Roman Mikulasek Úvod a cíl práce
Hlavním stanoveným cílem mého projektu je vytvořit a po určitou dobu také udržovat v provozu webové stránky[1] tematicky věnované převážně popularizaci českých vědeckých objevů, vědeckých výzkumů i vědců samotných. Tyto webové stránky by měly přinášet stručné články zpravodajského charakteru ze světa české vědy, dle dostupných možností doplněné fotkami, ilustracemi nebo videi.
Informace, které se na webu objeví, budou určeny hlavně zájemcům o srozumitelně napsané online články informující o české vědě. Z toho důvodu bude například k osvětlení odborných termínů využíváno hypertextových odkazů (např. na otevřenou encyklopedii Wikipedia).
Články se nebudou omezovat pouze na jednu konkrétní vědeckou oblast, ale budou se snažit postihnout aktuální[2] dění napříč všemi oblastmi české vědy.
Vzhledem k omezené životnosti webu, plánované zhruba na tři měsíce, nebude za stěžejní považována jeho návštěvnost. Ze studijních důvodů však na webové stránky nástroje na měření návštěvnosti implementovány budou.
Volba tématu
Téma popularizace české vědy na internetu jsem si vybral z důvodu mého profilového zaměření při studiu žurnalistiky, tedy specializace na online žurnalistiku a vědeckou žurnalistiku. Online žurnalistika je zároveň mým koníčkem a blízký vztah k vědě mi zůstal ještě z dob studií na gymnáziu.
Webové stránky budou koncipovány jako popularizační z toho důvodu, že nejsem skutečným odborníkem v žádné vědecké disciplíně, a tudíž nejsem kompetentní k vedení výhradně odborného média. Popularizace vědy je však důležitá pro udržení alespoň nějakého povědomí o různých oblastech lidského bádání mezi širokou veřejností. Přestože není předpokládána příliš velká návštěvnost serveru, přece jen se k němu, alespoň teoreticky, může dostat téměř každý.
Stav problematiky popularizace vědy na internetu, "konkurenční" projekty
Pomineme-li vysloveně odborné vědecké online magazíny, kterým si Český vědec neklade za cíl konkurovat, pak alespoň ty základní a nejdůležitější zprávy z vědecké oblasti jsou v českých online médiích poměrně dobře zachyceny. Kromě běžných zpravodajských serverů, z nichž téměř každý má svoji "vědeckou rubriku" (za všechny uveďme alespoň http://aktualne.centrum.cz/veda/, http://vtm.zive.cz/veda, http://www.lidovky.cz/ln_veda.asp, http://www.rozhlas.cz/veda/portal/, http://tech.ihned.cz/veda/, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/ nebo http://technet.idnes.cz/), existují ve vodách českého internetu také online podoby popularizačních magazínů jako je Vesmír[3], National Geographic Česko[4] nebo 21. století[5].
Důležité informace z různých pracovišť Akademie věd České republiky zase bývají zveřejňovány na webových stránkách Akademie věd[6] nebo na stránkách jednotlivých ústavů AV. Zde už se však v některých případech nejedná o klasické dobře srozumitelné zpravodajské texty, nýbrž o texty odbornějšího charakteru.
Pokud jde o výše zmíněné zpravodajské servery, jako jsou Aktuálně.cz, Lidovky.cz, iDnes.cz, k nimž by bylo možné zařadit mnohé další, věnují se jejich vědecké rubriky celému spektru vědeckých oblastí, přičemž vycházejí například z tiskových zpráv Akademie věd České republiky, České tiskové kanceláře nebo i z ostatních zpravodajských článků českých či světových médií.
Za dobu, po kterou můj projekt vznikal, a po kterou jsem tedy vědecké rubriky českých zpravodajských serverů sledoval pečlivěji než jindy, se výše zmíněnému modelu nejčastěji vymykal Český rozhlas a Česká televize. Samozřejmě i jejich články vycházely z tiskových zpráv, mnohdy však byly doplněny o multimediální prvky s vysokou přidatnou hodnotou, v případě Českého rozhlasu se jednalo například o nahrávku[7] rozhovoru s daným vědcem, v případě České televize zase například o televizní reportáž[8]. To je ale pochopitelné už ze samotné podstaty "offline" podoby těchto médií.
Zajímavým projektem, o kterém jsem před počátkem realizace vlastního projektu nevěděl, je server http://www.veda.cz/. Podobně jako můj projekt přináší tento web, jak už název napovídá, informace ze světa vědy. Stejně jako žádný z výše zmíněných se však neomezuje pouze na Českou republiku. Články, které bývají na serveru http://www.veda.cz/ uveřejňované jsou často pouze zkopírované tiskové zprávy (například Akademie věd ČR, ČTK) nebo úryvky článků z jiných serverů doplněné odkazem na původní zdroj. Projekt funguje na principu otevřeného serveru, kam může po zaregistrování do publikačního systému napsat článek každý. Dle dostupných informací[9] i zde však funguje určitý editorský dohled.
Můj projekt http://ceskyvedec.ic.cz/ bude v kontextu všech výše zmíněných zpravodajských serverů do jisté míry unikátní alespoň v tom, že se bude soustředit výhradně na českou vědeckou obec a vědecké dění v České republice. Jak již bylo ale zmíněno, není předpokládána vysoká návštěvnost, a proto projekt téměř jistě zůstane v podobě webových stránek na freehostingovém (bezplatném) serveru, což jej z pohledu návštěvníka nechává na úrovni amatérského či pouze zájmového webu.
Ideový plán
Cílem Českého vědce je informovat o aktuálním dění na poli české vědy během zhruba tříměsíčního období.
Pro projekt jsem zvolil název Český vědec, protože dost přesně vystihuje téma, které je cílem "zpopularizovat". Samozřejmě jsem se také snažil zvolit takový název, který se nekryje s jiným internetovým projektem. Myslím, že to se nakonec podařilo.
Jak již bylo výše řečeno, Český vědec se nebude omezovat pouze na jedinou vědní disciplínu, ale naopak se bude snažit pokrýt pokud možno celé široké spektrum. Témata článků budu volit podle aktuálního dění. Budu se snažit co nejobjektivněji vybírat témata, která se budou jevit jako zásadní. Témata příliš okrajová pominu.
Dle témat článků, která budou během realizování projektu aktuální zvolím pro web také jednotlivé podsekce či rubriky.
Častým zdrojem informací budou tiskové zprávy z různých ústavů Akademie věd České republiky. Web bude také informovat o zásadních popularizačních akcích, tedy takových, které jsou snadno přístupné veřejnosti.
Články budou nejčastěji zpravodajského žánru, zpracovány přístupnou a dobře srozumitelnou formou. To například znamená, že odborné výrazy budou omezeny na nezbytné minimum (ne však zcela vypuštěny!), budou vysvětleny, případně u nich bude využito hypertextových odkazů např. na otevřenou encyklopedii Wikipedia.
Na web budu nahrávat pravděpodobně několik článků týdně. Web Českého vědce se nebude omezovat na striktní periodicitu, pokud bude třeba, může se objevit i více článků během jednoho dne, pokud nebudou k dispozici vhodná témata (tedy ne až příliš okrajová témata), může se další článek objevit i po několikadenním intervalu.
Tam, kde to bude možné se pokusím články doplnit netextovými prvky. Například budu-li psát o konkrétním vědci, doplním článek jeho volně přístupnou fotografií, bude-li se článek věnovat jevu, ke kterému je volně dostupné video (např. na YouTube), potom takové video do článku vložím. Většina obrazových materiálů bude pravděpodobně převzata ze serveru Wikimedia Commons[10], který v současné době nabízí přes dvanáct a půl milionu obrázků, zvukových stop nebo videí k volnému použití.
Pro realizaci vlastních webových stránek Český vědec využiji freehostingové služby Internet centrum[11], kterou jsem po vyhodnocení různých pro a proti vyhodnotil jako pro můj účel nejvhodnější. Šlo mi hlavně o spolehlivý a rozumě rychlý přenos přes FTP a také o nepříliš rušivě umístěnou reklamu, kterou freehostingové servery zobrazují.
Na web, který v doméně ic.cz vytvořím, poté "nainstaluji" redakční systém WordPress. Ten je také zdarma a nějakou jeho formu pro své potřeby využívá takřka polovina největších světových blogů[12]. V tomto systému zvolím pokud možno co nejvhodnější šablonu. I těch určených k použití zdarma je na výběr nesčetně mnoho. Z důvodu bezpečnosti[13] budu však vybírat pouze ze šablon na oficiálním webu WordPress.org. Bude-li potřeba, doplním redakční systém o některá nezbytná rozšíření (tzv. pluginy).
Postup práce
Vlastní realizaci projektu lze shrnout do několika následujících kroků. Každý jednotlivý krok podle možností doplním o stručný komentář, ve kterém se pokusím zodpovědět, proč jsem zvolil právě takovéto řešení.
Výběr tématu a formy zpracování, zvolení názvu
Proč jsem zvolil téma česká věda, formu webové stránky a název Český vědec bylo již patřičně probráno na příslušném místě v textu. Česká věda nebylo však jediné téma, nad kterým jsem uvažoval. Dlouhou dobu bylo ve hře také téma mobilní zařízení. To jsem ale nakonec zavrhl, neboť takovému blogu by "nekonkurovaly" pouze velké zpravodajské servery, ale také desítky (podíváme-li se střízlivým pohledem na českou blogosféru) dalších podobných blogů. Navíc bez správných kontaktů bych nemohl přinášet například testy zařízení nebo rychlé recenze. Třetí možností, nad kterou jsem uvažoval, bylo oživit projekt Mediálové (http://medialove.cz/), respektive navázat na něj. V tomto projektu jsme se v rámci seminářů online žurnalistiky zabývali světem médií, převážně potom těch internetových. Nehledě na to, že bych se zde dostal spíše k "novinařině o novinařině", nerealizoval bych samostatný projekt od samotného počátku a po určité době bych činnost webu opět ukončil. Proto jsem se vrátil zpět k původní variantě.
Registrace adresy na freehostingovém serveru
K hostingu webových stránek Českého vědce jsem jako nejvhodnější vyhodnotil českou freehostingovou (bezplatnou) službu Internet centrum. Zde jsem už na začátku prosince založil webové stránky http://ceskyvedec.ic.cz/. Ty nemohly zůstat dlouho prázdné, neboť IC hrozí smazáním stránek a uvolněním domény, pokud na ně uživatel během 72 hodin nenahraje žádná data, což v praxi znamená – pokud s nimi ani jednou nezačne pracovat. Proto jsem během krátké doby "nainstaloval" na Českého vědce redakční systém WordPress.
Práce s redakčním systémem WordPress a šablonami
WordPress je redakční systém, který je volně ke stažení i v češtině na adrese http://cs.wordpress.org/.
Poté, co jsem systém pomocí FTP klienta (k tomuto účelu mám ověřený Total Commander) zavedl na FTP server Českého vědce, zvolil jsem šablonu Station 2.1.2[14], která se zdála být vhodná pro účely "zpravodajského portálu".
Šablona je rozdělena do dvou základních sloupců: v levém sloupci, tedy tom hlavním, se objevuje publikovaný obsah, pravý sloupec zůstal vyhrazen pro prvky umožňující pohyb po stránce (rubriky, štítky, archiv) a widgety vůbec. Výhodou šablony byly dobře vytvořené prvky pro sdílení článku na různých sociálních sítích. V kontextu českého prostředí jsem zvolil možnost sdílet na Facebook nebo Twitter, nebo uložit článek do záložkovacího systému Delicious.
Články jsem na webu nechával v celé podobě, chtěl jsem na minimum omezit nutnost klikání návštěvníka. Navíc články nejsou rozsahem příliš dlouhé a vzhledem k omezené životnosti webu se jich nenakupí nepřehledné množství. Samozřejmě v případě velkého množství článků by se musela podoba webu upravit.
Na jedné stránce jsem záměrně nechal prostor pro poměrně velký počet příspěvků (až dvacet pět) pod sebou, neboť podle některých odborníků[15] je scrollování po stránce pro návštěvníka webu přijatelnější, než tzv. stránkování (tedy případy, kdy je blog rozdělen na několik stránek příspěvků a pro shlédnutí těch starších nutí návštěvníka kliknout na "další stránka"). Zde je ovšem třeba říci, že existují i hlasy, které tvrdí pravý opak. Dát přednost scrollování jsem se tedy rozhodl spíše na základě svého subjektivního cítění a vlastních zkušeností.
Časem jsem do WordPressu také zavedl pluginy (rozšíření), zejména Google Analytics for Wordpress[16], Smart YouTube PRO[17] kvůli snadnějšímu vkládání a následnému nastavování videa ze serveru YouTube a Akismet[18] jako alespoň základní ochranu před spamem v komentářích.
WordPress také podporuje používání tzv. widgetů, malých interaktivních nástrojů, díky kterým je například možné na stránkách vytvořit prvky pro snadnější navigaci, vložit anketu, tok zpráv z Twitteru, užitečné odkazy apod. V případě Českého vědce jsem aktivoval alespoň widgety pro rubriky, shluk štítků a archiv článků.
Práce s widgety je vždy omezena možnostmi použité šablony.
Google Analytics
Ještě v době, kdy bylo jasné, že návštěvnost webu musí být nulová, protože na webu nebyl žádný skutečný obsah, zavedl jsem pomocí pluginu Google Analytics for WordPress do WordPressu službu Google Analytics[19]. Měl jsem s ní už z dřívějších projektů alespoň minimální zkušenosti.
Jedná se o poměrně dobrou a hojně využívanou službu, která slouží k analýze návštěvnosti webových stránek a která je taktéž zdarma. Jak již bylo zmíněno v úvodu práce, zavedení nástroje na měření návštěvnosti proběhlo prakticky jen ze studijních důvodů.
Publikování obsahu
Stránky http://ceskyvedec.ic.cz/ tedy byly po předcházejících krocích alespoň v základu připraveny k publikování prvního obsahu. Nepočítáme-li krátký text "O projektu", který jsem na stránky vložil na samém počátku, první články jsem začal publikovat během února. V souladu s počátečním ideovým plánem jsem s určitou nepravidelností publikoval také během března a dubna, téměř až po den odevzdání projektu.
Téměř každý článek obsahuje hypertextové odkazy na původní zdroje informací[20]. Považuji to za dobrý zvyk, který bývá zaveden i na velkých zahraničních serverech a kterým pisatel vyjadřuje uznání k práci někoho jiného. Bohužel v českých médiích toto většinou zvykem není[21]. Tam kde je to nutné možné, vede hypertextový odkaz i k definici odborných výrazů.
Ke každému jednotlivému článku může čtenář vložit komentář. V nastavení jsem však zvolil možnost předběžné kontroly a nutnosti schválení komentáře před jeho zveřejněním. Vyhnu se tak případnému nekontrolovatelnému návalu spamu nebo nevhodným komentářům.
Rozdělení obsahu do sekcí
Podobně jako na ostatních zpravodajských serverech, i na webu Českého vědce jsou články rozděleny do jednotlivých podsekcí. Vzhledem k tématům, jaká se v průběhu realizace objevovala (výběr témat je popsán na příslušném místě), je podoba podsekcí ke dni 26. 4. 2012 následující:
1. Astronomie - Sem spadají články týkající se Vesmíru, astronomů, astronautů apod.
2. Biologie - Zařadil jsem sem články např. z oblasti genetiky nebo botaniky.
3. Fyzika
4. Inženýrství
5. Matematika
6. Medicína
7. Nové objevy
8. Ostatní - Např. článek o memorandu mezi Akademií věd a Poslaneckou sněmovnou.
9. Popularizace - Spadají sem články o festivalu AFO, výstavách, přednáškách, apod.
Kromě rozdělení do podsekcí je každý článek také označen štítky (tzv. tagy), které umožňují snadnější orientaci a "pohyb" po webu Českého vědce. Díky kliknutí na konkrétní štítek čtenáři systém umožní vidět všechny články označené totožným štítkem. Za všechny zmiňme alespoň ty nejčastější a tedy vizuálně nejvýraznější[22] štítky, které se na Českém vědci objevily: AV ČR, Medicína, Popularizace, Vesmír, Astronomie, objev, AFO, Fyzika, buňka, přednášky.
Sebehodnocení
Primárního cíle, tedy vytvoření tematických webových stránek a udržení jejich chodu po určitou dobu, se podařilo bez zásadních problémů dosáhnout. Stejně tak se podařilo pokrýt relativně široké spektrum vědních disciplín, přestože ne zdaleka všechny. To je ale dáno tím, jaké události se během doby realizace (únor až duben) v oblasti české vědy přihodily.
Podařilo se také v zásadě bezproblémově skloubit dohromady stránku na freehostingovém serveru s redakčním systémem WordPress.
Téměř ke každému článku se podařilo najít nějaký netextový prvek, který textový obsah vhodně doplňuje.
Přesně podle očekávání nebylo možné články vydávat v přísné periodicitě (např. jednou za tři dny). V některých případech by tím mohla být narušena aktuálnost důležitého článku, například pokud by musel být účelově publikován až později, nebo bych naopak musel zpracovávat až příliš okrajová témata jen proto, aby byla periodicita zachována.
Dle očekávání se také nedostavila žádná závratná čtenářská návštěvnost. To si vysvětluji jednak tím, že za tak krátkou dobu, jakou Český vědec byl v provozu, se nestačily články dostat na přední pozice ve vyhledávačích (např. Google), které mohou být v počátečním období stránek důležitým zdrojem návštěvnosti, a jednak tím, že vědecká témata vyhledává na webu, pomineme-li odborníky a odborné online magazíny, pouze určitá nevelká skupina lidí, která používá hlavně dobře zavedené servery, jako jsou například již jednou zmíněné http://www.national-geographic.cz, http://21stoleti.cz/ nebo http://vesmir.cz/. Těm ale nemohl Český vědec během svého krátkého působení konkurovat a ani to nebylo cílem projektu. K širší čtenářské veřejnosti se potom, zůstaneme-li stále v kontextu online médií, dostávají alespoň nějaké zprávy ze světa vědy obvykle z velkých zpravodajských serverů.
Na stránkách Českého vědce jsem více či méně zastoupil všechny důležité pozice zpravodajského serveru: administrátora a technika, "grafika", šéfredaktora, editora, korektora a vlastně i samotného redaktora. S naprostou většinou funkcí WordPressu jsem byl seznámen již ze školních seminářů a také díky dřívějšímu vedení vlastního blogu.
Přestože stránky byly veřejně dostupné, veškerou redakční činnost jsem dělal spíše "do zdi", ne však úplně samoúčelně. Ze studijních důvodů měl projekt svůj význam, a přestože jsem využíval hlavně už dříve nabytých znalostí, naučil jsem se i několik nových a hlavně rychlejších postupů při práci s redakčním systémem.
Určitým problémem se ukázala praktická neschopnost přinášet čistě původní a exkluzivní obsahy. To přikládám na vrub velice omezené možnosti přímého svědectví v oblasti vědy. Musel jsem se proto omezovat prakticky jen na informace z tiskových zpráv, z nichž mnohé byly "přetištěny" napříč všemi velkými zpravodajskými servery.
Jedinou dobrou možnost, kdy se vymanit z čistě zpravodajského žánru, jsem měl při příležitosti akce Academia Film Olomouc. Z časových důvodů jsem se ale nakonec AFO nemohl zúčastnit, a proto sešlo i z plánované reportáže, která by obsah na Českém vědci jistě o něco zatraktivizovala.
Dalším, ne však velmi závažným problémem, se ukázal být samotný redakční systém WordPress, respektive jeho občasná neochota rychle a pružně spolupracovat. Několik článků se mi proto podařilo publikovat až na vícerý pokus, nemluvě o řazení článků do sekcí, které WordPress mnohdy před publikováním ignoroval úplně. Nicméně všechny tyto problémy s redakčním systémem vyřešila trpělivost. I když systém několikrát "zamrznul" a zobrazil několik chybových hlášení, nakonec se podařilo přinutit jej, aby pracoval tak, jak má.
Těmto problémům by se jistě dalo předejít modifikací WordPressu nebo přechodem na jiný redakční systém (např. Joomla). Nepovažoval jsem to však pro účely webových stránek, které mají omezenou životnost, za nezbytně nutné. Pokud by Český vědec měl ve své činnosti pokračovat, určitě bych se to pokusil nějakým z výše naznačených způsobů vyřešit.
Problém s rychlostí reakce WordPressu na Českém vědci by mohl být způsoben také nedokonalostí freehostingové služby Internet centra. Řešením by bylo zakoupit u jiné hostingové společnosti vlastní doménu http://ceskyvedec.cz/, která byla před realizací i po dobu realizace projektu volná. Taková adresa by byla samozřejmě také prestižnější.
Pokud by projekt měl dále pokračovat, bylo by jistě vhodné na doménu vyšší úrovně přejít. Dalším krokem by poté bylo vytvoření redakce nebo okruhu přispěvatelů, čímž by se zajistila větší pluralita témat a hlavně zvětšila šance na publikování alespoň do jisté míry exkluzivního obsahu, jakým by byla třeba reportáž z nějaké vědecké akce. Nutné by také bylo kontaktovat externího grafika, který by navrhl design a logo serveru, upravil by (nyní už profesionální a placenou) šablonu, apod. Velmi důležité by také bylo zaměřit se na zvýšení a udržení návštěvnosti serveru, například propagací na sociálních sítích. Tyto prvky jsem pro server s omezenou životností zcela vypustil.
Poznámky
[1] Internetová adresa stránek je http://ceskyvedec.ic.cz/.
[2] Myšlena je doba zhruba vymezená měsíci únor až březen.
[4] http://www.national-geographic.cz/
[8] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/170009-videohry-pomahaji-lidem-uzdravit-se/
[9] http://www.veda.cz/staticShort.do?search=o_nas
[10] http://commons.wikimedia.org/
[11] http://www.ic.cz/
[12] http://www.lupa.cz/zpravicky/takrka-polovina-ze-stovky-nejvetsich-blogu-pouziva-wordpress/
[14] http://wordpress.org/extend/themes/station
[15] Např. http://looksgoodworkswell.blogspot.com/2005/06/death-to-paging-rico-livegrid-released.html.
[16] http://wordpress.org/extend/plugins/google-analytics-for-wordpress/
[17] http://wordpress.org/extend/plugins/smart-youtube/
[18] http://akismet.com/
[19] http://www.google.com/analytics/
[20] V případě článků o festivalu AFO vede odkaz pouze na stránku s informacemi a tiskovými zprávami pro novináře. Přestože ve článcích vycházím z vícero tiskových zpráv, nepovažoval jsem za dobré řešení odkazovat přímo na konkrétní zprávy, a to z toho důvodu, že jsou na webu AFO zavěšeny jako jednotlivé textové soubory. Pokud by se tedy návštěvník zajímal o zdroj informace, okamžitě by se mu do počítače začal stahovat soubor, což považuji za nepřijatelné.
[21] Zde vycházím z několika příspěvků na sociálních sítí, kde zainteresovaní uživatelé (pracovníci internetových médií) na toto téma na toto téma diskutovali. Důvod byl sveden na "politiku serveru".
[22] Bývá pravidlem, že nejčastěji používané štítky mají v "tag cloudu" (shluku štítků) větší velikost, než ty méně používané.
Zdroje
http://www.bradbury.cz/wordpress/
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/
http://www.google.com/analytics/
http://www.lib.cas.cz/space.40/
http://looksgoodworkswell.blogspot.com/
http://www.national-geographic.cz/
http://www.rozhlas.cz/veda/portal/
http://journals.lww.com/anesthesiology/
