Kristýna Sudková Karanténa byla pro scénu z jednoho pohledu přínosem – na YouTube se například dostal zbytek vystoupení z loňského mistrovství republiky či často již zapomenuté poklady z dřívějšího období. Zážitky z pandemie byly také inspirací, například pro Theu, která při streamu z Anatolova obýváku přečetla silný text o skomírající společnosti. „Nevýhoda ale tkví v jedné z nejdůležitějších složek slamu – při online přenosech bohužel chybí osobní přítomnost diváka a slamer není za svůj výkon ihned bodově ohodnocen,“ uvedl Michel, který se kromě performancí zabývá také organizací.
Také celosvětová scéna se přenesla do virtuálního prostředí. Mistrovství Evropy, které mělo letos hostit italské Milano se zrušilo bez náhrady a mistrovství světa, kterého se v Paříži měl účastnit Ondra Hrabal, proběhlo online. Ten musel tři texty přednést prázdnému audiovizuálnímu studiu pod Univerzitou Palackého.
Za zmínku zcela jistě stojí angažovanost Anatola Svahilce, snad nejznámější persony české slam poetry. Kromě zprostředkování slamových utkání si díky studiu Paralelní Polis vytvořil řadu vlastních pořadů, a nejen že vyplnil vlastní čas, ale také mohl pobavit diváky alespoň formou online přenosů, když už ne na živo. Přenos slam poetry z Polis se stal první českou streamovanou kulturní záležitostí. S Anatolem jsem si krátce povídala o průběhu streamů v rámci karantény i plánech na léto.
Během karantény jsi inicioval spoustu živých přenosů ze studia Paralelní Polis. Jaké byly ohlasy?
Asi všichni cítili, že to bylo trochu mrtvější. Za celou dobu jsme se setkali se spoustou umělců nebo hudebníků, kteří streamy od začátku odmítali, volal jsem třeba Dominika Zezulu (Děti mezi reprákama, Post-hudba), ale ten řekl hned na začátku, že do streamu nejde. Určitě si to našlo své publikum, pravděpodobně takové, které slam už zná a běžně na exhibice chodí. Nebylo jich určitě tolik, kolik by přišlo na živá vystoupení, ale přizpůsobili jsme se situaci a myslím, že jsme to zvládli celkem dobře.
Slam byl také prvním streamovaným přenosem, který se uskutečnil v den zákazu kulturních akcí. Jak se ti to povedlo?
No, prostě povedlo! V šest jsme to domluvili a od osmi se vysílalo. Nebyli jsme jediní, vysílal ještě Český rozhlas nějaký koncert, myslím že Dana Bártu s Illustratosphere, který byl ale dost možná předem naplánovaný. Bylo to fakt unikátní, a tak jako kapely vysílaly ze zkušeben, tak my jsme najednou měli k dispozici zkušebnu se třemi kamerami a veškerým vybavením. Lidi se přidávali spontánně, takže se nás sešlo i docela dost.
Kolik Vás bylo?
Ty jo, asi dvacet sedm, ale jsou tam započítaní i lidi, kteří nám poslali nahrávku a my ji pouštěli ze záznamu. Myslím, že to byl Tukan, Michel a možná ještě někdo.
Připravujete na léto něco speciálního? Přece jen měl teď slam dva měsíce stopku.
Nejvíc spešl bude, když se povede obhájit aspoň polovinu původně naplánovaných akcí. Situace je bohužel taková, že velké hudební festivaly se nahrazují menšími akcemi, a tím pádem přijdeme o možnost vystoupení třeba na Colours of Ostrava, nebo trenčínské Pohodě. Dneska mi právě volal Michel, že bychom mohli zkusit vymyslet nějakou letní tour, ale bude to spíš o tom, že zařídíme vystoupení, která bychom za normální situace měli právě na velkých festivalech. A protože to nejde, tak je budeme pořádat jenom v klubech a pro míň lidí.
Navštívíte tedy města, ve kterých jste měli vystupovat na velkých festivalech?
Jo, to jo. V Ostravě jsme měli v březnu dělat Masters (výběr z finalistů posledních ročníků), to jsem měl na starost já, ale museli jsme to zrušit. Na loňském mistrovství nás ještě napadlo, že bychom měli udělat meziroční vystoupení v Brně na Flédě, protože je to druhé největší město a když jsme mu vzali možnost hostit finále, bylo by fajn, kdybychom tam aspoň zajeli. Všechno to plánujeme právě na léto, jenom doufáme, že se už nic nepokazí.
