Finacování Turistcentra Dvorce

Dvorce Bývalý dvorecký kulturní dům Slovan zanedlouho oslaví pátý rok od své rekonstrukce a uvedení do provozu. Stavba, jejíž cena se vyšplhala na téměř čtyřicet milionů korun, nyní poskytuje sportovní, relaxační a kulturní zázemí nejen občanům Dvorců, ale i blízkých obcí.
Turistcentrum Dvorce bylo slavnostně otevřeno v září roku 2007. Na jeho rekonstrukci vypsala obec na počátku roku 2006 výběrové řízení, které vyhrála bruntálská stavební a obchodní společnost Czasch s finální nabídkou dosahující téměř 31,5 milionu korun. Celkové náklady se však nakonec dosáhly na téměř 40 milionů. Podle jednoho z bývalých zastupitelů a soukromého podnikatele Václava Svaka stavbu provázelo několik nesrovnalostí. „Zmizely všechny tři kopie stavebních deníků, které měla mít obec k dispozici, a otevření centra se neustále oddalovalo kvůli několika dostavbám, které stavební firma nebyla schopna dodělat včas,“ řekl Svak.
I některým jiným zastupitelům se nelíbilo navýšení celkových nákladů na stavbu o osm milionů i celé výběrové řízení. Občanům se také nelíbí, že je Turistcentrum dotováno z obecního rozpočtu. Obec totiž ročně na Turistcentru prodělává téměř tři miliony. Turistcentrum samo vydělává jen na provoz restaurace; na bazén, fitcentrum a saunu musí obec přispět.

Podle zákona však obec musí zajišťovat kulturní služby a organizovat společenský život, jejím cílem ale není primárně dosažení zisku. Z toho důvodu nejsou napadnutelné milionové dotace, které do Turistcentra putují. Obyvatelé Dvorců však vidí lepší uplatnění financí, a to například v podobě opravení náměstí či autobusových zastávek. „Zastávka U farmy je v naprosto katastrofálním stavu, v zimě se k ní přes návaly sněhu nejde dostat, i když k ní vede chodník. A improvizovaná budka podložená cihlami na Náměstí slouží jen puberťákům k nicnedělání,“ soudí jedna z učitelek základní školy. „Ty peníze by bylo lepší využít třeba na nová okna ve škole, v zimě jimi profukuje,“ dodává.

V době otevření byl do vedení Turistcentra zvolen Bedřich Cupal, který však v propagačních možnostech nevynikal. V roce 2009 byl nahrazen Hanou Klesnilovou, manželkou jednoho ze zastupitelů. On sám se hlasování o jejím uvedení do funkce zdržel.

Turistcentrum, i přes své finanční problémy, má v plánu v blízkosti kulturního domu postavit minigolf nebo tenisové kurty. Doufá tak, že do obce přiláká sportovně založené turisty.

Kulturnímu centru vydělává alespoň restaurace s přilehlým sálem. Jako obecní zařízení totiž každý rok poskytuje prostory pro pořádání akcí, které se do obce snaží vnést trochu kultury. V letošní sezóně již tradičně hostilo školní i obecní ples a pořádá setkání starších občanů obce a v tomto trendu hodlá vedení Turistcentra nadále pokračovat.

---

Fejeton

Na krutém severu Moravy bylo jednou jedno malé království. Říkalo se o něm, že je na úplném konci světa, kam dojdou jen ti nejvytrvalejší poutníci. Na kopcích okolo tohoto malinkého království se pásly ovečky a vlci tam dávali dobrou noc. Království vládl už starý král, který měl devět rádců. Král se spolu s rádci rozhodl, že v království postaví místo, kde se budou všichni poddaní scházet na bálech a popíjet sladkou medovinu. A aby z toho poddaní náhodou nebyli unavení, postaví jim i místo, kde budou moci po náročné práci odpočívat. Král i jeho rádci doufali, že se do království na konec světa začnou sjíždět poutníci z celého kraje a budou obdivovat krásu těchto prostor. A protože už v království jednou takové místo bylo, rozhodli se jej jen opravit. Smůlou však bylo, že v královské pokladně chyběly zlaťáky. Rádci se tedy rozhodli, že si na stavení půjčí od kupců. Tak tedy všichni vesničané slavili a radovali se, že budou mít krásné nové místo na bály i na odpočinek. Král tedy svolal tesaře a zedníky a pohrozil jim, že když nestihnou úkol splnit včas, nechá jim setnout hlavy. Tesaři a zedníci po celý rok dnem i nocí pracovali, aby splnili králův úkol. V zápalu práce však ztratili všechny důležité listiny a i přesto, jak krutě pod biči mrskačů dřeli, práci včas neudělali. Král však byl blahosklonný a nechal je ještě chvíli pracovat a jemu ani rádcům nevadilo, že jim ještě nějaké zlaťáky musí přidat. Nakonec natřeli stavení veselou žlutou barvou a ve vesničce se zase slavilo. Proběhl velký bál, na kterém vesničané spolu s králem a jeho rádci vesele popíjeli medovinu. Ten bál byl tak velký a slavný, že se na něj sjeli hosté i z okolních království. Všichni krále oslavovali a těšili se, jak budou mít krásné místo pro setkávání a pro odpočinek. Vesničané však netušili, že správcem budovy bude starší lajdák, který se nebude moc snažit, aby se do vesničky sjížděli poutníci i z jiných království. Další velkou ranou pro ně bylo, že bude potřeba do stavení přelévat další zlaťáky z královské kasy. Byli smutní, že nemůžou mít novou zastávku pro dostavníky. Rádci se za pár let vyměnili, král byl svržen a nahrazen královnou a tak tedy vyměnili i správce budovy za mladou krásnou manželku jednoho z rádců. Správcovství i celé království tedy bylo předáno do schopnějších rukou. Pořádalo se více bálů, setkávání stařešin i cechů. Poutníků však na konec světa stále jezdilo málo. A tak se z královské kasy dále přesypávaly kupy zlaťáků, aby se stavení nemuselo zavřít. Královně se to však nelíbilo a dostávala se do častých sporů s rádci. Rádci se rozhodli pro puč, královnu svrhli a nahradili ji mladým princem ze svých řad. A od té doby si jen málo poddaných stěžovalo, že královská pokladna nemá zlaťáky a že kupy zlaťáků putují do stavení, které mnoho vesničanů kvůli chudobě v celé říši nemůže využívat. Správcová stavení se snaží, seč může, avšak pokud jí nepomohou slavní cestovatelé, poutníci nadále budou obcházet vesničku obloukem. Poddaní mají teď dvě možnosti. Mohou se potichu bouřit a nadále dřít pod biči mrskačů, nebo s cepy vběhnout do královského paláce, sesadit krále i s jeho rádci a snažit se, aby zlaťáky, které věnují královské pokladně, nebyly nesmyslně utraceny.

---

Polemická úvaha

Nechápu, proč v dnešní době, kdy ve světě vládne finanční krize, někdo investuje peníze z veřejného rozpočtu do centra, u kterého je od samého počátku jasné, že nebude mít uplatnění. A to v obci, která počítá s necelými patnácti sty obyvateli a s ročním rozpočtem pohybujícím se okolo 27 milionů korun. Proč tedy nevyhodit čtyřicet milionů za Turistcentrum, které má tak nízkou návštěvnost, že by bez dalších dotací od obce nebylo schopno fungovat ani měsíc?

Už když se v roce 2006 rozhodovalo, co vlastně v bývalém kulturním domě bude, bylo jasné, že je potřeba prostor využít tak, aby do obce přilákalo turisty, tedy vymyslet „atrakci“, kvůli které lidé z okolí nebudou líní přijet. Navrhovaná bowlingová dráha však ze záhadných důvodů neprošla (prý by se musela probourat zeď, aby se tam vešla, což byl pro stavební firmu asi velký oříšek). Tak se tedy postavil bazén, na jehož přeplavání vám stačí pouhá tři tempa, fitcentrum se čtyřmi posilovacími stroji neblahé konstrukce a sauna, které se ze začátku nechtělo moc fungovat. A aby bylo na těch pár lidí, kteří si přišli zaplavat, pěkně vidět, přes celou zeď obrovské okno, které vede přímo do tanečního sálu vedle restaurace. Díky bohu, že někoho napadlo tam nainstalovat závěsy! Upřímně si povězme, že pokud si chcete opravdu zaplavat, tak v létě raději využijete nedaleké přehrady a v zimě zase dvacet kilometrů vzdáleného plaveckého bazénu. Vstupné se zase o tolik neliší, a alespoň máte jistotu, že po dvou tempech nenarazíte do okraje bazénu.

Do Turistcentra se přesunula i knihovna, avšak že by se při přesunu nějak rapidně obnovil knihovní fond, to se říci nedá. Pořád tam narazíte na stejný brak, jako před lety, když jste zaníceně hltali dobrodružství Správné pětky stále dokola, protože jste v oddělení pro starší čtenáře nenašli kromě Shakespeara žádnou klasiku. Plusový bod pro obec je však v tom, že alespoň máte všechna obecní zařízení pohromadě.

Ve zřizovací smlouvě také stojí, že doplňkovou činností organizace je zajišťování pohostinských služeb. Tak se tedy udělala restaurace. Kvalita zdejší kuchyně je jako sinusoida – jednou natrefíte na kuchaře, jehož jídlo se aspoň trochu podobá maminčině kuchyni, jindy máte prostě smůlu a množství majoránky (ano, majoránky, ne oregana) na vaší pizze je natolik nesnesitelné, že máte pocit, jako kdybyste přišli o všechny chuťové buňky. Dalším problémem je i to, že když si jdete s kamarády sednout na pivo, nejpozději v jedenáct večer se prostě zavírá, nehledě na obsazenost lokálu. A to, že jste si za tři hodiny dali jen dvě piva, nebude tím, že moc nepijete, ale tím, že je obsluha prostě pomalá.

Z těchto důvodů návštěvnost Turistcentra pomalu klesá, a pokud tam zrovna neprobíhá nějaká akce, lidé si raději vyberou jinou hospodu. Obec tedy na provoz bazénu, sauny a fitcentra přispívá skoro třemi miliony ze svého rozpočtu. Kde je tedy chyba? V tom, že místní zařízení je pro lidi neatraktivní, špatně zrealizované a prvoplánové. Obec splácí třiceti milionový úvěr za nesmyslný projekt a ještě jeho provoz dotuje. Snad každého občana napadne lepší využití těchto peněz.

Netvrdím, že zřízení kulturního zařízení je a priori špatné. Původní kulturní dům léta chátral a je jen dobře, že je znovu využit. Je však využit naprosto nesprávným způsobem. Obec měla v plánu vytvořit aktivně využívané kulturní středisko, které přiláká turisty. Záměr úžasný, realizace špatná. Dvorce jsou sice situovány na hlavní trase z Olomouce do Opavy, avšak to je vše, co se týče cestovního ruchu a turismu. Aby totiž bylo možné přilákat turisty, je třeba vytvořit „něco“, co bude atraktivní a co v okruhu třiceti kilometrů není. Třeba právě bowlingovou dráhu, krytý tenisový kurt, či halu na squash. Pak teprve nebudou všechna zařízení (kromě restaurace) prodělávat. Avšak, pozdě bycha honit, necháme tedy zastupitele, ať centrum dotují i nadále, protože peníze přece nejsou potřeba někde jinde.

---

Komentář

Když v nějaké dvorecké hlavince pomazané vznikl nápad na postavení kulturního a turistického zařízení, které by do obce mělo přinést peníze, lidé málem aplaudovali ve stoje. Když ovšem člověk zjistí, že jde o stavbu za téměř čtyřicet milionů, která pravděpodobně nikdy nebude vydělávat a bude ji tedy potřeba dotovat, pravděpodobně přijde na to, že ten nápad nebude až tak osvícený. Problémem je, že se tato situace neodehrává jen ve Dvorcích a i jiné obce se v podobných projektech zbytečně zadluží.

Představte si, že jste starostou a máte zbytečných čtyřicet melounků na kontě. Potěšíte občany tím, že jim vystavíte kulturní zařízení s příjemnou hospůdkou, tanečním sálem, saunou, bazénem a posilovnou. A vzhledem k tomu, že vaše obec dostatečně vydělává, můžete si dovolit toto zařízení ještě dotovat. Kámen úrazu nastává, když těch čtyřicet melounků nemáte, ale stejně chcete podobné centrum vybudovat. Proč ne, jako starosta jste ze zákona povinni lidem v obci zařídit kulturní služby a organizovat společenský život. V tuhle chvíli o kámen úrazu jen zakopáváte.

Jak tedy na takový projekt? Krok číslo jedna: vystavte kulturní a turistické centrum s bazénem, který je příliš malý na pořádné zaplavání, ale je tam, fitcentrem, které více než dva zájemce nepojme, ale to přece nevadí, protože jich tam stejně víc chodit nebude, a s náladovou saunou. Krok číslo dvě: přidejte tam knihovnu, která celé roky sídlila někde jinde, a hospůdku, která bohužel není zas tak příjemná, jak jste plánovali. Krok číslo tři: zabalte to do pěkného žlutého balíčku se zelenou mašlí a udělejte tam tři vchody, aby se to náhodou nepletlo. Něco vás bolí? To jste si právě skopli palec. Krok číslo čtyři: moc mezi lidi nerozšiřujte, že je nutné takové centrum dotovat, i když jsou peníze potřeba jinde. Krok číslo pět: když na to někdo přijde, tvrďte, že je to jen dočasně. Krok číslo šest záleží na volbách: pokud vás nezvolí, užívejte si klidu a starosti hoďte za hlavu, přežili jste jen se skopnutým palcem. Pokud vás zvolí i na další volební období, nadále tvrďte, že i po pěti letech je to dočasně, a to, že tržby postupně klesají, dejte za vinu nějakému vnějšímu faktoru (třeba mimozemšťanům, kteří přistáli vedle na poli). Krok číslo sedm má také dvě varianty: jestli jste dostatečně chytří, využijete nějaký marketingový fígl a donutíte lidi, aby vaše zařízení navštěvovali. Jestli ne, litujeme, lidé se vzbouřili a kámen úrazu vás dostal.

Druhá varianta kroku číslo sedm je scénářem, jak by celá situace s jakýmkoliv veřejným majetkem mohla vypadat, pokud občané přestanou sedět doma na zadcích a mrmlat, a začnou něco dělat. Začít mohou třeba tím, že zvolí do zastupitelstva nové tváře a ty staré odhodí na politické smetiště. Je to na vás, další termín voleb je za dva roky.

---

Téma samostatného projektu, který jsem se rozhodla vypracovat, jsem nazvala Financování Turistcentra Dvorce. Jedná se o příspěvkovou organizaci, kterou zřizuje obec Dvorce a funguje od 1. září 2007. Tato práce se převážně věnuje tomu, jak je Turistcentrum obcí spravováno a poukazuje na to, jakými finančními obnosy z obecního rozpočtu je Turistcentrum dotováno.

Hlavním cílem práce je analyzovat financování Turistcentra a popsat jeho vznik. Tomuto tématu věnuji čtyři samostatné texty – tři publicistické v užším smyslu slova, a to komentář, fejeton a polemickou úvahu, a jeden zpravodajský text - souhrnnou zprávu. Rozličný výběr textů byl záměrný z toho důvodu, abych jejich použitím na zpracovaném tématu ukázala, jak rozdílné jsou jednotlivé textové vzorce. Texty zpracuji tak, aby je bylo možné pochopit i bez širšího podvědomí o tématu a budu se je snažit vztáhnout na celospolečenský kontext.

Ve druhém ročníku jsem absolvovala praktikum i workshop psané žurnalistiky i rozhlasové žurnalistiky, pro zvolené téma mi avšak připadlo vhodnější využít znalosti psané technické specializace. Profesní specializaci jsem absolvovala pouze jednu, a to politickou. Seminář politické specializace vedl David Macháček. Politologie a politické problémy od komunální úrovně až po úroveň mezinárodní mě vždy zajímaly, proto jsem si také v prvním ročníku zvolila politickou specializaci. Přednášky i semináře vedla Eva Lebedová z katedry politologie. Během studia jsem absolvovala řadu dalších předmětů týkajících se politologie, které jsme měli v předmětech kategorie A. Jednalo se o přednášky Pavla Šaradína věnované politickému a stranickému systému České republiky, či o přednášky věnované strukturám, politikám a procesům v Evropské unii vedené Markétou Šůstkovou. Svůj zájem o politologii jsem ještě prohloubila v předmětech kategorie C, které vypisuje katedra politologie. Téma práce je sice částečně ekonomické, ale myslím si, že financování obecního majetku velice úzce souvisí i s politikou.

Co se tématu financování Turistcentra týče, vybrala jsem si jej z několika důvodů. Turistcentrum je jediným kulturním zařízením ve Dvorcích, vesnici, kde jsem vyrostla, mám tedy k němu blízký vztah. Druhým důvodem je fakt, že se jedná o veřejnou budovu financovanou z obecního rozpočtu, je tedy zajímavé do tohoto rozpočtu nahlédnout a zjistit, kam přesně obec finance investuje a zda jsou tyto investice vidět v reálných výsledcích. Obec jako veřejnoprávní korporace je povinna uspokojovat potřeby svých občanů. Do této povinnosti spadá i zajišťování celkového kulturního rozvoje obce. Dvorce tuto povinnost splnily právě zřízením Turistcentra. Dalším důležitým bodem o nakládání s obecním majetkem je fakt, že „cílem počínání obce není primárně dosažení zisku, ale se svým majetkem musí zacházet maximálně účelně a hospodárně.“ [1]

Na rekonstrukci bývalého kulturního domu na objekt určený pro turistický ruch (tj. pohostinství, kulturu apod.) bylo v lednu 2006 vypsáno výběrové řízení, které trvalo od 24. ledna do 8. dubna. Toto výběrové řízení zadával teď již bývalý starosta obce Antonín Kučera (KSČM). Pro zadávajícího, tedy obec, bylo podstatné, aby v nabídkové ceně byla zahrnuta kompletní rekonstrukce obsahující veškeré práce hlavní i přidružené stavební výroby včetně dodávek a montáží technologií. Předpokládaná cena bez DPH celé rekonstrukce byla stanovena na 30 miliónů korun. Do soutěže se přihlásilo celkově pět firem. Hlavním kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky. Soutěž vyhrála bruntálská stavební a obchodní společnost Czasch s.r.o. s celkovou nabídkou 31.429.895 Kč (s DPH) a to navzdory tomu, že se objevili dodavatelé, kteří byli schopni rekonstrukci provést za cenu o pět milionů nižší. Webové stránky obce www.obecdvorce.cz však konečnou cenu stanovují na 39 milionů, což je nárůst o téměř 12% od navrhovaného rozpočtu.

Podle zřizovací listiny Turistcentra Dvorce ze dne 17. září 2009 má být hlavním předmětem činnosti organizace zajištění kulturních služeb, organizování společenského života pro obyvatele obce Dvorce, fitcentra, bazénu, sauny a knihovny. Body zajišťování kulturních služeb a organizace společenského života vedení Turistcentra plní výborně, ať už poskytování prostoru obci či základní škole na plesy, tak pořádáním setkání místních obecních sdružení. Knihovna se do Turistcentra přesunula z jiných prostor. Myslím si však, že největším problémem bylo zřízení fitcentra, bazénu a sauny. Dle mého názoru tak malá obec, jako jsou Dvorce s necelými patnácti sty obyvateli, nutně nemusí mít takové nákladné zařízení.

Prvotním záměrem zastupitelů v obci bylo vystavět kulturní zařízení, které do obce přiláká turisty, kteří se v okolí pohybují, a to zejména díky blízkosti k přehradám Slezská Harta a Kružberk. Vzhledem k nákladům na provoz pochybuji o tom, že fitcentrum, bazén a sauna byly správnou volbou. Turisti do obce nejezdí a bazén tak ve většině případů zeje prázdnotou. Dá se říct, že jakákoliv propagace kulturního centra selhala.

Zdroje/stav problematiky

I když Turistcentrum funguje již 5 let, o jeho vzniku ani o samotném fungování se v médiích nevyskytlo mnoho zmínek. Jak se domnívám, jedním z důvodů je celková situovanost obce v Nízkém Jeseníku a její relativní bezvýznamnost. Jedinou mediální zmínku jsem tedy dohledala v Bruntálském a krnovském deníku, kdy redaktor Karel Janeček informuje o tom, že sami dvorečtí občané mohou přijít s nápady, jak Turistcentrum využít. Problémem je podání zprávy, která vyšla 8. června 2009. Lze se tam dočíst, že se přidávají nové služby ke stávajícímu Turistcentrum. To však bylo kompletně postaveno, tedy i s bazénem, saunou a fitcentrem. Nebyl tedy nejmenší důvod k tomu, aby občané hlasovali o tom, jestli v Turistcentru bude nebo nebude bazén. Nejsem si jistá, jestli mě neinformovanost novinářů ještě překvapuje.

O kulturních službách Turistcentra pravidelně informuje pouze Občasník, což je měsíčník, který vydává obecní úřad. Ten také zveřejňuje

Všechny ostatní informace, ze kterých jsem čerpala, jsou dostupné na internetu. Jsou to povinně zveřejňované informace, jako obecní rozpočet, vypsání a stav veřejné zakázky, který je zveřejňován na www.centralniadresa.cz, apod.

Ideový plán

V mém samostatném projektu se věnuji tomu, jakým způsobem obec Dvorce vypsala veřejnou zakázku na rekonstrukci kulturního domu a jak jej v současné době financuje.

Zpracování psané formy projektu určuje napsání čtyř textů různé velikosti a různého žánru. Mými čtyřmi texty, tedy souhrnnou zprávou, komentářem, polemickou úvahou a fejetonem, chci ukázat rozdíly mezi jednotlivými žurnalistickými sděleními. Je tedy třeba uvést definice těchto žánrů, aby bylo jasné, v čem rozdíly spočívají.

Mým cílem ve zpravodajské části projektu bylo napsání souhrnné zprávy o celém vzniku Turistcentra a o jeho financování ze strany obce. Jak uvádí Jílek, souhrnná zpráva je používána u událostí, které se vyvíjely v určitém časovém úseku, a primárně je užito věcného informačního slohového postupu. Sdělení má být stručné a retrospektivní, a kromě informací o předmětu sdělení bývají texty doplňovány v rámci objektivizačních postupů i o rozšiřující informace a souvislosti. [2]

Tímto se zabývá i polemická úvaha, která spadá do publicistiky v užším smyslu. Polemická úvaha musí dodržet logickou i kompoziční strukturu úvahy. Jde o reakci na dříve vyslovená či napsaná tvrzení. Dále jsou dvě možnosti, co může autor udělat. Buď bude reagovat jen na jednu základní tezi, s níž nesouhlasí, nebo může detailně, systematicky popírat a vyvracet jednotlivá tvrzení. Autor by tedy měl postupovat po jednotlivých tematických úsecích, se kterými nesouhlasí a měl by je konfrontovat se svými názory.  Polemika může argumentovat věcně, nevěcně, popřípadě tyto argumentace kombinovat. [4] Já jsem zvolila druhou možnost a snažila jsem se napadnout vznik, fungování, financování i výběrové řízení na pozici vedoucího Turistcentra. [3]

Dalším textem je fejeton, ve kterém jsem se snažila odlehčenou formou naznačit, jak vlastně celé Turistcentrum vzniklo a jak funguje. Fejeton je založen na vyprávěcím slohovém postupu a využívá gradace do pointy, ironie, sarkasmu a nadsázky. Ve fejetonu autor nepřímo prosazuje svůj osobní názor nebo postoj ke skutečné události či zajímavé myšlence v oblasti společenské, politické, ekonomické či kulturní. Základem sdělení je fabule. Žurnalistické fejetony nemusí nutně obsahovat estetickou intenci, avšak měla by dominovat buď zábavní, nebo persvazivní funkce. [4]

Posledním textem projektu je komentář. V několika krocích jsem se snažila barvitě popsat, jak se snadno a rychle zadlužit obec na dlouhá léta dopředu. Podle Jílka je komentář žánr, který reaguje na zpravodajské informace. Základním cílem je prezentovat názor autora na předmět zájmu a přesvědčit příjemce, aby se s názorem ztotožnil. V komentáři se používá nevěcné argumentace a situace je povrchně hodnocena. Je založen na slohovém postupu a využívá neobvyklé vyjadřování. Právě jazykové prostředky mají napomoci splnění persvazivní intence. Důležité také je, že komentáře mohou být spekulativní. [5]

Postup práce

U větší části projektu jsem vycházela z dosavadních zkušeností a znalostí. Celé dění okolo Turistcentra jsem sledovala již samého počátku. Nebylo tedy těžké si dohledat některé materiály, které byly zveřejněny na stránkách obce nebo ve dvoreckém Občasníku. Dopředu jsem tušila, že média nebudou situaci reflektovat a tento předpoklad se naplnil. Jediný článek týkající se mého tématu byl navíc velmi špatně podán a svědčí o kvalitě a neinformovanosti novináře.

Dalším důležitým bodem bylo zjistit, jak vlastně funguje financování veřejného majetku ze stran obce. V tom mi byly velice nápomocné stránky www.denik.obce.cz, které velice podrobně zaobírají všemi aspekty veřejné správy. Tyto webové stránky spravují právníci, odborní konzultanti a zaměstnanci ministerstev, myslím si tedy, že jsou dostatečně relevantní a odborné. Kromě informací z tohoto webového serveru bylo potřeba nastudovat si i zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, zvláště §38 a §39 o hospodaření obce. [6] Majetkoprávní vztahy jsou však ošetřeny v zákoně č. 46/1964, tedy v občanském zákoníku. [7]

Tyto materiály se pro samostatný projekt staly základnou. Problém bohužel nastal ve chvíli, kdy jsem po vedení Turistcentra požadovala podrobnější informace o částce, kterou obec toto zařízení dotuje. Zajímalo mne, jaká přesný finanční obnos z dotace putuje na provoz bazénu, sauny a fitcentra. Vedení bylo ze začátku velmi příjemné a ochotné, avšak po žádosti o tyto informace přestali odpovídat na e-maily i na telefony a urgentní výzvy zůstaly nevyslyšeny. Vzhledem k blížícímu se termínu odevzdání jsem tedy byla nucena pracovat bez těchto informací a zaměřila jsem se tedy jen na to, jak je možné, že obec dotuje takovou finanční částkou ztrátové zařízení.

Důležitý byl i výběr článků. Po pečlivé úvaze jsem zvolila souhrnnou zprávu, neboť jako jediný zpravodajský žánr odpovídal rozsahu tématu. Zpráva shrnuje základní fakta, která jsem zjistila a ze kterých jsem posléze vycházela v ostatních útvarech. Nastiňuje také další aspekty, kterými je možno se zabývat, ty by však přesahovaly rámec tématu samostatného projektu a vyžadovaly by investigativní práci a přímý kontakt se všemi současnými i bývalými zastupiteli, a ani to by nezaručovalo relevantní informace.

Polemická úvaha vznikla z úvahy nevěcně argumentované a to proto, že charakteristika polemické úvahy na napsaný útvar pasuje lépe. Je také údernější a záměrně má vyvolat diskuzi nad tématem. Co se komentáře týče, v mnohém se podobá právě polemické úvaze, rozdíl je však v tom, že v polemice popisuji, které body se mi nelíbí, v komentáři je naopak vztahuji na širší souvislosti a ukazuji, že tato situace může nastat v kterékoliv jiné obci. V komentáři i v polemické úvaze jsem vycházela ze zjištěných informací i z názorů některých občanů, které jsem citovala ve zprávě. Bohužel jsem byla nucena zatajit jméno učitelky tamní základní školy, a to kvůli ochraně majetku a souvislosti s jejím povoláním.

Fejeton jsem se snažila pojmout jako pohádku a nechat jí pokud možno volnější konec. Snažila jsem se v něm také ukázat rozdíly mezi zástupci obce a obyčejnými občany na hierarchii panující v pohádkách. Král tedy se svými rádci vládne, poddaní musí těžce pracovat, a pokud se nevzbouří, budou muset pracovat ještě tvrději, aby za chyby krále a jeho rádců zaplatili. Tato hierarchie totiž panuje dodnes, a to nejen na úrovni komunální politiky, ale bohužel i na celostátní úrovni.

Po napsání článků jsem si je ještě několikrát přečetla a snažila jsem se odstranit příliš složité a dlouhé formulace, a to zvláště ve zpravodajské části. Do fejetonu jsem po napsání již vůbec nezasahovala, protože jsem splnila dané charakteristiky. Polemickou úvahu jsem opravovala po celých odstavcích, aby jako taková byla ucelená a dávala dostatečný smysl i pro člověka neznalého situace. Nejvíce práce jsem měla s komentářem, do kterého jsem až při poslední úpravě přidala část, která by se dala nazvat „jak se zbavit čtyřiceti milionů v sedmi snadných krocích“, čímž jsem doplnila strukturu celého textu a přidala zábavní funkci.

Sebehodnocení

Cíl, který jsem si na počátku stanovila, jsem podle mého názoru splnila. Snažila jsem se reflektovat problémy spojené se vznikem Turistcentra i problém s dotacemi od obce. Myslím, že jsem se striktně držela financování, avšak bylo podstatné zmínit i jiné aspekty celého fungování. Například volení nového vedení Turistcentra nebylo úplně adekvátní vzhledem k tomu, že manžel vedoucí je zastupitelem a na pozici se hlásili výkonnější uchazeči.

Hodnocení jednotlivých žánrů bude poněkud složitější. Souhrnná zpráva je vlastně jen shrnutím dosavadních informací, které jsem o tématu nasbírala a těch, které jsem již z vlastní zkušenosti znala. Snažila jsem se o maximální možnou objektivitu a vyvážit negativní aspekty těmi pozitivními. Bohužel mám pocit, že ty negativní stejně převládají.

Jak jsem již napsala, původním záměrem bylo napsat nevěcně argumentovanou úvahu, ale podle žánrových charakteristik napsaný útvar připadá spíše polemické úvaze. Polemická úvaha má také vyvolat diskuzi nad tématem i nad samotnou kontroverzí článku. Pokusila jsem se tedy být kritická a dle mého názoru se mi tento pokus povedl.

Fejeton se psal nejsnadněji a myslím si, že všechny charakteristiky žánru jsem dostatečně splnila. Zároveň bych ho označila za nejlepší text samostatného projektu, v časové linii totiž reflektuje veškeré dění v obci, které s Turistcentrem souvisí. Vztáhnutím současného tématu do historie také dokazuji, že hierarchie vlád se zase natolik neliší, a že pokud se občané nebudou zajímat o své okolí, zastupitelé i vedení obcí si budou moci s veřejnými penězi dělat, co je napadne.

Nejtěžší bylo dodržení všech stylistických i jazykových norem u komentáře, snažila jsem se jej pojmout vtipnou formou a nadhledem, ale mám pocit, že jsem byla spíše jízlivá. I když je „kámen úrazu“ slovní spojení metaforické, pokoušela jsem se jej podat reálně, jako opravdový kámen, aby bylo zřejmé, že v popsané situaci je možné narazit.

V celkovém náhledu na texty, které jsem vytvořila, jsem se svou prací docela spokojená, i když si myslím, že některé normativní zásady jsem nebyla schopna dodržet. Pokud však své texty vztáhnu i na jiná zpravodajská či publicistická tištěná média, která komentářem či fejetonem označují texty, jež nedodržují jedinou lexikologickou či stylistickou normu těchto žánrů, dovolím si říct, že jsem uspěla.

Zdroje:

[1] [http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6415440]

[2] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Středisko distančního vzdělávání, 2000, s. 120

[3] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Středisko distančního vzdělávání, 2000, s. 129

[4] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Středisko distančního vzdělávání, 2000, s. 138

[5] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Středisko distančního vzdělávání, 2000, s. 128

[6] Zákon o obcích – dostupné z: [http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html]

[7] Občanský zákoník - dostupné z: [http://www.zakonycr.cz/seznamy/040-1964-sb-obcansky-zakonik.html]

Stránky obce Dvorce: [www.obecdvorce.cz/rozpocet]

Stránky Turistcentra Dvorce: [www.tcd.cz]

Veřejný přístup k rozpočtu obce Dvorce: [www.obecdvorce.cz/rozpocet]

Závěrečný účet obce Dvorce: [www.obecdvorce.cz/zaverecny-ucet]

Oznámení zadávacího řízení na rekonstrukci kulturního domu ve Dvorcích – dostupné z:

[http://www.centralniadresa.cz/cadr/cadr01010Prepare.do?znackaForm=50016805ZR001]

Výsledky zadávacího řízení na rekonstrukci kulturního domu ve Dvorcích – dostupné z: [http://www.centralniadresa.cz/cadr/cadr01011Prepare.do?znackaForm=50016805VY001]

Média o Turistcentru - článek v Bruntálském a krnovském deníku z 8. června 2009: [http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/jak-zlepsit-turistcentrum-minigolfem-nebo-bazenem.html]

Vedoucím projektu byl Ing. David Macháček