Jan Horejš Realizace:
1. Cíl práce
Cílem této práce je představit projekt Paměť národa Střední Morava, který od roku 2017 zaznamenává osudy pamětníků z dob nacistické okupace a komunistické totality. Mým cílem je ovšem podat komplexní obraz Paměti národa, tedy i finanční, hodnotovou a vzdělávací stránku projektu. Činnost Paměti národa v Olomouckém a Zlínském kraji totiž zahrnuje kromě natáčení pamětníků také vzdělávaní dětí. Jako výstup pro naplnění cílů práce slouží šest textů, které představují a osvětlují činnost Paměti národa Střední Morava. Jedná se o interview s ředitelem Paměti národa Střední Morava Petrem Zavadilem, zpravodajský text o plánovaném Institutu Paměti národa, dva texty o historických událostech ze Zlínského kraje, které představují činnost Paměti národa, zpravodajský text představující projekt Paměť národa a komentář, který rozebírá vzdělávaní dětí za pomoci projektů Paměti národa a v souvislosti s tím význam výuky dějepisu v České republice.
2. Zdůvodnění volby tématu
Paměť národa je projektem neziskové organizace Post Bellum. Jelikož se snaží zaznamenávat pamětníky 20. století po celé České republice zakládá v krajských městech své pobočky. Například v Hradci Králové, Českých Budějovicích a Olomouci. Ředitelé těchto poboček pak skládají nový tým. Jeho členové posléze nahrávají pamětníky, vytvářejí výstavy a pořádají projekty a workshopy pro školy.
Struktuře a činnosti Paměti národa v regionech ovšem podle mého názoru není věnována příliš velká mediální pozornost, i když si ji tento projekt rozhodně zaslouží. O podobě, finanční situaci a budoucích plánech Paměti národa Střední Morava se v mediálním prostoru nedozvídáme nic, s výjimkou zpráv o chystaném Institutu Paměti národa v Olomouci v Bezručových sadech. Shodně o něm referoval po jednom příspěvku v roce 2020 Olomoucký deník a v roce 2021 Česká televize. Samozřejmě tvorbě Paměti národa jako takové se regionální tisk věnuje. Zaměřuje se ovšem spíše na události, které Paměť národa organizuje a na vznik příběhů, které mapují 20. století.
Téma práce je mi blízké ze dvou důvodů. Prvním je osud mé prababičky Anežky Mišoňové, vězněné v padesátých letech 20. století z důvodů činnosti v katolické tělovýchovné organizaci Orel, která se stala na počátku komunistické totality terčem STB. Zaznamenané příběhy pamětníků předávají historickou zkušenost dále, a proto si myslím, že by měla být projektu Paměť národa věnována adekvátní pozornost. Zároveň jsem od roku 2020 externím spolupracovníkem pobočky Paměti národa Střední Morava a dva z textů použité v tomto projektu jsou také publikovány na celostátním webu Paměti národa.
Tento samostatný projekt je navázán na moji specializaci Politická žurnalistika. Paměť národa pracuje s příběhy a událostmi, které byly přímo ovlivněny politickou situací v Evropě 20. století, ať už se jednalo o nacistickou okupaci v letech 1939-1945 nebo o komunistickou totalitu v letech 1948-1989.
3. Zdroje/stav problematiky
Jak jsem již uvedl v bodě 2, zpracování problematiky Paměti národa v jejích regionálních mutacích je podrobněji nezpracované téma. Navíc jsem toto téma zúžil na pobočku Paměti národa Střední Morava. Nepodařilo se mi dohledat žádný projekt s takto definovanou problematikou. Z toho důvodu byl mým primárním zdrojem rozhovor s ředitelem Paměti národa Střední Morava, který je součástí této práce a výroční zpráva neziskové organizace Post Bellum za rok 2019.
Ve dvou článcích, které představují činnost Paměti národa jsem pracoval se vzpomínkami pamětníků, které má ve svém portálu zaznamenané právě Paměť národa, dále s banery plánované výstavy k připomínce vypálení obce Prlov nacisty v dubnu 1945, jež mi v roce 2020 poskytl Roman Babica, mimo jiné správce webové stránky jurickuvmlyn.unas.cz, ta podává podrobné informace o vypálení Juříčkova mlýna v dubnu 1945. Pracoval jsem také s magisterskou diplomovou prací Mgr. Karolíny Svitálkové Vypálení Ploštiny a Prlova a jejich odraz v činnosti MLS v Uherském hradišti z roku 2017.
4. Ideový plán
Ideovým plánem mé práce je vytvořit soubor článků, ze kterého čtenář pochopí, jaká je náplň činnosti Paměti národa Střední Morava, v jaké funguje struktuře, jak je projekt financován a kam dále směřuje a jakou činností se zabývá.
Nejobsáhlejším článkem je rozhovor s ředitelem projektu Paměť národa Střední Morava Petrem Zavadilem. Tento text podrobně představuje činnost této pobočky a zasazuje její působení do celostátního kontextu fungování Paměti národa. Zároveň osvětluje strukturu této pobočky, která pojímá kromě Olomouckého kraje také Zlínský kraj, dále její založení a fungování. Petr Zavadil mi v rozhovoru představil již uplynulé, probíhající a budoucí projekty, na kterých se pracuje a popsal způsob financování, které je značně komplikované, neboť se jedná o neziskovou organizaci. Zajímavou části interview je fungování a natáčení pamětníků během karanténních opatření a samotný výběr pamětníků pro natáčení. V rozhovoru s Petrem Zavadilem jsme se také bavili o výuce dějepisu a předávání historické paměti dětem. Ředitel ve své odpovědí mluvil o školních workshopech Paměti národa, jejich kvalitě a stylu výuky dějepisu v České republice. Proto jsem se rozhodl napsat kratší komentář, který se kvalitě výuky a její důležitosti, nejen ve školní lavici, věnuje. Kratší zpravodajský článek se věnuje Institutu Paměti národa, jehož vznik je plánovaný v Bezručových sadech v Olomouci. Informace pro tento text jsem čerpal také z rozhovoru s Petrem Zavadilem.
Důležitým článkem je text: Co se vaří pod pokličkou Paměti národa, ve kterém představuji činnost Paměti národa v celostátním měřítku, její projekty a další záměry.
Dva texty, které pojednávají o historických událostech z dubna 1945 mají představovat činnost Paměti Národa Střední Morava v tomto regionu. Tyto články se tematicky vztahují k období končící války v roce 1945 a činnosti nacistických jednotek na Vsetínsku. Jedná se o tragédii z 3. dubna 1945, kdy byl gestapem odhalen úkryt partyzánů v Juříčkově mlýně a jeho obyvatelé byli popraveni. Druhý článek pojednává o vypálení vesnice Prlov jednotkou SS. Ve vesnici bylo zapáleno osm stavení, ve kterých uhořelo patnáct osob.
5. Postup práce a způsob zpracování
Projekt začal vznikat de facto již v březnu 2020, kdy jsem začal externě spolupracovat s Pamětí národa Střední Morava. Nejprve jsem napsal článek s titulkem Nacisté vypálili Juříčkův mlýn a zabili rodinu mlynáře za pomoc partyzánům. Tento text byl publikován v Magazínu Paměti národa 3. dubna 2020. Zajímavou zkušeností pro mě bylo, že jsem na text dostal ohlasy z veřejnosti, které byly jak pozitivní, tak negativní. Kritický mail mi napsal již zmíněný správce stránky jurickuvmlyn.unas.cz Roman Babica. Pana Babicu jsem telefonicky kontaktoval. V našem rozhovoru mi poskytl některé informace, které jsem později do textu vložil a zároveň mi po vzájemné domluvě zaslal neveřejné banery k plánované výstavě v obci Prlov. Ta byla nacisty vypálena 23. dubna. Informace z těchto banerů a z diplomové práce Mgr. Karolíny Svitálkové Vypálení Ploštiny a Prlova a jejich odraz v činnosti MLS v Uherském hradišti jsem čerpal pro text s titulkem Další osada, kde jednotky SS na sklonku války vypalovaly a vraždily. Tento text byl následně také revidován, a to po mém rozhovoru s očitým svědkem Janem Hronkem, ten byl v roce 1945 partyzánem. K začlenění těchto článků do projektu jsem přistoupil ve chvíli, kdy se pandemická situace zhoršila a vláda zavedla karanténní opatření. Jelikož je skupina pamětníků, které Paměť národa zaznamenává, nejohroženější skupinou, přerušila tato organizace jejich natáčení a nahrávaní. Později vytvořila online zaznamenávaní pamětníků. Původně jsem zamýšlel vytvořit z nahrávaní pamětníka reportážní text, z důvodu pandemických opatření jsem, ale nemohl tento plán realizovat. Proto jsem použil k představení činnosti Paměti národa právě tyto články.
Zpravodajský článek V objektu bývalého krytu v Bezručových sadech v Olomouci vznikne Institut Paměti národa jsem napsal v lednu 2021. Tento text vznikl jako podklad pro pohovor, při kterém jsem se ucházel o místo olomouckého redaktora České televize. Nejprve jsem v něm použil citace Petra Zavadila z rozhovoru, který poskytl pro Olomoucký deník v listopadu 2020. Až po mém vlastním rozhovoru s Petrem Zavadilem jsem text rozšířil a vypůjčené citace nahradil vlastním textem.
Odrazovým textem pro mě byl rozhovor s Petrem Zavadilem, kterému jsem dal titulek Každý jednotlivý člověk je v dějinách důležitý a jeho osobní příběh rozhoduje, kam se dějiny hýbou, říká ředitel Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil. Samotný rozhovor vznikal nadvakrát. Nejprve jsem se s panem Zavadilem setkal v květnu 2021 online z důvodu pandemické situace. Bohužel jsem nezvládl technickou stránku věci a ani jedno slovo Petra Zavadila se nenahrálo, pouze můj hlas. Rozhodl jsem se tedy ponechat rozhovor na později, abychom, respondent i já, zapomněli na kladené otázky. Po druhé, již v červnu 2021, jsme se setkali osobně a rozhovor, který vznikl, je součástí této práce. Slova pana Zavadila mě přiměla k napsání komentáře o českém vzdělávání a jeho důležitosti, článek jsem nazval Učme se minulostí k budoucnosti. V textu jsem se snažil skloubit projekt Paměti národa a styl výuky dějepisu na dnešních základních školách.
Jako poslední článek vznikl text: Co se vaří pod pokličkou Paměti národa? V textu jsem chtěl představit zaměření a další činnost Paměti národa v celostátním měřítku a zároveň k tomu použit vzpomínky pamětníku z databáze Paměti národa. Tyto vzpomínky jsem pak „narouboval“ na text, který je díky nim mnohem živější.
6. Sebehodnocení
Cílem tohoto samostatného projektu bylo komplexně představit Paměť národa a její činnost. Chtěl jsem představit nejen známá fakta o tomto neziskovém projektu, ale například i finanční stránku projektu a jeho další činnost, která je vcelku široka, což se nemusí na první pohled zdát. Ke splnění tohoto cíle mi nejvíce pomohl rozhovor s Petrem Zavadilem, který byl otevřeným respondentem. Myslím si, že právě díky němu se mi cíl práce podařilo splnit.
I když je tento rozhovor stěžejním textem projektu, vidím v něm největší slabinu projektu. Jelikož jsem rozhovor musel s respondentem absolvovat dvakrát, z důvodu nezaznamenání prvního rozhovoru, vím, že první verze interview byla kvalitnější. Z pozice tázajícího jsem se mnohem lépe v prvním rozhovoru doptával a podařilo se mi získat mnohem lepší informace než na druhý pokus.
Zároveň si myslím, že se komentář Učme se minulostí k budoucnosti nepatrně odklání od hlavního tématu práce, ale zároveň zasazuje činnost Paměti národa a její důležitost do kontextu naší doby a do politické situace, ve které momentálně náš stát je.
7. Literatura, zdroje + „konkurenční projekty“
Literatura
SVITÁLKOVÁ, Karolína. Vypálení Ploštiny a Prlova a jejich odraz v činnosti MLS v Uherském hradišti [online]. Brno, 2017 [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/arae9/Svitalkova__DP.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.
Internetové zdroje
František Adamec. Paměť národa [online]. Dostupné z: https://www.pametnaroda.cz/cs/adamec-frantisek-1922
Zdena Mašínová. Příběhy našich sousedů [online]. Dostupné z: https://www.pribehynasichsousedu.cz/olomouc/olomouc-2017-2018/masinova-zdena-ml/
Vypálení Juříčkova mlýna – 3. dubna 1945. Leskovec.cz [online]. Dostupné z: https://www.leskovec.cz/obec-1/jurickuv-mlyn/
Tragédie Juříčkova mlýna z 3. dubna 1945 [online]. Dostupné také z: http://www.jurickuvmlyn.unas.cz/
Výroční zpráva 2019: Post Bellum [online]. 2019 [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://www.postbellum.cz/wp-content/uploads/vzpb_2019.pdf
Konkurenční projekty
x
