čt., 25. duben 2013 00:03

Sluňákov

Samostatný projekt vědecká/fotožurnalistika
 



1 Cíl práce

Hlavním cílem tohoto samostatného projektu je fotograficky zachytit řešení stavby nízkoenergetického domu, který doslova splývá s přírodou, jak po stránce architektonické, tak po stránce myšlenkové.

Toto vzájemné sepjetí má být demonstrováno na fotografiích nízkoenergetického domu Sluňákov, který je postaven v Horce nad Moravou a slouží jako sídlo Centra ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.

Důraz je kladen na zachycení oné nenásilnosti až přirozenosti, s jakou je zmíněná stavba zasazena do krajiny, ale také na drobné detaily, které ji činí pozoruhodnou.

Druhým cílem je představení Sluňákova právě jako centra ekologických aktivit, a to prostřednictvím snímků z akcí pořádaných v tomto areálu pro širokou veřejnost.

V návaznosti na předchozí záměr je také mým nezištným cílem nalákání zainteresovaných čtenářů tohoto projektu k osobní návštěvě Sluňákova, neboť zde mohou naleznout jak poučení, rady a tipy ohledně tématu ekologie, tak prostor pro odpočinek a relaxaci v příjemném prostředí.

 

2 Zdůvodnění volby tématu

Ačkoliv studuji na Univerzitě Palackého žurnalistiku v dvouoboru s aplikovanou ekonomií, za tematickou specializaci jsem si při svém studiu nezvolil ekonomii, ale paradoxně přírodní vědy, které jsem během předchozího studia na gymnáziu nechoval nikterak v oblibě.

Tento zlom lze objasnit snahou rozšířit si během studia na vysoké škole obzory v oblastech, ke kterým pravděpodobně nebudu směřovat ve svém profesním životě.

Nelze říci, že by mě studium přírodních věd výrazněji uchvátilo, nicméně ve svém osobním životě jsem se začal intenzivněji zajímat o osobní rozvoj a s ním

spojené zdraví člověka, které vyplývá mimo jiné i ze zdravého okolního prostředí. V ten moment se logicky dostalo ke slovu citlivé téma ekologie.

Jakkoliv je téma ekologie opředeno různými mýty, od vědeckých teorií po mediální výstupy (nebo snad právě proto), rozhodl jsem se do něj proniknout podrobněji a zjistit, jak bych já sám mohl přispět k udržitelnému rozvoji naší planety.

Na základě toho jsem si ve třetím ročníku vybral ekologii za své téma v rámci přírodních věd a následně se rozhodl, že se ho budu držet i ve svém samostatném projektu.

Ekologické centrum Sluňákov, které jsem do té doby znal jenom z doslechu, se ukázalo být nejbližším místem, kde jsem mohl získat značné množství podkladů a nápadů pro výběr konkrétního tématu projektu. Ovšem po jeho návštěvě jsem neodolal kouzlu nízkoenergetického domu a rozhodl se fotograficky zpracovat právě tuto budovu, která mě zaujala již na první pohled.

A právě o tyto pohledy se chci podělit prostřednictvím zveřejněných fotografií i s ostatními lidmi, kteří prozatím neměli to štěstí Sluňákov osobně navštívit, nebo naopak místo dobře znají, a publikované fotografie jim tak připomenou příjemné zážitky s ním spojené.

Zveřejněné fotografie by se daly teoreticky využít v médiích jako obrazové podklady pro články regionálních periodik, které budou o Sluňákově hovořit, případně ve spojení s popisným textem jako samostatný článek v některém magazínu o architektuře či ekologii.

3 Zdroje/stav problematiky

V poslední době se téma ekologie dostává do širšího povědomí společnosti, což by se částečně dalo zdůvodnit vzrůstajícím upozorňováním na zlozvyky a neduhy, kterými zejména moderní civilizace devastuje přírodu.

V kombinaci s probíhající ekonomickou recesí, a nyní nehodnoťme reálnou existenci této údajné krize, začíná řada lidí přemýšlet úsporně a hledat alternativní řešení situace.

Právě jednou z takových alternativních možností může být stavba nízkoenergetického domu, který jeho obyvatelům slibuje budoucí šetření energetických výdajů oproti běžným stavbám, za současného ohleduplného přístupu k přírodě.

Již najdeme mnoho firem, které se specializují na stavbu takových rodinných domů na klíč, ovšem Sluňákov je výjimečný jak svojí velikostí, tak i posláním následného rozšiřování informací o ekologických tématech.

Za jedinou stavbu, která by se dala srovnávat se Sluňákovem z hledisek originality a podobnosti účelu, lze v České republice považovat snad pouze nedávno zkonstruovanou Zeměloď na Sázavě.

Sluňákov je tedy jedinečný kus, stejně jako tento projekt. Navzdory tomu, že je Sluňákov vítaným terčem amatérských i profesionálních fotografů, každé jeho nové zachycení nabízí originální autorské pojetí vnímaného objektu.

4 Ideový plán

Jak bylo již zmíněno v předchozích částech, ze Sluňákova doslova dýchá příjemná atmosféra, a to nejen při slunečném počasí. Pořízením snímků by se tento soulad člověka s přírodou měl dostat například k lidem, sedícím před počítačovými obrazovkami ve znečištěných městských oblastech.

Nejde ovšem pouze o zachycení a přenesení určité nálady, ale také o bližší prozkoumání konstrukčního řešení, kterým bylo podobného efektu dosaženo, ovšem bez přílišného zabíhání do technických detailů.

Objektem fotografování by měla být zejména budova Sluňákova, nedílnou součást práce ovšem tvoří také její návštěvníci, neboť bez nich by existence podobného díla neměla valný význam.

Zaměřovat se naopak nebudu na vnitřní členění budovy, přestože by dokumentace jednotlivých místností a jejich účelu stála za zdokumentování. V tomto ohledu však samotná internetová prezentace Sluňákova nabízí možnost virtuální prohlídky fotografií interiéru.
5 Postup práce

Myšlenka zpracování Sluňákova jako tématu samostatného projektu vznikla až přímo na místě, přičemž původním cílem bylo pouze získat od zaměstnanců v ekologické poradně tipy na aktuální témata, která hýbou světem ekologie.

Prvotní fáze před samotným fotografováním tedy probíhala formou diskuze až brainstormingu s pracovnicí ekologické poradny o objektech, které by bylo na Sluňákově zajímavé zachytit.

Při druhé návštěvě následovala podrobná prohlídka okolního prostředí a takzvané „focení očima“, kdy jsem hledal atraktivní místa a úhly pro pořízení fotografií. Celé plánování ztěžoval fakt, že se v zimních měsících dala jen těžko předvídat skutečná podoba Sluňákova na jaře, kdy jsem měl v plánu proces fotografování realizovat. I přesto se podařilo vypracovat podrobnou představu o následujícím postupu.

Motivem pro třetí návštěvu se stala pořádaná akce „Ptačí den na Sluňákově“ začátkem února, kde se dala očekávat hojná účast návštěvníků, tedy i dostatečné množství živých cílů pro fotografování. Lidí opravdu dorazilo mnoho, totéž ovšem nelze tvrdit o množství přítomných zástupců ptačí říše. Ani zatažená obloha nenahrávala výsledné kvalitě fotografií. Přesto jsem, zejména díky bohatému programu akce, pořídil dostatek kvalitních fotografií.

Do Sluňákova jsem se z osobních důvodů chystal v rámci tamního programu na jarní přednášku o stavbě slaměných domů, přičemž jsem tento dubnový termín vybral jako ideální den pro pořízení zbytku fotografií. Naneštěstí těsně před cestou do Sluňákova začalo pršet, a tak se plánované odpoledne změnilo opět v pouhé „fotografování očima“, které poskytlo alespoň možnost srovnat jarní podobu Sluňákova se zimními očekáváními.

Vyfotografovat potřebné snímky jsem se tedy následně vypravil na Sluňákov za slunečného počasí nezávisle na pořádaných akcích, přičemž jsem této činnosti věnoval den volného času, což na zajištění dostatečného množství kvalitních fotografií bohatě stačilo.

Vybrání konkrétních snímků z celkového souboru dat do série publikovaných fotografií pak probíhalo na základě konzultace s vedoucím projektu.

5.1 Zdůvodnění způsobu zpracování

Všechny fotografie jsem pořídil fotoaparátem Nikon D3100 s objektivem Nikkor 18-55 mm bez použití dalších pomůcek (jako například stativu, blesku, filtru či clony), a to z důvodu, že tento fotoaparát je jediným, který vlastním, a jsem zvyklý na jeho ovládání.

Přestože jej lze považovat za amatérskou zrcadlovku, dle mého názoru plně postačuje k realizaci zamýšleného projektu. Obrazový snímač CMOS formátu DX s 14,2 miliony pixelů či možnost zvýšení citlivosti až na teoretických ISO 12 800 patří mezi vyzdvihované parametry tohoto stroje.

K takovému extrému však nebylo nutné sáhnout, neboť většina snímků vznikala v exteriéru za dobrých světelných podmínek. V citlivosti jsem se tedy pohyboval převážně v rozmezí ISO 100 – 200, čímž jsem se snažil eliminovat případný šum.

Při venkovních fotografiích jsem preferoval kratší časy štěrbinové závěrky oproti interiéru, zatímco u clony naopak, respektive vyšší clonu u exteriéru, aby objektivem neprocházelo tolik okolního světla.

Přestože fotoaparát disponuje barevným LCD monitorem, všechny fotografie jsem pořizoval skrze optický hledáček, který pojímá zhruba 95% obrazu horizontálně i vertikálně. Na displejové liště pod hledáčkem jsem pak kontroloval základní parametry snímku. Ostření jsem až na výjimky nechal automatické.

První várku fotografií jsem fotil v maximálním rozlišení do formátu JPEG, ovšem výsledné materiály ukázaly, že pro další postup bude vhodnější používat formát RAW s možností následných úprav.

Vyvolání souboru RAW, přesněji NEF, jsem prováděl v programu Zoner Photo Studio 14, ve kterém se orientuji lépe než v populárním Adobe Photoshopu.

Z nabízených možností jsem využil zejména vyrovnání bílé (pro nastolení slunečnější atmosféry) a v rozumné míře ostření obrazu.

V tomtéž programu jsem také v případě potřeby mírně upravoval sytost barev a vylepšoval celkovou expozici obrazu. Ovšem fotoaparát si s většinou snímků poradil bravurně, tudíž se jednalo pouze o doplňkovou činnost.

Originální fotografie jsem dále neořezával, aby celá série působila jednotným dojmem. Ze stejného důvodu jsem také nesáhl po odstínech šedi či jiných výraznějších efektech.

5.2 Volby jednotlivých řešení

Realizovaná série přiložených fotografií čítá celkem šestnáct souborů, které bych nyní rád postupně rozebral a odůvodnil.

Obr. 01: Směrovací cedule

Již při příjezdu k areálu je na první pohled patrná snaha o navození domáckého prostředí. Psací písmo, tvar ruky, obojí na ručně dlabaném dřevě, naznačuje, že práce s přírodními materiály patří mezi domény tohoto ekologického centra.

Cílem této fotografie je uvedení čtenáře či pozorovatele do tématu. Simuluje titulek pomyslného článku, po jehož přečtení sklouzne zrak k obsahu, v našem případě na dům. Divák tak podlehne hře s perspektivou a instinktivně se podívá přímo tam, kam ukazuje prst. Jedinou vadou na kráse je rušivá dopravní značka v pozadí.

Obr. 02: Okno

Symbol vyhlídky do přírody, nadějné modré oblohy. Pozorovatelovi se rozprostírá pod okny malebná krajina, na rozdíl od běžného pohledu na městskou zástavbu. Sluňákov sice stojí v obci, ale přitom je obklopený přírodou kam až oko dohlédne.

Odraz v okně vytváří na fotografii iluzi obrazu v rámu visícím na dřevem obložené zdi. Zároveň se může zdát, že příroda se nalézá nejen všude kolem, ale také uvnitř Sluňákova, v jeho srdci.

Obr. 03 : Sluňákov z dálky

Kombinace hnědého dřeva na budově a zelené trávy kolem. Sluňákov přirozeně zapadá do okolního reliéfu, jako by dům a příroda spolu žily ve vzájemné symbióze.

Fotografie zachycuje celek. Ve středu dění, ale přitom přirozeně jednotný, vyčnívající, ale zároveň zapadající. Jako by se snažila dokázat, že ne všechny domy kazí obraz krajiny.

Obr. 04: Příjezdový pohled

Kopec, nebo dům? Zemní val přirozeně zakrývá boční stěnu budovy, přičemž zemina dům částečně izoluje. Estetické na pohled, a zároveň udržuje uvnitř teplo.

Fotografie demonstruje úvodní dojem příchozích návštěvníků. Takto se jeví Sluňákov na první pohled, zavrtaný do hlíny téměř jako nějaká útulná hobití nora.

Obr. 05: Detail obložení

Tráva, kameny, dřevo. Všechny tyto materiály se běžně nachází v přírodě, ovšem zde se díváme na stěnu domu. Jak plynulý je zde přechod z přírody k dílu člověka.

Fotografie kombinuje horizontální dřevěné linie, vertikální trsy trávy a kulaté kameny na jednom obraze, což jí ve spojení s modrou plochou nebe dodává pozoruhodný charakter.

Obr. 06: Dřevěné sloupy

Jako žebra obrovské velryby působí dřevěné opěrné sloupy, banánovité vykrojení budovy jenom umocňuje přírodní charakter stavby v porovnání s běžnými kvádrovitými domy.

Fotografie využívá rozostření pozadí i opakující se motiv ubíhajících sloupů. Hlavním materiálem je zde opět dřevo.

Obr. 07: Prosklená strana

Jedná se o pohled do oken, nebo zde žádná okna nejsou, a pozorovatel se tak skrze dřevěná žebra budovy dívá přímo na blankytnou oblohu? Vystoupat na nebesa a prožít božský zážitek při koupeli ve slunečních paprscích lze na terase v prvním patře Sluňákova. Hravý podtón dodávají obrazu barevné rolety.

Záměrný záběr z podhledu očistil odraz v oknech od rušivých elementů a dodal budově majestátní charakter. Zajímavý je také volný prostor napravo od budovy, kde horizont přechází přímo v oblaka.

Obr. 08 a 09: Zábradlí

Zábradlí z otesaného dřeva, terasovité schody s dusanou zeminou lemované skalkovými kameny nás zavedou na travnatou střechu. Jako bychom místo na střechu budovy stoupali na přírodní vyhlídku.

Zatímco v prvním případě dominuje vzhůru stoupající linie nekončícího zábradlí a situaci omezuje stěna budovy, ve druhém naopak zábradlí ubíhá do dálky, přičemž na konci schodiště čeká za travnatým pahorkem neznámé překvapení.

Obr. 10: Hlavní vchod

Stejně jako celý dům i jeho hlavní vchod zůstává lehce skrytý za zeleným závojem. Jako by budova na první pohled tajila svoji bránu, ovšem následně vítala otevřenou náručí všechny, kdo se odváží přijít k ní blíže.

Oproti tradičnímu přímému pohledu na vstupní dveře ponechává fotografie vstupu určitou roušku tajemství, a zároveň demonstruje vzorové zabudování stavby do přírodního svahu.

Obr. 11: Gabionové koše

Ač mají původně stabilizační funkci, zde gabionové koše plněné skalkovými kameny slouží jako lavička k posezení, terasovité schody či dekorativní prvek. Výměník tepla v pozadí ukazuje pouhé vyústění důmyslného systému cirkulace tepla.

Vodorovné linie i kombinace různých materiálů ozvláštňují prostor u vstupu. Jako by vchod chránili statní strážci s předsazenou hlídkou v čele a dalšími pozorovateli v záloze.

Obr. 12: Vstupní hala

I uvnitř domu nacházíme mnoho rostlin, nábytek i další prvky stavby z přírodních materiálů.

Fotografie dokumentuje vzhled interiéru, klíčovými prvky jsou zde obrovská okna, která zajišťují dostatek světla, vysoké stropy poskytující volný prostor a všudypřítomné dřevo s vůní lesa.

Obr. 13: Kosí sestry

Když ani příroda není, její atmosféru rádi navodí alespoň dobrovolníci či pracovníci organizace v tematicky odpovídajících kostýmech.

Pro dosažení jasné fotografie bylo potřeba zvolit nejvyšší ISO, nejnižší clonu a nejdelší čas závěrky mezi fotografiemi v celé kolekci.

Obr. 14: Dítě s míčky

Ne všechny atrakce nutně souvisí s přírodou, hlavně, aby se děti bavily a ve své hře nenechaly vyrušovat dospělými.

Zatímco dospělí okolo tvoří statický rám děje, fotografie v sobě skrývá dynamiku, soustředění i barevnost ve svém centru. Každým okamžikem se míčky přesypou do košíku a holčička je bude moci opět, stejně aktivně jako prve, třídit zpátky do krabice.

Obr. 15: Dítě s ptáky

Na Sluňákově se mohou děti i dospělí dostat k přírodě blíže než kdekoliv jinde. Podobnými akcemi buduje ekologické centrum pozitivní vztah člověka k přírodě již od útlého dětství.

Tato momentka dokonale vystihuje zájem o živá zvířata ze strany dítěte, které jen zírá s vykulenou pusou na opeřené tvory.

Obr. 16: Sokolník s orlem

Možná se člověk vydává za pána tvorstva, který dokáže připoutat druhé, ovšem od zvířat se můžeme lecčemu přiučit, a proto neškodí k nim přistupovat s respektem a úctou.

Fotografie z podhledu umocňuje dominantní pozici orla na sokolníkově ruce. Vůči světlé obloze pak vyniknou orlovy ladné křivky i jeho hrdý postoj se vztyčenou hlavou.

6 Sebehodnocení

Dle mého názoru se mi úspěšně podařilo nafotit a vybrat vhodné snímky, odpovídající stanoveným cílům. Projekt přinesl celou řadu originálních pohledů na toto jedinečné řešení přírodního domu.

Samotné fotografování nebylo nikterak náročné, ve finále stačily pouhé dvě návštěvy na pořízení snímků. Nešťastné bylo v tomto ohledu zvolené období, kdy zadání tématu projektu probíhalo koncem listopadu, přičemž se většina zajímavých akcí na Sluňákově uskuteční až po termínu odevzdání tohoto samostatného projektu, zejména v letních měsících.

Také plánování návštěv Sluňákova mohlo být lépe rozložené, vhodnější by bylo vycházet z předpovědi počasí a využít každého volného slunečného dne, než čekat na konkrétní akce. Předešlo by se tím zbytečným komplikacím s dodržováním termínů.

Zpracovávání projektu mi přineslo praktické zkušenosti ovládání základních parametrů fotoaparátu, kterými jsou citlivost ISO, čas závěrky a clona, které jsem pouze v teoretické rovině chápal obtížně.

Dalším přínosem bylo vyzkoušení focení do formátu RAW a následné vyvolávaní fotografií, díky kterému se mi dostala do rukou příležitost upravovat snímky dodatečně, a to jiným způsobem než pomocí nejrůznějších efektů v programu k tomu určenému. Ačkoliv se nehodlám fotografování věnovat profesionálně, získané dovednosti by se mi mohly hodit i při běžném volnočasovém fotografování.

7 Literatura, zdroje

Sluňákov – Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.slunakov.cz/

Zeměloď pluje. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10374876133-zemelod-pluje/

D3100. Nikon Europe B.V. [online]. 2010 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://nikon.cz/cs_CZ/product/digital-cameras/slr/consumer/d3100
7.1 Konkurenční projekty

Sluňákov - nízkoenergetické Centrum ekologických aktivit města Olomouce. TZB-info [online]. 2012 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/nizkoenergeticke-stavby/8259-slunakov-nizkoenergeticke-centrum-ekologickych-aktivit-mesta-olomouce

Zobrazeno 2764 krát
Naposledy upraveno: út., 2. prosinec 2014 21:44
Pro psaní komentářů se přihlaste