Petra Hegedüšová
Informativně-edukativní článek: Zdravý životní styl
Životní styl
Životní styl je charakterizován různými způsoby. Dle jednoho z nich je definován jako soubor životních forem, jež jedinec aktivně prosazuje. Tato definice zahrnuje mezilidskou komunikaci, souhrn postojů jedince, jeho hodnot, zájmů, výživy, pohybu, trávení volného času. Významné jsou také hodnoty člověka a sociální podmínky, ve kterých žije. Neméně důležitou složkou je i společnost a stávající trendy, jež společnost společně s médii udává.
Životní styl je způsob jakým lidé žijí. To znamená, že tento pojem zahrnuje práci, studium, komunikaci, zábavu, stravování, hodnoty, návyky a mnoho dalších aspektů. Každý člověk si může svobodně vybrat a dobrovolně se rozhodnout, jak bude žít, zda do popředí svých hodnot zařadí zdraví či nikoliv. Životní styl tedy zahrnuje veškeré činnosti člověka. Některé z nich jsou v rámci životního stylu podstatnější, jiné méně. Mezi ty nejsledovanější patří zejména stravování a organizace volného času.
Životní styl je také prostředkem působící na naše zdraví. Působení může být jak pozitivní, tak negativní. Životní styl celkově určuje naše zdraví z 80 %. Pouhých 20 % je tedy dáno ostatními vlivy, mezi které patří například dědičnost či lékařská péče.
Životní styl studentů
Mnoho lidí si myslí, že studenti nežijí zdravě, svůj volný čas využívají pouze k zábavě, většinou ve formě večírků a alkoholu. Každý z nás je jiný a upřednostňuje různé záliby. Studenti se chovají dle úrovně svých zkušeností a vzdělání. Existují studenti, jež si uvědomují, že pravidelná životospráva je důležitá, stejně jako pohybová aktivita. Uvědomují si případné zdravotní problémy, ke kterým by nedostatkem pohybu a špatnou životosprávou mohlo dojít. Vyskytuje se však i mnoho studentů, kteří si užívají svůj status a na zdravotní dopady svého studentského života se příliš neohlíží.
„Dle mého je velmi důležité, aby si každý (nejen student) uvědomil, že přebírá zodpovědnost za svůj vlastní život, a že jeho konání může mít jakékoli následky. Heslem, co se v mládí naučíš ve stáří, jako když najdeš, by měli být studenti vedeni k pravidelnému pohybu, jídlu ale i k eliminaci stresu a nevhodných návyků (kouření, alkohol, drogy),“ vyjadřuje svůj názor na studentský život Kateřina Gálová.
Studenti jsou častými konzumenty alkoholu, i k této problematice se výživová poradkyně vyjádřila. Dle ní je optimální dávkou pro ženy zhruba jedno malé pivo, či 150 ml vína denně. U mužů je to jedno pivo a asi 250 ml vína. Tohle tvrzení však negeneralizuje, jelikož konzumace alkoholu je individuální záležitostí. Rozhodně to však není doporučená denní dávka alkoholu, jež by měla být součástí každodenního jídelníčku.
Ve zkouškovém období studenti zaměňují vysokou konzumaci alkoholu, velkou spotřebou kávy a dalších povzbuzujících nápojů. Káva rozhodně patří mezi ty nejčastěji užívané. Pokud je káva kvalitní, jsou dvě espressa za den považována za přijatelnou dávku kofeinu. Kateřina však upozorňuje, že nadměrný příjem kávy a dalších kofeinových „zázraků“, může při dlouhodobém užívání tělo poškodit. Proto kofeinu i alkoholu konzumovat s mírou.
Studentský život je velmi hektický a uspěchaný. Přednášky, semináře, plnění školních povinností, sport, četba, seznamování, večírky, organizování akcí, práce a mnoho dalších druhů úkonů a zábavy. Přesto všechno by si každý student měl najít čas na pravidelnou stravu a pohyb. Už jen z toho důvodu, že dodržováním základních zásad, může předejít mnoha zdravotním problémům.
Zdravý životní styl
Zdravý životní styl je složen z několika podstatných oblastí. Měla by to být zejména rovnováha mezi pohybem a výživou. Mezi nejdůležitější oblasti patří:
· Optimální energetický příjem (energie, pestrost, stolování, tekutiny)
· Pohybová aktivita
· Eliminace zlozvyků (alkohol, kouření, drogy)
· Regenerace (dostatek spánku, psychická regenerace)
· Redukce stresu
Zdravá výživa
Zdravá strava by měla být zejména pestrá a obsahovat veškeré základní živiny, vitaminy i minerální látky v dostatečném množství. Správně sestavený jídelníček obsahuje takové množství energie, jaké člověk za den vydá. Mezi základní živiny, které by neměly v žádném jídelníčku chybět, patří cukry- glykémie- zdroj energie, tuky- ochranná a termoregulační funkce a bílkoviny- stavební a transportní látky. Obecně by se dalo říci, že pokud student nedodržuje nějaké speciální výživové doporučení (např. vegani), tak by jeho strava měla obsahovat:
· cca 50 - 60 % sacharidů - vhodné jsou celozrnné obiloviny, rýže, pečivo, luštěniny…
· cca 15 - 20 % bílkovin - to jsou mléčné výrobky, maso, vejce, luštěniny, ale také obiloviny.
· do 30 % tuky - oleje, ořechy, luštěniny ale také maso, mléčné výrobky.
„Mezi základní pravidla, která by měl každý dodržovat, rozhodně patří dostatečný přísun tekutin, to znamená dva litry neslazených tekutin denně. Ke každému jídlu se pokusit sníst ovoce či zeleninu. Denně by se mělo vyskytovat v jídelníčku minimálně 400 g ovoce a až 600 g zeleniny, ta by tedy měla nad ovocem převažovat. Jíst minimálně 4 x až 6x denně v intervalu maximálně tří hodin“, radí výživová poradkyně Kateřina Gálová.
Pravidelné stravování během dne je důležité. Ráno začít snídaní, dopoledne svačina, nejlépe nějaká lehčí, například ovoce. Poté oběd, odpolední svačina by již neměla obsahovat ovoce, ale měla by v ní převažovat zelenina. Nakonec lehká večeře obsahující bílkoviny, popřípadě ještě lehčí druhá večeře. Poslední jídlo by se totiž mělo konzumovat tři hodiny před spaním (u mužů to mohou být hodiny čtyři). Teorie je jasná, praxe je však o něco složitější. Hlavním úskalím je nedostatek času. Ve skutečnosti se však jedná pouze o nesprávnou organizaci času.
Vhodné rozložení stravy během dne v procentech:
· 20 % snídaně
· 5 % svačina
· 35 % oběd
· 5 % druhá svačina
· 30% večeře
· 5 % druhá večeře
Menza
Jelikož se bavíme o stravování studentů, je třeba zmínit menzu, kterou velká část studentů navštěvuje. Nabídka menzy by měla být velmi pestrá. I z toho důvodu, že ne každý student může konzumovat to, na to co má chuť, či co je v nabídce. Někteří studenti jsou například takzvaní „bezlepkáři“ a musí dodržovat určitou dietu. Dále se zde stravuje i mnoho zahraničních studentů, kteří mohou dodržovat nějaká speciální výživová doporučení. V současné době přibývá lidí, kteří upřednostňují bezmasá jídla. „Mnohdy se stává, že tzv. bezmasá jídla jsou pouze jídla sladká či nejrůznější smažené pokrmy (sýr, květák atd.) myslím si, že by právě u těchto bezmasých jídel mělo být v menzách nabízeno více druhů a variant obědů, protože studentů, kteří preferují bezmasou stravu, stále přibývá,“ vyjádřila se k problematice odbornice Kateřina Gálová. V nabídce menzy by se každý týden měly objevit luštěniny, kvalitní mořská, ale i sladkovodní ryba. Dále by denně neměl chybět salát z čerstvé zeleniny s kvalitním olejem. U nich by bylo vhodnější, kdyby bylo možné salát olejem (zálivkou) zalít až těsně před konzumací, protože saláty velmi rychle vadnou. Kateřina se vyjadřuje také k nabídce masa. Podle odbornice by se v nabídce menzy mělo objevovat kvalitní maso, častěji by doporučila maso králičí či zvěřinu. Mnohdy se také v menzách objevují klasické omáčky z prášku, které jsou sice rychle hotové a vždy chutnají stejně, ale jsou plné dochucovadel a glutamátů, které se zdravou a vyváženou stravou nemají nic společného. Tady by odbornice doporučila, aby se v menzách opět začalo více vařit a méně ohřívat. To je však otázka financí a pracovních předpisů, které pracovníci menzy mnohdy nemohou obejít. Výživová poradkyně by dále doporučila zařadit místo klasických těstovin a rýže, jiné variabilnější druhy obilovin nebo alespoň varianty celozrnné. „Pokud se zaměříme přímo na jednotlivé potraviny, tak maso nemusí být součástí jídelníčku každý den, stačí 2- 3x týdně. Ryby by se v něm měly nacházet alespoň 2x týdně, luštěniny alespoň 3x týdně“, prozrazuje výživová poradkyně.
Pokud aplikujeme zjištěné informace na nabídku jídel v menze, zjistíme, že dané standardy splňuje. Ve svém jídelníčku studentům nabízí dostatečně pestrou stravu na veškeré živiny i dostatečný přísun masa, ryb a luštěnin. Dalo by se však polemizovat nad kvalitou daných potravin. Menza nabízí málo druhů masa, králičí a zvěřinu pouze v malé míře. Saláty nejsou nejčerstvější, a i přes to, že názvy jídel vypadají zajímavě a chutně, mnohdy se na talíři objeví něco neidentifikovatelného. V poměrně nově zavedeném teplém bufetu je mnoho smažených jídel, nabídka pokrmů se příliš nemění. Jídelníček menzy je tedy dostačující, mnohé věci by se však daly změnit k lepšímu. Například přísun kvalitnějších potravin, širší nabídka bezmasých jídel, čerstvé saláty a méně smažených pokrmů.
Pohybová aktivita
S pravidelným stravováním jde ruku v ruce pohybová aktivita. Právě dostatečný pohyb a zdravá výživa jsou důležitou prevencí před nemocemi a vedou ke zdraví a dobré kondici člověka.
Fyzická aktivita zvyšuje spalování tuků, kladně působí na kardiovaskulární systém a podílí se tak na prevenci srdečních a cévních chorob (infarkt myokardu, mozková mrtvice, embolie). Nedostatek pohybu je jedním z rizikových faktorů těchto nemocí. Pohyb také snižuje riziko vzniku rakoviny, vzniku diabetu II. typu a je prevencí bolesti zad a osteoporózy. Pohyb má veskrze pozitivní vliv na zdraví člověka.
Vhodná pohybová aktivita
Habituální pohybová aktivita, tedy obvyklá každodenní aktivita by měla čítat 10 000 kroků denně. Dále se pohybová aktivita dělí na aerobní a anaerobní. Aerobní cvičení je takové, kdy práce svalů a metabolické procesy v nich probíhají za přítomnosti kyslíku. Cvičení je střední intenzity s minimálním trváním 30 minut a se zvýšenou tepovou frekvencí. Právě aerobní pohybovou aktivitou dochází ke spalování tuků a zvyšuje se výkonnost kardiovaskulárního systému. Anaerobní cvičení naopak probíhá za nedostatečného přísunu kyslíku. Dalším typem může být silová aktivita, při které dochází k posilování celého těla.
Nejen studenti by měli pohybové aktivitě věnovat 200- 300 minut týdně. Cvičení má však význam a nějaký účinek až po 30 minutách prováděné aktivity. Optimální čas trvání je však 45- 60 minut. Specialista na funkční trénink a majitel Flex-fitness centra Petr Peč doporučuje pohybovou aktivitu denně nebo ob den, minimálně však třikrát týdně.
Pohybových aktivit, které mohou studenti provozovat je nespočet. Mohou si vybrat z mnoha fitness center, která jsou různě specializovaná. Zaměřená na kruhový trénink, funkční trénink, či mohou zvolit klasickou posilovnu se stroji. V případě, že raději tráví svůj volný čas v přírodě a chtějí ho spojit s pohybovou aktivitou, nabízí se běh, brusle, kolo či procházka. Studenti Univerzity Palackého mají navíc výhodu v tom, že mají možnost si vybrat z nepřeberné nabídky sportů a aktivit, jež nabízí Akademik sport centrum Univerzity Palackého. Základní sportovní program nabízí širokou škálu sportů a studenti si jej mohou zakoupit za cenu 560 korun na jeden semestr. Tento program zahrnuje aerobní skupinové lekce, halové sporty, bojová umění, relaxační cvičení, posilování, jógu, tance a outdoorové sporty. Speciální sportovní program má pak své cenové relace a patří do něj zejména horolezectví, lukostřelba a tenis. Jelikož jsem zde sama působila jako instruktorka Zumby, mohu říci, že jsou tyto sportovní programy hojně navštěvované, zejména na počátku nového semestru. Studenti sportovní nabídku Univerzity vítají, zejména z finančního hlediska je totiž velmi výhodná. Jak je to se studentskou návštěvností „fitek“ jsem zjišťovala ve Flex-fitness centru. „Studenti fitness centrum příliš nenavštěvují. Větší zájem o cvičení je viditelný v zimním období, kdy nemohou provozovat tolik venkovních aktivit, že by to však byla nějaká rapidní návštěvnost, to se říci nedá,“ vyjádřil se za Flex-fitness centrum majitel Petr Peč. Celkově k životnímu stylu studentů a jejich fyzické kondici zaujímá skeptický postoj. Podle něj pohybovou aktivitu příliš nevyhledávají a neuvědomují si, jaké zdravotní problémy je mohou v celkem brzké době potkat.
Pohyb je nám vlastní, každý z nás by měl poslouchat své tělo a něco pro něj dělat. Pohybová aktivita je nedílnou a velmi důležitou součástí správného a zdravého životního stylu. Lidé by měli lépe nakládat se svým časem, zorganizovat si ho tak, aby se mohli zdravě stravovat, pohybovat se a předcházet tak mnoha onemocněním.
Dvojitý rozhovor: Kardiak, co vykouří krabičku denně versus kulturista
OLOMOUC- S oběma studenty jsem si dala sraz v jedné z mnoha olomouckých kaváren. Již při vybírání z nabídky nápojů, kterými jsme si povídání zpříjemnili, bylo jasné, kdo kope za jaký tým. Student žurnalistiky Jan Studnička si vybral silnou kávu a colu. Jan (Honza) Hegedűš, student FTK přemýšlel nad džusem, nakonec ale raději zvolil jemně perlivou vodu. Při hovoru byli oba velmi vstřícní, zábavní a zapáleně odpovídali na veškeré mé otázky. Bylo vidět, že oba jsou se svým, ač radikálně odlišným životním stylem spokojeni a nehodlají ho měnit.
· Jak se stravujete během dne? Dokázali byste zhruba popsat váš obvyklý den od vašeho prvního jídla až po poslední?
Jan: To se různí, někdy vstanu a mám hlad, jindy jím až později. Já prostě jím když mám hlad. Pokud pracuji doma, vstávám kolem 10, 11 dopoledne a než se donutím vstát od práce a jít ven, jím třeba až v 6 hodin večer. Pokud jsme dlouho do noci vzhůru, jakože to bývám často, tak si dám jídlo klidně i ve 2 v noci. Jsou dny, kdy třeba nejím vůbec. Nemám čas nebo nemám peníze, protože jsem je všechny utratil na nějaké „party“. Někdy zase sním, na co přijdu, a to v jakoukoliv hodinu.
Honza: Vstávám v 6:50 každé ráno a v 7:30 mám první jídlo. Mám sestavený jídelníček od profesionálů, na snídani si většinou dávám vločky, mléko a vajíčka. Další jídlo následuje po třech hodinách, záleží však na tom, jestli mám trénink. Každé tři hodiny jím, poslední jídlo mívám nejpozději ve 22:30, většinou tvaroh a nějaké oříšky.
· Častým místem, kde se studenti stravují, zejména kvůli výhodným cenám je menza. Jak často ji navštěvujete? Myslíte si, že je nabídka pokrmů dostatečná, dá se z ní vybrat?
Jan: Když jsem bydlel na kolejích, tak jsem ji navštěvoval velmi často. Teď však bydlím na druhé straně města, takže tam téměř nechodím. Podle mě je to dobrá alternativa, nabízejí pestrou stravu. Nabídka mi přijde dostačující, jen je většinou lepší si objednat jídlo na webu den dopředu, jinak se vám může stát, že na vás nic poživatelného nezbyde. Když už tam jdu, tak jím v teplém bufetu, hlavně proto, že jsou v nabídce dost často smažená jídla, která si s oblibou vybírám.
Honza: Do menzy chodím maximálně dvakrát týdně, ne vždy mají jídlo dle mých představ a jídelníčku, který musím dodržovat. Nabídka je však podle mého názoru dostatečně široká.
· A co vaše nejoblíbenější jídlo? Jak často si ho dopřejete?
Jan: Já mám rád spoustu jídel, nemám nejoblíbenější jídlo. Ale co si nedopřeju úplně často, tak to jsou halušky, ty v mnoha restauracích neumí chutně připravit. Ale když si je připravím nebo jsou dobře uvařené, jsem schopen jich sníst celý hrnec. Taky jsem fanoušek všech druhů hamburgerů, ty jím často a mám je vážně rád. Když dělám noční (Jan má brigádu v klubu 15 minut jako šatnář) a jdu ze šatny, tak si většinou po cestě domů dávám „burger.“
Honza: Mé nejoblíbenější jídlo je vepřo knedlo zelo. Nejraději bych si ho dával každý den, vzhledem ke svému jídelníčku, budování svalové hmoty a tréninku, si však jídlo mohu dopřát spíše výjimečně.
· Studentský život je plný večírků, k nimž patří alkohol. Necháváte se jím zlákat?
Jan: Nechávám se zlákat pravidelně, navíc jsem ten, co láká ostatní. Nemyslím si, že by člověk měl držet konstantní dietu, pokud není nějak nemocný. U mě se alkohol neváže jen na „party“ a kluby, ale klidně jdu jen tak posedět na drink s kamarády. Teď zrovna piju týden v kuse. Každý večer jsem měl aspoň jeden drink, v práci, taky byly Velikonoce. Dřív jsem byl ve vztahu, a to jsem nepil třeba několik týdnů i měsíce, tak si to teď užívám.
Honza: Alkohol by se v mém jídelníčku neměl vyskytovat vůbec. Občas se však zlákat nechám. Člověk se musí odreagovat, popít s přáteli a především si zatančit se sličnou slečnou.
· Upřednostňujete tedy ve svém volném čase večírky či posezení s kamarády?
Jan: Rád tvořím, takže se mi více inspirace dostane s kamarády v baru, než během v parku. Na té asfaltce moc příběhů neposbírám. Takže ano, upřednostňuji posezení nad drinkem.
Honza: Nejlepší kombinací je obojí. Jsem však zastáncem hesla- nejdřív práce, v mém případě cvičení, potom zábava. Klidně i v podobě nějakého alkoholu a tanečního parketu, ale spíše výjimečně, než aby to bylo pravidlem.
· Jaké další aktivity naplňují většinu vašeho volného času?
Jan: Já píšu, takže tvorba, psaní, sezení u počítače. Docela rád hraji počítačové hry s příběhem, „sjíždím“ filmy, seriály.
Honza: Posilovna, běhání a plavání. Nesmí však chybět pokec s přáteli a výlety po horách.
· Jane, nepřemýšlel jste někdy o změně svého životního stylu? Přece jenom váš styl není zrovna nejzdravější, mohl byste na něj za pár let doplatit.
Jan: Já už jsem jednou hubnul a vím, že to jde nárazově, a když budu chtít zhubnout tak to půjde. Takhle mi to vyhovuje, mám vůli na to dva měsíce nepít, jíst zdravěji a běhat. Jsem kardiak a kouřím krabičku denně, spíš přemýšlím jak si užívat, než na to, co za nemoci mě může za pár let potkat. Na co budu myslet, až budu nad hrobem, že jsem byl v padesáti v kondici?!
· Takže jste spokojen s tím, jak žijete, jak se stravujete a trávíte svůj volný čas?
Jan: Zvládl bych pracovat konstruktivněji a efektivněji, to bych určitě chtěl vylepšit, což ale znamená víc „kafe“, víc „burgerů.“ Se svým volným časem a zálibami jsem spokojený a nehodlám na tom nic měnit.
· A co vy Honzo, neláká vás klasický studentský život plný večírků, alkoholu? Zhřešíte někdy?
Honza: Jak jsem se již zmiňoval, občas si vyrazím z kopýtka, ale preferuji především zdravý životní styl, protože zdraví je pro mě na prvním místě.
· V jakém okruhu lidí se pohybujete? Trávíte čas s podobně založenými lidmi, takže vás jiný životní styl ani nezajímá?
Jan: Mám spíš pocit, že já ovlivňuji ty sportující lidi, aby šli na pivo nebo do klubu. Je to přece jenom lákavější nabídka. Neobklopuji se pouze alkoholiky a „psavci“, mám hodně kamarádů, kteří podporují zdravý životní styl, denně chodí cvičit nebo běhat. Ale i tihle lidi se umí večer odvázat.
Honza: Studuji tělocvik, což znamená, že jsem obklopen stejně naladěnými lidmi, se kterými máme stejný životní styl a zájmy. Mám rád večírky, jako každý jiný student, jen ne tak často jako Jan.
· Každý z vás má úplně odlišný životní styl. Co si myslíte o životě toho druhého?
Jan: Já ho za to oceňuju, ale ten styl mi neimponuje. Rozhodně si však myslím, že takovýto „fitness“ životní styl musí stát mnoho úsilí. Nemám nic proti tomu, ale ani nic pro. V podstatě mi to je jedno. Já jsem spokojený s tím, jak to mám já.
Honza: Myslím si, že všeho moc škodí a zdraví máme pouze jedno. To jak člověk žije, je jeho věc, ale měl by přitom myslet na důsledky.
Story: Pohyb se stal mým smyslem života
„Celé mládí jsem sportovala, měla jsem dobrou fyzickou kondici i štíhlou postavu. Vše se však změnilo po autonehodě, která se udála před čtyřmi lety. To byla první událost udávající směr mému nezdravému životnímu stylu, ve kterém jsem několik let pohodlně setrvávala“, říká Helena, jedna z účastnic Hubnoucího programu. Reality show s názvem Hubneme s Olomouckým deníkem, nabídla svým účastníkům tříměsíční pohybový program pod dohledem osobního trenéra, konzultace s výživovou poradkyní a skupinové lekce fitness centra, a to vše zcela zdarma. Podmínkou účasti bylo zaslání fotografie v plavkách a vyplnění dotazníku se základními informacemi a motivací pro tento program.
Helena při autonehodě utrpěla vážná zranění, dlouhou dobu musela strávit v nemocnici a následnou rekonvalescencí. Byla nucena strávit čtyři týdny v sanatoriu Klimkovice. Lázeňský pobyt sice jejímu zdravotnímu i psychickému stavu velmi pomohl, ale Helena zde ještě více zpohodlněla. Zvykla si na pravidelné procedury, relaxaci, odpolední posezení s kávou a dortíkem, teplé večeře a minimum pohybu, který jí stejně nebyl doporučován. Po návratu do reality pokračovala v nastaveném režimu „hýčkání se“. V té době ještě studovala na vysoké škole, takže se k dortíkům přidaly alkoholové večírky. Z původních 55 kilogramů se Helena najednou dostala na 70 kg. K nově nabraným kilogramům se navíc přidaly bolesti zad. Helena ve svém volném čase navštěvovala taneční skupinu scénického tance, přestávala však být schopná ladného pohybu a kostýmy se jí musely šít na míru. To byl impuls k tomu, aby se sebou začala něco dělat. Nejdříve se o změnu svého životního stylu pokoušela sama, zejména formou různých diet. Dieta podle Štefana Margity nebo jídelníček dle odborníka Havlíčka. Začátky nebyly špatné, ale vůle nebyla dostatečně silná a snažení Heleně dlouho nevydrželo. Po několika týdnech vždy shodila pár kilo, čímž její snažení ustalo a váha se vrátila zpět.
Naštěstí však objevila na webových stránkách Olomouckého deníku nabídku účasti v Hubnoucí reality show. Nejdříve váhala, zda má dostatek odvahy ke zmedializování své postavy a vůbec životního stylu. Nakonec si řekla, že taková příležitost se nemusí opakovat.
Vyšlo to a Helena byla do programu vybrána. Její životní styl se radikálně změnil. Jednou týdně osobní trénink, konzultace jídelníčku s výživovou poradkyní, přednášky o zdravém životním stylu a skupinová cvičení. Hned na prvním skupinovém sezení prohlásila, že na TRX ji nikdo nedostane a nakonec se právě tato aktivita stala její nejoblíbenější. Začínala v začátečnících a postupně se vypracovala až do nejlepší skupiny. Po přednáškách si uvědomila, že pohybová aktivita je prevencí mnoha nemocí, ke kterým má genetické předpoklady, zejména proto na sobě začala tvrdě pracovat. Naordinovala si denní pohybovou aktivitu ve fitness centru nebo 10 km běh.
Po prvním měření a převažování, které proběhlo po měsíci trvání programu, Helena zhubla celých 5 kilogramů a problémy se zády začaly ustupovat. Přestala jíst dorty, konzumovat alkohol. Po tříměsíčním snažení shodila 15 kilogramů, přibyla jí svalová hmota, fyzická kondice se rapidně zlepšila. Helena plánuje účast na Olomouckém půlmaratonu. Navíc se stala jednou z instruktorek fitness centra. „Pohyb se stal nedílnou součástí mého života, stala jsem se na něm doslova závislou. Zbavila jsem se přebytečných kilogramů, zdravotních problémů, získala nové přátele a smysl svého života,“ zakončila svůj příběh opět štíhlá a fit Helena.
Glosa: Ještě dvě opakování, to dáš!
"Pepo - nemáš na vybranou.
Podívej se do zrcadla,
toho špeku, toho sádla!"
Dále dodal tichým hlasem:
"Za prvé je konec s masem."
Přidává hned druhou radu:
"Jestli nechceš zůstat vzadu,
jabko, rajče, žitný klíček,
toť tvůj nový jídelníček!"
Aneb jak se hecování typu „ještě dva panáky dáme“ změnilo na „ještě dvě opakování, to dáš“. Pocení na tanečním parketu vystřídalo pocení „špeků“ ve fitku. Téměř tři měsíce mám díky své účasti v reality show „Hubneme s Olomouckým deníkem“ osobního trenéra a výživovou poradkyni. A tak se místo celotýdenních večírků, které jsou nedílnou součástí studentského života, dennodenně účastním různých pohybových aktivit. Do soutěže nás bylo vybráno deset na základě zaslaných fotografií v plavkách a vyplněného dotazníku o naší motivaci. Ze začátku jsem byla šťastná, že jsem mezi deseti vybranými „tlusťochy“ a strávím tři měsíce v rukou odborníků, a to všechno zdarma. Legrace mě však přešla ihned po zveřejnění našich „zaručeně sexy“ fotek v plavkách, následně na prvním osobním tréninku, kde jsem ihned po příchodu v 8 ráno dostala do ruky medicimbál. Dřív jsem v 8 ráno usínala po příchodu z klubu a najednou jsem měla v tuhle šílenou hodinu podávat fyzické výkony. Navíc jsem se upsala k tomu, že každý páteční večer strávím na přednášce o zdravém životním stylu a následující skupinové cvičící lekci. Opakuji v pátek, kdy všichni vyrážejí do víru noci. Po zákazu alkoholu, sladkostí a vůbec všech dobrých jídel jsem si uvědomila, že ta změna bude bolet. Začala jsem jíst každé tři hodiny, zapisovat si veškeré své jídlo, pít pouze vodu a každý den navštěvovat fitko. Recept jak přijít o titul královny party a získat značku nudaře. Alespoň tak to ze začátku vypadalo. Nyní jsem na téměř úplném konci programu a na svůj titul nudaře jsem pyšná a chci si ho nechat! Ty tři měsíce téměř bez alkoholu, nezdravého jídla a v pravidelném režimu jsem si dost oblíbila. Stejně jako na každodenních „pařbách“ jsem se naučila být závislá na pravidelném pohybu. Zkuste se zamyslet nad tím, co dobrého pro sebe děláte a jakým titulem se chcete pyšnit.
Je to Pepa nebo není?
Před očima se nám mění,
bavit se s ním není hanba,
hlava Havla, tělo Ramba.
Strejda Emil kývá hlavou:
"A to vše tou zdravou stravou."
(Jaromír Nohavica)
Anketa
1. Jak nejraději trávíte svůj volný čas?
2. Jak se během dne stravujete? Navštěvujete Menzu, restaurace, fast foody nebo si připravujete jídlo doma?
Petra Vláčelová, 22 let, studentka všeobecného lékařství, Olomouc
1. Nejraději chodím na party, kde si užívám tance, zábavy a alkoholu. K tomu se samozřejmě pojí kamarádi, se kterými svůj volný čas velmi ráda trávím. Ráda sportuji, pokud není dobré počasí, volím „fitko“, jinak procházky nebo běh v parku.
2. Stravuji se v jídelně fakultní nemocnice, večeře si vařím sama, nejraději nakupuji potraviny v Bille nebo v Albertu.
Leoš Gronych, 21 let, student stomatologie, Šumperk
1. Ve svém volném čase nejraději sportuji s kamarády. Domluvíme se na volejbal, tenis, fotbal nebo basket. Až je hezké počasí, vyrážím na motorku.
2. Jídlo mám většinou z domu, ale ve svém volném čase moc rád vařím, takže si jídlo připravuji sám, často i podle vlastních receptů.
Kateřina Weingartová, 21 let, Brno
1. Nejraději trávím čas s kamarády, nejsem ráda sama. I když někdy dost ráda spím, válím šunky, koukám na televizi. Když je venku hezky, vezmu deku a jdu do parku. Taky jsem ráda s kamarády v hospodě a často s sebou bereme kytaru. Ráda trávím volný čas se svým psem a rodiči. Vlastně je toho hodně co ráda dělám.
2. Většinou si vozím jídlo z domu. Pak si vařím doma, většinou těstoviny na sto způsobů. Pokud mezi vyučovacími hodinami nestíhám jet na jídlo domů, zajdu do Menzy.
Ondřej Sakáč, 22 let, Postřelmov
1. Nejraději hraji na klavír, sportuju, koukám na fotbal, poslouchám hudbu, nebo se jen tak válím.
2. Menzy ani fast foody nehrozí, restaurace výjimečně, ale jinak odebíráme obědy ze školní jídelny. Když je to k snědku tak si dám jídlo s chutí nebo si ukuchtím, co dům dá, tak to funguje v 80 % případech, i co se večeře a snídaně týče.
Josef Laštůvka, 21 let, Rýmařov
1. Svůj volný čas trávím aktivně, to je slovo, které to všechno vystihuje. Věnuji se jakémukoli sportu, organizaci mnoha akcí, nejen sportovních. Taky moc rád chodím na hory, a to jak v zimě, tak v létě. Všechny tyhle věci rád provozuji s kamarády. Po sportu zajdeme klidně i do hospody. Nerad se nudím.
2. Většinou se stravuji v restauracích, chodím na polední menu. Občas si vařím i sám.
Adam Žanda, 22 let, Zábřeh na Moravě
1. Téměř veškerý svůj volný čas věnuji sportu. Nejraději běhám. Jsem atlet, účastním se mnoha běžeckých soutěží. Nejen na stadionu, ale i v přírodě. Každou středu se účastním tradičního běžeckého závodu s názvem „Chlapák“, který je dlouhý kolem 15-20 km a běhá se v přírodě v náročném terénu.
2. Protože do školy dojíždím a v Olomouci nebydlím, pravidelně a rád se stravuji v menze.
Kateřina Grézlová, 22 let, Brno
1. Upřednostňuji sport a vůbec cvičení. Aktivně se věnuji pole dance (tanec u tyče) a každý den cvičím doma pro zlepšení fyzické kondice i postavy.
2. Nejčastěji si vařím sama, docela mě to baví. Pokud mám čas, zkouším různé originální i složitější recepty. Když není čas, tak jdu do Menzy, občas si „dopřeji“ i nezdravé, ale chutné jídlo z fast foodů.
Záměr
Cíl práce
Cílem samostatného projektu ze zdravotnické a psané žurnalistické specializace je zjistit, jaký význam přikládají vysokoškolští studenti své životosprávě, a to jak jídelníčku, tak organizaci volného času. Jak se stravují, zda dodržují určitý spánkový režim, věnují se ve svém volném čase sportu či jiným aktivitám. Téma zdravého životního stylu, nejen u studentů, je aktuální a v této době populární. Dále bych ráda „nabourala“ všeobecně známý stereotyp, v němž jsou studenti zobrazováni jako povaleči, prokrastinátoři a „party“ jedinci.
Pokusím se alespoň částečně zmapovat, jak a kde se studenti stravují, zda navštěvují menzu, upřednostňují vlastní přípravu pokrmů či se stravují v restauracích nebo fastfoodech. Jaké potraviny nakupují, zda je jejich strava dostatečně pestrá a pravidelná, to znamená, jestli jí ovoce a zeleninu, pijí slazené či neslazené tekutiny, jí smažené jídlo, konzumují velké množství rychlých cukrů, přijímají dostatek vláknin a bílkovin. Dále věnuji část své práce tříměsíční reality show „Hubneme s Olomouckým deníkem“, které jsem se v období od února do dubna osobně účastnila a díky ní tak radikálně změnila svůj životní styl.
Životní styl však není pouze o jídle. Zjednodušeně to znamená, jak člověk žije. Mezi nejdůležitější faktory však patří již zmiňovaná strava, dále pohyb, dostatek spánku, stresový faktor, pravidelný odpočinek a celková duševní pohoda člověka.
Stanovuji si tedy za cíl, alespoň přibližně zobrazit životní styl studentů. Výsledným produktem mého projektu je několik žánrově odlišných publicistických textů. Texty pojednávají o problematice z různých perspektiv, dotýkají se více témat vztahujících se k životnímu stylu, společně však tuto problematiku detailněji přibližují a objasňují.
Za stěžejní článek považuji text, který jsem koncipovala jako informativně- edukativní, pojednávající o zdravém životním stylu a správném stravování, ve kterém jsem vymezila a definovala zásadní pojmy pojící se k dané problematice. V článku cituji výživovou poradkyni Kateřinu Gálovou a specialistu na funkční trénink a majitele sportovního centra Flex- fitness Petra Peče. Na základě vyjádření výživové poradkyně se pokusím zhodnotit kvalitu a pestrost nabízeného jídla v menze. V hlavním článku se dále zaměřím na sportovní aktivity, které nabízí přímo Univerzita Palackého, konkrétně tedy Akademik sport centrum. Zaměřím se zejména na jejich nabídku a studentskou účast. Stejně tak na účast studentů ve fitness centru a vůbec na pohybovou aktivitu mladých lidí.
Dalším žurnalistickým žánrem, na kterém dané téma prezentuji, je dvojitý rozhovor se studenty s diametrálně odlišnými stravovacími návyky a organizací volného času.
Téma je dále realizováno na žánru story. Ta vypráví příběh o ženě, jenž se sebou nebyla spokojena, následně byla vybrána do hubnoucího programu a její život najednou nabral nový směr. Naučila se pravidelně a kvalitně stravovat a po programu si svůj život nedokázala představit bez pohybu, na kterém se stala doslova závislou.
Předposledním žánrem uzavírající tuto tematiku je glosa, ve které krátce a zábavně shrnu své působení v hubnoucí reality show.
Problematiku plně uzavírá a dokresluje anketa zaměřená na studenty, která je postavena na dvou otázkách z nejdůležitějších oblastí, tedy z oblasti stravování a volného času. V anketě je dotazováno 7 respondentů. Odpovědi studentů prozrazují, zda dávají přednost aktivnímu odpočinku v přírodě či jinde nebo zda si raději zajdou na kávu či večírek. Další otázka je směřována na stravování. Táže se, zda studenti dávají přednost menze či volí jiné alternativy.
Zdůvodnění volby tématu
Protože zpracovávám projekt vztahující se ke zdravotnické specializaci, snažila jsem se vybrat vyhovující, aktuální a atraktivní téma, které je čtenářsky zajímavé. Zdraví většina lidí řadí na nejvyšší místo ve svém žebříčku hodnot, i proto je téma důležité a pro čtenáře atraktivní. Chtěla jsem se vyhnout úzce specializovaným lékařským problematikám a vybrala téma obecné. Aby však bylo lépe uchopitelné a něčím specifické, zaměřila jsem jej na studenty.
Téma jsem tedy zvolila hned z několika důvodů. Životní styl a stravovací návyky nejen u studentů, to jsou témata aktuální a populární, zejména v dnešní době, kdy se zdravý a fitness životní styl stává moderním trendem většiny lidí. Tento „fitness“ styl udává společnost i média podporující tuto problematiku. Najednou všichni chtějí nakupovat bio výrobky, v kurzu jsou obchody se zdravými potravinami, farmářské trhy, domácí výrobky bez chemie. Dle mediálního obsahu by měl být každý z nás fit, hubený, ve formě a strávit ve fitness centru minimálně několik hodin denně. Téma je tak probíráno všude a ať chceme nebo ne, na každého z nás do jisté míry působí.
Mezi další důvody řadím svou razantní proměnu životního stylu v podobě hubnoucího programu, reality show, kterou právě procházím. Program „Hubneme s Olomouckým deníkem“ je po celou dobu konání medializován periodikem Olomoucký deník, který tak svým čtenářům pravidelně přináší příběhy lidí, jež se snaží změnit svůj životní styl k lepšímu. Nepřímo je touto rubrikou vyzývá ke zdravému stravování a sportování. Na své účasti bych také chtěla doložit, že studentský život nemusí znamenat jen zahálku, zábavu a alkohol.
Na což naváží všeobecně vnímaným stereotypem, že studenti se svým volným časem nenakládají konstruktivně, hledají pokaždé nejjednodušší možnost, a to jak ve stravování, organizaci svého volného času, tak přístupem k životu vůbec. Ráda bych tak v této práci uvedla pohled společnosti na studentský život na pravou míru, jelikož velká část veřejnosti pohlíží na studenty jako na „užívače“ života, jejichž životním stylem jsou party a alkohol. Přitom mnozí z nich se zajímají nejen o svou profesní budoucnost, ale i o své zdraví a kvalitně strávený volný čas.
Zdroje/stav problematiky
Ze všeobecného pohledu se životnímu stylu věnuje mnoho médií, jak tištěných, televizních, tak online. Životní styl se vyskytuje v přílohách a magazínech tištěných periodik. Téma můžeme najít zejména v časopisech pro ženy či specializovaných magazínech jako například Blesk zdraví, Bylinky, Body, Zdraví a mnoho dalších titulů. Často je životní styl propojen s tématem módy, volného času, sportu.
Televizních programů zaměřujících se na tohle téma je nespočet. Mezi nejpopulárnější patří především pořady o vaření, kterých neustále přibývá. Pro představu uvedu alespoň některé příklady programů zabývajících se životním stylem. Česká televize se zdraví a životnímu stylu opakovaně věnuje v pořadu Sama doma, na něž se dívají zejména ženy v domácnosti. Dále divákům nabízí například magazín Svět zázraků věnovaný nejen zdraví, ale i přírodním jevům. Škála těchto programů je opravdu široká: Kouzelné bylinky, Kuchařská pohotovost, Vše o vaření nebo Herbář. To je pouze zlomek nabízených pořadů, uvedené programy jsou navíc nabídkou pouze veřejnoprávní České televize. Téma je však probírané i na ostatních televizních kanálech. Internetových stránek, blogů, věnujících se této problematice je obrovské množství. Většinou se zabývají definicí životního stylu, vařením, recepty, volným časem, redukcí hmotnosti, módou a aktuálními trendy v této oblasti. Jelikož do životního stylu lze zahrnout téměř jakoukoli lidskou činnost, výčet pořadů a zdrojů zaměřujících se na tuto problematiku by byl v podstatě nekonečný, vystačíme si z výše uvedenými příklady.
Pokud zúžíme všeobecný pohled na téma projektu, tedy na životní styl vysokoškolských studentů, zdroje se nám o něco zúží, stále je však z čeho čerpat, na co navazovat a z koho vycházet. Tématu se věnuje dostatek diplomových prací, zejména z fakult zaměřujících se na studium sportu, lidského těla a vzdělávání. Práce se zaměřují na zdravý a aktivní životní styl, používání návykových látek, pestrost a kvalitu stravy.
Vycházela jsem z níže uvedených, ale i dalších diplomových prací. Dalšími využitými informačními zdroji jsou odborníci na danou tematiku. Jejich vyjádření a citace jsem od nich sama získala osobními rozhovory. K realizaci mého tématu jsem potřebovala obecné informace, které jsem získávala zejména z webů specializovaných na tuto problematiku. Pro představu uvedu alespoň jeden z nich: vyziva.estranky.cz. Dále jsem čerpala z bakalářské práce s názvem „Životní styl studentů na vysoké škole“ (Lažová, M., 2010), ve které jsem našla mnoho užitečných všeobecných informací a definic.
Z výsledků empirické části již zmíněné bakalářské práce lze usoudit, že studenti ve volném čase navštěvují pohostinská zařízení, pijí alkohol a polovina respondentů z řad 1. i 5. ročníku sociální pedagogiky užívá tabákové výrobky. O zdravý životní styl se zajímají spíše částečně a studenti 1. ročníku jsou sportovně aktivnější než studenti 5. ročníku, kteří se na rozdíl od svých mladších kolegů více zaměřují na studium. Ve způsobu trávení volného času se však studenti z těchto ročníků příliš neliší (Lažová M., 2010). Ve svém projektu vycházím z některých informací, jež jsou uvedeny v teoretické části této práce.
Další prací přínosnou pro můj projekt se stala diplomová práce s názvem „Současný životní styl studentů středních škol“ (Vašíček, 2011). Práce je sice zaměřena na středoškolské studenty, výsledky výzkumné části jsou však přínosné.
Obě práce tak vycházely z teoretického rámce dané problematiky, na což navazovaly empirickou částí, výzkumem. Autoři odborných prací v praktických částech pokládali svým respondentům otázky vztahující se k tématu zdravého životního stylu a z odpovědí vyvozovali výsledky doložené v grafech. Čerpala jsem z více prací a zdrojů, jež jsou uvedeny níže.
Tento samostatný projekt vypracovává vlastní souhrnný pohled na dané téma. Problematiku dokládá v publicistických textech, článcích, neprovádí žádný výzkum. Pouze se dané téma snaží uchopit z mediálního hlediska a prezentovat ho rozličnými žurnalistickými žánry, tak aby bylo čtenářsky atraktivní.
Ideový plán
Cílem samostatného projektu je zjistit, jaký význam přikládají vysokoškolští studenti své životosprávě, a to jak jídelníčku, tak organizaci volného času. Jak se stravují, zda dodržují určitý spánkový režim, věnují se ve svém volném čase sportu. Téma zdravého životního stylu, nejen u studentů, je aktuální a v této době populární. Dále bych ráda „nabourala“ všeobecně známý stereotyp, v němž jsou studenti zobrazování jako povaleči, prokrastinátoři a „party“ osoby.
Cíl práce se pokusím prezentovat na pěti rozličných publicisticky založených textech. Stěžejním, tedy hlavním a nejrozsáhlejším článkem je informativně-edukativní text o zdravém životním stylu. Dále story, založená na příběhu ženy, která se rozhodla pro razantní změnu svého životního stylu. V práci se dále objeví dvojitý rozhovor se studenty, jejichž životní styly se diametrálně odlišují. Dalším zastupujícím žánrem je anketa, ve které se objevují názory studentů jako respondentů a posledním textem je glosa prezentující můj vlastní životní styl a změnu, kterou jsem prodělala díky programu „Hubneme s Olomouckým deníkem“. Texty čtenáře komplexně provázejí tématem a vzájemně na sebe navazují. Souhrnný informační článek je prezentován jako hlavní, další texty můžeme brát jako doplňující. Ráda bych, aby se čtenáři po přečtení mé práce zamysleli nejen nad životním stylem vysokoškolských studentů, ale i nad svým vlastním.
Záměrem projektu je zjistit, jak se vysokoškolští studenti stravují, kde se stravují, zda se stravují pravidelně. Dále „zmapovat“ a ve článcích doložit jak tráví svůj volný čas. Zda navštěvují pohostinská zařízení, taneční kluby, bary, či si rádi zasportují. Pokud dávají přednost pohybu, jaký druh pohybu upřednostňují. Zda navštěvují fitness centra, chodí do přírody nebo využívají univerzitních služeb v této oblasti- Akademik sport centrum. K těmto zjištěním mi pomůže již výše zmiňovaná anketa. Za fitness centra jsem vybrala jedno reprezentující, a to Flex- fitness, jež sama navštěvuji. Kolik zhruba studentů navštěvuje dané fitness centrum a co si myslí o pohybové aktivitě studentů odborník na funkční trénink, mi prozradil sám majitel centra a trenér Petr Peč.
Hlavní informativně-edukativní článek o zdravém životním stylu objasňuje dané téma. Je do něj zahrnuta jak problematika stravování, tak volného času, sportu. I v tomto textu vycházím z názorů odborníka, konkrétně výživové poradkyně Kateřiny Gálové. Nejen na základě jejích informací se pokusím zhodnotit kvalitu a pestrost „menzovních“ jídel.
Svou vlastní zkušeností a životním stylem se pokusím alespoň částečně „nabourat“ zavedený stereotyp týkající se vysokoškolských studentů. Názory budu prezentovat v publicistické glose.
Postup práce
Původně jsem se chtěla zaměřit pouze na téma životního stylu, jelikož je však tato problematika velmi obsáhlá, vymezila jsem téma na životní styl vysokoškolských studentů. Rozhodla jsem se téma zasadit do studentského prostředí, jelikož mi je jako studentce známé a blízké.
K realizaci tématu jsem potřebovala vybrat studenty odpovídající mým nárokům. Zejména dva studenty s odlišným životním stylem, jež jsem potřebovala na dvojitý rozhovor. Jelikož se však v tomto prostředí pohybuji, nebyl to pro mě úkol zase tak obtížný. Oba vybraní studenti byli velmi nápomocní a sdílní a zaníceně odpovídali na mnou kladené otázky.
Dále bylo potřeba zajistit vyjádření odborníků k danému tématu. Protože jsem pravidelnou návštěvnicí Flex- fitness centra, v němž pracují opravdoví profesionálové, rozhodla jsem se tyto experty využít jako informační zdroje. K realizaci jsem potřebovala vyjádření a odborný názor zejména v oblasti výživy a pohybu. Proto jsem „zpovídala“ výživovou poradkyni a osobního trenéra a majitele fitness centra v jedné osobě. Oba dva souhlasili se spoluprácí, a tak jsme se mohli dohodnout na termínech rozhovorů.
Otázky směřované na odborníky jsem volila tak, aby se týkaly celého projektu, byly srozumitelné a pro laickou veřejnost atraktivní. Kateřiny Gálové jsem se dotazovala na oblast výživy. Nejvíce mě zajímalo, kolik by nejen studenti měli přijímat bílkovin, sacharidů, vlákniny. Kolik by za týden měli sníst například luštěnin, jak moc by měla být jejich strava pestrá. Dále mě zajímalo, jaké potraviny by se měly snídat, obědvat, večeřet. Jak si vůbec rozvrhnout denní dávky jídla. Výživová poradkyně byla velice sdílná, i já jsem se dozvěděla spoustu nových a přínosných informací. Ze získaného materiálu jsem vybrala informace hodící se pro můj projekt. Sledovala jsem jídelní nabídku menzy a snažila se získané informace aplikovat v praxi. Zjistit, zda menza nabízí dostatečný přísun třeba právě luštěnin, bílkovin a dalších důležitých složek potravy. S trenérem Petrem Pečem jsem vedla více rozhovorů na dané téma. Některé informace jsem dokonce zjišťovala v průběhu osobního tréninku s ním, což mě stálo mnoho potu a sil. Získané informace jsem poté dále zpracovávala. Nejvíce mě zajímalo, kolik studentů fitness centrum zhruba navštěvuje a jak jsou na tom podle něj studenti s fyzickou kondicí. Informace získané od odborníka mě však příliš nepotěšily. Zejména Petr je ve vyjádřeních o fyzické kondici studentů docela skeptický. Získaný materiál od obou odborníků jsem zúžila a zapracovala je do hlavního informativně-edukativního článku pojednávajícím o životním stylu společně s dalšími zjištěnými informacemi. Souhrnný informační text by byl bez těchto názorů a informací od expertů neúplný a nedostačující.
Dvojitý rozhovor jsem zvolila z prostého důvodu. Cílem je srovnat dva úplně rozdílné životní styly. A to se vším všudy. Jak v oblasti stravování, tak v trávení volného času. Jeden z tázaných studentů je zastáncem zdravého a aktivního životního stylu. Má pravidelný jídelní režim, dle tréninkového období se dokonce stravuje podle profesionály vytvořeného jídelníčku. Záleží na tom, zda chce hmotnost redukovat nebo naopak na váze přibývat, konkrétně na svalové hmotě. Z toho je patrné, že tento student ve svém volném čase sportuje, je aktivní. Večírkům a alkoholu se vyhýbá, jelikož by hrubě porušil svou životosprávu. Za kvalitně strávený volný čas považuje aktivní odpočinek, v posilovně, v případě hezkého počasí venku v přírodě. Jako student FTK je k takovému životu téměř předurčen a jeho vůle je opravdu obdivuhodná. Druhým vybraným respondentem se stal student žurnalistiky, jehož životní styl se dá považovat doslova za odstrašující příklad. Z velké části se stravuje polotovary, smaženými a nezdravými produkty z fast foodů. Do jeho pitného režimu spadá zejména coca- cola a litry černé kávy. Pravidelný režim nezná ani ve stravě, natož ve spánku. Jeho životospráva je špatná! Student je takzvaně „nočním tvorem“, přes noc píše či hraje počítačové hry a chodívá spát okolo 4- 8 hodiny ranní. Jeho životospráva je dána i brigádou šatnáře ve studentském klubu 15 minut. Ve svém volném čase rozhodně nesportuje, raději jde s přáteli debatovat do různých podniků. K tomu všemu navíc vykouří hezkých pár řádek cigaret denně. Ve svém volném čase se rád věnuje psaní povídek a jiných žánrů, čtení, sledováním seriálů a hraním her. Zvolení studenti se nemohli více odlišovat, myslím, že jsem dvojici zvolila správně. První je prototypem zdravého životního stylu se vším všudy, druhý jeho pravým opakem. Oba dva jsou však se svým životem spokojeni.
Dalším žánrem je story. Story s lidským příběhem. V období od února do dubna se konala reality show „Hubneme s Olomouckým deníkem“, do které jsem byla vybrána jako účastnice i já. Cílem byla redukce hmotnosti, zlepšení fyzické kondice, vůbec celková změna životního stylu. Programu se účastnilo deset osob, jež spojoval stejný cíl, zhubnout, zlepšit svou kondici, pracovat na sobě a svém zdraví. Na základě tohoto programu se životní styl všech zúčastněných rapidně změnil. Zasáhl do mého „studentského“ života a náplň mého volného času se zcela změnila. Některé stravovací návyky se mnou začali dodržovat i mí spolubydlící, stále více lidí se začalo zamýšlet nad svým životním stylem, stravovacími návyky, organizací volného času. Jelikož jsem však byla v hubnoucí reality show jedinou zástupkyní ze studentských řad, nevystavila jsem příběh story na žádném studentovi. Do tohoto příběhu se mi hodila osoba, jež se sebou byla dlouhodobě nespokojena a rozhodla se tento stav věcí změnit. Našla dost odvahy a odhodlání, aby se do soutěže přihlásila, poslala do novin svou fotografii pouze v plavkách a každý týden na sobě tvrdě pracovala. Helena navštěvovala fitness centrum téměř každý den, radikálně změnila své stravovací návyky a dosáhla v programu neuvěřitelných výsledků. Na programu, na kterém se podílel Olomoucký deník a Flex- fitness bych také chtěla ukázat, jak moc životním stylem, správným stravováním a pohybem dnešní společnost žije. Olomoucký deník pravidelně každý týden vydával reportáže z uvedeného programu a přikládal rozhovory s účastníky. Nepřímo tak působil na čtenáře. V tom smyslu, že pokud nejsou štíhlí, měli by s tím něco dělat, měli by sportovat a stravovat se zdravě.
Na story navazuje další krátký žurnalistický článek a tím je glosa. Jak jsem se již zmiňovala, sama jsem se účastnila programu „Hubneme s Olomouckým deníkem“, tak jsem se k němu chtěla alespoň krátce sama vyjádřit. Původně jsem chtěla o své osobní zkušenosti napsat reportáž, po uvážení jsem však zvolila kratší žánr. V práci jsem tedy využila svou osobní zkušenost s tématem.
Jako poslední žurnalistický žánr jsem zvolila anketu, ve které reflektuji názory studentů na danou problematiku. Snažila jsem se zvolit takový vzorek studentů, který by byl v trávení svého volného času rozdílný. Úmyslně jsem se neptala pouze lidí z Univerzity Palackého. Anketu jsem zvolila z toho důvodu, abych čtenáři rozšířila obzory, a on si tak mohl utvořit lepší představu o volnočasových aktivitách vysokoškolských studentů.
Ke zjišťování informací pomocí rozhovorů jsem používala diktafon, získaný materiál jsem poté přepisovala do počítače. Materiálu jsem měla mnoho, jelikož jak odborníci, tak studenti se rozpovídali a měli k tématu mnoho co říci. Proto trvalo delší dobu, než jsem získané informace zpracovala do psané podoby. Navíc jsem musela syntax mluveného slova převádět do psané formy. V samostatném projektu jsem využila vědomosti získané tříletým studiem. Zejména dovednosti, jež jsem se naučila v psaném praktiku a workshopu psané žurnalistiky.
Veškeré články v práci jsou publicistické, a tak jsem mohla užívat více „svého“ odlehčeného vyjadřování.
Práce vznikala od začátku tohoto roku, tedy od ledna 2014, kdy jsem byla vybrána do programu „Hubneme s Olomouckým deníkem“ a napadlo mě, že tyto dva projekty mohu spojit.
Sebehodnocení
Hodnotit sebe samu a svou vlastní práci není lehké. Pokusím se však o stručnou sebereflexi svého samostatného projektu a mé práci na něm. Ke své práci jsem využila dosavadně nabyté znalosti ze tří let svého studia na katedře žurnalistiky. Zejména dovednosti získané v rámci psané specializace.
Cílem samostatného projektu ze zdravotnické a psané žurnalistiky bylo zjistit, jaký význam přikládají vysokoškolští studenti své životosprávě, a to jak jídelníčku, tak trávení volného času. Jak se stravují, zda dodržují určitý spánkový režim, věnují se ve svém volném čase sportu. Dále bych ráda „nabourala“ všeobecně známý stereotyp, v němž jsou studenti zobrazování jako povaleči, prokrastinátoři a „party“ osoby.
Nemám bohužel v tomto projektu dostatečný prostor ke komplexnímu zobrazení dané problematiky. V rámci možností si však myslím, že můj cíl byl naplněn. Možná jsem se v práci více věnovala volnočasovým aktivitám a sportu, než stravovacím návykům a rozborům jídel v menze. Téma volného času mi však v souvislosti s vysokoškolskými studenty přijde atraktivnější, jak dle mého názoru dokazuje studentská anketa.
„Nabourat“ všeobecně vnímaný stereotyp vztahující se k životnímu stylu studentů nebylo a není lehké. Jako všichni lidé, i studenti jsou různí, každý tráví svůj volný čas jinak. Někteří studenti tedy obecně vnímaný stereotyp svým chováním a koníčky podporují, jiní nikoli. Tento cíl jsem tedy spíše nesplnila, ten by však potřeboval mnoho dalšího času a složitějších úkonů a analýz, což považuji za jedno z úskalí svého projektu.
Stěžejním článkem je souhrnný informační text, na kterém jsem docela dlouhou dobu pracovala. Důležité bylo sehnat správné respondenty a odborníky, kteří jsou ochotni a hlavně schopni se k danému tématu laicky vyjádřit. Dále jsem v této části musela užít rešeršní metodu, jelikož jsem potřebovala informace, o které jsem mohla opřít teoretické údaje práce. Snažila jsem se ze získaného materiálu získat dostatečně zajímavé informace, což se mi doufám povedlo.
U dvojitého rozhovoru si nejsem jistá, zda je dostatečně koherentní, ucelený. Snažila jsem se klást otázky tak, aby na sebe navzájem navazovaly, byly dostatečně smysluplné a čtenářsky atraktivní. Pokud zhodnotím výběr dvou studentů reprezentujících rozdílné životní styly, nemohla jsem si vybrat protikladnější dvojici.
V mé práci bylo důležité umět klást otázky, sestavovat a dělat rozhovory s lidmi. I díky povinné redakční praxi však mám s touto činností určité zkušenosti.
Téma je možné dále rozpracovávat. Například v oblasti již zmiňovaných stereotypů vztahujících se ke studentskému životu. Je možné se podrobněji zabývat stravováním, rozboru potravin v menze. Mně osobně by přišla zajímavá celá diplomová práce na dané téma. Detailněji bych analyzovala vybrané studenty a vyvodila závěry. Téma mohou dále rozebírat lifestylové magazíny, přílohy k deníkům či časopisy i televizní pořady.
Téma zdravého a aktivního životního stylu je v této době velice aktuální a moderní, proto by se dalo rozpracovávat a rozšiřovat v mnoha směrech. Jako velký přínos mého projektu vidím v mé vlastní účasti v Hubnoucím programu, který jen tak někdo nezažije. Je ojedinělý a vnáší do problematiky jinou perspektivu. Bez účasti v této reality show bych neměla na dané téma ucelený pohled, nejspíše bych ho pojala zcela odlišně.
Literatura, zdroje
Internetové odkazy:
VÝŽIVA, Zdravý životní styl. In: vyziva.estranky.cz. [online]. 2014.[cit.20140410].
Dostupné z: http://www.vyziva.estranky.cz/.
ŽENA, Životní styl. In: zena.centrum.cz. [online]. 2014.[cit.20140410].
Dostupné z: http://zena.centrum.cz/zdravi/zivotni-styl/.
VALENTA, Akademik sport centrum. In: upol.cz. [online]. 2014.[cit.20140410].
Dostupné z: http://www.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/akademik-sport-centrum/v- menu/aktuality/.
Literatura:
GÁLOVÁ, K., Pohyb- nepostradatelná součást našeho života. Prezentace.
GÁLOVÁ, K., Zpět do formy s Olomouckým deníkem, téma: zdravý životní styl. Prezentace.
JANIŠ, K. Úvod do problematiky volného času. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2009. 61s. ISBN 978-80-7248-530-7.
KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 136 s. ISBN: 80-247-0736-5.
LAŽOVÁ M., Životní styl studentů na vysoké škole. Zlín: Univerzita Tomáše Bati. Fakulta humanitních studií. Sociální pedagogika. 2010. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jarmila Šťastná.
MESOCHORIDISOVÁ M., Zdravá výživa a zdravý životní styl v současné společnosti. Praha: Bankovní institut, vysoká škola, a. s. Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních služeb. 2012. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Alena Fišerová.
NÁDVORNÍKOVÁ J., Zdravý životní styl u vysokoškoláků. Brno: Masarykova Univerzita v Brně. Fakulta lékařská. 2006. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Věra Figurová.
VAŠÍČEK T., Současný životní styl studentů středních škol. Olomouc: Univerzita Palackého. Pedagogická fakulta. Katedra antropologie a zdravovědy. 2011. Vedoucí diplomové práce doc. PaedDr. Miroslav Kopecký, Ph.D.
