Stanislav Radocha
Záměr projektu
V tomto textu představím pozadí, které stálo a stojí za vznikem mého samostatného projektu. Podrobně popíšu téma projektu, cíle mé práce, zvolené postupy i další okolnosti a případné potíže spojené s jeho realizací. Výsledek mého snažení také sám zhodnotím.
Vyústěním práce na mém samostatném projektu bude kulturně zaměřený webový portál. Aby se nejednalo pouze o blog, kterých je na internetu možné dohledat spoustu, a to na všech úrovních kvality co se týče formy i obsahu, stanovím předem jeho periodický charakter. Nové materiály budou publikovány na týdenní bázi. Vzhledem k omezeným časovým možnostem pro realizaci projektu bude tento web pravidelně aktualizován pouze po určitý časový interval, po kterém jeho oficiální existence pravděpodobně skončí, pokud se nesetká s nepředpokládaným zájmem u cílové skupiny čtenářů.
I pro tuto cílovou skupinu určím jisté omezení, které ovšem nemůže být stoprocentní vzhledem k veřejnému přístupu na web z internetu. Pro každý takový webový portál je navíc žádoucí co největší návštěvnost. Spíše než omezení bude proto lépe formulovat tuto limitu jako vymezení primární cílové skupiny. Tou by měl být okruh mých přátel a známých, kteří jsou pro mne nejsnadněji dosažitelnou formou reflexe vznikajícího projektu. Protože navíc patříme do stejné demografické skupiny a sdílíme určité názory a zájmy, mohl by pro ně být zveřejňovaný materiál zároveň zajímavý a sloužit jako forma inspirace. Některé z nich se také pokusím do projektu zapojit. Mohl by tak vzniknout jakýsi virtuální prostor, kde by se pod mým editorským dohledem setkávala skupina autorů a zároveň čtenářů, kteří by si zde vyměňovali názory či informace o svých aktivitách spojených s kulturou.
Již v samotném úvodu bylo nastíněno, že se bude jednat o kulturně zaměřený web. Jde o logickou syntézu mých profilačních a specializačních předmětů, tedy internetové žurnalistiky a kulturní žurnalistiky. Mým cílem bude vytvořit plnohodnotný web s funkčním redakčním rozhraním, přes které budu moci pohodlně publikovat vytvořené materiály. V rámci specializace na internetovou žurnalistiku se podle mne jedná o její nejcharakterističtější projev, jehož realizace bude mít pro mě samotného největší přínos a který bude zároveň nejlepším důkazem mé kompetence v tomto oboru.
Tematické zaměření na oblast kultury je značně široké a pro mne jako jednotlivce není možné, abych ho za tak krátkou dobu jakkoliv komplexně pokryl. I zde tedy určím jasnou hranici. Na webu se budou objevovat recenze, reportáže či pozvánky související s kulturními událostmi, kterých se já sám (nebo další případní redaktoři) zúčastním nebo které mne jakkoliv zaujmou. Z toho plyne, že nepůjde o žádný vyvážený kulturní informační servis. Dále je zřejmé, že se tyto materiály budou týkat zejména kulturního dění v místě mého bydliště a v místě mé vysoké školy, tedy v Jihlavě a Olomouci. Věřím, že na této více či méně regionální úrovni by při vytrvalé a konzistentní práci bylo možné získat eventuálně i větší množství čtenářů, kterým by byl obsah webu nějak blízký.
Nedělám si žádné iluze, že bych rozvířil novinářské vody nějakou převratnou inovací. Regionální média jsou již dávno dobře zavedenou a osvědčenou praxí. A to zdaleka nejen na internetu, ale v podstatě ve všech druzích současných médií. Žurnalistika si proto nyní hledá nové cesty, které by stálo zato probádat. V nedávné době proběhla řada pokusů o hyperlokalizaci médií. Nutno dodat, že se prozatím nesetkaly s přílišným úspěchem. Za všechny je možné zmínit v tomto směru u nás nejambicióznější, ač také neúspěšný, projekt Našeadresa.cz.
Přesto - v takovýchto případech vypadá pozice redaktora pravděpodobně zhruba jako ta moje. Tím chci říct, že nebudu účelově vyhledávat materiály, o kterých budu psát. Naopak budu psát většinou o tom, čeho se z vlastního zájmu běžně účastním, a získaný materiál případně pouze doplním nějakou přídatnou hodnotou.
Ani kultura na internetu nebude představovat žádnou novinku. Každý větší zpravodajský portál má svou kulturní podsekci. Existuje ale také řada čistě kulturně zaměřených samostatných webzinů podobných představě mého projektu. Je jich široká škála. Liší se zejména na základě kvality zpracování, specifičnosti obsahu, šíře své územní působnosti či dalších kritérií. Jak již bylo řečeno, nedělám si ambice, že bych z tohoto stávajícího pořádku výrazným způsobem vybočil. Jednotlivec může těžko konkurovat početnějším fungujícím redakcím a nečekám ani, že bych v rozsahu samostatného projektu stihl výrazným způsobem překonat webziny podobného charakteru.
Předem odmítám uvažovat o komerčním potenciálu vytvořených stránek, shánění zájemců o inzerci či o prezentaci stránek komerční cestou. V takovém případě bych musel přinejmenším ještě více propracovat i základní koncepci mé šéfredaktorské a redaktorské práce, nejlépe pak sestavit stálou redakci. Tento samostatný projekt slouží jako jistý vzorek mé kompetence v rámci absolvovaných profilací a nebude se nijak zaměřovat na možnost zisku, stejně tak bude mým cílem získat pouze vzorek čtenářů. Případný další postup v tomto směru navrhnu v samotném hodnocení mé práce na projektu.
Postup práce
V této části bych rád podrobně popsal, jak jsem při realizaci projektu krok za krokem postupoval. V průběhu práce jsem se řadu věcí naučil, chtěl bych zde proto svůj postup zrekonstruovat. Mohl bych tím poskytnout návod případným zájemcům začátečníkům, také si sám zpětně utřídit jednotlivé kroky a mimo jiné tak i dokážu, že dosažení cíle nebylo pouhým dílem náhody, ale že se v problematice skutečně orientuji.
Protože jsem začínal od úplného začátku, bylo nutné nejdříve získat vlastní prostor, kam bych svůj zamýšlený web umístil. První okamžité rozhodnutí bylo, že si zaregistruji bezplatnou doménu. Zvolil jsem pravděpodobně nejznámějšího poskytovatele bezplatných domén webzdarma. Již dříve jsem upozornil na to, že protože se jedná pouze o projekt pro školní účely, chci se vyhnout jakýmkoliv jinak nezbytným finančním záležitostem spojeným s internetovou publicistikou.
Nyní zbývalo vymyslet výstižný název domény, pod kterou bych celý svůj projekt prezentoval. Výsledná volba padla na www.kulturni-jihlavak.wz.cz. Mým záměrem bylo vyhnout se názvu, který by jednoznačně implikoval přesné regionální zaměření. Nechtěl jsem ho ale ani vztáhnout čistě na moji osobu. Vybraný název podle mne dobře zaštiťuje tematické zaměření webu, poukazuje na místní určení a zároveň si označením mne jako obyvatele Jihlavy vyhrazuje určité právo na odchylky od mého rodného města. „Kulturní Jihlavák“ zní zároveň jako jemná nadsázka, která se hodí k mé představě konečné podoby webu. Ten tak neodradí případného návštěvníka tím, že by se tvářil jako přehnaně seriózní médium.
Dále byla nutná technická příprava prostoru přiděleného spolu s doménou, konkrétně nastavení MySQL databáze. Po tomto kroku jsem již mohl přikročit k instalaci redakčního systému, nosné konstrukce celých stránek. Jelikož nejsem žádným expertem v oboru informačních technologií, využil jsem populární a kvalitně zpracované předpřipravené platformy redakčního systému Wordpress. Ostatně ani nemyslím, že by každý internetový novinář měl být schopen vytvořit svůj originální redakční systém. Tato profese v sobě sice částečně spojuje novinařinu se znalostí programování, diskutovaná problematika však zabíhá už značně do oboru informačních technologií.
Jak jsem podotknul, Wordpress, který je v základní verzi možné volně stáhnout, je poměrně kvalitně a detailně zpracovaný. Mezi jeho nesporné výhody patří, že lze podle uvážení měnit celý jeho zdrojový kód včetně grafických prvků. Ušetří tak spoustu práce, přičemž ponechává dostatek volnosti pro individuální potřeby.
Důležité je upozornit, že proces zprovoznění Wordpressu je v případě bezplatné domény o něco složitější. Běžná instalace jak samotného Wordpressu, tak jeho dalších funkčních komponent vykazuje chyby. Je proto nutné provádět tyto věci „ručně“ přes jakéhokoliv ftp klienta.
Nyní mne čekala cesta, během které jsem chtěl z tohoto prefabrikátu vytvořit konečnou podobu webu. Za prvé bylo nezbytné vytvořit unikátní soubor „config“ pro komunikaci s MySQL databází. To spočívá v zadání identifikačních údajů domény spolu s vygenerovanými unikátními klíči.
Dalším a jedním z nejdůležitějších kroků, které jsem musel učinit, byl výběr vhodného vzhledu, jednoduše řečeno, musel jsem dát webu tvář. I těch je možné najít na internetu ke stažení celou řadu. Při tomto výběru je nutné zohlednit nejen samotný design, ale také vlastnosti, které od svého webu očekáváte. Každý vzhled má totiž jinou strukturu a podporuje různé pracovní prvky.
Když dostal web svou základní tvář, mohl jsem konečně začít pracovat s uživatelským rozhraním redakčního systému. Tato práce zahrnovala jak dotažení designových prvků, tak rozmístění a editaci tzv. widgetů, které čtenáři usnadňují orientaci na webu a jeho práci s ním. Mezi tyto funkčních widgety patří například vyhledávání zadaných slov či slovních spojení, které je dnes už v podstatě samozřejmostí téměř na každém webu, zobrazení struktury existujících rubrik a takzvaných štítků, archiv publikovaných materiálů, užitečné odkazy, odběr obsahů přes zvolený RSS kanál či libovolná textová pole. Do jednoho z těchto polí jsem umístil také počítadlo návštěv. Podrobnější informace o návštěvnosti mi tak přicházejí elektronickou poštou do emailové schránky.
Předtím, než byl web zcela připravený pro publikační činnost, jsem chtěl ještě vytvořit vlastní originální logo. S mými omezenými možnostmi v souvislosti s dostupným softwarem jsem neočekával, že dosáhnu zcela profesionální úrovně, i toto úskalí jsem však nakonec překonal, alespoň doufám, poměrně uspokojivě. Rozkliknutelná uvítací stránka s popisem webu už byla pouze pomyslnou třešničkou na dortu.
V souvislosti s tvorbou jednotlivých článků jsem dále průběžně doplňoval úplnost a funkčnost webu pomocí pluginů. Díky nim lze například publikované materiály sdílet prostřednictvím rozmanitých sociálních sítí, ve kterých v současnosti leží skutečné těžiště života na internetu. Umožňují také vkládání objektů typu flash, patří sem i dnes již obligátní tlačítka „to se mi líbí“ apod.
V tomto smyslu se odehrávala moje role jakožto tvůrce a administrátora webových stránek pro můj samostatný projekt. Poté jsem již převzal roli šéfredaktora a redaktora. Bez publikovaných materiálů by takto funkční web vznikl zcela zbytečně. Bylo proto nutné začít plnit stránky nějakým obsahem. Aby nový web nezel od začátku prázdnotou, dovolil jsem si převzít dva texty, které jsem během zimního semestru vytvořil a použil v rámci jiného školního projektu a které svým tematickým zaměřením splňovaly kritéria mého samostatného projektu. Samozřejmě jsem k nim připojil náležité upozornění.
Pak už jsem se zaměřil na nové události a s nimi na nové články. Jak jsem dříve zmínil, mým záměrem nebylo cíleně shánět materiál, o kterém bych psal. Naopak jsem se chtěl podělit o své zážitky a názory na kulturní události, kterých jsem se běžně účastnil. Také některé z mých přátel jsem chtěl zapojit do tvůrčího procesu, abych si vyzkoušel i editorskou práci.
I s jejich pomocí jsem tedy téměř každý týden zveřejnil vždy jeden nový článek týkající se nejčastěji výstav, hudebního dění, filmových novinek a divadelních představení.
Při tvorbě komunikátů jsem se snažil co možná nejvíce využívat multimediálních možností internetové publicistiky. Bez odkazů a obrazového doprovodu se podobný web dnes obejde jen stěží. Pokud mi to ale charakter článku umožňoval, snažil jsem se vkládat i další objekty jako videa, ankety, mapy, slideshow či fotogalerie. Bohužel musím předeslat, že právě tímto tématem se budu zabývat také v oddílu věnovaném potížím, které se při mé práci vyskytly.
Kde vznikaly potíže
Jak se dalo bezpochyby očekávat, při realizaci mého samostatného projektu se vyskytlo několik komplikací, které mou situaci znepříjemňovaly. Rčení praví, že chybami se člověk učí. Ať už se v tomto případě jednalo o chyby moje nebo o chyby jiného charakteru, snažil jsem se je napravit a brát si z nich i ono příslovečné ponaučení. Dařilo se mi to však pouze se střídavým úspěchem. Všechny problémy souvisely s technickou stránkou projektu. Jak jsem zjistil, těm jsem ani při vší prozíravosti takřka nemohl předejít.
První chyba se objevila při zobrazování widgetu pro vyhledávání slov. Ten měl špatně nastavené okraje, takže jeho grafika byla „useknutá.“ Bylo třeba předefinovat jeho okrajové hodnoty přímo ve zdrojovém kódu redakčního systému.
Z valné většiny jsem se ale potýkal s komplikacemi souvisejícími s bezplatnou doménou. Jelikož ta je jejím uživatelům poskytována za povinné zobrazování cizí neplacené reklamy, musel jsem i já s touto podmínkou souhlasit. S tím jsem samozřejmě od začátku počítal. Právě tato reklama mi však v jednu chvíli naprosto znemožnila jakoukoliv práci s webem. Jednoznačnou odpověď, proč se tak stalo, jsem od poskytovatelů domény nezískal.
Zobrazování reklamy na webu lze v administraci webzdarma do určité míry nastavit. Jedná se hlavně o její umístění. To má však svá specifika a jak jsem zjistil, právě nastavení reklamy se stává častým zdrojem nepříjemností. Sám jsem nastavil vkládání reklamy dolů. Vše fungovalo po určitý čas v nejlepším pořádku. Netroufám si tvrdit, co zapříčinilo, že se chyba probrala k životu. Reklama se však začala zobrazovat nejen dolů, ale i nahoru, a to v nadměrném množství. Nejhorší ale bylo, že tato parazitující inzerce zasáhla i redakční systém a de facto ho zablokovala. Ani poté, co jsem se pokusil odstranit veškeré vkládání reklamy přímo ze zdrojového kódu, se můj problém nevyřešil. Nakonec jsem byl nucen celý obsah webu kompletně smazat a vytvořit krok za krokem znovu. Když jsem web opět zprovoznil, rozhodl jsem se nechat již reklamu nahoře, abych se vyhnul podobným komplikacím.
Další problém se objevil v souvislosti s připojováním k ftp přes ftp klienty. To bylo nepříjemné hlavně kvůli „ručnímu“ nahrávání souborů, se kterými jsem potřeboval pracovat. Ačkoliv přes webové rozhraní v administraci webzdarma bylo možné se připojit bez obtíží, ftp klient odmítal přijmout zadané heslo s tím, že je nesprávné. Nakonec jsem zjistil, že u webzdarma se jedná o jeden z nejběžněji řešených problémů. Sami administrátoři takto blokují weby, které vypadají, že z počítačů šíří viry a další škodlivý software. Ve svém notebooku, ze kterého jsem web výhradně obsluhoval, jsem žádný virus nenašel. Příčinu zákroku ze strany administrátorů jsem tedy nepochopil. Situaci jsem však vyřešil pouhým zažádáním o odblokování s připojením identifikačních údajů.
To byly dvě zásadní komplikace, které bylo nutno co nejrychleji vyřešit. Spíše nepříjemností už byla klasická nestálost serverů pro bezplatné domény. Velmi často se stránka nechtěla načíst, operace redakčního systému dlouho trvaly a někdy se ani nedokončily, takže bylo nutné je znovu opakovat, a občas vypadávala celá MySQL databáze, což dočasně úplně znemožnilo práci s webem.
V případě placené domény by se samozřejmě ani jedna z těchto potíží nevyskytla. Výše jsem však zdůvodnil své rozhodnutí použít doménu bezplatnou. Jak vidno, takové rozhodnutí s sebou přineslo i některé nečekané nepříjemnosti, které nebylo možné jenom tak opominout.
Také jsem již dříve upozornil na to, že zde popíšu komplikace s multimediálními soubory, které jsem chtěl vkládat do jednotlivých článků. To bohužel značně omezilo mé možnosti. V případě obrázků šlo o zarovnání. Ať jsem vybral jakékoliv zarovnání, obrázky se automaticky vkládaly vlevo. Tuto dysfunkci je ještě možné ignorovat. Nefunkční soubory ve formátu flash ale tak lehce přehlížet nelze. Videa vložená ze serveru youtube pracovala většinou normálně, docházelo pouze k dočasným výpadkům. Nedokázal jsem však zprovoznit další podobné objekty jako například slideshow. Ani pluginy určené přímo pro vkládání těchto souborů do redakčního systému wordpress problém nevyřešily. Jediným výsledkem bylo, že na webu se určitý flash fyzicky skutečně nacházel a určený prostor vykazoval vlastnosti tohoto objektu, jeho obsah se ale nezobrazoval. Tuto potíž se mi nepodařilo překonat ani po konzultaci se studenty specializovaných počítačových oborů. Mohu se jen domnívat, že se jedná o chybu ze strany redakčního systému. Nezbývalo mi než dotyčné objekty umístit do alternativního prostoru na ftp a u článků na ně odkázat.
Toto byl výčet veškerých potíží, se kterými jsem se během realizace mého samostatného projektu potýkal. Jak jsem již upozornil, řadě z nich by bylo možné se vyhnout předplacením vlastní placené domény. Některé z nich by však ani tento krok pravděpodobně nevyřešil.
Vlastní zhodnocení
V této části bych se rád ohlédl za svou prací na samostatném projektu a zhodnotil, do jaké míry se mi podařilo naplnit předsevzaté cíle. Dále se pozastavím nad tím, kam by můj projekt mohl případně směřovat nebo jak by se dal dále využít.
Pokud bych měl vzít v potaz první část úkolu, který jsem si dal, a sice vytvoření plnohodnotného fungujícího webu s vlastním svébytným designem i obsahem, řekl bych, že jsem svým předsevzetím dostál v uspokojivé míře. I přes nastalé komplikace, o kterých jsem hovořil v předchozím oddílu, se mi skutečně podařilo vytvořit kulturní webový portál, svou strukturou přehledný a plně funkční. Tematicky jsem ze stanoveného směru také nevybočil. Jak jsem poznamenal v úvodu, nebylo možné, abych přinesl komplexní vyvážený kulturní servis. Souhrn materiálů, které jsem publikoval, je ale podle mě uspokojivý a dostatečně pestrý v ohledu na zadání samostatného projektu. Jedná se zejména o recenze, publikoval jsem ale i několik kulturních tipů a jeden rozhovor.
Nové příspěvky jsem zveřejňoval během dvanácti týdnů mezi 23. lednem a 10. dubnem. Při hodnocení samotné publikační činnosti bych ale podotknul, že intervaly mezi nově zveřejněnými materiály neodpovídají vždy předem stanovenému týdnu. Za prvé se jedná o první dva („převzaté“) texty staršího data, na které jsem upozornil v kapitole popisující postup práce. Za druhé se tato nesrovnalost objevila i u dalších dvou článků. Příčinou nebyl nedostatek materiálu pro zpracování ani nezodpovědnost mne jako šéfredaktora, nýbrž technické problémy, kvůli kterým jsem musel vytvářet celý web znovu včetně opětovného nahrání původních článků. Dále se jedná o zmíněný rozhovor, který jsem vzhledem k jeho povaze publikoval okamžitě, aby zbytečně neztratil na zajímavosti a aktuálnosti. A jednou skutečně vznikla mezera z důvodu nedostatečného množství materiálu. Za tyto nesrovnalosti jsem se čtenářům omluvil na uvítací stránce. Krom těchto případů se mi však určenou periodicitu podařilo dodržet.
Mám pocit, že i jako šéfredaktor a editor jsem v zásadě obstál a naplnil alespoň svá vlastní očekávání. Je pravda, že jsem v tomto směru neměl tolik práce, publikoval jsem ale nejen své texty a prokázal tedy také svůj kritický pohled.
Ukázalo se ale, že rozsah projektu skutečně nebyl takový, aby se mi povedlo vytvořit avizovanou komunitu čtenářů-přispěvatelů v celém jejím předpokládaném rozsahu. Virtuální prostor pro setkávání takové skupiny lidí se v tak krátkém čase ukázal jako částečná utopie. Stále věřím, že by bylo možné něčeho takového docílit, vyžadovalo by si to ale větší časové možnosti a také lepší promotérskou práci.
Kdybych se rozhodl chopit se této práce s vážnějšími záměry, začal bych stavět na vlastní placené doméně. Poté bych se mohl systematicky zaměřit na získávání většího množství čtenářů, například přes rozšířené sociální sítě jako je facebook nebo twitter. Mým cílem by pak bylo zaujmout potřebné inzerenty, kteří by o plochu na mém portálu měli zájem. V tuto chvíli také nedokážu říct, jestli by bylo nejlepší cestou fungovat nadále jako nezávislý web. Také by bylo možné pokusit se svou prací zaujmout nějaký větší portál, který by měl zájem vytvořit z toho mého svůj přidružený web užšího tematického zaměření. Takové rozhodnutí by se ale odvíjelo od konkrétních možností či nabídek.
