st., 5. květen 2021 23:41

Dodrží Česko Klimatickou dohodu? Technologie jsou, vůle politikům chybí

Jak to dopadne záleží pouze na samotných lidech Jak to dopadne záleží pouze na samotných lidech Zdroj: pixabay, volný obrázek
I přes současnou pandemii koronaviru, která kompletně vyplňuje obsah většiny médií, čelíme jako lidstvo další plíživé katastrofě – změně klimatu, která vede k zhoršení životních podmínek ve většině zemí světa. V roce 2015 se čeští politici v Paříži zavázali ke snižování emisí skleníkových plynů spolu se všemi velmocemi světa. Jak si dnes stojíme v dodržování těchto cílů? Odpověď přiblíží následující texty, které shrnují lidské aktivity, které se na změně klimatu podílejí nejvíc.

Většina společnosti dnes už o lidském příspěvku na změně klimatu nepochybuje. K jeho výzkumu vznikl již v roce 1988 Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Tento vědecký mezinárodní orgán, založený OSN, sdružuje vědce a politiky z celého světa, včetně nejsilnějších ekonomických mocností a zároveň největších producentů emisí USA, Číny, Indie, EU nebo Ruska.

O vznik se zasloužily dvě organizace OSN, a to Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). IPCC díky svým aktivitám dokonce obdržel v roce 2007 spolu s bývalým viceprezidentem USA Al Gorem Nobelovu cenu za mír. Tento orgán poskytuje státníkům vědecké závěry, týkající se vlivu člověka na klimatickou změnu, dopadu těchto změn na náš život a zkoumání možného přizpůsobení se (adaptace) a možného zmírňování (mitigace) těchto změn. Poprvé vědci sepsali svoje závěry v Rio de Janeiru v roce 1992, kde vydali Rámcovou dohodu o změně klimatu (UNFCCC), kterou ratifikovala většina států OSN. Od té doby se událo několik aktualizací, které zohledňovaly nové vědecké poznatky.

Nejznámější je současná verze z konference v Paříži roku 2015, která je též známá jako „Pařížská dohoda“ . Toto ujednání vstoupilo v platnost o rok později. Ratifikovalo jej k dnešnímu dni 194 států plus EU jako samostatný celek, opět včetně všech mocností (USA sice pod Trumpovou administrativou od smlouvy odstoupila, ale nový prezident Biden ji znovupodepsal).

Česká republika (respektive Československo) je jako člen OSN součástí IPCC od samého počátku, taktéž ratifikovala všechny verze UNFCCC, Kjótský protokol jako druhá po Rumunsku, Pařížskou dohodu naopak jako poslední z EU. Jako každý člen deleguje svého zástupce, kterým je od dubna 2014 Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

Zastupuji Českou republiku v této organizaci. To znamená, že zprostředkovávám chod informací mezi ministerstvy (hlavně MŽP) a experty (z akademií, vysokých škol, resortních ústavů) v Česku a IPCC. Pokud jde o strukturu a fungování IPCC, tak je to samozřejmě podrobně popsáno na webu ipcc.ch, já jen mohu potvrdit, že se IPCC za všech okolností svá pravidla dodržuje,“ vysvětluje Tolasz.

Ekologické vzdělávání je úplný základ

Hlavním cílem této úmluvy je snížení rychlosti oteplování planety do roku 2050, a to maximálně do 2 °C (ideálně do 1,5 °C) oproti stavu před průmyslovou revolucí. Toho se má dosáhnout především snížení antropogenních (lidmi vytvořených) emisí oxidu uhličitého, který do ovzduší nadměrně uvolňujeme hlavně díky masivní dopravě a zpracovávání fosilních paliv. Dále pak neefektivním zemědělstvím, plýtváním energií a zdrojů nebo nevyužíváním nejmodernějších technologií a poznatků vědy. Za tím lze hledat především silnou lobby všech inkriminovaných společností, která již nejednou dokázala pomoci utajení poznatků ohledně dopadů daných produktů.

emise graf

Je třeba podporovat vědu, vzdělávání a technologie. A to nejen u nás, ale i v rozvojovém světě. Taková podpora je zásahem do našich peněženek, souhlasím, ale je to hlavně investice do budoucna,“ doporučuje Tolasz.

Naše školní osnovy nereflektují změny v lidské komunikace, kultuře a poznání. Na rozdíl od jiných evropských zemí se na základnách školách stále vyučují ty samé předměty, maximálně se lehce liší jejich obsah. Dvě hodiny ekologie v rámci biologie pro studenty středních škol také trn z paty nevytrhne.

Mohli bychom se tak inspirovat v zahraničí, kde ekologie do osnov již pronikla. Itálie se stala vůbec první zemí na světě, kde zařadili nauku o změnách klimatu do výuky jako plnohodnotný předmět, kdy z velké části nahradí současnou občanskou nauku. Ve Velké Británii zase již od základních škol budou krom „zelené“ obnovy, řešit i „modrou“, tedy obnovu vodních ploch vč. oceánů.

Česká veřejnost v posledních letech sice mění svůj postoj, ale pořád se u nás ve veřejném prostoru objevují a jsou šířeny o klimatu a o změně klimatu úplné nesmysly. Horší je, že i vysoce postavení a vzdělaní lidé popírají vliv člověka na klima. Dnes bychom měli diskutovat hlavně o možnostech, jak tento vliv snížit. Není čas na diskuse o nutnosti snižovat emise. Přesto se daří připravovat i u nás důležité strategické dokumenty, různá adaptační doporučení, diskutuje se o „konci uhlí“, zvažují se technologické změny,“ doplňuje Tolasz.

Politici musí poslouchat poznatky vědců

K přístupu politiků k závěrům IPCC je však Tolasz stále spíše skeptický, zvlášť protože naše dnešní akce se projeví až za desítky let. „Myslím, že v IPCC panuje spíše skepse. Skepse směrem k politice, že je schopna opravdu globálně realizovat doporučení, která panel vydává. Přitom klima nefunguje rychle, má velkou setrvačnost. Dnešní klima je, pokud se zaměříme na vliv člověka, odrazem našeho chování před deseti, dvaceti lety. A takto je třeba vnímat akce, opatření a změny v chování člověka dnes. Klima tyto změny pozná za deset, dvacet let.

Lidé by tak měli využit především možnost rozhodnout se ve volbách, kdo je bude zastupovat. „Obyvatelé by měli zvolit prezidenta, poslance, senátory, zastupitele tak, aby podporovali změny, které jsou v souladu s vědou, aby podporovali vzdělávání a nové technologie. Aby nedělali z České republiky skanzen, na který se za 20 let budou jezdit dívat turisté z Afriky – jé, komín, podívej se!“ uzavírá Tolasz.

Také každý může uvažovat, jestli může něčím přestat plýtvat ve vlastní domácnosti, v zaměstnání či ve škole, a hlavně tyto myšlenky šířit dál. Planeta nepotřebuje jen lidi, co nejí maso, nepoužívají plasty, nejezdí auty a tak podobně, ale aby každý přispěl svým malým dílem, který nijak dramaticky nesníží jeho životní komfort.

 

 (infobox - nevím jestli a jak jde vložit)

Radim Tolasz

Tolasz

* 19. března 1964 Frýdek-Místek

– český klimatolog a meteorolog, mj. český zástupce u IPCC 

– vystudoval fyzickou geografii na Masarykově univerzitě

– pracuje pro Český hydrometeorologický ústav, kde v současné době vede oddělení klimatické změny

– externě vyučuje na Ostravské univerzitě

– vedoucím redaktorem časopisu Meteorologické zprávy

 

Zobrazeno 138 krát
Naposledy upraveno: čt., 6. květen 2021 07:50
Pro psaní komentářů se přihlaste