st., 5. květen 2021 21:12

Profesor Žaloudík není skaut, ale byl tramp. Vím, že s námi sympatizuje, říká senátor Lumír Kantor

Lumír Kantor - Bizon Lumír Kantor - Bizon Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/44/Lum%C3%ADr_Kantor_in_2016.jpg/338px-Lum%C3%ADr_Kantor_in_2016.jpg
Lumír Kantor je nezávislý senátor zvolený za KDU-ČSL a v roce 2018 obnovil a vede Čestný skautský parlamentní oddíl (SPO). Člen Senátu pochází z Olomouce a je primářem neonatologického oddělení, kde se starají o novorozené děti. SPO je čestný oddíl pro politiky, kteří byli zvoleni do jedné z komor Parlamentu a hlásí se k hodnotám skautingu. Členové oddílu se snaží dostávat agendu organizací, které pracují s dětmi a mládeží, do nejvyšších pater české politiky.

Jak jste se dostal do vedení SPO?
Ke mně to vlastně přišlo sekundárně. Během kampaně do Senátu jsem neměl přirozeně na toto žádné myšlenky, ale potom, co jsem vyhrál volby a začal se rozhlížet v Senátu, tak jsem si vzpomněl, že můj tatínek poslední roky říkal, že tam existuje nějaký SPO, a protože skauting je do značné míry službou a politika je taky službou, tak jsem si říkal, že skautské zásady a skautské atributy morálky do politiky určitě patří.
Potom jsem se seznámil Petrem Bratským, přezdívkou Bráca, který byl senátorem a zakladatelem SPO. Začali jsme mluvit o tom, že by bylo dobré oddíl obnovit. Do začátku mi poskytl všechny základní informace a zkontaktoval jsem taky starostu Junáka Josefa Výprachtického, přezdívkou José. Za ním jsem se zastavil a ptal jsem se, jestli by byl zájem ze strany vedení Junáka mít takovou skupinu. A on vzpomínal, že SPO vlastně fungoval celkem pěkně za Bratského. A potom jsme se s asistentkou rozhodli napsat dopis všem senátorům a poslancům s oslovením o členství. V dopisu jsem se ptal, jestli mají něco společného se skautingem – buď byli skauti, nejčastěji v tom roce 1968, nebo jsou stále aktivními skauty.
Ozvalo se mi kolem 22 lidí, a ještě skupina lidí, kteří se skautingem sympatizují, ale nebyli nikdy skauti nebo třeba mají děti, které jsou ve skautu. Ty všechny jsme pozvali ke spolupráci. Vynechal jsem vlastně komunisty a SPD, protože ti mají ve svých programech věci, které nejsou slučitelné se skautem a historicky by to taky nebylo ono.


V čem vy osobně vidíte posun od dob Petra Bratského? On říkal, že zřejmě největší úspěch toho SPO bylo vytvoření České rady dětí a mládeže, a ještě podání trestního oznámení na vytunelování dětských fondů. Tak co je váš největší úspěch?
Já si myslím, že ve skautingu nejde obecně měřit věci úspěchy nebo dílčími věcmi, to je jedna věc, ale důležité je, že se zachovává kontinuita. Proto bych řekl, že od začátku vlastně většina těch lidí spolupracuje. Třeba kolegovi Farskému se podařilo minulý rok získat týden refundace na táborech jako určitý bonus, protože lidé si brali týden dovolené.
Když mluvím jen o tom loňském roku, podařilo se nám domluvit velmi tvůrčím způsobem s hlavní hygieničkou pravidla pro konání letních dětských táborů. Jednání v Senátu se účastnila ona i další organizace. Česká rada dětí a mládeže v tom hodně pomohla, ale primární byl ten skaut. Tam se podařilo domluvit pravidla, která fungovala a která se odrazila úplně minimálně v činnosti táborů.
Potom jsou takové ty drobnější věci, které si myslím, že jsou docela důležité. Třeba týden před Vánocemi mi volal Petr Vaněk, přezdívkou Permoník, ohledně toho, jestli se bude moci rozvážet Betlémské světlo. Tak to se podařilo rychlou komunikací s hygieničkou a s ministrem zdravotnictví domluvit, že je to možné za určitých podmínek.
Velký úspěch mělo, že jsme domlouvali a spolupracovali jako nenápadná součást na tom, co skauti udělali v březnu, dubnu, květnu v loňském roce, když byl začátek pandemie a vznikla Skautská pomoc seniorům, tam jsme hráli taky nějakou roli.


Není neviditelnost spíš na škodu? Protože o SPO není na webových stránkách nikde ani zmínka a přijde mi dost neviditelný.
Ten, kdo se dneska dotkne nějakým způsobem aktivní politiky, zjistí, že je velmi těžké hledat rovnováhu mezi takovou reprezentací a tím, co chce člověk do té politiky přinášet. Já se domluvil hned na začátku s těmi bratry a sestrami, kteří jsou v Oddíle, že nebudeme příliš zveřejňovat seznam, kdo je ve skautském oddílu, protože by se to mohlo začít nějakým způsobem politizovat. Bohužel máme kolem sebe spoustu negativních vzorů, kdy vidíme, že by politizování skautské myšlence mohlo uškodit. Apolitičnost tam prostě má být co se týče stranickosti a tak dál.
Apolitičnost sice má být, ale na druhé straně jsem vynechal komunisty a SPD v tom oslovování, tím už se tam politika dostává. Oddíl chce, spíš než apolitičnost v tom úplném slova smyslu, ta snad ani není možná, uměřenost a nějakou zpětnou vazbu. Kdyby chtěl někdo oddíl využít k osobnímu prospěchu, je tu ještě Náčelnictvo a starosta Junáka, kteří také mohou zasáhnout. Člověk musí naslouchat těm ostatním, aby ti řekli, co už je moc.


Měl jste s tím někdy problém? Přeháněl svou prezentaci někdo?
Neměl.


Dohoda mezi členy je ústní, nebo na papíře, že se podepisujete?
Ústní.


Takže je důvěra mezi členy?
Tak jako všude jinde. Máme mezi sebou lidi, kteří by na tom skautingu stavěli svou politickou kariéru, máme mezi sebou lidi, kteří jsou nenápadní skauti, ale rozvíjejí myšlenku SPO v nejlepším slova smyslu. Jsme dospělí lidé a víme, co je společenská angažovanost, a na druhé straně asi chápeme, co je to apolitičnost. Myslím si, že v této oblasti je oddíl velmi dobrý.


Předseda Senátu členem SPO nechtěl být, protože by nestíhal se mu věnovat


Kdo jsou sympatizanti toho skautského oddílu? Členky nejsou například poslankyně Gajdůšková a senátorka Horská, ale jsou právě sympatizantky.
Ony jsou uvedeny jako sympatizantky, protože nikdy nebyly ve skautu a neměly s tím nic společného ani v roce 1968 a ani později. Je to kategorie lidí, kteří k nám mají blízko. Ptal jsem se profesora Žaloudíka, jestli byl někdy ve skautu. On říkal, že s ním nemá zkušenosti, ale byl tramp. Proto já ho beru, jako člověka, který s námi sympatizuje. Oficiálním členem nechtěl být, protože by to pro něj byl další závazek.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil vedl takový skautský oddíl pod, teď nevím, abych nelhal, turistickým oddílem mládeže. Oni měli skautské tradice a zachovávali skautskou myšlenku velmi výrazně a on říkal: ,,Jako mně to je sympatický a mám na to nejlepší vzpomínky.” Nechtěl být členem SPO, protože by měl další povinnost nebo pocit toho, že je schůzka, tak by tam měl být. Těžko by to nesl, že by byl členem, ale nemohl se účastnit a být aktivní. To mi přišlo velmi logické.


Je pomoc SPO poradní nebo i přímo při hlasování je tam vůle, aby všichni členové hlasovali spolu? Je třeba nějaké stanovisko oddílu, které členové mají k dispozici?
Není. Je to ta soudržnost toho bratrství a té skautské myšlenky. Přirozeně v okamžiku, kdy by se hlasovalo a poslanci ČSSD a KDU měli diametrálně rozdílné názory na podstatou toho zákona, tak potom se nebudou ohlížet, jestli jsou nebo nejsou skauti. Pokud jde o zákon, který se týká třeba toho týdenního volna, tak se dá očekávat, že strany budou hlasovat zhruba podobně. Není to vynucené ničím, žádnými pravidly.


Takže strana, které je člen SPO součástí, je nadřazena Oddílu?
Jak se to vezme. Já osobně tím, že jsem nestraník, nejsem nikomu zavázán. Musím ale říct, že jsem neměl potřebu hlasovat jinak, než jak mi KDU-ČSL dávalo doporučení. V drtivé většině jsem v souladu s tím, jaká doporučení jsou.


Kantor přemýšlí, že bude znovu kandidovat do Senátu


Vám příští rok končí mandát. Máte už vyhlédnutého svého nástupce? Chcete, aby byl třeba z KDU?
Ne, nemám. Je mi to jedno svým způsobem, tady zase je ta nadstranickost. Třeba zajímavými členy jsou Petr Gazdík nebo Jan Farský nebo Marek Výborný, ti jsou napříč spektrem. Já vyloženě nějakého svého nástupce v této chvíli nehledám. I když to porušuje skautkou zásadu, začít hledat svého nástupce, v okamžiku nástupu do nové funkce, to jsem tady porušil. Ale třeba v nemocnici, kde dělám primáře, mám možná čtyři kandidáty, ale k nástupnictví je dlouhá cesta.


Plánujete, že budete kandidovat znovu na senátora?
Čím dál tím víc si říkám, že asi ano. Pravděpodobně ano.


Pokud budete zvolen, chcete vedení SPO předat?
Asi ne, vedení není taková zátěž jako když člověk vede skautský oddíl. Nemusíme se chystat z týdne na týden. Opravdu pro mě je SPO zatím v tuto chvíli radost. Když se chceme sejít, naplánuji to. Nikdy se tam v podstatě nehádáme. Ta politika na těch schůzkách, kterých moc není, jde v podstatě bokem. Potom se přirozeně přijde na věci, které řešíme v Parlamentu, ale nikdy za těch pár schůzek, které byly, jsme se nepohádali.


ANO mám zařazené jako stranu, kde příliš neplatí věci, které souvisí s pravdou


Zmínil jste, že vyloučení jsou členové SPD a KSČM. Budete tuto výjimku rozšiřovat v případě, že by některé podobné strany mohly být zvoleny do Parlamentu?
To nevím. Jedna z důležitých věcí by byla, že bych se o tom poradil. Přirozeně si to dovedu představit, ale asi nemá cenu předjímat a asi tam není potřeba v okamžiku vyhlášení výsledků voleb hned těm lidem psát. Po posledních volbách na podzim jsem taky psal až před Vánoci. Takže není potřeba spěchat a poradil bych se s někým nezávislým, s někým z venku. Určitě bych o tom mluvil s Josefem Výprachtickým, starostou Junáka, a dalšími lidmi z Junáku. A ještě bych dal na radu Petra Bratského.


Proč v SPO není nikdo z ANO. ANO má v současnosti největší poslanecký klub, ale ani jeden člen tam není.
To je zajímavá otázka. Já jsem si to zdůvodnil tak, že v podstatě jsem to vzal z druhé strany, že ve skautu je hodně lidí z KDU, ze STANu. Máme tam taky členy z TOP09, a méně z ODS a ČSSD. Osobně si říkám, a nechci se tím nikoho dotknout, protože některé ty lidi znám, že to možná souvisí se vztahem k té pravdě a tak dál.


Myslíte, že tam je nějaké jako svědomí? Příliš nerozumím, co tím myslíte.
Já v podstatě taky ne, já mám zařazené ANO díky jeho šéfovi. ANO mám zařazené jako stranu, kde příliš neplatí věci, které souvisí s pravdou. Že jsou tam věci, které mi příliš nesouvisí se skautskou myšlenkou.


SPO teď mírně po senátních volbách posílil. Jaké čekáte změny od října? Myslíte, že to půjde nahoru, nebo dolů?
Nemyslím si, že by zásadně stoupl počet členů. Možná že ano, ale není to pro fungování SPO až tak zásadní, protože menší kolektiv lze oslovit jednodušším způsobem a dá se tam očekávat větší konzistence, větší spolupráce než ve více lidech. Na druhou stranu ve větší skupině bychom měli širší záběr, když se povede vyhrát demokratickým stranám.


Stalo se vám, že třeba někdo se chtěl přidat, ale odmítl jste ho, protože hrozilo, že zneužije dobré jméno Junáka?
Ne, ne, já si myslím, že tyhle věci by měly přijít až po přijetí. S tím už mám zkušenosti, že někteří lidi ví, že k těm skautům mám svůj vztah a začnou mi povídat o tom, že oni teda jsou bývalí skauti. To se mi vždycky rozezní poplašný zvonek – pozor! Jestli někdo přijde a začne vykládat během tří vět, že je skaut, ale přijde s úplně jiným problémem, tak je vidět, že si to přečetl někde na webu a hledá tak cestu ke mně.
Stejně tak se mi stává, že přijdou lidi a začnou mi během pěti minut povídat o tom, jak chodí do kostela, jací jsou vzorní křesťané, a já už vím, že neříkají úplně pravdu.


Šátek jsem prezidentce Taiwanu nechtěl dávat jen tak


Vy jste se zřejmě nejvíce proslavil předáním šátku prezidentce Taiwanu. Čeho jste tím chtěl docílit? A jaké jste zaznamenal reakce ze strany skautů?
To je taková otázka, která by mohla směřovat k té politizaci. Ale takhle to není. Když jsem tu myšlenku dostal, bylo to tím, že se v první řadě stále cítím více jako skaut než politik. Skautem jsem 60 let, politikem pět.


To si myslím, že mi řeknou všichni, že jsou prvně skautem než politikem, ale čeho vy jste chtěl předáním šátku docílit?
Když jsem uvažoval nad tím, že pojedu s předsedou Vystrčilem na Taiwan, tak jsem se zeptal vedoucího kanceláře na Taiwanu, jak tam skauting funguje, a oslovil ho, že bych se chtěl potkat s místními skauty. Ale ne jako člen parlamentní delegace, ale jako skaut se skautem. To se povedlo, setkal jsem se se dvěma děvčaty a s jedním vedoucím, kteří byli vysoce postaveni v taiwanském skautingu.
Ředitel taiwanské kulturní a hospodářské kanceláře v Praze mi říkal, že prezidentka je také aktivní skautka. Den před odjezdem jsme se domluvili se starostou Junáku na předání šátku. Hledali jsme, jak by se dala provázat spolupráce českého a taiwanského skautingu, protože skaut je celosvětově otevřená organizace. Potom jsem volal starostovi před odjezdem, jestli nemá nějaké materiály, popřípadě šátky na výměnu a dostal jsem je.
Šátek jsem prezidentce nechtěl dávat jen tak, a proto jsem se ptal těch tří skautů, jestli si ho opravdu zaslouží. Oni říkali, že ano, že jim velice pomáhá a pravidelně se účastní jejich akcí. Měl jsem z toho takový pěkný pocit, že si to skutečně zaslouží a není to jen nějaká akce Kantora z České republiky. Místní skauti mi to schválili a je to opravdu dar skauta z České republiky skautce z Taiwanu.


Čemu se bude Parlamentního oddíl věnovat dál?
To přináší doba. Významná složka, která byla v březnu loňského roku ohledně šití roušek a skautské pomoci, přišla nečekaně, takže uvidíme. Nyní se chystáme předat Stříbrnou medaili předsedy Senátu Miloši Zapletalovi, skautsky Zetovi, kterého jsme s SPO navrhli na toto senátní ocenění za celoživotní práci pro skauting. I takové kroky a návrhy SPO považuji za důležité. Vyznamenání mu s předsedou Vystrčilem přivezeme osobně, jakmile nám to umožní pandemická situace.

Zobrazeno 116 krát
Naposledy upraveno: st., 5. květen 2021 21:36
Pro psaní komentářů se přihlaste