Kateřina Havlová Hořká jednohubka obecní politiky
Zasedací místnost na Městském úřadu v Bohuňovicích, čtvrtek 16. února, šest hodin večer. K několikahodinovému boji plnému faulů, výčitek, sarkastických vtipů, nekonečných plochých debat a silných emočních scén se za jednacím stolem připravuje necelý tucet místních zastupitelů. Ze třetí řady starých, na pohled nepohodlných židlí, které jsou určené pro obecenstvo, mám všechny jako na talíři. To bude podívaná! Proslulá Petřekova jedenáctka. S výhradami. Na tomto hřišti rozhodně nebudou hrát všichni za jeden tým.
Na minutu přesně zahajuje Jiří Petřek, starosta a předsedající v jedné osobě, XI. zasedání zastupitelstva obce Bohuňovice. Chybí jen charakteristický hvízdot píšťálky a tupý zvuk výkopu fotbalového míče. Zápas i tak začíná a že bude pořádně ostrý, ukáže opozice vzápětí.
Starosta úvodem prohlašuje zastupitelstvo za usnášení schopné, tudíž teprve nyní všichni příchozí zjišťují, že jejich čas nepřijde vniveč. I když jak se to vezme. Tak jako tak je splněn první předpoklad k tomu, aby se zasedání vůbec konalo. Už nyní totiž může rozhodovat nadpoloviční většina, jejíž počet se brzo rozrůstá o pozdě příchozího zastupitele Marka Malasku, výrazného hráče na straně opozice. Rovněž se zaplní poslední volné židle v hledišti, a to opozdilci z řad občanů. Ze zápisu zastupitelstva se později dozvídám, že nás, fanoušků, celkem bylo třiadvacet, což značí zrovna na bohuňovické poměry slabší průměr. Vzpomínám si i na účast padesáti lidí na 8. zasedání v listopadu. Většinou je jich však kolem třiceti.
Starosta nastiňuje program, o němž nechává veřejně hlasovat zvednutím ruky a který získá plnou podporu zastupitelstva. Uleví se mi podruhé, že tady dnes nejsem zbytečně. Pokud by program neprošel, mohlo by se zasedání rozpustit, tak jako se rozpustilo na konci října. Jedním dechem zastupitelé také schvalují návrhovou komisi pro tvorbu usnesení v podobě tří mužů, pánů Cenkla, Weidingera a Prutyszyna, bez nadsázky polovičních mušketýrů, jelikož mnohdy tvoří návrhy jeden za všechny.
Koaliční tábor se rozšíří o paní Grúzovou, třináctou zastupitelku dnešního zasedání, zrovna když přichází na paškál stálice zastupitelských večerů - činnost Rady obce a plnění úkolů zastupitelstva. Hraje se devět na čtyři. Dosud suverénní přesila koaličního uskupení tak ještě posílí a opozici nezbývá, než se snažit vydobýt si prostor alespoň v diskuzích, když už jej nemá legitimně. Toho si je moc dobře vědoma, proto debat plně využívá. Nebo zneužívá? Plynule ubíhající zasedání se zastavuje. Opozice vycítí příležitost zaútočit a taky že to udělá. Přestože se zatím řeklo jen několik úvodních slov a padlo pár otázek, začíná se schylovat k prvnímu konfliktu. Tak přece. Plna očekávání si promnu dlaně.
Poprvé, podruhé, potřetí – probráno!
Zaručenou záminku poskytuje dotaz na adekvátní zametací techniku, kterou obec postrádá už rok. Současný stroj úzkými místy neprojede, což se při venkovní štědré nadílce čerstvého sněhu a neuklizených chodnících, jimiž vedla i má cesta na zasedání zastupitelstva, jeví jako existenční problém. Do gradující debaty se vloží pan Malaska, zastupitel za opoziční sdružení stran Top 09 a VV a titulovaný inženýr, jehož písemný podnět k dnešnímu zasedání, plný gramatických chyb, sdělil možná více, než jeho autor zamýšlel, hlavně co se týče jeho povědomí o jazyku českém. To mu však nebrání hrát si na vrchního komisaře, jehož výslechové sadě otázek chybí jen ostré světlo lampičky: „Na multikáru nelze použít smeták? Na chodníky nelze použít? K čemu multikára slouží?“ Bezbranné techniky se zastávají střídavě starosta i místostarosta Petr Šimša, který tento post obsadil loni v listopadu a zatím v něm klopýtá. Diskuze se rozbíhá na více stran, začíná to šumět i v publiku.
Slovo si bere další opoziční zastupitel Petr Ženčica. Nikoliv že by o něj požádal řádně zvednutím ruky, jak přihlašování do diskuze ukládá jednací řád, natož že by snad čekal na povel od předsedajícího. „Já bych se chtěl zeptat, jestli lidé na úřadě ví o tom, že existuje část Moravská Loděnice,“ pronese sarkasticky a lamentuje nad ignorací obyvatel z této místní části, z níž ne náhodou sám pochází. „Letos sněžilo jen dva dny a jsou problémy. Multikára do Loděnice ani nedojede. Kolik hodin vůbec jezdí?!“ Jeho námitky usměrňuje místostarosta, když vysvětlí, že multikára jezdí celý den, ale ne tam, kde jsou úzké chodníky. Jinými slovy ne před domem pana Ženčici. V těžkém vzduchu zasedací místnosti visí otázka, zda argument úzkých chodníků, na které se nevejde zametací technika, obec omlouvá.
Opoziční duo Malaska a Ženčica jeden přes druhého štěkají své připomínky a narážky na neschopnost obce zajistit úklid Bohuňovic. Zdá se, že zastávají roli hlídacího psa, ale tento příliš vychovaný není a jenom by mu prospělo zkrátit řetěz. Útrum několikrát omílané záplavě kritiky udělá pan Baťa, místní umělecký kovář a zběhnutý lidovec hájící zájmy opozice, který se snaží zesumírovat, co vedení obce naznačuje: „Takže kde neprojede multikára, tam se nebudou chodníky uklízet.“ Starosta to přiznává, přesto jiskřící diskuzi uzavírá optimisticky: „Jsem přesvědčen, že se úklid v obci zvládl.“ Povýšený pan Čouka, bývalý vyšetřovatel a současný byznysmen, se ironicky zasměje. Jeho peprné poznámky, hlasité odfrkování a výbuchy jízlivého smíchu doprovází jakýkoliv příspěvek koalice do diskuze, z čehož je jasné komu fandí. Tak přece jsou přítomni i hooligans. To zní slibně, možná se dočkáme i dělobuchů a dýmovnic.
Vášnivá debata utichá a zasedání zdánlivě nabírá jiný směr. Zásadní chyba přichází, když se panu Baťovi umožní připomínka opět k multikáře. Podaného prstu se chytá i Ženčica a společnými silami ždímají téma zametací techniky nanovo. To už ale hraničí s porušováním jednacího řádu zastupitelstva Bohuňovic, který uvádí, že zastupitel musí mluvit věcně k projednávanému tématu po dobu obvyklou, v tomto případě pět minut. Vzhledem k tomu, že otázky obou mužů už několikrát zazněly, bylo by na místě diskuzi definitivně utnout. Starosta i místostarosta však nepochopitelně odpovídají.
Druhá snaha změnit téma už vychází. Konečně rozumný postoj. Opatrně a se vší pokorou si slovo vyžádá nejtišší člen opoziční frakce pan Michal Prutyszyn, mladý, snaživý student, z něhož mám pocit, že sedí na špatné straně jednacího stolu. Položí několik věcných otázek a starosta na ně stručně odpovídá. Jsme svědky nejrychlejšího vyřízení připomínek na dnešním zastupitelstvu. A možná i v jeho historii. Prutyszyn se v ničem nenimrá, nikoho neosočuje, neopakuje se, ba naopak sám přispívá k řešení. Troufám si tvrdit, že takhle má jednat opozice – být kritická a zároveň i proaktivní. V podání té místní to zní stejně slibně jako čekání na Godota. Vyřešit něco vlastní hlavou už není taková sranda, co pane Ženčico?
Ukradený hlas lidu
V půlhodinové všeobecné diskuzi dostávají prostor občané. Jednací řád jim ho zajišťuje vždy a téměř vždy se také dle potřeby prodlužuje. Na vyhlášené zdejší výměny názorů, s vydatným přispěním jak jinak než opozičních zastupitelů, totiž padne víc než jen půlhodina. Ostatně bez nich by to nebylo místní zastupitelstvo.
Diskuze je prvořadě určena samotným obyvatelům, proto jednu z otázek, týkající se úklidu kulturního domu, pokládá asi třicetiletá tmavovlasá paní, která si stěžuje na nepřesná pravidla pro uklízení. Starosta odpovídá jako sběhlý hacker, že je musí rozklíčovat a nastavit. Tazatelka se spokojí s touto zamlženou odpovědí a opozice kupodivu také. Vzápětí je jasné proč. Pan Malaska neví, na co se občanka ptala, protože nemluvila na mikrofon. Výčitka pronášená na jeden ze tří opozicí obsazených mikrofonů zní navýsost absurdně. Hoši od syslí řeky si přivlastnili tři ze čtyř zesilovačů, které jsou k dispozici, a pan Baťa duchapřítomně poznamená: „Nabízejte přece diskutujícím mikrofon.“ No jo, pane Baťa, kdyby bylo jaký.
Obyvatelé Bohuňovic se aktivně zapojují do diskuze, protože tuší, že je to jediná možná příležitost, kterou mají. A dokonce i o tu je připraví nenasytný diskutér pan Ženčica v okamžiku, kdy námět kulturního domu chytí za jiný konec jeho divácký komplic pan Čouka. Zajímá ho, proč se koná zastupitelstvo na úřadě a ne tam. Opravdu zdařilá a nepochybně zamýšlená nahrávka Ženčicovi, který míří na bránu. Ohání se dohodou mezi zastupiteli o tom, že se přednostně budou scházet právě v nově opraveném kulturním domě s daleko větší kapacitou, než poskytuje tento úřednický kumbálek. Paradoxně je však právě on honosněji a útulněji vybaven, o čemž svědčí i vysoký, bohatě zdobený koberec, několik křesel a dřevorytina po celé délce stěny. Ovšem tentokrát dávám panu Ženčicovi za pravdu, k této úrovni debaty úplně dostačuje i holobyt kulturáku, ne-li místní zakouřená, špinavá hospoda. Požadavek na kapacitu splňuje nejlépe kino, které se díky zasedáním i několikrát zaplnilo, přestože dlouhodobě trpí nízkou návštěvností. Očividně vyjma večerů, kdy se v něm koná zastupitelstvo. Nu což, když nepromítají, alespoň hrají. Škoda pro ně, že gratis.
Ženčica se domnívá, že jde o nezákonný postup a dává to hlasitě a agresivně najevo. „Jako zastupitel mám problém s tím,“ a s čím pan Ženčica problém nemá, pomyslím si v duchu, „že se neplní dohody. Nový rozpis uvádí, že zasedání budou opět probíhat po celé vesnici. Zastupitelstvo je nejvyšší orgán obce, společně jsme se na tom dohodli a ty, starosto, to nemáš právo co měnit.“ Jeho vystupování přechází do útočných, hysterických výlevů, na které také myslí jednací řád bohuňovického zastupitelstva. Říká, že zastupitel nesmí pronášet spekulativní a urážlivé výroky vůči komukoliv. Nejsem si jistá, zda pánové Ženčica a Malaska tuší, že důslednost v tomto bodě jednacího řádu by je mohla připravit o veškerý verbální projev. Proč jen se řád nedodržuje, zaúpím prosebně v tichosti. Na svou otázku dostávám odpověď až s odstupem času na samém konci zasedání. Tehdy totiž vychází najevo, že celou dobu zastupitelé jednají v rozporu s jednacím řádem, porušovaném nejméně ve dvou bodech. Až po pěti hodinách ustavičného dohadování se hodlají zabývat tím, proč jejich schůze neodpovídají řádu. Bravo! Vskutku důmyslné načasování! Nesnažím se to pochopit.
Pach zkažené morálky
Starosta Ženčicův výrok ihned odmítá. „Žádné usnesení nepadlo, toto je návrh Rady. Jestliže se usnese zastupitelstvo, není problém, aby se tam konala. Navíc teď je výjimečná situace, pořádá se ples.“ Načež pan Malaska pronese větu, která zní zrovna z jeho úst poněkud směšně. „Pochybuji o morálce zastupitelů, jestliže neplatí pouhé slovo a na všechno musí být usnesení.“ Ženčica to korunuje svými slovy: „Starosto, lžeš. Je to politická a lidská slušnost.“ Jaká opovážlivost! Taste někdo červenou kartu, hned. Ozývají se skutečně ti praví moralisté, kteří znají morálku jen tehdy, když se jim to hodí. Jestlipak jim by stačilo slovo na zametací techniku? Raději to ani nevzpomínat. Navíc právě usnesení ukládá úkoly členům zastupitelstva, jinak nejsou povinni se jimi řídit. Neochotně se upouští od dalších rozepří, zvlášť opozice je rozladěná, ale nemá na vybranou. S jednacím řádem se nesmlouvá.
Všeobecná diskuze se ukáže jako velmi plodná, když vzniká několik usnesení. Zastupitelé se totiž vrací k palčivějším otázkám, ale řešení je zřejmě hodně daleko odsud, neboť stále nepřichází. Proto mušketýři ve službách návrhové komise sepisují usnesení. Dvě ze čtyř. A nemá to konce. Další na sebe nenechají dlouho čekat a přehlídka vrcholí koncepcí zimního úklidu. Tak přece jen opozici z počáteční rozpravy něco káplo. A vůbec, bylo by podezřelé kdyby ne. Z tak precizně vyždímaného bodu prostě muselo.
Odněkud z publika se ozývá vnímavý postřeh: „Ukládáte si to jak domácí úkoly.“ Přesnější přirovnání by se hledalo jen těžko. Poučená opozice prozíravě upustila od čestného slova. Přestože jde už o pátý „domácí úkol“, neodpustí si Ženčica výčitku na místostarostu, na něhož má vzhledem k zastávané funkci pořádnou pifku. Častuje ho nevybíravými urážkami: „Nic se neděje, jenom se pořád mluví. Kdybys byl co k čemu, Petře, tak nad to sedneš a uděláš to. Jestli to ale nezvládneš...“ Pochopitelně si vynucuje Šimšův souhlas, ačkoliv mu uniká, že kdyby byl co k čemu on sám, podílí se na tom taky. Pozoruhodné je, že pan Ženčica o sobě prohlašuje, jaký je vášnivý včelař, ale mazat med kolem pusy rozhodně neumí. To už lépe zvládá i pan Baťa, který si v diskuzi o kulturním domě vynutil poděkování panu Čoukovi za upozornění na nefunkční bezbariérový přístup. Ještě že po publiku nechtěl, aby volalo „Vivat Čouka!“
Jednací řád ukládá o všech usneseních hlasovat, proto zastupitelé střídavě zvedají ruce a náhlá hlasovací smrť připomíná tu parlamentní na začátku listopadu loňského roku, když se schvalovaly reformní zákony. I tady v samotném hlasování už vše probíhá bez sebemenšího zádrhelu, nepočítaje předchozí dvouhodinovou diskuzi. „Hlasujme o usnesení návrhu oddělení jídelny v kulturním domě. Kdo je pro? Třináct. Proti. Zdržel se,“ komentuje starosta jakožto předsedající průběh hlasování. V jedné chvíli mu bez vyzvání asistuje Ženčica, který netrpělivě a drze předběhne starostu otázkou: „Kdo je pro?“
Usnesení do posledního projdou. Nemusí se proto hledat shoda v dohodovacím řízení jako kdysi na 8. zasedání zastupitelstva v listopadu loňského roku. Tehdy koalici chyběly hlasy ke schválení navrhované volby místostarosty. Nakonec je všeobecná diskuze odpískána s půlhodinovým nadstavením.
Dramatický pokus o puč
Zasedání brzy dospěje k velkolepé závěrečné etudě. Vidina brzkého konce se však na okamžik rozplývá s plánem prioritních akcí na rok 2012. Propuká divoká, neukočírovatelná diskuze. Podnět podává místostarosta, který nepromýšlejíc reakce opozice si tím na sebe nalíčí zákeřnou past. „Oprava elektroinstalace není zahrnuta v návrhu rozpočtu opravy školy? Jak to, že spis nedostal do rukou i panu Šimšovi?“ Místostarosta to uvádí na pravou míru. Bezvýsledně. Opozici to nezajímá. Podařilo se jí ho veřejně usvědčit, což na tom že křivě, a úkol je tak splněn. Jen to odklepnout soudcovským kladívkem.
Že jej třímá v rukou Ženčica, ukáže jeho pokus neoprávněně korigovat diskuzi, za což ho starosta napomene. „No a co jako, že jsem si dovolil řídit diskuzi,“ odsekne dotčeně a podrážděně zároveň. Jeho nevychovanost a argumenty neznají mantinely. No a co jako, opakuji šokovaně Ženčicovu otázku. Neškodilo by, kdyby si alespoň jednou přečetl jednací řád, přinejmenším část o průběhu diskuze. Věřím, že by to bylo velmi poučné, nejen co se existence takového paragrafu týče, ale i jeho obsahu. A vůbec, od kdy neznalost řádu omlouvá? A jo, zapomněla jsem. Opozici se nepochopitelně promíjí všechno.
„Proč místostarosta neví o tak důležitém dokladu?“ Chopí se Ženčica znovu příležitosti ukázat, že komunikace mezi radními vázne. Cítím tady klukovskou odplatu za předchozí napomenutí. Starosta na znovu položenou otázku odpoví. To však nestačí. Když do třetice zazní Ženčicovo „Ptám se tady znovu, proč místostarosta nedostal tento doklad,“ začínám mít podezření, že žádnou odpověď slyšet nechce. Je to pouze divadlo pro občany. Velmi mizerně dramaticky ztvárněné.
Blíží se poločas. Přestávka a pokročilá večerní hodina citelně vyprázdní divácká místa. Já věrně zůstanu. Ještě než starosta vyhlásí desetiminutovou pauzu, uštědřuje všem Ženčica další lekci dramatické výchovy. V plánu priorit postrádá sportoviště ve své rodné Moravské Loděnici, což mu opět dává záminku ke scéně. „Požaduji doplnit projekt o sportovně rekreační vyžití v Loděnici. O tu se nikdo nestará,“ diktuje si hlasitě a panovačně své pseudovlastenecké požadavky. Z publika mu přizvukuje občanka taktéž z této části, což posiluje jeho výlev. Argumenty však dochází. „No, vy tam přece také bydlíte a máte malé dítě,“ oboří se Ženčica na tichou koaliční zastupitelkyni paní Keclíkovou, ale snaha vyvolat v ní pocit viny nepadne na úrodnou půdu. Výčitky střídá euforie. „Navrhuji odtržení Moravské Loděnice od Bohuňovic!“ Obecenstvo ohromeně zírá. Velkolepá myšlenka na závěr. Konec korunuje dílo. Žencica opouští zasedání, jak avizoval na začátku, a ač by si to tak jistě přál, žádný potlesk ho nevyprovází. Pravda, jeho hra až tak za moc nestála.
Neřádné řádění s řádem
Zprvu nepochopitelný harmonogram zasedání najednou dostává jasný účel. Tři a půl hodiny jsem marně „klíčovala“, proč zásadní témata - jednací řád a rozpočet obce přichází na řadu až nakonec. Po Ženčicově odchodu, o kterém starosta nepochybně dopředu věděl, neboť se mu musel omluvit, je to nabíledni. Nejenže vlivem únavy slábne pozornost opozice a otupuje se ostří její kritiky, ale ke všemu ještě utrpěla personální ztráty. Chce se mi tleskat nad vychytralostí místní koalice.
Projednat jednací řád a rozpočet obce bude v současných podmínkách procházka lipovou álejí. Námitky sice přichází, jejich údernost je však tatam. Zčásti oslabená opozice se zřejmě nechce nechat zahanbit a zdá se, že instrukce trenéra Čouky udělené v mezičase zněly jasně – setrvat v útoku. Pokus o nalezení ztracené síly však nevychází. Jakmile je celý rozpočet takříkajíc rozklíčován, a že by mohl směle konkurovat nejobtížnější úrovni logické hry sudoku, zastupitelé jej schválí a to ve vyrovnané výši. Všechna čest.
Hodinová ručička právě vyráží na svou poslední cestu dnešního dne, pro zastupitele plnou trnů, ale její konec bude dříve, než někteří tuší. Všechny teď napadá totéž. „Navrhuji, abychom jednání o novém jednacím řádu odložili na příští zastupitelstvo,“ vyjádří pan Baťa nevyřčené bezmezné přání všech přítomných. Zároveň však předjímá, že by se mělo uvažovat o častějších zasedáních, aby se končilo dříve a stihlo se probrat všechno. Pan Malaska bez špetky hanby ještě přisadí: „Ideální je zasedání jednou měsíčně.“ Opozice nahlíží na záležitost očima tažného koně, nevidí napravo ani nalevo. Starosta, unaven a zděšen z představy konání více zasedání se stejným scénářem jako to dnešní, rázně odmítne. „Příprava na zasedání je náročná. Už tak jej máme šestkrát ročně namísto doporučených čtyř. Kdyby se diskuze věnovala pokaždé tématu, neseděli bychom tady do půlnoci,“ udeří starosta hřebíček na hlavičku a odhalí pravou příčinu nefunkčních zasedání. Hurá, jsme u jádra pudla. Souhlasně přikyvuje i zbytek koaličních zastupitelů a pár bdících občanů. Ponaučení z jeho slov se však míjí účinkem a opozice začne bazírovat na malichernostech - připomínky po sedmidenní lhůtě, neprojednaný bod programu, nenastudovaný nový jednací řád. Paradoxně všechna kritika padá i na hlavu opozice, která předložila návrh jednacího řádu včera, tudíž prostudovat si jej také nestihla, jak přizná. To jsou mi věci. Proč v tom případě nedrží směr a krok?! Z ostrých reakcí všech koaličních zastupitelů je poznat, že mnohalitrový pohár jejich trpělivost právě přetekl. Dávají hlasovat. Na vyhrocenou debatu doráží i pan Čouka a připojuje se také občanské svědomí pana Fryčáka, který se cítí podveden, že zastupitelé chtějí schválit neprojednaný bod.
Pokročilá noční hodina a vyčerpávající diskuze, co do sil a nervů, se podepisuje na všech přítomných, nicméně rozepře pokračuje – hlasovat či odročit? „Je potřeba to projednat a ne schválit paskvil,“ burcuje Baťa smysl pro zodpovědnost unavených zastupitelů. Diskuze dvacet minut neplodí žádný závěr, proto starosta rázně zavelí, aby se každý zastupitel vyjádřil. Malaska téměř ležící spící na desce stolu odsekne: „Mně je to jedno.“ Ohromeně zírám a nejsem sama. Vyčerpání krotí i ty největší šelmy.
Hlasuje se pouze o tom, je-li připravovaný řád způsobilý ke schválení, a rozhodnutí je v jeho neprospěch. Jednání o všech neprojednaných bodech se přesouvá na další zasedání plánované na duben. Během chvíle je po všem. Hodiny hlásí šest minut po půlnoci a já s vidinou postele opouštím obecní úřad. Ne, rozhodně už víckrát ne.
Naše zastupitelstva probíhají hrozně. Vím, že to musíme změnit.
Urážky, ironické poznámky a nekonečné, nevěcné diskuze. Tím vším si musí bohuňovičtí zastupitelé projít téměř na každém zasedání. Opozice jim je zpestřuje touto cestou, protože nemá dostatek hlasů, aby ovlivnila hlasování. „Nejhorší je, že průběh zastupitelstva odrazuje hlavně občany. Často mi říkají, že odtamtud museli v průběhu odejít, protože byli znechucení tím, co se tam děje,“ popisuje své zkušenosti starosta Bohuňovic Jiří Petřek.
Pane starosto, připouštíte, že bohuňovické zastupitelstvo neprobíhá korektně a v souladu s předpisy?
Naše zastupitelstva probíhají hrozně. Na jedné straně se většina lidí snaží dodržovat jednací řád a jednat slušně a pár jich pod pláštěm nezřízené demokracie jedná tak, že veřejné zasedání není k tomu, k čemu má sloužit. Z jednacího řádu nedodržují v podstatě vůbec nic, od přípravy materiálů až po samotnou diskuzi. Oni si tady povídají, nejednají. To, co se probírá na našem zasedání, není z hlediska veřejných zasedání vůbec běžné. Takové krajské zasedání má jasnou strukturu a to, co stranický klub prosazoval, to zastává a nikdo se na nikoho nedívá úkosem jako u nás.
Bohuňovice jsou vesnice, což zpravidla znamená, že lidé toho o sobě hodně vědí. Nemyslíte si, že právě to ovlivňuje zasedání?
To, že jsme na vesnici, v prostředí malé komunity, kde se lidé dobře znají a kde najdeme rody sto let zpět, se pochopitelně podepisuje i na zasedáních. Je v tom však dobré i špatné současně. Z hlediska legislativního procesu zastupitelstva je to spíše na škodu, ale co se týče demokracie a zapojení občanů do chodu obce, je to zas dobře. Snažíme se dát každému poctivě prostor, příkladem toho je všeobecná diskuze, která do zasedání správně nepatří.
Co přesně dělá opozice špatně?
Například místo toho, aby dali prostor občanům, kterým je všeobecná diskuze prvořadě určena, přetahují se opoziční zastupitelé svými příspěvky o stanovenou dobu a mluvit umožní hlavně svým sympatizantům. Pak se objevují i osobní animozity (pozn. aut. zaujatosti vůči někomu) a ti stejní lidé se projevují bez vědomí jakékoliv zodpovědnosti. Z půlhodinové diskuze jsou dvě hodiny a nedostane se na další body programu zasedání. A to je zřejmě záměr. Vzápětí se může častěji kritizovat, že neprojdeme všechny body, přitom je to jenom proto, že se nedodržuje jednací řád.
Jakožto předsedající zasedání zastupitelstva byste měl mít možnost tento průběh ovlivnit. Snažíte se o to?
Já se samozřejmě můžu chovat tvrdě a důsledně, ale to budu nařčen z toho, že řídím zasedání sekernicky. Kdybych chtěl striktně dodržovat jednací řád, tak v určitém okamžiku dám hlasovat o ukončení bodu a koalice, která má těchto žabomyších válek dost, to s přehledem svými deseti hlasy odhlasuje. Ovšem toto se snažím dělat minimálně, vždy dávám prostor diskusi a jsem rád, když zazní různé názory, ale měly by zaznít slušně. To je do jisté míry v současné sestavě nemožné. Vím, že to musíme změnit.
Jestliže se situace nezmění, jsou zasedání v takové podobě únosná do budoucna? Nebojíte se, že jejich vlivem začnou odcházet zastupitelé nebo že vy sám k tomu získáte odpor?
Občané se mě občas ptají, jak to můžu vydržet. Ale když spočítáte, kolik lidí je, řekněme, agresivních, vyjde vám jich celkem nějakých deset. V poměru ke zbytku obce, dvěma a půl tisícům obyvatel, je to zanedbatelné. Tyto názory bych nemusel ani poslouchat, protože je známo, že je řídí jeden místní podnikatel (pozn. aut. pan Čouka). Co se týče ostatních zastupitelů, mohlo by se klidně stát, že někdo už to neunese a vzdá se mandátu. O takových případech slýchávám z jiných míst často. Každý má svůj zenit vnímání, a když ho někdo na zasedání překročí nějakou urážkou nebo slovním napadáním, určitě o skončení přemýšlí.
Na únorovém zasedání se projednával jednací řád, ale na jeho přijetí se v důsledku pozdní hodiny nedostalo. Nová verze sice přesně vymezuje nepřístojné chování, ale pouze pro občana. Neměla by být obdobná pravidla i pro zastupitele?
Na zastupitele se dá aplikovat stejný článek, protože je také občanem. V tomto bodě jsme museli najít kompromis. Byl problém s tím, že za nepřístojné chování se považuje i vykřikování, které často používá i zmíněný podnikatel. Ten dokonce prohlašoval, že já mám povinnost chovat se slušně, kdežto on ne. Povinnost má stejnou jako já, jen se řídí jinými předpisy. Při diskuzi je to většinou tak, že ten, kdo ji řídí, zpravidla starosta jakožto předsedající, se výkřiky i dobu promluvy snaží nějak korigovat. Ohledně věcnosti je to mnohdy sporné a tudíž obtížné.
Vraťme se zpátky k průběhu zasedání. Jsou za současný stav zodpovědné konkrétní osoby nebo má zasedání tuto podobu z jiných důvodů?
Lidé z opozice dostali ve volbách malý počet hlasů a těžko se smiřují s tím, že nevyhráli. Proto na všechno nadávají, útočí na koalici a zejména na mě, jakožto starostu. Ale všechno si líbit nenechám, proto jsem podal v jedné věci i žalobu na ochranu osobnosti. Někteří opoziční zastupitelé se mě zase snaží „umatovat“ tím, že jsem údajně jednou říkal něco a jindy něco jiného. K jejich smůle mluvím vždycky pouze pravdu, tedy totéž. Cílem každé opozice sice je vyzdvihovat spíše negativní záležitosti, ale zároveň by také měla navrhovat řešení, což nedělá a ani nebude.
Chápu dobře, že opoziční zastupitelé nejsou podle Vás dostatečně kompetentní lidé?
Umí jen kritizovat, aniž by k tomu měli znalosti, a přenechávají zodpovědnost na druhé. Než jsem já kandidoval na starostu, tak jsem si byl nejprve naprosto jistý, že tuto funkci budu umět vykonávat lépe než můj předchůdce. Ovšem tohle někomu z nich vysvětlovat nehodlám. Ať se každý ztrapní sám, je to jejich vizitka. Pokud vezmu v úvahu požadavky opozice na zápis ze zastupitelstva – jednací řád ukládá stručně uvést podstatu diskuze, ale opozice trvá na přesných opisech ze zvukového záznamu, což vytváří zapisovatelky týden. Tohle je syndrom nezkušených politiků, podstatné je přece unesení. Nebo chtěli do jednacího řádu prosadit zasedání jednou měsíčně, což je z hlediska všech legislativních povinností a času nereálné. Ale to oni asi nevědí a nesnaží se to zjistit.
Jde o raritu Bohuňovic nebo víte i o jiných obcích, kde zastupitelstvo probíhá obdobně?
V nedalekých Bělkovicích-Lašťanech bývá průběh zastupitelstva podobný. Možná proto, že tam taky operuje zmíněný podnikatel. Také starostka Štarnova s ním má své zkušenosti. Pro mě bylo například zajímavé, že se u předloňských voleb vedla v okolních obcích kampaň s heslem „cílem je přiblížit se Bohuňovicím“. Okolí nám závidělo něco, co je dle naší opozice špatně. To pro mne bylo mementem i zadostiučiněním zároveň.
Je průběh zastupitelstva to, co ovlivňuje jeho návštěvnost občany? Chodí více lidí, protože se chtějí pobavit?
Občané chodí zejména kvůli všeobecné diskuzi, kde mají možnost přednést svůj podnět, když se nedostali na úřad, chtějí něco zjistit nebo se na něco zeptat, ale někdo se tam chodí i předvést. Ze začátku je tam hodně lidí, ale pak to odejde. Průběh zastupitelstva totiž většinu z nich odrazuje. Často mi někteří říkají, že odtamtud museli v průběhu odejít, protože byli znechucení tím, co se tam děje.
Jste ve funkčním období již po několikáté. Můžete tedy srovnat, jak fungovala zastupitelstva dříve. V čem byla podobná a v čem se lišila?
Konec spolupráce celého zastupitelstva Bohuňovic začal sice již dříve, ale přiznám se, že tak agresivní zastupitele jako teď jsem ještě neměl. Když jsem v roce 1994 vstoupil do funkce, tak v zastupitelstvu existovaly různé názory, ale stejně bylo skvělé se potkávat na poradách, protože všichni chtěli táhnout za jeden provaz. Tehdy měla zasedání úplně jinou atmosféru. Nikdo nikoho neurážel, končívalo se po dvou až třech hodinách v osm, devět večer a ne jak teď v jednu v noci. Potom se zašlo ještě na pivo, aby se zapomnělo na politiku. Tak si já osobně představuji ideální zastupitelstvo. Ještě následující volební období bylo podobné, ale pak se to zhoršilo. Teď je cokoliv z toho nemyslitelné.
Chtěl byste do budoucna stávající průběh zastupitelstva změnit? Jak? Myslíte, že je to ve vašich silách?
Chtěl bych se o to určitě pokusit. Prvním krokem k tomu je připravovaný jednací řád, o kterém budeme hlasovat na dubnovém zastupitelstvu. Chystám se zvýraznit v jednacím řádu části o tom, jak se mají zastupitelé a občané na zasedáních chovat. Také pracujeme ve snaze zkrátit zápisy ze zastupitelstva, kdy jsme jako Rada obce vydali doporučení zastupitelstvu, aby se v tomto ohledu inspirovalo v zápisech okolních obcí a měst. Z dlouhodobého hlediska bude všechno záviset na dalším volebním období, kdy já už určitě starostovat nebudu, protože nechci. V té době už budu mít důchodový věk. Pokud ale vyjde z voleb zastupitelstvo, které bude chtít pokračovat v mé práci, určitě rád pomůžu.
S veřejnou volbou místostarosty opozice narazila
Bohuňovice – Tajně a zdlouhavě volili zastupitelé Bohuňovic svého místostarostu v pondělí 21. listopadu. S podporou tamní koalice občanských demokratů a lidovců se jím nakonec stal Petr Šimša (ODS), pro kterého hlasovalo devět ze čtrnácti zastupitelů. Koalice sice nepodpořila opoziční návrh na veřejnou volbu místostarosty, ale sama také nic nerozhodla. Doplatila totiž na chybějící hlasy.
Problém se objevil u jednání o formě hlasování. Ke způsobu volby místostarosty vznesla připomínky opozice, za kterou reagoval Marek Malaska (sdružení VV a TOP 09). „Návrh starosty se mi nelíbil, protože není vidět, kdo z kolegů jak hlasuje. Z toho důvodu jsem podal protinávrh na veřejné hlasování.“ Koalice ho ale sedmi hlasy zamítla. „Veřejné hlasování používáme na běžné záležitosti, za což volbu místostarosty nepovažujeme. Proto jsme k ní chtěli přistoupit odpovídající formou, kterou tajné hlasování bezpochyby je,“ zdůvodnil koaliční rozhodnutí starosta Bohuňovic Jiří Petřek (ODS).
Původní návrh, že volba místostarosty proběhne alespoň tajně, nejprve také neprošel. V první fázi hlasování koalici chybělo několik hlasů. „Být všechno v pořádku měli bychom obvyklých deset hlasů. Tentokrát jsme však postrádali dvě zastupitelky a jeden nově příchozí zastupitel ještě nesložil slib,“ vysvětlil Petřek, proč koalice neměla dostatek lidí, za který se podle jednacího řádu považuje nadpoloviční většina.
Zastupitelstvo proto muselo uplatnit dohodovací řízení. „V dohodovacím řízení s panem Ženčicou, jakožto představitelem názorově odlišné skupiny, také nedošlo ke shodě. A úspěšný nebyl ani návrh jednat o způsobu hlasování u konkrétního třetího bodu programu,“ popsal starosta Petřek snahy zastupitelstva uplatnit veškeré zákonné prostředky. „Naštěstí jsme nemuseli volbu místostarosty nechat na příští zasedání,“ dodal s úlevou. V novém hlasování zastupitelé návrh na tajnou volbu schválili. Patová situace trvala jen deset minut, dokud nepřišla omluvená zastupitelka Hana Demelová.
V souboji o post místostarosty proti sobě stanuli dva kandidáti. Koaliční seskupení nominovalo zvoleného Petra Šimšu a za opozici kandidoval Petr Ženčica (sdružení VV a TOP 09). Při volbě místostarosty už byli koaliční zastupitelé přítomni v nadpoloviční většině, což přispělo k jasnému vítězství Šimši. „Kdyby se respektovaly výsledky voleb, měl by místostarostu dělat někdo z opozice,“ vyjádřil svou nespokojenost Ženčica. Ve funkci nahradí nový místostarosta Šimša Jiřího Slepicu, který na svůj mandát rezignoval na konci října kvůli neúmyslnému porušení zákona. Půl roku navzdory zákazu vykonával funkci místostarosty souběžně s prací v bance a členstvím v dozorčí radě.
Nová naděje pro kino
Bohuňovické kino, dlouhodobě trpící nízkou návštěvností a malými výdělky, má naději na záchranu. Životabudičem, který jej natrvalo zvedne ze smrtelné postele, budou místní zastupitelstva. Ta totiž ideálně splňují parametry kvalitního filmového trháku, a proto není pochyb, že rázem naplní jak kasičku kina, tak kulturně vyprahlé nitro místních občanů.
Ale vraťme se na počátek. V programu kina se pravidelně objevovaly znamenité kousky, kvůli kterým určitě stálo za to vypnout televizi a jít usadit své pozadí o dům dál. Háček spočíval v tom, že většina z nich už prošla komerční ždímačkou a v době, kdy si z něj svůj kus chtělo utrhnout i kino v Bohuňovicích, už nebylo z čeho rvát. Vlk se nažral. Šlo by jednoduše nechat tesák času a háv pohodlnosti, aby biograf ponořily do trvalé tmy, ale tohle u nás neděláme. Z hlediska vyššího principu mravního proto nešlo o vzkříšení kina ani na chvíli pochybovat. Při hledání ztracené slávy si naopak všichni povinně hráli na objevitele Cimrmana. Netřeba podotknouti, že stejně úspěšně. Druhý dech se kinu snažil dát i zdejší kmotr Čouka, ale záchrana životů mu nikdy příliš nešla. Když už se nedala šifra kina Bohuňovice rozklíčovat tak snadno jako ta Leonardova, alespoň že nezklamal šestý smysl.
Musíme si pomáhat, a proto dávám všanc svůj záložní plán. Ať žijí zastupitelstva! Famózní představení nad zlato. Nevysloveným mottem „Jestli se rozzlobíme, budeme zlí“ se řídí téměř každé zasedání a málokdy se jej nepodaří dodržet. Proto, jak známo, psychologické drama je to slušné. Vybroušený ostrovtip létá mezi zastupiteli jako bumerang a nelítostný souboj argumentů drancuje nervy od úvodního slova až po spadnutí opony. Pět rozhněvaných mužů se hold do latě dává těžko. Početné publikum vydá za davy na filmové premiéře v nedalekém multikině, a co víc v hojném počtu se mezi diváky najdou i kritici. Ani o recenze tudíž nebude mít dychtivý filmový svět nouzi. Na kostýmy a výpravu se nemusí loudit žádné dotace z Unie, vždyť ta má co dělat sama se svým šacením. A vůbec, co dotovat na minimálních nákladech! Ptáte se, zda bude i hudební doprovod? Obstará jej výborný místní pianista nebo folklórní soubory z okolí, ať je „téj kultúry“ co možná nejvíc.
Sečteno podtrženo. Lepší být pozdě zachráncem, než-li později hrobníkem. Snad do příště, vážení zastupitelé, pochopíte, jak důležité je míti Filipa a až zase bude estráda v kině, nezapomenete na vstupné. Sami se budete divit, jak si návštěvníci pod příslibem vzkříšení místní kultury rádi odlehčí od těžkých kováků. Věřte, nevěřte, ale málokterá ruka nesáhne až na dno kapsy. Děti do šesti let vstup zdarma, mládež za polovinu. Aby se neřeklo, že ve vedení sedí hrabaví skrblíci. A pozor, za příplatek může padnout i nějaký ten pohlavek.
Záměr projektu
Cíl práce
Cílem mého samostatného projektu je poukázat na politické nástroje, které užívají regionální politici, a na jejich uplatnění v průběhu obecního zastupitelstva. Tyto nástroje zastupitelům napomáhají k vyjednávání, schvalování, rozhodování a přesvědčování se navzájem o správnosti jednotlivých kroků, které mají mnohdy významný dopad na chod obce.
Projekt jsem pojala jako příležitost k tomu zpracovat téma, pro nějž podle mého názoru v médiích není příliš mnoho prostoru, ale přesto si zaslouží pozornost. Konkrétně se zaměřím na zastupitelstvo obce Bohuňovice, která se nachází přibližně 10 km od Olomouce. Výsledkem mého projektu by mělo být několik žánrově odlišných psaných textů o obecním zastupitelstvu v Bohuňovicích a jeho průběhu, které by uceleně reflektovaly problematiku fungování regionální politiky v této několikatisícové obci. Zároveň si kladu za cíl vytvořit texty, které by mohly být, v případě zájmu některého média, samostatně uveřejněny.
Zdůvodnění volby tématu
Z úvodního rozboru projektu vyplývá, že mým tématickým zaměřením je politická specializace a formálně budu téma zpracovávat pomocí psaných textů. Zvolit si profesní specializaci pro mě bylo jednoduché, neboť jsem se vždycky chtěla věnovat prvořadě psané žurnalistice. U tématické specializace jsem zvažovala, zda se více zaměřit na politickou či ekonomickou oblast, jelikož jsem v rámci studia absolvovala kurzy, které mi umožňovaly mít specializace obě. Tato tématická zaměření jsem si zvolila nejen proto, že mě zajímají, ale také proto, že informovat o politických a ekonomických záležitostech bude vždy velmi žádoucí. Logičtější vazbu na můj druhý obor Aplikovaná ekonomická studia by představovala ekonomická problematika projektu, já jsem však dala přednost politickému tématu a to ze dvou důvodů. Prvním z nich byla jasná představa o problému, který bych mohla zpracovávat. Druhý důvod mi poskytl Ing. David Macháček, který vedl semináře politické žurnalistiky a v jehož podání mě politická tématika o to více zaujala.
S tématem, které zpracovávám, se lidé setkávají dennodenně v národním měřítku, kdy tisk informuje o průběhu zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a praktikovaných politických nástrojích, jako jsou obstrukce, koaliční dohody, zřeknutí se hlasovacího práva, mnohdy více než vyčerpávajícím způsobem.
Mnou zvolené téma lze považovat v rámci vysoké politiky za problematiku s významným postavením. Přesuňme se ale na regionální úroveň, kde už jeho význam slábne. Je logické, že většina českých médií upřednostňuje Poslaneckou sněmovnu před obecními zastupitelstvy, neboť její usnesení má celostátní dopady, kdežto když o něčem rozhodne zastupitelstvo Bohuňovic, dotkne se změna přímo pouze jejích obyvatel a nepřímo maximálně nebližšího okolí. Ani regionální mutace tištěných periodik nemají prostor a mnohdy ani zájem informovat o správních záležitostech spojených s určitou obcí, pakliže nejde o senzaci, příp. skandál nebo o významnou událost, jako jsou volby či personální změna vedení obce. Příklady z médií tyto předpoklady jen potvrzují – Bukovany mají dva starosty. Hrozí předčasné volby?[1], Vesnické spory vyvrcholily přihlášením starosty do erotické gay seznamky[2], Starosta Šternberka Sedlák končí, nahradit jej má Orság[3]. Na jejich obhajobu je však nutné říct, že nelze postihnout činnost všech zastupitelstev v kraji či okrese a že životaschopnost zvlášť regionálních deníků značně ovlivňuje atraktivita tématu pro co nejširší okruh čtenářů. Jednotlivé body obhajoby jsou tak v přímém rozporu s charakterem zvoleného tématu, neboť pro něj je typický úzký okruh čtenářů (především obyvatelů obce) a s tím související omezené místní pokrytí (zpravidla jen malý regionální dosah). Právě to považuji za hlavní příčiny, kvůli kterým by regionální periodika na problém nepoukázala a proč se tak ocitá spíše na okraji politické mediální oblasti.
S ohledem na výše uvedená fakta a zvolený účel projektu se z těchto důvodů zaměřuji na téma politických nástrojů regionální politiky na konkrétním případu Bohuňovic, pro které by se v takto komplexní podobě nenašlo v médiích místo.
To však neznamená, že problematika není atraktivní. Nižší zájem z pohledu tištěných médií přisuzuji také tomu, že předpokládají, že zastupitelstva obcí se konají podle stále stejného schématu, ve stejných frázích a se stejnými obličejovými výrazy. Žádné z nich ale není informováno o tom, jak živě a s využitím jakých různých politických nástrojů probíhají zastupitelstva v mnou zvolené obci Bohuňovice. V podání místních zastupitelů by se dala jednání s trochou nadsázky přirovnat dramatickému umění. Ojedinělý charakter bohuňovických zastupitelstev by měl podle mého názoru zpestřit jinak pravděpodobně fádní téma o tom, jak jedná zastupitelstvo téměř třítisícové obce. Kromě politických znalostí, získaných z patřičných odborných předmětů absolvovaných během studia, mě ke zpracovávání tohoto tématu podle mého názoru opravňuje částečně také můj zájem o oblast komunikace. Své poznatky z ní aplikuji zejména u popisování průběhu zastupitelstva, kde se nevyhnutelně musím zabývat i komunikačními nástroji.
Námět na téma projektu mi poskytli sami obyvatelé Bohuňovic. Díky nim jsem dostala informaci o tom, že zastupitelstva v Bohuňovicích probíhají specifickým způsobem. Tímto spojením je myšleno to, že překračují časový limit, objevuje se v nich větší množství osobních útoků, agrese a osočování, komunikační manévrování jako narážky a zobecňování[4]; debaty jsou záměrně protahovány opakováním stejných argumentů a probíráním stejných záležitostí.
Nejprve jsem tomu nevěnovala příliš pozornosti, neboť jsem to připisovala počátečnímu fungování zastupitelstva, ale když se nic nezměnilo po více než roce od voleb, naopak se situace dokonce zhoršila, rozhodla jsem se, že by této problematice mělo být věnováno více zájmu než jen pozornost místních obyvatel.
V tento moment považuji za relevantní stručně nastínit vývoj bohuňovického zastupitelstva od komunálních voleb v roce 2010 a zároveň představit jeho současné složení, které bude logicky předmětem zpracovávaného tématu a je tedy nezbytné jej v záměru projektu přiblížit.
Zastupitelstvo obce Bohuňovice bylo zvoleno ve volbách do městských a obecních zastupitelstev, které se konaly v polovině října roku 2010. Volby v obci vyhrála Občanská demokratická strana (ODS), která vytvořila koalici s Křesťanskou demokratickou unií – Československou stranou lidovou (KDU-ČSL). Do opozice se postavilo sdružení stran TOP 09 a Věci Veřejné (VV). Personální uspořádání zastupitelstva se od té doby významně obměnilo, což je možné pokládat za jeden z důvodů současného průběhu zasedání.
První zásahy do osazení zastupitelstva nastaly ještě před ustavujícím jednáním, kdy postupně odešli dva koaliční zastupitelé za stranu KDU-ČSL. Náhradníkem za ně se stal pan Jiří Baťa (TOP 09 a VV), který je členem zastupitelstva doposud. Vzdání se mandátu můžeme v našem tématickém kontextu také považovat za jeden z využívaných politických nástrojů, neboť jím lze rovněž ovlivňovat činnost zastupitelstva.
První ustavující zastupitelstvo, které se podle zákona musí konat do 15 dnů od uplynutí lhůty na podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování[5], proběhlo 11.listopadu, kdy se volili starosta a místostarosta obce. Kromě těchto funkcí se rozhodovalo také o dalším složení pětičlenné rady obce a o předsedajících v zákonných výborech při obci.
V polovině dubna roku 2011 zastupitelstvo využilo dva ze zákonných nástrojů a to politickou dohodu, která vzešla z návrhu jednoho ze zastupitelů. Na základě nich došlo k personálním změnám na postech předsedů ve vedení výborů; předsedou Kontrolního výboru byl zvolen Ing. Marek Malaska za sdružení TOP 09 a VV, současný zastupitel, a předsedou Finančního výboru byl zvolen pan Zbyněk Cenkl, také v současnosti stále členem zastupitelstva. Opozice se tehdy začala podílet na vedení výborů, neboť do té doby je oba měly na starost koaliční zastupitelé.
Počínaje květnem loňského roku změny v uspořádání členů zastupitelstva ještě zintezivněly. Bylo by paranoidní se domnívat, že probíhaly účelově, přesto to možné je, neboť právě díky nim dostalo zastupitelstvo takovou podobu, jakou má nyní, což ve větší míře zapříčiňuje současné dramatické průběhy zastupitelstev.
Na přelomu května a června se uvolnil mandát za strany TOP 09 a VV, přičemž stejná situace následovala o tři měsíce později, koncem srpna. Na místo zastupitele se tak z přibližně páté pozice náhradníka, tj. dvacáté pozice umístění ve volbách, dostal Ing. Petr Ženčica z výše uvedeného politického seskupení.
Další změny v personálním zastoupení obce Bohuňovice přišly s odstoupením místostarosty a člena rady obce v polovině října 2011. Mandát prošel během dvou týdnů rukama dvou zastupitelů, přičemž zatím nastálo „zakotvil“ až u pana Ladislava Vychodila.
Poslední významná změna se eviduje dnem 21. října 2011, kdy byli zvoleni místostarosta Petr Šimša, čímž se počet uvolněných členů zastupitelstva rozšířil na dva, a chybějící člen rady obce Bc. Eva Keclíková. Od té doby se zastupitelé neměnili.
V současném složení mají Bohuňovice patnáctičlenné zastupitelstvo. Koalici tvoří deset z nich a opozice je zastoupena pěti členy. V takovém poměru je koalice schopná usnést se na čemkoliv, proto se opoziční zastupitelé logicky uchylují k politickým nástrojům na hranici zákona, kterými jsou například obstrukce. Ostatně tyto praktiky jsou využívané i ve vyšších úrovních české politiky, což přiblížím níže.
Na postu starosty obce je stále od svého zvolení v listopadu 2010 Ing. Jiří Petřek jako uvolněný člen zastupitelstva, který vykonává tuto funkci již druhé volební období. Dalším uvolněným členem se stal místostarosta Petr Šimša, zvolený v říjnu 2011. Ve vládnoucí části zastupitelstva se dále nachází: Zbyněk Cenkl, již zmíněný předseda Finančního výboru, Hana Demelová, Bc. Jana Faltysová, předsedkyně komise sociální a kultury, Ladislav Vychodil a Oldřich Weidinger; Bc. Eva Keclíková, předsedkyně komise pro výstavbu a rozvoj, Bc. Anna Grúzová, předsedkyně komise životního prostředí a Mgr. Iveta Nováková, předsedkyně komise školské, mládeže a sportu, které zároveň zastávají funkci členů rady obce. Za opozici v zastupitelstvu rozhodují tito lidé: Jiří Baťa, Ing. Petr Ženčica, Mgr. Ladislav Král, Ing. Marek Malaska, předseda Kontrolního výboru, a Michal Prutyszyn.
Ke konečnému rozhodnutí zpracovat vybrané téma přispěla také událost, která se v Poslanecké sněmovně stala na podzim, zhruba v době, kdy se blížil deadline zadání tématu Samostatného projektu. Konkrétně se týkala schvalování reformního balíčku, při kterém opozice ukázala, jak mohou být politické nástroje, používané sice zákonně, ale hranici právních norem, mocné.
Na přelomu října a listopadu loňského roku musela vládní koalice ODS, TOP 09 a VV čelit téměř týdenním obstrukcím ze strany opozičních poslanců za ČSSD, kteří se rozhodli využít všechny zákonné prostředky, aby reforma Sněmovnou neprošla.
Při schvalování zákonů předchází samotnému aktu hlasování rozprava, na kterou se ve své zdržovací strategii zaměřila i ČSSD. Předem si připravila proslovy, které přednášeli všichni poslanci ke každému ze čtrnácti reformních zákonů maximální možnou dobu, což jim umožnil jednací řád Poslanecké sněmovny. Jelikož narozdíl od koaličních poslanců nemuseli být všichni přítomni, nýbrž stačilo, aby zůstávali poblíž, fungoval poslanecký klub ČSSD na tři směny.
Obstrukční snahy byly systematické, promyšlené, ale nepočítaly s uplatněním §59 Zákonu o jednacím řádu Sněmovny, kterým koalice odhlasovala zkrácení proslovů na minimální povolenou dobu 10 minut a omezila vystoupení všech poslanců na dvě. Po šesti dnech nekončící rozpravy se tímto usnesením možnosti ČSSD vyčerpaly a reformy tak byly schváleny se zpožděním až 6. listopadu, ale přesto mohly začít platit už od ledna letošního roku.[6]
Ačkoliv jsou obstrukce legitimním způsobem omezování jednající Sněmovny, a dokonce jak jej nazval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka standardním nástrojem menšiny[7], v podobě, v jaké je uplatnili poslanci opozice, se setkaly s ostrou kritikou, jednak pochopitelně koalice, kdy předseda VV Radek John poukázal na promarněné tisícové provozní náklady Sněmovny a označil chování ČSSD za populistické divadlo[8], ale také části veřejnosti, která se sice jednáním Sněmovny bavila, ale ze 60 % (tj. 8413) hlasujících v anketě levicové obstrukce odsoudila. Premiér Petr Nečas (ODS) je označil za nepřiměřené a historicky ojedinělé.[9]
Tyto prostředky však politici využívají poměrně často, samotná ODS je praktikovala v únoru roku 2010 dokonce po dobu tří měsíců, kdy zdržovala hlasování o zákonech podporovaných ČSSD. Zajímavé je srovnání veřejného mínění, podle něhož tehdy byly pravicové obstrukce přijatelným politickým nástrojem.[10]
Zdroje a stav problematiky
Předkládaný samostatný projekt nemá vazbu na žádný již dříve realizovaný projekt, ani na konkrétní mediální kauzu, která by poskytla zázemí mému tématu. V podobě, jak je vymezen a zpracováván, je tedy zcela původním projektem.
Pokud bychom i přesto nějaké návaznosti chtěli najít, můžeme konstatovat, že ve výběru tématu se projekt inspiroval mimo jiné i u výše popisované události v národní politice, o jejímž průběhu informovala všechna významná česká média. Specifikem sdělení, které praktikuji v projektu i já, bylo to, že šlo o snahu zachytit samotné jednání Sněmovny, nikoliv až její výsledek, jako je tomu obvyklé u většiny zpravodajských sdělení z tohoto prostředí. V tomto ohledu zde bude částečná podobnost i ve formálním zpracování tématu, neboť ideálním způsobem, jak autenticky zachytit určité dění a zprostředkovat svou osobní zkušenost očitého svědka,[11] je reportáž a převážně těch v online, ale i televizní podobě se k dané události zveřejnilo velké množství, např. Bitva o reformy skončila.[12] Kromě reportáží vznikaly další žánry jako komentáře a publicistické rozhovory, které měly jednak poskytnout názory a kontext k celé situaci a jednak zpovídaly zainteresované osoby, např. rozhovor s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou.[13] Základním zpravodajským žánrem byly rozšířené a souhrnné zprávy, např. Klíčové okamžiky „šestidenní“ války o reformy ve Sněmovně,[14] které podávaly aktuální informace doplněny rozšiřujícími informacemi, resp. posléze rekapitulovaly celou událost.
V tomto projektu však zpracovávám téma, které se netýká nejvyšší politiky, nýbrž té regionální a konkrétně obce Bohuňovice v Olomouckém kraji. Díky této místní specifikaci mohu proto částečně odkázat na loňský samostatný projekt Martina Laštůvky, který se zaměřil na stejnou geografickou oblast, s tím rozdílem, že se student jednak zabýval volbami v roce 2010, nikoliv jednáním zastupitelstva, a téma zkonkrétnil na města Olomouc a Prostějov. Jistou návaznost mezi projekty má tématický kontext, jelikož současné zastupitelstvo Bohuňovic vzešlo z voleb, které popisuje ve svém projektu Laštůvka. V tomto kontextuálním rámci lze můj projekt považovat za nepřímé pokračování voleb roku 2010, resp. toho, jak jedno ze zastupitelstev funguje v současnosti.
V loňském projektu studenta Laštůvky se navíc objevují žánry, které také hodlám využít při svém zpracování. Jiné než tyto nepatrné a účelově vyzdvižené vazby na sebe projekty nemají.
Ačkoliv se téma projektu jeví jako původní a specifické, z předchozího textu lze pozorovat určité propojení s jinými dříve vytvořenými sděleními a to na základě společenského kontextu. Pro účely projektu však tyto sdělení s ohledem na odlišné místní a užší politické vymezení plně využít nelze, proto se na tomto místě zmíním o zdrojích, z nichž budu ve svém projektu vycházet.
Zpracovávané téma bohuňovického zastupitelstva zatím nikde v médiích publikováno nebylo, a proto nemohu využít jako zdrojový materiál žádné hromadné sdělovací prostředky. Namísto toho budu čerpat, podle mého názoru, z objektivních zdrojů v podobě záznamů z těchto zastupitelstev, které jsou přístupné na webových stránkách obce, a z právních dokumentů, přesněji jednacího řádu. Ty mi poslouží zejména ke shromáždění faktů, potřebných k naplnění především informativní funkce ve všech článcích.
Jestliže však chci zachytit i avizovanou atmosféru na zastupitelstvech a jejich energický průběh spolu se vzájemnou komunikací členů, pak je nutné čerpat z mých vlastních zkušeností, nabytých z fyzické účasti na zasedáních zastupitelstva Bohuňovic. Stejné osobní zkušenosti jsou pochopitelně nutné také k získání rozhovoru s některou ze zainteresovaných osob.
Ideový plán
V rámci mého projektu vzniknou publicistické a zpravodajské texty, v nichž poučeně rozeberu fungování zastupitelstva Bohuňovice a využití politických nástrojů, jež má k dispozici. Cílem je předložit články v takové podobě, aby zachycovaly téma komplexně a i přes svou okrajovou tématiku a potlačenou atraktivitu měly potenciál ocitnout se v některém z médií.
Problematiku hodlám zpracovat formou reportáže, rozhovoru, zprávy a glosy, které se budou zabývat činností zastupitelstva, resp. jeho zasedáními v období od září 2011 do února 2012.
Hlavním textem celého projektu bude reportáž, v níž přiblížím průběh zastupitelstva v jeho pestré podobě. Autentické reakce účastníků zastupitelstva ani osobitou atmosféru bych jiným žánrem lépe nezachytila, ale přitom jsou tyto prvky nepostradatelné k tomu, aby se pomocí nich kontextualizovalo využití politických nástrojů regionální politiky.
Prostřednictvím druhého textu, publicistického rozhovoru, mám v úmyslu demonstrovat názor jedné ze zainteresovaných osob, které do zastupitelstva Bohuňovic náleží; mělo by jít o starostu obce. Od tohoto rozhovoru očekávám, že by mohl podat ačkoliv zaujatý, tak cenný pohled zevnitř na průběh zasedání, navrhnout řešení nastalé situace a doplnit informace, které záznamy ze zastupitelstva, vzhledem ke své úřední povaze, neposkytnou.
Zpravodajským článkem, konkrétně rozšířenou zprávou, bych chtěla popsat určitou událost v zasedání zastupitelstva, která měla pro obec význam. Jednou z nabízených variant je volba místostarosty Bohuňovic. Tento zpravodajský text má poukázat na problematiku fungování zastupitelstva obce a využití politických nástrojů na konkrétním případu.
V posledním zpracovávaném článku, glose, pojmu problematiku zasedání v jiných souvislostech, kterými v nadsázce a s humorem vyjádřím rovněž svůj osobní názor.
Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování
Výstupem psaného projektu mají být minimálně čtyři texty. Toto množství považuji pro zvolené téma za dostačující. Větší důraz je třeba klást dle mého názoru na výběr jednotlivých žánrů. Zvolila jsem si různorodé žánry (reportáž, rozhovor, rozšířenou zprávu a glosu), abych jimi poukázala na to, jak lze jedno téma zpracovat různými způsoby a z různých pohledů. Jednotlivé texty propojuje jednak zastřešující téma politických nástrojů regionální politiky a jednak v konkrétních případech určité události na zasedáních zastupitelstev, které se promítají do textů častěji, ale vždy je na ně nahlíženo z jiné perspektivy.
Při zpracování vybraných žánrů jsem vycházela z odborné literatury (Jílek 2005), která je jednoznačně vymezuje a udává jejich charakteristiky. Ty jsem se do textů snažila zakomponovat, na základě čehož lze posléze určit, zda se mi podařilo tyto žánry dodržet.
Nejdelším a zároveň stěžejním textem celého projektu je reportáž. Tímto žánrem je možné nejlépe popsat děj a atmosféru, které jsou na zasedáních zastupitelstva Bohuňovic. Konkrétně je nastíněn průběh zasedání v únoru 2012. Reportáží lze podrobně přiblížit, jak zastupitelé jednají, jak se tváří, jak na sebe reagují a navíc vše subjektivně ohodnotit. Vystihnout průběh zastupitelstva ve zmíněné podobě jiným žánrem považuji za nevhodné.
Předpokladem reportáže je být očitým svědkem, být součástí děje, což umožňuje autorovi zprostředkovat čtenáři autentický, ale subjektivní odraz reality svými zážitky a dojmy. „Projevuje se autorův bystrý postřeh i osobní vztah k námětu, a to jak při výběru sdělovaných faktů, tak i v jazykovém ztvárnění.“
Autor může užívat příznakové jazykové prostředky a literární postupy jako tropy či figury. Právě těmito prostředky se dle mého názoru nejlépe a osobitě vystihuje průběh konkrétního zasedání, což ji více přibližuje čtenáři. Tuto funkci plní rovněž vyprávění.
Dynamická reportáž je vystavěna na informačním postupu a na subjektivizovaném popisu děje. V reportáži nalezneme funkce informační, estetickou i zábavní, případně persvazivní.[15]
Rozhovor ve svém obecném významu představuje „základní metodu žurnalistovy práce“, proto jsem jej zvolila jako středně dlouhý a druhý nejdůležitější text.
V tomto projektu je zpracován rozhovor do jedné ze svých modifikací - publicistického (v užším slova smyslu) interview, konkrétně do rozhovoru zjišťujícího názory. Zpovídán je v něm starosta obce Bohuňovice Ing. Jiří Petřek, který se vyjadřuje k průběhu bohuňovických zastupitelstev a podává o nich doplňující informace a souvislosti, které v tomto případě není možné zjistit jinak než rozhovorem se zainteresovanou osobou. Starosta Petřek touto osobou bezpochyby je, proto jsem se s žádostí o rozhovor obrátila právě na něj. Jelikož je ve vedení obce už osmnáct let, může dle mého názoru kompetentně zhodnotit zastupitelstva a jakožto starosta také podat vyčerpávající souvislosti a pozadí ohledně aktuálního problému, kterým je průběh zasedání.
Součástí publicistického (v užším smyslu) interview je tak jako u zpravodajské modifikace úvod, který však pouze neshrnuje, ale rovněž uvádí zajímavou myšlenku nebo zpovídanou osobu představuje. Využívají se všechny typy otázek (alternativní, dichotomické, doplňující, otevřené a kontrolní), přičemž v daném publicistickém interview jsou využívány především otázky otevřené, doplňující a kontrolní. Specifický znak publicistické modifikace rozhovoru spočívá v tom, že „žurnalista ve svých otázkách navazuje na předchozí výpověď inteviewovaného. Dalším specifikem je náhrada otázky větou oznamovací v rámci dialogické repliky, případně užití nedokončené výpovědi.“ Návaznost otázek je ve zpracovaném rozhovoru zjevná, ale specifikum v podobě samostatné oznamovací věty využito není.[16]
Třetí text je jedním ze dvou krátkých článků a je zpracován do základního zpravodajského žánru zprávy, resp. rozšířené zprávy kónické kompozice. Pojednává o volbě místostarosty Bohuňovic, která se uskutečnila v listopadu loňského roku. Přestože článek nevznikl bezprostředně po tom, co se udála, ale až s odstupem času, podařilo se mi ji z dostupných zdrojů zrekonstruovat.
Rozšířená zpráva kónické kompozice se vyznačuje tím, že jsou v ní informace uváděny postupně se snižující se důležitostí. Touto stavbou je umožněno text v případě potřeby krátit, aniž by následně chyběly důležité informace. Popsané charakteristice odpovídá i předkládaný text.
Základní informace, které odpovídají na otázky kdo, co, kdy, kde, proč a jak jsou řazeny v čele zprávy. „Následují a střídají se objektivizované slovní reakce osob, které mají k tématu vztah, a rozšiřující informace s klesající důležitostí a to až k nejširším souvislostem v pozadí.“
Těmito principy je zaručeno, že se dodržuje objektivita sdělení. Proto se nazývají objektivizační postupy. Rozšířená zpráva je tvořena informačním a popisným slohovým postupem. V úvodu zprávy je řazen domicil, kterým se zpráva identifikuje dle místní příslušnosti.[17]
Dalším krátkým a zároveň posledním textem je glosa. Ta je definována jako krátký postřeh, zamyšlení či připomínka k problému. Námětem pro ni se stala diskuze na únorovém zastupitelstvu, kde se řešila špatná finanční situace bohuňovického kina. Tu skutečnost jsem spojila se zcela původní, absurdní myšlenkou, aby občané za svou přítomnost na zasedání zastupitelstva platili. Již z tohoto pojetí vyplývá, že autor v glose používá postupů jako „pointování, ironie, sarkasmu a nadsázky aj, aby osobitým způsobem vyjádřil svůj vztah k danému tématu.“ Tím se podobá sloupku, který však zpracovává téma komplexně.
Glosa je založena, podobně jako poznámka, na úvahovém slohovém postupu, ale oproti ní zpracovává téma pomocí nepřímého pojmenování.[18]
Sebehodnocení
Zvolené téma politických nástrojů regionální politiky a jejich využití reflektují čtyři žurnalistické texty, které pojednávají o konkrétním zastupitelstvu obce Bohuňovice. Problém politických nástrojů je v nich nastíněn z různých perspektiv a články jsou vzájemně propojeny, proto zachycují téma komplexně. Zároveň jsou však napsány tak, aby mohly být samostatně uveřejněny v tisku. Lze proto konstatovat, že stanovený cíl projektu byl splněn.
U zpracování článků mi bylo výbornou průpravou absolvování kurzu Praktikum žurnalistických žánrů, kde se tvořily texty dle stylistických norem, nikoliv zažité praxe. To mi významně usnadnilo zpracování článků v tomto projektu. Dále jsem uplatnila zkušenosti ze žurnalistické praxe v regionálním deníku, zejména pro psaní zprávy a reportáže, a také z praktika psané žurnalistiky, pro rozhovor a také reportáž.
Tyto zkušenosti mě vybavily kompetenčně natolik, že jsem texty napsala a teprve zpětně je kontrolovala na základě odborné literatury. O to větší odměnou pro mě bylo, že jsem v nich nacházela charakteristiky žánrů, aniž bych je předtím studovala. To lze dle mého názoru považovat za základní předpoklad toho, že se mi žánry podařilo dodržet. S literaturou jsem pracovala pouze v případě glosy, protože s ní příliš zkušeností nemám. Navíc jsem dopředu potřebovala vědět, zda je tento žánr vhodný pro zpracování zamýšleného problému.
Z předkládaných článků se mi nejlépe psala reportáž, jelikož jsem byla přítomna únorovému zasedání zastupitelstva a v důsledku toho jsem popisovala svou vlastní zkušenost a navíc viděnou vlastníma očima. Jediným úskalím při psaní reportáže bylo dodržet daný rozsah a také spád děje, které znesnadňovala kvantita zdrojového materiálu.
Ostatní články jsem zpracovala také bez větších problémů. Překvapivě se mi dobře psala i zpočátku obávaná glosa, což přisuzuji pro ni zvolenému tématu. Žádný z článků bych nevyzdvihovala nad ostatní. Považuji je všechny za zdařilé a to jak zpracováním, tak i formálně. Líbí se mi na nich zejména to, že fungují jako komplex, ale zároveň jsou životaschopné i samostatně.
Vzhledem k úzkému a zcela původnímu tématu bylo zvlášť problematické získávání informací. Odkázána jsem byla především na samostatné zjišťování zdrojů, které ovlivnilo i zpracování jednotlivých textů. To, kdy budou články napsány, se odvíjelo od termínu pořádání zasedání zastupitelstva a svolení starosty obce k rozhovoru. Materiály k reportáži jsem získala na zasedání 16. února 2012, odkud také pochází inspirace pro glosu. Významnou pomůckou mi byly detailní zápisy ze zasedání zastupitelstva (paradoxně dle řádu špatně zpracované), které obec Bohuňovice zpřístupňuje na svých webových stránkách. Možnost osobního rozhovoru se starostou se mi naskytla až o měsíc později, v polovině března. Událost z rozšířené zprávy se sice odehrála již v listopadu, ale tehdy jsem ještě nebyla definitivně rozhodnutá zpracovávat vybrané téma. Proto jsem zprávu napsala s časovým odstupem přibližně dvou měsíců, ale nemyslím si, že by to mělo zásadní vliv na její podobu, jelikož se událost dál nevyvíjela.
Přínos mého projektu spočívá v tom, že komplexně mapuje téma, které se objevuje v tisku zřídka, pokud vůbec. Pakliže se objeví, tak jistě není pojato v takto ucelené podobě.
Ve zpracování tématu vidím přínos i z hlediska uplatnění některých žánrů. S glosou se v tisku setkáme zřídka a v podobě, jak ji vymezuje stylistika a jak je zpracována v projektu, téměř vůbec. Co se týče reportáže ze zasedání zastupitelstva, myslím si, že ta je svým způsobem také cenným a originálním materiálem, a to proto, že v běžné žurnalistické praxi by pravděpodobně nevznikla. Troufám si tvrdit, že by redakce žádného ze svých redaktorů na bohuňovické zastupitelstvo neposlala (zvlášť ne, když trvá od šesti hodin večer do půlnoci).
V žádném případě se nejedná o kritiku redakcí. Z důvodů zmíněných výše jsem si vědoma toho, že jde o okrajové téma. Na druhou stranu na něm lze jasně vidět, že je přímo stvořené pro tento typ projektu, který se jím jednak může zabývat a jednak jej zpracuje v adekvátní podobě a míře.
Na tento projekt by šlo v budoucnu navázat několika dalšími cykly článků s toutéž tématikou. Situace se dá sledovat i v následujících letech a mohou se srovnat změny v rámci jednoho, bohuňovického, zastupitelstva. Dále je možné projekt zpracovat se stejnou strukturou aplikovanou na jiná zastupitelstva (např. v projektu zmiňované Bělkovice- Lašťany, Štarnov), čímž by při dostatečném množství obcí vznikla výsledně mapa jedné oblasti. Také lze srovnat situaci na vesnicích s tou ve městech, např. zpracováním olomouckého zasedání.
Možností jak pokračovat je mnoho, důležité však je jednu z nich si vybrat.
Zdroje
JÍLEK V. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého 2005. 80-244-1246-2.
VYBÍRAL Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál 2005. 80-7178-998-4.
Záznam z 8. veřejného zasedání zastupitelstva. [online] 2012. Dostupné z: http://www.bohunovice.cz/uploads/media/Zaz_08.pdf [cit. 2012-02-16]
Záznam z 11. veřejného zasedání zastupitelstva. [online] 2012. Dostupné z: http://www.bohunovice.cz/uploads/media/Zaz_11.pdf [cit. 2012-03-12]
Jednací řád zastupitelstva obce Bohuňovice. [online] 2008. Dostupné z: http://www.bohunovice.cz/fileadmin/user_upload/Dokumenty_samospravy/Jednr_2008_25_04_F.pdf [cit. 2012-02-16]
Návrh jednacího řádu zastupitelstva obce Bohuňovice. [online] 2012. Dostupné z: http://www.bohunovice.cz/fileadmin/user_upload/Podklady_ZO/Jednr2012_4.pdf [cit. 2012-02-16, aktualizováno 2012-04-13]
Česká republika. Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů České republiky. [online] 2000. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49296&l_nr=3562224613~3A128~2F2000~20Sb.&l_name=3399601868~3Ao~20obc~C3~ADch~20~28~20obecn~C3~AD~20z~C5~99~C3~ADzen~C3~AD~20~29&fulltext=128~2F~202000~20Sb.&nr=&part=&name=o~20obc~C3~ADch&rpp=15 [cit. 2012-02-26, aktualizováno 2012-04-18]
PÁRAL K. Bukovany mají dva starosty. Hrozí předčasné volby? [online] 2010. Dostupné z:
http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/bukovany-maji-dva-starosty-hrozi-predcasne-volby.html [cit. 2012-03-12]
ŠVERDÍK M. Vesnické spory vyvrcholily přihlášením starosty do erotické gay seznamky. [online] 2012. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/vesnicke-spory-vyvrcholily-prihlasenim-starosty-do-eroticke-gay-seznamky-16y-/domaci.aspx?c=A120309_1746011_olomouc-zpravy_stk [cit. 2012-03-12]
OPLETALOVÁ P., ČTK. Starosta Šternberka Sedlák skončí, nahradit jej má Orság. [online] 2012. Dostupné z: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/starosta-sternberka-sedlak-skonci-vystrida-jej.html [cit. 2012-03-12]
WIRNITZER J. Klíčové okamžiky „šestidenní války“ o reformy ve Sněmovně. [online] 2011. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klicove-okamziky-sestidenni-valky-o-reformy-ve-snemovne-pe3-/domaci.aspx?c=A111106_170807_domaci_jw [cit. 2012-03-12]
PAPEŽ M. Co je správná a co špatná obstrukce? [online] 2011. Dostupné z: http://marekpapez.blog.idnes.cz/c/226351/Co-je-spravna-a-co-spatna-obstrukce.html [cit. 2012-02-26]
ČT 24. Ve sněmovně znovu obstrukce - poslanci nestihli nic a schůze ukončili. [online] 2010. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/80770-ve-snemovne-znovu-obstrukce-poslanci-nestihli-nic-a-schuze-ukoncili/ [cit. 2012-02-26]
IDNES.CZ. Bitva o reformy skončila. [online] 2011. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klicova-snemovni-schuze-o-reformach-d71 /online.aspx?online=1004640 [cit. 2012-03-12]
KOPECKÝ J. Sobotka: Nebudeme číst telefonní seznam, ale reformy blokovat musíme. [online] 2011. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/sobotka-nebudeme-cist-telefonni-seznam-ale-reformy-blokovat-musime-1pb-/domaci.aspx?c=A111031_123734_domaci_kop [cit. 2012-03-12]
Související projekty
LAŠTŮVKA M. “Supervolební” rok v Olomouckém kraji. [online] 2011. Dostupné z: http://portal.upmedia.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1265:supervolebni-rok-2010-v-olomouckem-kraji&catid=75:psana-urnalistika&Itemid=97 [cit. 2012-04-15]
[1] http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/bukovany-maji-dva-starosty-hrozi-predcasne-volby.html, 12.3.2012, 21:55
[2] http://zpravy.idnes.cz/vesnicke-spory-vyvrcholily-prihlasenim-starosty-do-eroticke-gay-seznamky-16y-/domaci.aspx?c=A120309_1746011_olomouc-zpravy_stk, 12.3.2012, 21:56
[3] http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/starosta-sternberka-sedlak-skonci-vystrida-jej.html, 12.3.2012, 21:58
[4] Vybíral 2005: 57
[5] Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení ), § 91, odst.1
[6] http://zpravy.idnes.cz/klicove-okamziky-sestidenni-valky-o-reformy-ve-snemovne-pe3-/domaci.aspx?c=A111106_170807_domaci_jw , 26.2.2012, 10:58
[7] http://zpravy.idnes.cz/sobotka-nebudeme-cist-telefonni-seznam-ale-reformy-blokovat-musime-1pb-/domaci.aspx?c=A111031_123734_domaci_kop , 26.2.2012, 11:45
[8] http://zpravy.idnes.cz/klicova-snemovni-schuze-o-reformach-d71-/db_online.asp?online=1004640 , 26.2. 2012, 11:07
[9]Tamtéž, 26.2. 2012, 11:08
[10]http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/80770-ve-snemovne-znovu-obstrukce-poslanci-nestihli-nic-a-schuze-ukoncili/ , 26.2.2012, 11:19
http://marekpapez.blog.idnes.cz/c/226351/Co-je-spravna-a-co-spatna-obstrukce.html, 26.2.2012, 11:25
[11] Jílek 2005: 141
[12] http://zpravy.idnes.cz/klicova-snemovni-schuze-o-reformach-d71-/db_online.asp?online=1004640, 12.3.2012, 22:32
[13] http://zpravy.idnes.cz/sobotka-nebudeme-cist-telefonni-seznam-ale-reformy-blokovat-musime-1pb-/domaci.aspx?c=A111031_123734_domaci_kop, 12.3.2012, 22:33
[14] http://zpravy.idnes.cz/klicove-okamziky-sestidenni-valky-o-reformy-ve-snemovne-pe3-/domaci.aspx?c=A111106_170807_domaci_jw, 12.3.2012, 22:36
[15] Jílek 2005: 141-142
[16] Jílek 2005: 131-132
[17] Jílek 2005: 119
[18] Jílek 2005: 140
