Markéta Holubová
Soubor rozhovorů
Na vesnici se lidé znají a odráží se to na jejich volbě, shodují se zastupitelé
HUKVALDY - V denním tisku si můžeme každý den pročítat bohaté diskuse týkající se celostátní politiky. Všichni známe názory politiků na nejrůznější oblasti. Zároveň máme pocit, že jsou nám jakýmsi způsobem vzdáleni a nemůžeme je přímo ovlivnit, zkritizovat či pochválit. Takovou možnost ale máme u jiných politiků, těch, kteří jsou nám nejblíže – u zastupitelů našich obcí. Zvláště v malých vesnicích jsou vztahy mezi občany a jejich zástupci blízké. Takováto situace panuje i v Hukvaldech, lašské obci s necelými dvěma tisíci obyvateli. O stavu komunální politiky, postoji ke členství v politických stranách a vlastním působení v politické sféře jsme debatovali se čtyřmi zastupiteli Hukvald.
Mgr. Alena Lévová, 52 let, členka zastupitelstva obce Hukvaldy, ředitelka Základní a Mateřské školy Leoše Janáčka Hukvaldy
Kdy jste se začala zajímat o politiku a jak dlouho se v ní pohybujete?
O politiku se zajímám od té doby, co žiji na Hukvaldech, to znamená od roku 1990. Vždycky jsem se angažovala ve veřejném životě. Zpočátku nešlo přímo o politiku, ale spíše o různé činnosti v obci. Vždycky mě to bavilo a měla jsem k tomu vztah. Do komunální politiky jsem se pak začala zapojovat někdy ve druhé polovině devadesátých let.
Jak dlouho jste členkou zastupitelstva?
Členkou zastupitelstva jsem od roku 1998.
Získala jste v posledních volbách mandát v zastupitelstvu díky možnosti preferenčního hlasování, i když jste nebyla umístěna na volitelné místo Vaší kandidátní listiny?
Byla jsem na druhém místě kandidátky, takže jsem se dostala do zastupitelstva z volitelného místa kandidátní listiny. Naše strana získala celkem tři mandáty.
Jste zastupitelkou za uskupení nezávislých kandidátů. Z jakého důvodu nejste členkou politické strany?
Nejsem členkou politické strany zvláště z toho důvodu, že jsem ředitelkou školy. Z této pozice komunikuji se všemi lidmi a je mi jedno, zda jsou z KDU-ČSL, KSČM, ČSSD nebo jiné strany. Taky myslím, že na obecní úrovni by stranická politika neměla hrát velkou roli. Zastupitelé by měli chtít obec někam posunout bez ohledu na politické strany.
Uvažovala jste někdy o vstupu do strany, popř. byla jste někdy členkou nějaké strany?
Nikdy jsem nebyla členkou žádné strany. Z pozice ředitelky školy by dle mého nebylo vhodné zastávat názory nějaké strany. Jako nezávislá členka zastupitelstva mohu hlasovat tak, jak sama uznám za vhodné. V roce 1998 jsem kandidovala jako nestraník na kandidátce ODS. Pravicová politika je mi bližší než levicová, přestože si myslím, že mám velké sociální cítění. Nicméně tenkrát byli na kandidátní listině ODS lidé, kteří chtěli pro tuto obec něco udělat. Byla jsem s nimi na kandidátce tři volební období.
Co považujete za důležité a zásadní pro blaho občanů a rozvoj obce?
Myslím si, že to vyplývá z titulu mé funkce. Středobodem je pro mě škola, která vlastně zastává, vzhledem k tomu, že má pod sebou i obecní knihovnu a společenský sál, určitou komunitní funkci. Školství bude vždy důležité pro rozvoj obce, neboť zajišťuje výchovu mladé generace, která může do budoucna přinést obci mnoho.
Je podle Vás na komunální úrovni účelné rozdělení na levici a pravici?
Myslím, že není. Rozdělení na levici a pravici je podle mě účelné zejména na státní úrovni. Na vesnici ale přeci všichni chtějí, aby fungovala škola, aby byly opravené hřbitovy, aby existovala ochrana životního prostředí, aby se opravily cesty, aby se vybudovala kanalizace a tak dále. Samozřejmě každý má prioritu někde jinde. Stejně tak jako já mám prioritu ve škole, někdo jiný má prioritu ve sportu, jiný v ochraně životního prostředí. Zastoupení všech těchto lidí je v zastupitelstvu důležité. Činnost zastupitelů by měla být kolektivní práce, nikdo nerozumí všemu, a tak by měla existovat diskuse. Bohužel v naší obci tomu tak zdaleka není. Jestliže se čtyři roky zastupitelé o něco přetahují, těžce se prosazují jednoduché věci, a obec pak nejde dopředu.
Upřednostňují podle Vás voliči nestraníky či straníky?
To je otázka velikosti obce. Naše obec má dva tisíce obyvatel a všichni se tu známe. Lidé hodně kroužkují bez ohledu na stranickou příslušnost. Ve městech to bude samozřejmě jiné. Nicméně v případě Hukvald a jiných takovýchto malých obcí bych byla pro změnu voleb. Vhodnější by dle mého bylo sestavit jednu volební kandidátku a lidé by kroužkovali své favority. Nestávalo by se tak, že by se do zastupitelstva dostal člověk se 130 hlasy místo kandidáta s 350 hlasy.
Proč by podle Vás měli lidé volit nestraníky?
Politická strana má a myslím si, že i na komunální úrovni určitou stranickou disciplínu. Jednoduše se členové předem domluví, jak by se mělo hlasovat. Je samozřejmé, že to takto funguje, nejsem si ale jistá, zda by to tak mělo být na komunální úrovni. Nezávislí zastupitelé si opravdu většinou hlasují podle sebe, mají větší volnost. Samozřejmě dodržujeme určité body, které jsme si stanovili v programu před volbami, ale vždycky je nakonec na každém z nás, jak budeme hlasovat.
Mgr. Luděk Bujnošek, 43 let, člen zastupitelstva obce Hukvaldy, starosta obce
Kdy jste se začal zajímat o politiku a jak dlouho se v ní pohybujete?
Přiznám se, že jsem se předtím, než jsem se stal starostou, o politiku na té obecní úrovni příliš nezajímal. Začal jsem se o ni zajímat v okamžiku, kdy jsem se stal starostou.
Jak dlouho jste zastupitelem?
Zastupitelem jsem tři a půl roku, tedy od minulých komunálních voleb. Zároveň stejnou dobu zastávám funkci starosty obce.
Získal jste mandát v zastupitelstvu díky možnosti preferenčního hlasování, i když jste nebyl umístěn na volitelné místo Vaší kandidátní listiny?
Byl jsem na třetím místě kandidátky, takže na místě volitelném. Z našeho uskupení nezávislých kandidátů jsem získal druhý nejvyšší počet hlasů.
Jste zastupitelem za uskupení nezávislých kandidátů. Z jakého důvodu nejste členem politické strany?
Je to spíš mé celoživotní přesvědčení. Jsem rád nezávislým člověkem ve všech směrech. Dávno jsem se zařekl, že nevstoupím do žádné strany. Samozřejmě se říká Nikdy neříkej nikdy, ale zatím si za tímto názorem stojím a věřím, že budu i nadále.
Uvažoval jste někdy o vstupu do strany, popř. byl jste někdy členem nějaké strany?
Nikdy jsem nebyl členem žádné strany, ani jsem o vstupu do strany neuvažoval. Během mého starostování jsem nějaké nabídky dostal, ale zatím jsem všechny odmítnul.
Co považujete za důležité a zásadní pro blaho občanů a rozvoj obce?
Je toho samozřejmě mnoho. Nejprve uvedu to, co je nyní aktuální v naší obci. Je to především výstavba kanalizace, která je v plném proudu. Dalšími prioritami je samozřejmě fungování školy, školky, stav místních komunikací, nakládání s odpady a další podobné základní věci. Jednoduše celkové fungování obce a s ním spojené záležitosti.
Je podle Vás na komunální úrovni účelné rozdělení na levici a pravici?
Podle mě jde na komunální úrovni o naprostý nesmysl. Mi osobně nezáleží během spolupráce na tom, v jaké je člověk straně. Pro mě je důležité, zda-li je to člověk, se kterým se dá jednat. Někdo může mít opačný názor, ale je to samozřejmě taky názor, který jsem připraven respektovat. Nezáleží na straně, ale na jedinci. V Hukvaldech ale bohužel rozdělení na levici a pravici funguje, a vznikají tak často problémy.
Upřednostňují podle Vás voliči nestraníky či straníky?
Někteří lidé určitě volí i na vesnici celé strany. Možná je to tím, že jsou k tomu vychovaní. Těžko říct. Ale myslím, že většina voličů kroužkuje kandidáty podle známosti, vztahů a tak dále. Podle mě tak neupřednostňují ani straníky ani nestraníky.
Proč by podle Vás měli lidé volit nestraníky?
Nemyslím, že by lidé měli za každou cenu volit nestraníky či nezávislé kandidáty. Myslím, že by se měli rozhodovat spíše na základě zkušeností, bez ohledu na členství ve straně. V tak malé vesnici jako jsou Hukvaldy se většina občanů zná. Tím pádem ví, co od kandidátů mohou očekávat.
Ing. Luděk Žáček, 62 let, člen zastupitelstva obce Hukvaldy, ředitel Frýdecké skládky
Kdy jste se začal zajímat o politiku a jak dlouho se v ní pohybujete?
O politiku jsem se začal zajímat už před revolucí, protože jsem pracoval v poměrně vysokých hospodářských funkcích. Politika k tomu jaksi patřila. Po roce 1989 mě stále politika zajímala, ale aktivně jsem se nezúčastňoval, protože jsem si řekl, že se do toho nebudu tlačit. Nicméně život mě donutil a do obecní politiky jsem se dostal díky sportu. Byl jsem nucen řešit věci týkající se financování fotbalového oddílu. Po neúspěšné návštěvě zastupitelstva jsem se rozhodl, že do komunální politiky musím vstoupit aktivně.
Jak dlouho jste zastupitelem?
Zastupitelem jsem nepřetržitě od roku 1998. Během této doby jsem zastával řadu funkcí, nejprve jsem byl radním, byl jsem zodpovědný za tvorbu územního plánu a dva roky jsem byl starostou.
Získal jste mandát v zastupitelstvu díky možnosti preferenčního hlasování, i když jste nebyl umístěn na volitelné místo Vaší kandidátní listiny?
V tomto volebním období jsem nebyl na volitelném místě kandidátky, přestože jsem předseda a zakládající člen místní ČSSD. Dal jsem šanci ostatním. Byl jsem na pátém místě a do zastupitelstva jsem se dostal na základě preferenčích hlasů.
Z jakého důvodu jste se rozhodl vstoupit do celonárodní strany?
Vždycky jsem kandidoval za politickou stranu, i když jsem byl nestraník. Členové stran kromě toho, že musí platit poplatky, chodit na schůze, musí své názory konzultovat s ostatními straníky, což je důležité. Nezávislí kandidáti to dělat nemusejí a v podstatě jsou vždy ve vleku velkých stran. Konkrétně na Hukvaldech třeba ODS, KDU-ČSL a dalších. Co se týká mé osoby, jsem levicově zaměřený a mám silné sociální cítění, což jsou také důvody, proč jsem se rozhodl vstoupit do ČSSD.
Uvažoval jste někdy o vystoupení z této strany, případně vstupu do strany jiné?
O vystoupení ze strany ani o přestoupení jsem neuvažoval. Levicová politika sociálních demokratů mi vyhovuje.
Byl jste v minulosti členem nějaké jiné politické strany či nezávislého uskupení kandidujících?
Ano, před rokem 1989 jsem byl v KSČ. Po revoluci jsem nebyl přímo členem komunistické strany. V mém prvním volebním období jsem byl jako nestraník na kandidátce KSČM. Tato strana má sice hodně členů, ale jsou to už většinou starší pánové, kteří mají určité celoživotní názory, a ty těžko mění. To mě vedlo k tomu, abych v Hukvaldech založil kandidátku ČSSD. Vždy tvrdím, že ti, kteří kandidují za nestraníky jsou tzv. „nezávislí závisláci“. Utvoří určitý program, ale ten plní tak do prvního zasedání zastupitelstva. Potom si dělají, co chtějí.
Co považujete za důležité a zásadní pro blaho občanů a rozvoj obce?
Těch věcí je mnoho. V minulosti jsem se zabýval územním plánem, což je opravdu strategický dokument pro rozvoj obce. Bohužel ostatní zastupitelé tento můj názor nesdílejí. Dále samozřejmě nejrůznější investice, které zkrášlují a kultivují obec, ať už se jedná o opravy sportovních areálů, pozemních komunikací, mostů, hasičských zbrojnic, majetku obce atd. Dalším důležitým bodem a dokumentem je plán rozvoje obce. Ten donedávna zahrnoval nejrůznější investiční akce. Bohužel za současného vedení pravděpodobně neexistuje.
Je podle Vás na komunální úrovni účelné rozdělení na levici a pravici?
Není. Bohužel na Hukvaldech to tak ale funguje. Myslím, že Hukvaldy jsou tak malá obec, že rozdělování na levici a pravici je nesmyslné. Vím, že jsem v levicové straně, a tak jaksi přirozeně kritizuji pravici. Ale v minulých volebních obdobích se u nás nastartovala válka mezi levicí a pravicí, a ta pokračuje doteď.
Upřednostňují podle Vás voliči nestraníky či straníky?
Dle mého na to voliči v obci neberou velký ohled. Je to spíše o lidech, rodinných a jiných vztazích, o známostech. Jde tady taky dost o příbuzenské vztahy. Voliči neberou v potaz politickou příslušnost, minimálně v Hukvaldech to tak funguje.
Proč by podle Vás měli lidé volit členy stran?
Netvrdím, že by lidé měli volit členy stran. Měli by volit lidi, u kterých jsou přesvědčeni, že pro obec budou pracovat. Já lidi hodnotím podle toho, co za nimi jde vidět. Je smutné, že se do zastupitelstva dostávají i lidi, kteří nemají žádné zkušenosti a praxi v politice. Na to by dle mého měli brát voliči větší zřetel, než na stranickou příslušnost.
Petr Sobotík, 70 let, člen zastupitelstva obce Hukvaldy, důchodce
Kdy jste se začal zajímat o politiku a jak dlouho se v ní pohybujete?
Dá se říct, že se o politiku zajímám celý svůj dospělý život. Aktivně jsem se do politiky zapojil až po roce 1989, kdy jsem pocítil, že bude možné něco změnit. Takže jsem se začal angažovat hned v prvních polistopadových dnech a od té doby jsem v politice doteď.
Jak dlouho jste zastupitelem?
Za starého systému jsem byl zvolen poslanci za obec předsedou Místního národního výboru. Byl jsem vlastně posledním předsedou MNV. Po legislativních změnách jsem se stal prvním starostou a od té doby jsem byl starostou z jeden a půlletou přestávkou do roku 2006. Zastupitelem jsem od revoluce až doteď.
Získal jste mandát v zastupitelstvu díky možnosti preferenčního hlasování, i když jste nebyl umístěn na volitelné místo Vaší kandidátní listiny?
Ano. Dostal jsem se do zastupitelstva díky preferenčímu hlasování. Byl jsem na pátém místě kandidátní listiny a dostal jsem nejvíce hlasů z celé strany.
Z jakého důvodu jste se rozhodl vstoupit do celonárodní strany?
Začal jsem se angažovat už v Občanském fóru. Když se dělilo a Václav Klaus založil Občanskou demokratickou stranu, tak jsem do ní vstoupil. Považoval jsem ji za jakýsi pravicový subjekt, který chci a mohu podporovat v cílech, které si dal.
Uvažoval jste někdy o vystoupení z této strany, případně vstupu do strany jiné?
O vstupu do jiné strany jsem nikdy neuvažoval, ale přiznám se, že v určitém období jsem skutečně rozmýšlel nad vystoupení z ODS. Jednak se mi nelíbily některé kroky strany na celostátní úrovni, a navíc se také situace v místním sdružení vyvíjela jinak, než by se dle mého vyvíjet měla. Takže uvažoval jsem o tom.
Byl jste v minulosti členem nějaké politické strany či nezávislého uskupení kandidujících?
Nikdy jsem nebyl členem žádné jiné politické strany ani uskupení.
Co považujete za důležité a zásadní pro blaho občanů a rozvoj obce?
Rozsah těch věcí je samozřejmě široký. Pro mě ale vždy bylo a je podstatné, aby se hospodařilo s prostředky a daněmi lidí opravdu transparentně, aby se vynakládaly účelně ve prospěch občanů. Tím pádem může docházet ke zvelebování obce a může se dělat to, co je podle mého přesvědčení pro občany nejpotřebnější. Samozřejmě nelze udělat vše najednou, musí se stanovit priority a podle toho postupovat.
Je podle Vás na komunální úrovni účelné rozdělení na levici a pravici?
Myslím, že to až tak podstatné není. Tedy alespoň na komunální úrovni. Když vezmeme v úvahu tu opravdu nejnižší komunální úroveň, v těch nejmenších obcích, tak tam opravdu nejde o levicovost a pravicovost, ale o to, kterým směrem se má obec ubírat a co má dělat. Samozřejmě se to taky projevuje, ale řekl bych že jen okrajově. Není to určitě zásadní věc pro voliče.
Upřednostňují podle Vás voliči nestraníky či straníky?
Je to samozřejmě těžké zhodnotit. Víc by o tom určitě věděli politologové. Spíš než stranickost nebo nestranickost je dle mého zásadní to, jací lidé jsou a jaké jsou jejich postoje. Lidé se zvláště v takových malých vesnicích jako jsou Hukvaldy znají, a tak volí spíše osobnosti. Určitě to ale není stoprocentní. Záleží také na tom, na jaké kandidátce lidé kandidují. Kromě toho to určitě souvisí s vývojem doby. Bezprostředně po listopadu jistě dávali lidé na stranickost více. Dopad má i celostátní politika.
Proč by podle Vás měli lidé volit členy stran?
Nemyslím si, že by měli upřednostňovat straníky. Co se týká komunální politiky, tam by samozřejmě lidé měli brát v úvahu spíše postoje jednotlivých kandidátů. Samozřejmě na vyšší úrovni je třeba brát v úvahu stranickost. Strany mají svůj program a ten prosazují. I když ze života víme, že jedna věc je program a druhá věc jsou praktické kroky. Na komunální úrovni je důležité, jak velká je obec. Na vesnicích se lidé znají, ve městech nemohou znát voliči všechny kandidáty, měli by se tak řídit postoji a volebními programy stran.
ANKETA
Berete při volbách do zastupitelstva obce ohled na členství/nečlenství kandidátů v politických subjektech?
Václav Čajánek, 23 let, obchodní zástupce, Hukvaldy – Dolní Sklenov
Na členství v politických subjektech ohled beru, a to tehdy, pokud jde o členství v KSČM. Pak je to rozhodující i v případě, že znám daného člověka osobně. Zkrátka může to být člověk sebelepší, sebedůvěryhodnější, ale pokud je členem KSČM, tak můj hlas nikdy nedostane. V ostatních případech se ale rozhoduji podle toho, jak daného kandidáta znám, jaké jsou jeho postoje a vystupování a podobně.
Jiří Palík, 30 let, technik, Hukvaldy – Dolní Sklenov
Rozhodně volím podle toho, jaký člověk je. Jeho členství či nečlenství ve straně je až druhořadé. A někteří hukvaldští zastupitelé mě v tom jen utvrzují. Když se podívám na jednání zastupitelstva, hned jsem si jistý, že určité osoby bych nevolil, ani kdyby byly ve straně, se kterou sympatizuji.
Naděžda Reková, vychovatelka, 50 let, Hukvaldy
Já neberu ohled na členství nebo nečlenství kandidáta v politických subjektech spíš se přikláním k volbě na základě zkušeností, výsledků a toho, jak člověka znám.
Eva Chromíková, referentka Městského úřadu, 25 let, Hukvaldy – Dolní Sklenov
Co se týká zastupitelstva tak malé obce jako jsou Hukvaldy, beru v potaz ze sedmdesáti procent spíše samotného člověka. Jak ho znám, co o něm vím, co si myslím o tom, že by mohl být členem zastupitelstva, a jak by tam byl potřebný. Ze třiceti procent beru v potaz to, za jakou politickou stranu kandiduje.
Svatava Hrabovská, důchodkyně, 76 let, Hukvaldy – Dolní Sklenov
Vzhledem k tomu, že jsem brzy po revoluci vstoupila do celostátní strany, volím i v komunálních volbách právě tuto stranu. Využívám ale také možnosti preferenčního hlasování, ovšem jen v rámci strany.
Reportáž
Klidný průběh zastupitelstva narušilo jen pár drobných bouřek
HUKVALDY - Je středa 5. března a členové hukvaldského zastupitelstva se po třech měsících opět v sále základní školy scházejí k zasedání. Snad bude tak výživné jako vždy a pár přítomných diváků si zde opět posedí několik hodin. Možná se někteří přišli jen ukrýt před jarními paprsky, které jsou po té kruté dlouhé zimě velmi ostré a nepříjemné. Ti ještě neví, co je čeká.
Zastupitelů se zdaleka nesešel plný počet. Čtyři z patnácti jsou omluveni. Možná neodolali krásnému počasí. Nic naplat. Zasedání začíná. Jednání poněkud rozpačitě zahajuje starosta obce Luděk Bujnošek. Nejprve je nutné zvolit náhradníky za nepřítomné členy, kteří obvykle zastávají funkce ověřovatelů zápisu. Navržení přítomní členové zastupitelstva jsou jednohlasně zvoleni na jejich místa. Zatím v sále panuje shoda. Začíná to svižně. Nedivím se, venku je opravdu hezky. Ovšem vzhledem k tomu, že je na programu schvalování rozpočtu pro rok 2014, zastupitelé se budou po cestě domů pravděpodobně kochat leda pohledem na jasnou noční oblohu. Po kontrole usnesení z minulého zasedání, zprávě ověřovatelů zápisu a zprávě finančního a kontrolního výboru přichází konečně na řadu výživnější téma – Valašská rally, která má prosvištět hukvaldskými ulicemi. Tento bod je probírán přednostně, neboť mezi diváky sedí pořadatelé závodu. Zastupitelé se probouzejí a chrlí na organizátory spousty dotazů. Týkají se vesměs nákladů obce na konání rally, bezpečnosti během jízd, či případných oprav při poškození místních komunikací. Pořadatelé jsou připraveni na všechno. Dotazy a připomínky odrážejí jako nic. Před samotným hlasováním o schválení průjezdu rally přes obec, upozorňuje starosta na důležitost rozhodnutí zastupitelstva. Dotazem na organizátory týkajícího se důsledku negativního postoje zastupitelů k věci je jasně předurčen výsledek hlasování. Osm pro, tři se zdrželi. Návrh byl přijat. Jedeme dál. Přichází další změna programu, přednostně je projednávána výstavba kanalizace. Ta je v Hukvaldech v plném proudu. Je přítomen zástupce zhotovitele. Po běžných dotazech týkajících se termínu ukončení nebo úpravy vozovek přichází na řadu ostrý výstup zastupitele Luďka Žáčka. Situace cesty v místě jeho bydliště je nejhorší. Ještěže pan Žáček není náš soused… Nenechává na zástupci zhotovitele nit suchou. Ten má ale pravděpodobně své zkušenosti. Odpověď na otázky je stručná. Ještě ale není puštěn z háčku. Z davu se ozývá hlas zaměstnance obecního úřadu: „Vždyť nám ty šutry v zákopkách zničí křoviňáky!“. Opět stručná odpověď. Všechno dáme do pořádku. Výborně a jedeme dál.
Po těchto na diskusi bohatších bodech přichází trocha odpočinku - převody nemovitostí, závěrečný účet obce a účetní závěrka. Ve všech bodech a návrzích se zastupitelé jednohlasně shodují. Konečně přichází nejočekávanější téma dnešního zasedání – rozpočet obce Hukvaldy na rok 2014. Čekáme bouřlivý průběh, ostatně jako vždy. Nadále ale zůstávají vody klidné. Sem tam se ozve drobné šplouchnutí, například týkající se rozpočtu školy či opravy místního hřbitova. Nakonec ale vše plyne konsensuálně dál.
A přicházíme k devátému bodu programu – různé. Před touto částí opouští zasedání ze zdravotních důvodů další zastupitel. Zbývá jen deset statečných. Pokračujeme stále stejně. Váhám zda jsem neměla zůstat doma. Dneska to není žádná akce. Snad to přijde. Přeci jen čeká nás ještě jistě výživný bod – diskuse.
Ano je to tak. My, zde přítomní, nebudeme odcházet zklamaní. Do diskuse vstupuje opět zastupitel Žáček. Obrací se na vedení s tím, že obecní auto není užíváno správně. Několikrát viděl automobil stát přes noc nikoliv u obecní úřadu, kde má být jeho stálé stanoviště, ale v jiných částech obce! Podrobné zápisy a fotodokumentace mají být dostatečnými důkazy. Narážky jsou směřovány jasně a místostarostka Ivana Hrčková si je nenechává jen tak líbit. I když poněkud vyvedena z míry, oponuje panu zastupiteli, brání se seč může. Druhá vlna nevole přichází z obecenstva. Týká se rozpadlého mostu na hlavní cestě. Mimo jiné. Pan Reisig, občan Hukvald a majitel pozemků v blízkosti zmíněného mostu, brání současné vedení před útoky některých zastupitelů. Starosta a místostarostka nemohou za neschopnost komunikace ze strany investorů. Tato roztržka trvá několik minut a nemá žádného vítěze.
S koncem této diskuse přichází konec celého zastupitelstva. Můžeme ho zhodnotit jako průměrné. Sem tam shoda,sem tam bouřka. Nic neobvyklého, tedy alespoň v Hukvaldech. Je noc a všichni přítomní se s hvězdnou oblohou nad hlavou ubírají ke svým domovům. Za tři měsíce na shledanou.
Zpravodajsko-publicistický text
Při komunálních volbách jde především o lidi. Ano či ne?
Každé čtyři roky se většině lidem honí hlavou stejná otázka – koho volit do zastupitelstva obce. Je zřejmé, že volby komunální se výrazně liší od voleb do poslanecké sněmovny či do senátu. Přes devadesát procent obcí má v České republice méně než tři tisíce obyvatel. V těchto vesnicích tak často nastává situace, kdy se voliči a kandidáti znají, a volba tak primárně není založena na stranické příslušnosti. Na komunální úrovni můžeme také vysledovat značné procento nezávislých kandidátů či subjektů, které se shledávají s velkou podporou. V roce 2010 usedlo do zastupitelských křesel v Moravskoslezském kraji přes šedesát procent zastupitelů bez stranické příslušnosti. Podle čeho se voliči rozhodují při volbách do obecních zastupitelstev? Upřednostňují tedy nezávislé kandidáty před členy stran? Nebo se rozhodují podle jiných kritérií?
Ve vesnicích, kde ve všední den projede autobus do vedlejšího města maximálně dvakrát, se lidé většinou dobře znají. Přísloví, které praví „jedna dědina, jedna rodina“ není tak daleko od pravdy. Rodinnými či přátelskými vztahy je protknuta křížem krážem každá vesnice. Vztah mezi voliči a jejich zastupiteli je zde jednoduše blízký a často víc než to. „ Na komunální úrovni je vzdálenost mezi voličem a jeho zástupcem relativně malá. I z tohoto důvodu se voliči velmi často rozhodují na základě osobní zkušenosti s daným politikem, znalosti jeho předchozí činnosti, rodinného zázemí, práce a není zcela důležité, za kterou politickou stranu kandiduje. Komunální politika je nejméně ideologizovaná, na rozdíl od politiky celostátní. Chodník není pravicový nebo levicový, a není tedy důležité, kdo jej opraví,“ vysvětluje politolog Michal Kuděla.
Lidé si ve volbách do zastupitelstev obcí vybírají zastupitele z kandidátních listin, které mohou být tvořeny stranami či sdruženími nezávislých kandidátů. Voliči mají několik možností, jak si z těchto uchazečů vybírat. Mohou volit celou stranu, preferovat kandidátku určité strany a zvolit další osoby z jiných subjektů, či kroužkovat kandidáty z různých politických uskupení. Poslední zmíněná varianta má mezi voliči silné zastoupení. Tato tendence je patrná zvláště u obcí s nižším počtem obyvatel. Tento zdánlivě jednoduchý a jasný způsob volby má ale také odvrácenou stranu. „Voliči jsou v drtivé většině přesvědčeni, že odevzdávají hlas danému kandidátovi, což je vzhledem k mechanice přepočtu hlasů na mandáty zavádějící. Velmi často se tak, zejména v menších obcích, setkáváme se situací, že kandidát získává křeslo v obecním zastupitelstvu ačkoliv kandidáti, kteří byli na listině uvedeni pod ním, obdrželi od voličů více hlasů,“ dodává Kuděla. I v malých obcích se ale také setkáváme s volbou celé strany či uskupení nezávislých kandidátů.
Zda platí všechny tyto předpoklady nebo nalezneme výjimku potvrzující pravidlo, si ukážeme na příkladu obce Hukvaldy, která má necelé dva tisíce obyvatel. V posledních komunálních volbách kandidovalo do zastupitelstva celkem osm volebních subjektů, z toho čtyři politické strany a čtyři sdružení nezávislých kandidátů. Do patnáctičlenného zastupitelstva se probojovalo šest nezávislých kandidátů, kteří obsadili také posty starosty a místostarostky.
Často můžeme slyšet názory občanů, kteří poukazují na nezávislost jejich volby na členství kandidátů v politických stranách. Na vesnici záleží na lidech. Stejně jako v ostatních menších obcích se voliči v Hukvaldech často ubírají k možnosti kroužkování jednotlivých kandidátů. Ohlížejí se tak spíše na samotnou osobnost kandidáta, sympatie, známosti, přátelské a rodinné vztahy, nebo jen na zvučná jména. Dokonce sami zastupitelé, a to jak straníci tak nestraníci uvádějí, že příslušnost k politickým stranám není až tak podstatná. Shodují se ovšem na tom, že v Hukvaldech je patrné rozdělení na levici a pravici, a mnohdy toto škatulkování komplikuje rozhodování a hlasování na zasedání zastupitelstva. Toto rozštěpení je v obci patrné dlouhá léta.. Na každém z těchto pólů stála také jedna výrazná osobnost, a tak se boj mezi stranami zredukoval na boj mezi dvěma personami. Stáří je ale neúprosné a velikost a vliv těchto osobností se pomalu zmenšuje. Ke slovu se často dostávají kandidáti nezávislých subjektů a s nimi mizí i vyhraněný dvoupólový systém. Podobný trend budeme jistě moci sledovat zvláště v důsledku stavu celostátní politiky i v následujících komunálních volbách.
Dalším důvodem, proč lidé neberou členství ve stranách jako klíčový faktor volby, může být fakt, že na úrovni obce jde přeci v první řadě o prosazování společných zájmů. Opravy chodníků, komunikací, sportovišť, školy, výstavba kanalizace, sběr odpadů, to jsou přeci věci, které chtějí všichni občané a jejich zastupitelé bez ohledu na politické zaměření. Tento postoj je ale poněkud zjednodušující a zavádějící. Kdyby to bylo tak snadné, proč se na zasedání zastupitelstva odehrávají obsáhlé diskuse a pře, jejichž předmětem jsou právě tato témata? Jistě, všichni chtějí to samé. Někteří to ale chtějí hned, někteří až za rok, někteří za půl milionu, někteří za deset tisíc. Tak jednoduché to opravdu není.
Diskuse o tom, zda má v Hukvaldech vliv stranickost či nestranickost kandidátů, jednoduše nemá jednoznačný výsledek. Ač lidé uvádějí jako primární důvod pro volbu to, jaký člověk je či co má za sebou, vždy se bude jednat o volbu politickou. Většina voličů je zaměřena určitým směrem a imponují jim postoje, názory či program určitých volebních subjektů nebo jedinců. Nikdy tak nemůže dojít k úplné depolitizaci těchto voleb.
Záměr projektu
Cíl práce
Cílem samostatného projektu s názvem Postoj ke členství v politických stranách na komunální úrovni bude podat pohled na tuto problematiku prostřednictvím série psaných textů. Projekt vychází z mé politické a psané žurnalistické specializace. Bude mít z velké části názorový charakter, neboť v části textů se budou vyjadřovat aktivní politici a také politicky neangažovaní občané. Celý projekt bude zasazen do obce Hukvaldy na Frýdeckomístecku. Pomocí získaných názorů a dostupné literatury k tématu se pokusíme sestavit závěrečný výstup, tedy text zpravodajsko-publicistického charakteru. Cíl budeme realizovat pomocí série psaných textů.
Nejrozsáhlejší součástí projektu bude soubor rozhovorů, které povedeme se čtyřmi aktivními politiky, přesněji se členy současného zastupitelstva obce Hukvaldy. Rozhovory jsou žánrově publicistické, ovšem vzhledem k počtu dotazovaných, standardizované. Osloveni budou dva zastupitelé, kteří jsou členy politických stran, a dva zastupitelé nezávislí. Rozhovory budou vedeny s každou osobou zvlášť. Soubor otázek bude shodný vždy u dvou straníků a dvou nestraníků. Cílem rozhovorů bude zjistit jejich postoj ke členství/nečlenství v politických subjektech, jaké jsou podle nich klady a zápory příslušnosti k určité straně, proč vstoupili/nevstoupili do politické strany apod. V úvodu rozhovorů budou o politicích uvedeny jen stručné osobní informace – jméno, věk, povolání.
Dalším žánrem, který užijeme k dosažení námi vytyčeného cíle, bude krátká anketa. V ní se budeme dotazovat obyvatel obce Hukvaldy na jejich názor na tuto problematiku.. Anketní otázka zní Berete při volbách do zastupitelstva obce ohled na členství/nečlenství kandidátů v politických subjektech? Případně doplníme tuto otázku rozšiřujícím dotazem Podle čeho se při volbě rozhodujete. Anketa se přímo vztahuje k námi zvolenému tématu. Jejím cílem je zjistit postoj některých voličů. Být aktivním účastníkem voleb proto bude jednou z podmínek k oslovení. Celkem bude osloveno pět lidí.
Dalším užitým textem bude reportáž ze zastupitelstva obce Hukvaldy. Tento text se bude problému dotýkat okrajově. Při realizaci reportáže budeme sledovat převážně celkový průběh zasedání, pokusíme se také zaměřit na v rozhovoru oslovené zastupitele. Budou sledovány prosazované názory, připomínky atp. Na zasedání zastupitelstva by bylo obtížné sledovat prosazování jednotlivých bodů programu stran či uskupení, neboť toto setkání se velmi liší například od zasedání parlamentu ČR, kde bychom mohli naplňování stranických cílů sledovat pravděpodobně snáze. Proto pojmeme text jako reportáž zdůrazňující zajímavé, neobvyklé, či „bouřlivé“ momenty.
Posledním bodem realizace bude zpravodajsko-publicistický text. Jeho cílem bude shrnout zjištěné poznatky. V textu budou využity poznatky získané při studiu odborné literatury k tématu. Vzhledem k dosažení vyváženosti a objektivity textu bude uvedena také citace odborníka věnujícího se této problematice Mgr. Michala Kuděly z Katedry politologie FF UP v Olomouci.
Zdůvodnění volby tématu
Téma bylo vybráno zejména na základě stavu komunální politiky v obci Hukvaldy a na základě mého zájmu o tuto problematiku. Zastupitelstvo obce Hukvaldy je složeno z patnácti členů, z nichž šest kandidovalo a bylo zvoleno za nestraníky. Také současný starosta a místostarostka obce kandidovali v posledních volbách za nezávislé politické subjekty. Ač se jedná o jev v rámci komunální politiky poměrně běžný, dali jsme si za cíl zjistit „proč tomu tak je“ právě v této obci a jaký mají na tuto věc názor občané.
V rámci jakési „venkovské“ diskuse mezi lidmi můžeme často slyšet názory, které pojednávají o jakési nadbytečnosti politických stran v obcích. Přesněji řečeno, lidé se v rámci komunální politiky často rozhodují nikoli podle příslušnosti k politickým stranám, ale podle sympatií, případně známostí s danou kandidující osobou. Častěji se objevuje „kroužkování“ kandidátů, což nezřídka způsobuje zvolení kandidátů ze spodních pozic kandidátní listiny mezi zastupitele obce. U některých zastupitelů i občanů se setkáváme s myšlenkami týkajícími se změny volebního systému v takto malých obcích. Ideální by podle některých bylo sestavit jednu kandidátku a zavést pouze volbu „kroužkování“. Následně by bylo vybráno prvních v našem případě patnáct osob, z nichž by se stali zastupitelé obce. Předešlo by se tak případům, kdy se do zastupitelstva dostanou kandidáti, kteří v součtu získají méně hlasů než někteří, kteří se do zastupitelstva po přepočtu nedostanou. Zavedli by tak do komunálních voleb prvky přímé demokracie.
Mediální obraz problematiky příslušnosti k politickým stranách na komunální úrovni je reprezentován zejména v období bezprostředně před či po volbách do zastupitelstev měst a obcí. Tato témata jsou také probírána při řešení nejrůznějších kauz, které souvisejí s působením a prací zastupitelů, starostů a místostarostů. V médiích se setkáváme také s nejrůznějšími příbuznými tématy. Celková problematika členství v politických stranách je samozřejmě nedílnou součástí naší demokratické společnosti, a tak i médií. Texty týkající se členství/nečlenství ve stranách nacházíme jak v celostátních denících, tak v regionálních periodikách.
Konkrétní texty týkající se problému členství v politických stranách na komunální úrovni náleží jak do oblasti zpravodajské, tak do oblasti publicistické. Texty v tomto samostatném projektu budou ale převážně názorového charakteru. Jeho umístění bychom tedy předpokládali v části publicistické. Jeho uveřejnění by bylo vhodné spíše v regionálních mutacích některých deníků, či přímo v periodiku náležejícího pod obec Hukvaldy – Hukvaldském občasníku.
Zdroje problematiky
Postoj ke členství v politických stranách na komunální úrovni je poměrně diskutovaným tématem. Zabývá se jím množství vědeckých a popularizačních publikací, ať už primárně nebo okrajově. Jedná se ale převážně o knihy podávající informace o situaci ve větších obcích či městech. Postoje samotných zastupitelů k této problematice v malých obcích nacházíme například v publikaci politologů Radomíra Sztwiertnia a Michala Kuděly Lokální politika v Moravskoslezském kraji. Tato kniha vychází z výzkumu lokálních elit založeném na dotazníkovém šetření mezi obecními zastupiteli. Sami autoři zde uvádějí, že se zaměřili na nejnižší úroveň politiky, jejíž prezentace nemá v odborné literatuře dostatečné zastoupení. Zmíněný politolog Michal Kuděla také uvádí, že v české politologii pravděpodobně neexistuje ani žádný ucelený výzkum této problematiky, který by se týkal postojů voličů. Při zpracování samostatného projektu byla kniha Lokální politika v Moravskoslezském kraji stěžejní. V rámci sestavování závěrečného textu jsme částečně vycházeli právě ze závěrů dotazníkového šetření, které jsou uvedeny v této publikaci.
Další knihou zabývající se tématem, která byla prostudována a užita během zpracování projektu, byla kniha Studie o volbách do zastupitelstev v obcích autorů Pavla Šaradína a Jana Outlého pocházející z roku 2004. Užitečným zdrojem týkající se této problematiky jsou také oficiální stránky spadající pod Český statistický úřad www.volby.cz, ze kterých lze čerpat podrobné výsledky nejen komunálních voleb. Nalezli jsme také přínosnou tiskovou zprávu Svazu měst a obcí, která pojednává o změnách volebního systému v obcích ve prospěch osobností. Tento text je dostupný na stránkách svazu, konkrétně http://www.smocr.cz/cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/svaz-mest-a-obci-cr-chce-zmenit-volebni-system-ve-prospech-osobnosti.aspx. Klíčovými zdroji k tomuto projektu, tedy hlavně ke zpravodajsko-publicistickému textu, byly samotné rozhovory se zastupiteli obce Hukvaldy.
Ideový plán
Hlavním cílem samostatného projektu je podat pohled občanů a také autorky na problematiku členství v politických stranách na komunální úrovni. V průběhu realizace budeme také pracovat s dostupnou odbornou literaturou k tématu, která bude dalším východiskem některých textů. Konkrétní obcí, ve které budou zjišťovány názory, bude obec Hukvaldy nacházející se v okrese Frýdek-Místek. Vzhledem k tomu, že diskutovaný problém je častým předmětem politologů, právníků či sociologů, klade si projekt za cíl popsat tuto problematiku z „nevědeckého“ hlediska. Dílčím cílem je také v závěrečném textu porovnat vědecké statistické poznatky se zjištěnými postoji dotazovaných osob (zastupitelů, občanů). Nejprve bude realizován soubor rozhovorů, následně reportáž, která bude popisovat zasedání šestnáctého zastupitelstva obce Hukvaldy konaného 5. března 2014. Dále bude zpracována anketa, ve které oslovíme pět obyvatel obce Hukvaldy, a na závěr shrnující text. S největší časovou náročností počítáme u realizace rozhovorů. Bude nutné si domluvit čtyři samostatná setkání, na druhou stranu délka rozhovorů pravděpodobně nebude nijak rozsáhlá. Stejnou situaci předpokládáme při psaní, respektive sledování zasedání zastupitelstva, které často trvá přes tři hodiny. Závěrečný text bude zase náročnější z pohledu předchozí připravenosti, která bude nezbytná. Nutné bude prostudování literatury k tématu a realizace rozhovoru s politologem.
Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování
Žánry užitými v rámci realizace projektu byly rozhovory, anketa, reportáž a žánrově jasně nezačlenitelný zpravodajsko-publicistický text. Rozhovory byly vedeny celkem se čtyřmi zastupiteli obce Hukvaldy. Aby byl soubor rozhovorů „oboustranný“, byli vybráni dva zastupitelé, kteří jsou členy celostátních politických stran, za ODS Petr Sobotík, za ČSSD Luděk Žáček, a dva zastupitelé zvolení za nezávislé sdružení kandidátů, Alena Lévová a Luděk Bujnošek. Poslední jmenovaný je navíc současným starostou obce Hukvaldy. Prvním krokem při tvorbě rozhovorů bylo oslovení jednotlivých zastupitelů, které proběhlo prostřednictvím telefonu či e-mailu. Všichni byli ochotni rozhovor poskytnut, a tak jsem se během tří týdnů setkala se všemi čtyřmi zastupiteli. Zvažovala jsem také možnost setkání všech zastupitelů najednou, vzhledem k „hladšímu“ průběhu rozhovorů jsem se ale nakonec rozhodla pro vedení rozhovoru vždy pouze s jednou osobou. Se zastupiteli jsem se sešla v pořadí p. Lévová, p. Žáček, p. Bujnošek, p. Sobotík. Otázky byly zastupitelům pokládány až při osobním setkání, museli tak reagovat okamžitě bez dlouhého promýšlení odpovědi.
Otázky do rozhovoru jsem tvořila na základě vztahu k tématu. Většina z nich se týká názorů jednotlivých zastupitelů. Úvodní otázka se vztahuje k délce politické kariéry oslovených zastupitelů. V dalších dotazech zjišťujeme důvody, proč se rozhodli vstoupit/nevstoupit do strany, zda uvažovali o změně či o vystoupení ze strany, či jaké body považují za zásadní pro blaho občanů a obce apod. Otázky byly sestaveny předem a během rozhovoru nebyly zásadněji upravovány. Jedná se tak o soubor standardizovaných publicistických rozhovorů, neboť zjišťují názory jednotlivých zastupitelů na danou problematiku. Vzhledem ke standardizaci rozhovorů na sebe otázky nijak nenavazují. Tento typ rozhovoru byl zvolen proto, že jsme vedli více rozhovorů, a například v běžném publicistickém interview, kde na sebe otázky a odpovědi často navazují, by mohlo dojít k odbočení od námi zvolené problematiky a otázek.
K tématu jsem vytvořila celkem devět otázek, které jsou shodné vždy u dvou straníků a dvou nestraníků. Byly tedy vytvořeny dva soubory otázek, které se ale značně podobají. Tyto otázky byly pokládány zastupitelům při osobním setkání.
Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány a upraveny do konečné podoby. Délka jednotlivých stop se u rozhovorů poměrně výrazně lišila. Někteří zastupitelé výrazně odbíhali od tématu, proto byly z jejich odpovědí vybrány informace přímo se týkající mnou zvoleného tématu. Tyto rozhovory byly samozřejmě rozsáhlé, ale jejich velká část nebyla pro projekt relevantní. Nejvýživněji odpovídal zastupitel Luděk Žáček, který se ale často rozpovídal o věcech, kterých se dotazy netýkaly. Přesto jsem při přepisu v jeho odpovědi nalezla informace týkající se tématu. Setkala jsem se i s opačným problémem, kdy oslovený zastupitel odpovídal příliš stroze a krátce. Jednalo se zvláště o rozhovor se starostou Hukvald Luďkem Bujnoškem, jehož odpovědi byly i přes ochotný přístup velmi stručné. V takovém případě jsem pokládala doplňovací otázky. U ostatních dvou zastupitelů byly odpovědi většinou jasné a zároveň výživné, a tak byly použity v téměř plném znění.
Vybraní zastupitelé se vyjadřovali převážně spisovně, často ale užívali výplňková slova či expresivní výrazy. Během přepisu jsem se ale nesetkala s žádnými výraznými problémy a většinou nebylo nutné výpovědi výrazněji upravovat.
Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit postoje aktivních politiků k dané problematice. Tyto názory byly použity i v závěrečném shrnujícím textu, kde byly nepřímo konfrontovány s poznatky odborné politologické literatury.
Po tomto souboru rozhovorů následuje reportáž ze zastupitelstva obce. V reportáži se objevuje subjektivizovaný popis zasedání zastupitelstva obce Hukvaldy. Je sice zaznamenán průběh události, ale často se zaměřuji i na pro mě zajímavé aspekty z jednání. Základem realizace tohoto textu byla účast na zastupitelstvu obce, během kterého jsem se snažila zaznamenat průběh celého zasedání. Při samotném psaní jsem si jednotlivé pasáže mohla oživit prostřednictvím videozáznamu ze zasedání, který je dostupný na stránkách obce, www.hukvaldy.eu. Na stejném místě je také zveřejněn přehled přijatých usnesení, kde jsem si mohla ověřit některé informace. Samotné zasedání zastupitelstva se konalo ve středu 5. března a trvalo přes tři hodiny, bylo tedy poměrně náročné udržet pozornost. Při psaní textu byl velmi užitečný zmíněný videozáznam, který zaznamenal zasedání od začátku do konce.
V reportáži se objevuje spousta subjektivních postřehů. Snažila jsem se místy užívat humorné a ironizující prvky. Při realizaci rozhovorů (viz. výše) zmiňovali všichni zastupitelé, jak je důležité s ostatními diskutovat a nebrat ohled na stranickou příslušnost či nepříslušnost. Během zasedání zastupitelstva ale tyto tendence příliš patrné nebyly. Docházelo také ke slovnímu napadání některých členů a zasedání se neobešlo ani bez vulgárních výrazů. Během zastupitelstva si vzali slovo dva přítomní občané z hlediště. Jeden v rámci projednávání tématu kanalizace, druhý v závěrečné diskusi. Zastupitelstvo mělo na programu celkem deset bodů, z nichž některé byly projednány svižně, jiné se neobešly bez rozsáhlé debaty. Nejdiskutovanějšími tématy byly podle očekávání rozpočet obce Hukvaldy na rok 2014, poté kategorie Různé a poslední část, která patřila diskusi.
Dalším užitým žánrem byla anketa, která měla zprostředkovat názory politicky neangažovaných občanů. Tento text je zařazen jako doplňující. Nejedná se o žádný ucelený pohled na problematiku ze strany voličů, ale pouze o sondu do názorů některých z nich. Anketní otázka je vztažena přímo k tématu, zněla „Berete při volbách do zastupitelstva obce ohled na členství/nečlenství kandidátů v politických subjektech?“. Při příliš strohých odpovědích byla položena doplňující otázka: Podle jakých kritérií se tedy rozhodujete? Během jednoho dne bylo osloveno pět obyvatel obce Hukvaldy. Při realizaci tohoto žánru jsem se nesetkala s žádným problémem. Lidé byli oslovováni náhodně. Dotazovaní odpovídali poměrně jasně. Odpovědi jsem zaznamenávala ručně na papír. Později jsem je přepsala do konečné podoby.
Poslední komunikát, který jsem do projektu zařadila, je shrnující závěrečný zpravodajsko-publicistický text. V úvodu jsou uvedeny některé poznatky z odborné literatury, ale také poznatky a postřehy všeobecné známé. Následně je text zaměřen na postoj ke členství v politických stranách v obci Hukvaldy, kde žiji od svého narození. O politiku v této obci se zajímám, dá se říct, celý svůj dosavadní dospělý život. Stejně jako ostatní obyvatelé znám většinu zastupitelů osobně či minimálně od vidění. V textu jsou užity také mé osobní postřehy a názory na zvolenou problematiku. Nacházíme v něm prvky úvahy, o čistý žánr se ale nejedná. Není přesně určena oblast úvodu, stati a závěru. Základem pro vypracování tohoto textu bylo mimo jiné prostudování literatury, zde nám zvláště posloužila již zmíněná publikace Lokální politika v Moravskoslezském kraji.
Sebehodnocení
Základním požadavkem při zpracování tohoto tématu bylo řemeslné ovládnutí tvorby jednotlivých žánrů. Ty jsem se měla možnost naučit a zdokonalit v Praktiku psané žurnalistiky a následném workshopu. Psaní žurnalistických textů bylo také základní náplní dvou redakčních praxí, které jsem vykonávala v Moravskoslezském a Frýdeckomísteckém a třineckém deníku.
Při realizaci rozhovorů jsem nejprve musela sestavit soubor adekvátních otázek. Jejich znění jsem konzultovala s politologem Mgr. Michalem Kudělou. Rozhovory nejsou příliš rozsáhlé, neboť byly vedeny se čtyřmi zastupiteli a přílišný rozsah by se mohl minout účinkem. Při realizaci standardizovaných rozhovorů jsem narazila na problémy týkající se zvláště odpovědí dotazovaných. Často jsem se setkávala s odbočováním od tématu, méně pak s příliš strohými informacemi. Některé odpovědi jsou také dost obecné, při vedení rozhovoru jsem se snažila o jejich rozvíjení a konkretizování, ne vždy se to ale povedlo. Nicméně i přes tyto obtíže se podařilo napsat rozhovory ve srovnatelné kvalitě a rozsahu. Při sestavování otázek jsem váhala nad užitím standardizovaného rozhovoru či klasického publicistického interview. Nakonec jsem zvolila standardizovanou formu, neboť jsem otázky pokládala vždy dvěma zastupitelům. Kdybychom použili publicistický rozhovor a jednotlivé otázky by navazovaly na výpovědi dotazovaných, hrozilo by odbočení od námi zvoleného tématu. Takto sice rozhovory mohou působit poněkud „staticky“ či nesoudržně, ale účel zjištění názorů zastupitelů splňují. Před započetím samotných rozhovorů jsem si musela také zjistit některé informace o dotazovaných zastupitelích, zvláště pak ty týkající se jejich dosavadní politické kariéry a umístěním v posledních komunálních volbách. V tomto ohledu byly velmi užitečné stránky Českého statistického úřadu www.volby.cz, kde jsem se podrobně seznámila s výsledky zejména posledních komunálních voleb. S komunikací se zastupiteli jsem neměla problém. Zpracování rozhovorů splnilo vytyčený cíl – tedy zjistit názory vybraných straníků a nestraníků ke členství v politických stranách a s tím související otázky.
Při zpracování reportáže ze zastupitelstva jsem si nebyla jistá správností uchopení tohoto žánru. Nejprve jsem měla v plánu psát publicistický referát, kde by převažovala informativní funkce. Během zpracování jsem ale zjistila, že chci do textu vložit množství subjektivních postojů, a tak jsem zvolila žánr reportáže. Text si tak důkladněji všímá jen některých částí zasedání, které mi přišly zajímavé, a myslím, že díky těmto postřehům je článek čtivější. Zároveň je v textu rámcově popsán celý průběh zasedání, takže kromě persvazivní a zábavní funkce má také určitý informační potenciál.
Během ankety byla důležitá komunikace s oslovenými, a ta probíhala bez problémů, jak ze strany mé, tak dotazovaných. Celkově je anketa poměrně zdařilá.
Problémem projektu může být poměrně široké vymezení jeho tématu. V mém samostatném projektu se zaměřuji na problematiku v malé obci, která je celý život mým bydlištěm. V rámci mého zpracování samozřejmě nepřicházím na žádné zásadní závěry, což také nebylo cílem. Toto téma je předmětem vědeckého zkoumání, ale myslím, že jelikož projekt podává informace o konkrétních lidech a dění v konkrétní obci, může být přínosný. Pro obyvatele Hukvald by byl projekt jistě zajímavý a bylo by možné jeho uveřejnění v regionálním deníku či obecním čtvrtletníku. Hukvaldské obecní periodikum je rozděleno na část, kde přispívají lidé náležející pod obec (tedy zvláště starosta, místostarostka, zástupci školy, apod.), a část, kde mají možnost přispívat občané. Bohužel zde neexistuje část publicistická, kde by bylo možné a vhodné umístit tento samostatný projekt.
Během hledání konkurenčních projektů na obdobné téma jsem nenalezla v oblasti médií žádný, který by se zaobíral postojem ke členství v politických stranách v malých obcích. Téma by se v médiích dalo samozřejmě dále rozpracovávat. Zajímavé by jistě bylo zaměřit se v rozhovorech na jednotlivé voliče či zařadit do zpracování rozhovor s politologem zaměřujícím se na dané téma. Vzhledem k poměrně bouřlivým průběhům jednání na hukvaldském zastupitelstvu by také bylo zajímavé zavést do časopisu Hukvaldský občasník pravidelnou rubriku s reportážemi z těchto zastupitelstev či s jinými publicistickými texty. Jindy bývají v občasníku uvedeny jen zápisy z jednání zastupitelstva, proto by publicistické texty mohly být určitým oživením této části.
Literatura a další zdroje:
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 125 s. Studijní texty pro distanční studium.ISBN 80-244-1246-2.
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 120 s. Učebnice.ISBN 978-80-244-2218-3.
OUTLÝ, Jan a ŠARADÍN, Pavel. Studie o volbách do zastupitelstev v obcích. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 232 s. ISBN 80-244-0798-1.
SZTWIERTNIA, Radomír a kol. Lokální politika v Moravskoslezském kraji. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, 2012. 98 s. ISBN 978-80-7248-758-5.
ŠARADÍN, Pavel. Teorie voleb druhého řádu a možnosti jejich aplikace v České republice. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 161 s. Monografie.ISBN 978-80-244-1876-6.
volby.cz
http://www.smocr.cz/cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/svaz-mest-a-obci-cr-chce-zmenit-volebni-system-ve-prospech-osobnosti.aspx
www.hukvaldy.eu
