Dominik Hron 
Propuštění se v souvislosti s uzavřením Plynárny ve Vřesové dotklo celkem tisíce zaměstnanců od středního managmentu po obsluhy zařízení. Výroba se tu zastavila především kvůli tlakům na opuštění spotřeby uhlí, které se odrazily například na výši emisních povolenek.
„Emisní povolenky vystoupaly za poslední dva roky o stovky procent. V roce 2019 se pohybovaly v rozmezí pěti až deseti Euro. Teď dosáhly ceny přes čtyřicet Euro, dokonce se blíží k padesáti,“ vysvětluje hlavní inženýr zpracovatelského úseku Sokolovské uhelné Stanislav Kapr, podle kterého se další vývoj cen nedá předvídat. „Samozřejmě pokud se ztrácí ekonomický smysl vyrábět elektrickou energii, tak klesne i spotřeba uhlí. Jen my jsme zpracovávali až ke čtyřem milionům tun uhlí, ze kterého se vyráběla elektrická energie. V současné době se pohybujeme pod jedním milionem tun,“ dodává Kapr.
Sokolovská uhelná se už v minulosti pokoušela se státem vyjednat domluvu, podle které by byla schopna prodloužit provoz teplárny. "Společnost navrhla, že pokud by stát na dobu nezbytně nutnou osvobodil tuto technologii od plateb za povolenky, bylo by možné prodloužit její provoz i za cenu nezbytných nákladů ze strany Sokolovské uhelné. A to na dobu dalších tří let," uvedla Sokolovská uhelná v prohlášení na svých oficiálních sociálních sítích. Ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO ale odpuštění platby emisních povolenek odmítl. „My můžeme těm firmám pomoci v rámci modernizace jejich provozu. Můžeme jim pomoct v přechodu na plyn, na spalování odpadu nebo spalování biomasy, to všechno dělat budeme, ale nemůžeme udělat to, že jim zaplatíme ten náklad, který mají s emisními povolenkami,“ uvedl v reakci pro Český rozhlas Karlovy Vary.
O zaměstnání přišlo celkem tisíc lidí
Aktuálně v tlakové plynárně ve Vřesové posledních deset zaměstnanců, kteří dohlíží na odstavené zařízení. Ostatních tisíc pracovníků ale muselo najít uplatnění jinde. S tím jim pomáhala i Sokolovská uhelná. „Bylo u nás i pracoviště Úřadu práce, které těm lidem nabízelo různá pracovní místa. Spousta lidí, už byla vyššího věku, takže část z nich si už doplatila důchod z odstupného a novou práci nehledali. Vím, že mnoho z nich si ale práci našlo a i když jsme jim později nabízeli brigádu u nás, tak už zájem neměli,“ říká Stanislav Kapr. Podle něj přešli lidé například do okolních podniků v Chodově, Ostrově nebo sousedním Německu. “Pro několik desítek zaměstnanců se nám podařilo najít uplatnění v dalších provozech, nebo ve firmách v rámci skupiny,” potvrdil také místopředseda představenstva Sokolovské uhelné David Najvar.
S ulehčením situace vypomohlo propuštěným pracovníkům také odstupné vyhodnocené podle odpracovaných let ve společnosti. Zároveň pak mohli čerpat příspěvky v rámci pomoci státu uhelným regionům. Odstupné získal také Petr Lazok, který v plynárně pracoval téměř tři roky. „Že budu muset skončit, jsem se dozvěděl asi s půlročním předstihem. Bylo to pro mě překvapení. Nové uplatnění jsem přes Úřad práce našel v automobilce. Ve Vřesové jsem ale bydlel, takže to pro mě je kvůli dojíždění složité," popisuje vzniklé komplikace bývalý dělník. I on pravidelně celou situaci ohledně útlumu těžby v Karlovarském kraji sleduje.
Sokolovská uhelná za současných podmínek sice nepočítá s dalším snižováním počtů zaměstnanců, budoucnost je ale stále nejistá. „Jestli se bude propouštět, to nikdo nevíme. Každý den se to mění a atmosféra je hodně napjatá,“ potvrdila pracovnice z Vřesové Iva Fránová.
Sokolovská uhelná řeší budoucnost po restrukturalizaci průmyslu
„To plynárenské zařízení byla jedinečná technologie v Evropě a my jsme mířili k tomu, že to je ideální zařízení, kde se dají zpracovávat i odpady,“ popisuje jeden ze zamýšlených záměrů Stanislav Kapr. Na místě plynárny plánuje také využití paroplynové elektrárny.
Společnost se snaží najít do budoucnosti vhodná řešení, jak vynaloží se zaniklými podniky. Připravuje proto značné investice například do obnovitelných zdrojů nebo fotovoltaických elektráren. „Počítá se i s využitím brownfieldů, které vznikly po ukončení těžební činnosti na více místech. Sokolovská uhelná se bude diverzifikovat na několik společností. Ty se budou zabývat různými aktivitami v regionu, ať už se jedná o zelené zdroje nebo realitní záležitosti,“ dodává Kapr.
Končí dlouhá éra plynárny ve Vřesové
Plynárna ve Vřesové končí po 51 letech. "Tam se postavil kombinát na základě nějakých plánů z padesátých a počátku šedesátých let na využití uhlí ve východní části sokolovského revíru. V roce 1965 tam byla uvedena do provozu teplárna a poté následující provozy, tedy briketárna a tlaková plynárna," přibližuje Stanislav Kapr historii provozoven. Místní teplárna pak zásobovala tlakovou plynárnu a důležitým dodavatelem se stala také pro přilehlé obce a města. "Plynárna byla postavena jako zdroj svítiplynu pro Československo. Denní výroba přesahovala až 4,4 miliony kubíků energoplynu denně. V 80. letech, kdy bylo rozhodnuto o ukončení užívání svítiplynu v Československu se hledalo řešení, co s energoplynem. Nakonec se rozhodlo, že se energoplyn použije pro výrobu elektrické energie, takže se postavila baroplynová elektrárna, která je v současné době provozována na zemní plyn," uzavírá Kapr.
I navzdory propouštění má největší zaměstnavatel v Karlovarském kraji Sokolovská uhelná v současné době stále přibližně dva tisíce pracovníků.
