Změny klimatu ve světě doléhají i na Českou republiku

ZÁMĚR

Cíl práce

Hlavním cílem tohoto projektu je seznámit jeho čtenáře s problematikou globálních změn klimatu a znečištění životního prostředí, které má dopady samozřejmě i na Českou republiku. Vzhledem k tomu, že téma klimatických změn a znečištění zahrnuje širokou škálu podtémat, neuchopuje tento projekt zmíněnou problematiku v celém jejím rozsahu. Pomocí vytvořených textů propojím zmíněnou problematiku na úrovni globální a na úrovni lokální, v rámci České republiky, čímž dokážu, že změny klimatu a znečištění životního prostředí se projevují jak ve světě, tak u nás a je důležité šířit o této problematice povědomí.

K tomuto cíli využiji pěti článků různých zaměření a žánrů, čímž znázorním variabilitu způsobů, kterými je možné dané téma uchopit.

Zdůvodnění tématu

            Téma klimatických změn a životního prostředí jsem si pro tento projekt zvolil z toho důvodu, že přírodní vědy jsou mi velmi blízkým oborem, o který se dlouhodobě zajímám a krátce a bohužel neúspěšně jsem se také pokoušel o jeho vysokoškolské studium. Studiem ekologie a osobním zájmem o téma jsem získal v oboru nejen ekologie, ale také environmetálních problémů, širší povědomí. Studium žurnalistiky mi poté dalo možnost, jak tyto dva obory zkombinovat, a přestože v budoucnu se primárně vědecké žurnalistice věnovat nehodlám, stále zaujímá nezanedbatelné místo mezi mými zájmy, a proto jsem zvolil environmentální a biologické téma jako předmět tohoto projektu.

            Konkrétně téma klimatických změn dle mého názoru stojí za zvýšenou pozornost nejen odborné sféry, ale také široké veřejnosti a je důležité o environmentálních problémech šířit povědomí, jelikož klima a příroda kolem nás se dotýká života každého člověka na zemi. V posledních letech toto téma také dmýchá bouřlivé diskuze, v některých vyvolává kontroverze, jiní přes velké množství vědeckých důkazů ve změny klimatu nevěří. Sledujeme také průnik na pole mezinárodní světové politiky – Pařížská dohoda, zavazující státy k omezení nadměrné produkce CO2 do ovzduší, je důkazem toho, že tento problém hýbe dnešním světem a je důležité se v této problematice vzdělávat, jelikož skrze poznání můžeme podobným problémům v budoucnu předcházet. Z těchto důvodů jsem tedy pro samostatný projekt zvolil téma klimatických změn a znečištění životního prostředí.

Zdroje problematiky

            Jak jsem již zmínil výše, vzhledem k šíři zvoleného tématu, navzdory jeho relativnímu mládí, existuje velké množství pramenů, ať odborných či populárních. V tomto projektu nevycházím z žádného jiného dosud vytvořeného projektu a všechny zdroje jsem proto vyhledával sám.

            Vzhledem k cíli práce – představit problematiku různými možnými způsoby zpracování, se také různily zdroje, ze kterých jsem při vytváření jednotlivých textů vycházel. Objevují se mezi nimi zdroje jak vědecké, tak populárně naučné.

            Důležité zdroje pro mou práci mi poskytl pan RNDr. Marek Banaš, Ph.D. z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého, na kterého jsem se obrátil s konkrétními dotazy pro lepší pochopení problematiky z pohledu odborníka. Ten mi poskytl cenné rady a odpovědi a odkázal mě na své vědecké výzkumy, které na uvedené téma v rámci katedry prováděl a ty jsem použil k napsání textu.

            Jako další zdroje mi posloužily některé zahraniční webové stránky, jako například technickovědecký server prottechnology.org, populárněvědecký server popsci.ord nebo americký vědecký časopis Fortune magazine New York. Pro jeden článek jsem také jako zdroje využil populárního vědeckého dokumentárního filmu. V tomto případě ale nešlo o zdroj informací v pravém slova smyslu, jelikož šlo o recenzi. A konečně jsem pro potřeby projektu využil také informací Ministerstva životního prostředí a Českého statistického úřadu.

            Samotné náměty na články vznikaly v zásadě spontánní cestou a až poté, co jsem si určil konkrétní téma textu, poté jsem začal pátrat po relevantních zdrojích problematiky.

Ideový plán

          S návrhem tématu mého soukromého projektu jsem přišel za panem Mgr. et Mgr. Karlem Páralem, se kterým jsem zvolené téma konzultoval a již částečně jsme se dohodli na složení projektu po textové stránce. Nutno dodat, že již v té době jsem měl obsah projektu do jisté míry rozpracován ze seminářů specializace vědecké žurnalistiky. V rámci tohoto předmětu jsem vytvářel články zaměřené na širší zastřešující téma, a proto jsem se rozhodl této situace využít a připravit si tak „podloží“ pro pozdější zpracovávání samostatného projektu.

            Již při úvodní konzultaci jsem si s vedoucím Mgr. et Mgr. Karlem Páralem stanovil pevně tři texty, které již byly zpracovány. Jednalo se o populárně vědecký naučný článek, recenzi na populárněvědecký dokumentární film zabývající se totožným tématem a rozšířenou zprávu. Ve výčtu byla v původním stádiu zahrnuta také reportáž z terénního výzkumu věnujícímu se tématu. Z technických důvodů se však nepodařilo tuto reportáž provést, a proto jsem ji v souboru textů nahradil komentářem. Pátý text je pak shrnující.

            Ve stejném pořadí, v jakém jsem jednotlivé texty jmenoval, jsou také v projektu seřazeny. V tomto pořadí však původně nevznikaly a důležité jé upozornit, že ony zmiňované první tři texty vznikly v letním semestru akademického roku 2016/2017, poslední dva texty – tedy komentář a shrnující text, vznikl až později v zimním semestru akademického roku 2017/2018.

POSTUP PRÁCE

Postup práce při vytváření těchto textů probíhal v souladu s běžnou novinářskou praxí. V první řadě probíhalo pátrání po konkrétním tématu článku. Ve chvíli, kdy jsem již téma měl stanovené, následovala fáze hledání zdrojů informací a v případě nutnosti jejich ověřování také z dalších dostupných zdrojů. Před samotným psaním textu jsem důkladně promyslel jeho strukturu a poté začal s psaním. V průběhu psaní bylo místy nutné dohledat upřesňující informace a dle nich případně text upravovat.

            Z důvodu rozdílných typů jednotlivých textů a specifických nároků při jejich vypracovávání se nyní budu věnovat každému zvlášť a nastíním, jak se postupoval při vytváření každého jednoho textu.

Populárně vědecký článek

          Postup užitý při psaní tohoto textu jsem již do jisté míry zmínil. Prvotním záměrem bylo napsat populárně vědecký, odborný článek. Abych získal primární zdroj pro takový článek, zaměřil jsem se na přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého a hledal vhodného vědeckého pracovníka. V tu chvíli jsme narazil na RNDr. Marka Banaše, Ph.D., který vyučuje na katedře ekologie a životního prostředí. Shodou okolností se jeho výzkumná činnost zabývala zrovna dopadu klimatických změn na horské ekosystémy České republiky. Na Marka Banaše jsem se tedy obrátil s několika základními otázkami k tématu. Ten mě při vzájemné emailové komunikaci odkázal na své již dokončené výzkumy a poskytl mi podkladové materiály. Výsledky jeho výzkumu jsem v první řadě nastudoval a poté začal promýšlet strukturu článku. Psaní tohoto textu nebylo jednoduché, jelikož se jednalo o vysoce specializované téma a v několika případech jsem musel pátrat po dodatečných, vysvětlujících informacích. Bylo také důležité několikrát upravit strukturu článku, jelikož popisovaná problematika byla poměrně široká a komplikovaná.

Recenze

            Tento text vznikl, jak již bylo zmíněno, v rámci semináře vědecké žurnalistické specializace. Zadáním bylo vyhledat tematicky zaměřený populárně vědecký dokumentární film či knihu a na ten posléze napsat recenzi. Tento článek je v projektu specifický tím, že jeho prvotní funkce není informovat a stanoveném tématu klimatických změn, ale hodnotit jiný formát, který se klimatickými změnami zabývá.

            Pro účely recenze jsem zvolil v té době poměrně nově vydaný dokumentární snímek s názvem Before the Flood, doslovně přeloženo Před potopou, v české verzi se však film jmenuje Je s námi konec? Hlavním protagonistou a producentem tohoto snímku je herec a ekologický aktivista Leonardo DiCaprio. Otázkou bylo, do jaké míry je možné film propagovaný populárním hercem vědecky relevantní. Obavy ale vyvrátil film sám osobě, jelikož se tématu věnuje skutečně z odborného hlediska, herec provádí rozhovory s mnoha odborníky a vědeckými pracovníky a film vznikl pod záštitou organizace National Geographic.

            Postup vytváření článku byl pak jednoduchý. Dokumentární snímek jsem zhlédl a posléze promyslel strukturu recenze a tu následně realizoval.

            Téma tohoto filmu se mi také hodilo do tematické kompozice projektu, jelikož souvisí s tématem populárně vědeckého článku. Po dopadech klimatických změn v českých podmínkách tak téma rozvíjí a věnuje se mu na méně specifické, globální úrovni.

Rozšířená zpráva

            Tento text vznikl taktéž v rámci výše zmiňovaného semináře. Úkolem bylo vytvořit zpravodajský text referující o vědeckém tématu. Při výběru tématu jsem měl více favoritů, ale nakonec jsem z těchto vybral právě téma dronů, kteří čistí hladiny moře. Rozhodl jsem se na vybrané téma vytvořit rozšířenou zprávu.

            Téma zprávy se na první pohled může zdát nezapadající do zastřešujícího tématu. Opak je ale pravdou. Téma tohoto článku jsem záměrně zvolil spíše technické než biologické, jako u předchozích dvou článků. Záměrem toho bylo ukázat, že do přírodních věd, zabývajících se ekosystémy lze zařadit i technické téma. Samotný předmět článku, dron Waste Shark, pak bezesporu zastřešujícímu tématu odpovídá, jelikož řeší problémy znečištění oceánů, které se také podílí na globálních změnách zemského ekosystému.

            Postup při vytváření tohoto článku byl specifický v tom, že se jednalo o velmi čerstvé téma ze zahraničí, které zatím v českém mediálním prostředí nebylo zpracováno. S nadsázkou bychom tak mohli tvrdit, že jsem tímto článkem byl jakýmsi průkopníkem tohoto tématu v České republice. Tento fakt ovlivnil také zdroje, ze kterých jsem čerpal. Po informacích jsem pátral na několika zahraničních vědeckých webech, z nichž t hlavní jsou uvedeny již výše v tomto projektu. Určité informace bylo nutné ověřovat z více zdrojů. Po získání dostatečného množství informací následovala běžná výstavba rozšířené zprávy, ve které jsou hledal odpovědi na zpravodajské otázky co, kdy, kde, jak a proč. 

Komentář

          Prvním krokem při vytváření komentáře bylo nalezení vhodného tématu. Vzhledem k výše uvedeným článkům jsem se snažil dotvořit jakýsi vzor, který tyto články tvořily. Jelikož první dva články se věnovaly podobnému tématu, z nichž jeden se zabýval tématem na lokální úrovni, druhý na globální, podobný vzor jsem chtěl vytvořit i v druhých dvou textech. Záměrem bylo tedy vybrat téma, které se bude zabývat tématem předchozí rozšířené zprávy v domácím kontextu. Jako zdroje potřebných informací se přirozeně nabídlo Ministerstvo životního prostředí a agentura Greenpeace, která se problematice znečištění životního prostředí i klimatickými změnami zabývá. Záměrem bylo najít zpravodajské sdělení předkládající nové, na které bych následně reagoval ve svém komentáři. Samotný formát komentáře jsem pak zvolil opět z důvodu dodržení určitého vzorce již vzniklých textů a dva zpravodajské texty jsem tedy chtěl doplnit dvě texty publicistickými. Komentář také vhodně dotvořit různorodé složení článků, jak bylo již původně záměrem.

            Tématem, které propojilo jak Ministerstvo životního prostředí, tak Greenpeace byla právě petice o jednorázových plastech. Toto téma splňovalo všechny požadované faktory. Proto jsem jej nastudoval, vytvořil si názor a poté promyslel strukturu textu. Během psaní jsem v jednom bodě musel strukturu upravit a také dohledávat dodatečné informace na stránkách Českého statistického úřadu.

Shrnující text

            Závěrečný shrnující text vznikal do jisté míry spontánně. Již při vytváření předchozích textů jsem měl na mysli myšlenku, kterou jsem chtěl do textu zakomponovat. To se mi nakonec povedlo až v tomto shrnujícím textu, která nese jisté rysy úvahy. V prvním odstavci jsem tedy realizoval v lehce omezené podobě svou původní myšlenku a tu jsem se dále snažil promítnout i do následujících odstavců. Ty se věnují postupně již výše vytvořeným článkům a témata, o kterých tyto články referují se snaží zakomponovat a propojit do jednoho zastřešujícího významu. Při psaní tohoto textu jsem již nemusel dohledávat žádné další informace, jelikož jsem pracoval s již získanými informacemi z předchozích článků.

SEBEHODNOCENÍ

          Pokud bych měl zhodnotit mé finální zpracování projektu, pak si dovoluji tvrdit, že stanovené téma se mi podařilo zachytit dobře. Podařilo se mi vytvořit několik textů, kdy každý z nich má jiné rysy, vychází z jiných zdrojů informací, ale přesto se věnuje hlavnímu určenému tématu. Podařilo se mi získat z mého pohledu atraktivní informace z různých zdrojů a sám jsem se při pátrání po těchto informacích v mnohém přiučil. Konečné žánrové složení textů pak dle mého názoru oživilo projekt jako celek, jelikož informační texty jsou proloženy texty publicistickými, které pracují s osobním názorem a volnějším zpracováním po textové stránce.

            Až překvapivě snadno se mi podařilo získat informace pro první, populárně vědecký článek, který se v první chvíli zdál jako velký výzva, jelikož podobný typ textu jsem doposud nezpracovával. K úspěchu mi ale pomohla také vstřícnost pan doktora Banaše, který mi velmi rychle reagoval na mé dotazy a ochotně mi poskytoval potřebné informace. Samotné napsání článku pak již bylo pouze otázkou investovaného času a správného poskládání získaných informací.

            Při psaní recenze jsem byl spokojen s výběrem dokumentárního filmu, který byl opravdu informačně i esteticky hodnotný a proces vytváření recenze tak byl pro mě osobně velmi příjemnou a zábavnou záležitostí. Kladně musím také hodnotit zpracování rozšířené zprávy, kdy sběr informací komplikovala nutnost pátrat po různých, zahraničních webech a správně veškeré informace přeložit do českého jazyka, aby nedošlo k případné dezinformaci. Nicméně tyto informace jsem sám považoval za poměrně zajímavé, tudíž mě kupředu hnala vlastní zvědavost a zápal pro věc. Také komentář v konečné podobě odpovídá mým představám a snad se mi povedlo dostatečně jasně prezentovat svůj názor a sdělní, které bylo předmětem komentáře.

            Jedinou věcí, kterou bych tomuto projektu vytkl, je absence původně plánované reportáže z terénního ekologického výzkumu. Tato reportáž slibovala zajímavý pohled na věc a velké množství nových informací a osobně jsem se těšil, čemu se při psaní přiučím a že se opět na chvíli podívám do světa biologů, který mě baví a přitahuje. Proto jsem byl poměrně zklamaný, když se nepodařilo vyjednat podmínky, za kterých by bylo možné tuto reportáž uskutečnit a musela být nahrazena jiným textem. Věřím, že takový reportáž by projekt dokázala ještě více zatraktivnit.