Dominik Rašek 
Na situaci ohledně koronaviru začala Fakultní nemocnice Hradec Králové reagovat velmi rychle již v počátku pandemie, kdy se objevovaly první případy v zahraničí. Nemocniční hygienička Lenka Hobzová začala na webových stránkách nemocnice informovat o aktuálním dění v zařízení. Na konci února 2020, krátce po prokázání prvních případů covidu-19 v České republice, vyzývala turisty, kteří přicestovali z rizikových zemí, aby se sami nahlásili místně příslušné krajské hygienické stanici. Upozorňovala také na nutnost dodržování 14denní karantény a zvýšené hygieny rukou. Den na to vydala pravidla chování při návštěvě nemocnice.
Na začátku března nemocnice s okamžitou platností zakázala návštěvy na několika odděleních včetně všech jednotek intenzivní péče, onkologie, hematologie, plicních, porodnicko-gynekologických a dalších. Testování na přítomnost koronaviru začalo 6. března, o čemž informovala přednostka Ústavu klinické biochemie a diagnostiky (ÚKBD) Ladislava Pavlíková: „Indikace k tomuto vyšetření se prozatím řídí pokyny Ministerstva zdravotnictví ČR, vyšetření indikuje vždy lékař infekčního oddělení nebo krajský hygienik.“ V polovině března pak nemocnice zrušila veškeré plánované neakutní operace. „V současné epidemiologické situaci je provoz fakultní nemocnice soustředěn na péči o nemocné COVID-19 a osoby ve zvýšeném riziku,“ uvedl tehdy ředitel nemocnice Vladimír Palička.
Děti zdravotníků hlídali dobrovolníci
Ve stejnou dobu připravovala nemocnice Dětský klub, který měl pomoci s hlídáním dětí zaměstnanců. Kapacita klubu byla 10 dětí, kromě toho nemocnice dohodla spolupráci s dalšími centry, která zajišťovala péči o ratolesti, zapojily se i některé školy. S hlídáním dětí pomáhal například Martin Řehák, student Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. „Po zavření základních škol jsem se začal zajímat o to, kde bych mohl pomoci. Práce s dětmi mě baví a určitě usnadním situaci rodičům malých dětí, kteří by nyní nemohli pracovat,“ uvedl.
Přestože nemocnice měla své první odběrové místo připravené již několik dní, nedostatečná kapacita odběrového týmu jeho otevření odsunula až na 18. březen. Po tomto datu mohli pacienti indikovaní krajskou hygienou či infektologem využít drive-in odběrový stan umístěný před vjezdem do areálu nemocnice. „S ohledem na omezené množství odběrových sad a kapacitu naší laboratoře, kde se testují vzorky z Královéhradeckého i Pardubického kraje, není v tuto chvíli odběrové místo určené pro samoplátce,“ řekl tehdy Palička. Místo fungovalo vždy každý pracovní den od 9 do 12 hodin, samoplátci jej mohli využívat až od 5. května.
Během následujících dní vyčlenila nemocnice desítky lůžek pro pacienty s podezřením na onemocnění covid-19. Lůžka vždy sloužila do doby potvrzení či vyloučení nemoci, pacienty následně překládali na odpovídající klinické pracoviště. Účelem těchto opatření bylo ochránit ostatní pacienty a zaměstnance nemocnice. V tu dobu byl v izolaci první pacient s pozitivním testem na koronavirus.
Kromě roušek a štítů téměř dva miliony korun jako dar
Prvotní nedostatek ochranných pomůcek se povedlo nemocnici alespoň částečně zažehnat díky tisícům kusů textilních roušek, které získala od různých osob a organizací. Kromě ústenek se objevily také dary v podobě drobných pozorností a občerstvení pro zdravotníky. Přetrvával ale problém se zásobami ochranných štítů, a tak nemocnice začala s hledáním dalších dodavatelů. Štíty, které dostávala darem například od hradecké univerzity či pardubické nemocnice, přestávaly stačit.
Solidarita a nejrůznější dary byly na počátku pandemie jejími symboly. Finanční pomoc ve výši téměř dvou milionů korun poskytli nemocnici královéhradečtí vodohospodáři. Tyto peníze zařízení využilo na nákup plicních ventilátorů a ochranných pomůcek pro zdravotníky. „Tato suma nám pomůže pořídit jeden nebo dva ventilátory, které mohou výrazným způsobem ovlivnit péči o pacienty v těžkém stavu. Jsme dnes také v situaci, kdy nakupujeme za velké částky vybavení hlavně pro naše zdravotníky, aby zůstali chráněni a mohli se starat o pacienty,“ popisoval tehdy ředitel Palička.
Díky postupnému zlepšování situace nemocnice na konci dubna ohlásila obnovu neakutních operací a provozu ambulancí. „Návrat k běžnému provozu nemocnice bude pozvolný, protože i nadále musíme mít připravenou dostatečnou kapacitu na případný zvýšený nápor pacientů s covid-19,“ uváděl Palička. Nemocnice začala s obvoláváním objednaných pacientů. Po jejich příchodu je pak čekalo měření teploty a vyplnění dotazníku ohledně případných kontaktů s nakaženými či návratu z rizikové země. Na webu nemocnice se objevily nejčastěji kladené dotazy, které shrnovaly veškeré informace od testování po očkování, které v tu dobu pochopitelně dostupné nebylo. O měsíc později nemocnice umožnila návštěvy v omezeném rozsahu. V květnovém výplatním termínu nemocnice rovněž vyplatila odměny zaměstnancům pečujícím o covid pozitivní pacienty.
Situace se zlepšila, ale pouze dočasně
Zkraje prázdnin se návštěvy pacientů začaly řídit běžným režimem - dvě osoby u jednoho pacienta ve stejném čase. Personál návštěvníkům při příchodu měřil teplotu a dohlížel na důkladnou dezinfekci rukou. Na konci července pak nemocnice ohlásila změnu v pravidlech nošení roušek. Od 27. nemuseli mít pacienti a návštěvníci nasazenou roušku při pohybu po areálu nemocnice a hospitalizaci. Naopak ve vnitřních prostorách a při návštěvách pacientů byly roušky stále povinné. O týden později pak nemocnice rozšířila provoz odběrového centra, z dosavadních tří hodin provozu denně se navýšil na osm.
V reakci na zhoršující se situaci přistoupila nemocnice v polovině září k opětovnému omezení návštěv pacientů, a to na dvě hodiny denně pro jednu osobu. „Výjimkou jsou návštěvy dětských pacientů a pacientů v terminálním stadiu, i nadále je také možná účast doprovodu rodičky u porodu,“ uvedla tehdy nemocniční hygienička Lenka Hobzová. Plošný zákaz návštěv nemocnice vyhlásila o týden později. V podobnou dobu nemocnice také pozastavila testování neobjednaných samoplátců, zejména z důvodu vysoké vytíženosti laboratoří odběry od indikovaných pacientů.
S navyšující se poptávkou po testování Fakultní nemocnice Hradec Králové na začátku října přistoupila k dalšímu rozšíření provozní doby odběrového centra. Z osmi hodin denně se provozní doba zvýšila na 11. Počet provedených testů se tehdy pohyboval mezi 350 až 400 denně. Od 22. října pak začalo fungovat nové odběrové centrum, rovněž v režimu drive-in. Zvyšující se počet nově nakažených a hospitalizovaných donutil nemocnici znovu zrušit plánované neakutní operace, následovalo převelení zaměstnanců. „Provádíme přesuny zaměstnanců, abychom nahradili covid pozitivní personál, který je s dětmi doma, a zajistili tak potřebný provoz,“ vysvětloval v říjnu loňského roku Palička. Nemocnice evidovala asi 100 hospitalizovaných pacientů, na covidové oddělení se tehdy změnila třeba ortopedie.
Nové antigenní testování a infolinka
V listopadu nárůst nových případů mírně zpomalil, počty hospitalizovaných začaly klesat a nemocnice začala s pozvolnou obnovou neakutních příjmů. „Provoz budeme obnovovat postupně, předpokládáme otevírání dalších operačních sálů a aktivní zvaní pacientů čekajících na výkony, které jsme museli odložit z důvodu epidemiologické situace,“ uvedl ředitel. Klesal rovněž počet provedených testů, z 1500 na přelomu měsíce na tisíc. V souvislosti s poklesem počtu odebraných vzorků nemocnice uzavřela jedno testovací stanoviště. Klesal rovněž počet zaměstnanců nakažených covidem.
V souladu s mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví začalo 4. prosince antigenní testování pedagogů. Během prosince pak následovalo rozšíření dobrovolného antigenního testování i pro veřejnost, v této souvislosti nemocnice zavedla informační linku pro zájemce o informace o testování na covid-19.
Začátek vakcinace a otevření postcovidového centra
Leden 2021 se pak nesl ve znamení očkování. Jako jedni z prvních vakcínu dostali urolog podílející se i na péči o covid pozitivní pacienty a sestra z interní hematologické kliniky. „Možnost očkování určitě vítám, aplikace byla úplně bez problémů,“ řekla krátce po aplikaci vakcíny od společnosti Pfizer sestra. V první várce nemocnice obdržela 975 dávek vakcín, očkovací kapacita se pohybovala kolem 170 lidí denně. Ve stejnou dobu ale nemocnice začala pociťovat nárůst hospitalizovaných a nově nakažených, patrně v souvislosti s předvánočním uvolněním vládních opatření.
Nedlouho po zahájení očkování nemocnice zřídila Centrum postcovidové péče, které se zaměřuje na pacienty, kteří trpí obtížemi po prodělaném onemocnění. „Vytvořili jsme unikátní centrum, které nabídne pacientům pomoc s následky po onemocnění covid-19 napříč různými obory od plicních lékařů, kardiologů, neurologů, psychiatrů přes nefrology, dermatology, gastroenterology, revmatology a další až po rehabilitační lékaře. Od začátku epidemie bylo v naší nemocnici hospitalizováno již několik stovek pacientů v poměrně vážném stavu a je proto nutné jim nabídnout kvalitní následnou péči,“ popisoval v lednu nově zřízené centrum ředitel Palička. „Našim cílem je péče o pacienty, u nichž přetrvávají symptomy déle než tři měsíce, a které jsou v příčinné souvislosti s tímto onemocněním,“ uvedl Michal Kopecký, vedoucí centra.
Fakultní nemocnice Hradec Králové na nově vzniklou situaci reagovala velmi rychle. Začala ihned informovat veřejnost, na svém webu pravidelně zveřejňovala nejnovější informace k vývoji celé situace. Ta částečně kopírovala národní trend v kolísání počtu nakažených a hospitalizovaných.
