Tereza Křápová
Rozšířená zpráva:
Výskyt rakoviny prsu stoupl o 120 procent
Za posledních 30 let stoupl výskyt rakoviny prsu u žen v České republice o celých 120 procent, a to je nejvíc ze všech druhů rakovin. Podle Národního onkologického registru (NOR) ročně onemocní přibližně 6500 žen a 2000 z nich zemře. Česká republika je ve výskytu karcinomu prsu spolu s Itálií na šestnáctém místě v Evropě a v počtu zemřelých zaujímá spolu s Německem jedenácté místo.
,,Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem u žen,“ sdělila mi Michaela Zugarová , primářka onkologického oddělení v Oblastní nemocnici v Kolíně, ,,tak velký nárůst si můžeme vysvětlit také tím, že dnešní moderní technologie dokáží odhalit onemocnění snadněji, než tomu bylo dříve.“ Karcinom objeví ve svém prsu každá jedenáctá až dvanáctá Češka.
Základem prevence je kromě úpravy životního stylu především pravidelné samovyšetření, tedy sledování změn v prsou a podpaží. Ženy nad 45 let mají hrazený mamograf každé dva roky.
Pokud se na chorobu přijde pozdě, bývá často smrtelná, nebo výrazně zasáhne do fyzického i psychického stavu pacientky. Mnohé z žen kvůli nemoci přijdou o jeden, nebo dokonce o oba prsy, a u mladších pacientek je ohrožena plodnost.
,,Mladé pacientky totiž nejsou v posledních letech nic mimořádného, ačkoli žen ve vyšším věku je samozřejmě převaha,“ poznamenala primářka Zugarová. ,,Typický věk české pacientky s karcinomem prsu sice leží v intervalu 60–69 let, ale více než 38 % všech nemocných je mladších než 60 let,“ tvrdí NOR.
Rozhovor:
,,Samovyšetření je základní věc, kterou pro sebe každá žena může udělat,“ si myslí lékařka Michaela Zugarová
Problematika rakoviny prsu je celosvětově rozšířený problém. V dnešní době jsou nádorová onemocnění druhou nejčastější příčinou úmrtnosti, hned po nemocech oběhového systému. Na rakovinu prsu je u nás léčeno x procent žen. Pokroky v medicíně postupují neuvěřitelnou rychlostí, ovšem lék na rakovinu se ještě nikomu vynalézt nepodařilo. Primářka kolínské oblastní nemocnice Michaela Zugarová se onkologii věnuje dvacet let a nasbírala několik zkušeností nejen ve svém oddělení, ale i na zahraničních stážích.
Dočetla jsem se, že za posledních 30 let narostl výskyt rakoviny prsu až o 120 procent. Myslíte si, že to je pravda? Pozorujete to u svých pacientů?
Ano, máte pravdu. Přesná čísla z hlavy nevím, ale velký počet z mých pacientek právě trpí touto nemocí. Karcinom prsu zasáhne velké procento českých žen. Dokonce pozoruji, že přibývá hodně mladých pacientek, což dřív nebylo.
Čím to je způsobeno?
Zlepšil se „screening“ a ženy chodí více na vyšetření, takže dokážeme zachytit více nádorů v nízkém stádiu. Dříve ženy nádor mohly mít také, ale vůbec o tom nevěděly.
Může mít rakovinu prsu i muž? Máte tam někoho?
Může. Aktuálně mám teď jeden případ. Rozhodně to ale není u mužů tak rozšířený typ rakoviny jako u žen. Jsou to přibližně 2%.
A proč se rakovina prsu v tak velkém množství vyskytuje právě u žen?
Karcinom prsu je většinou hormonálně závislý nádor. To znamená, že velká část těchto nádorů je citlivá na ženské hormony, protože pod jejich vlivem lépe roste. Příkladem jsou ženy, které začaly v brzkém věku užívat hormonální antikoncepci.
Je výskyt rakoviny prsu spojený i s životním stylem?
U nádorů se neví jasná příčina, proč se vytvořil. Ale může to být způsobené stravou, třeba kuřecí maso obsahuje hodně hormonů, a obrovský vliv má také stres. Ten dokáže velikým způsobem nabourat imunitu. A to je také jedna z příčin, proč je v dnešní době větší výskyt rakoviny, protože dříve se lidi tolik nestresovali.
Takže můžeme snížit pravděpodobnost výskytu rakoviny?
Tu pravděpodobnost lze snížit zdravým stylem života, nemít nadváhu, nebrat žádné hormony, nebýt ve stresu, jíst hodně zeleniny a ovoce, mít dostatek pohybu, nekouřit a nepít moc alkoholu. Zkrátka snažit se žít zdravě.
Záleží také na samovyšetření? Dokáže si žena sama nahmatat nádor?
Ano, ale záleží na jeho uložení a velikosti. Lze nahmatat nádor kolem jednoho centimetru. Pokud je někde hlouběji v prsu a žena má prsa velká, tak nádor nenajde. Samovyšetření je taková základní věc, kterou pro sebe každá žena může udělat. Ideálně tak jednou měsíčně, vždy po menstruaci.
Pokud má žena podezření, může kdykoliv absolvovat vyšetření?
Určitě, vždy je lepší navštívit lékaře. Do čtyřiceti pěti let by žena měla jít na ultrazvuk, ale občas lékař doporučí absolvovat mamografii. Jinak od pojišťovny má žena nárok na vyšetření prsu jednou za dva roky a mezitím si žena jako samoplátce může nechat udělat ultrazvuk.
Jaká je úspěšnost léčby?
Záleží, v jakém stádiu se onemocnění zjistí a na histologické charakteristice toho nádoru. V nízkých stadiích je vysoká, takže když přijde někdo ve stádiu jedna, což je nádor do dvou centimetrů bez pozitivních uzlin v podpaží a bez metastáz, tak tam je ta úspěšnost vysoká, kolem 97 procent.
A jaká je mortalita? Umírá se na nádor prsu často?
Zase záleží na stádiu. Ale neumírá se na nádor prsu tak často jako v minulosti, a to právě díky tomu, že se na nemoc přijde dříve.
Pozorujete u žen s rakovinou prsu nějakou velkou psychickou změnu, když k Vám chodí?
Všimli jsme si, že ženy, které jsou na začátku až hysterické, tak se a tím brzy vyrovnají a ty, které na začátku vypadají, že budou v pohodě, tak se později psychicky zhroutí. Ale samozřejmě to lépe snáší ženy, které mají silné rodinné zázemí a v něm psychickou podporu.
Story:
Rakovinu prsu zjistila v pátém měsíci těhotenství
Dvaatřicetiletá Lucie z Prahy se ve svém pátém měsíci těhotenství dozvěděla, že má rakovinu pravého prsu. „Měla jsem silné bolesti a postupně to prso získávalo takový zvláštní tvar. Můj doktor mi ale řekl, že to nic neznamená. Prý je to v průběhu těhotenství normální,“ vyprávěla Lucie. Prso se ale postupně zhoršovalo a to tehdy donutilo Lucii přitlačit na svého lékaře a nechat se řádně vyšetřit. „Bylo 14. února 2006, kdy mi doktoři oficiálně potvrdili, že mám rakovinu,“ poznamenala. Během těhotenství nemohla podstupovat ozařování ani žádnou jinou léčbu, která by mohla poškodit plod, a tak čekala až do porodu. V následujících měsících Lucie prodělala šest chemoterapií a operaci, při níž přišla o celé prso. „Léčila jsem se u jedné výborné pražské lékařky. Tehdy mi hodně pomohla jak fyzicky, tak psychicky. Zkrátka odborník na svém místě,“ vzpomínala. Kromě lékařky Lucii hodně pomohla její rodina a její čerstvě narozené dítě, o které se tou dobou musela starat, a přišla tak na jiné myšlenky. Léčba karcinomu trvala několik měsíců, ale i po jejím ukončení Lucie prodělala operaci lymfatických uzlin a v roce 2011 vyndání dělohy. Ještě dnes se musí neustále hlídat: „Snažím se dodržovat zdravou stravu, jím hodně zeleniny, cvičím a hlavně se nestresuji.“ Přestože by měla být Lucie karcinomu prsu zbavená, lékaři ji nikdy nepotvrdili její naprosté zdraví, a tak musí žít s tím, že se rakovina může každým dnem vrátit.
Story:
Náhodou si přišla na bulku v prsu, byl to zhoubný nádor
Ještě nedávno byly její hlavní starostí peníze a práce. Dnes je to její vlastní zdraví. V pětačtyřiceti letech se musí postavit vstříc smrtelné nemoci.
Jmenuje se Dita, pracuje jako učitelka na střední škole a v lednu letošního roku zjistila, že má rakovinu prsu. „Úplnou náhodou jsem si po sprše prohmatávala prsa a ucítila jsem v pravém prsu malou bulku,“ přibližovala situaci Dita, „znejistila jsem, ale nedávala jsem tomu velikou váhu, protože jsem necítila ani nejmenší bolest.“ Na naléhání rodiny si ale Dita asi za tři týdny došla ke svému gynekologovi. Ani ten nenechal situaci nevyřešenou a napsal pacientce doporučení na mamografii. Přítomnost bulky ji lékaři potvrdili hned, ale až po jeho histologickém vyšetření se dozvěděla, že je nádor zhoubný. „Momentálně mám za sebou tři chemoterapie a začátkem léta mě čeká operace. Prý mi vezmou celé prso,“ poznamenala. Dita ve své rodině tento typ onemocnění nemá, snaží se jednou týdně cvičit a jíst střídmě. Za to již od svého mládí užívá hormonální antikoncepci a přiznala, že se často stresuje: ,,Mám pocit, že to při mé práci ani jinak nejde,“ vtipkovala. Kromě nynějších bolestí prsu, má Dita silné bolesti žaludku, které jsou údajně spojené s chemoterapií. Velikou podporu má ale ve svém manželovi, sedmnáctileté dceři a v její lékařce. Svůj život se snaží žít stále stejně, pouze se snaží více udržovat svůj vnitřní klid.
Anketa:
Víte, že jedna z metod pro včasný záchyt rakoviny prsu je samovyšetření? Provádíte jej?
Jednou ze základních prevencí proti rakovině prsu je jeho samovyšetření. Vyšetřování si žena provádí sama, a to pravidelně každý měsíc. Podle odborníků je nejlepší doba pro samovyšetření druhý nebo třetí den po skončení menstruace a pro ženy, které nemenstruují, je vhodný kterýkoliv den. Přesto, že se s touto teorií setkáváme téměř dnes a denně, ať už v televizi, rádiu či brožurce u lékaře, málokterá žena to bere zodpovědně a svá prsa pravidelně kontroluje.
Michaela, 18 let: Vím, ale nikdy mě nenapadlo se vyšetřit. Ani nevím jak.
Katka, 23 let: Teoreticky znám samovyšetření prsu velice dobře, ale prakticky to vůbec nedělám.
Šárka, 31 let: Už několikrát jsem si říkala, že s tím musím začít, ale ještě jsem tak nikdy neučinila.
Jarmila, 46 let: Ano, vím, že bych se měla pravidelně prohlížet a snažím se o to. Bohužel jen, když si vzpomenu. To bývá tak čtyřikrát do roka.
Věra, 65 let: Vím o tom, četla jsem o tom, někdy to říkají i v televizi. Ale myslím, že bych to stejně nepoznala.
Záměr:
Cíl práce
Tento projekt jsem pracovala v rámci psaného praktika a zdravotně-sociální žurnalistiky na téma Rostoucí výskyt rakoviny prsu a úspěšnost její léčby. Moje práce se tedy zaměřuje na problematiku nádorového onemocnění prsu, jak mu předejít a jaká je případná šance jeho uzdravení.
Cílem projektu je poskytnout pohled na tento typ onemocnění z několika úhlů pohledu. Z pohledu lékaře, vyléčené i nevyléčené pacientky a zdravých žen v různém věku. Dále bych chtěla dokázat, že životní styl a stres má značný vliv na zdraví člověka, zdůraznit význam samovyšetření, že je důležité o sebe dbát a nenechávat věci na poslední chvíli a v neposlední řadě poukázat na psychiku žen trpících tímto typem onemocnění. Jaký byl jejich psychický strav během léčby, co prožívaly, co cítily a jak tato choroba ovlivnila jejich dosavadní život. Málokdo tomu totiž dává takovou váhu, jakou by měl a neuvědomuje si případné následky.
Rozšířená zprávy by měla sloužit jako poskytnutí informací k mému vybranému tématu a uvést čtenáře do problematiky, které se budu v následujících článcích věnovat hlouběji.
Rozhovorem s lékařkou bych ráda poskytla úhel pohledu z pozice odborníka, člověka, který se s touto chorobou setkává dnes a denně. Dokáže zhodnotit vážnost onemocnění a měnící se psychiku pacientek. V rámci rozhovoru bych chtěla zároveň zjistit, zda vnímá nárůst rakoviny prsu u svých pacientů nebo zda pozoruje tuto problematiku jen ve statistikách Národního onkologického registru.
Článkem s vyléčenou pacientkou, který budu psát ve formátu story, bych chtěla přiblížit životní příběh člověka, jež zažil ve svém životě nezáviděníhodné chvíle, ale zároveň poukázat na to, že nic není nemožné. Záměrně jsem si vybrala k vypracování článku mladou ženu, která měla tento typ onemocnění geneticky daný a ani životním stylem by se mu vyhnout nemohla.
Story o pacientce, která stále prodělává léčbu, má čtenářům přiblížit život plný vyšetření, chemoterapii a strachu. I přesto, že dotazovaná je silná osobnost a své onemocnění bere statečně, chtěla bych touto formou ukázat, že zdravý životní styl a prevence je důležitá.
Poslední článek, tedy v podobě ankety, dokazuje, že a žena jakéhokoliv věku zanedbává samovyšetření prsu, a to i přesto, že o tomto typu prevence vědí.
Zdůvodnění volby tématu
V každém lidském životě se objevují okamžiky, kdy se čas jakoby zastaví a člověk je nucen přehodnotit svůj dosavadní život a zamyslet se nad jeho pokračováním. Jedním z takových okamžiků bývá právě nemoc, která dokáže život člověka zcela ovlivnit.
V současnosti zasahují četnou lidskou populaci nádorová onemocnění, jejichž léčba bývá dlouhodobá a prognóza nejistá. Pro svou práci jsem si vybrala téma Rostoucí výskyt rakoviny prsu a úspěšnost její léčby z důvodu jeho celosvětové problematiky. Nádorové onemocnění prsu je každoročně diagnostikováno u několika milionů žen na celém světě. Svým rozšířením se řadí k nejčastěji se vyskytující formě rakoviny u žen, u kterých je to druhá nejčastější příčina úmrtí na nádorové onemocnění. Avšak se nevyhýbá ani opačnému pohlaví.
Dalším důvodem, proč jsem rozhodla věnovat tomuto tématu je jeho častý výskyt v mediích. Nicméně ne vždy jsou články k této problematice správné a valná většina z nich je publikována za účelem reklamy.
Nicméně hlavním impulzem pro zvolení tohoto tématu byla moje vlastní negativní zkušenost se zmiňovaným onemocněním. Sama jsem měla možnost vidět, jak působí zhoubné nádory na lidi jimi trpícími a byla to pro mě zkušenost, na kterou nelze zapomenout. Ráda bych tedy čtenářům laicky přiblížila, co tato nemoc obnáší a jak můžeme snížit její výskyt.
Stav problematiky a zdroje
Zhoubným nádorem (rakovinou) obecně nazýváme onemocnění, za nímž se skrývá skupina více než 100 různých chorob. Ačkoliv každý druh se od jiného liší v mnoha ohledech, všechny mají společný alespoň v určité fázi nekontrolovatelný buněčný růst, který se vymkl kontrolním mechanismům pacientova organismu. Rostoucí buňky tvoří nádor. Zhoubné nádory mohou ničit okolní tkáně a orgány. Mohou tvořit dceřiná nádorová ložiska v ostatních částech organismu (metastázy).
Nádorové onemocnění prsu znali již staří Egypťané. Léčili je vypalováním zasažených tkání rozžhaveným železem. V pozdějším období se rakovinou prsu a její léčbou zabýval Galén. Hlavní příčinu onemocnění viděl v nadbytku melancholie. V léčbě doporučoval speciální diety a zaříkávání. Základy chirurgického odstranění nemocného prsu (mastektomie) vyvinul až o několik staletí později Andreas Vesalius. Zmínky o úspěšně provedené mastektomii pocházejí ze samého počátku 18. století. Dochoval se popis případu řádové sestry z kanadského Quebecu, která se díky zákroku v roce 1700 zbavila rakoviny a prožila ještě dalších 30 let spokojeného života.
Za hlavní rizikové faktory pro rozvoj rakoviny prsu je považováno ženské pohlaví a věk. Naprostá většina nádorů prsu postihuje ženy. Riziko jejich výskytu stoupá s věkem. Většina žen s rakovinou prsu je starších 50 let. Nádorová přeměna buněk vzniká při současném působení několika různých nepříznivých podmínek. V případě rakoviny prsu se pravděpodobně jedná především o genetické vlohy, působení hormonů a složení potravy.
Výskyt rakoviny prsu v rodině zvyšuje riziko onemocnění i u dalších příbuzných žen. Nejrizikovější je výskyt u matky, sestry nebo dcery.
Hormonální působení spočívá především v délce menstruace a době prvního těhotenství. Bylo vypozorováno, že do rizikové skupiny rozvoje rakoviny prsu patří ženy, které začaly menstruovat dříve nebo menstruují i ve vyšším věku. Kratší délka menstruace naproti tomu riziko rakovinu prsu snižuje. Podobnou ochranu poskytuje i narození prvního dítěte do 30. roku věku.
Na téma Psychika žen s nádorovým onemocněním prsu jsem v minulosti napsala seminární práci do předmětu Psychologie. V tehdejším zpracování jsem se ale věnovala spíše psychickým změnám pacientek v průběhu jejich léčby a podrobně její teorii.
Kromě reklamních projektů, jako je Avon pochod proti rakovině prsu nebo Bez rakoviny o žádném podobném projektu nevím. Ovšem existuje několik seminární, bakalářských a diplomových prací, které se tomuto onemocnění věnují, ale vždy spíše pouze z teoretického hlediska. Na projekt či práci, která by se věnovala přímo nárůstu výskytu této choroby, jsem nenarazila.
Hlavním zdrojem bude primářka onkologického oddělení nemocnice pro Středočeský kraj v Kolíně, Michaela Zugarová. Michaela Zugarová patří do mé rodiny, a tak je ochotná dohlédnout, aby v článcích ani v mém vypracovaném záměru nebyly faktické chyby. Zároveň ji požádám o kontakty na dvě pacientky, vyléčenou a stále léčící se, a o přiblížení jejich zdravotního stavu. Michaela Zugarová bude pro mě takovým pomocníkem při zpracování teoretické i praktické části samostatného projektu.
Dalším důležitým zdrojem bude Národní onkologický registr na doporučení doktorky Zugarové. Obrátím se na něj formou emailu a taktéž budu čerpat z jejich internetových stránek.
K vypracování teorie a správných faktů použiji literaturu, kterou jsem taktéž použila při vypracování mé seminární práce na podobné téma, když jsem byla na střední škole.
Ideový plán
Samostatný projekt bude zpracovaný v pěti článcích, jednomu zpravodajskému a čtyřem publicistickým. Bude se jednat o zprávu rozšířenou, rozhovor, dvě story a anketu.
Zpráva v rozšířené podoby bude mít za úkol uvést čtenáře do problematiky. Objasní mu, o jak závažný problém se jedná a zaujme ho natolik, aby si přečetl zbylé čtyři příspěvky, které se týkají stejného tématu. K vypracování zprávy budu potřebovat údaje z Národního onkologického registru a vyjádření odborníka, tedy lékařky Zugarové.
Rozhovor s primářkou kolínského onkologického oddělení bude následovat hned po zprávě v rozšířené podobě. Měl by čtenáře zavést do problematiky o něco hlouběji, případně jim objasnit věci, kterým v předchozím článku dostatečně nerozuměli. S doktorkou Zugarovou se budu věnovat jak statistikám onemocnění, úspěšnosti léčby, prevenci a taktéž budu žádat její vlastní pohled na věc.
První story bude se ženou, která je již „vyléčená“. Článek napíšu v podobě životního příběhu mladé ženy, která se v brzkém věku musela postavit čelem smrtelné chorobě. Budu se snažit s ní mluvit o jejích prvních pocitech, o průběhu léčby, lékařské pomoci, rodinnému zázemí a o vlivu nemoci na její dosavadní život.
Stejným způsobem budu zpracovávat story o pacientce, která se s onemocněním prsu musí nadále setkávat a neví, jak její životní příběh skončí. Budu se taktéž věnovat průběhu její léčby a jejímu psychickému rozpoložení.
Poslední článek budu zpracovávat do podoby ankety, kde položím jednu až dvě otázky o samovyšetření prsu. Zda samovyšetření pravidelně provádí a jestli vůbec vědí, že by se něco takového mělo dělat. Zeptám se asi pěti žen v různých věkových kategoriích, podle kterých si následně čtenář může udělat názor, zda jsou starší ženy ke svému zdraví opatrnější nebo naopak.
Postup práce
V první řadě jsem se poradila s lékařkou Michaelou Zugarovou, zda mi bude ochotná při zpracování projektu pomáhat. Potřebovala jsem od ní především poskytnout rozhovor. Chtěla jsem, aby v rámci mé série článků byl i publikován pohled odborníka. Jak se na tuto problematiku dívá člověk, který s ní pracuje již desítky let. Doktorku Zugarovou jsem také žádala o pomoc při vyhledávání údajů o rakovině prsu, tedy instituce, na které se mohu a obrátit a dále také literaturu. Michaela Zugarová mi ale také vyšla hodně vstříc, když mi jako lékařka poskytla kontakty, na své dvě pacientky. Nejdříve se samozřejmě musela s nimi osobně poradit, zda mi může sdělit informace o jejich zdravotním stavu a předat mi jejich telefonní kontakt.
Když jsem zjistila, kde budu čerpat faktické údaje o již zmíněném onemocnění, nashromáždila jsem si literaturu, kterou budu k vypracování svého projektu potřebovat. Literatura, ze které jsem čerpala, není nijak obtížná, jelikož jsem čerpala pouze základní informace o chorobě. Přínosná mi také byla moje literatura, ze které jsem již čerpala na střední škole, když jsem pracovala na seminární práce na téma Psychika žen s nádorovým onemocněním prsu. Kromě literatury jsem se obrátila na Národní onkologický registr, a to na doporučení Michaely Zugarové. Převážně z těchto dvou zdrojů jsem sestavila zprávu v rozšíření podobě, která by měla čtenáře uvést do problematiky nádorového onemocnění prsu. Ještě před dokončením článku jsem se ale také inspirovala v internetových článcích, které vyšly na podobné téma. Ovšem často jsem narazila na práce, které nebyly věnovány problematice jako takové, ale spíše kampaním a projektům, jež jsou s onemocněním spojeny. Příkladem může být kampaň Anny K., Avon pochod proti rakovině prsu nebo projet Bez rakoviny.
Tato úvodní zpráva do série mých článků se mi psala dobře. Měla jsem dostatek podkladů a jasnou představu o tom, jak bude zpráva vypadat. Potřebovala jsem zkrátka jednoduše nastínit téma, kterému se budu věnovat i v následujících článcích, takovým způsobem, aby tomu mí případní čtenáři snadno porozuměli. Do zprávy jsem uvedla i přímou řeč primářky Zugarové, aby byla splněna vyváženost zprávy. Tedy aby se k věci vyjádřilo více stran. Zprávu jsem napsala asi týden po nastudování publikací a odborných rad ze strany lékařky. Avšak nebyl to první text, který jsem ke svému tématu vypracovala.
První článek, který jsem napsala, byl totiž rozhovor s lékařkou. Vzhledem k tomu, že jsem se na ni od začátku svého pracování na projektu obracela především na ni, bylo pro mě nejjednodušší si o problematice karcinomu prsu promluvit nejdříve s ní. Rozhovorem, který mezi námi proběhl, jsem se dozvěděla spoustu věcí, jež jsem mohla dále použít při práci na dalších textech, například do zprávy v rozšířené podobě, kam jsem vepsala přímou řeč primářky.
Rozhovor s Michaelou Zugarovou byl pro mě jednoduchý. Vzhledem k tomu, že patří do mé rodiny, rozhovor jsem vedla spíše uvolněný a bez formalit. Mohla jsem se zeptat na veškeré věci, které i byly nejasné, a Michaela mi bez problémů na vše odpověděla. Náš rozhovor trval téměř hodinu, takže jsem z něj vybrala jen ty nejdůležitější, nejzajímavější a nejsrozumitelnější věci. To byla jedna z nejnáročnějších částí při realizaci samostatného projektu.
Třetí článek, na kterém jsem pracovala, byla story s již „vyléčenou“ pacientkou. Jednalo se o jednačtyřicetiletou advokátku Lucii, která žije spolu se svým manželem a dvěma dětmi v Černošicích u Prahy. S Lucií jsem se osobně setkala a na téma rakoviny prsu v jejím životě jsme se bez problémů bavili. Lucie neměla nejmenší problém se mnou o tak citlivých věcech mluvit narovinu a vše, co jsem potřebovala slyšet, mi vstřícně řekla. Mluvila se mnou o jejím průběhu léčby, jejím psychickém stavu, její rodině i práci. O svém onemocnění vyprávěla podrobně. Zmínila se o chemoterapiích, které prodělala, o operacích, jež musela podstoupit, a také o problémech, které ji kvůli nemoci doprovází i v dosavadním životě.
Článek s nevyléčenou pacientkou jsem též vypracovala formou životního příběhu, tedy story. Tentokrát šlo o ženu ve věku 45 let, která je stále pod dohledem lékařů. Byl ji nalezen karcinom prsu před několika měsíci. Prodělala již tři chemoterapie a čeká ji ještě nespočet vyšetření. Neměla jsem možnost se s touto ženou setkat osobně, mluvily jsme spolu pouze po telefonu. Nicméně i přesto mluvila pacientka velice otevřeně o své chorobě. Vyprávěla o svých aktuálních myšlenkách a pochybách, ale podle mého mínění vše zvládá statečně.
S oběma ženami jsem vedla rozhovor bez problémů. Ani jedna z nich neměla problém odpovídat na mé kladené otázky, naopak samy často mluvily na téma, na které bych se neodvážila zeptat. Tyto dva články jsem napsala ve dvou dnech po sobě jdoucích, a to byl jeden z důvodů, proč se m i tyto dva články psaly velice dobře, protože jsem mezi nimi neměla veliký časový rozestup.
Pro formát story jsem se rozhodla z důvodu, že jsem chtěla čtenářům přiblížit dva životní příběhy a tento typ článku byl pro to ten nejvhodnější. Tak jednoduše a srozumitelně může čtenář porozumět tomu, co chci říct. Navíc jsem v přechozích článcích už zvolila formu rozhovoru s odborníkem, tudíž jsem chtěla, aby byla má série textů pestřejší.
Během pár dnů, kdy jsem dotazovala ženy různých věkových kategorií, jsem vypracovala anketu, ve které jsem se ptala na dvě otázky: Víte, že jedna z prevencí proti rakovině prsu je samovyšetření? Provádíte jej? Každá dotazovaná neměla problém s odpovědí. Všechny o samovyšetření věděly, ale pouze jedna jej občas praktikuje, ovšem ne pravidelně, jak by měla. Dotazovaných jsem se ptala osobně i po telefonu a volila jsem se především z okruhu mých známých.
Celý postup práce jsem zvládla vyhotovit za 5 dní. S žádným z výše uvedených pracovních postupů jsem neměla sebemenší problém. Vše proběhlo podle plánu.
Sebehodnocení
Jedním z mých cílů projektu bylo poskytnout čtenářům více úhlů pohledu na tento typ onemocnění a vzhledem k tomu, že jsem využila pohled na věc jak odborníka, laika i nemocného, tak bych svůj záměr splnit měla.
Dalším cílem bylo dokázat čtenářům důležitost zdravého životního stylu, a jaký vliv má stres na naše zdraví. To všechno je zmíněné jak v rozhovoru s odborníkem, tak v obou životních příbězích žen, které postihla choroba rakovina prsu. Primářka kolínského onkologického oddělení v rozhovoru potvrzuje, že velice důležitá je strava i pohyb a že častou příčinou rakoviny je stres. Ve dvou článcích, jež se věnují dvěma pacientkám, každá samovolně zmiňuje jejich snahu o správné stravování, dostatek pohybu a o duševní klid.
Posledním textem, ve formátu anketu, jsem taktéž chtěla vyvolat ve čtenářkách pocit odpovědnosti, který je donutí praktikovat pravidelné samovyšetření prsu. Zároveň jsem tím chtěla dokázat, že dnešní ženy, ať patří do jakékoliv věkové kategorie, nedbají příliš o svoje zdraví. A i přesto, že vědí o samovyšetření prsu, neuvědomují si jeho smysl, a proto mu nevěnují ani pár minut. A i to může být příčina tak velikého nárůstu rakoviny prsu u nás v zemi.
Jako jednu z technik, která by měla ve čtenářkách vyvolat motivaci dbát o své tělo a zdraví, bylo několik vět v mých textech, věnované psychice nemocných žen. Chtěla jsem zmínit, že je velmi těžké se se svou nemocí vyrovnat a jen silné ženy se dokáží postavit takovému stresu. Psala jsem o průběhu léčby obou pacientek a jejich průběžných pocitech. O jejich podpoře v rodinách a jejich vnitřní síle. Myslím, že to jsem ve svých článcích splnila a domnívám se, že by to v případných čtenářkách mělo evokovat alespoň malé zamyšlení.
Největším problémem pro mě nejdříve bylo shromáždění správných faktů a teorie o karcinomu prsu, a dále jejich předání čtenářům ve srozumitelné formě. Nastudovala jsem nejprve alespoň základní literaturu o onemocnění, ale mým zájmem bylo správné pochopení a následně jednoduché předání svým čtenářům. Nicméně se vším mi pomohla lékařka Zugarová, jak jsem již zmínila. Nyní jsem si jistá, že ve svých článcích nemám faktické údaje a předpokládám, že jsem články napsala tak, aby byly snadno pochopitelné.
Dalším úskalím, se kterým jsem se připracováním na mém samostatném projektu setkala, bylo navázání rozhovoru s pacientkami a téma jejich smrtelného onemocnění. Bála jsem se, že bude z jejich strany problém mluvit na tak citlivé téma. Ale hned po pár minutách, kdy jsem s pacientkou začala mluvit o jejich chorobě, ze mě strach opadl. Obě se mnou mluvily bez hranic a každá se mi zmínila o věci, na kterou bych se ani neopovažovala zeptat. Mluvily se mnou i o jejich intimním životě i o smrti. Možná to pro mě bylo tak nepředstavitelné a nepochopitelné, protože já jsem nad smrtí nemusela nikdy tolik přemýšlet asi jako každý z nich.
Na další problémy či úskalí jsem při své práci nenarazila.
V budoucnu bych eventuálně mohla detailně rozpracovat léčbu rakoviny prsu. Mohla bych vypracovat článek, kde bych se věnovala pouze průběhu léčby: chemoterapiím, operacím, pravidelným návštěvám lékaře. Článek by mohl být napsán očima pacienta, který si tím pravidelně prochází, možné by bylo taktéž uvažovat opět o formátu story či o klasickém rozhovoru, který je podle mého názoru vždy zárukou správného porozumění ze strany čtenáře.
Rozšířit by se taktéž dalo téma prevence a samovyšetření prsu. Věnovala bych se mamografii a ultrazvuku. Napsala bych, co každé vyšetření obnáší, na co se má pacientka připravit. Také bych se zmínila o vyšetřeních, která má každá žena od určitého věku zdarma, a které je nadstandardní a musí se platit ze svých financí. Snažila bych se napsat stručný a jednoduchý návod k samovyšetření prsu. Jak často a jak správně by se ženy měly vyšetřit a jaký smysl to má.
Dalším tématem, kterému by bylo zajímavé se věnovat, by byly příčiny onemocnění: genetické vlohy, kouření, alkohol, strava, pohyb, stres. Za pomocí odborníka bych rozpracovala jednotlivé příčiny rakoviny prsu a snažila bych se čtenáře seznámit s řešením, které by mělo snížit pravděpodobnost výskytu onemocnění.
Jedinečnost mého projektu je jeho přínos pro čtenáře. Jedná se totiž o texty, jejichž účelem je vyvolat v každém z nich pocit, že se o sebe sami musejí lépe starat a pečovat o sebe. Nemají pouze informativní funkci, ale články jako rozhovor, story a anketa mají kromě informativní funkce i funkci persvazivní. Měly by čtenářky donutit k zamyšlení a k jejich zájmu o sebe samé. Můj projekt je také jedinečný tím, že poskytuje příjemci několik úhlů pohledu na danou problematiku. Mohou si přečíst základní informace i chorobě, o problematice sním spojenou, názor a postoj odborníka, pacientek i třetích osob, které k onemocnění přímý vztah nemají.
Podle mého mínění se mi praktická část vydařila. Sehnala jsem zdroje, které jsem k vypracování potřebovala. Nedopustila jsem se nepravdivých informací ani hrubek v českém jazyce a v rámci zprávy v rozšířené podobě jsem se snažila maximálně plnit objektivitu sdělení. Čerpala jsem pouze ze svých vlastních zdrojů a využila jsem zpravodajské i několik publicistických žánrů, čímž jsem předvedla svou znalost stylistiky. Můj názor je, že jsou všechny články napsány tak, aby čtenář neměl problém s jejich pochopení a aby zaujmuly.
Zdroje
MICHNOVICZ, Jon; J. KLEIN, Daine: Rakovina prsu a zdravá výživa. Praha, Pragma 2002. ISBN. 80- 7205- 910- 6.
STRNAD, Pavel; DANEŠ, Jan: Nemoci prsu pro gynekology. Praha, Grada 2001. ISBN 80- 7169- 714-1.
Národní onkologický registr, http://www.svod.cz/, 10.4.2015
MUDr. Michaela Zugarová, narozena: 3.12.1969, bydliště: Táboritská 234, Kolín 280 00
