Stanislava Theimerová Záměr samostatného projektu
1) Cíl práce
Cílem projektu je vytvořit internetovou stránku, která shrnuje dosavadní poznatky a publikované zprávy na jednom místě. Chtěla bych čtenáři nabídnout klasické zprávy, které se dané problematiky týkají a které byly publikovány a mluví se o nich. Dále bych chtěla přidat věci, o kterých se mluví méně a docílit tak komplexního pohledu na věc. Před realizací projektu jsem se sama setkávala výhradně s jedním pohledem. ,,Bobr je špatný, páchá obrovské škody a je hloupost takového živočicha tak přísně chránit.“ Když jsem se o danou problematiku více zajímala, zjistila jsem, že problém není tak jednosměrný, jak se na první pohled zdá. Je tady i odvrácená strana mince a stejně jako u všech ostatních věcí, vždy je lepší kompromis než dramatická rozhodnutí znevýhodňující jednu ze zúčastněných stran.
Chtěla bych, aby si návštěvníci těchto stránek udělali sami obrázek o této problematice a sami se rozhodli, zda je bobr špatný či nikoliv. Cílem projektu není říkat, že bobr je špatný, stejně tak si nekladu za cíl dělat bobrovi advokáta.
Dalším cílem práce bylo shrnout celou problematiku na jednom místě a komplexně popsat život bobra, problémy, které páchá, jak se lidé proti bobru brání a jaké projekty se plánují do budoucna. Stejně tak jsem dala prostor vyjádřit se jak zastánci, tak odpůrci bobra.
Problémy s bobry se potýká několik lokalit v České republice (viz. mapa umístěná na stránce). Tato stránka se však zabývá pouze Břeclavskem. Zúžení lokality bylo zvoleno záměrně, z důvodu blízkosti, kterou k této lokalitě mám. Zmíněné okolí dobře znám a mohu se v něm samotném i v problémech, které zde vznikají, lépe orientovat a lépe o nich reflektovat.
Jelikož stránka byla zřízena jako ,,umělý“ školní projekt, postrádá několik atribut, která by měla ,,ostrá“ verze. O odlišnostech těchto záměrů budu mluvit v dalších oddílech tohoto textu.
2)Zdůvodnění volby tématu(zajímavost/důležitost/atraktivita tématu, jeho místo v rámci dané tematické mediální oblasti, vztah k ní)
Nad výběrem tématu jsem přemýšlela poměrně dlouho. Výsledný nápad projektu je nakonec kombinací několika aspektů
Vědecká specializace je velmi široká, v daných seminářích jsme se věnovali matematice, fyzice, chemii, přírodě atd. Z toho výčtu jsem vždy měla nejblíže k přírodě, ještě blíže ke zvířatům. Mé dílčí práce těchto kurzů se vždy týkaly této problematiky. Zvířat a přírodě obecně jsem se proto chtěla dotknout i v závěrečném samostatném projektu. Ten ve finále propojuje faunu, floru a dopady jejich působení na člověka a jeho sídla.
Zvolená problematika je dále aktuální téma. V posledních letech a především měsících se o něm píše ve všech médiích. Ještě mnohem detailněji je probírána na regionální úrovni. Téma je aktuální i z toho důvodu, že v tomto období se rozbíhá hned několik projektů k zabránění dalších škod páchaných bobrem nebo opravami již vzniklých škod (viz. články uveřejněné na stránce). Lidé se o toto téma zajímají především z toho důvodu, že se jich přímo dotýká. Činnost bobra sami pozorují v bezprostřední blízkosti svých sídel.
I když se problém týká několika míst v České republice, práce se zabývá pouze Břeclavskem. Projekt jsem zúžila na tuto lokalitu ze třech důvodů.
Na Jižní Moravě a zejména na Břeclavsku je tento problém nejvíce závažný. Žijí zde nejpočetnější skupiny bobrů, které navíc zasahují i do takových míst, jako je památka UNESCO (viz. více informací na webu).
Já sama pocházím přímo z Břeclavi. Danou lokalitu velmi dobře znám. Osobně jsme se setkala s činností bobra na tomto území. Znám se s lidmi, kteří přímo pracují na opravách škod způsobených bobrem.
A nakonec tento školní projekt je omezen svojí délkou. Kdyby se zabývala celou Českou republikou, neměla bych prostor a čas představit detailněji jednotlivá ohniska problémů. Uznala jsem za vhodnější a přínosnější popsat detailněji menší uzemní celek, než dát přednost celému území a o problémech se zmiňovat velmi obecně.
Ve zkratce řečeno. Toto téma jsem si vybrala proto, že spadá pod vědeckou specializaci, kterou jsem splnila v rámci kurzů. Je aktuální a lidem blízké. Mám osobní vztah ke zvolené lokalitě. Osobně jsem se setkala s činností bobrů v blízkosti lidských sídel.
3) Zdroje/stav problematiky (už to někdo někdy dělal?, jak postupoval?, k čemu dospěl?, na co a jak projekt navazuje?)
Vzhledem k povaze problematiky jsem používala téměř výhradně internetové zdroje. Knižní publikace jsem použila pouze v jednom případu – obecné popsání bobra evropského.
V ostatních článcích jsem používala informace publikované na internetu. Z větší části se jednalo o zpravodajské servery (např. idnes,cz, denik,cz), ale použity byly i webové stránky institucí (lesycr.cz) a soukromé weby a blogy. Rozhovory byly pořízený s konkrétními osobami přes emailovou korespondenci.
V případě zpravodajských serverů jsem se snažila používat co nejvíce aktuální články. Ty nejstarší jsou datovány k polovině roku 2011, ty nejčerstvější z ledna 2012. Nacházela jsem však informace i z let 2008. To poukazuje na fakt, že problém je v řešení již několik let.
Jak už bylo zmíněno výše, problematikou se aktuálně zabývá většina médií. Ať už na internetu nebo v novinách. Problém je aktuální, aktuálně se řeší. Je však veden v jiném pojetí, než jsem zvolila já. Projekt podobný tomu mému jsem přímo nenašla. Na zpravodajských serverech se objevují samostatné zprávy, případně rozhovory. Na stránkách institucí je popsáno základní shrnutí problému. Na osobních blozích jde většinou o zamyšlení či popsání problému, většino v rámci jednoho textu.
Na všechny výše zmíněné publikované články tento projekt navazuje tím, že je shrnuje v jeden celek. Na webu je popsán jak problém obecně, tak jsou zde uvedeny konkrétní kroky, které se podnikají a které se chystají. Snaží se vytvořit neutrální prostředí pro vytvoření si vlastního názoru.
4) Ideový plán (rozpracování cíle práce: čeho se chce dosáhnout?, zasazení projektu do souvislostí již existující reflexe žánrové a technologicky spřízněných realizací tématu)
Ideový plán projektu byl popsán již výše. Chtěla jsem na jednom místě zveřejnit vyrovnaný pohled na soužití bobra a člověka. Z médií jsem měla pocit, že bobr je špatný, způsobuje škody a vyvstává otázka, proč jej vlastně chránit. Když jsem se začala o problematiku více zajímat, zjistila jsem, že média poskytují pouze jeden náhled na věc. Ne za vše může bobr, za spoustu věcí si může člověk sám. Nechci ale v žádném případě dělat advokáta bobrovi a ani člověku. Chci lidem ukázat oba pohledy na věc a nechat je samotné rozhodnout, co si o daném problému myslet a jak ho pojat.
5) Postup práce plus zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení apod. (jakým způsobem bude projekt realizován, v jakém časovém horizontu a za pomocí jakých nástrojů)
Postup práce bych rozdělila na dvě roviny – technická stránka věci (tvorba www stránek) a praktická (psaní článků).
Po účasti na workshopech online žurnalistiky s magistrem Javůrkem jsem se rozhodla i tento projekt vést v duchu online žurnalistiky. Absolvovala jsem také workshop rádiové tvorby. Svět internetu mě ale nadchl mnohem více.
Rozhodla jsem se, že v rámci projektu vytvořím funkční stránky. Jelikož nejsem IT odborník a HTML ovládám jen velmi základně, rozhodla jsem se pro vytvoření bezplatné domény. Která má tu výhodu, že kromě toho, že je zdarma, její ovládání je velmi jednoduché. Má to samozřejmě i své nevýhody (jako je reklama, omezené možnosti editace vzhledu atd.) a v rámci dlouhodobější práce na webu bych jistě příště volila placenou doménu.
Rozhodla jsem se pro službu webgarden.cz, protože jsem s touto doménou již v minulosti pracovala (provozovala hudební web).
Nejdříve jsem musela vymyslet název stránky. Chtěla jsem, aby to bylo co nejvíce výstižné a krátké. Pro tyhle účely mi přišlo zbytečné snažit se o něco složitého a originálního. Název tedy vznikl spojením dvou věcí, kterými se stránka zabývá, a to město Břeclav a bobr. Vznikla stránka www.breclav-bobr.wgz.cz . (Zkratka wgz. poukazuje na doménu webgarden. Koncovka se vytváří automaticky a nelze ji změnit nebo odstranit.
Na řadu přišel výběr vzhledu. Jak už jsem psala dříve, nejsem znalec HTML kódů a tak jsem zvolila jeden z mnoha layoutů, které doména nabízí. Jak už to u věcí zdarma bývá, žádný nevyhovoval na sto procent. Vybrala jsem tedy ten nejvíce ucházející a poté sama upravovala jednotlivé atributy – změnila jsem barvu písma ze světle šedé na černou, změnila styl nadpisů a zarovnala je na střed.
Poté jsem pokračovala v dalších technických věcech na stránce. Vytvořila jsem rubriky (v rámci programu webgarden se jedná o velmi jednoduchou aplikaci). Vytvořila jsem také další záložky, jako jsou ,,odkazy“, ,,RRS“ a obrázek bobra evropského.
Na stránku jsem se rozhodla vložit anketu, kterou jsem vytvořila na portále www.blueboard.cz . Vygenerovaný HTML kód jsem poté vložila na můj web.
Podobně jsem postupovala při vkládání počítadla, které zaznamenává počet návštěvníků. To jsem provedla na stránce www.toplist.cz . Zde jsem musela moji stránku nejdříve zaregistrovat. Poté jsem získala specifický kód. Na stránkách toplist jsem si našla vygenerovaný HTML kód, přiložila k němu kód mojí stránky a poté jako celek vložila na mé stránky.
Po technické stránce byl web připravený.
Začala jsem pracovat na samotném obsahu. Články jsem psala v období leden – březen 2012. Nejdříve jsem začala rozhovory. Pro ty jsem si cíleně zvolila dva lidi s opačnými názory. Vlastimil Kostkan je ekologický odborník, vyučuje na vysoké škole a problémy s bobry se zabývá již několik let. Podle jeho vlastních slov dělá doslova advokáta bobrům. Naproti tomu jednatel Moravského rybářského svazu na vlastní kůži zažil, co to jsou problémy způsobené bobry a příliš v lásce je nemá. Tyto dva rozhovory mají za cíl ukázat dvě odvrácené strany této problematiky. Zapálenost pana Kostkana nám přináší naprosto odlišný pohled na bobra, než nám bývá prezentováno v médiích. Byla to pro mě velmi cenná pomoc. Protože názorů proti bobrovi jsem měla spoustu. Někoho pro vyrovnání informací jsem hledala dost těžce.
Pokračovala jsem tvořením dalších článků. Doslova encyklopedická je zpráva o bobru evropském, kde představuji samotné zvíře. Článek jsem doplnila také mapou, abych demonstrovala výskyt bobra v ČR.
V sekci ,,Zprávy“ jsem zveřejnila tři články. Prví obecně pojednává o problémech, které bobr způsobuje. Druhý se zabývá konkrétními kroky, které lidé podnikají proti bobrovi. Poslední článek jsem věnovala lednickému parku, protože situace v něm je velmi specifická a chtěla jsem se jí věnovat více než jiným částem.
Na webu jsem také vytvořila sekci ,,Odkazy“ ,kam jsem vložila jedno video a přidala doporučení na mnohé články, které o bobrech pojednávají. Ve většině případů se jednalo právě o ty stránky, z kterých jsem čerpala informace ke svým vlastním zprávám.
Poté jsem napsala úvod, aby se čtenáři na stránce rychleji zorientovali, napsala krátce důvod vytvoření stránky a kontakt na moji osobu.
Na úplný závěr jsem do Galerie vložila několik fotek poničených stromů.
U tvorby www stránek jsem se snažila přidávat co nejvíce aplikací: anketu, počítadlo, obrázky, videa, hypertextové odkazy…
Při psaní článků jsem se snažila o různorodost žánrů. Najdeme zde proto rozhovory, zpravodajské články i encyklopedický popis.
6) ,,sebehodnocení“ (jak se podařilo cíle dosáhnout, v čem byly problémy, úskalí, co by se dalo v budoucnu rozpracovat, na co by se dalo navázat, v čem je přínos/jedinečnost projektu.)
Myslím si, že se mi podařilo dosáhnout toho, že jsem vytvořila stránku, na které jsou shromážděny informace o bobru evropském a problémech, které s ním lidé mají. Práce si kladla za cíl prezentovat vyrovnaný pohled na věc. I když jsem se snažila informace vyvážit a web jistě obsahuje pohled na obě stránky věci, tak mám trochu pocit, že ta negativita lehce převažuje. Stránka věnuje více prostoru škodám a nápravám škod, které bobr způsobil, než samotným bobrem. Pozitivní stránku věci vyrovnává především rozhovor s Vlastimilem Kostkanem. Proto jsem ho také nechala v poměrně rozšířené verzi. I když pan Kostkan problém popisoval skutečně velmi detailně a publikovaný text je od originálu kratší. Nejsem si tedy jistá, zda si návštěvníci odnesou opravdu vyrovnaný pohled na věc. Určitě se ale na jednom místě dozví spoustu informací o životě a problematice bobrů. Tím jsem doufám cíl splnila.
Největší slabinu jsem asi cítila v tom, že o problematice neznám vše dopodrobna a měla jsem problém nalézt ty správné zdroje, kde bych mohla případné mezery dostudovat. V tomto mi velmi pomohl pan Vlastimil Kostkan, který mě obohatil o spousty zajímavých a přínosných poznatků, které nebylo možné sehnat jinde.
Na výsledné práci se jistě velkou měrou promítá fakt, že stránka vznikla jako umělý školní projekt s omezenými možnosti a životností. Vzniklo tady mnoho odlišností, které má tento umělý projekt a které by měla skutečná stránka.
Kdybych stránku zakládala s úmyslem dlouhodobého cíle. Udělala bych několik věcí jinak.
Za prvé bych použila placenou doménu. Ta by umožnila větší variabilitu vzhledu, úprav textů, vkládání multimediálních obsahů, absence reklamy a další aspekty. Stránka by také působila mnohem serióznějším dojmem. Proč jsem pro školní projekt nezvolila tuhle možnost, je především finanční otázka věci.
Snažila bych se nalákat co nejvíce čtenářů a dělala stránce reklamu. Určitě bych vytvořila profil na sociálních sítích Facebook a Twitter. To pokládám v dnešní době velmi důležité pro všechny online projekty. Na Facebooku bych si také zaplatila reklamu. Líbí se mi, že zde reklamu můžu zacílit na věkovou skupinu, zájmy, místo bydliště a určitě bych toho využila. Dále bych oslovila podobně laděné stránky a zkusila s nimi navázat partnerství. Jednalo by se o různé přírodovědně orientované weby.
V tomto konkrétním projektu, jsem profily na sítích nezaložila z toho důvodu, že jsem nechtěla klamat lidi a lákat je na něco, čemu se nechci věnovat více, než bylo nutné pro splnění práce. U reklamy šlo opět o stránku finanční.
Pokud by stránka fungovala po delší dobu, nabízí se tady hned několik možností dalšího využití. Stránka by si mohla i nadále ponechat stejný cíl, jaký jsem vytyčila a přidávat další zprávy a nové poznatky, podle toho, jak se bude problematika dále rozvíjet. Nové zákony, výjimky, další fáze oprav, rozšiřování či naopak úbytek bobří populace atd.
V případě dlouhodobějšího cíle by web mohl problematiku rozšířit na celou Českou republiku a informovat o zprávách týkajících se bobra na celém našem území.
Přínos projektu je určitě ten, že žádný podobný web v tomto okamžiku neexistuje. Pokud se lidé chtěli o dané problematice něco dozvědět, museli navštívit mnoho webu a na každém najít nějaký útržek informací. Na této stránce se dozví spoustu věcí na jednom místě v přehledné formě.
Stránka možná není tolik zajímavá pro lidi z jiných částí republiky, kteří se s činností bobra nikdy nesetkali. Pro lidi z Břeclavska je stránka podle mě velkým přínosem. Lidé se o problematice mezi sebou hodně baví a obecně se jí dost zabývají a zajímají se o to, jak se problém bude vyvíjet dál. Chtějí vědět, kdy jim budou opraveny hráze za domem a určitě je pro ně přínos i to, když se dozví, proč bobři hráz poškozují nebo proč okusují stromy.
7) literatura, zdroje a konkurenční projekty
Wendler,Fritz: Průvodce přírodou, Praha 1996
Anděra,Miloš: Savci (2), Praha 1999
www.biolib.cz
http://www.sharkan.net/1462-zabij-bobra-zachranis-strom
http://www.lesycr.cz/lz4/lesni-zavod-zidlochovice/zivotni-prostredi/problematika-bobra-evropskeho.ep/
http://www.listyjm.cz/zajimavosti/povodi-moravy-opravi-a-zpevni-na-dyji-v-breclavi-hraze-rozryte-bobry.html
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/138765-bobri-uz-nebudou-moci-provrtavat-hraz-dyje/
http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/vyjimka-umozni-znicit-bobri-hraze20111108.html
http://www.vz24.cz/clanky/v-breclavi-bude-pokracovat-zpevnovani-hrazi-ponicenych-bobry/
http://www.mavlast.cz/top-vylety.zameckym-parkem-v-lednicich-k-minaretu-a-kolem-dyje-k-janovu-hradu
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-53162150-problem-neni-v-bobrovi-ale-v-cloveku-zije-tam-kde-nema-rika-odbornik-kostkan
