Karolína Manová 
Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvádí, že jako odpad končí zhruba třetina veškerých potravin, které se na světě vyprodukují. V Evropské unii tvoří tyto ztráty ročně asi 87,6 milionu tun potravin. Omezením těchto odpadů přispíváme nejen k boji proti hladu, ale také například změně klimatu.
Evropská unie se proto zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží objem potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodníků a spotřebitelů na polovinu. Na základě nové metodiky pro měření potravinového odpadu a údajů, které by měly do roku 2022 poskytnout všechny členské země, pak stanoví základní úroveň a navrhne právně závazné cíle pro omezení plýtvání potravinami, které budou platit pro celou EU. Česká republika začala svou cestu ke snížení plýtvání potravinami již v roce 2016 návrhem novely zákona o tabákových výrobcích a potravinách.
Změna zákona o potravinách
V České republice začal v lednu roku 2018 platit zákon, který všem obchodům nad 400 metrů čtverečních udělil povinnost darovat potraviny pro humanitní účely a charitu. Jde především o produkty se špatným označením, zdeformovaným obalem, ale i o potraviny, kterým vypršela minimální doba trvanlivosti, ale nejsou nijak nebezpečné. Tímto zákonem se tak například prohloubila spolupráce obchodních řetězců a potravinových bank.
V roce 2016, kdy byl zákon schválen podala skupina senátorů v čele s Ivo Valentou (Svobodní) návrh na zrušení této povinnosti, tu považovali za nucený dar nebo specifickou potravinovou daň. Ústavní soud však návrh nepřijal, podle něj šlo o opatření, které je součástí mezinárodních snah omezit plýtvání potravinami, snížit produkci potravin, chránit životní prostředí a zároveň pomáhat sociálně slabým.
Zákon přinesl okamžité výsledky
Hned v prvním roce se účinnost nového zákona výrazně odrazila na množství potravin, které začaly potravinové banky přijímat. Oproti roku 2017 se počet darovaných potravin zvýšil téměř dvojnásobně, z více než 2336 tun na 4200 tun. Velký příjem potravin s sebou však také přinesl nová úskalí, potravinové banky například neměly dostatek financí na své fungování, vše se nakonec ale podařilo zvládnout a situace se stabilizovala.
„V tuto chvíli lze považovat situaci kolem darování potravin za naprosto zvládnutou a kontrolovanou. Potravinové banky přijímají mnohem více jídla než před platností novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích a jsou schopné dodávat jídlo v dobré kondici a kvalitě svým odběratelům. Zároveň pracují tak, aby nemusely jídlo likvidovat a nekazilo se ve skladech. V případě, že by k takové situaci mělo dojít, potravinové banky potraviny odmítnou, jelikož takovou možnost stanovuje příslušný zákon,“ uvedla ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová v roce 2018.
Vedlejší ztráty plýtvání
Plýtvání potravinami se však netýká pouze potravin samotných, na tento fakt upozornilo Ministerstvo životního prostředí v jednom ze svých dokumentů z roku 2017. Současně s plýtváním potravinami jsou promarněny i další zdroje, které jsou využívané už při jejich produkci, patří sem například voda, půda, energie, a také lidská práce.
Z dokumentu také vyplývá, že odhadovaná uhlíková stopa produkovaných, avšak nezkonzumovaných potravin tvoří asi 3,3 gigatuny oxidu uhličitého. Větší uhlíkovou stopu pak tvoří už jen Spojené státy a Čína. Plýtvání potravinami má vliv dokonce i na biodiverzitu na celém světě. Vede totiž k pěstování monokultur a k zemědělské expanzi do pralesních oblastí, což způsobuje ubytek biologické rozmanitosti, která se týká i fauny.
V roce 2017 bylo uvedeno, že v rámci EU dojde každoročně k vyplýtvání asi 90 milionů tun potravin, což je asi 170 kg na osobu. V ČR jsou údaje samozřejmě nižší, zde se uvádí asi 81 kg na osobu. Velkou část vyhozených potravin navíc tvoří jídlo, které je nezávadné a stále vhodné k lidské spotřebě.
Osvěta proti plýtvání
V České republice existuje mnoho projektů, které se zabývají jak osvětou v oblasti plýtvání potravinami, tak se také snaží svými projekty přispět ke snížení samotných odpadů. Jedním z nich je nezisková organizace Zachraň jídlo, za kterou stojí již od roku 2013 tým lidí, kteří pořádají například workshopy či přednášky, na kterých předávají lidem praktické rady, jak snížit plýtvání potravinami. Dalším projektem je aplikace Nesnězeno, jejímž prostřednictvím mohou restaurace či kavárny nabízet se slevou zbylé porce jídla, které by se jinak musely ze zákona vyhodit. A pak jsou tu samozřejmě již zmíněné potravinové banky, kam může zanést jídlo každý z nás a pomoci tak sociálně slabším jedincům.
