Záměr samostatného projektu: Zranění při rekreačních sportech

1. Cílem samostatného projektu je čtenáře seznámit se zraněními, které se jim mohou při sportu, konkrétně běhu, přihodit. Dalším cílem je popsat, jak ke zranění může dojít. Poté následují dva typy zranění a pochopitelně konkrétní úrazy. Cílem je i jejich popis a návod, jakou lze zvolit domácí léčbu. V případě že by léčba nezabírala, jsou uvedeny i eventuální lékařské zákroky. Kromě toho má samostatný projekt za cíl čtenářům pomoci jak zraněním předcházet. Popisuje jak přípravu před během, tak po běhu, která je stejně důležitá neboť může předcházet zraněním.

2. Jako hlavní téma mého samostatného projektu jsem si vybral „Zranění při rekreačních sportech“, které by se nemělo věnovat pouze zraněním jako takovým, ale například i rozcvičkou, různými kompenzačními cvičeními a prevenci. Neméně důležité je podle mě i vědět, jak se se zraněním vypořádat a proto je vhodné znát léčbu. Toto téma jsem si vybral vzhledem k absolvovaným workshopům a specializacím. Těmito předměty byly Epidemiologie a zdravotnictví, Žurnalistická specializace – zdravotně sociální, Praktikum psané žurnalistiky a Workshop psané žurnalistiky. S ohledem na získané vědomosti jsem se tedy snažil zaměřit na témata a žánry, které jsou těmto předmětům blízké.

Jelikož na Univerzitě Palackého studuji dva obory, chtěl jsem spojit vědomosti a zkušenosti získané studiem z obou těchto oborů. Konkrétně studuji Tělovýchovu a sport v prezenčním studiu spolu s žurnalistikou. Díky studiu těchto dvou odlišných oborů jsem se mohl setkat s lidmi, kteří se ve svém oboru velice dobře vyznají a mohou být skvělou inspirací i při tvorbě projektu.

Vypracováním projektu jsem nechtěl pouze splnit další předmět, ale zároveň jsem se chtěl dozvědět něco nového anebo pouze utvrdit své názory. Protože jsem sám aktivním sportovcem a o sport jako takový se zajímám, navíc bych se mu chtěl do budoucna věnovat i profesně, napadlo mne jako téma pro samostatný projekt právě tato problematika. Sportovci, nejen ti rekreační, by jistě ocenili rady, které bych chtěl prostřednictvím svého projektu poskytnout. Projekt má kromě zranění nabízet taky možnosti, jak jim předejít, jak se správně rozcvičit a jaké provádět zklidňující cviky. Tím bych tento projekt viděl jako jakousi příručku či návod pro ty, kteří s během chtějí začít a chtějí ho dělat správně. Pochopitelně si zde své najdou i lidé, které zajímají zranění a nechtějí odborné výrazy

3. Témata mého projektu jsou podrobně rozepsány v literatuře. Existuje spoustu knih jak pro začínající, tak pro pokročilé běžce. Knihy se zaměřují i na trénink pro jednotlivé tratě a spolu s tím poskytují velké množství informací, týkajících se běhu. Pro tuto problematiku jsou tím nejvhodnějším zdrojem informací. Některé z těchto knih jsem využíval ke studiu a také je použil při realizaci projektu.

Pokoušel jsem se najít alespoň nějaké články, které by se problematikou alespoň přiblížily mému projektu. V článku na webu Zdravě.cz (https://urazy.zdrave.cz/nejcastejsi-sportovni-urazy/) je výčet nejčastějších sportovních zranění. Autor Petr Zimola uvádí osm častých úrazů a každý krátce popisuje. U některých zranění uvádí příklady prevence či způsoby léčení. Témata úrazy ve sportu se často týkají vrcholových sportovců, kteří se potýkali v průběhu kariéry se zraněním, jsou aktuálně zranění, jejich zranění mohlo ohrozit start na vrcholové soutěži nebo kvůli úrazu museli úplně skončit s vrcholovým sportem jako takovým. Na webu e15.cz (https://www.e15.cz/magazin/zly-sen-kazdeho-sportovce-zraneni-839277) článek popisuje příběhy několika sportovců, kteří se potýkali s přetrhanými vazy, prasklými menisky nebo zlomenou lícní kostí. V těchto případech se opět jednalo o profesionální sportovce z předních českých klubů. Na stránkách Českého rozhlasu můžeme najít rozhovor s neurologem Jiřím Dvořákem, který spolupracoval s fotbalovou asociací FIFA na preventivních protiúrazových programech (https://radiozurnal.rozhlas.cz/sportovec-se-zraneni-muze-vyhnout-staci-dodrzovat-prevenci-rika-uznavany-cesky-7182902). Dvacet let se věnoval prevenci zranění ve fotbale a vytvořil řadu cvičení, které pomáhají sportovcům, v tomto případě především fotbalistům, předcházet úrazům.

4. Ideový plán je takový, že by se z mého projektu mohl stát návod pro začínající běžce, kteří chtějí začít běhat, chtějí běhat správně a zdravě. Zároveň ale nechtějí hledat jednotlivé články či publikace, které se zaměřují na konkrétní oblasti běhu. Projekt jako takový není nijak dlouhý a proto by mohl čtenářům představit úplný základ, který by jim pomohl s prvními běhy. Příkladem může být osoba, která chce zlepšit svoji fyzickou kondici a rozhodne se, že začne běhat. Protože ale není sportovní typ, rád by se dozvěděl nějaké základní informace, co a jak by měl udělat.

Projekt by měl obsahovat spíše odbornější články, které jasně a stručně představí danou problematiku. Tím, že je projekt poněkud stručnější si může začínající běžec udělat představu o tom, co a jak udělat. Pokud by se chtěl běhání věnovat více nebo jej zajímali detailnější podrobnosti, je vhodné přečíst knihy o běhání, poradit se s trenérem či navštívit specializované internetové stránky.

5. Na úvod samostatného projektu jsem se pokusil čtenáře uvést do tématu projektu a zaujmout ho danou problematikou. Na příkladu se pokouším ukázat, že se mohou ocitnout v takové situaci, kdy by se jim informace z mého projektu mohly hodit. Dále bych chtěl čtenářům představit, jaké svaly při běhu využívají, aby si uvědomili, co vše je při této aktivitě zapojováno a proč je to potřeba procvičit. Dále jak se správně před během zahřát, rozcvičit a provést běžeckou abecedu která může zlepšit i techniku běhu. Na konci článku je krátké shrnutí, které článek sumarizuje. Jelikož je běh přirozeným lidským pohybem, konkrétní techniky běhu jsem vynechal a věnoval jsem se tzv. „vychladnutí“. Vychladnutí je velice důležité, neboť je potřeba pracující svaly zklidnit a protáhnout. V případě, že by byla tato fáze běhu vynechána, dochází ke zkracování svalů, čímž se vytváří svalové nerovnosti a to může mít velký vliv na budoucí zranění. Na konci článku je opět krátké shrnutí a výhody protažení. Poté následuje téma, které je v názvu projektu. Nejprve jsem popsal, jak ke zranění dojde a poté dva typy úrazu. Kromě toho je v krátkosti popsána i situace, kdy se běžec po zranění vrací zpět do plného zatížení. Nechybí ani konkrétní příklady úrazů. Posledním článkem je rozhovor s Janem Habarou, který je fyzioterapeutem v Mobilní fyzioterapii. Cílem toho interview je přinést čtenáři i odborný pohled, a pokud má nějaké problémy s pohybovým aparátem, tak na koho se může obrátit.

6. Při vypracovávání projektu jsem zjistil, že téma pouze o úrazech by mohlo být pro čtenáře nezáživné. Jednalo by se totiž pouze o popis zranění a jejich léčby. Rozhodl jsem se proto od tématu trochu odchýlit a přidat praktické rady, které pomohou správně začít a dokončit běh. Tyto rady jsou důležité jako prevence proti zranění, čímž jsem zmírnil odchýlení od tématu. Jeden z největších problému při vypracovávání byl původní plánovaný rozhovor. Nejprve jsem chtěl totiž rozhovor provést s tiskovým mluvčím Fakultní nemocnice Olomouc Egonem Havrlantem, který je i zároveň mým bývalým vyučujícím ve zdravotnicko-sociální specializaci. Tématem rozhovoru měly být zranění sportovců, kteří navštíví FNOL. Zajímaly mne úrazy, se kterými se lékaři v olomoucké nemocnici setkávají, jaká je doba léčby apod. Nejprve jsem při vyhledávání kontaktu zjistil, že pan Havrlant již není mluvčím FNOL, ale mluvčím nemocnic Zlínského kraje. To ovšem nebyl takový problém a s panem Havrlantem jsem se na rozhovoru domluvil. Pro snadnější komunikaci jsme zvolili emailové zprávy. Poté, co jsem zaslal otázky k rozhovoru, jsem už bohužel odpověď nedostal. Naštěstí se pohybuji v AC Baluo, kde je ordinace Mobilní fyzioterapie, čímž se mi vyskytla možnost udělat rozhovor s fyzioterapeutem Janem Habarou. Tuto možnost hodnotím velice kladně, protože rozhovor s odborníkem na lidský pohybový systém je pro můj projekt možná ještě vhodnější než statistické údaje z nemocnice.

Dalším problémem bylo zpracování projektu takovým způsobem, abych reflektoval dovednosti získané v praktiku a workshopu psané žurnalistiky. Přestože jsem měl díky vyučujícím velice dobrý základ, využil jsem pro realizaci svého projektu spíše odbornější články. K demonstrování svých dovedností jsem alespoň pokusil vytvořit editorial a interview.

7. Běh a maraton: úplný průvodce. Praha: Knižní klub, 2014.

DOLEŽÍ, Marie a Jana PELCLOVÁ. Běžecká abeceda 100x jinak. Tělesná výchova a sport mládeže. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, 2002, 68(4), 18-19.

RADCLIFFE, Paula. Jak běhat. Přeložil Anna VACHUDOVÁ. Praha: Euromedia, 2017, 173 s. Esence. ISBN 978-80-7549-493-1.

ROMANOV, Nicholas S. a Kurt BRUNGARDT. Běžecká revoluce: jak běhat rychleji, dál a bez zranění po celý život. Přeložil Jan HAVLÍČEK. Praha: Mladá fronta, 2016, 222 s. ISBN 978-80-204-3773-0.