Martin Zavadil 2. Zdůvodnění volby tématu
V rámci oblasti online žurnalistiky jsem si zvolil divadelní, přesněji teatrologickou profilaci, která je zároveň mým druhým studijním oborem. Mám v ní daleko větší přehled, znalosti, zkušenosti a v neposlední řadě kontakty, než v jiných odvětvích. Proto jsem si zvolil kulturní zaměření projektu, i když má studijní specializace je politická.
3. Zdroje a stav problematiky
V České republice má student, který úspěšně ukončil středoškolské studium maturitní zkouškou, možnost studovat divadelní umění z teoretického či historiografického hlediska na čtyřech ústavech. Prvním je Karlova Univerzita v Praze (obor Divadelní věda), druhým je Divadelní akademie múzických umění také v Praze (obor Teorie a kritika), třetím je Masarykova univerzita v Brně (obor Teorie a dějiny dramatických umění). Posledním je Univerzita Palackého v Olomouci (jednooborově Teorie a dějiny dramatických umění; dvouoborově Divadelní věda).
Žádný divadelní server v České republice není profesionální2 a z toho důvodu jsou vždy tyto weby tvořeny studenty a absolventy divadelně vědných studií z celé České republiky. Pokusím se shrnout na základě vlastních zkušeností a informací o jednotlivých členech redakcí divadelních webů, rozdělelení podle alma mater jejich redaktorů. Musím podotknout, že takřka v každé redakci bychom mohli najít výjimky, ale jde mi spíše o zachycení rázu jednotlivých webů, než rozbor jednotlivých členů redakcí.
Situace v Praze je problematicky uchopitelná. V Praze sídlí několik serverů a tiskovin zaměřených svým obsahem primárně na divadelní obsah. Studenti Divadelní akademie múzických umění vydávají v tištěné i webové podobě časopis Hybris. Studenti Karlovy Univerzity jsou roztroušeni po tištěných titulech (Divadelní noviny, Svět a divadlo), nebo přispívají na kulturní servery jako www.nekultura.cz,
www.scena.cz, popř. www.webmagazin.cz . Studenti Masarykovy univerzity v Brně pak vydávají online verzi časopisu Rozrazil (www.rozrazilonline.cz), který má své kořeny v edici Rozrazil. Tu vydává Divadlo Husa na provázku. Divá báze je tedy logicky koncipována primárně jako web studentů divadelní vědy z Univerzity Palackého v Olomouci, i když se nevyhýbá ani spolupráci s dalšími univerzitami v České republice či v zahraničí. Jako šéfredaktor chci rozvíjet například i spolupráci se studenty dramaturgie a divadelní vědy na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě.
3.1. Žánrová typologie současných serverů zaměřených obsahově na divadelní dění3
Všechny weby, včetně online verze Divadelních novin, se zaměřují primárně na publicistický žánr recenze, popř. se věnují náročnější kritice. RozrazilOnline a Scena.cz se věnují i publicistickým rozhovorům, ale ty tvoří jen malou část jejich obsahu. RozrazilOnline se navíc označuje některé své texty jako reportáže z festivalů. Přesnější by ovšem byl žánr riport. Ovšem a ani jeden z výše jmenovaných se nevěnuje divadelnímu zpravodajství a zpravodajské žánry se na nich pravidelně neobjevují. Na Divé bázi se budu snažit zapojit ze zpravodajských žánrů rozšířenou zprávu, z publicistických pak recenzi, kritiku, publicistický rozhovor, medailon. V sekci Události pak publicistický referát, riport a reportáž. Touto pestrostí se Divá báze bude odlišovat od ostatních webových stránek se zaměřením na „divadelní“ obsah.
4. Ideový plán
Rozšíření povědomí o mimopražských scénách je jedním z nejdůležitějších cílů projektu Divá báze, obzvlášť kvůli současné roztříštěnosti informací. Pokud chce dnes čtenář nalézt více informací, včetně obrazového materiálu o divadelním dění na Moravě, musí se spokojit s informacemi na stránkách jednotlivých divadel. Ty buď zcela chybí, nebo bývají velmi strohé. Na Divé bázi bude mít možnost získat celkový přehled o divadelním dění v
Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. Vzhledem k počtu divadel v Jihomoravském kraji nebude z kapacitních důvodů možné ho zcela pokrýt. Ovšem budeme se snažit přinášet co nejpodrobnější zpravodajství i z tohoto kraje.
Další důležitou plánovanou funkcí je publikace publicistických referátů, reportáží a riportů z divadelně-teoretických akcí a teatrologických konferencí. Prozatím neexistuje v České republice webový prostor, na kterém by podobné texty byly publikovány.
4.1. Edukativní plán projektu
Při vytváření tohoto projektu bude brán zřetel na možnou edukativní stránku. Po konzultaci s Doc. Phdr. Tatjanou Lazorčákovou, která vede na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci semináře psaní divadelních recenzí a kritik, bude spolupráce nabídnuta i prvnímu ročníku divadelně vědných studií. Protože až překvapivě velká část absolventů výše zmíněné katedry pracuje v médiích, bude Divá báze zároveň
praktickou stránkou teoretického studia. Studenti prvních ročníků budou psát především kratší zpravodajské texty, studenti vyšších ročníků se budou věnovat recenzím, rozhovorům a dalším publicistickým žánrům. Divá báze bude nabízet možnost vyzkoušet si redakční provoz a zároveň nabídne i publikační prostor.
5. Postup práce + zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení apod.
Myšlenka vytvořit podobný projekt vznikla při diskusi v rámci ostravského festivalu Ostravar, na jaře 2010. Během června a července 2010 jsem ustavil základní redakční strukturu (šéfredaktor, hlavní editorka, hlavní korektorka). Název Divá báze (a jeho webová podoba divabaze.cz) je zamýšlen jako zkratka sousloví „divadelní databáze“, a zároveň má fungovat zcela samostatně. Registrace této domény byla provedena 14. 4. 2010, u společnosti Ignum s.r.o. Pro hostingové služby jsem zvolil společnost THINline interactive s.r.o., konkrétně jejich web Cesky-hosting.cz. Tuto společnost jsem vybral pro možnost vyzkoušet si jejich služby na měsíc zdarma. Po měsíci jsem byl velmi spokojen i s 24 hodinovou podporou a tak jsem si 8. 9. 2010 objednal hosting u této společnosti.
5.1. První fáze (beta)
Existenci divadelního portálu Divá báze rozděluji do dvou období, přičemž to první lze označit za beta verzi současné podoby. Po zkušenostech ze semináře a následného workshopu Online žurnalistiky s Adamem Javůrkem jsem zvolil redakční systém Wordpress. S tímto redakčním systémem jsem pracoval v již zmíněném workshopu na stránkách Mediálové.cz jako editor a redaktor. Po dlouhém zvažování pro a proti jsem za nejideálnější zvolil šablonu Zinmag Tribune. Tato šablona je volně ke stažení a užívání v systému Wordpress. Díky relativně jednoduchému rozhraní k upravování stránek je třeba jen základní znalost struktury HTML kódování. Šablonu jsem přeložil z anglického jazyka a upravil podle svých požadavků. Jednalo se hlavně o změnu názvu a strukturu jednotlivých kategorií. Dále pak byly stránky upraveny pro lepší vyhledávání českými portály (Seznam.cz, Centrum.cz, aj.) Jinak se jednalo spíše o kosmetické změny.
Již od začátku jsem se pokoušel propojit Divou bázi nejen s ostatními weby s „divadelním“ obsahem, ale dát
možnost spolupracovat na vytváření obsahu i tiskovým odborům jednotlivých divadel z Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Podařilo se mi domluvit úzkou spolupráci s Divadlem na cucky a občanským sdružením Konvikt. Zdarma jsem poskytl bannery Divadlu Konvikt, Národnímu divadlu Moravskoslezskému a občanském sdružení Cirqueon, se kterým máme dosud mediální partnerství.
V této první fázi, kterou lze datovat od 01. 11. 2010, do 5. 3. 2011, jsem se zaměřoval na stabilizaci redakce, vytváření sítě spolupracovníků. Obzvláště v prvních měsících se redakce velmi dynamicky proměňovala. Na první redakční schůzi dorazilo celkově 15 uchazečů s různými představami a zkušenostmi. Po dvou měsících se již pohyboval počet interních redaktorů kolem počtu deset, přičemž jsme měli pět externích přispěvovatelů. S Doc. Phdr. Tatjanou Lazorčákovou byla domluvena spolupráce ohledně jejího Praktika divadelní kritiky, jehož studenti budou své práce publikovat na webu Divé báze.
Pro pokrytí všech témat jsem zvolil tyto kategorie: Novinky – Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Ostatní; Recenze; Festivaly; Rozhovory; Události.
5.2. Současná podoba Divé báze
Už během prvních měsíců, kdy se formovala redakce a vůbec se celý projekt rozjížděl, jsem několikrát narazil na nedostatečnou pružnost redakčního systému Wordpress. Také šablona se začala jevit jako málo variabilní. Navíc jsem s tehdejší grafickou podobou nebyl po estetické stránce zcela spokojen. Mohl jsem se buď pokusit vytvořit vlastní šablonu a aplikovat ji znovu na redakční systém Wordpress, nebo využít některou z placených šablon a využít složitějších (a dražších) redakčních systému. Konečným řešením byl kompromis. Zakoupil jsem šablonu The World News od společnosti GavickPro. Tato šablona je vytvořena pro redakční systém Joomla, který je zdarma. Vynaložená částka byla stále menší než zakoupení kompletního systému.
Tato šablona nabízí daleko větší míru multimediality než předchozí (beta) verze. Důraz na multimedialitu vychází z faktu, že online čtenáři nečtou, ale „skymují“. „Lidé nečtou slovo od slova, nýbrž prolétávají očima nad obrazovkou, někde zpomalí a kousek si přečtou, až zase narazí na pasáž, která je zaujme. Méně než pětina lidí čte opravdu pečlivě a pomalu.“5 Současná podoba Divé báze umožňuje vytvářet (a případně do textů vkládat) ankety, videoukázky, hypertextové odkazy, více pracovat s grafickou podobou textu a obecně s umisťováním nejen
textového materiálu. Navíc nabízí redakční systém Joomla velkou řadu modifikovatelných modulů (např. funkci slideshows, foto prezentation, videoslide, apod.). Neméně důležitá je i ochrana před spamovacími roboty.
Tyto všechny prvky souvisí se čtením textu online. Adam Javůrek říká, že: „Rozdíl ve čtení spočívá v tom, že samotné čtení je na obrazovce pomalejší než na papíru.“7 I když jeho věta pokračuje: „Lidé jsou navíc méně ochotní se dlouhými texty zabývat.“8 , jsou na Divé bázi publikovány delší texty, někdy i akademického rázu. Ovšem to stále nevybočuje z celkového charakteru stránek. Naopak rozšiřuje Divou bázi o další, akademickou dimenzi. Dřívější omezení s novou podobou tedy padají a záleží už pouze na kvalitě obsahu.
5.3. Sociální sítě
Pro existenci Divé báze je velmi důležité i propojení se sociálními sítěmi. Hlavní důraz je kladen na Facebook, menší pak na Twitter. Na Facebooku jsem založil fanouškovskou stránku Divá báze4. V současnosti se počet fanoušků pohybuje kolem čísla 250. Kvůli technickým problémům jsem musel prozatímně odstranit tlačítko Doporučit, které se nacházelo vždy na konci článku, nad možností diskuse. Ovšem nechal jsem vložený Likebox, jehož umístění na
stránky má zvýšit počet fanoušků a umožnit tak čtenářům i redakci jednodušší vzájemné zkontaktování a upozorňování na novinky nejen na webu Divé báze. Při práci s fanouškovskou stránkou na Facebooku se nezaměřuji pouze na vkládání odkazů z Divé báze, ale jsem toho názoru, že by Facebooková stránka měla sloužit i jako komunikační kanál zaměřený na určitý druh informací. Z toho důvodu odkazuji i na jiné weby a upozorňuji na zajímavé texty a události v oblasti divadla.
Sociální síť Twitter prozatím neplní žádný z propagačních účelů, a je spíše prostorem pro zaučování jednotlivých redaktorů pro práci s ním.
5.4. Návštěvnost
Divá báze není projektem zaměřeným na zisk, takže jí neplynou žádné zisky z návštěvnosti. Ovšem jako autor samozřejmě chci, aby byla pokud možno co nejnavštěvovanější. Navíc mi tyto čísla mohou pomoci při vyjednávání podmínek mediální spolupráce s libovolným subjektem (viz. níže). Proto jsem si zvolil pro sledování a analýzu návštěvnost nástroj Google Analytics, který je k dispozici zdarma a používají ho mimo jiné i největší české zpravodajské portály (např. iDnes.cz). Díky tomuto nástroji mám přehled nejen o počtu návštěvníků, ale i o jejich geografické poloze, času stráveném na Divé bázi, nebo druh jejich webového prohlížeče. Tyto informace mohu použít například při vytváření redakčního plánu, nebo při softwarové úpravě stránek (nejideálnější kompatibilita s nejfrekventovanějším prohlížečem). Čísla návštěvnosti jednotlivých textů zase mohu odrazit při hodnocení, nebo odměňování redaktorů. Návštěvnost stránek Divé báze se pohybuje kolem 50 jedinečných návštěvníků denně. Jednotlivé výkyvy jsou způsobeny buď krátkodobou nečinností, nebo důležitou divadelní událostí, o které Divá báze referovala. Nulová návštěvnost na počátku března byla způsobena grafickou proměnou Divé báze a s tím i týden trvající absencí měření.
5.5. Mediální spolupráce
Za velmi důležitou považuji i spolupráci s ostatními kulturními, či přímo divadelními subjekty v České republice, konkrétněji na Moravě. Proto jsem vytvořil návod na nabídku mediální spolupráce (příloha č. 1). Po zkušenostech ze své redakční praxe jsem se snažil formulovat nabídku takovým způsobem, aby byla jak lákavá pro možné mediální partnery, tak zároveň neubírala redaktorům možnost vlastní invence a ani neatakovala míru nezávislosti. Za velmi důležitou proto považuji větu: „Redakce si vyhrazuje právo upravovat, nebo případně nezveřejnit tiskové materiály od partnera.“.
Aktuálně má Divá báze jedno dlouhodobé mediální partnerství a dvě krátkodobá. Dlouhodobé partnerství má s projektem Cirqueon, který se věnuje rozvoji Nového cirkusu v České republice. Krátkodobá pak s divadelními festivaly Divadelní svět Brno a Divadelní Flora Olomouc. V případě Divadelní Flory Olomouc je Divá báze jedním z hlavních mediálních partnerů. Během konání festivalu bude na webu Divé báze publikován kompletní zpravodaj. Ten
pravidelně reflektuje jednotlivé inscenace, autory a události off-programu, jak formou recenzí a rozhovorů, tak komentářů, popř. glos.
5.6. Inzerce
Jak už jsem zmínil, Divá báze není komerčně zaměřeným projektem. I přesto je však důležité mít nabídku inzertních formátů (příloha č. 2). Ta umožňuje mediálním partnerům nebo možným podporovatelům prokázat určitou službu, která bývá mezi základními podmínkami mediálních partnerství. Při tvorbě nabídky jsem se snažil plně využít technických možností šablony, zároveň umožnit zobrazení různých stupňů významnosti. Pro velké mediální partnerství (např. Divadelní Flora Olomouc), nabízíme banner Screen, pro standardní pak bannery Square, resp. Square plus. Ostatní nabídka umožňuje variovat reklamu a prezentovat zároveň více inzerentů (mediálních partnerů).
5.6. Právní základ
Aby mohla být Divá báze dále rozvíjena a nebyla příliš omezována finančními možnostmi, bylo založeno občanské
sdružení Divabaze.cz. Díky tomu budeme moci do budoucna žádat o granty a dotace.
5.7. Redakce a její fungování
K 1. dubnu 2011 má redakce Divé báze deset redaktorek a stejný počet přispěvovatelů. O gramatickou správnost se starají tři korektorky. Redakce je tvořena z největší části studenty divadelně vědných studií, ale její součástí jsou i studenti žurnalistiky nebo bohemistiky. Každý týden jsou pořádány v přesně stanovený čas redakční schůzky, které mají krom pracovního charakteru ale i charakter edukativní (jsou rozdávány materiály s divadelně-kritickou, nebo žurnalistickou tématikou).
Jak jsem již naznačil v ideovém plánu, redakce je rozdělena na několik podsekcí. Nejpočetnější, vzhledem k celkovému počtu redakce, je zpravodajská sekce. Ta je tvořena hlavně studenty prvních, popř. druhých ročníků, kteří na nenáročných zpravodajských textech získávají zkušenosti. Druhou jasně rozpoznatelnou sekcí jsou recenzenti. Ti mají za úkol mapovat pomocí kritické činnosti divadla na Moravě. Je důležité zmínit, že větší část recenzentů je externích. Další vnitřní členění není jasné, snad jen na jednu redaktorku, která má na starost novou se
kci Drama. Tato sekce se má věnovat novinkám v českém i zahraničním dramatu. V současné době se chystá rozšíření o komentátorskou sekci, do které by měli přispívat přední čeští divadelní kritici, dramaturgové a teatrologové. Během několika týdnů bude na Divé bázi také publikovány výsledky divadelní konferencí konaných v Olomouci.
6. Sebehodnocení
Cílem projektu bylo vytvořit fungující portál o divadle, který bude mít dlouhodobější strategii a výraznou edukativní linku. Tento záměr se dle mého soudu povedl. Za půlroční fungování Divé báze bylo vydáno přes 200 textů různé kvality i zaměření. Texty byly zaměřeny hlavně na doposud málo mapovanou oblast divadelního dění na Moravě a i přes nedostatek finančních prostředků se podařilo vytvořit fungující síť spolupracovníků a redaktorů. Divá báze se dostala do podvědomí teatrologické společnosti a má potenciál se stát hlavní informačním kanálem o divadle na Moravě. Byla navázána úzká spolupráce s mezinárodními festivaly a daří se oslovovat čtenáře přes Facebook. Stránky si udržely koncept místa, na kterém může čtenář jednoduše získat povědomí o divadelním dění. I přes tyto plusy se
několik věcí zcela nevydařilo. Za velký problém považuji téměř týdenní odstávku provozu na počátku března. Také propagace by mohla být výraznější. Během rozesílání tiskové zprávy (příloha č.3) se podařilo získat jen pět výstupů, které přinesly celkově 600 návštěvníků. Kvalita textů je stále velmi rozkolísaná. Také se nedaří kriticky mapovat úplně všechny inscenace v třech hlavních krajích.
7. Literatura, zdroje, příbuzné projekty
Internetové zdroje (zdroje informací i konkurenční projekty):
divadlo.cz
nekultura.cz
rozrazilonline.cz
scen
a.cz
divadelni-noviny.cz
svetadivadlo.cz
tanecnizona.cz
kult.cz
Jorick, popř. Theatralia – odborné teatrologický čtvrtletník
Divadelní revue
Hybris (časopis studentů katedry Teorie a kritiky DAMU)
časopis Disk
Loutkář
časopis Czech theatre
1V první fázi byly plně pokrývány pouze zpravodajské informace z divadelního dění ve Zlínském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Postupně je oblast přispěvovatelů rozšiřována o Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.
2Výjim
ku tvoří pouze online verze Divadelních novin (http://www.divadelni-noviny.cz)
3Je důležité zmínit, že tyto žánry se nevyskytují v „čistých“ formách. Pouze se v textech na výše zmíněných webových stránkách objevují jednotlivé charakteristické prvky pro vypsané žánry. Závazná typologie žánrů by vyžadovala podrobnější textovou analýzu.
4http://www.facebook.com/pages/Divabazecz/141747485869335
5, 6, 8 JAVŮREK, Adam. Základy online žurnalistiky. In: Mediální teorie a praxe. Sborník příspěvků. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISNB 978-244-2056-1, s.41
Tištěné zdroje informací
JAVŮREK, Adam. Základy online žurnalistiky. In: Mediální teorie a praxe. Sborník příspěvků. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISNB 978-244-2056-1
JÍLEK, Viktor: Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty, Olomouc: 2005
