Matěj Soukup 
Zdeňku, jak jako hráč nahlížíte na pozici hráčů z Karlovarského kraje v celorepublikovém měřítku?
Ta pozice není příliš dobrá. Máme tu jen jeden klub, který hraje extraligu (SKST Cheb, pozn. aut.), jeden prvoligový (TTC Františkovy Lázně) a jeden tým ve třetí lize (SKST Chodov). A všechy týmy byly celou sezonu na sestup. Cheb to sice zachránil, ale to moc neznamená. Jinak se to všechno soustředí v krajských soutěžích, dospělí i mládež. Řekl bych, že v porovnání se zbytkem republiky už nám dávno ujel vlak. Vždyť mně už táhne na šedesát a stejně hraju špičku v divizi. (smích)
Může se tahle pozice v dohledné době nějak změnit?
Může, ale chce to změnit metody. Především by to chtělo lépe pracovat s mládeží. Já mám sice licenci, ale pro ty děti tady není vhodné prostředí. Podívejte se, jak to vypadá u nás v klubu, trénují tady dvakrát týdně hodinu a půl, a i když začnou třeba v sedmi letech, pokud nemají opravdu talent, na nějaké obří zlepšení je tohle málo. V Ostravě takoví vybraní talenti dřou čtyřikrát týdně. Přitom by na začátku by byli třeba i srovnatelní, ale ten rozdíl v tréninkových hodinách v průběhu času strašně naskáče.
Takže říkáte, že dítě, které se chce zlepšit, nepotřebuje ani tak talent jako spíš dobré prostředí k tréninku?
To zase ne, talent je zapotřebí, ale většina úspěchu je samozřejmě o tréninku. Je to taky o přístupu toho dítěte. Musí mít především pevnou vůli, musí se chtít pořád zlepšovat a porovnávat se s ostatními. Když to tady bude brát jako sportovní kroužek, kam ho rodiče pošlou dvakrát týdně na hodinu a půl jen kvůli pohybu, pak to nemá smysl. Takové dítě není nastavené na to, aby něco dokázalo. Většina jich do roka nebo dvou s tréninkem praští a najde si něco jiného.
KST patří v krajském měřítku mezi kluby, odkud vyšlo nejvíce mladých talentů. Kdo má podle vás nejlepší předpoklady do budoucna?
V současné době máme dva hráče, kteří už se můžou porovnávat se zbytkem republiky, Matouše Löfflera a Jakuba Kotála. Oba patří ve svých kategoriích ke krajské špičce, ale na republice to tak slavné bohužel není. Matouš má pořád nějaké zlozvyky, kterých se musí zbavit. Jakub hraje poměrně dobře, ale někdy nebere trénink úplně vážně, je to takový rozjívenec, se kterým je hodně práce. Taky od nás vyšel Vojta Tesař, který už si zkusil v Chodově třetí ligu, ale tomu další trénink teď kazí náročné studium. Pak tu máme děti, které k nám chodí rok nebo dva a udělaly za tu dobu velký herní progres. Začínaly třeba tak, že neuměly ani držet pálku. Bohužel mnoho se jich po čase zarazí na nějaké úrovni, ztratí chuť do tréninku. Já je do tréninku nemůžu nutit, ale každý takový případ mě nutí přemýšlet, jestli nedělám něco špatně.
KST je pravidelným účastníkem divize, kde hrajete o přední umístění. Postup do třetí ligy vám několikrát těsně unikl. Pokud by se vám podařilo divizi vyhrát, sáhli byste po možnosti postupu?
Rozhodně bychom třetí ligu zkusit chtěli, ale neděláme si iluze, že bychom si vedli dobře. Viděli jsme, jak je na tom Chodov. Z kraje, zvlášť od nás, je do třetí ligy obrovský výkonnostní skok. V současné době máme čtyři hráče, kteří kvalitativně tak tak stačí na špičku divize, pokud započítám i sebe. Když se někdo zraní, nemáme dostatečně kvalitní náhradu. Když si dva naši hráči letos na rok odešli zkusit třetí ligu do Chodova, zaznamenali jsme okamžitě velký propad. Museli bychom hodně posílit kádr, a tady by byly problémem finance. Fungování našeho klubu sponzoruje pouze Karlovarský kraj a naše prostředky jsou hodně omezené. Bylo by to velmi náročné.
