po., 27. duben 2015 10:59

Dva roky ve funkci prezidenta

Tisk

Samostatný projekt politická/psaná žurnalistika.

Nekonečný příběh Miloše Zemana

Cesta současné hlavy státu na vrchol začala jako putování každého jiného člověka, narozením. Rodák z Kolína spatřil světlo světa 28. září 1944. Ve svém rodném městě splnil povinnou školní docházku a nastoupil na místní Střední ekonomickou školu. Cestou ekonoma chtěl pokračovat i nadále, než mu za referát o T. G. Masarykovi zakázal komunistický režim studium na vysoké škole. Referát tedy musel být očividně povedený. V roce 1963 začal namísto vysoké školy pracovat ve strojírnách Tatra Kolín. Po dvou letech manuální práce nakonec mohl dálkově začít studovat Vysokou školu ekonomickou v Praze, konkrétně národohospodářské plánování. V roce 1967 opouští strojírny a přechází na denní studium vysoké školy.

Psal se rok 1968. Sovětská vojska vkročila do Československa a tehdy vkročil také on do Komunistické strany Československa. Studium na vysoké škole zakončil v roce 1969 červeným diplomem a diplomovou prací na prognostické téma s názvem Futurologie a budoucnost. Poté zůstal na škole jako pedagog a vyučoval prognostiku. Zřejmě v této době pochytil onen pověstný mentorský přístup. S dvouletým zpožděním opouští Komunistickou stranu Československa, ze které je v roce 1970 vyloučený pro nesouhlas s okupací a začínající normalizací.

V následujících letech přechází od jednoho zaměstnání ke druhému, protože u komunistů upadl v nemilost. V září roku 1989 je potřetí propuštěný z práce za článek v Technickém magazínu „Prognostika a přestavba“. Demonstrace 17. listopadu 1989 na Národní třídě se zúčastnil a aktivně koncem listopadu a začátkem prosince vystupoval na besedách v divadlech a vysokých školách.

Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem

Do Prognostického ústavu Československé akademie věd nastoupil v lednu 1990 a koncem tohoto měsíce ho za Občanské fórum přibrali zvolení členové do Federálního shromáždění. Tak započala politická kariéra Miloše Zemana. Po půl roce obhájil svůj poslanecký post ve Federálním shromáždění za Občanské fórum a stal se zároveň předsedou rozpočtového výboru a členem předsednictva Federálního shromáždění. Po rozpadu Občanského fóra vstoupil do České strany sociálně demokratické (ČSSD), za kterou také ve volbách 1992 kandiduje. Vyhrál a stal se opět poslancem Federálního shromáždění.

Do čela ČSSD se dostal v roce 1993. Podařil se mu tedy poměrně rychlý kariérní postup. Miloš Zeman ovšem bezesporu dokázal pozvednout stranu z její soudobé pozice. Strana, která ve volbách v roce 1992 získala sedm procent voličských hlasů, obdržela ve volbách roku 1996 dvacet sedm procent a v následujících volbách v roce 1998 třicet dva procent hlasů. Funkci předsedy tedy obhájil a zastával až do roku 2001, kdy odmítl na tento post opět kandidovat. ČSSD se stala nejsilnější stranou v České republice i s jeho přispěním. Svůj úkol podle svých slov splnil, když vyvedl zemi z ekonomické krize.

Funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zastával v letech 1996 až 1998. Z tohoto období pochází nechvalně známá opoziční smlouva, kterou uzavřeli sociální demokraté a Občanská demokratická strana (ODS). V té době nejsilnější strany na české politické scéně.

V roce 1998 se stal premiérem. Vláda Miloše Zemana se potýkala s ekonomickou krizí a za dobu jejího působení se zvýšil ekonomický výkon i životní úroveň státu. Inflace klesla z deseti procent na tři procenta a zečtyřnásobil se příliv zahraničních investic. Od roku 2000 tato vláda také snižovala deficit státního rozpočtu, který na konci jejího působení činil 46 miliard korun. Mít ekonoma v této funkci se zkrátka vyplatí!

Politická zklamání

Na podzim roku 2002 kandidoval do funkce prezidenta republiky. V roce 2003 nezvítězil, protože proti němu mimo jiné hlasovalo dvacet sedm poslanců ČSSD. Miloš Zeman tak odešel z politické scény na Vysočinu. Politiku jen občasně komentoval svými bonmoty. V roce 2006 odmítl kandidaturu na post prezidenta od stávajícího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka kvůli zkušenostem z prezidentské volby v roce 2003. V březnu 2007 vystoupil z ČSSD, protože nesouhlasil s politikou předsedy Paroubka.

V prosinci 2009 založil Stranu Práv Občanů a na březnovém sjezdu 2010 se stal jejím předsedou. V květnových volbách roku 2010 strana se svým ziskem 4,3 procenta voličských hlasů nepřekročila pětiprocentní hranici a Miloš Zeman odstoupil ze své funkce, protože nedovedl stranu k vítězství. V listopadu 2010 ho však členové zvolili čestným předsedou. Tuto funkci zastává nadále.

Do třetice všeho dobrého

Zlomový okamžik ve vývoji událostí byla pro Miloše Zemana změna způsobu volby prezidenta ČR. V přímé volbě prezidenta tak nemusel spoléhat na stranickou podporu, ale mohl zapůsobit svým vystupováním přímo na voliče. V červnu 2012 tedy jako první ze všech potencionálních kandidátů získal požadovanou petici s padesáti tisíci podpisy občanů. Podle očekávání se dostal do druhého kola prezidentské volby, kde svedl souboj s Karlem Schwarzenbergem. Z tohoto duelu nakonec vyšel jako vítěz, když získal 54, 8 procent voličských hlasů. Jeho dlouhodobý sen se naplnil. V pátek 8. března 2013 se při své inauguraci Miloš Zeman stal oficiálně třetím prezidentem České republiky. Ve funkci setrvá do roku 2018.

Miloš Zeman opravdu není žádný diplomat

Prezident republiky Miloš Zeman očima jednoho ze svých voličů

Jednadvacetiletý student politologie a evropských studií Matěj Buček z Přerova promluvil o dojmech, které na něj zanechalo dvouleté působení historicky prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě. Získal by Miloš Zeman jeho podporu i nyní?

Přímá volba prezidenta se v České republice odehrála v roce 2013 poprvé. Mezi kandidáty do prvního kola voleb se nakonec dostalo buď s podporou strany, nebo pomocí sesbíraných podpisů devět uchazečů. Volil jste Miloše Zemana už v prvním kole, a pokud ano, tak co Vás k tomu vedlo? Zaujala Vás Zemanova rétorika nebo jeho politické zkušenosti?

V prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera, Miloše Zemana až v kole druhém. Dienstbier mě zaujal tím, že se jedná o politika z již nové politické generace, který však má dostatečné zkušenosti a celkem dobrou reputaci mezi občany i médii. Hlas jsem mu dal také proto, že se jednalo o sociálně nejliberálnějšího kandidáta.

Do druhého kola voleb postoupil podle očekávání právě Miloš Zeman, ale poměrně velkým překvapením byla drtivá porážka favorita Jana Fishera, u kterého se počítalo s postupem do dalšího kola. Na toto místo se však místo něj dostal Karel Schwarzenberg. Zeman posléze tento finálový boj vedl v duchu národní pospolitosti a označoval knížete za „sudeťáka“. Byla podle Vás tato strategie vhodná pro budoucí hlavu státu, a pokud ano, dokázal vždy Zeman vše udržet na úrovni?

Kampaň byla vyhrocená obecně a mnoho útoků spíše vymyslely volební týmy než samotní kandidáti. Je ovšem pravda, že způsob vedení kampaně u Miloše Zemana byl jedním z nejsilnějších argumentů proti jeho volbě. Využívat nacionalismus je velice nízký tah.

Nově zvolený prezident Zeman již v průběhu voleb několikrát zdůrazňoval, že je člověk z lidu, který bude s obyčejnými lidmi také udržovat kontakt. Pan prezident za dobu svého úřadu skutečně navštívil více částí republiky než jeho předchůdci. Dodržel tedy podle Vás svůj slib v tomto ohledu?

Je zajímavé, že toto téma se médii tolik neneslo, nejsem o něm příliš informován, ale jestli tento slib dodržel, tak je to jedině dobře.

Dalším často pronášeným výrokem Miloše Zemana během prezidentské volby byl příslib jeho aktivnější účasti na zasedáních vlády. Tvrdil, že prezident by neměl být pasivní a měl by aktivně zasahovat do politiky. Daří se podle Vás Zemanovi tomuto slibu dostát? A pokud ano, je to vždy dobře?

Miloš Zeman je skutečně aktivním či přímo aktivistickým prezidentem. Svému slibu dostál. Jeho aktivita se projevila nejvíce na počátku jeho úřadování, když se rozhodl pro rozpuštění vlády a jmenoval vládu úřednickou. Ačkoli vláda, kterou rozpustil, byla extrémně neúspěšná a neoblíbená, jednalo se o poměrně radikální krok. Že tato vláda skončila, je podle mě jedině dobře, ovšem stanovuje to nebezpečný precedent pro pravomoci prezidenta. Miloš Zeman využívá své pravomoce do maximální míry, což je velice problematické.

Miloš Zeman má bezpochyby svůj nezaměnitelný rétorický styl, mezi který patří jeho oblíbené bonmoty. Myslíte si, že za dobu ve svém úřadě dokázal reprezentovat Českou republiku vždy na dostatečné úrovni?

Ačkoli dlouhou dobu po volbě některá média a organizace pořádala téměř „hon na čarodějnice“ vůči Zemanovi a některé věci byly i úplně zbytečné, Miloš Zeman opravdu není žádný diplomat. Mnoho jeho výroků je zbytečně kontroverzních a za dané situace jeho úřadu prezidenta škodí.

V souvislosti s reprezentací státu je současný prezident často spojován se svým vystupováním, které někdy působí poměrně nemotorně. Hrad většinou reaguje na tato nařčení týkající se střízlivosti hlavy státu již standardní odpovědí o zdravotních problémech. Myslíte si, že všechny tyto výstupy byly způsobeny opravdu zdravotními komplikacemi nebo zde sehrála roli i nemístná konzumace alkoholu?

Alkohol je pravděpodobným viníkem. Ale celé tyto záležitosti mi spíše přijdou pouze humorné. Nebo je možné, že mimo Churchilla Zeman obdivuje i Borise Jelcina?

Průzkumy veřejného mínění poukazují na stále menší oblíbenost prezidenta Zemana. Nasvědčují tomu i protestující občané, kteří při jeho návštěvách jednotlivých regionů či významných míst dávají poměrně jasně najevo svoje antipatie. Mohou za tento neustálý pokles oblíbenosti hlavy státu jednotlivé kroky, které ve svém úřadu doposud učinil nebo spíše jeho vystupování?

Odpor k Zemanovi existoval od jeho nastoupení do funkce. Zeman je však často příliš pyšný a sám jim k jejich kritice poskytuje spoustu munice. Jeho popularita je v současnosti dosti závislá na míře mediálního pokrytí jeho názorů na zahraniční politiku, které jsou značně undergroundové. S jeho názory v této oblasti nesouhlasím.

Nyní ke konkrétnějším otázkám ohledně některých významných či sporných kroků prezidenta Zemana, které doposud ve svém uplynulém funkčním období učinil.

Při své inauguraci do úřadu prezidenta republiky dal Miloš Zeman jasně najevo, že se bude zásadně odlišovat od svých předchůdců mimo jiné tím, že svůj prezidentský slib odříkal zpaměti. Byl to podle Vás dobrý tah? Podle některých kritiků byl projev zbytečně dlouhý a místy nebyl dostatečně výstižný.

Projev jsem nesledoval. Tyto akce se nudnosti vyhnout nemohou. Jednalo se spíše o prezentaci stále funkční Zemanovi paměti. Spíš si chtěl dokázat, že na to má.

O snaze odlišit se od svých předchůdců svědčí i prezidentský portrét. Kromě výrazného vyretušování je na něm totiž současný prezident zachycen i s rukama, které jsou sepjaty v gestu. Podle psychologů se jedná o gesto intelektuálů a myslitelů. Co si o tomto originálním vyobrazení Miloše Zemana myslíte Vy?

Míra retušování portrétu je opravdu neúnosná. Ačkoli jeho výraz opravdu působí lidštěji, než u jeho předchůdců, obraz o prezidentovi v reálném světě neříká naprosto nic.

V České republice bylo tradicí, aby prezident republiky vystoupil s přáním na Nový rok a zároveň také nějakým způsobem stručně zhodnotil politickou situaci v uplynulém roce. I v tomto ukázal současný prezident svou odlišnost, když po svém zvolení v roce 2013 poprvé promluvil k národu již 26. prosince. Navázal tak na vánoční poselství prezidenta T. G. Masaryka. Obsahem jeho promluvy však bylo podle politologů spíše zhodnocení vlastní činnosti, kterou dokazoval, že všem slibům daným během volebního prezidentského klání skutečně dostál. Připadala Vám tato promluva patřičná a splnila Vaše každoroční očekávání?

Jelikož byla přímá volba fakticky vedena u Zemana jako stranická kampaň, cítil potřebu mluvit více ke svým voličům. Jedná se o pochopitelný krok, ovšem nejspíše ne příliš moudrý. Já žádná očekávání k této nezajímavé události nemám…

Jednou z pravomocí prezidenta republiky je i udělování státních vyznamenání. Tato slavnostní událost se však v roce 2014 neobešla bez rozruchu. Režisér Jan Němec dal najevo svůj nesouhlas s některými kandidáty, které Miloš Zeman vybral k ocenění pro jejich zásluhy ve svých oborech. Následující den po udělování státních vyznamenání totiž vrátil na Hrad své vlastní ocenění, které získal za filmovou tvorbu od tehdejšího prezidenta Václava Havla. S medailí poslal současnému prezidentovi i dopis, ve kterém zdůvodňoval své pohnutky. Vyznamenání se zřekl jen po dobu Zemanova funkčního období. Souhlasíte s panem Němcem nebo si myslíte, že všichni kandidáti si zcela právem zasloužili svá ocenění?

Udělování vyznamenání Zemanovým blízkým je opravdu podezřelé. Vrácení vyznamenání osobou Jana Němce je jednoduše politickým gestem nesouhlasu s Milošem Zemanem. V kontextu věci je jeho jednání pochopitelné.

Velkou vlnu ohlasu vzbuzují vulgarismy prezidenta Zemana, které ve svých prohlášeních pronáší. Nejvíce viditelným případem se stal přenos pořadu Hovory z Lán ze dne 2. listopadu 2014prostřednictvím Českého rozhlasu. Hlava státu se tehdy vulgárně vyjádřila o vládě a napadla ruskou dívčí hudební skupinu „Pussy Riot“, přičemž nesprávně přeložila její název. Myslíte si, že prezident tímto počínáním odhaluje svoje hulvátství nebo jen popichuje veřejnost a zkouší, co mu ještě projde?

Zeman zcela jistě provokuje a popichuje. V pozici prezidenta však bylo jasné, že si tím uškodí. Zeman má jednoduše příliš specifickou osobnost, než aby se podřídil všemožným očekáváním společnosti. Prezident by na veřejnosti takto mluvit neměl, ale v žádném případě se necítím nijak pohoršen. Pohoršen jsem spíše Zemanovou angličtinou, jelikož „pussy“ znamená také mládě od kočky, což nezmínil.

Ve svém druhém vánočním poselství z roku 2014 se prezident Miloš Zeman především ohradil proti demonstracím a útokům na jeho osobu. Protestující nazval řvoucími neandrtálci. Tento výrok vzbudil vlnu nevole nejen mezi zamýšlenou cílovou skupinou, ale také u antropologů, kteří upozornili na nesprávnost tohoto tvrzení. Neandrtálci totiž používali řeč. Jak zapůsobilo toto vánoční poselství na Vás?

Tyto demonstrace byly celkem dobře organizované, mnozí jedinci či skupiny však opravdu demonstrovali příliš agresivně. Zeman na tento útok reagoval vlastním… přirozená reakce. Alespoň byl jeho projev trochu zajímavý.

Prezident Zeman se nejprve zastával Ukrajiny a odsuzoval ruskou anexi Krymu. Vyjádřil se také pro vojenský zásah NATO v případě, že by Rusko zabralo další ukrajinské území. V poslední době však obrátil svůj postoj. Začal kritizovat sankce pro Rusko a odmítl zapojení Ukrajiny do NATO. Co mohlo podle Vás způsobit takový zvrat v názorech hlavy státu ohledně ukrajinské krize? Proč jeho výroky náhle vyznívají ve prospěch Ruska?

Obtížná otázka. Sankce proti Rusku by mohly být až příliš účinné a daly by Putinovi do rukou důkazy o útlaku Ruska Západem. Vstup Ukrajiny do NATO by mohl být zase považován za další provokaci vůči Rusku. Jeho změna názorů může být pochopitelnou, ovšem je třeba si uvědomit, že Rusko skutečně není obětí v tomto konfliktu. Zeman chce možná zase prezentovat postavu nějakého odpadlíka.

Svůj nesouhlas by měli lidé vyjadřovat vždy civilizovaně

Prezident republiky Miloš Zeman očima jednoho ze svých odpůrců

Dvacetiletý student střední ekonomické školy David Miča z Olomouce zhodnotil dvouleté působení současného prezidenta. Naplnil Miloš Zeman veškerá očekávání nebo dokázal překvapit?

Přímá volba prezidenta se v České republice odehrála v roce 2013 poprvé. Mezi kandidáty do prvního kola voleb se nakonec dostalo buď s podporou strany, nebo pomocí sesbíraných podpisů devět uchazečů. Kterého kandidáta jste v prvním kole volil? Proč jste si nevybral právě Miloše Zemana?

Už v prvním kole jsem volil pana knížete Karla Schwarzenberga, protože se mi vždy líbilo jeho noblesní vystupování. Ve vysoké politice se pohyboval již delší dobu, a proto by tuto pozici zastával obstojně. Pan Zeman má také velké politické zkušenosti, ale podle mě se na funkci prezidenta nehodí.

Kampaň pana Zemana mi přišla přeci jen agresivnější, ačkoliv byl finálový souboj velmi vygradovaný. „Brnkání na národní strunu“ mi přišlo ze strany Miloše Zemana až příliš zoufalé.

Pan prezident během svého působení několikrát zavítal i do Olomouckého kraje, takže bych řekl, že v tomto ohledu své slovo dodržel.

Aktivnější přístup je podle mého názoru chvályhodný. Prezident by měl mít přehled o činnosti vlády, aby s ní mohl lépe spolupracovat. Myslím si, že tak náležitě plní svou funkci.

Bohužel vystupování pana prezidenta nebylo ve všech případech stoprocentní. Někdy mi připadalo, že se chová arogantně a přepjatě. To ale o něm platilo vždy a ani úřad prezidenta to nezměnil.

Věřím, že Miloš Zeman má ve svém poměrně pokročilém věku určité zdravotní potíže, ale někdy mně jeho vystupování připadá jako pod vlivem alkoholu. Na příklad u často probírané výstavy korunovačních klenotů.

Vystupování pana Zemana bylo vždy svérázné. Pravdou ovšem zůstává, že v poslední době se jeho chování vyostřuje. Možná si pan prezident myslí, že jeho zvolení do funkce má větší váhu, protože si ho vybrali lidé přímou volbou.

Nyní ke konkrétnějším otázkám ohledně některých významných či sporných kroků prezidenta Zemana, které doposud ve svém uplynulém funkčním období učinil.

V tomto případě má pan prezident můj obdiv. Proslov byl možná trochu delší, ale ukázal, že Miloše Zeman si svého úřadu cení a chce to ukázat všem, jak jeho příznivcům, tak i odpůrcům.

Portrét mi nevadí, jedná se o jeho osobní rozhodnutí. Ničím nikoho neuráží a ve své funkci má právo rozhodnout o své podobizně. Pan prezident se tak snaží vypadat co nejlépe.

Projev mi přišel trochu sebestředný, ale na druhou stranu chápu, že chtěl pan Zeman lidem sdělit všechno, co už ve své funkci vykonal. Možná tak chtěl touto cestou uklidnit své odpůrce.

Vybírání oceněných je vždy velice subjektivní záležitostí. Pan prezident několikrát zdůvodňoval svou volbu a je to jedna z jeho pravomocí. Pan Němec má samozřejmě právo na svůj názor, ale konečné rozhodnutí je v rukách prezidenta.

Velkou vlnu ohlasu vzbuzují vulgarismy prezidenta Zemana, které ve svých prohlášeních pronáší. Nejvíce viditelným případem se stal přenos pořadu Hovory z Lán ze dne 2. listopadu 2014 prostřednictvím Českého rozhlasu. Hlava státu se tehdy vulgárně vyjádřila o vládě a napadla ruskou dívčí hudební skupinu Pussy Riot, přičemž nesprávně přeložila její název. Myslíte si, že prezident tímto počínáním odhaluje svoje hulvátství nebo jen popichuje veřejnost a zkouší, co mu ještě projde?

Nevím, co tím pan prezident sledoval, ale zásadně jsem proti takovému vyjadřování. Hlava státu by měla jít všem příkladem a vyvarovat se takových výrazů.

Myslím si, že vrhání vajíček na hlavu státu opravdu není vhodné. Svůj nesouhlas by měli lidé vyjadřovat vždy civilizovaně. Úřad prezidenta si zaslouží určitou úctu.

Popravdě řečeno nevím, co pana prezidenta vedlo ke změně názoru. Myslím si, že ho ale ovlivňují návštěvy Ruska a rozhovory s prezidentem Putinem.

Prezident ekonom promluvil

Při návštěvě Plzeňského kraje 4. až 6. března 2015 hovořil prezident Zeman mimo jiné i o problémech českého školství. Vysokoškolští studenti se příliš nehlásí na technické a přírodovědecké obory. Miloš Zeman tak navrhl, aby se za studium humanitních oborů platilo školné. Tímto výrokem tak poukázal na nepotřebnost absolventů humanitních oborů. V případě jeho řešení si tak studenti pěkně rozmyslí, jestli nepůjdou raději na inženýra.

Současná hlava státu v sobě nezapře své ekonomické vzdělání. Z jeho výroků poměrně jasně vyplývá, že obyvatelé České republiky jsou jen odosobnělá kolečka ve stroji, která by měla společně přispívat k fungování vyššího celku, tedy státu. Každý jedinec by měl dělat to, co stát aktuálně potřebuje. Nemáme mnoho absolventů technických oborů? Nevadí, razantně je zvýhodníme a počkáme na příliv studenstva.

Zavedení této diskriminace, která je otevřeným souhlasem pro šikanování humanitních oborů, je v přímém rozporu s jedním z nejzákladnějších pilířů demokracie. Každý má totiž právo na zvolení své vlastní cesty. Nikdo by neměl nikoho k ničemu nutit proti jeho vlastní vůli. Pokud se chtějí lidé věnovat humanitnímu studiu, které je v případě některých oborů přeplněné, je to jejich výsostné právo. Velká konkurence v oborech s sebou navíc přináší i několik výhod.

Trojnásobná průprava do života

Student, který se hlásí na humanitní obory, musí zpravidla projít přijímacím řízením, které prověřuje jeho dosavadní znalosti a zájem o daný obor. Tyto okolnosti z velké části zaručují, že se na vybrané obory dostanou opravdu jen ti jedinci, kteří to se studiem myslí vážně. Následně se vysokoškolští studenti testují v průběhu prvních dvou semestrů. Pokud nedokážou držet krok a náležitě si plnit své povinnosti, dostávají se do problémů, které mohou vést k jejich vyloučení. U studentů s humanitním zaměřením tedy existuje dvoukolový kontrolní systém, který „pročistí“ řady a ponechá jen jedince s potenciálem.

V případě malého množství studenstva technických a přírodovědeckých oborů je situace jiná. Kvůli „nedostatkovému zboží“ jsou studenti přijati na tyto obory bez vstupních ověřovacích testů. Jejich skutečný zájem je tedy neprokazatelný. V prvním ročníku pak sice studijní povinnosti začnou také prověřovat schopnosti jednotlivců, ale kvůli malému počtu studentů v ročníku značné množství z nich nakonec „sítem nepropadne“.

Následně tito jedinci ještě za studia získávají zajímavé pracovní nabídky. Studenti tak jakž takž dostudují a mají o budoucnost vystaráno. Jejich schopnosti a znalosti tak nemusí být vždy na odpovídající úrovni. Neplatí to samozřejmě u všech.

Absolvent humanitních studií ale ví, že se musí potýkat se značnou konkurencí. Pokud se tedy chce ve svém oboru prosadit, musí být důsledný a pilný. Veškerou svou energii a své schopnosti musí vložit do své profese, teprve v takovém případě má možnost najít přijatelné uplatnění.

Student humanitních oborů tak prochází trojí zkouškou, která určí jeho životní cestu. Přijímací vysokoškolské řízení, náležité plnění studijních povinností a nutnost konkurenceschopnosti na trhu práce. Zdaleka ne všechny tyto kroky musejí absolvovat studenti technických a přírodovědeckých oborů.

Začarovaný kruh

Zpoplatnění humanitních oborů s sebou přináší také prohloubení studentských půjček. Mladí lidé, kteří si vyhlédli svůj „vysněný“ obor si půjdou ve většině případů za svým vytyčeným cílem. Pokud tedy nemohou studovat to, co chtějí zdarma, zaplatí za studium příslušnou vypůjčenou částku. Tady ovšem nastává poměrně zásadní problém, kterým je zadlužení studenstva do budoucna. Několik let po absolvování tak budou muset pracovat jen na splácení těchto dluhů. Výrazné zadlužování je myslím tím posledním, co by České republice prospělo. Pokud však nastupující mladá generace začne s dluhy ihned při studiu, nic jiného českou ekonomiku pravděpodobně nečeká.

Pan prezident si pravděpodobně představuje, že všechny studenty zavedení školného odradí a raději přehodnotí celý svůj dosavadní život, potlačí své individuální rysy a schopnosti a stanou se promovanými inženýry. Takhle ale fungují výše zmiňované stroje, ne lidské bytosti s vlastní osobností. V životě člověka přeci nefunguje vše jen podle čisté logiky toho, co je nejvýhodnější. Student musí mít ke studovanému oboru určitý vztah. Nemusí být přímo zapálený nadšenec, ale nemůže jít studovat něco, co je mu na míle vzdálené.

Stroj vs. duše

Humanitní obory nejsou v žádném případě lehčí než techničtější obory. Často se o nich takhle neprávem uvažuje. Nemají jasně dané vzorce, podle kterých mohou postupovat a očekávat předem stanovený výsledek. Některé humanitní obory naopak pracují s velmi proměnlivými daty, která musí interpretovat podle měnících se okolností.

Na příklad studium jazyků je proměnlivé a komplexní. Správně porozumět a ovládnout nejen cizí jazyk vyžaduje znalosti o zvycích a dějinném vývoji dané kultury. Teprve souhrn všech těchto znalostí umožní jedinci správně využívat nabyté vědomosti. Podobně fungují i ostatní humanitní obory.

Každá odbornost, ať už se jedná o humanitní nebo technickou je potřebná a zároveň se doplňující. V současnosti je mnohem více studentů zaměřeno humanitně, to se však může v blízké budoucnosti změnit. Podstatné je to, že návrh na zvýhodnění některých oborů je nesmyslný. Studenti se přihlásí na obory, které jim jsou blízké, a zvrátit to může jedině přímý zákaz. To už se ale dostáváme k narušení základních principů demokracie.

Zeman: Nevidím absolutně žádný důvod, abych se omlouval

V pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán z neděle 2 listopadu 2014 probíral Miloš Zeman svou státní návštěvu Číny, udílení státních vyznamenání, situaci Ruska i tamější hudební skupinu Pussy Riot. Během vysílání se hlava státu vyjádřila nevybíravými slovy nejprve o ruské dívčí punkové skupině Pussy Riot a posléze o služebním zákoně.

Při otázce politických ruských vězňů prezident uvedl, že se zastane pouze skutečných případů. Členky skupiny Pussy Riot za politické vězeňkyně nepovažuje. Při této příležitosti také sám nesprávně přeložil první slovo v názvu skupiny. „Ku*da. Takže s prominutím v textech této skupiny je ku*da sem, ku*da tam. No opravdu dokonalý případ politického vězně jako vyšitej,“ promluvil Zeman na jejich adresu.

Ke konci pořadu zhodnotil pozitivně vládní kroky, ale zároveň se jadrně vyjádřil o změně služebního zákona. „Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zku*vila služební zákon,“ okomentoval prezident nedávnou činnost vládní koalice.

Moderátor pořadu Jan Pokorný se hlavy státu na závěr zeptal na důvody, které ho vedly k užití takového slovníku. „Já jsem inspirován panem Schwarzenbergem, který v každé druhé větě říká ho*no, no a vzhledem k tomu, že pražská kavárna má ráda pana Schwarzenberga, tak jsem se chtěl vlísat do přízně pražské kavárny,“ odpověděl prezident na moderátorovu otázku o vulgarismech. Následně odpověděl i na otázku, zda se mu daří získat přízeň zmiňované pražské kavárny. „Vůbec ne, ale můžu ji alespoň rozčílit, a to se mi určitě podaří,“ uzavřel Zeman.

(Ne)očekávaná reakce

Použití vulgarismů v projevu prezidenta označil za nepřípustné místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nám, kterým záleží na odkazu T. G. Masaryka a Václava Havla, vadí, když se z Hradu a lánského zámku dělá čtvrtá cenová skupina,“ řekl Kalousek. „Věřím, že každý dokáže posoudit míru noblesy, kterou kolem sebe šíří Karel Schwarzenberg, a míru noblesy, a toto slovo říkám v uvozovkách, kterou kolem sebe šíří pan prezident Zeman,“ dodal.

Zmíněný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg reagoval na Zemanovo prohlášení podobně. „To jeho obvinění je přehnané, určitě to neříkám tak často,“ uvedl Schwarzenberg. „Nicméně vyjadřování pana prezidenta a moje jsou dvě různé věci. Pro mě existuje určitá mez, že sprostě se neútočí na ostatní, zejména pak na ženy a dívky. To on bohužel překročil,“ dodal s tím, že prezident těmito slovy napadl právě členky skupiny Pussy Riot.

Vulgarismy, které prezident Zeman v Hovorech z Lán použil, vadí i dalším českým politikům. „Prezident republiky by se takovým způsobem vyjadřovat neměl, sráží to pověst prezidentského úřadu, dává to velmi špatný příklad a rozhodně nám to nedělá dobré jméno v zahraničí,“ komentoval prezidentův slovník premiér Bohuslav Sobotka. „Vysoký ústavní činitel, zejména pokud jde o prezidenta, by se měl za všech okolností chovat profesionálně,“ dodal.

Ke slovníku hlavy státu se vyjádřil také bývalý prezident Václav Klaus. „Já tak nemluvím, ani na veřejnosti, ale ani v soukromí. Nemyslím, že to spadlo z nebe. Myslím, že pan prezident Zeman tím něco sleduje, a jestli mu to zvýší počet potenciálních voličů, nebo ne, to teprve historie ukáže. Já bych takhle nemluvil ani v uzavřené společnosti, natož v roli prezidenta pro veřejná média,“ okomentoval situaci Klaus s tím, že tyto výroky mohou poškodit obraz České republiky v zahraničí.

Zemanova slova považuje za promyšlená. „Nebylo to žádné ulítnutí pár slov, protože já jsem s Milošem Zemanem za svůj život už párkrát mluvil a žádný podobný výrok jsem od něj v životě neslyšel. Snaží se poukázat na uměle udržovaný rozpor mezi vzdělanci na straně jedné a takzvanou hospodou na straně druhé, který je podle mého názoru zcela fiktivní,“ doplnil.

„Do oficiálních vyjádření ústavních činitelů vulgarismy nepatří. S výjimkou citací a i tam je třeba opatrně vážit slova,“ okomentoval situaci předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Předseda ODS Petr Fiala naznačil, že současný prezident tak překračuje své pravomoci. „Nechtělo se mi ani věřit tomu, že prezident České republiky hovoří z Lán tímto způsobem. Je to smutné, nepřijatelné, špatné pro všechny,“ řekl Fiala. „Ať si Miloš Zeman jako soukromá osoba mluví, jak chce, létá, s kým chce, zve, koho chce, odměňuje kamarády, jak chce, učí se v Číně, co chce. Prezident něco takového ale dělat nemůže,“ dodal.

Co jsem řekl, řekl jsem

Hrad reagoval na reakce k vulgárnímu vyjadřování hlavy státu tím, že dříve nebyl nikdo za podobnou mluvu kritizován. „Důležité je, že pan prezident tím otevřel klíčové téma, zdali je vůbec přípustné takové výrazivo v politice používat. V minulosti to bylo blahosklonně přehlíženo, dokonce kvitováno a označováno za noblesní. To není správné. Nemyslím, že by byl důvod, aby se pan prezident v tomto směru omlouval. Myslím, že jsem celou věc jednoznačně vysvětlil,“ uvedl Jiří Ovčáček mluvčí prezidenta republiky.

Prezident Miloš Zeman i jeho mluvčí Ovčáček naráželi na vulgarismy, kterých se prezidentský protikandidát Karel Schwarzenberg v minulosti dopustil. Podle Ovčáčka se tak hlava státu chtěla přiblížit světu svých odpůrců, kteří obdobné výrazy z úst jiných politiků přehlíželi. „Chtěl bych dodat, že pan prezident nepatří k lidem, kteří by tyto výrazy pravidelně využívali. Chtěl poukázat na tento problém a chtěl se přiblížit právě názorovému světu a myšlenkovému světu svých oponentů, kteří mnohdy nejdou pro ostré slovo daleko,“ dodal.

Miloš Zeman zároveň poznamenal, že slova o Pussy Riot chtěl předem použít, ale jednalo se jen o citace z písní této skupiny. „Já jsem se připravoval na kritiku Pussy Riot, což znamená v překladu kundí řev,“ vysvětluje svůj slovník hlava státu, která použité vulgarismy citovala.

„Nu a v tom třetím případě jsem použil jedno jediné ostré slovo, abych vyjádřil svůj zásadní nesouhlas s tím, jak bylo změněno původní pojetí služebního zákona. Citace sprostých slov není vulgarismus, ale poukázání na vulgarismus těch druhých,“ dodal prezident, který tak podle jeho slov v rozhovoru použil jediný vulgarismus sám za sebe, když promluvil o služebním zákoně. Ostatní vulgarismy byly citace z písní nebo jeho protikandidáta z prezidentských voleb Karla Schwarzenberga.

Omluvu českému národu neplánuje. „Nevidím absolutně žádný důvod právě kvůli tomu, co jsem vám teď řekl, abych se omlouval. Trochu mi to připomíná Haškovu předmluvu k Dobrému vojákovi Švejkovi, kterého jistě znáte, kde Hašek říká, že jen pokrytec se brání používání vulgárních slov,“ dodal. V případě udělení pokuty Českému rozhlasu se na jejím splacení podílet nehodlá.

Bezprecedentní situace

Po odvysílání Hovorů z Lán obdržela Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přes sto stížností na vulgární vyjadřování hlavy státu při projevu v tomto pořadu. „Musíme to vyhodnotit, je to složité, v živém vysílání moderátor nezodpovídá za své hosty. Vyhodnotíme, jestli přístup moderátora byl adekvátní či neadekvátní, jestli s tím mohl něco dělat, podle toho budeme postupovat,“ uvedl ředitel Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivan Krejčí. Rada smí za vulgarismy udělit Českému rozhlasu upozornění na porušení zákona o vysílání, finanční sankci ale uložit nemůže.

Desítky stížností obdržela také Rada Českého rozhlasu. „Budeme se stížnostmi zabývat a na každou neanonymní odpovíme. Ale Rada nekontroluje prezidenta, nýbrž rozhlas. Budeme se proto ptát, zda rozhlas při přenosu nepochybil, což se mi zdá, že ne, jak se k tomu postaví a zda hodlá za těchto okolností Hovory z Lán vysílat i nadále,“ řekl místopředseda Rady Českého rozhlasu Jiří Vejvoda.

Podle Vejvody se moderátor pořadu Jan Pokorný žádné chyby nedopustil. „Jakkoliv je zkušený, toto ho muselo zaskočit, protože od hlavy státu takové výrazy nečekáte, i když pan Zeman je jadrný,“ dodal.

Vejvoda také zvažoval teoretické možnosti, které by zabránily výskytu podobného incidentu v budoucnosti. „Čistě teoreticky Český rozhlas může s takovou osobou příště nevysílat, určit okolnosti vysílání, tedy buď živě, nebo předtáčeně. A v případě že živě, tak může upozornit, že bude-li se opakovat hrubost, okamžitě vysílání ukončí,“ sdělil Vejvoda.

„Nemohli jsme nijak ovlivnit, jaké výroky se k posluchačům dostanou, jelikož pořad byl vysílán živě,“ uvedl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Podle něj nepochybil ani moderátor pořadu Jan Pokorný, protože pana prezidenta na vulgarity upozornil. „Český rozhlas nic nenamítá proti vyhrocené diskusi a silným argumentům. Je ale přesvědčen o tom, že vulgární výrazy do vysílání média veřejné služby nepatří,“ dodal Hošna.

Moderátor a šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný podobnou situaci v případě hlavy státu nezažil. „Ale je to pro nás určitě nová zkušenost. My si k tomu určitě řekneme nějaké stanovisko,“ dodal.

„Rada Českého rozhlasu konstatuje, že v pořadu Hovory z Lán z 2. listopadu 2014 došlo k porušení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a dále k porušení článku 22 odstavce 3 Kodexu Českého rozhlasu,“ znělo usnesení rady k dané situaci.

Podle Kodexu Českého rozhlasu se má ve vysílání jakýmkoliv vulgaritám zamezit. „Pokud se v živém vysílání určitá osoba projevuje tak, že Český rozhlas nemůže dostát povinnostem uloženým zákonem nebo kodexem, je průvodce (moderátor) živého vysílání oprávněn takovou osobu přerušit, respektive ji odebrat slovo. Jestliže chování nebo projev takové osoby vážně překročí únosnou míru, je povinností průvodce se od chování či výroků takové osoby jménem Českého rozhlasu distancovat,“ stojí v uvedením článku kodexu.

Na případné další vysílání pořadu Hovory z Lán s prezidentem Zemanem se vztahuje i jiný článek v kodexu. „Pokud je to proveditelné, nepřipustí Český rozhlas k účasti na živém vysílání osobu, u které je důvodný předpoklad, že by se mohla chovat urážlivě, vulgárně nebo je pod vlivem alkoholu či omamných prostředků.“ Rada tak vyzvala vedení rozhlasu k dodržování uvedených zásad při dalším vysílání.

„Pokud se bude situace opakovat, což nepředpokládám, rozhlas velmi razantně zasáhne,“ řekl na jednání Rady generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan, který byl vulgaritami hlavy státu šokován podobně, jako většina posluchačů. V živém vysílání tak sehrál roli moment překvapení a respekt k prezidentskému úřadu.

Pořad Hovory z Lán Český rozhlas nezruší, protože posluchači mají nárok na seznámení se s postoji hlavy státu. „Český rozhlas neobnovil vysílání pořadu kvůli Miloši Zemanovi, ale kvůli institutu prezidenta republiky,“ dodal Duhan, který požádal Hrad o schůzku.

Tématem schůzky byly vulgarismy v Hovorech z Lán i budoucnost pořadu. Duhan navrhoval předtáčení nebo vysílání se zpožděním. „Prezident tuto variantu odmítl,“ uvedl mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna. I vedení rozhlasu staví svobodu slova nad ostatní kodexy. Hovory z Lán budou pokračovat beze změny.

Český rozhlas je přesvědčený, že už se taková situace opakovat nebude. „Samozřejmě budeme připraveni zakročit, kdyby se měla opakovat podobná situace jako 2. listopadu. To bychom nepřipustili,“ dodal Hošna.

Zahraniční reprezentace

Prezidentův proslov komentovala zahraniční média. „Politikům ale Zemanovy výroky tak vtipné nepřipadají. Mnoho z nich se domnívá, že Zeman chtěl svými vulgárními slovy odvrátit pozornost od svého skandálního vystupování v Číně,“ interpretuje situaci německý deník Die Welt.

„Zeman použil nejméně tři různá sprostá slova. Nejvíce klopýtl, když se pokoušel do češtiny přeložit název ruské dívčí disidentské skupiny Pussy Riot,“ píše irský zpravodajský server Herald.

Americká zpravodajská agentura Bloomberg tvrdí, že Zeman šokoval své krajany a strhl na sebe kritiku českých médií. „Zeman použil nejméně tři sprostá slova a pokoušel se do češtiny přeložit jméno ruské disidentské ženské kapely Pussy Riot,“ komentovala situaci agentura.

Slovenská média hodnotila situaci obdobně. „Český prezident Miloš Zeman už překvapil během svých veřejných vystoupení ledasčím. Tentokráte během rozhovoru naživo v Českém rozhlasu to pořádně přehnal,“ psal slovenský zpravodajský portál Omédiách.com.

„Šokované posluchače Českého rozhlasu, kteří chtěli poslouchat pravidelné Hovory z Lán s českým prezidentem Zemanem, zaplavila sprška vulgarismů. Zeman jimi skutečně nešetřil,“ uvedl slovenský list Plus jeden deň.

Slovenský deník Sme poukázal na celkové počínání prezidenta Zemana. „Pokud to půjde takto dále, bude Zeman stále více připomínat směšnou postavičku z pohádky, požitkářského pašu odměňujícího oblíbence a patolízaly, kteří v něm živí pocit důležitosti. Možná se dočkáme, že nejvyšší české státní vyznamenání postupně dostanou Zemanův osobní lékař, výrobce jeho nejmilejších uzenin, soused, co mu v době nepřítomnosti pečuje o chatu na Vysočině, a v první řadě výrobce slivovice, na kterou prý prezident přesedlal z donedávna preferované becherovky,“ psal o působení historicky prvního českého prezidenta zvoleného v přímé volbě deník Sme.

Záměr

Cíl práce

V rámci mého projektu se snažím o zhodnocení dvouletého působení historicky prvního zvoleného prezidenta České republiky v přímé volbě Miloše Zemana. Současná hlava státu byla vždy považována za kontroverzní a jinak tomu není i v současnosti. Pan prezident nabyl dojmu, že má poněkud větší pravomoci než jeho předchůdci v úřadě, protože byl zvolen samotnými občany republiky.

V tomto poněkud rozsáhlém tématu se zaměřím na prezidentskou volbu 2013, ve které Miloš Zeman kandidoval společně s dalšími protikandidáty. Následně se budu zabývat některými vybranými spornými kroky, které hlava státu ve své funkci doposud učinila. Zaměřím se také na závažné téma prezidentského majestátu, který byl v případě pana Zemana nejen dle mého názoru několikrát porušen.

Čtenář by tak měl získat lepší orientaci v dané problematice. Zásadní události během dvouletého působení Miloše Zemana zmíním v kontextu s jeho netradičním vystupováním. Čtenář tak získá komplexnější informace, které mu mohou pomoci k vytvoření, nebo spíše k modifikaci, vlastních názorových postojů.

Volba tématu

V neděli osmého března 2015 začal prezidentovi Miloši Zemanovi třetí rok ve funkci. Není tedy podle mého názoru od věci, když se pokusím alespoň stručně probrat některé kroky, které ve své funkci doposud učinil.

Osoba Miloše Zemana je často prodiskutovávaným tématem. Důvodů je více. Mezi ty nejzásadnější pravděpodobně patří určitá kontroverznost současné hlavy státu. Pan Zeman vždy dokázal vystupovat s určitými pro něj charakteristickými rysy. Není to zkrátka člověk, který by se bál jít proti proudu. Svými bonmoty, které jsou pro něj příznačné, vždy rád komentoval a zpestřoval domácí i zahraniční politickou scénu. To vše společně s nezaměnitelným rétorickým projevem činí z Miloše Zemana jednoho z nejvýraznějších politiků, kteří se podíleli na řízení České republiky od jejího počátku.

V médiích je prezidentovi Zemanovi věnována velká pozornost, kvůli jeho známému názoru na novináře, které z drtivé většiny považuje za nekompetentní. Tímto přiléváním oleje do ohně si nepochybně získal velkou pozornost českých médií, která bedlivě sledují jeho kroky a čekají na jakoukoliv záminku, která by jim umožnila hlavu státu probírat.

Miloš Zeman patří tedy mezi nejvíce prodiskutovávané politiky současnosti a není to způsobeno jen jeho prezidentskou funkcí. Toto atraktivní téma jsem se rozhodl zpracovat po svém. V médiích se vyskytuje mnoho informací a komentářů k počínání hlavy státu, ale já se pokusím o komplexnější pohled. Běžní příjemci se z médií dozvídají o aktuálním dění, tedy o výrocích a krocích, které pan prezident uskutečňuje nyní. Já se pokusím o zachycení delšího úseku, jehož počátky spadají do onoho důležitého okamžiku prezidentské volby. Dvouleté období je poměrně dlouhá doba, proto se zaměřím konkrétně jen na nejproblematičtější okamžiky, které pana Zemana v jeho funkci provázely. Čtenář tak získá rámcovou představu a případné další informace si může dohledat, pokud jej určitá část obzvlášť zaujme. Text by se tedy měl jako celek vzájemně doplňovat s informacemi, které byly v průběhu prezidentského úřadu Miloše Zemana zveřejňovány.

Dosavadní stav problematiky

Článků a informací o současné hlavě státu je, jak už jsem naznačil výše, mnoho. Tento fakt souvisí i se skutečností, že se v tomto projektu hodlám zabývat vystupováním nejvyššího představitele České republiky. Veškeré události, které rozebírám, tedy už byly v médiích v době jejich aktuálnosti rozebírány. Já se je snažím propojit a reflektovat v jednotné sérii textů, které tvoří náplň mojí práce.

V rámci projektu se v některých textech zaměřuji na jednotlivé události očima voliče i nevoliče Miloše Zemana v prezidentských volbách 2013. Tyto články se tedy zaměřují na naplnění nebo naopak nenaplnění jejich očekávání, která od současné hlavy státu předpokládali. Takové uvažování je podle mého názoru na místě. Pan prezident je přeci jen ve své funkci dva roky a za tuto dobu mohl učinit a také v mnohých případech učinil nejrůznější rozhodnutí, která výrazně ovlivnila českou i zahraniční politickou scénu. Reakce obou stran, které proti sobě při volbě prezidenta republiky stály, mohou pomoci dokreslit celkový obraz, zda byl Miloš Zeman vhodnou volbou.

Problematikou reprezentace státu se zabývám podrobně při analyzování vulgarismů, které Miloš Zeman použil v živém vysílání pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán. Tato situace vyvolala velkou debatu, která vyostřila poměrně dost napjatou situaci v české společnosti. Já se v tomto článku snažím o poskytnutí co možná nejširšího materiálu k této problematice, aby si čtenář mohl udělat vlastní názor ze všech dostupných relevantních informací. Tato událost mimo jiné otevřela důležitou otázku pravomocí prezidenta. Může ve své funkci pronášet takové výroky v oficiálním přenosu? I po nastudování přiložených informací je názor stále zcela na čtenáři.

Ideový plán

Jednotlivé texty v mém projektu by měly jako celek poskytnout dostatek podnětů k tomu, aby si čtenář zpětně uvědomil, jak Miloš Zeman ve své funkci doposud vystupoval. Nejedná se v tomto případě o černobílé hodnocení. Současná hlava státu učinila i některé kroky správným směrem a nemůžeme jej tedy pouze kritizovat. Ovšem negativa jsou vždy viditelnější a u podobné funkce, kterou zastává pan Zeman, o to více. Současný pan prezident je ale vskutku kontroverzní osoba a jeho vystupování tomu také odpovídá.

Kvůli uvedení do problematiky jsem nejprve zmapoval důležité body v životě Miloše Zemana. Pro pochopení a celistvost problematiky je takový exkurz nezbytný. V životě pana Zemana tak můžeme najít pohnutky k jeho návratu z politického důchodu i ambici stát se prezidentem České republiky. V rámci tématu bylo tedy nezbytné, abych čtenáře uvedl do kontextu.

Za klíčovými událostmi doposud uplynulého funkčního období pana prezidenta se ohlížím s pomocí voliče i nevoliče Miloše Zemana v prezidentských volbách 2013. Vybrané události, které byly ze strany veřejnosti považovány za problematické či sporné, pojímám jejich očima. Volič pana Zemana nyní s odstupem reálně vidí, jak si jeho kandidát vede a může tak posoudit, zda si od něj takové počínání představoval. Některé kroky, které hlava státu doposud učinila, se mu nemusejí zamlouvat a víckrát by ho už nepodporoval. Nevolič zase může poukázat na to, že přesně takové chování od Miloše Zeman očekával a ničím ho tedy ve svém úřadě nepřekvapil. Na druhou stranu ale také může pozitivně ocenit některé kroky, které současný prezident provedl. Nic není jen černobílé.

Miloš Zeman je pověstný svým svérázným vystupováním. Výroky, které pronáší, jsou častokrát poměrně provokativní, to je ovšem záměr pana prezidenta a patří to k jeho osobnosti. Jednoho takového výrazného výroku se dopustila hlava státu právě při své březnové návštěvě Plzeňského kraje. Česká republika se totiž potýká s dlouhodobým nedostatkem studentů technických a přírodovědeckých oborů. Pan prezident tedy pronesl, že by zavedl povinné školné pro studenty humanitních oborů. Toto zpoplatnění by tak podle něj vedlo k přesunu velké části studentů na právě tyto tolik potřebné obory.

Proti tomuto výroku jsem se ohradil nejen proto, že mezi studenty humanitních oborů patřím i já, ale především kvůli zřejmé nedomyšlenosti takového nápadu. Nelze přeci nutit studenty, aby studovali něco, co jim je na míle vzdálené a neodpovídá to jejich přáním a schopnostem. Někteří studenti jsou zkrátka lepší v něčem jiném než v technických a přírodovědeckých oborech. Každému jde něco jiného. Ten, kdo je zběhlý v techničtějších oborech půjde pravděpodobně studovat tyto obory, protože zase nikterak nevyniká v oborech humanitních. Toto rozdělení vždy existovalo. Momentálně je sice více humanitně orientovaných studentů, ale nápad pana prezidenta to rozhodně nezmění. Proto chci poukázat na nesmyslnost a nefunkčnost tohoto výroku.

Úřad prezidenta České republiky požívá určité úcty a respektu, nehledě na to, kdo jej právě zastává. Hlava státu má reprezentovat stát nejen v zahraničí, ale i na domácí půdě. Vystupování Miloše Zemana se pohybovalo někdy i na hraně, ale vždy v určité míře. V listopadovém živém přenosu pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán však současný prezident použil vulgární výrazy a to hned několikrát. Tento incident vyvolal bouřlivou debatu o způsobilosti pana Zemana v zastávání takové funkce. V mém pojetí tohoto problému jsem nashromáždil všechny potřebné informace a s jejich pomocí se snažím o náležitý rozbor celé události. Vulgární slovník pana prezidenta vedl ke stížnostem na vedení Českého rozhlasu, který měl nějakými prostředky zamezit takovýmto výrazům. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se musela celou věcí náležitě zabývat a zvažovat případné postihy, které by udělila Českému rozhlasu. Událost reflektovala také zahraniční média. Miloš Zeman tak na sebe strhl další vlnu kritiky. Snažím se v textu naslouchat i jeho argumentům a oficiálním stanoviskům Hradu k celé záležitosti. Současnému panu prezidentovi se ale opět povedlo něco doposud nevídaného, v tomto případě spíše doposud neslýchaného.

Postup práce

V rámci uvedení do problematiky v širším kontextu jsem nejprve představil významné události v životě Miloše Zemana. Osobními záležitostmi se v textu nezabývám, protože to pro zkoumání daného problému není až tak podstatné a působilo by to také trochu bulvárním dojmem. Text se tedy zaměřuje na školní léta současné hlavy státu, dále na předrevoluční působení pana Zemana a konečně na jeho začátek politické kariéry, následný postup, odchod z politického života a pokus o návrat završený událostmi kolem přímé volby prezidenta. Tyto okolnosti se přímo vztahují k politické profilaci Miloše Zemana a jsou tedy k danému tématu relevantní. Nejvhodnější formou představení tak dlouhého úseku života této osoby mi mezi žurnalistickými žánry nejvíce adekvátní připadal medailon. V něm jsem se pokusil o chronologické řazení zmiňovaných bodů. Výčet začíná narozením pana Zemana a končí jeho zvolením do funkce prezidenta republiky. K vytvoření tohoto textu mi pomohl oficiální životopis Miloše Zemana, ze kterého jsem čerpal.

Zmapovat a obsáhnout dvouleté působení hlavy státu je náročné, proto jsem se rozhodl vybrat určité situace, které význačně souvisely s předvolebními sliby Miloše Zemana. V těchto případech lze s odstupem pozorovat jejich skutečnou realizaci. Kromě těchto souvislostí jsem zde zařadil také jednotlivé sporné kroky současného prezidenta, které vyvolaly velkou pozornost médií nebo veřejnosti.

Tyto výše zmíněné události jsem se rozhodl zapracovat do otázek v rámci dvou rozhovorů. Jeden z těchto rozhovorů se soustředí na voliče Miloše Zeman v prezidentské volbě 2013. Tento volič podpořil právě současného prezidenta a má nyní možnost zpětně reflektovat působení pana Zemana v jeho dvouleté funkci. Může se tak zaměřit na plnění předvolebních slibů, které hlava státu tehdy akcentovala. Také může zhodnotit jednotlivé kroky, které současný prezident ve svém úřadě doposud provedl a porovnat je se svými očekáváními.

Druhý rozhovor jsem vedl s nevoličem Miloše Zemana, který v prezidentské volbě 2013 dal raději přednost jinému kandidátovi. I ten může na daném období posoudit prezidentovo počínání a porovnat jej s jeho předvolební kampaní, která v případě zvolení slibovala určité kroky. V některých případech si může také uvědomit, že některé sliby nová hlava státu naplnila nebo se alespoň o jejich splnění snaží. Existuje tady také druhá varianta, ve které tento nevolič může poukázat na nedostatky, které se nyní zcela jasně projevují a byly také tehdy příčinou, proč raději volil někoho jiného.

Oba rozhovory by měly podávat už jen ze své podstaty odlišný vhled na danou problematiku. Následně lze na nich demonstrovat převažující názory na působení Miloše Zemana ve své funkci. I volič, který ho v prezidentské volbě podporoval, mohl nyní s odstupem času dojít k odlišnému názoru a přeformulovat své postoje k této osobnosti. Nevolič zase mohl na druhou stranu ocenit jednání hlavy státu a v něčem s ním začít souhlasit. Oba také mohou dojít k názoru, že měli ve svém výběru pravdu a působení pana Zemana v jeho funkci nedokázalo jejich přesvědčením otřást. Některé tyto aspekty by měly dané rozhovory ve svém výsledku demonstrovat. Otázky rozhovoru jsou kvůli rozsáhlému tématu koncipovány tak, že v nich nejdříve nastolím danou situaci a teprve poté položím otázku. Tento postup by měl zajistit přehlednost v probírané problematice.

Situace popisované v jednotlivých otázkách jsem zmapoval pomocí vlastních vzpomínek a rešerše internetových zdrojů, zejména zpravodajského portálů idnes.cz. V rozhovorech se ptám na názory vysokoškolského studenta politologie a studenta střední ekonomické školy. Oba jsou vůči sobě ve velmi blízké věkové skupině. Jeden z nich tedy v historicky prvních přímých prezidentských volbách 2013 zvolil mezi kandidáty Miloše Zemana, druhý vybral někoho jiného.

Polemizovat s výroky prezidenta Miloše Zemana lze poměrně často. Současná hlava státu vypouští jeden výrok za druhým a mnohé z nich jsou kontroverzní. Já ve svém textu reaguji na nedávné vyjádření pana prezidenta k problémům českého školství. Toto téma je mi svou povahou blízké a zároveň mě zaujalo svou absurditou. Pomocí polemické úvahy rozebírám některé aspekty, které pan Zeman zřejmě přehlédl.

Hlava státu totiž navrhla, aby se zpoplatnilo studium na humanitních oborech. Podle něj tak přitáhnou větší pozornost technické a přírodovědecké obory, které se potýkají s nedostatkem studentů. Podle mého názoru je ale podobné smýšlení neefektivní. Studenti nemohou být nuceni ke studiu něčeho, k čemu nemají předpoklady. Pan prezident si to představuje až moc jednoduše. Ve svém výroku také poukazuje na nepotřebnost absolventů humanitních studií, kterou se snažím vyvrátit.

V textu poukazuji na výhodu „přelidněnosti“ studentů na humanitních oborech. Ta vede k výběrovým řízením, která prověřují schopnosti, znalosti a zájem v daném oboru. Kvůli velkému množství studentů v jednotlivých ročnících si mohou na těchto oborech dovolit vyhodit studenty, kteří příliš zanedbávají své studijní povinnosti. Pokud studenti humanitních oborů dokážou dostudovat, musejí se jako čerství absolventi mezi velkou konkurencí prosadit a to mohou jedině s nasazením veškerých svých schopností a sil.

Technické a přírodovědecké obory trpí nedostatkem zájemců o studium. Natolik zvýhodnit tyto obory je ovšem nemyslitelné. V konečném důsledku by taková opatření nepřispěla k vytyčenému cíli. Studenti, kteří jsou humanitně založení, by si museli peníze na školné vypůjčit. To vše by tedy jen vedlo ke zvýšení zadluženosti České republiky. Mladí lidé, coby absolventi vysokých škol, by museli první roky svého pracovního života splácet dluh, který si udělali během studií. Humanitně založení lidé se nezmění od základu a nepůjdou studovat něco, k čemu nemají vůbec žádný vztah jen proto, že je to levnější. Jejich možnosti jim neumožní školu náležitě dostudovat a tím se dostáváme zase na začátek.

Kvalifikovaní odborníci jsou stále potřební jak v humanitních tak i v techničtějších oborech. Menší zájem o studium přírodovědeckých a technických oborů je dlouhodobou záležitostí, kterou je potřeba řešit. Způsob pana prezidenta je ale nesprávný. Tyto myšlenky jsem se v textu pokusil systematicky prezentovat a reagovat tak na unáhlený výrok současné hlavy státu.

Tradiční pořad Českého rozhlasu Hovory z Lán byl s nástupem současného prezidenta obnoven. V pořadu, který se nyní vysílá jednou za čtvrt roku, hovoří hlava státu o svých názorech a postojích k událostem, které se za určité období vyskytly. V posledním přenosu se Miloš Zeman dotkl otázky ruských politických vězňů. Při této příležitosti napadl tamější punkovou hudební skupinu Pussy Riot, které za politické vězeňkyně nepovažuje. Kromě toho ale především vulgárně přeložil první slovo názvu kapely, které ihned po sobě třikrát zopakoval. Ke konci pořadu se při hodnocení vlády dopustil další vulgarity, když velmi nevybíravým slovem okomentoval novou verzi služebního zákona. V samotném závěru pořadu se jej moderátor zeptal na pohnutky, které ho vedly k takovému slovníku. Pan prezident v odpovědi zmínil svého protikandidáta z voleb Karla Schwarzenberga, když poukázal na to, že jemu vulgarity v médiích projdou bez povšimnutí. Podle svých slov chtěl také popudit členy pražské kavárny, u kterých na rozdíl od pana Schwarzenberga není v oblibě.

Tato vulgární vyjádření z prezidentových úst vyvolala ve společnosti velikou vlnu nevole. V případě tohoto problému jsem se rozhodl, že nebudu jen polemizovat s hlavou státu, ale spíše nashromáždím veškeré informace k danému tématu, aby dostaly prostor všechny strany, které mají k dané situaci co říct. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl pro analýzu celého problému.

Text se skládá z několika částí. V úvodu podávám informace o daném problému, tedy průběhu přenosu Hovorů z Lán, ve kterém pan prezident použil vulgární vyjadřování. Do následující části jsem zařadil účinky takové mluvy na českou politickou scénu. Cituji na tomto místě několik předních českých politiků, kteří se k celé situaci vyjádřili. Nechybí mezi nimi ani panem Zemanem zmiňovaný Karel Schwarzenberg. V třetí části se věnuji reakci samotného pana prezidenta i oficiálnímu vyjádření Hradu. Tato zpětná vyjádření jsou v dané situaci podstatná, kvůli zjištění záměru Miloše Zemana. Vulgární výrazy použil spontánně v zápalu rozhořčení nebo je celou dobu plánoval? V další části textu se zabývám problémy, které tyto výroky hlavy státu přivodily Českému rozhlasu. Posluchači ihned po odvysílání podali nezanedbatelné množství stížností Radě Českého rozhlasu, ale i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Stěžovali si na vulgarismy, které by hlava státu neměla vyřknout a už vůbec ne v odpoledním vysílacím čase. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak posuzovala, zda nenastala chyba na straně rozhlasu, který měl nějakými dostupnými prostředky pana prezidenta přerušit. Do poslední části jsem zahrnul vyjádření zahraničních médií, která situaci komentovala. Funkcí prezidenta je i reprezentace státu navenek, proto mi tyto názory přijdou k dané problematice relevantní. Dané množství informací by mělo vytvořit dostatečně pevný základ pro zkoumání této události.

Vlastní zhodnocení práce

Základem mojí práce byla důkladná rešerše zdrojů. Zmapovat dvouleté období a zorientovat se v jednotlivých krocích pana prezidenta bylo poměrně náročné. Miloš Zeman má názor na veškeré dění a v médiích se objevuje prakticky neustále. Velké množství informací jsem musel utřídit tak, abych získal opravdu důležité a relevantní poznatky. Výběr událostí, o kterých se zmiňuji, je samozřejmě subjektivní, ale snad se mi podařilo zachytit takové situace, které byly pro současnou hlavu státu zkouškou. Z reakcí na tyto události lze totiž získat celistvější pohled na osobu Miloše Zemana jako současného prezidenta České republiky.

Pan Zeman by měl setrvat ve své funkci ještě další tři roky. Bude tedy zajímavé sledovat, zda si dokáže ze svých doposud získaných zkušeností udělat vlastní sebereflexi, ze které by si mohl zpětně uvědomit svoje silné i slabší stránky. Zhodnotit tak vlastní působení ve funkci, které by bylo objektivnější než jeho každoroční vyzdvihování zásluh. My můžeme zase z našeho pohledu pozorovat, jak se chování a působení pana prezidenta vyvíjí a jakým směrem se nadále ubírá.

Zdroje

Medailon

Rozhovory

Schwarzenberg staví na nenásilnosti, Zeman na minulosti. ceskatelevize.cz [online]. ©2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/211778-schwarzenberg-stavi-na-nenasilnosti-zeman-na-minulosti/

Druhé kolo prezidentské volby: dva kandidáti, dva duely v České televizi. ceskatelevize.cz [online]. ©2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/211096-druhe-kolo-prezidentske-volby-dva-kandidati-dva-duely-v-ceske-televizi/

Zeman zná problémy lidí lépe než Klaus. Ale nemá autoritu, ukázal výzkum. idnes.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zeman-komunikuje-ale-nema-autoritu-du3-/domaci.aspx?c=A150211_112626_domaci_zt

Zeman porušil už osm předvolebních slibů. Poradců, které nechtěl, má 14. idnes.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/demagog-cz-zeman-jiz-stihl-porusit-osm-predvolebnich-slibu-pot-/domaci.aspx?c=A150316_102222_domaci_jpl

Ne viróza, ale opilost, tvrdí Němcová o Zemanově vrávorání u klenotů. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nemcova-o-zemanove-viroze-09l-/domaci.aspx?c=A141106_220739_domaci_fer

Další průzkum ukázal výrazný propad oblíbenosti prezidenta Zemana. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zeman-ztraci-oblibu-tretina-volicu-by-mu-uz-znovu-nedala-hlas-ptv-/domaci.aspx?c=A141207_171143_domaci_fer

Zeman se ujal úřadu, chce bojovat proti kmotrům a setkávat se s lidmi. ceskatelevize.cz [online]. ©2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/218028-zeman-se-ujal-uradu-chce-bojovat-proti-kmotrum-a-setkavat-se-s-lidmi/

Retuše prezidentský portrét vylepšily, sepnuté ruce ho ozvláštňují. idnes.cz [online]. ©2013 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zemanuv-oficialni-portret-d0i-/domaci.aspx?c=A130212_1888342_domaci_cen

Prezident nebude mít novoroční projev, promluví už o Vánocích. idnes.cz [online]. ©2013 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prezident-zeman-nebude-mit-novorocni-projev-f3g-/domaci.aspx?c=A131205_154840_domaci_kop

Režisér Němec vrátil Hradu medaili kvůli „aktu arogantní zvůle“. idnes.cz [online]. ©2013 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/nemec-vratil-vyznamenani-0hs-/filmvideo.aspx?c=A141029_141258_filmvideo_vha

Zeman: Nebudu ustupovat řvoucímu davu. Řev používali neandrtálci. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nebudu-ustupovat-rvoucimu-davu-rev-pouzivali-neandrtalci-rekl-zeman-1kf-/domaci.aspx?c=A141226_095428_domaci_kop

Antropologové opravují Zemana. Neandrtálci neřvali, ale používali řeč. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/neandrtalci-pouzivali-rec-opravuji-odbornici-prezidentuv-vanocni-projev-15n-/domaci.aspx?c=A141229_125106_domaci_jpl

NATO má bránit Ukrajinu, když Rusko neskončí u Krymu, říká Zeman. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zeman-pro-nato-na-ukrajine-kdyby-rusko-chtelo-dalsi-uzemi-pm0-/domaci.aspx?c=A140406_175004_domaci_kop

Ukrajina by podle Zemana neměla být v NATO. Nabízí jí „finlandizaci“. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ukrajina-by-podle-zemana-nemela-byt-v-nato-fg2-/zahranicni.aspx?c=A141125_095946_zahranicni_neh

Polemická úvaha

Zeman zmínil školné pro humanitní obory, chce podpořit technické. ihned.cz [online]. ©2015 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-63629380-zeman-zminil-skolne-pro-humanitni-obory-chce-podporit-technicke

Analýza

Hovory z Vidlán, čtvrtá cenová. Politiky pobouřil Zemanův slovník. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/reakce-politiku-na-vulgarismy-milose-zemana-v-rozhovoru-pro-cesky-rozhlas-161-/domaci.aspx?c=A141103_121858_domaci_ffr

Zeman sráží pověst úřadu, odsoudil Sobotka prezidentovu vulgaritu. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zeman-srazi-povest-uradu-a-dava-spatny-priklad-uvedl-sobotka-p5g-/domaci.aspx?c=A141103_132512_domaci_wlk

Slova o Pussy Riot jsem měl připravená, přiznal Zeman v rozhovoru. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kritika-pussy-riot-byla-pripravena-prozradil-zeman-fyg-/domaci.aspx?c=A141105_073352_domaci_fer

Zemanova vulgarita je kalkul, já bych takhle nikdy nemluvil, řekl Klaus. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/podle-vaclava-klause-jsou-zemanovy-vulgarity-promysleny-tah-pt9-/domaci.aspx?c=A141105_132351_domaci_ffr

Zeman: Stabilizoval jsem společnost. Vulgarismům se brání jen pokrytec. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-prezidentem-zemanem-o-vulgarite-zmenach-ustavy-a-stranach-1k9-/domaci.aspx?c=A141105_165023_domaci_kop

Zeman se neomluví za vulgaritu, mluvčí označil kritiku za umělou. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/omluva-prezident-zeman-vulgarity-hovory-z-lan-fld-/domaci.aspx?c=A141104_114937_domaci_kop

Ovčáček: Zeman nemá důvod, aby se za vulgarity omlouval. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/291316-ovcacek-zeman-nema-duvod-aby-se-za-vulgarity-omlouval/

Zemanův projev plný vulgarismů? Nemůžeme za to, brání se rozhlas. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/hovory-z-lan-vulgarismy-cro-d1c-/domaci.aspx?c=A141102_210230_domaci_hro#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

Rozhlas probere s Hradem Zemanův slovník. Radě přišlo už sto stížností. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zemanuv-projev-v-hovorech-z-lan-rada-rozhlas-stiznosti-pia-/domaci.aspx?c=A141103_115932_domaci_jw

Šéf rozhlasu chce mluvit se Zemanem, Hovory z Lán bude dál vysílat živě. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/rozhlas-duhan-zeman-vulgarity-des-/domaci.aspx?c=A141106_115755_zahranicni_aha

Sprostého prezidenta by mohl moderátor utnout, zvažují rozhlasoví radní. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cesky-rozhlas-zeman-vulgarismy-dnj-/domaci.aspx?c=A141112_170844_domaci_hv

Rozhlas porušil zákon i kodex, uvedla Rada ČRo o vulgarismech Zemana. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/rada-rozhlas-zeman-0no-/domaci.aspx?c=A141120_141124_krimi_hv

Netýká se mě to, řekl Zeman o výroku rozhlasové rady o jeho vulgaritách. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zeman-reakce-na-rozhlasovou-radu-d4g-/domaci.aspx?c=A141127_070652_domaci_wlk

Hovory z Lán budou dál vysílány živě. Předtáčení Zeman odmítl. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/hovory-z-lan-budou-i-nadale-vysilany-zive-f1k-/domaci.aspx?c=A141210_163009_domaci_cen

ČT24: Hovory z Lán budou nadále naživo, předtáčení Zeman odmítl. plzen.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://plzen.cz/ct24-hovory-z-lan-budou-nadale-nazivo-predtaceni-zeman-odmitl-26725/

Ředitel ČRo naštval radní, dal za pravdu Zemanově názoru o vulgarismech. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/duhan-zeman-rozhlas-rada-083-/domaci.aspx?c=A141211_145309_domaci_hv

Prezidentská Fäkalsprache. Zemanovy vulgarity baví Němce, Brity i Indy. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/fekalsprache-milose-zemana-ddm-/zahranicni.aspx?c=A141104_190817_zahranicni_mlb

Zeman zaplavil Čechy sprškou vulgarismů, píší slovenská média. idnes.cz [online]. ©2014 [cit. 2015 – 04 - 26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zeman-prezident-vulgarismy-hovory-z-lan-zahranicni-reakce-pa6-/zahranicni.aspx?c=A141103_124431_zahranicni_aha

Zobrazeno 1866 krát

Naposledy upraveno: po., 27. duben 2015 20:06