupením na festivalu pedagogických škol (Litomyšl, březen 2011)
4. Zkouška sboru (Litomyšl, březen 2010)
5. Víkendové soustředění sboru před slavnostním křtem CD „Gufo“ (Litomyšl, říjen 2011)
6. Natáčení CD „Gufo“, 2. etapa (Litomyšl, listopad 2009)
7. Lepení obalů a balení CD „Rockové oratorium“ (Litomyšl, prosinec 2012)
8. Příprava oktetu na soutěžní vystoupení na festivalu pedagogických škol (Litomyšl, duben 2009)
9. Víkendové soustředění sboru před vystoupením na festivalu Young Prague, nácvik pohybu (Litomyšl, březen 2013)
10. Zkouška spojených sborů před provedením Rockového oratoria (Praha, listopad 2009)
11. Přezkoušení zpěváků a výběr sestavy pro zahraniční turné do Německa a Nizozemí (Litomyšl, duben 2013)
12. Zvuková zkouška před soutěžním vystoupením na Montreux Choral Festival (Montreux, Švýcarsko, duben 2011)
13. Zvuková zkouška spojených sborů před provedením Rockového oratoria (Praha, listopad 2009)
14. Natáčení CD „Gufo“, 3. etapa (Litomyšl, říjen 2010)
15. Provedení Rockového oratoria spojenými sbory k 20. výročí sametové revoluce (Praha, listopad 2009)
16. Soutěžní vystoupení na regionálním kole přehlídky Opava Cantat (Uničov, duben 2013)
17. Vánoční koncert sboru (Litomyšl, prosinec 2010)
18. Provedení Celebration Jazz Mass spojenými sbory na Festa Academica (Praha, listopad 2011)
19. Vystoupení na plesu k 10. výročí sboru (Litomyšl, březen 2012)
20. Vystoupení na celostátní přehlídce Opava Cantat (Opava, listopad 2012)
21. Program na plesu k 10. výročí sboru (Litomyšl, březen 2012)
22. Maskoti sboru (Litomyšl, březen 2012)
[1] REJZEK, Jiří: Český etymologický slovník. Praha: LEDA, 2012. 2. nezměněné vyd. ISBN 978-80-7335-296-7.
[2] KUMPOŠTOVÁ, Zuzana: Trocha historie. Z dějin sborového hnutí. [online, cit. 22-4-2013] Dostupné z: http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=856
[3] VOJÍK, Vladimír: Podnikání v kultuře a umění: Arts management. 1. vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008. ISBN 978-80-7357-356-0
[4] ČESKO. Ministerstvo kultury: Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 - 2013. Praha: Ministerstvo kultury, 2006. [online, cit. 18-03-2013] Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=106
[5] FRUNIOVÁ, Zuzana: Když zpívá kos s kosicí deset let. [online, cit 21-4-2012] Dostupné z: http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=2076
[6] LIPENSKÁ, Lenka: Gufo – nové dvojalbum litomyšlských KOSáků. [online, cit 20-4-2012] Dostupné z: http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=2082
[7] FRUNIOVÁ, Zuzana: Pěvecký sbor KOS Litomyšl v Montreux potvrdil své kvality. [online, cit 18-4-2012] Dostupné z: http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=1919
[8] In: LIPENSKÁ, Lenka: Gufo – nové dvojalbum litomyšlských KOSáků. [online, cit 20-4-2012] Dostupné z: http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=2082
