Klára Hlavatá
1. CÍL PRÁCE
Cílem práce na téma Popularizace přírodních věd v Brně je poskytnout laickému čtenáři přehled o možnostech srozumitelného přírodovědeckého poznání na území města Brna. Práce obsahuje čtyři texty, které představují brněnská popularizační centra, projekty a události, které mají za cíl propagovat a medializovat vědu a výzkum. Prostřednictvím souboru rozšířených zpráv ve tvaru obrácené pyramidy a zpráv v základní podobě, jsou popsány jednotlivé popularizační objekty a jejich nabídka. Představeno je brněnské Technické muzeum, připravované i stávající expozice, unikátní interaktivní hra a technická herna, dále Hvězdárna a Planetárium Brno a její digitárium, které je v současné době ve výstavbě, plány nového popularizačního centra v areálu Brněnských veletrhů a výstav, Festival vědy a techniky 2013 a další projekty.
Ty nejzajímavější části textů, které můj samostatný projekt obsahuje, budou publikovány v červnovém čísle brněnského časopisu TopLife, v jehož redakci pracuji. Tento fakt je pro mě velmi důležitý, protože tím, že texty budou zveřejněny, nabyde můj projekt svého smyslu a obyvatelé města Brna se skutečně dozvědí něco o místech, kam se můžou vydat za zábavným a atraktivním vzděláváním v oblasti vědy a techniky.
2. ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU
Zajímavost / důležitost / atraktivita / osobní vztah k tématu, definice pojmů, zdůvodnění výběru lokality, místo projektu v rámci dané mediální oblasti.
(v tomto odstavci – pro větší názornost zdůvodnění volby mého tématu - mírně odbočím od předepsaného odborného stylu) Téma popularizace přírodních věd v Brně jsem zvolila především proto, že stejně jako většina z nás bohužel nejsem jaderný fyzik s IQ 150, ani neohrožená bioložka pobíhající se zkumavkami po pralese, ani neurochirurg, právě úspěšně transplantující kmenové buňky. Ačkoliv jsem absolvovala osmileté přírodovědně zaměřené gymnázium, chemie pro mě vždy byla jen řádkou céček a pomlček, z fyziky si pamatuji, že voda zmrzne, a že po héliu člověk divně mluví. I přes to, že jsem vždy zřetelně disponovala spíše humanitními vědomostmi, věda mě od dětství fascinovala a místa, kde jsem se s poznatky vědeckých výzkumů mohla seznámit srozumitelnou formou, jsou dodnes mými nejoblíbenějšími. Napadlo mě, že možná nejsem jediná a myšlenka mého samostatného projektu byla na světě. Zvolila jsem si téma popularizace přírodních věd, čili zpřístupnění vědeckých poznatků a teorií z oblasti biologie, astronomie, fyziky a dalších vědních disciplín všem, bez ohledu na věk a vzdělání. Nahrazení striktně odborné terminologie běžně užívanými výrazy. Možnost aktivní participace u vědeckých pokusů, výukové programy, zajímavé přednášky a výstavy. V Brně je takových míst, která se řídí heslem „věda hrou“ hned několik. A právě na ně a jejich nabídku se ve svém projektu zaměřuji.
Jak už jsem zmínila, nejsem vědec ani odborník, ale předmět Vědecký workshop, který jsem v rámci tříletého studia absolvovala, mě jakožto laika naučil pracovat s odbornou literaturou a vědeckými texty (s častou nutností překladu z anglického jazyka, který naštěstí plynule ovládám). Myslím, že věda a výzkum jsou pro čtenáře velmi atraktivním tématem a novinář by měl vědět, jak poznatky odborníků interpretovat a přiblížit je široké veřejnosti tak, aby byly srozumitelné a zároveň neztratily nic ze své pravdivosti. Předmět psané specializace mi přinesl mnoho praktických zkušeností a cenné praxe, která je pro budoucí novinářskou profesi nesmírně důležitá. Při zpracovávání samostatného projektu čerpám také z vědomostí, které jsem nabyla zejména v předmětech Stylistika a Žurnalistické žánry, které byly sice náročné, ale velmi přínosné.
A teď ještě něco podrobněji k tomu, proč zrovna Brno. Naše druhé největší město se v uplynulých dvou desetiletích stalo významným centrem vědeckého výzkumu v rámci nejen České republiky, ale také celé Evropy. Právě do této jihomoravské metropole míří světově uznávaní odborníci a podílí se na projektech, které dlouhodobě dosahují převratných výsledků. Díky velkým investicím, které do vědeckého výzkumu v Brně putují, vznikají také místa, kde se s nejnovějšími poznatky a objevy mohou seznámit také ostatní občané a to včetně těch nejmenších. Vzdělávací programy, popularizační centra, rozmanitá muzea, interaktivní expozice, experimentální dílny - to vše z rozmanitých oblastí přírodních věd, biologie, geologie, matematiky, fyziky, chemie, astronomie a dalších. Některá místa už úspěšně fungují, jiná, nová a modernější, se v současné době staví, nebo do budoucna plánují. Můj samostatný projekt je tedy souborem textů z dílčí oblasti zpravodajské, které se snaží, za užití textových vzorců (žánrů) rozšířená zpráva a zpráva v základní podobě, prezentovat brněnská místa, která atraktivním způsobem zprostředkovávají vědecké poznatky široké veřejnosti. Zaměřila jsem se na muzea, pracoviště a expozice, které se nachází (budou nacházet) na území města Brna a jsou (budou) běžně dostupné všem občanům.
Ráda bych v úvodu uvedla také definici pojmu popularizace. Jedná se o označení jakékoliv činnosti, která vede k šíření názorů, poznatků a obecného povědomí o vědě. Cílem popularizace je obeznámit s vědeckými poznatky širokou veřejnost a to prostřednictvím srozumitelného výkladu.
V neposlední řadě bych chtěla zmínit, že téma práce jsem zvolila i proto, že jsem ve městě Brně vyrůstala, nyní tam opět bydlím a většinu míst, o kterých texty pojednávají, jsem již několikrát osobně navštívila. Ráda bych, aby se i čtenáři přesvědčili o tom, že věda nemusí být jen nudná a nezáživná.
3. ZDROJE / STAV PROBLEMATIKY
Zdroje informací k tématu, (ne)existující literatura, již publikované texty na dané téma, v čem je tento projekt jedinečný, zasazení projektu do souvislostí již existující reflexe žánrově a technologicky spřízněných realizací tématu.
Tištěné publikace na téma Popularizace přírodních věd v Brně prakticky neexistují. Pracovala jsem tedy především s internetovými zdroji, primárně s oficiálními stránkami jednotlivých popularizačních subjektů. Prostřednictvím těchto stránek jsem pak kontaktovala potřebné osoby (tiskové mluvčí, odborníky), které byly mým hlavním zdrojem cenných informací o stávajících a chystaných popularizačních aktivitách ve městě Brně.
Většinu z nich jsem kontaktovala prostřednictvím e-mailu se značným předstihem, předpokládala jsem totiž, že bude trvat, než na moji žádost o setkání zareagují. Ve většině případů jsem byla velmi mile překvapena, až na výjimky mi vždy maximálně do hodiny přišla odpověď s možností schůzky hned následující den. U všech míst, která jsem kontaktovala, jsem se setkala s milým a velmi vstřícným přístupem. Na zpovídaných osobách bylo vidět, že informace poskytují rádi a s nadšením, dokonce mi ještě jako bonus poslali na email pozvánky na blížící se zahájení nových expozic, fotografie a zajímavé tiskové zprávy, ze kterých jsem následně také vycházela.
Novinky a aktuální informace budu čerpat také ze sociální sítě Facebook, kde mají všechna popularizační centra a objekty, na které se v práci zaměřuji, založenou svoji stránku (viz níže seznam odkazů).
Samozřejmě média průběžně o chystaných akcích brněnských popularizačních subjektů informují, jedinečnost mého samostatného projektu spatřuji v tom, že se jedná o komplexnější cyklus textů, který přírodovědná popularizační centra představuje v širším rámci (budoucí projekty, chystané novinky, stávající expozice, zajímavosti, historie…)
Například o chystaném digitáriu, které se staví na brněnské hvězdárně, už v minulosti několikrát informoval server idnes.cz. (viz seznam internetových odkazů níže, ale vždy jen prostřednictvím zpráv kratšího rozsahu. Nikde jsem nenašla práci, která by se na tématiku detailněji zaměřila a obsáhla nabídku všech stěžejních popularizačních projektů na území města Brna. Také když nahlédnu na portál UP Media, téma Popularizace věd v Brně v rámci studia na katedře žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci ještě nikdo nezpracovával, pouze v roce 2012 student Roman Mikulášek publikoval na serveru UP Media svůj samostatný projekt internetových stránek, které mají za úkol popularizovat vědecké poznatky. Po obsahové stránce se však naše projekty vzájemně velmi liší.
4. IDEOVÝ PLÁN, JAK BUDE PROJEKT VYPADAT
Rozpracování cíle práce, zdůvodnění volby jednotlivých dílčích témat, plán rozsahu textů, předběžné orientační rozvržení postupu práce.
Chtěla bych svůj samostatný projekt koncipovat jako soubor žánrově konformních textů, které představí popularizaci přírodních věd v Brně. Rozvržení jednotlivých témat bude následující:
Pro hlavní, rozsahově nejobsáhlejší text, jsem po delším uvážení vybrala téma o Hvězdárně a Planetáriu Brno, kde v současné době probíhá rekonstrukce sálu Velkého planetária a v polovině listopadu 2013 bude otevřeno takzvané digitárium. Nový moderní projekční systém, na který hvězdárna získala velké dotace, bude promítat pořady z oblasti astronomie, biologie, chemie a fyziky na celou plochu kupole planetária, což dříve nebylo možné. Toto téma jsem zvolila jako hlavní také proto, že brněnská hvězdárna prošla v roce 2010 kompletní rekonstrukcí a podle statistik brněnského informačního centra patří po vile Tugendhat a hradu Špilberku k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Brně, sama mluvčí hvězdárny potvrdila, že zaznamenali výrazný nárůst návštěvnosti a že je zřetelné, že zájem laické veřejnosti o vědecké poznatky stoupá. Zvolila jsem zpravodajský žánr rozšířené zprávy ve tvaru obrácené pyramidy. Informace tedy budu řadit podle jejich klesající důležitosti, nejprve zmíním chystané digitárium, které je nejhlavnější a nejaktuálnější informací. Poté zmapuji ostatní expozice a programy, které hvězdárna nabízí, zaměřím se také na generální rekonstrukci, která proběhla před třemi lety a do pozadí zprávy zmíním historii a významné momenty v existenci hvězdárny. Celkový rozsah tohoto textu plánuji na zhruba 10 000 znaků.
Druhý stěžejní text bude pojednávat o neméně důležitém místě pro popularizaci přírodních věd v Brně – Technickém muzeu města Brna. Celkový rozsah tohoto textu očekávám cca 6 000 znaků. Stejně jako v případě předchozího textu nejprve představím plány muzea pro rok 2013, chystané novinky, poté také stávající expozice, zajímavosti, jedinečné sbírky, historii muzea.
Ve třetí zprávě se zaměřím na projekt, který sice ještě nebyl realizován, ale podle již existujících návrhů se dá usoudit, že půjde o velmi významný objekt, který zcela změní podobu popularizace přírodních věd v Brně a posune ji na světovou úroveň. Text představí plánované Moravian Science Centrum Brno (zkratka MSCB), které bude stát místo pavilonu D na brněnském výstavišti. Teď trošku předbíhám, ale chtěla bych zmínit, že tento text byl pro zpracování velmi komplikovaný, protože bylo náročné získat ověřené informace z důvěryhodných zdrojů. Nejprve jsem kontaktovala tiskové oddělení brněnského výstaviště, obratem přišla zpět stručná odpověď od mluvčího výstaviště Davida Pokorného, že bohužel nemůže kompetentně odpovědět na všechny mé dotazy s dodatkem, že mám kontaktovat někoho z Masarykovy univerzity, kde mě odkázali na Magistrát města Brna a tam zase na Jihomoravský kraj. Nakonec se mi text podařilo úspěšně dokončit, v celkovém rozsahu 4000 znaků.
Další tři texty budou kratšího rozsahu a půjde se o žánr zprávy v základní podobě. Čtvrtý text bude čtenáře informovat o chystaném Týdnu vědy a techniky, který proběhne na podzim roku 2013. Co všechno je k vidění na největším festivalu popularizace vědy v České republice? Co je na něm tak zajímavého? Kolikátý ročník letos proběhne? Na to všechno odpoví zpráva s plánovaným rozsahem zhruba 1500 znaků. Týdne vědy a techniky jsem se na podzim roku 2012 osobně zúčastnila.
Pátý text přinese informaci o vzniku České asociace science center, která byla založena nyní v polovině dubna. Opět zpráva v základní podobě, rozsah cca 1500 znaků.
Co se týká časového harmonogramu, na zpracování projektu mám vyhrazeno celkem osm celých dní, čili zhruba 64 hodin. Plán postupu práce je následující: První den: rešerše existujících textů na téma Popularizace přírodních věd v Brně, promyšlení koncepce samostatného projektu, rozvržení témat pro jednotlivé texty. Druhý den: kontaktování pracovníků / odborníků / tiskových mluvčích / organizátorů z vybraných (již existujících, či budoucích) popularizačních center a projektů. Třetí až šestý den: Sběr informací, návštěva objektů, sjednané schůzky, přepisování získaných audiálních materiálů, zpracování textů. Sedmý až osmý den: Dokončení textů, oprava gramatických a stylistických chyb, sepsání záměru samostatného projektu o celkovém rozsahu zhruba 20 000 znaků včetně mezer. Samotná realizace samostatného projektu má plánovaný předepsaný rozsah cca 24 000 znaků včetně mezer.
5. POSTUP PRÁCE, ZDŮVODNĚNÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ
Jakým způsobem byl projekt realizován? Jaký byl reálný postup práce? V jakém časovém horizontu a za pomocí jakých nástrojů byl projekt realizován?
Časový harmonogram postupu práce se mi až na drobné odchylky kupodivu podařilo dodržet. Začala jsem důkladnou rešeršní činností a vyhledala jsem již dříve publikované texty o jednotlivých místech, která jsem plánovala do svého projektu zahrnout.
Dalším krokem bylo kontaktování konkrétních pracovišť a tiskových oddělení. Jak již bylo zmíněno výše, práci mi do velké míry usnadnil velmi vstřícný přístup téměř všech oslovených osob, které mi poskytly cenné informace, bez kterých by můj samostatný projekt nemohl vzniknout.
Jako formu zpracování mého Samostatného projektu jsem zvolila cyklus rozšířených zpráv v podobě obrácené pyramidy s takzvanou kónickou kompozicí a zpráv v základní podobě. Přiznávám, že kónická kompozice mi během studia nikdy moc nešla, proto pro mě tento Samostatný projekt byl jistou osobní výzvou.
Dostávám se k definici žánru zpráva v základní podobě a rozšířená zpráva ve tvaru obrácené pyramidy. Publikace Žurnalistické texty jako výsledek jazykových a mimojazykových vlivů (Jílek 2009) uvádí, že se jedná o zpravodajský žánr, který čtenáři poskytuje odpověď na základní otázky kdo, co, kdy, kde. Rozšířená zpráva, na rozdíl od zprávy v základní podobě, odpovídá také na otázky jak a proč. Navíc ještě nutno dodat, že „texty, které jsou delší než zpráva v základní podobě či zpráva v základní podobě s rozšiřující informací, užívají strukturovaných titulků, řazen je domicil, v závěru textu je uváděno plné jméno původce.“ (Jílek 2009) Informace v textu jsou řazeny podle klesající důležitosti, což umožňuje v případě potřeby text od konce krátit, aniž by došlo k narušení pochopitelnosti obsahu.
Charakteristikou dílčí oblasti zpravodajské je „podat věcné informace o nových či aktuálních jevech a událostech, o nichž si příjemci přejí být či měi být informováni, popřípadě o tom, co by je mohlo zajímat.“ (Jílek 2009)
Samozřejmostí u zpravodajských žánrů je důraz na dodržování zásad informační kvality, sdělení jsou objektivní, obsahují fakta, jsou nestranné, neutrální, vyvážené a pravdivé (McQuail 1999).
6. SEBEHODNOCENÍ, PODAŘILO SE DOSÁHNOUT CÍLE?
Problémy / překážky / nové zkušenosti, které vypracovávání projektu přineslo.
Myslím, že stanovené cíle se mi podařilo naplnit. Zpracovala jsem cyklus textů, který čtenáři představuje místa popularizace přírodních věd v Brně. Problémy či překážky se při vzniku projektu neobjevily téměř žádné, až na můj zdravotní stav, jelikož celý týden mám vysoké horečky, ale doufám, že to na výsledek mé nemělo žádný negativní vliv.
Během zpracovávání Samostatného projektu jsem měla tu čest sejít se či prostřednictvím emailu komunikovat s mnoha zajímavými lidmi, například s ředitelem Hvězdárny a Planetária Brno Mgr. Jiřím Duškem, Ph.D. (vzhledem k jeho vytíženosti alespoň pomocí tiskových zpráv), velmi milou a sdílnou mluvčí Mgr. Zuzanou Kuljovskou (která projevila velkou dávku trpělivosti, když jsem nedopatřením označila Hvězdárnu a Planetárium Brno za centrum astrologie – „Slečno! Astrologie jsou kartářky, věštění budoucnosti a horoskopy! To my tady neděláme!“), dále také s architektem Ing. Arch. Martinem Rudišem, mluvčí Technického muzea v Brně Mgr. Klárou Havlíčkovou (jejíž jméno vrátný budovy neustále omylem zaměňoval s mým a docházelo ke komickým situacím), vědeckými pracovníky Technického muzea Brno Ing. Antonínem Hemerkou a Ing. Ivošem Hubrem, kteří mi mimo jiné poskytli i cenné fotografie, s Kanceláří primátora města Brna a dalšími. V neposlední řadě patří poděkování také náhodně osloveným návštěvníkům brněnské hvězdárny, Technického muzea a obyvatelům města Brna, kteří ochotně odpovídali na mé zvídavé dotazy.
Dalším přínosem pro mě byla možnost nahlédnout do zákulisí připravovaných projektů, například rozestavěného digitária, chystané výstavy mapující vývoj výpočetní techniky (opravdu jsme ještě před pár lety pracovali na tak obrovských počítačích?), plánů výstavby Moravian Science centra na brněnském výstavišti.
Myslím si, že texty, které můj Samostatný projekt obsahuje, jsou aktuální, v rámci lokality města Brna zcela relevantní a pro potencionální čtenáře zajímavé a přínosné.
Během psaní článků text několikrát přepracovávám, dokud s ním nejsem spokojená. Snad výsledná podoba vyhovuje zadání Samostatného projektu ve všech směrech.
7. ZDROJE, VÝBĚR DŘÍVE PUBLIKOVANÝCH TEXTŮ NA DANÉ TÉMA
Internetové zdroje:
Hvězdárna a Planetárium Brno
· http://www.hvezdarna.cz/
· http://brno.idnes.cz/brnenska-hvezdarna-bude-mit-digitarium-proletite-se-vesmirem-i-mozkem-1zg-/brno-zpravy.aspx?c=A111227_1706135_brno-zpravy_kol
· http://brno.idnes.cz/v-brnenske-hvezdarne-vybuduji-digitarium-fgn-/brno-zpravy.aspx?c=A130402_1911755_brno-zpravy_bor
· http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/V-planetariu-na-Kravi-hore-vznikne-unikatni-Prirod.aspx
· http://www.ibrno.cz/brno/51940-brno-ziska-digitarium-ktere-umozni-putovat-vesmirem.html
· http://www.rudis-rudis.cz/
· https://www.facebook.com/hvezdarna.brno?fref=ts
Technické muzeum v Brně
· http://www.technicalmuseum.cz/
· http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/146272-vedu-a-adrenalin-spojilo-muzeum-ve-hre-pro-deti-i-dospele/
· https://www.facebook.com/tmbrno?fref=ts
Moravian Science Centrum Brno
· http://www.jcmm.cz/cz/co-je-to-science-centrum-mscb.html
· http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/157628-moravian-science-centre-brno-ziskalo-dotaci-vyroste-do-prazdnin-2014/
· http://www.mcsb.cz/
· http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=201279&TypeID=2
· https://www.facebook.com/pages/Moravian-Science-Centre-Brno/383535481698460
Týden vědy a techniky v Brně
· https://www.facebook.com/tydenvedy?fref=ts
· http://www.tydenvedy.cz/
Jílek, V., Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů, FF UP, Olomouc 2009.
McQuail, D., Úvod do teorie masové komunikace, Portál 1999.
Brno – Hvězdárna a planetárium Brno zprovozní nový jedinečný multifunkční prostor, přírodovědné digitárium. Velké planetárium v současné době prochází rekonstrukcí, stávající zastaralé vybavení do konce roku 2013 nahradí digitální projekční systém a přibydou i další interaktivní prvky. Brněnská hvězdárna se tak zařadí mezi nejmodernější přírodovědná popularizační centra v Evropě.
Mimořádný projekt přírodovědného digitária má po svém dokončení zajímavou formou zprostředkovávat přírodovědné poznatky široké veřejnosti. Multimediální představení, která bude digitárium návštěvníkům reprodukovat, se budou zaměřovat na rozmanitou škálu vědních disciplín, kromě astronomie tak bude možné zhlédnout promítání například z oblasti fyziky, chemie a biologie.
Přes celou kupoli
Nové planetárium dostalo přívlastek „hybridní“, půjde totiž o neobvyklou kombinaci analogového a digitálního systému. Hvězdnou oblohu budou nově nad hlavami diváků simulovat ledkové hvězdičky, které působí důvěryhodněji než ty, které se na stěny jen promítaly. To nejzajímavější na novém planetáriu bude takzvaná „fulldome“ projekce, to znamená, že obraz se bude promítat na celou plochu kupole nad diváky, která čítá více než osmnáct metrů čtverečních.
„Do začátku rekonstrukce se pořady pouštěly pouze na malém plátně uprostřed sálu, digitárium tedy v tomto ohledu přinese velkou změnu. Diváci se tak podívají například do lidského mozku, proletí se vesmírem, nebo můžou podniknout výpravu do středu planety Země,“ říká ředitel Hvězdárny a Planetária Brno Dušek.
Moderní a pohodlné vybavení
Stávající interiér se také obnoví a zmodernizuje, změní se podoba pódia a sklon hlediště, ubyde sedadel, zvýší se komfort a pohodlí při sledování projekce. Sedadla bude vyrábět jihomoravská firma, ostatní komponenty dodají výrobci z Německa, Japonska a Ameriky. V jednání byla i možnost promítání ve 3D formátu, kterou však nakonec vedení hvězdárny zavrhlo.
„Jednalo by se o naprosto odlišný systém, který by projekci ubíral na kvalitě. Navíc vstupné by muselo být vyšší kvůli zakoupení speciálních brýlí“ zdůvodňuje mluvčí Hvězdárny a Planetária Brno Zuzana Kuljovská. „Navíc trojrozměrné filmy už nabízí brněnská kina, takže jsme chtěli něco odlišného,“ dodává.
I tak se však budoucí návštěvníci nemusí cítit ošizeni, Digitárium slibuje zcela nevšední zážitek. Slavnostní otevření proběhne v první polovině listopadu roku 2013.
Přednáší se i za omezeného provozu
V současné době je z důvodu rekonstrukce provoz na hvězdárně omezen, přednášky se z Velkého sálu přemístily do menších prostor o maximální kapacitě čtyřicet osob, proto není možné přednášet pro velké školní skupiny. I přes probíhající modernizaci však zůstala většina programů zachovaných, například vždy v úterý se ve vstupním sále konají tradiční přednášky odborníků z různých oblastí vědy.
„Snažíme se vždy oslovit vědce, kteří dokáží své jedinečné vědomosti podat návštěvníkům atraktivním způsobem, tak aby přednáška byla poučná, ale i zábavná,“ říká asistentka programového oddělení Klára Loukotová.
Každý den kromě neděle probíhá od devíti hodin večerní pozorování oblohy pod širým nebem, které doprovází odborný výklad. V květnu bude pozorování z důvodu pozdějšího západu slunce přesunuto na desátou hodinu.
„O pozorování je dlouhodobě velký zájem, disponujeme moderními dalekohledy, díky kterým jsou astronomické jevy velmi dobře viditelné. Často míváme úplně vyprodáno, omezený provoz hvězdárny nemá žádný vliv,“ říká mluvčí Hvězdárny a Planetária Brno Zuzana Kuljovská.
Moderní přírodovědné exploratorium
Projekt digitária získal dotaci od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky prostřednictvím programu pro popularizaci a medializaci vědy, a to ve výši téměř padesát miliónů korun. Jedná se o největší projekt realizovaný od kompletní rekonstrukce Hvězdárny a planetária Brno, která začala v roce 2009 a během roku 2010 proměnila její zastaralé prostory v moderní vědecké centrum, přírodovědné exploratorium.
Nová koncepce multifunkčního popularizačního centra podle návrhu brněnského architekta Martina Rudiše před třemi lety radikálně změnila vzhled vrcholku Kraví hory, na které se objekt hvězdárny nachází. Plocha pro návštěvníky více než zdvojnásobila, přibyly digitální audiovizuální dotekové instalace, nezapomnělo se ani na bezbariérové přístupy pro handicapované návštěvníky. Třetina původní budovy byla zcela zbourána, zbytek byl přestavěn k nepoznání, z dnešní pozorovatelny noční oblohy zbyly jen obvodové zdi, bez úprav se neobešel ani terén v okolí hvězdárny.
„Mojí inspirací pro výslednou podobu budovy byl samotný vesmír. Světlo, tma a nekonečný prostor.“ říká autor projektu architekt Martin Rudiš, který za něj získal v roce 2012 ocenění Stavba roku.
Oblíbené místo odborníků i laické veřejnosti
Vznikla budova s velkým množstvím zcela unikátní audiovizuální techniky, jedinečný prostor, který propojuje vědu, kulturu a vzdělávání. Velká prosvětlená vstupní hala vybavená designovými odpočívadly návštěvníkům nabízí dostatek možností příjemného posezení a zároveň poskytuje ohromující pohled na město Brno. Interiéry nové Hvězdárny a Planetária Brno si velmi rychle získaly sympatie těch, kteří do ní zavítali.
“Je to tu teď nádherné, velmi ráda se sem vracím, hvězdárna má krásné prostředí i bohatý program,“ pochvaluje si jedna z návštěvnic, učitelka brněnského gymnázia. „Ale chybí mi tu simulátor stavu bez tíže,“ postesknul si jeden z jejích žáků.
K jeho zklamání hvězdárna sice nemá vybavení odpovídající výcvikovému centru NASA, patří však k nejmodernějším v Evropě a slibuje zábavné vzdělávání pro zájemce jakéhokoliv věku. Po rozsáhlé rekonstrukci přibylo podzemní podlaží, které ukrývá moderní interaktivní exploratorium. Tam návštěvník není jen nezúčastněným pozorovatelem, ale aktivním spoluúčastníkem. Má možnost si vyzkoušet, kolik by vážil na ostatních planetách, účastnit se mnoha fyzikálních pokusů, spatřit autentické vzorky hornin ze vzdálených koutů vesmíru a nechat se unést putováním tajemným kosmickým prostorem a navštívit například největší sopku naší sluneční soustavy, která se nachází na sousední planetě Mars. Expozici doplňují také velkoplošné fotografie a prostorové modely.
O tom, že se rekonstrukce Hvězdárny a Planetária Brno vydařila, svědčí i statistické údaje.
„Od znovuotevření hvězdárny v roce 2010 výrazně stoupla návštěvnost. Zavítá k nám každoročně zhruba třikrát více lidí, než tomu bylo před rekonstrukcí,“ říká mluvčí Hvězdárny a Planetária Brno Zuzana Kuljovská.
Velké planetárium bylo v roce 2010 také opraveno, digitálního projekčního systému a moderního vybavení se však dočká až letos. Realizace projektu Přírodovědné exploratorium znamenala velký krok vpřed.
„Chtěli jsme vytvořit atraktivní prostor, který by nadchl všechny obyvatele města Brna i jeho návštěvníky. Chtěli jsme něco neobvyklého, něco, kde se věda stane vášní každého z nás. A myslím, že se nám to povedlo,“ dodává ředitel Hvězdárny a Planetária Brno Dušek.
Celkové náklady realizace projektu dosáhly devadesát tři miliónů korun, na rekonstrukci zastaralého objektu brněnské hvězdárny získalo město Brno dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši šedesát pět miliónů korun, rozdíl byl financován z městského rozpočtu.
Hvězdárna oslaví šedesát let od založení
K příležitosti radikální rekonstrukce Hvězdárny a Planetária Brno vyšla v roce 2010 publikace „Půl tisícitetí brněnské astronomie, půl století brněnské hvězdárny“, která vypráví příběh bohaté historie vesmírné pozorovatelny.
První snahy o stavbu moravské metropolitní hvězdárny proběhly už v roce 1948, avšak z důvodu nedostatku finančních prostředků byla první amatérská astronomická pozorovatelna zprovozněna až roku 1954. Vybrána byla lokalita Kraví hory pro výborné pozorovací podmínky, její vrcholek byl tehdy zcela lysý a okolní zástavba výrazně řidší, než je tomu dnes. Objevy z oblasti přírodních věd, teorie relativity, kvantová teorie, nové možnosti pozorování vesmíru přitahovaly k astronomii stále více nadšenců a brněnská hvězdárna se stala i za dob minulého režimu ostrůvkem relativní myšlenkové svobody a volného sdílení poznatků mezi odborníky a širokou veřejností.
V šedesátých letech hvězdárna otevírá klub mladých astronomů, mezi přihlášenými středoškoláky je i Vladimír Remek, který se necelých dvacet let poté stal prvním československým kosmonautem.
Brno - Návštěvníci Technického muzea v Brně mají v rámci jedinečné výstavy možnost zjistit, jaké vynálezy světového významu jsou zásluhou českých objevitelů. Brzy si navíc budou moci vyzkoušet práci s výkonnými mikroskopy a také zavzpomínat na léta minulá a připomenout si nezastavitelný vývoj výpočetní techniky. Unikátní sbírky budou zpřístupněny 18. května, v rámci brněnské Muzejní noci.
Výstava „Vynálezci a objevitelé“, která se do Technického muzea přesunula z Národního muzea v Praze, prezentuje více než dvacet českých objevitelů. Málokdo si možná uvědomí, za kolika významnými světovými vynálezy stojí právě Češi, namátkou například Wichterleho kontaktní čočky, Heyrovského polarografie či zásluha Bedřicha Hrozného na rozluštění klínového písma. Výstava je otevřena od loňského prosince a potrvá minimálně do začátku roku 2014. „Jedná se o výstavu, která je velmi sice velmi nákladná, ale svým precizním zpracováním a velkým rozsahem se v současnosti řadí k tomu nejatraktivnějšímu, co lze v českých muzeích vidět,“ říká mluvčí Technického muzea v Brně Klára Havlíčková a zároveň zdůrazňuje významnou vzdělávací funkci, kterou výstava má pro žáky základních a středních škol.
Zábavná vědomostní hra
Výstavu do konce června letošního roku doplňuje interaktivní hra pro malé i velké účastníky pojmenovaná „Dobrodružství vědy“, která je výsledkem projektu několika muzeí z celé střední Evropy v rámci Středoevropské unie technických muzeí, jejíž je Technické muzeum v Brně členem.
Díky spolupráci se zahraničními popularizačními institucemi nejprve vznikl barvitě ilustrovaný lexikon tří set vynálezců a objevitelů, pocházejících z území střední Evropy, který dostupný online a už je přeložen také do českého jazyka. V souvislosti s vytvořením lexikonu vznikla následně také interaktivní hra, která zajímavou formou světem objevů a vynálezů provází. Hra nabízí rozmanité disciplíny, vědomostní soutěž, hádanky, počítačovou hru, možnost soupeření ve školních i rodinných družstvech. Hra je umístěna v přízemí budovy Technického muzea, její absolvování trvá zhruba hodinu. Pokud máte zájem přijít si zahrát, musíte se objednat, protože zájem je obrovský. Minimální počet hráčů jsou čtyři lidé, hraje se za přítomnosti lektora, který hned vyhodnotí výsledky.
Pohled zblízka
K projektům, které muzeum teprve chystá, patří výstava vzácné sbírky elektronových mikroskopů s názvem „Optika pro vědu“. Technické muzeum získalo kompletní řadu všech mikroskopů Tesla, novodobých i těch historických, příprava expozice byla velmi časově náročná a trvala několik let.
„Dlouho jsme čekali na schválení finančního příspěvku od Ministerstva kultury, které umožnilo realizaci této výstavy,“ říká mluvčí Technického muzea v Brně Klára Havlíčková.
K vidění bude celkem osmnáct mikroskopů, pozorovat objekty však bude možné jen na třech z nich. Návštěvníkům bude asistovat oborný pracovník se širokou nabídkou možností pozorovaného vzorku, půjde pozorovat například několikanásobně zvětšený lidský vlas, křídla komára, mšice na listu nebo počítačový čip.
Výpočetní technika minulé generace
A jak vypadaly počítačové čipy v přístrojích, které jsme používali před deseti lety? Jak těžký byl první notebook? Kolik dat se vešlo na jednu disketu? Na tyto a mnohé další otázky odpoví druhá interaktivní výstava, kterou Technické muzeum v polovině května chystá. Historie výpočetní techniky je sice zatím velmi krátká, ale v dnešní době, kdy používá počítač většina lidí, je to téma velmi aktuální a atraktivní pro návštěvníky jakéhokoliv věku.
Většinu vystaveným exponátů muzeum získalo darem od lidí, kteří se přístroje chystali vyhodit, nebo ze sběrných skládek. Některé starší přístroje jsou už v dnešní době velmi vzácné. Výstava mapuje také vývoj internetového připojení, proměnu nosičů dat, nechybí ani zajímavá demonstrace toho, jak výpočetní technika změnila běžný život člověka.
„Vybrané modely počítačů budou zapojeny a návštěvník si vyzkouší práci se starším systémem, s telefonicky vytáčeným internetem a bude mít také možnost zahrát si první počítačové hry,“ mluvčí Technického muzea v Brně Klára Havlíčková.
Na Muzejní noc, která proběhne 18. Května, Technické muzeum v Brně kromě zmíněných expozic vynálezců, mikroskopů a výpočetní techniky nabídne návštěvníkům všechny stálé výstavy a atrakce. Vstupné je 100 korun a platí do celého areálu muzea na ulici Purkyňova v Brně Králově Poli.
Motory letadel, historické kočárky i technická herna
Poslední expozicí, kterou zatím Technické muzeum v Brně zrealizovalo, se zaměřuje na letecké motory a v rámci České republiky je zcela ojedinělá. Další výstava s názvem „Kultura nevidomých“ představuje, co lidé se zrakovým postižením používají, aby se začlenili do společnosti, a radí návštěvníkům, jak nevidomým nabídnout efektivní pomoc. Zájemci si mohou prohlídnout také historii dětských kočárků nebo se projít „Uličkou řemesel“, která nabízí pohled na území města Brna mezi světovými válkami.
Portfolio akcí Technického muzea je skutečně široké, důkazem je i zřízení speciální technické herny v podkroví budovy muzea, která byla otevřena před deseti lety a stále se těší velké oblibě návštěvníků. V rozlehlé místnosti se nachází několik stanovišť, které ukazují fyzikální a technologické jevy v praxi.
„Celé tohle patro je interaktivní, návštěvník může s vystavenými modely volně manipulovat a sledovat jejich výslednou reakci,“ říká pracovník Technického muzea v Brně Ivo Hemerka, který má technickou hernu na starosti. “V zimě, nebo když je venku škaredé počasí, tu máme úplně plno. Lidé ani nejdou do muzea, ale do herny,“ pochvaluje si.
K dalším úspěšným popularizačním projektům, v minulosti realizovaných Technickým muzeem v Brně, patří například výstava a cyklus přednášek o nanotechnologiích, který byl zahájen v roce 2010 a pro velký zájem veřejnosti probíhal celé tři roky. Teď ji vystřídají zmiňované expozice optiky a výpočetní techniky.
Nová éra
Technické muzeum v Brně sídlí ve stávající budově teprve od roku 2001, dříve se jednotlivé výstavy konaly v historických budovách v centru města. Z důvodu zákonu o navrácení majetku církvím, muselo objekty opustit a na šest let prakticky zaniklo. Rekonstrukce a koncepce nových expozic se začaly rýsovat v roce 1996, jako místo nového centra vědy techniky byla vybrána průmyslová výrobní hala bývalé Tesly v Brně Králově Poli.
Brno - V jihomoravské metropoli vznikne nové víceúčelové centrum pro popularizaci, propagaci a medializaci přírodních věd a výzkumu. Otevře se příští rok v září. Chystaný projekt projekt Masarykovy univerzity a Jihomoravského kraje bude po svém dokončení širokému počtu potencionálních zájemců interaktivní formou prezentovat vědomosti z rozmanitých vědních disciplín, například biologie, chemie, fyziky, geologie a dalších. Stavět se bude konkrétně v areálu Brněnských veletrhů a výstav, centrum vznikne na místě stávajícího pavilonu D.
„Tento pavilon se již téměř neužívá, rozhodli jsme se tedy dát zelenou jeho prodeji a přestavbě v moderní přírodovědné centrum. Myslím, že tento krok přiláká do lokality brněnského výstaviště mnoho nových návštěvníků,“ říká mluvčí BVV David Pokorný.
Pro malé i velké
Jednotlivé expozice budou rozděleny do čtyř tematických okruhů zaměřujících se na mikrosvět, biologii člověka, civilizaci i celou planetu Zemi. Okruhy na sebe budou vzájemně navazovat a slibují mnoho hravých experimentů, které probudí zvídavost každého účastníka.
Interaktivní stanoviště budou vyrobené na zakázku přímo pro účely popularizačního centra, nezapomene se ani na nejmenší návštěvníky ve věku do šesti let, pro které se připravuje dětský koutek plný her pro malé vědce. Centrum však slibuje atraktivní přednášky, pořady a nejrůznější soutěže pro všechny věkové skupiny. Stavět se začne v září letošního roku a samotná realizace má trvat přesně jeden rok, do září 2014.
Jihomoravský kraj získal na realizaci projektu vědeckého popularizačního centra dotaci z evropských fondů ve výši téměř šest set miliónů korun, finančně ho podpoří také Statutární město Brno a po programové a odborné stránce projekt zaštiťuje Masarykova univerzita.
„Je to pro nás velkou výzvou. Největší odměnou pro nás bude, když ze dveří tohoto centra propagace vědy budou vycházet mladí lidé s hořícími zraky a budou přemýšlet, jak se sami ve vědě realizovat,“ říká Petr Dvořák, prorektor pro výzkum na Masarykově univerzitě.
Rozmach science center
Právě popularizační centra, která seznamují mladé zájemce s přírodovědeckými poznatky už od útlého věku, jsou podle jeho slov vstupní bránou k cestě města Brna na špičku světového vědeckého a technického pokroku.
Podobným již existujícím popularizačním centrem v České republice je areál plzeňské „Techmania Science Center“, který sice po dokončení stavby moravského centra už nebude místem s největším množstvím exponátů a nejlepším technologickým vybavením, i tak však neztratí nic na svém významu.
„S plzeňským centrem jsme v kontaktu, je to pro nás cenný zdroj informací o tom, jak vlastně popularizační instituce v České republice může fungovat. Plánujeme vytvoření spolupráce na poli sdílení přístrojů, audiovizuálních materiálů a podobně“ uvedl Petr Dvořák, prorektor pro výzkum na Masarykově univerzitě.
Partnery centra se staly také další vzdělávací a výzkumné vědecké instituce, které budou asistovat při tvorbě expozice, organizovat odborné přednášky a výukové programy. Zapojila se Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické i Akademie věd ČR.
Fenomén vědeckých center se poprvé objevuje v sedmdesátých letech minulého století v Americe, kde pro zvýšený zájem široké veřejnosti o vědu, zejména astronomii, začala vznikat rozmanitá „science centra“, která atraktivním způsobem zprostředkovávala vědecké poznání. V České republice je tento trend dobře pozorovatelný od devadesátých let minulého století, společně s vývojem nových technologií zájem laické veřejnosti o vědecké poznatky výrazně narostl.
Brno (hlk) – Přednášky, workshopy, setkání s odborníky i promítání dokumentárních filmů, to vše přinese třináctý ročník festivalu pro nadšené amatérské vědce, tentokrát na téma Fascinace světem. Proběhne v muzeích a vědeckých pracovištích po celé České republice od 1. do 15. listopadu.
Týden popularizace přírodních věd pořádá každoročně Akademie věd České republiky, jedná se o nejrozsáhlejší a nejnavštěvovanější vědeckou akci svého druhu u nás a jeho obliba rok od roku výrazně stoupá. V roce 2000 probíhaly přednášky pouze pro zhruba tři sta zájemců, loňský ročník navštívilo rekordních devadesát pět tisíc lidí.
Letos bude bohatý program Týdne vědy a techniky zahrnovat přes čtyři sta akcí, zapojí se přírodovědná muzea a instituce například v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni a dalších místech. V Brně poskytne speciální festivalovou nabídku Moravská zemská knihovna, Moravské zemské muzeum a Technické muzeum města Brna. Nebude chybět ani zprovoznění z loňských ročníků oblíbené vědecké kavárny, ve které můžou návštěvníci volně diskutovat s přednášejícími vědci a odborníky.
V dopoledních hodinách budou přednášky určeny především pro studenty základních a středních škol, pro které je primárně festival pořádán, odpoledne pak pro širokou veřejnost. Výše vstupného bude záviset na konkrétním vědeckém pracovišti.
Brno (hlk) – Zástupci jednotlivých institucí, které popularizují a medializují vědu, v polovině dubna založili Českou asociaci science center. Vyvrcholila tak několikaletá snaha o ustanovení vzájemné spolupráce.
Mezi zakládající členy patří plzeňská Techmania Science Center, liberecký Labyrint Bohemia, Hvězdárna a Planetárium Brno, Moravian Science Park Brno a hvězdárny v Ostravě a v Hradci Králové. Popularizační centra chtějí podporovat dialog mezi vědou a veřejností a zároveň se sjednotit a efektivně kooperovat při získávání dotací pro své další projekty. Zároveň založení asociace otevírá brány ke spolupráci s ostatními evropskými popularizačními centry.
„Věříme, že budoucí spolupráce v rámci asociace bude ro všechny zúčastněné přínosem,“ uvedl ředitel Hvězdárny a Planetária v Brně Jiří Dušek.
V Evropě už asociace science center existuje, vytváří síť přírodovědných pracovišť a muzeí, které se vzájemně podporují a sdílí své poznatky. Pod zkratkou ECSITE se skrývá nejvýznamnější evropská platforma pro popularizaci a komunikaci vědy. Česká asociace science center je teď její součástí.
