Novinky ze světa vědy

Realizace projektu zde.

1. Cíl práce

Jako cíl svého samostatného projektu jsem si zvolil vytvoření internetové stránky s názvem „Science news“ a podnázvem „Novinky ze světa vědy“. Hlavní náplní této webové stránky tedy bude přinášet čtenářům zajímavé a pokud možno co nejaktuálnější informace o vědeckých objevech, nových technologiích a dalších zajímavostí z oblasti přírodních věd. Tam, kde to bude možné, budou k samotným textům rovněž přiloženy fotografie, obrázky nebo videa. Kvůli omezené životnosti této webové stránky nebude kladen důraz na návštěvnost, ale spíše na korektní zpracování zveřejňovaného obsahu.

Náplň stránek bude určená především zájemcům o přírodní vědy. Články ale budou psány co nejsrozumitelnější formou, aby byl jejich obsah přístupný i lidem, kteří se o popularizaci vědy příliš nezajímají. V případě použití méně známých odborných termínů bude přiložen hypertextový odkaz na stránky, kde jsou termíny vysvětleny, např. wikipedia.org.

Vzhledem k současné oblíbenosti sociálních sítí bude jako součást projektu rovněž vytvořena facebooková stránka, kde budou průběžně zveřejňovány odkazy na nové články. Podobným způsobem totiž prezentuje nové články i drtivá většina zpravodajských serverů.

Zveřejněné články se nebudou omezovat na jeden konkrétní obor, ale budou pojednávat o objevech z různých přírodovědných disciplín, jako jsou biologie, medicína, astronomie, fyzika atd. Informace budu získávat především z anglicky psaných zdrojů, jejichž obsah prohází procesem peer-review, tedy kontrolou ze strany odborné veřejnosti. Tím se pokusím vyhnout publikování zavádějících či rovnou nepravdivých informací.

2. Zdůvodnění volby tématu

V rámci specializační linie v průběhu studia žurnalistiky jsem postupně absolvoval základy přírodních věd, praktikum a workshop online žurnalistiky a vědeckou žurnalistickou specializaci. Při výběru tématu tohoto samostatného projektu jsem byl proto omezen na oblast internetové vědecké žurnalistiky. To mi ovšem nepřišlo jako velký problém jelikož v rámci druhého oboru, tedy filozofie, se mimo jiné věnuji problematice vztahu mezi humanitními a právě přírodními vědami. V rámci studia druhého oboru jsem měl možnost navštěvovat například semináře filozofie fyziky či filozofie biologie.

Mimo to mě vždy fascinovaly vědecké objevy a už od dětství jsem četl populárně naučné knihy nebo sledoval přírodopisné dokumenty. I přes to se však v rámci přírodních věd považuji za téměř naprostého laika.

Popularizace vědy je v českém prostředí poněkud opomíjeným aspektem žurnalistiky, zejména ve srovnání se zeměmi, jako jsou Velká Británie nebo Spojené státy. Měl jsem dokonce možnost v této souvislosti hovořit s několika vědci, kteří nebyli spokojeni s prostorem, který popularizaci vědy věnují česká média. Vědci sami považují popularizaci vědy za velmi důležitou pro obecnou vzdělanost veřejnosti. Stejně důležitým aspektem je i motivace dětí a mladých ke studiu přírodovědných oborů, které bývají považovány za příliš náročné.

Důležitou funkcí vědecké žurnalistiky je i varování před některými pseudovědami, které někdy bývají v médiích propagovány jako rovnocenná alternativa k poznatkům exaktních věd. Často diskutovaným příkladem takto prezentované pseudovědy bývá například homeopatie nebo podobné alternativní medicíny, jejichž účinnost byla mnohokrát vědecky zpochybněna nebo dokonce vyvrácena.

3. Zdroje, stav problematiky

Zdroji, ze kterých čerpám informace pro články zveřejňované v rámci projektu, jsou především internetové verze nejznámějších zahraničních vědeckých periodik, jako jsou New Scientist, Nature, Evolution, Science a další. Na Přírodovědecké fakultě dokonce existuje možnost přístupu ke kompletnímu obsahu časopisu Science. Mezi další zdroje bych mohl zařadit například internetové stránky kosmických agentur, jako jsou ESA či NASA. Uvedení informačního zdroje pro články zveřejněné v rámci tohoto projektu je samozřejmostí.

Rámcové informace k obsahu jednotlivých příspěvků čerpám především z anglické verze Wikipedie. Ta sice bývá kritizována jako ne zcela spolehlivý zdroj informací, ale z časových důvodů je to nejschůdnější řešení.

Co se týče jiných projektů zabývajících se informováním z oblasti vědy, je třeba zmínit, že de facto všechny hlavní internetové zpravodajské portály mají sekci věnovanou právě oblasti vědy a techniky. Některé z nich tedy uvedu konkrétně: http://www.novinky.cz/veda-skoly/, http://technet.idnes.cz/, http://aktualne.centrum.cz/veda/, http://www.lidovky.cz/veda.aspx, http://vtm.e15.cz/veda nebo http://tech.ihned.cz/. Nelze jednoznačně říct, který z nich je nejlepší, jelikož žádný z nich se ani zdaleka nepřibližuje například vědecké sekci internetové verze britské BBC. Prakticky všechny z nich přebírají většinu článků od České tiskové kanceláře, periodicita článků v rubrikách věnovaných vědě také výrazně zaostává za jinými rubrikami. Vědecké sekce portálů idnes.cz a ihned.cz jsou navíc zaměřeny především na nové technologie v oblasti informatiky, komunikace a články informující o poznatcích primárního výzkumu jsou spíše výjimkou. V tomto ohledu jsou na tom poněkud lépe novinky.cz a aktuálně.cz, které sice zabírají širší spektrum vědeckých objevů, ale mají zase poněkud nižší periodicitu zveřejňování článků.

Zajímavé informace ze světa vědy lze rovněž nalézt na webových stránkách Akademie věd ČR (http://www.cas.cz/), nebo na stránkách jednotlivých ústavů. Většinu obsahu zpravodajské sekce tvoří zprávy z českého vědeckého prostředí, objevují se zde ale i zprávy ze zahraničních zdrojů. Informace zde ovšem trpí poněkud menší srozumitelností, jelikož jsou určeny především odborné veřejnosti. Na druhou stranu je zde menší riziko zveřejnění zkreslených nebo nepravdivých informací.

Zajímavými servery, které přináší zprávy z oblasti popularit vědy, jsou internetové stránky časopisů Vesmír nebo 21. století (http://vesmir.cz/, http://21stoleti.cz/). Časopis Vesmír je asi nejznámějším vědeckým časopisem u nás a na Slovensku. Jeho internetová verze má ovšem pro případného zájemce nepříjemný faktor. Většina nejaktuálnějších článků je totiž i v internetové verzi přístupná pouze pro předplatitele tištěného vydání. Zpřístupněny pro všechny návštěvníky jsou až po určité době. Naproti tomu server 21. století nabízí zprávy zadarmo pro všechny uživatele. Výhodou online verze obou časopisů je ta, že články nejsou pouze zkopírované texty od České tiskové kanceláře, ale píší je redaktoři časopisů. Další výhodou je ta, že články publikované na těchto stránkách nejsou omezeny pouze na některé vědní obory, ale pokrývají celé spektrum vědeckých disciplín. 21. století věnuje podstatný prostor rovněž novým technologiím a vynálezům.

Rubriku vědy a techniky mají také internetové stránky České televize a Českého rozhlasu (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/, http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/). Oba servery pokrývají široké spektrum vědeckých oborů, články na serveru Českého rozhlasu navíc vycházejí s poměrně vysokou periodicitou. Zde publikované články bývají sice většinou přejaty z České tiskové agentury, to je ale částečně vykompenzováno použitím kvalitních multimediálních prvků, jako jsou videa, audiozáznamy a grafiky.

4. Ideový plán

Cílem tohoto projektu je informovat potenciální čtenáře o nových výsledcích výzkumů, technologiích nebo dalších zajímavostech, přičemž jednotícím prvkem všech článků je snaha o popularizaci vědy. Pokud to bude možné, budu zpracovávat taková témata, která bývají v české vědecké žurnalistice spíše opomíjena. Jelikož má jít především o informace nové, budu čerpat zejména z právě publikovaných článků a studií. Rozhodně nepůjde pouze o překlad původních zdrojů, ty by měly sloužit pouze k poskytnutí nejnutnějších informací či inspiraci.

Články budou mít především charakter rozšířených zpráv, proto se budu snažit psát co nejjasněji a nejsrozumitelněji, aby byly zveřejňované informace dostupné pro co nejvyšší počet čtenářů. Zejména se pokusím vyvarovat zbytečnému používání cizojazyčných nebo příliš odborných pojmů. Pokud by se však nedalo užití nějakého takového termínu vyvarovat, uvedu odkaz na stránku, kde je tento termíny vysvětlen.

Vzhledem k tomu, že budu veškerou publikační činnost vykonávat sám, nekladu si za cíl konkurovat zavedeným zpravodajským serverům, ale budu se pokoušet zveřejňovat informace, ke kterým by se neanglicky hovořící čtenář jinak nedostal. Důraz přitom ale nebudu klást pouze na exklusivitu a aktuálnost, ale i přínosnost a celkovou důležitost informací obsažených v publikovaných zprávách.

Pokud by se například čtenáři rozhodli na zveřejněné články reagovat pomocí komentářů přímo na hlavní stránce nebo na facebooku, určitě bych se snažil odpovídajícím způsobem reagovat. Vzhledem k tomu, že stránky budou mít pouze omezenou životnost, ale příliš nepředpokládám, že by k tomu došlo. Nicméně by určitě šlo o zajímavou zkušenost.

Zároveň bych rád uvedl ke každému článku alespoň jeden multimediální prvek, například video ilustrující průběh nějakého výzkumu. Přitom ale budu muset dávat pozor na licenci těchto ilustrativních prvků. Co se týče fotografií nebo obrázků, volně k šíření jsou k dispozici například ze serveru commons.wikimedia.org, je pouze třeba uvést zdroj.

Co se týče odkazování na zdrojové články nebo studie v publikacích, budu vždy uvádět odkaz na příslušnou stránku. Vycházím z pokynů, které zveřejnil Svaz českých vydavatelů a knihkupců. Proto vždy v některé z částí textu uvedu hypertextový odkaz na informační zdroj, což bohužel v českém prostředí není vždycky považováno za samozřejmost.

Pro realizaci tohoto projektu bude nutné vytvořit internetovou stránku na některém z českých freehostingových serverů. Mezi nejoblíbenější patří webzdarma, internetcentrum nebo endora. S největší pravděpodobností zvolím jeden s těchto hostingů, jelikož nabízejí relativně dostatčující kapacitu pro nahraná data a poměrně široký sortiment různých podpůrných funkcí zdarma. Nevýhodou je pouze nutnost umístit na vytvořený web malou reklamu.

Po zaregistrování internetové adresy bude nutné zaregistrovat nějaký dostupný redakční systém. Zde je rovněž na výběr z více možností, jednotlivé systémy se liší především v možnostech úprav vzhledu stránek a některých pokročilejších funkcích. Ne všechny jsou také dostupné v české lokalizaci. Pro práci na tomto projektu jsem si zvolil redakční systém WordPress. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších redakčních systém v rámci celého světa, používá jej například více než polovina veškerých blogů. WordPress je vyvíjen pod open source licencí, což znamená, že se do jeho vývoje může zapojit prakticky kdokoliv s programátorskými schopnostmi. Navíc pro něj existuje obrovské množství pluginů, které přidávají nejrůznější funkce, a také šablon pro volbu vzhledu stránky. Dostupná je i česká verze.

5. Postup práce

K samotné realizaci projektu jsem se dostal až ke konci března, což bylo způsobeno především psaním bakalářské práce a plněním redakční praxe. Na realizaci projektu mi tedy zbýval asi měsíc, což je poměrně krátká doba, ale tento problém jsem si způsobil sám, jelikož jsem si pořádně nerozvrhl práci na tento semestr.

Prvním nezbytným krokem bylo zaregistrování internetové domény a potažmo tedy i volba internetové adresy. Jako název adresy jsem si zvolil anglické sousloví science news, jelikož adresa ve tvaru novinkyzesvetavedy se mi zdá příliš dlouhá, navíc je v případě hostingů zdarma zvolit až doménu třetího řádu, což znamená, že za zvolenou adresou je nutno zvolit ještě některý s přidaných názvů freehostingu (například novinkyzesvetavedy.webzdarma.cz). Doménu druhého řádu, která by tímto netrpěla, je nutné zakoupit, což není v mých finančních možnostech a pro potřeby tohoto projektu by to bylo zbytečné.

Prvním praktickým krokem byla registrace zamýšlené stránky na hostingu ic.cz. Poté přišla na řadu instalace redakčního systému WordPress. Přestože jsem postupoval podle dostupných návodů, objevily se brzy problémy. Po nahrání potřebných souborů, které jsem upravil dle návodu, se mi stále nedařilo přivést redakční systém do funkčního stavu. Později jsem zjistil, že některé jiné hostingy umožňují automatickou instalaci redakčního systému, což se, vzhledem k mým velmi omezeným znalostem tvorby internetových stránek, zdálo jako nejjednodušší možnost, která mi ušetří mnoho potřebného času.

Zvolil jsem si tedy jiný hostingový server, kterým je endora.cz. Zde bylo pouze nutné zaregistrovat název zamýšleného webu a posléze během několika kroků nainstalovat redakční systém. Uživatelské rozhraní serveru endora.cz mi přišlo daleko intuitivnější, než to na ic.cz.

Instalace systému WordPress zde byla záležitostí pouze několika málo minut. Menší nevýhodou tohoto hostingu je to, že na weby, které jsou vytvořeny zdarma, bývají vkládány do textu hypertextové odkazy jako reklama, což může do jisté míry působit rušivě. Vzhledem k tomu, že je na tomto způsobu reklamy server finančně závislý, dají se takové zásahy do obsahu stránek pochopit.

Po úspěšné instalaci redakčního systému WordPress bylo ještě nutné systém aktualizovat, což je však naštěstí záležitostí několika málo vteřin, posléze už jen stačilo vyplnit přihlašovací údaje a začít se samotnou administrací stránek. Prvním důležitým krokem byl výběr šablony pro celkový vzhled stránek. Nejrůznějších šablon existují stovky, možná tisíce, při jejich výběru je možné zvolit několik kritérií, jako je barva pozadí či písma apod. Pro účely tohoto projektu jsem si zvolil vzhled raindrops, především kvůli faktu, že je stále a často aktualizován. Některé z možných vzhledů totiž nejsou s novými verzemi WordPressu kompatibilní. Samotný vzhled potom bylo možno ještě v některých možnostech dále upravovat. Úpravou prošla například postranní lišta s tzv. widgety, jako jsou odkazy na externí stránky, rubriky nebo možnost zobrazování nejnovějších zpráv jejich komentářů. Některé z nich jsem se rozhodl odstranit, jelikož se mi pro potřeby tohoto projektu zdály zbytečné, jako je například archiv příspěvků.

Začátkem dubna jsem tedy měl k dispozici funkční redakční systém, mohl jsem se tedy už soustředit na tvorbu samotného obsahu. Při této příležitosti jsem začal ve větší míře sledovat vědecké rubriky internetových zpravodajských serverů. V případě těch českých především z toho důvodu, abych se vyvaroval duplikování některých témat, zatímco u těch zahraničních jsem hlavně čerpal inspiraci pro volbu témat, ale i samotné zpracování.

Hlavními zdroji inspirace pro následný obsah mé stránky byly internetové servery jako http://www.sciencedaily.com/ , http://www.bbc.co.uk/news/science_and_environment/ nebo http://www.sciencenews.org/. V drtivé většině článků tyto servery uvádějí zdroj použitých informací, kterými bývají přímo vědecké studie nebo tiskové zprávy vědeckých institucí. Informace, které jsem v článcích uváděl, proto z velké části pocházejí z primárních zdrojů. Naprostou samozřejmostí bylo uvedení zdroje přímo v textech za pomocí hypertextových odkazů na původní pramen.

Po zpracování a publikování prvního příspěvku jsem se rozhodl vytvořit ještě stránku na sociální síti Facebook s názvem Novinky ze světa vědy (https://www.facebook.com/NovinkyZeSvetaVedy). Vytvořit takovou stránku je pro jakéhokoliv uživatele facebooku velice jednoduchou záležitostí. V postranní liště profilu každého uživatele je pro vytvoření stránky odkaz, potom stačí už jen vyplnit několik málo základních informací, jakými jsou například kategorie nebo krátký popis zamýšleného obsahu. Následně je možné zvolit profilovou a úvodní fotku. Publikování odkazů na nové články probíhá zcela stejně jako zveřejňování informací na osobních profilech. Na této facebookové stránce jsem pouze odkazoval na články zveřejněné na hlavní stránce tohoto projektu. Na hlavní stránce jsem pak do sekce Odkazy vložil naopak odkaz na uvedenou facebookovou stránku. Kromě tohoto odkazu jsem tam umístil i odkaz na hlavní stránku redakčního systému WordPress, jako výraz úcty k tvůrcům tohoto systému.

U těch článků, kde to bylo alespoň trochu možné, jsem přiložil i ilustrační fotografie nebo obrázky. Abych se však vyhnul případným problémům s licencemi pro šíření internetového obsahu, nepoužíval jsem materiály z jiných zpravodajských serverů, ale téměř výhradně ze serveru wikimedia.commons.org. Multimediální prvky na tomto serveru lze totiž volně užívat na jiných internetových stránkách, pokud je u nich uveden zdroj. K některým článkům jsem přiložil i videa, která pocházejí (až na jednu výjimku) ze serveru youtube.com. Ohledně legálnosti sdílení videí existuje mnoho diskuzí, podle současné praxe je ale legální sdílet ty videa, kde je na původním serveru uveden příslušný embeed kód.[1] Tento kód pak po vložení do redakčního systému vytvoří rám pro video, na které de facto pouze odkazováno, není proto třeba jej stahovat a nahrávat na vlastní stránky.

6. Sebehodnocení

Hlavního cíle tohoto projektu, kterým bylo vytvoření internetové stránky „Novinky ze světa vědy“, se mi podařilo dosáhnout, i přes nejrůznější obtíže technického charakteru. Během měsíce jsem samostatně vytvořil několik zpravodajských textů, přičemž se mi podařilo pokrýt snad dostatečné spektrum vědeckých disciplín. Kdybych měl na zpracování projektu více času, určitě by byly zastoupeny i některé menší obory jako geologie, neurověda nebo například paleontologie či ekologie. Není však vyloučeno, že ve volném čase budu ve zveřejňování novinek pokračovat.

Přiznávám, že výsledné žurnalistické texty mohly být ještě delší, například o další užitečné informace v backgroundu. Jelikož jsem ale na zpracování projektu pracoval zcela sám a zastával tak funkci jak redaktora, tak administrátora, korektora, technika a editora, je pochopitelné že výsledek tomuto faktu odpovídá. Přesto jsem rád, že se mi podařilo ke každému příspěvku přiložit minimálně jeden multimediální prvek, ať už šlo o obrázky nebo video.

Bohužel nemám k dispozici údaje o návštěvnosti stránky, nepředpokládám ovšem, že by šlo o nikterak vysoká čísla. Vzhledem k tomu, že stránky zatím fungují de facto měsíc, půjde pravděpodobně pouze o desítky zobrazení. Vysoká návštěvnosti ovšem nebyla jedním z cílů tohoto projektu, hlavním cílem byla spíše demonstrace řemeslného zvládnutí práce internetového žurnalisty, zaměřeného na oblast popularizace vědy.

Za velké plus považuji to, že velká část zpráv zveřejněných v rámci tohoto projektu se neobjevila na žádném z českých zpravodajských portálů. V některých případech k tomuto sice došlo, ale až na jednu výjimku jsem zprávu zveřejnil v českém prostředí jako první, pokud nepočítám další amatérské projekty nebo nejrůznější osobní blogy, které jsem neměl čas pravidelně sledovat.

Naopak menším nedostatkem byla poměrně nízká celková rychlost načítání stránek projektu, což však přisuzuji faktu, že stránky sídlí na bezplatném hostingu a při zahlcení serveru mají přednost placené domény. Naštěstí se nikdy nestalo to, že by stránky úplně spadly nebo nereagovaly.

Nutno dodat, že by na tomto projektu určitě šlo dále pracovat, ať už jde o celkový vzhled stránek nebo další uživatelské funkce. I tak jsem měl ale možnost si vyzkoušet skutečnou tvorbu obsahu online zpravodajství a mohl jsem se přiučit i o administraci internetových stránek obecně. Stránky nyní rozhodně nebudu ihned rušit, ale v případě dostatku času se ještě budu pokoušet přinášet další zpravodajské texty a stránky dál celkově rozvíjet. Situace populárně vědecké žurnalistiky totiž není v českém prostředí uspokojivá, ať už jde o internet nebo další média.

7. Zdroje

http://21stoleti.cz/

http://afo.cz/

http://aktualne.centrum.cz/veda/

http://www.bbc.co.uk/news/science_and_environment/

http://www.cas.cz/

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/

http://commons.wikimedia.org/

http://cs.wikipedia.org/

http://www.cwordpress.cz/

http://en.wikipedia.org/

http://www.endora.cz/

http://www.esa.int/ESA

http://www.ic.cz/

http://www.lidovky.cz/veda.aspx

http://www.national-geographic.cz/

http://www.nature.com/

http://www.nasa.gov/

http://www.novinky.cz/veda-skoly/

http://press.avcr.cz/

http://www.rozhlas.cz/veda/portal/

http://www.rozhlas.cz/

http://www.sciencedaily.com/

http://www.sciencemag.org/

http://www.sciencenews.org/

http://www.tydenvedy.cz/

http://www.ueb.cas.cz/

http://vesmir.cz/

http://vtm.e15.cz/veda

http://wordpress.org/

http://www.youtube.com/



[1] Viz: http://www.thesitewizard.com/general/embed-youtube-video-copyright-matters.shtml