Politický webový portál

Úvod
Vzhledem k tomu, že jsem absolvoval předměty, které mě v rámci specializace a zaměření nasměrovaly k online médiím a politické tématice, i můj samostatný projekt se soustředí na toto. Původním záměrem bylo vytvořit uživatelsky snesitelný web, kde by se návštěvníci mohli dovědět základní informace ze života - ať už osobního, ale především profesního - důležitých politiků. V průběhu tvorby jsem tuto skupinu vybraných politiků omezil pouze na předsedy stran, které jsou významné - tzn. byly, nebo jsou stranami parlamentními. Na to by pak navazovaly články komentující aktuální politickou situaci v naší zemi.
Vzhledem k těmto požadavkům v rámci obsahu jsem byl nucen zvolit variantu, která by umožňovala splnit oba vytyčené cíle tak, aby výsledné stránky byly poměrně jednoduše upravitelné a daly se na ně bez problémů  vkládat texty autorů, popřípadě tyto texty upravovat.
Na základě těchto faktů jsem se rozhodl použít poměrně jednoduchý redakční systém (více dále), který obsahuje vše potřebné pro výše zmíněné úpravy. Samozřejmě se nabízela i alternativa blogu, ale ten člověk nemůže příliš nastavovat k obrazu svému, takže nakonec zvítězil redakční systém.
Celý web tedy běží na bázi systému Wordpress, což umožňuje poměrně pohodlné udržování a proměnlivý obsah v případě, že by začal fungovat jako plnohodnotný politický portál a zároveň není omezen jen na základní funkce, jak tomu bývá právě v případě většiny blogů.
V následujících kapitolách se pokusím zachytit proces vzniku webu www.politikovani.ic.cz a věci s tím související.

1 Wordpress
Jak jsem již zmínil v úvodu, Wordpress je redakční systém, který umožňuje tvorbu webu, tedy přesněji řečeno spíše jeho úpravu k obrazu vlastnímu. Byť vychází ze šablon, jak tomu bývá u blogů, poskytuje autorovi poměrně rozmanitou paletu nejrůznějších nastavení a uspořádání.
Výhodou nepochybně je, že celý systém je plně zdarma a v současné době existuje jeho několik starších verzí i v plně české lokaci, což bohužel zatím neplatí pro verzi 3.3.2, ve které běží můj web.
Dalším plusem, který ocení zejména náročnější uživatelé a tvůrci, je možnost doinstalování nejrůznějších doplňků (pluginů), jenž povětšinou otevřou novou možnost, popřípadě přidají nějaké šikovné tlačítko či nastavení. Sám jsem v průběhu tvorby stránek využil několik těchto doplňků, o kterých se zmíním dále.
Základní rozhraní pro administrátora je velice přehledné, takže už od začátku práce ví, nebo přinejmenším velmi dobře tuší, co kde hledat. I v případě, že by se někomu stalo, že si v nastavení není jistý, Wordpress je natolik používaným, že není problém naleznout diskuze, ve kterých se člověk velmi rychle dopátrá kýžené odpovědi. Když by i toto selhalo, vždy existuje možnost něco prostřednictvím administrace nastavit a ihned se přesvědčit o tom, jak celá věc dopadla z pohledu prostého návštěvníka pomocí tlačítka náhled.

2 Spuštění webu
Jak jsem již zmínil výše, Wordpress je plně zdarma a není jej třeba jakkoliv instalovat. Vše, co člověk musí udělat, aby zprovoznil kýžený web, je registrace domény - ať už placené či neplacené - a na server zkopírovat obsah složky Wordpress, kterou si dříve stáhl.
Pro úplné nováčky se hodí poznamenat, že na tuto akci budou potřebovat FTP klienta, kterým se může stát třeba obyčejný Total Commander. V něm pak stačí nastavit FTP server na základě dat, které získáme při registraci internetové domény. V momentě kdy vyplníme požadované kolonky už se stačí jen připojit a nakopírovat obsah složky Wordpress na server domény (v případě Total Commanderu klávesou F5).
Dalším krokem je už spuštění webu, respektive zadání zaregistrované adresy do prohlížeče, kde se automaticky načte instalace redakčního systému, po níž následuje vstup do prostředí nastavení webu. Jako administrátor máte samozřejmě možnost ovlivňovat všechny funkce a nastavení stránek. V případě bezradnosti není problém zorientovat se v poměrně přehledné nápovědě, nebo si vyhledat diskuzi, popřípadě instruktážní video, na internetu.
Pak už záleží jen na vás, jak si stránky nastavíte. O mém postupu se rozepíšu v následující kapitole.

3 Nastavení webu politikovani.ic.cz
Po poměrně jednoduchém procesu registrace domény na serveru ic.cz, který doporučuje nejeden český návod pro Wordpress, jsem se dostal ke stažení složky s redakčním systémem a jal se zprovozňování webu.
Když jsem po několika minutách, možná desítkách minut, zjistil, jak zkopírovat Wordpress na server, nastavit FTP přístup na server, atd., stál přede mnou poměrně zásadní úkol v nastavení celkového vzhledu, ale i funkcí stránek. Jako jednu z hlavních podmínek jsem si určil čtenářsky alespoň přiměřeně přijatelné prostředí, hlavně však přehlednost a pokud možno jednoduchost. Jedním z mých hlavních problémů v začátku byl výběr šablony, která vždy úplně změnila můj názor na to, jak bych upravil výslednou podobu. Nakonec jsem se rozhodl pro šablonu, která ani nebyla ve skupině zpravodajských, nebo obecně, vhodných pro mediální obsahy, alespoň podle třídění samotného Wordpressu. Tu jsem však musel nejdříve nainstalovat, protože defaultní verze Wordpressu obsahuje jen dvě základní šablony, které jsou prakticky nepoužitelné. Proto jsem poprvé využil internetových diskuzí, ze kterých jsem se dozvěděl, že Wordpress je poměrně slušně tvarovatelný webový editor a veškeré součásti existují v nepřeberném množství variant, ze kterých si vybere i ten nejpečlivější člověk. Po několikaminutovém hledání jsem narazil na poměrně jednoduchou, ale přitom graficky přijatelnou šablonu, která mi navíc připadala i přehledná, takže bylo rozhodnuto. Čekala mě další novinka, protože jsem si musel šablonu nejdříve stáhnout a následně opět nakopírovat na server přes FTP klienta. Nakonec se to ale povedlo a já měl základ.
Dalším důležitých rozhodnutím bylo třídění vkládaných informací. Nakonec jsem se rozhodl pro horizontální odkazy v liště pro informace o předsedech politických stran, které slouží spíše jak podpora pro lidi, kteří se příliš, nebo dokonce vůbec, na české politické scéně necítí doma. A do vertikálního menu vpravo jsem umístil odkazy jednotlivých kategorií příspěvků, tedy vkládaných textů a dalších mediálních obsahů. Levý okraj stránek pak naplňuje kalendář a odkazy na jiné weby.
Protože dnes na poli médií, možná dokonce více než v letech minulých, ovlivňují úspěšnost počty návštěvníků, bylo mi jasné, že musím nějakým způsobem zajistit šíření příspěvků, které se na webu objeví. Pro tyto účely se dá výborně využít sociálních sítí, potažmo přízně přátel a kolegů, kteří konkrétní mediální obsah nasdílejí. Z tohoto důvodu jsem potřeboval vyřešit problém provázanosti webu se sociálními sítěmi. To se nakonec podařilo pomocí pluginu, který umožňuje jednoduchým kliknutím šíření zobrazeného obsahu na Facebook, Twitter, Google +, atd.. Pro mé účely jsem si vystačil se zmíněným trojlístkem. Když jsem ale plugin zkoušel instalovat, nepovedlo se, přesto, že jsem dodržel všechny kroky popisu instalace - shodou okolností velmi podobných instalaci šablon. Nakonec jsem zjistil, že plugin neběží v mé - sice české,ale zastaralé - verzi Wordpressu, takže jsem stál před rozhodnutím, jestli obětovat sdílení na úkor pracovního prostředí v češtině. Nakonec zvítězila potřeba šíření mezi veřejnost, takže jsem musel stáhnout anglickou verzi 3.3.2, na které stránky běží doteď. Samozřejmě jsem tím pádem musel znovu nainstalovat šablonu i plugin. K mé nemalé radosti po prvním zádrhelu jsem zjistil, že vše běží jak má. Vzhledem k tomu, že už jsem měl tlačítka na sdílení, chtělo to vzorky mediálních obsahů, které by v případě kladné reakce čtenáře mohl tento sdílet. Proto jsem musel vytvořit sekce příspěvků, do nichž se jednotlivé mediální obsahy třídí. Po několika minutách přemýšlení jsem se rozhodl nekomplikovat příliš situaci a rozdělit veškerý obsah do kategorií: Zprávy, Názory a Úvodem. Zde jsem pak vytvořil několik modelových obsahů, které by se daly dále šířit.
Přístup pro autory
Aby to nebylo tak jednoduché, nemohl jsem o webu uvažovat jen jako o stránkách přístupných pouze k prohlížení. Důležité bylo zařídit, aby se potenciální autoři textů mohli dostat do prostředí nastavení stránek a mohli tím pádem vkládat své mediální obsahy sami. K tomu má Wordpress, jako každý redakční systém své prostředky. Stačil vytvořit nového uživatele a nastavit jeho funkci, čímž už se automaticky nastavilo, co vše může ovlivňovat, respektive spíše k čemu se nedostane. Pro mé potřeby ukázky funkcí a práv jsem vytvořil dva vymyšlené uživatele, kteří existují ve funkcích redaktora a editora. Samozřejmě by to v reálu bylo poněkud složitější, protože je potřeba znát údaje, bez kterých se člověk do prostředí správy webu nedostane. Mimo jiné email a heslo, popřípadě svou přezdívku.
Zatímco jako administrátor jsem měl přístup ke všemu, co se týkalo jak obsahu, tak grafického nastavení, či uspořádání jednotlivých prvků na poli stránek, můj smyšlený redaktor má přístup pouze do sekce tvorby příspěvků, kde může pomocí jednoduchého textového editoru vkládat kýžené mediální obsahy, respektive mohl by, kdyby skutečně existoval. :) Jeho Druhý virtuální kolega, editor, je na tom velmi podobně. Jediným rozdílem je, jak už se logicky nabízí, možnost upravovat články nejen vlastní, ale i články svých kolegů.
Vkládání mediálních obsahů
Pokud jde o vkládání příspěvků na web, je to více než snadné, jde-li o text, přesněji řečeno čistě o text. Formátování lze provést pomocí uživatelsky velmi vstřícného prostředí, které nabízí základní paletu možností nápadně se podobající MS Wordu. Druhou možností je HTML editor, kde se dá text nastavit prostřednictvím HTML kódu, což je ale v drtivé většině případů jen doplňková funkce pro nejzrůdnější případy editace, které výše zmíněné editační nástroje nezvládají.
Pokud jde o ostatní mediální obsahy, tedy fotografie, video, popřípadě zvuk, má Wordpress poměrně chytré tlačítko, prostřednictvím kterého lze vkládat odkazy na kýžený obsah na webu, nebo jej nahrát z počítače, popřípadě uložit na server do mediální knihovny, odkud lze bez problémů nahrát.
Fotografie fungují bezchybně kteroukoliv ze zmiňovaných cest, takže jedinou chytrou věcí, která se k nim vztahuje je možnost do jisté míry upravit jejich velikost prostřednictvím nastavení. K dalším editacím fotografií by již bylo zapotřebí pluginů, které jsem však pro své účely nepovažoval za nutné.
Pokud jde o video, nastává poměrně zásadní problém v tom, že aby člověk mohl na stránkách pustit video, potřebuje buď přehrávač, který je implementovaný do webových prohlížečů, nebo si musí vystačit s pouhým odkazem. Na tomto místě se ale dá vše zachránit dalším wordpressáckým Deux ex machina - tedy pluginem, který povoluje přehrávání videí z nejpoužívanějších videoserverů. Není pak problém odkázat na video na youtube, které by ve finále běželo přímo na webu.
U audia nastává stejná situace jako u videa, ale protože na svém webu dosud žádné audio nemám, nemohu nabídnout vlastní zkušenost s nastavováním.
V celku vzato by se dalo říct, že si běžně internetově gramotný člověk s nastavením stránek ve Wordpressu poradí a bez větších problémů během několika chvil, byť třeba ne vše hned napoprvé, pochopí, co se kde nastavuje a čím se vybírá tohle a tamto.
Profily politiků
Jak jsem již zmiňoval výše, původně jsem měl v plánu vytvořit přehled důležitých momentů v kariéře každého významného politika. V rámci konečnosti prostoru, který v tomto případě úzce souvisí s přehledností webu, jsem se nakonec rozhodl zařadit jen stávající předsedy významných stran, které buď zrovna jsou, nebo v minulosti byly v parlamentu České republiky. Jedná se konkrétně o předsedy ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SZ, TOP 09 a VV. Už toto je dle mého názoru poměrně slušná řádka politiků. V momentě, kdy jejich profily slouží jen jako přehled pro lidi, kteří se v politice absolutně neorientují, nebylo třeba ničeho víc. Pro tyto účely zcela postačí životopisy, které tito pánové zveřejnili na svých webech, čímž mi podstatně ulehčili práci.
I když bych samozřejmě mohl ke každému z nich vypracovat krátký odstavec, v němž bych popsal jejich činnosti za posledních pár týdnů či měsíců, nakonec jsem se rozhodl jinak. V momentě, kdy jsem se o něco podobného pokoušel u dvou různých předsedů, zjistil jsem, že bych nedokázal rozepsat jejich činnosti tak, aby se daly vnímat neutrálně, čímž bych - třebaže nechtěně - podsouval a priori názor čtenáři. Protože jsem ale chtěl zachovat určitou autentičnost jejich osobností, rozhodl jsem se nakonec pro to, že jejich životopisy ponechám v původních verzích, i když jsou mezi nimi podstatné rozdíly, ať už jde o obsah nebo o rozsah. V každém případě, kdybych měl být úplně neutrální a korektní, musel bych vyextrahovat jen několik tabulkových hodnot o každém z nich, čímž bych však jen o několik málo vteřin zjednodušil práci čtenáře, který by si tato data mohl bez mrknutí oka vyžádat od Googlu či jiného schopného vyhledavače.
Vycházím z předpokladu, že pakliže pánové své životopisy zveřejňují na svých webech, jsou si dobře vědomi toho, že právě tam by je lidé hledali, a tudíž nepochybuji o tom, že se snaží, aby  působily co nejlépe. Proto se domnívám, že ono zmiňované krácení, či standardizace jednotlivých životopisů by z určitého úhlu pohledu byla spíše ke škodě. Když už nic, dozví se díky původním verzím návštěvník stránek mezi řádky, jak se jednotliví pánové prezentují, respektive jak dobře či špatně sami sebe propagují.

4 Administrativní prostředí Wordpressu
Na tomto místě bych se pokusil alespoň v základu popsat administrativní prostředí, kterým se každý, kdo chce na webu používat Wordpress, musí prokousat. Viz následující obrázek:
Vedle základních informací, jsou počet příspěvků, kategorií, stránek, a podobně, zobrazuje administrativní prostředí i aktuální dění - příznačně pojmenované "Right Now", ze kterého lze například vyčíst, kolik přibylo komentářů, kolik je schválených stránek, atd. V zásadě tato část tvoří základní matrici, podle které se během několika vteřin zorientujete a máte přehled, co se děje. Prakticky využitelné to je však především v případě, že k webu má přístup více lidí. V momentě, kdy jste jediným správcem vy, jediné, v čem vám tato tabulka pomůže (v tomto případě doufám, že raději nebude třeba), je případ, kdy se vám někdo nabourá na doménu a začne vám tam dělat nepořádek. Vpravo je jednoduchou formou formuláře připraven prostor pro rychlou zprávu. To už je patrně praktičtější věc, ale zase nejspíš jen v případě, kdy chcete být aktuální a nějaké řazení příspěvku vás pro několik prvních minut od atraktivní události nemusí zajímat.
To naprosto zásadní a pro správné nastavení a fungování vašeho webu nezbytné naleznete v levém postranním panelu, kde se v poměrně přehledném menu seznámíte se základními kategoriemi ovlivňujícími podobu a fungování stránek. Po obsahové stránce si  ve vrchní sekci menu, můžete editovat, vkládat, ale i mazat příspěvky, mediální obsahy, odkazy, stránky a komentáře, máte-li k tomu příslušná uživatelská práva samozřejmě. Vše je vymyšleno uživatelsky velmi přijatelně a i člověk, který si s počítači příliš nepadl do oka bude určitě po chvíli sám překvapený, jak je obsluha obsahu stránek triviální a jednoduchá.
Vzhled a jednotlivé součásti webu se pak nastavují ve spodní - funkční části menu. Vzhled, v rámci kterého si vybíráte šablonu, kterou následně pomocí různých widgetů (miniaplikací) upravujete k obrazu svému a vytváříte stylizované "životní prostředí" pro vaše texty a texty vašich kolegů. Krom toho se můžete vždy prohrabávat nekonečnými hromadami pluginů, pomocí kterých si web nastavíte po funkční stránce dle svých nejdivočejších snů. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsou to právě pluginy, které z jinak nudně neutrálního prostředí Wordpressu vykouzlí váš vysněný web. Osobně jsem příliš pluginů nepoužil, ale v momentě, kdybych si vytvářel vlastní soukromé webové stránky, určitě bych obětoval notné množství času pro to, abych si pořádně rozmyslel a vybral přesně ty správné pluginy.
Další, a z hlediska funkčnosti velmi důležitou, položkou menu je tlačítko uživatelé, o kterých jsem se již zmiňoval výše. Krom již zmiňovaných funkcí administrátora, autora článků - redaktora a editora lze ještě vybrat spolupracovníka (contributor) a subscribera. Z pozice administrátora máte samozřejmě možnost využívat všechny pozice nehledě na to, že můžete mít specializované lidi.
Na obrázku lze vidět, jak vypadá přihlašovací vstupní brána do systému. Každý uživatel má své vlastní přihlašovací jméno a heslo, na základě kterých se dostane do nastavení webu. V zásadě velmi jednoduchá, ale zároveň perfektně fungující hierarchie.
Předposledním tlačítkem v dolní části menu je tlačítko nástroje, kterým můžete exportovat nebo importovat obsah webu. V mém případě jsem jej vůbec nevyužil, ale v případě, že by někdo chtěl odzkoušet stránky v offline režimu je to jedna z velmi dobrých alternativ.
Posledním, ale v zásadě téměř nejdůležitějším tlačítkem je tlačítko nastavení, které vám umožňuje nastavit faktické věci, jako jsou hlavní nastavení, které obsahuje adresu, titul strany, popřípadě podtitul, atd.. Dále náležitosti příspěvků, tedy velikost boxů, ve kterých se zobrazují, nastavení smailíků - tedy jestli se budou zobrazovat graficky, nebo obyčejně, a podobně. Následuje nastavení čtení, kde můžete určit, co se bude zobrazovat na domovské stránce za příspěvky, popřípadě třeba vybrat kategorie. Určitě by se to dalo výborně využít v momentě, kdy by se sešla redakce s důrazem na aktuálnost a dokázala by zabezpečit zdroje informací v dostatečně rychlém čase. Pak by jen stačilo nastavit kategorii příspěvků aktuálně, kam by řadili horké novinky a bylo by vymalováno. Dále lze nastavit například diskuzi, kde lze určit kritéria, která musí splnit návštěvník stránek, který by chtěl zanechat za článkem komentář. Je možnost nastavit povinnost jména a emailu, popřípadě blokování komentářů, které obsahují více než dva odkazy, atd.. Rozhodně velmi praktické nastavení z pohledu administrátora, ale i návštěvníka stránek. Následuje nastavení médií, které je pro stránky naprosto určující. Krom způsobu, kterým na web mediální obsahy vkládáte lze nastavit například maximální a minimální velikosti fotografií a videí. Samozřejmě nemůže chybět ani nastavení soukromí, v rámci kterého se můžete rozhodnout, zda své stránky vydáte na pospas vyhledavačům, nebo se vydáte svou cestou a budete je šířit jen vy sami. V mém případě nebyl moc o čem uvažovat. Vzhledem k tomu, že jde o mediální portál, každou šanci, která mi pomáhá rozšiřovat povědomí o stránkách beru všemi deseti. Dalším nastavením, které už patří spíš k těm detailnějším, je způsob, kterým se bude objevovat odkaz v případě, že by na stránky někdo upozorňoval jinde na webu. Krom klasického odkazování lze nastavit i výpis adresy končící názvem kategorie a článku. Další tlačítko nastavení se objeví až po aktivaci příslušného pluginu, popřípadě příslušných pluginů, v rámci kterých lze nastavit formu, kterou budete odkazovat na sociální sítě. Toto nastavení se v mém případě stalo jedním z nejdůležitějších vůbec. Představa, že bych vytvořil webové stránky s mediálním obsahem, ale bez možnosti šíření prostřednictvím sociálních sítí je dnes pro většinu lidí dobrý důvod k úsměvu. Posledním nastavením, které stojí za zmínku je nastavění tzv. tagů, které potřebujete v případě, kdy na stránky chcete vložit video na základě odkazu z jiných webů, jako například youtube, atd. Konkrétně v mém případě mi tag výrazně ušetřil práci. Stačilo jen napsat [youtube id], kde "id" je adresa odkazu na video, a bylo hotovo. Následuje výpis zapnutých pluginů, které mají možnost vlastního nastavení. to bývá vždy popsáno v textovém souboru, který najdete ve složce s pluginem při stahování. V mém případě právě tlačítka odkazující na sociální sítě. Krom výběru jednotlivých sítí můžete zvolit i velikost a pozici plovoucího okénka, prostřednictvím kterého mohou návštěvníci odkazovat.

Závěr
Ať už se ve svém životě rozhodnete vytvořit webové stránky z jakéhokoliv důvodu, vždy doporučuji řádně si promyslet, k čemu všemu byste je mohli v budoucnu používat a podle toho je začít vymýšlet. V momentě, kdy začnete stránky tvořit bez povědomí o současném a budoucím obsahu se dostáváte do nepříjemně velkého nebezpečí, že stránky nebudou pro daný obsah vhodné, ať už po formální či technické stránce.
V každém případě po svých zkušenostech mohu jedině doporučit Wordpress. I člověk, který si myslí, že HTML je nejdivnější zkratka zasvěcených programátorů a hackerů, a PHP mu neříká o nic víc, má možnost s pomocí Wordpressu vytvořit uživatelsky schůdné a administrativně velmi poddajné stránky, které si lze výměnou šablony, popřípadě i jejím zachováním, ale výměnou nosných pluginů nastavit tak, že budou splňovat aktuální potřeby vzhledem k obsahu nebo cílové skupině příjemců. Navíc, když by se stalo, že si nebude vědět rady s čímkoliv ohledně Wordpressu, není nic jednoduššího, než si na internetu najít diskuze na kýžené téma a po pár minutách zjistit, že se člověk naučil v tipech fintu, která mu ušetřila několik desítek drahocenného času, které by jinak musel nastavování věnovat.
Osobně bych shrnul svou práci slovy, že nebýt redakčních systémů, nejspíš bych nebyl schopný vytvořit webové stránky, které by bylo možné navštívit a odejít z nich spokojený. Alespoň pokud jde o formální stránku. Samozřejmě Wordpress a podobné nezachrání obsahovou stránku webu, ale to už je věc, kterou za nás nikdo neudělá a je jen a jen na nás, jak se k věci postavíme a jak moc nám bude záležet na kvalitě, popřípadě nekvalitě příspěvků.