Kristýna Gaurová
Jak si stojí elektronická kniha
GAK– Od počátku nového milénia předvídala řada analytiků brzký nástup speciálních elektronických zařízení, na kterých bude možné přečíst si knihu, noviny či časopis. Dnes je taková elektronická čtečka běžnou praxí a ročně se jen v České republice prodají na desetitisíce e-knih.
Dle americké společnosti PewResearch Center čte knihy v elektronické podobě přes 20% všech obyvatel Spojených států. V Česku je toto procento podstatně nižší, avšak i zde se jen za rok 2012 prodalo přes 187 tisíc e-knih. Tuto informaci poskytli serveru Lupa.cz zástupci čtyř největších tuzemských distributorů elektronických knih. Vedle těchto velkých knihkupectví však stojí i menší prodejci knih v elektronické podobě, takže lze přepokládat, že 187 tisíc prodaných kusů není konečné číslo. Na poli také figurují společnosti, které nabízejí legální stahování e-knih zdarma, jako například eBookEater.
Nástup elektronických knih však neznamená zánik knih tištěných. I přesto, že třeba ve Spojených státech jsou elektronické knihy velmi populární zejména u mladé generace čtenářů, ve světovém měřítku je procento uživatelů elektronických knih stále malé. Takže na úplné vytlačení tištěné knihy jako takové v nejbližších letech nedojde. Popularita elektronických knih však i nadále roste. V oblasti beletrie využívání e-knih dosahuje nárůstu o desítky procent ročně. Jiří Vlček z Palmknih.cz v rozhovoru pro Lupa.cz například uvedl, že se za letošní rok 2013 prodá na českém trhu kolem půl milionu elektronických knih a v roce 2015 budou e-books tvořit 15% trhu s knihami.
Česká cesta elektronické knihy
I přesto, že je trh s e-knihami v České republice stále na počátku vývoje, zájem ze strany uživatelů je patrný a předpokládá se, že bude kopírovat zahraniční trend. Velký rozmach elektronických knih u nás nastal v roce 2010 a 2011, kdy na knižní trh vstoupila společnost Euromedia Group a do čtecích zařízení se postupně daly dokupovat ve větší míře elektronické knihy v češtině. Nabídka českých e-knih je ale stále v jednotkách tisíc titulů a vydává je zhruba 150 nakladatelů.
Naprosto specifickým trhem jsou školy. Během posledních deseti let se do vzdělávacích zařízení začaly ve větší míře zabudovávat dataprojektory a interaktivní tabule, takže poptávka po profesionálních digitálních vzdělávacích materiálech vzrostla. První takovou učebnici přineslo na trh Nakladatelství Fraus v roce 2007 a od roku 2011 je na českém trhu nová generace tzv. i-učebnic pod názvem Flexibook.
Elektronická kniha minulého století
První myšlenku čtečky knih a knih v elektronické podobě popsal v roce 1945 Vannevar Bush. Ten ve svém článku „As we may think“ publikovaném v časopise The Athlantic Monthly popsal přístroj nazvaný Memex, který byl připojený do knihovny a byl schopný zobrazovat knihy. V sedmdesátých letech pak Michael Stern Hart založil Projekt Gutenberg, který je dnes nejstarší digitální knihovnou na světě. Právě Hart byl tím, který věřil, že se počítače jednou stanou běžnou věcí a tak byla podle něj digitalizace knih nevyhnutelnou součástí pokroku.
První stovku knih opsal Hart do databáze sám. Postupem času počet knih rostl a v roce 1997 dosáhl své první tisícovky. Dnes má Projekt Gutenberg se všemi svými partnerskými společnostmi přes sto tisíc titulů po celém světě a jejich počet se stále zvyšuje.
Karty jsou již jasně rozdány
Při pohledu na ekonomickou situaci na trhu je vcelku zarážející, jak je cenová hladina elektronických knih postavena až nesmyslně vysoko. Právě tato skutečnost je onou největší překážkou v dalším rozvoji prodeje elektronických knih. Vezměme v potaz, že rozdíl mezi E-knihou a paperbackem je kolikrát jen několik desítek korun, což vzhledem k vlastnickým omezením a slabou nabídkou zajímavých titulů na českém trhu prodeji příliš nepomůže. Z vlastní zkušenosti si proto raději koupím jako e-knihu titul o osobním rozvoji, kde naplno využiji výhody e-knih, jakými jsou například přehledné poznámky s možností vytvoření seznamu četby nebo snadné sdílení citátů a zajímavých doporučení. Také se zde lépe hledá a knihu mám k dispozici opakovaně. U beletrie je a bude, při zachování současných cen, pro čtenáře příjemnější klasická kniha, kterou můžou sdílet s rodinou a přáteli. Přeci jen detektivku většina z nás přečte pouze jednou.
Co se dalšího vývoje týká, i přesto, že popularita e-knih ještě poroste, na trhu jsou již karty jasně rozdány. Hlavní jádro uživatelů totiž existuje už nyní. A tak, i když internetový prodejci v nejbližší době jistě budou reagovat a budou svou nabídku o e-knihy rozšiřovat, nestanou se z nich lídři trhu. Řada uživatelů využije široké nabídky zavedených prodejců, zejména Amazon Kindl, nebo řešení od společností Google a Apple. Největší výhodou e-knih je jejich okamžitá dostupnost kdekoliv na světě. Ať jste tedy doma, v MHD nebo v Austrálii, stačí Vám připojení k internetu a můžete si koupit něco na čtení ve vašem jazyce a mít knihu staženou v řádu několika vteřin. Z tohoto důvodu poroste zájem spíše o tituly z nabídky vestavěných řešení.
Jedinou brzdou dalšího rozvoje je jejich vysoká, nekonkurenční cena. Ceny E-knih jsou totiž u všech prodejců prakticky stejné a rozdíly jsou v jednotkách korun. Cenový rozdíl u klasických knih se oproti tomu pohybuje v řádu desítek korun a prodejci hned po uvedení titulu na trh rozpoutají cenovou válku, na kterou je dnes zákazník zvyklý.
Dnešní uživatelé E-knih se i díky vysokým cenám rozdělili do dvou skupin. Jedna na cenovou politiku přistoupila, má e-knihy ve své virtuální knihovně u jednoho prodejce a i proto nebude kupovat knihy jinde. Druhá skupina zjistila, že se většina knih dá stáhnout „zdarma“ na torentech a obdobných službách. Tuto skupinu budou prodejci získávat jen velice těžko a je proto otázkou, zda se prodejcům oplatí ceny E-knih do budoucna snižovat. Uživatelská základna příliš neporoste a snížením ceny si spíše sníží zisky z prodeje.
Boom klasických čteček knih je nenávratně pryč a současní uživatelé nejspíš zůstanou věrni řešení od výrobce, jehož čtečku používají. Mezi uživateli, kteří se na E-knihy teprve chystají, si většina vzhledem k cenám a univerzálnosti pořídí spíše tablet než klasickou čtečku. Tito uživatelé se opět rozdělí do několika skupin. Většina, vzhledem k oblíbenosti OS Android od společnosti Google, bude nejprve zkoušet nabídku E-knih přímo od Googlu. Budeme-li ale vycházet z aktuálních dat o nákupních zvycích těchto uživatelů v obchodě s multimédii, v ČR si jich většina najde neoficiální cestu jak si obsah získat. I proto si myslím, že trh s E-knihami je dnes již nasycen a růst bude jen velmi pozvolný a nelze očekávat zásadní změny. Cestou může být systém půjčování knih na bázi ročního nebo měsíčního poplatku.
Jestli může tištěná kniha přežít? Snad jen jako okrajová věc.
Když Petr Becher zakládal v devadesátých letech minulého století knihkupectví Librex v Ostravě, vůbec jej nenapadlo, že by se vyskytlo něco, co by mohlo klasickou tištěnou knihu ohrozit. Dnes už je tomu pár let, co se takové ohrožení objevilo, ale tištěné knihy jsou ještě stále velmi oblíbené. Tyto klasické knihy jsou pro tohoto pána stylem života, ale také jeho smyslem. A i když dobře ví, že tištěná kniha, stejně jako mnoho dalších věcí, z důvodu rozvoje techniky nakonec zanikne, neplánuje se trendu elektronických knih prozatím nijak podřizovat.
Co Vás osobně napadne jako první, když se řekne "KNIHA"?
Určitě je to rodina. Už jen proto, že knihy jsou taková naše celorodinná záležitost. Všichni rádi čteme a knih nemáme nikdy dost. Když jedeme na dovolenou, vezeme s sebou i několik knih. Je to pro nás takový pocit pohody a obrovská relaxace. A rodina se mi vybaví taky proto, že jsme si knihy všichni vybrali jako jeden z nejdůležitějších aspektů našeho života.
Jak dlouho se již pohybujete na knižním trhu?
To už je dlouho. Na knižním trhu jako takovém se pohybuji od počátku devadesátých let, ale už předtím jsem k nim měl velmi blízko.
Z jakého důvodu jste se rozhodl věnovat právě knihám?
Vždycky jsem chtěl. Nic jiného mně ani nenapadlo. Knihy jsou mým životem, stylem života, kterým člověk žije už od malička. A chtěl jsem tento styl předat svým dětem, ale i dětem obecně. Právě pro distribuci dětských knih jsem v devadesátém roce založil Librex.
Když jste zakládal knihkupectví Librex, napadlo Vás někdy, že přijde v budoucnu něco, co by mohlo tištěnou knihu ohrozit?
Ne. Tedy věděl jsem, že technologie se stále zdokonalují, ale netušil jsem, že to všechno půjde tak rychle. Myslel jsem, že to přijde někdy v době mých prapravnoučat. (SMÍCH) Když už bylo jasné, že pokroku nelze zabránit, doufal jsem, že zůstane skupina lidí věrných, tedy alespoň prozatím, papírovým knihám. A zatím tomu tak je.
Účastníte se nějakých mezinárodních či tuzemských knižních veletrhů?
Ano, spolu se synem pravidelně navštěvujeme mezinárodní veletrhy, například ve Frankfurtu či Bologni, ze kterých si vždy přineseme hodně zajímavých myšlenek a poznatků, které se snažíme aplikovat na právě těch tuzemských veletrzích. Na přípravě některých tuzemských veletrhů se dokonce sami podílíme. Avšak celý charakter mezinárodních a českých veletrhů se v mnohém liší.
V čem konkrétně?
Český veletrh v první řadě prodává knihy. Snaží se na spoustu zábavy nalákat ty lidi, kteří do knihkupectví zavítají jen výjimečně a prodat jim aspoň nějakou knihu. V zahraničí je naopak zakázáno na veletrzích prodávat a vydělávat na nich. Tam se jede knihy nebo nakladatelství prezentovat.
Zpozoroval jste na těchto veletrzích, že by se situace od chvíle, kdy na trh vstoupily elektronické knihy, nějak změnila?
Situace na trhu se samozřejmě změnila. Představují se tam právě ty nové technologie, nové čtečky knih a pomůcky. A pak samozřejmě se představují knihy, ale některé už také jen v elektronické pohodě.
Liší se tedy nějak poptávka po e-knihách u nás a v zahraničí?
Poptávka se nijak neliší. Ta je stejná všude, jelikož všude se najdou lidé, kteří si rádi otevřou knihu, ale také ti, co rádi zkouší právě ony nové technologie. V čem se náš a zahraniční trh liší, to je právě ta nabídka. Ta je u knih v českém jazyce ještě stále velmi chabá.
Cítíte Vy v elektronických knihách nějakou hrozbu?
Ano. Bude to sice ještě otázka několika let, možná až desítek let, ale knihy tištěné postupně půjdou do ústupu. Vývoj prostě zastavit nelze. Ale to neznamená, že tištěné knihy z ničeho nic zmizí a už nebudou. Spíš se stanou takovou sběratelskou záležitostí.
Změnila se ve Vašem knihkupectví poptávka po klasických tištěných knihách od chvíle vzniku e-knihy?
Ano, změnila. Hlavně ty tituly o sebevzdělávání a učebnice už skoro žádnou poptávku nemají. Myslím tedy poptávku o klasické tištěné knihy. Co je stálé, to jsou knihy pro starší ročníky. Také o romány je poptávka stále dosti vysoká. Jednou kategorií knih, která nestagnuje, ale naopak stále roste, jsou knihy pro děti. Poptávku jako takovou však nezměnil pouze vstup elektronických knih na trh, ale také fakt, že lidi přestávají číst. Čte se daleko méně než předtím.
Čím myslíte, že je to způsobeno?
Rychlou dobou. A lidi začínají odpočívat jiným způsobem než u knihy. Ale veškeré průzkumy jsou v tomto ohledu zbytečné, protože existuje už taková skupina čtenářů knih v elektronické podobě, kteří si najdou způsob, jak knihu nelegálně stáhnout.
V rámci knihkupectví Librex vzniklo i knižní vydavatelství. Pociťuje právě ono nějaké změny? Nechtějí autoři vydávat své knihy v elektronické podobě raději, nežli v tištěné?
Tady se žádné razantní změny, pokud vím, nestaly. Autoři stále chtějí mít své publikace knižně.
Podřídili jste se, či plánujete se podřídit vlně nových technologií a začít vydávat a prodávat e-knihy?
Nic takového právě teď neplánujeme. Jsme klasické knihkupectví, a pokud to půjde, tak budeme tištěné knihy prodávat ještě dlouho. Dochází však i ke krokům, kdy jsme nuceni některé naše pobočky zavřít.
Poslední otázka. Jaké hlavní výhody má podle Vás tištěná kniha oproti elektronické? Dokáže díky těmto výhodám "přežít"?
Hlavní výhoda tištěné knihy je její nezávislost na bateriích. Dále také ta vůně papírové knihy je nenapodobitelná a nenahraditelná. Ten pocit, že si otevřete knihu a nasáváte celou tu atmosféru. Samozřejmě má své nevýhody, kvůli kterým si elektronickou knihu spousta lidí koupí raději, ale jsou situace, kdy potřebujete právě tu tištěnou. A jestli může tištěná kniha přežít? Snad jen jako okrajová věc. Jak už jsem říkal, jednou to bude sběratelská záležitost.
Kam směřuje tištěná kniha? Přežije ve světě globálních elektronických médií?
Je tomu již více než 560 let, kdy jistý zlatník a brusič drahokamů Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg z Německé Mohuče přišel s vynálezem, který dokonale změnil způsob předávání a uchovávání informací (nebereme-li v úvahu podobné techniky v Číně a Koreji několik století předtím) a značnou mírou pomohl k rozvoji Evropské technické obce. Odléváním prvních liter stanula kniha, jak jí dodnes známe, na startu své hvězdné kariéry, nyní to ale vypadá, že pomalu překračuje cílovou rovinu a směřuje do zaslouženého důchodu.
Na trhu se před několika lety objevily elektronické knihy, které by dle mnohých měly tištěnou knihu vytlačit z pozic. Co by na to řekl pan Gutenberg? Jako vizionář by jistě zatleskal, ale jako člověk by zaplakal, protože by byl veliká škoda, kdyby tak krásné medium, jako je tištěná kniha, zaniklo. Je tomu ale skutečně tak? Je kniha pouhým přežitkem ve světě elektronických médii a bleskové komunikace? Je třeba se zamyslet, jak se kniha za celá ta dlouhá staletí změnila a vyvinula, kdy byla na výsluní a zda už někdy stála pod stěnou, tak jako dnes. Zamysleme se nad jejím místem v současné společnosti, opřeme se ale také o čísla a fakta, která mají značnou vypovídající hodnotu, jelikož jakkoli je kniha krásná, vonící a nabízející možnost ponořit se do představivosti a vlastní barevné (ne)reality více, než jakékoli jiné médium, je to také obrovský business, zaměstnávající statisíce lidí na celé planetě. Zeptejme se sami sebe, jak se změnil náš vztah vůči knize, zda bychom byli ochotni upustit zcela od klasické formy a začít knihy vnímat jen jako elektronickou informaci. Důležitou otázkou také zůstává, zda je elektronická kniha skutečným nepřítelem knihy tištěné, zda jsou sobě vůbec konkurenty, nebo zda je na vině spíše klesající procento čtenářů.
Od patnáctého století se amplituda s čísly vytisknutých knih hnala nahoru a skutečný boom zažila kniha ve století dvacátém. Kdysi se lidé chlubili velkými knihovnami, vlastnit mnoho knih znamenalo sečtělost, ale také dobré sociální postavení. Kniha byla luxusním zbožím, krásným dárkem. V polovině dvacátého století se objevil offsetový tisk, který umožnil rychlé a kvalitní tisky. Kniha byla na výsluní. Dle mého názoru se vše změnilo s příchodem internetu. Knihy je možné stáhnout si v elektronické podobě za směšnou cenu. Celou knihovnu můžeme mít kdykoli u sebe v malém a lehkém, hezky vypadajícím zařízení. Zajímavé je, že firma, která se stala a stále je největším prodejcem knih na světě, tedy Amazon (dříve Cadabra), je tím, kdo knihu postavil před nejtěžší zkoušku její bohaté historie. I když idea e-books začala už v sedmdesátých letech Hartovým projektem Gutenberg, byl to právě Amazon, kdo vstoupil do této hry ve velkém stylu a v roce 2010 poprvé prodej elektronických knih překonal prodeje knih tištěných. Z knihy se stal v podstatě FMCG (fast moving consumer good, neboli rychlé spotřební zboží) produkt. Ještě v dobách mého dětství byla návštěva knihkupectví čímsi magickým a speciálním, takovou malou krajinou za zrcadlem. Poté se z knihkupectví stala obrovská monstra, sídlící v nákupních centrech, nabízející tisíce různých publikací a požírající všechny věkové kategorie agresivním marketingem. Pravda je jedna, bestseller jako takový, díky globálnímu marketingu, nikdy neměl takovou moc jako dnes. Děkujme lidem jako J. K. Rowlingová, Dan Brown nebo E.L. Jamesová, jejichž knihy jsou sice jakousi obdobou Hollywoodských blockbusterů nevalné umělecké hodnoty, ale díky nim miliony dětí a jejich rodičů sáhnou po klasické tištěné knize a to je jen dobře. A za to jim patří veliký dík.
Nepopíratelným faktem je, že elektronické knihy vykazují rok od roku větší prodeje. V současné době je ale jejich podíl na knižním trhu ve Spojených Státech něco málo přes dvacet procent, v Evropě dokonce dosahuje úrovně pouhých dvou procent. Jsou sice hlasy, které tvrdí, že dojde k značnému rozvoji a do roku 2017 má být Evropa údajně největším trhem pro elektronické knihy na světě, to je ale ve hvězdách. Jsme stále na počátku celé éry elektronických knih. Vždyť kolik let trvalo, než se tištěná kniha rozšířila. Na začátku byla jen pro hrstku vyvolených a postupně se šířila dál mezi obyčejnou společnost. Dnes sice vše probíhá daleko rychleji, ale díky přesycenosti produkty jsou lidé zhýčkaní. Já sama rozhodně nečekám, že elektronická kniha pár let po svém nástupu na trh zcela vytlačí tištěnou knihu a všichni si budou hromadně kupovat čtečky nebo tablety proto, aby na nich četli knihy. V tomto případě by se dalo knihy rozdělit na dva typy. Ty, na které se do značné míry pouze díváme a tak trochu ‚zabírají místo‘ v knihovně a ty, které chceme číst. Prototypem té první je encyklopedie nebo slovník. Jsou to knihy velké a těžké, se kterými se špatně manipuluje, a jsou drahé. Pokud nejsme vědci, nebo filantropové, nevyužijeme je na denní bázi. Tyto knihy budou, a už z veliké části jsou, nahrazeny elektronicky, viz nebývalý úspěch Wikipedie, (i když já osobně jsem zastáncem názoru, že každý by doma jednu krásnou Encyklopedii mít měl). V knihovně tak zůstane více místa na druhý typ knih. Právě ty, které jsou populární a líbivé se budou v tištěné podobě vyrábět nadále. Budou to romány, knihy pro děti, obrazové publikace. Tedy knihy, po kterých sáhneme při dlouhé chvíli, knihy, které můžeme někomu darovat jako krásný a v dnešní době nákladný dárek. Z knihy se stane Ferrari mezi medii. Tak jako luxusní magazíny, tištěné na blyštivých LWC papírech, jejichž cena je dnes srovnatelná s návštěvou kina či divadla, bude i kniha tzv. Luxury good. Ale o tom, kam se vizuální stránka knihy vyvíjí, budu psát později.
Paradoxní je, že v Polsku, České republice a dalších státech východní Evropy se prodeje knižního papíru (tzv. volumenů) rostou. Podle Paní Izabely Kuklińske, Sales Director knižních papírů pro Polsko v jedné z největších papírenských firem na světě, Finsko-Švédském kolosu Stora Enso, se prodej tohoto typu papírů rok od roku zvyšuje a vykazuje meziroční nárůst téměř 30 procent. Samozřejmě se trh mění. Je zájem o papíry bělejší a s větším bulkem, aby knihy byly více oku lahodící a působily tlustší. Tento trend ze Západní Evropy k nám dorazil poměrně pozdě, ale o to větší zájem o podobné produkty nyní je. Globalizace je pro prodej těchto papírů paradoxně také přínosná. Protože výše zmíněné bestsellery se prakticky okamžitě překládají do spousty jazyků a jsou tisknuty v podstatě zároveň, což přináší solidní prodeje na lokálních trzích. O tom, že kniha z daleka neřekla své poslední slovo, svědčí také rekordní účast na letošním knižním veletrhu ve Frankfurtu (Frankfurter Buchmesse).
A důležitá věta na závěr. Jsem fanouškem tištěné knihy, jsem člověkem, který by si přál, aby kniha přežila a proto celá tato úvaha může být trochu zaujatá, ale věřím, že je na světě stále spousta lidí jako já a kniha bude ještě těšit spoustu generací, které přijdou po nás.
Úvod
Současná doba je charakteristická svou rychlostí. Závratným tempem změn a nástupem nových technologií, které mají pomoci toto tempo udržet nebo ještě zrychlit. Vývoj má dopad na vše kolem nás, takže se nevyhnul ani knihám. Právě ty klasické tištěné knihy, které všichni dobře známe, jsou v posledních letech v ohrožení. Moderní technologie umožnily vzniku knih elektronických a jejich čteček. V České republice k jejich rozšíření došlo především v roce 2010 a od té doby se u nás objevují diskuze, zda má dnes elektronická kniha v naší republice vůbec místo a na druhou stranu kdy tištěná kniha zanikne úplně. Názorů na toto téma je mnoho. Jsou lidé, kteří se pokroku nebrání a elektronickou knihu naopak vítají a poukazují na obrovské výhody, které čtečky a e-knihy skýtají. Ovšem druhá skupina se zase zarytě zastává knihy tištěné a tvrdí, že od ní nikdy neupustí.
Cíl práce
Cílem Samostatného projektu je co nejkomplexněji zobrazit situaci na knižním trhu. Před několika lety se právě na něm objevila kniha technologicky na výši od klasicky tištěné. Elektronická kniha.
Hlavní myšlenkou celé práce je informativní formou upozornit na to, co je vlastně elektronická kniha a zda skýtá skutečně tolik možností, jako je jí odkazováno, tedy jestli má vedle ní tištěná kniha šanci „přežít“. Tato práce si klade za cíl představit tento typ knihy, jakožto možnou hrozbu pro tištěnou knihu, zobrazit představy uživatelů, ale také odpůrců elektronických knih a poukázat na možný vývoj celé situace.
Volba tématu
Při výběru tématu Samostatného projektu bylo přihlíženo hned k několika kritériím. Prvním z nich byla má specializace na kulturní oblast, dalším pak aktuálnost tématu a v neposlední řadě jsem chtěla zacílit na co největší množství čtenářů, tedy zpracovat téma celorepublikové. Z těchto důvodů jsem si vybrala problematiku KNIHY versus ČTEČKY, která v konečném důsledku není problematikou pouze České republiky.
Já sama jsem velkým čtenářem a snažím se stejným směrem vést i svého syna, kterému už od raného věku kupuji spousty knih. Avšak vždy mě v knihkupectví zarazí, kolik jedna taková kniha dnes stojí, a tak jsem se začala zajímat o knihy elektronické a v rámci toho také o čtečky těchto knih. Zjistila jsem, že elektronické knihy vycházejí v některých případech až o polovinu levněji, nežli tytéž knihy v tištěné podobě. I když není nad ten pocit, vzít si do ruky klasickou tištěnou knihu, z dlouhodobého ekonomického hlediska je nakonec přeci jen výhodnější investovat do čtečky a kupovat knihy elektronické. A to i přes skutečnost, že ještě stále je český trh daleko za cenami elektronických knih v zemích západně od naší republiky.
Zajímalo mě tedy, jestli, pokud je více stejně smýšlejících lidí, jako jsem já, nebude nakonec samotná tištěná kniha vytlačena její elektronickou sestrou. Jak by řekl Victor Hugo „ceccituera cela“ [1].
Stav problematiky
Téma zabývající se možným úpadkem tištěných knih v důsledku nových technologií je relativně nové a tedy velmi probírané a aktuální. Avšak elektronická kniha a elektronické publikování nejsou tématem jen posledních dvou dekád, ale jsou diskutovány již řadu let a staly se tak předmětem zájmu spousty knih, článků či studií.
Prvním teoretikem, který upozorňoval na krizi tištěné knihy, byl spisovatel a filozof MarshallMcLuhan. Ten ve svých dílech Člověk, média a elektronická kultura (2000) a Jak rozumět médiím (1964) upozorňuje na skutečnost, jak rychle se média vyvíjejí a jak nad nimi člověk může ztratit moc. Vedle něj se tímto tématem zabývá italský sémiolog, filozof a spisovatel Umberto Eco. Ten však poukazuje na fakt, že pokud bychom v úvahách o lidské kultuře vycházeli z principu, že něco vývojově nového jednoduše zahubí vše, co bylo předtím, zrušili bychom dějiny kultury jako takové. [2] Z českých autorů se potom o budoucí vývoj zajímá například Jiří Cejpek, Jiřina Šmejkalová nebo Zdeněk Uhlíř.
Na téma elektronických knih bylo publikováno nespočet článků či úvah a na jaře 2013 byla dokonce společností Svět knihy v rámci projektu Rosteme s knihou vyhlášena literární soutěž Jaká je vaše volba – tištěná nebo elektronická kniha?, do které byly zapojeny stovky žáků a studentů z celé republiky.
O elektronických knihách byla také napsána už nejedna diplomové práce. V roce 2011 napsala o stavu, trendech a budoucnosti e-knihy svou bakalářskou práci studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Lucie Svobodová. Ve své práci stručně definuje elektronickou knihu, zaměřuje se na současný stav e-knihy u nás a její hlavní problémy. V závěru své práce se také pokouší o nástin budoucího vývoje elektronických knih v České republice. Ve svém postoji není příliš optimistická, ale elektronické knihy zcela nezavrhuje. Dle ní se e-knihy na našem trhu během pěti až deseti let ustálí, ale 50 procent všech prodaných knih v Česku určitě tvořit nebudou.
Co se týče jiných Samostatných projektů, které byly napsány studenty Katedry žurnalistiky Palackého univerzity, Tereza Zítková v roce 2013 publikovala svou práci na podobné téma, Rozvoj techniky v českých knihovnách. Zde se však přímo věnuje technologickému vývoji ve dvou určitých knihovnách a možnost úpadku tištěné knihy zde komentuje pouze okrajově. Sama je ale zastáncem tohoto druhu knihy, takže zánik nepřipouští.
Idea
Ráda bych svůj samostatný projekt koncipovala jako soubor textů, které představí problematiku, ale také poukáží na otázku celé dané oblasti, tedy zda skutečně lidé upouštějí od tištěných knih a přecházejí ke knihám v elektronické podobě.
Práce se po delším uvážení bude skládat ze čtyř následujících žánrových textů. První text představí elektronickou knihu jako přirozené vyústění potřeb současného světa a ukáže, jak si elektronická kniha na knižním trhu stojí. Částečně se zde zobrazí i možné vytlačení tištěných knih. K tomuto účelu jsem zvolila zpravodajský žánr rozšířené zprávy v kónické podobě. V tomto textu budou základní informace získané z rešerší a dotazníků zpracovány do základní zprávy, která se poté bude dále rozvíjet o otázky Proč a Jak.
Druhý, ale také hlavní a obsahově nejrozsáhlejší text bude zpracován do podoby věcné úvahy, kdy se pokusím za pomoci racionálního a logicky korektního tvrzení zamyslet nad celou problematikou. Zde mi budou k pomoci rešeršní výsledky, ale také odpovědi mých respondentů.
Třetím textem bude publicistické interview. Zpovídanou osobou zde bude ředitel a zakladatel knihkupectví Librex, Petr Becher. Právě od něj bych se ráda dozvěděla, jak to vlastně s prodejem a samotnou poptávkou po knihách vypadá, a zda on sám nemá obavy z úplného vytlačení tištěných knih z trhu. Tomuto rozhovoru bych ráda věnovala dostatečné množství prostoru, proto jsem se rozhodla jej zpracovat v celkovém rozsahu přibližně 6000 znaků.
Posledním textem bude komentář, který v rámci svých 3000 znaků bude reagovat na poznatky získané z rozhovorů a samozřejmě bude reflektovat můj vlastní názor. Komentář bych ráda zaměřila přímo na oblast vývoje ceny elektronických knih.
Všechny texty by měly dohromady komplexně pojmout celou nastolenou problematiku možného úpadku tištěných knih a poukázat na můj vlastní racionální názor založený na zkoumání oblasti pomocí rešerše, rozhovorů a dotazníků. V ideálním případě by tato práce měla zobrazit vývoj tištěných a elektronických knih na trhu.
Postup práce
Celé práce byla rozdělena do několika kroků. Jako první a zcela nezbytné bylo zmapovat cenovou situaci knih. K tomuto účelu byl zvolen rozhovor s Lukášem Pavlíkem, který má v rámci knižního internetového obchodu KNIHCENTRUM.CZna starost oddělení přípravy sekce elektronických knih. Z jeho vyjádření jsem zjistila, jak je pozice elektronické knihy na českém trhu ještě ne příliš výhodná a jaká je situace v jiných zemích.
Následně byl nutný pohled ostatních „obyčejných“ lidí na elektronickou knihu. Druhým krokem byla tedy tvorba dotazníků, ve kterých byli respondenty jak uživatelé čteček a elektronických knih, tak zastánci knih klasicky tištěných, ale také tzv. „sváteční“ čtenáři, kteří se konečném důsledku o situaci příliš nezajímají. Zpracované výsledky ukázaly, lidé kterých věkových skupin a z jakých důvodů opouštějí od tištěných knih a přecházejí ke knihám elektronickým, nejčastější důvody pro stále vysoké procento čtenářů věrných tištěné knize a co by se muselo na trhu změnit, aby elektronická kniha byla pro český národ lukrativnější.
Dalším bodem byl rozhovor s Petrem Becherem. Na knižním trhu se pohybuje už přes dvacet let a je tedy dle mého názoru kompetentní osobou, která mi mohla objektivně říci, zda vůbec je tištěná kniha v ohrožení a zda elektronická kniha ostatně zaujala právoplatné místo na našem trhu. Rozhovor jsem po domluvě s panem Becherem upravila jen minimálně a v konečném důsledku byl zpracován do formy, která zaujímá své místo v celé práci, jako jeden ze čtyř žánrových textů.
Jako další jsem podnikla návštěvu do jedné z největších papírenských firem na světě, do německé pobočky Finsko-Švédského kolosu Stora Enso, abych zjistila, jak je to s odběrem knižního papíru na trzích států východní Evropy. Zde mi na mé otázky odpověděla Sales Director knižního papíru pro Polsko Izabela Krakowski Kuklińska. Paní Kuklińska mi také přispěla faktickými připomínkami a přesnými čísly, čímž také lehce změnila určité skutečnosti v mém smýšlení ohledně možného vývoje knih.
Posledním krokem před zahájením zpracovávání projektu byla nutná rešerše toho, co bylo k tématu již napsáno. Více se k tomuto kroku rozepisuji výše ve Stavu problematiky.
Samotné zpracování projektu potom znamenalo sjednotit vše, co bylo k oblasti tématu KNIHY vs. ČTEČKY potřebné a utřídit svůj vlastní názor. Poté bylo nutné si rozvrhnout, které žánry nejkomplexněji pokryjí celou oblast. Nakonec jsem se rozhodla pro rozšířenou zprávu, věcnou úvahu a komentář a rozhovor s Petrem Becherem jsem upravila do podoby publicistického interview. Otázky jsem si předem pečlivě připravila tak, abych se v něm zeptala opravdu na vše, co jsem chtěla znát. Pan Becher je opravdu velmi vstřícný a výřečný člověk, takže celý rozhovor proběhl bez jediného problému. Jeho odpovědi jsem v konečném důsledku jen lehce zkrátila o fakta, která odbíhala od tématu, ale k většímu zásahu nedošlo.
Následovala rozšířená zpráva ve tvaru obrácené pyramidy. Zde jsem čerpala především z článku Vannevra Bushe „As we may think“, dále také z internetových stránek lupa.cz či ereaders.cz, ale také z publikace Doc. Ing. Arnošta Katolického, CSc, E-Book. E-Kniha. Elektronická kniha. Záměrem této zprávy je stručně popsat vývoj knihy od 15. století až po současnost, představit elektronickou knihu a říci proč a jakým způsobem by mohla e-kniha vytlačit knihu tištěnou.
Pokračovala jsem sepsáním komentáře. Zde jsem se chtěla především vyjádřit k ekonomické oblasti elektronických knih. Reflektuji zde tedy svůj názor na stále dosti vysoké ceny elektronických knih, co se v porovnání se zahraničním trhem týče.
Posledním textem, který bylo třeba sepsat, se stala věcná úvaha. Nechala jsem si ji nakonec, jelikož jsem právě z ní chtěla udělat stěžejní díl celé práce. Pár dní jsem přemýšlela, jakým směrem se vlastně vydám, zda optimistickým či pesimistickým pro knihy elektronické. Po všech zváženích jsem se přiklonila na stranu Umberta Eca a rozhodla jsem se nad poměrně optimistickým rozpoložením v otázce setrvání elektronických knih na knižním trhu. Značně mě však u psaní úvahy také ovlivnil rozhovor s paní Izabelou Kuklińskou.
Sebehodnocení
Cílem tohoto projektu bylo zobrazit situaci na knižním trhu, což se dle mého názoru pomocí všech vybraných žánrových textů podařilo. Osobně si myslím, že jednotlivé články spolu fungují jako celek a dávají komplexní pohled na celou problematiku a situaci na knižním trhu. Byla zde představena elektronická kniha jako možný nástupce knihy tištěné a popsán byl také vývoj této knihy. Zobrazeno bylo mimo jiné postavení knihy tištěné a skutečnost, jakou vidí prodejci knih i knižního papíru.
Nejkomplikovanější částí projektu se pro mne stala úvaha. Respektive směr, kterým se měla úvaha vydat. Osobně nové technologie vítám v každém směru, ale co se týče elektronické knihy, nevím, zda jsem zcela nadšená z toho, že by měla tištěnou knihu vytlačit. Hodně mě v mém názoru na postavení elektronické knihy zviklala paní Izabela Kuklińska. Její faktické připomínky mi ale v celé práci velmi pomohly.
Můj velký dík však patří všem respondentům. Ať už profesionálům z oboru, tak i běžným uživatelům čteček, či zastáncům tištěných knih. Všechny odpovědi a názory přispěly k utvoření pohledu na to, jakým směrem se elektronická kniha vydává.
Kdybych se měla zamýšlet nad tím, co bych na projektu udělala jinak, bylo by to větší začlenění odpovědí z dotazníků. Uživatelé čteček, milovníci nových technologií a elektronických knih, ale také čtenáři tištěných knih a zastánci velkých knihoven mi řekli, z jakých důvodů by měla elektronická kniha nahradit tu tištěnou a proč by naopak měla ta tištěná kniha na trhu zůstat. Odpovědím z těchto dotazníků nebyl v práci věnován žádný samostatný text, avšak i přesto byly tyto výpovědi brány v úvahu při tvorbě jednotlivých textů.
Literatura
PISTORIUS, Vladimír, Marek PEČENKA, Josef ŽÁK a kol. Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012 [online]. Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2012 [cit. 2013-10-01]. ISBN 978-80-902495-6-1. Dostupné z: www.sckn.cz/content/zpravy/file-847.pdf
KATOLICKÝ, Arnošt. E-Book. E-Kniha. Elektronická kniha. [online]. [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.volny.cz/akatolicky/e_book.htm
ECO, Umberto. La bustina di minerva. V Libri e Biblioteche – Pagine scelte e presentate de Luciano Canfora, Palermo, Sellerio, 2002. [online]. [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.libriantichionline.com/bibliofilia/libro_cartaceo_o_ebook_risponde_umberto_eco
BUSH, Vannaver. As we may think. In: [online]. 1945 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1945/07/as-we-may-think/303881/
Literární soutěž [online]. [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://sk2013.svetknihy.cz/
http://www.gutenberg.org
http://www.ebookeater.cz/
http://www.ereaders.cz
http://www.lupa.cz
http://www.techworld.com.au
